ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 6def8920-71e0-11dc-9c35-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 34 celkem · entity: person 131, place 101, org 24, work 16
1 masthead
3. srpna 1904. Číslo 213.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
Strana 3.
4 article
Krazem stižen byl 8letý Karel Zeman. Na statku p Červenky ve St. Strašnicích spadl do mláticího stroje, který mu levou nohu rozdrtil. Štěstím ještě bylo, že strojník v čas stroj zastavil a tím hošíka před usmr- cením zachránil. Hošík byl odvezen do vinohradské nemocnice, kde mu noha byla odňala. — Pežár ve Vysočanech. O půlnoci na dnešek rozlila se na obloze nad Vysočany ohnivá záře. která byla viditelná i v celé Praze. Požár vypukl v továrně Brožova lihovaru na rozhraní Libněa Vysočan, kde se vzňaly rozsáhlé stáje. Hasičské sbory vypraveny byly ku požáru z okolí Vysočana také hasiči z Prahy s parní stříkačkou k ohnise dostavili, — Dušovně chorý zavraždil otce. Hrozného činu Eopustil se v Kunově u Přísečnice Josef Totzauer, syn zedníka a majitele domu. Když viděl, že napilý otee ohrožoval svou manželku, vyčíhal si, až odešel do ústraní a uchopiv sekeru, zabil jej. Vrah jest slabo- myslným. — Učedník zastřelil syna svého mistra. Neopatrné zacházení se střelnou zbraní v rukách mladíka vyžá- dalo si v Puchéři na Kaplicku za oběť opět lidský živol Šestnáctiletý pekařský učedník hrál si se starou ruč- nicí svého mistra a nemaje potuchy, že je nabita, na- mířil žertem na 6letého jeho synáčka a zatáhl spouští Rána zahoukla a hošík, zasažen nábojem, klesl mrtev k zemi. — Počasí. Pan Josef Ticha předpovídá: od3. srpna deště do 5. a od 10. opětně deště do 14.
Zeman Brožův Totzauer Josef ticho St . Strašnice Vysočany Praha Kunov Přísečnice Kaplicko Libně Vysočan
5 article
— Stížnost na dráhu. Píše se nám: Jako stesk na c. k. státní dráhy uvádím, že ze zastávky „Vyšší Brod“ nedostalo se mi na moji žádost přímého lístku do Veselí (na přímé trati), ba ani kolo mě nebylo přímo do Veselí kartováno. Hlídač prý nemá lístků dále než do Budějovic a takž musil jsem koupiti nový lístek v Budějovicích a za kolo platiti zbytečně o 20 halérů více než by byla stála přímá doprava. — Z Brněnce. Dne 24. července uspořádaly zdejší odbory Severočeské jednoty a Ústřední Matice školské výlet do lesa „Na obci“. Obloha byla jako poklizena. Veselé zvuky sehrané kapely vítějoveské, zdařilé zpěvy sn.íšeného zpěváckého spolku, tombola, pošta, kabi- net rarit, národní dráb a vyvolávač při kabinetě při- spívali výdatnou měrou ke všeobecné veselosti. Ž byly výčep dobrého piva jevíčského a hojně zásobený buffet obléhány, rozumí se samo sebou. Zábava do- sákla vrcholu, když vystoupila damská kapela někde snad až od Nechanic. Její „nádherné“ úbory ve slohu empírovém, jakož i salonní oblek kapelníkův vzbudily přímo úžas. Všetečkové sice tvrdili, že náležejí tyto dámy dle plecí a knírů silnějšímu pohlaví, ale to byl snad jenom klep. Repertoire měly „dámy“ sestavený ze samých klassických kusů jako „O Emane“ atd. Že i tanci se pilně hodovale, ani mi netřeba připo- mínati. Dobré rozpoložení účastníků bylo zvýšeno přítomností milých hostí z Jevíčka, z Třebové, z Le- tovic, jakož i čackých Sokolíků a statečných hasičů.
Veselý Všetečka Eman Sokolík vysoký Brod Budějovice Brněnec Nechanice Jevíčko Třebová
6 article
Ale že to byli hasiči z Vítězovsi, nikterak netvrdíme neboť ti byli kdesi na veteránské německé slavnosti ve Svojanově. Jen se tužte, pánové, neboť bobkový věnec matky Germanie vás nemine. Gut hajl! Abychom každého vyjmenovali, kdo přispěl k výpravě tohote krásného výletu, nemožno, ale my tvrdíme, že se strany dam a pánů nebylo šetřeno ani píle, ani vý- lohy a za to vám budiž stonásobný dík. Co jste učinili, národní věci jste učinili. Úspěch hmotný jest pěkný, ale morální ještě lepší. Mnohému odřezanci se to arci nelíbilo, ale nic nevadi. Já jsem se dosti namáhal, by se zanotovala „Wacht am Rhein“ a „Deutschland über alles“ ale toto. Snad se po druho polepšíme, ale připomínáme p. učiteli, by nestrkal prsty kde se svírá. Pro tenlokrát jej necháme pro- klouznout, ale v čas potřeby umyjeme mouřenína ne aqua destillata, ale — žíravým louhem drasel- natým. Prozatím „servus!“ O národnostních poměrech příště od povolanějšího. — Zvláštní vlak z Prahy do Plzně vypraví v ne- děli dne 7. srpna nuselská odbočka Zemské jednoty zřízenců dráh v král. českém za zvláště sníženou cenu 3 K 40 h za osobu ve III. tř. za jízdu tam i zpět i pro širší obecenstvo. Jiný vlak za tak nízkou cenu nepude již do Plzně vypraven. Odjezd z Prahy ráno v 6 hod. 1 min., příjezd do Plzně v 8 hod. 57 min. ráno, odjezd z Plzně v 9 hod. 33 min. večer. Vlak tento staví i na stanicích Král. Vinohrady, Vyšehrad * Smíchov, kde možno též přistupovati i vystupovati Předprodej listků jest: V Praze: na nádraží cís. Frant.
Gut Král František Svojanov Deutschland Praha Plzeň Smíchov Wacht be Rhein
7 article
Josefa u vrátného p. Bauera; na Král. Vinohradech: na zastávce „Král. Vinohrady“ a v hostinci p. Nohavce v Havlíčkově třídě; ve Vršovicích: na nádraží Nusle- Vršovice u p. Janďourka; v Žižkově: v hostinci „N Sklenářce“; na Smíchově: v hostinci „u Kejhů“, Žiž- kova tř.; v Holešovicích: v hostinci p. Kubáta (u vý- staviště); v Nuslích: v Národním domě a v tiskárně p. Staňka a konečně v budově c. k. ředitelství dráh v Praze u p. Fafejty. U nádražních pokladen nebudou pro tento vlak lístky vydávány — Loutkové divadlo. V národním loufkovém di- vadle Klubu vlasteneckých přátel dra. Paříka a Tře- benicka v zahradním sále Měšťanského pivovaru na Král. Vinohradech hraje se dnes o 4. hod. „Pohádka o Herkulovi“ o 6. hod. „Hrad nad Sázavou“ — Převzetí hostince. Pan Adolf Kubínek dlouholetý hostinský v Perunově ulici, převzal a znov zřídil dnem 1. t. m. hostinec „u Hofímanů“ na nároži Korunní a Nitranské ulice na Král. Vinohradech.
Josef Bauer Král Nohavec Janďourek Kejha Kubát Staněk Fafejta Pařík Kubínek Havlíčkův třída Vršovice Nusle Žižkov Smíchov Praha Hrad nad Sázava Perunův ulice nitranský N sklenářka Žiž národní dům loutkový divadlo
8 article
— Výprava Čechů na výstavu v St. Louis v Ame- rice. Jsme žádáni za uveřejnění této další zprávy V příčině zamýšlené výpravy Čechů na výstavu v St. Louis, kteráž bude prvním hromadným podnikem. kde Čechové ze staré vlasti oplatí návštěvu Čechům americkým, lze z přihlášek dosud došlých soudit, že počet 30 osob brzo dosažen bude. Výprava bude po- učná a zábavná. Mimo v St. Louis, budou zastávky též v Nov. Yorku, Filadelfii, Washingtonu a Baltimore. Přihlížeti se bude, aby mimo návštěvy, předem určené. navštíveny byly též některé ústavy umělecké a vě- decké, obrazárny, musea, pošty, nemocnice, koleje atd. Cena celého výletu s úplným zaopatřením (jízdou po dráze a lodi, vslupným, zpropitným, sem i tam) II. třídou jest stanovena na 2000 K. Přihlášky buďtež co nejdříve se zálohou 100 K zaslány na adresu Lad. Král, zubní atelier, Král. Vinohrady, Puchmaje- rova *1l. 35.
Čecho Král St . Louis ame York Filadelfie Washington Baltimore lada
9 article Různě zprávy.
Různě zprávy. = Udání vídeňského advokáta. Z Vídně se nám lelefonuje: „Slavische Correspondenz“ sděluje vzhle- dem na disciplinární udání, které podal právní záslupce posl. Walewského moravské advokátní komoře v Brně: „Jeden polský list přinesl zprávu, že zástupce býva- lého posl. ryt. Walewského podal na posl. dra. Strán- ského u moravské advokátní komory udání, protože prý dr. Stránský některým členům kola polského sdělil rozsudek obchodního soudu, kompromitující ryt Walewského, a že prý vyhrožoval, že věc tuto uvede na pretřes interpellací v parlamentě. Naproli tomu jsme zmocněni prohlásiti, že dr. Stránský nijak ne- vyhrožoval, když mluvil se členy polského kola o affé- ře lé, ovšem posl. dr. Stránský poukazoval na nutnost. aby se zakročilo proti Walewskému v zájmu klubu.
Walewski Stránský doktor Vídeň Slavische Correspondenz advokátní komora v Brno
10 article
Co se týče interpellace, vyslovil dr. Stránský pouze svůj názor, že by se interpellace měla podati, nikoliv však proti ryt. Walewskému, nýbrž proti ministerstvu orby, kteréž v afféře té, po jeho názoru, jest kompro- milováno nejen svými styky s Walewským, ale též s jinými csobami. Dr. Stránský prohlašuje dále, že bar. Bertholda Poppra nezná a s ním nevyjednával ani přímo ani prostřednictvím jiných osob. Otázka, v čí zájem jednal dr. Stránský v afféře té, nasvědčuje maprostému zmatku pojmů o veřejné mravnosti právního zástupce ryt. Walewského. Jest nejen prá- vem, nýbrž povinností poslance, potírati korrupci ve- řejné správy státu a přispívati k očistění parlamentu od zištných živlů.“ =Markoni na Černé Hoře. Z Cetyně se telegra- luje ze včerejška: Zejtra otevřeno bude nové radio- telegrafické spojení Markoniova systému mezi Barem a Barim za přítomnosti knížete Mikuláše, Markonia. ninistrů vnějších věcí, vojenství a financí, jakož Zdejšího italského vyslance markýza Cusonia. Z pod- nltu toho konati se budou veliké slavnosti.
Stránský Walewski Walewská Poppr Cusonio Černá hoře Bari Mikuláš
11 article
= Z Bernu, 2. srpna. (C.-B.) Dnes konala se tu druhá mezinárodní konference pro pěstování kreslič ského vyučováni; zahájil ji spolkový presiden Comtesse. = Cholera v Lipsku? Z Lipska se telegrafuje Leipz. Tageblatt« dementuje na základě úřadního mnecnění zde a v cizmně rozšířené pověsti o vypuk- zati cholery v Lipsku. = Loď uvázla. Z Melbournu, 1. srpna. (C.-B. Anglická loď »Aigburh«, plujíc z Newcastlu do Sama- rangu u Nové Guineje, vjela na skalisko. Německý parník »Prine Zikmund« dopravil kapitána a 7 mužů posádky do Brisbanu. 3 čluny záchranné se 16 muži se pohřešují. = Usekl si kosou nohu. Z Pieslingu v Rakou- sích se sděluje, že 20letý úřadník Schelwohl, jenž dlel tam na letním pobytu, požádal jednoho sekáče, obilí žnoucího, aby mu dovolil kositi, počínal si ale tak neobratně, že si usekl kosou dolní čásť levé nohy. Byl dopraven do nemocnice ve Vídeňském Novém Městě.
Zikmund Schelwohl Bern Lipsko Melbourne Newcastle Sam Nová Guinea Nový město
12 article Naučný obzor.
Naučný obzor. Trpasličí kmeny v Africe. Podává J. V. Želí z ko. Zprávy o trpasličích kmenech různé končiny naší zeměkoule obývajících, jsou prastaré, za to však namnoze fantasticky přehnané a pokud zaznamenány staro- a středověkem, ovšem i ro- manticky zbarvené. Jinak ovšem se to má se zprávami, jichž se nám dostalo od cestovatelů století minulého i doby poslední, a to jmenovitě o trpasličích kmenech neznámých krajů nitro- afrických. O zajímavých těchto pygmejích snesena jest řada dokladů v knihách přírodovědeckých, ná- rodopisných a v cestopisech, počínaje již zprá- vami Aristotelovými, který, jak známo, ve svém „Vypsání živočistů“ píše: „Zoravové táhnau se až na jezera nad Egyptem, kde vzniká Nil; tam kolkolem bydlí pygmeové a sice není to žádná bajka, nýbrž čistá pravda; lidé i koně, jak vy- pravování zní, jsou malého druhu a bydlí v je- skyních.“ Rovněž i Herodot mluví o mužích ani n prostřední výšky, jež cestující libickou poušt procházející, v krajinách těch potkávali, a vůbec ve spisech řeckých i římských dějepisců a bás- níků setkáváme se zhusta se zmínkami o trpas- lících. O trpaslících afrických píše v pozdějšíeh létech, 1625, Batel ve svém cestopise o zemi Matimbů, kdežto prvých zaručených zpráv o pyg mejích těchto podává teprvé Schweinfurth, který na svých cestách často od domorodců slýchal o trpasličích kmenech jižní rovníkové kraje obý- vajících.
Aristotelův Afrika Egypt Nil
13 article
Sehweinfurth z počátku nepřikládal těmto zprávám nijakého významu, domnívaje se že vše to, co se o trpaslících vyprávělo, týká se snad nějaké zrůdnosti kmene, který se omylem pak za trpasličí pokládá. Teprve až se zmíněný cestovatel při jakési příležitosti na dvoře mon- butského prále Munsy přesvědčil, seznal, žese skutečně jedná o trpaslíčí rassu. Později poznal Schwemfurth trpaslíky tyto ještě blíže, takže je mohl důkladně studovati. Kmen tento nazývá se „Akka“, také „Tikki-Tikki“, a obývá zemi Mon- butů v severovýchodním cípu území Konga. Průměrná výška těchto lidí obnášela 1 m. 45 cm., nikdy však půl druhého metru. Jest to malá neobyčejně čilá rassa, kulaté velké hlavy na tenkém krku, šírokých ramen, štíhlýcha dlouhých paží, svislého vydmutého břicha a sla- bých nohou. Lidé tohoto kmene jsou barvy těla světle měděné a činí dojem arabských nebo egypt- ských dětí, kteréhož vzezření dodává jim ona ne- poměrně velká hlava na tenkém krku, svislé bři- cho atd. Chůzi mají jaksi batolivou a každý krok jost jakoby potácením provázen. Za to jich ruce jsou souměrné, gestikulace při mluvení a hra očí velice živé. Zlomyslnost, pomstychtivost, jakoži ukrutnost jsou přirozenými špatnými vlastnostmi u paslíků kmene Akka. Po Schweinfurthovi zabývali se jich důklad- nějším pozorováním také cestovatelé Gessi, Emin paša, Felkin, Junker, Casati a Stuhlmann, kteř výroky Schweinfurthovy také plně potvrdili. Ba datelé tito zaznamenali pouze pokud možno přes ncu výšku jednotlivých individuí. Tak shledali že mladí lidé do 25 let měřili jen 1 m. 24 cm. výšky, kdežto starší měřili 1 m. 40 cm. Osoby které tuto míru přesahovaly, nepokládal Stuhl- mann za čistokrevné.
Kong Gessi Felkin Junker Casat Stuhlmann Akko TikkiTikki centimetr Emin paša
14 article
Zmíněný cestovatel přivezl také do Evropy dva zástupce trpaslíčího kmene Akka, jež roku 1893 na geografickém sjezdu ve Štutgartu před stavil . S dětinnou zvědavostí a nelíčenou radostí pohrávali prý si v zajetí s darovanými předměty takže činili zkrátka dojem nevinných, ale chy- trých tvorů. Obydlí těchto trpaslíků leží na Uelle. Kmen Akka není však jediným zástupcem trpasličího plemene v Africe, neboť také nedávno zemřelý cestovatel Stanley sešel se s trpaslíky ve středoafrických konžských pralesích. Malí tito kmenové zovou se Vambutti, t. j. málo vzrostlí, jimž Stanley ve svém cestopisném díle „V nejtemnější Africe“ nejednu zajímavou kapi- telu věnuje. Lidé tohoto kmene měli kulaté obli- čeje, gazelí oči, a jejich nažloutlá barva pleti upomínala na starou slonovinu. Ze zajímavých záznamů zmíněného cesto- vatele o těchto trpaslících budiž uvedeno aspoň toto: „Roztroušeni mezi Balesy, mezi Ipotem herou Pisgou a obývajíce v zemi rozložené mezi řekami Ngaiju a Ituri, v končině rovnající se plo- chou dvéma třetinám Skotska, jsou Vambuttové zvaní také Batvové, Akkové a Bazungové. Lidé tito jsou kočovníci, trpaslíci, žijící v nevymýtě- ném pralese a živící se lovem zvěře, již dovedou obratně chytati. Výška jejich kolísá mezi 90 cm.
Stanley Pisga Bazungová Evropa Akko Afrika Ituri Skotsko centimetr
15 article
a 1 m. 40 cm. Dospělý mužský trpaslík váží asi 40 kg. Rozbíjejí své vesnické tábory ve vzdá- lenosti 3—5 km. kolem některého kmene rolni- ckých domorodců, kteří jsou z větší části statní, pěkně urostlí lidé. Veliká mýtina chová 8, 10 ž 12 oddělených obcí těchto malých lidiček, jichž pečet lze páčiti asi na 2000 až 2500 duší. Svými zbraněmi, malými luky a šípy, jejichž hroty jsou hustě napuštěny jedem a kopími usmrcují slony, buvoly a antilopy. Vykopávají jámy, jež lstivě po- krývají lehkým chvojím a listím, na něž nasypou hlíny, aby zvířata nebezpečí nepoznala. Zvěř po- skytuje jim maso, kůži, z níž vyrábějí štíty, ko- žešinu a slonovinu. Chytají také ptáky pro je- jich peří; sbírají v lese med a jed, vše prodávaji větším domorodcům za plantény, sladké zemáky tabák, kopí, nože a šípy. Trpaslíci seřaďují svá obydlí — nízká sta vení, podobná vejčitému obrazci, po délce pře- říznutému, s dvojími, 60—90 cm. vysokými dveřmi na obou koncích — do hrubého kruhu, jchož střed jest zůstaven vymítěný pro sídlo po- hlavárovo a jeho rodinu a jako obecný majetek. Asi 100 m. od tábora na každé cestě, která z něho vychází, stojí strážní budka, právě dosti veliká pro dva malé muže, čelem k cestě obrácená.“ Zdali Batrové jsou jeden národ a Vambuttové druhý, Stanley sice nejistí, ale rozdíl mezi nim prý jest takový, jako mezi Turkem a Skandi- návcem. Batvové mají oproti Vambuttům pod- louhlé hlavy a dlouhé úzké ohličeje, nečervenalé malé oči, těsně vedle sebe položené, což jim do- dává pohledu poněkud mrzoutského, úzkostlivého a svárlivého. Ač Stanley snadno dojmům nepod- lehl, přece objevení se prvního trpaslíka přivedlo jej přímo do nadšení. „Nebyli jsme dlouhov
Stanley centimetr kg km Batra
16 article
Avatiku — píše cestovatel — když mi přivedli párek trpaslíků. V jakém poměru ti dva byli k sobě, neví se. Muž byl mladík asi 21letý, 1.219 m. vysoký. Byl to první úplně dorostlý muž, kterého výprava uzřela. Barva jeho byla mědová, tělo na omak jako kožešina s chlupy téměř 1.3 cm. dlouhými. Na hlavě měl čapku na způsob kněžského kvadrátku, ozdobenou cho- cholkou z papouščího peří, kterou buď dostal da- rem, nebo ji ukradl. Široký pruh z látky korové zakrýval jeho nahotu. Ruce byly jemňounké, ale nemyté. Bylo patrno, že byl zaměstnán loupáním plantémů. Nikdo nemůže si pomysliti, s jakými pocity jsem pozoroval tohoto mužíčka z pustin ohromných lesů afrických. Byl mi úctyhodněj- ším než socha Memnonnova v Thébách. To malé jeho tělo představovalo nejstarší typy prvotního člověka, potomky věků nejdávnějších, Ismaele primitivního plemene, navždy se vyhýbající pří- bytkům pracovníků, zbavené radosti a rozkoše domácího krbu, na věky vyvržené pro svoje ne- řasti, aby žily jako lidská zvěř v bažinách, mo- čálech a pustých houštinách. Jenom považte!
Théby centimetr
17 article
Jest tomu 26 století, co předkové jeho zajali oněch pět mladých zkoumatelů nassamonských a bavili se s nimi ve svých vesnicích nad břehy Nigeru. A již před 40 stoletími byli známi jako trpaslíci a pověstná bitva mezi nimi a čápy byla básní opěvována. Na každé mapě od doby Hleka- taoivy, 500 r. před Kr., kladeni jsou do končin hor Měsíčních. Když Mojžíš odváděl potomky Ja- kubovy z Gošenu, byli oni nad nejtemnější Afri- kou bez odporu pány; jsou zde podnes, kdežto nesčíslné dynastie egyptské a assyrské, perské, řecké a římské kvetly dobu poměrně kratičkou a vymizely. A drobní tito lidé těkali daleko široko po všecka minulá století. Od břehu řeky Nigeru stěhovali se ponenáhlu sem, aby si stavěli svoje chatrče z větví v neznámých ústraních lesních. Příbuznými jejich jsou Křováci v Kapské kolonii, Vatvové v pánvi Lulunguské, Akkové v Monbuttu, Baliové u Mabodů, Vambutti v pánvi Ihurnské Batvové ve stínu Hor Měsíčních (Lunae Montes).
Kristus Mojžíš Křovák Niger Baliová u Mabod Lulunguský Akková Lunae Montes
18 article
Když obrovití Madiové — dodává Stanley dále — velicí Sudánci a největší Zanzibárci obklopili malého človíčka, bylo zajímavo pozorovati, jak jeho myšlénky se zobrazovaly bleskem na jeho tváři. Údiv, ktorý jej pojímal, rychle střídavýa mrazivý strach, co se s ním poděje, úzkostlivé rochybnosti, které jím zmítaly, naděje kteráv něm zableskla, když spatřil úsměv na našich tvá- řích, chvilkový stín úzkosti a zvědavosti, odkud člověčí tyto obludy se tu vzaly, co s ním udělají, zdali ho zabijou a jak? Zdali ho za živa upekou, nebo-li jej křičícího hodí do některého hrnce ve- bkého jako káď, aby se v něm uvařil? Ach, bože nedopouštěj! a lehké potřesení hlavou, zblednutí rlův a nervosní škubnutí svědčily o tom, v jakých nesnázích se ociťuje. Byl odhodlán učiniti vše, aby si získal přízeň velikých těchto lidí, právě tak jako mladí Nassamonští byli odhodláni před 2600 léty, když praotcové tohoto trpaslíka uka- zovali na ně prstem a žvatlali na ně ve své staro- dávné vesnici. I posadili jsme ho mezi sebe a hladili jej po zádech a dali mu několik pečených banánů, aby si jimi nacpal svůj roztažený břich a trpaslík povděčně se usmíval. Byl to ferina li- škou podšitá a jak důvtipný! Mluvil posuňky tak výmluvně, že i nejhloupější z nás mu poroz- uměli.“
Stanley
19 article
Studiemi různých trpasličích kmenů pralesy nitroafrické obývajících, zabývala se již také celá řada badatelů. Tak na př. Lloyd zmiňuje se o trpaslících s mohutným vousem, který prý jim zvláštního vzezření dodává, čímž potvrzuje zprávy jak Emina paše, tak i zprávy Arabů a Negrů o těchto kmenech. Takže i ve francouzském území Konga, mezi Ašongo a Lunga, pozorování du Chaillem trpaslíci jménem Obongo, kteří bydl v malých, rozptýlených osadách, v počtu o deseti do dvaceti hlav, jichž výška rovná se trpas- líkům kmene Akka. Rovněž i barva těla jest špi- navě žlutá, hlava nízká a úzká.
Lloyd Emin Kong Ašongo trpaslík Obongo Lunga Akko
20 article
Na hořejším Sankuru byli taktéž zjištěni trpaslíci mezi tamními kmeny Balubů a Bakubů a na hořejším Kuandu zastal Serpa Pinto mezi tamními domorodci malou žlutavou rassu, jmé- nem Mukasequere. Rovněž i východně a jižně odtud nacházeji se trpasličí kmenové; tak v Angole, zvané Bak- vando, a na hořejší Eunene, Baka-Naka. Nedávno též z východní Afriky došly zprávy o trpaslících sídlících severozápadně od Mom- bassy, dále zjištěni tito v poříčí řeky Juby a Tarny, pode jmény Vasania a Vatva známí, jakož i v samém Habeši, v provincii Šoa, shledána ne- obyčejně malá rassa lidí. Všeobecné vlastnosti trpasličích kmenů af- riekých jsou: výška těla vždy pod 11/4 m., ne- obyčejně světlá barva kůže oproti tmavé Negrů, silně vyčnívající chrup (prognatismus), hubenos a řasnatá kůže. Společný všem jest tež mrav. Trpaslíci tito žijí všude v malých osadách, mez jinými obyvateli, aniž by se kdy s těmito pomí- sili. Žádný z nich nezabývá se orbou, ani pěsto- váním dobytka, za to jsou ale náruživi lovci. Zvěř ohyčejně v příhodných místech vyčkávají. Tak na př. kmen Badua stříli ze zvláštních úkrytů na slony, bůvoly atd., buď svými jedinými doma vyrobenými zbraněmi, šípy, silně jedem napuště- nými, kdežto železných šípů a kopí získávají směnným obchodem, jejž provozují s kmeny. uprostřed nichž žijí. Baduové vyměňují v určité dny se svými sousedy na lovu získané maso z jiné potraviny, domácí nářadí, nože a zbraně, takže prales africký poskytuje často obraz ně- jakého trhu. Trpaslíci afričtí neznají taktéž ani hrnčířství a podobná zaměstnání domácí.
Pinto Angola Bak Afrika Moma Juba Tarn Habeš BakoNaka Šoa Vasania
21 article
Všichni cestovatelé shodují se v tom, že tito malí kmenové jsou často neobyčejně válčiví, na mnoze smíření nepřístupní a že stříli zbra- němi jedem napuštěnými. Wissmann a Wolf byli na zpáteční cestě na hořejším Sankuru tlume- nými tóny válečných trub a odměřenými údery válečných bubnů Baduů provázeni, jakož i šípy jedem napuštěnými z úkrytu pronásledováni. Jed jímž šípy napouštějí, pokud jest čerstvý. jest velmi nebezpečný a jeví okamžité účinky. Stanley vypravuje, že jeden muž, jehož pravé rámě a prsa byla šípem zasažena, během jedné minuty zemřel. Jiný opět vypustil ducha během pěti čtvrtí hodiny po poranění, jedna žena po dva- ceti minutách, a jiná zase, když byla asi st kroků nesena; jeden muž zemřel dokonce až po několika dnech. Nepravidelnost tato má zajisté původ svůj v jedu buď čerstvě připraveném nebo starším, když tento už jaksi vyschl, a tím svých radikálních účinků již byl pozbyl. Dle Stanleye připravuje se z části z jedu hadího, zvláště však používá se strychninu.
Wissmann Wolf Stanley
22 article
Jedinou rostlinnou potravou trpaslíků afri- ckých jsou kořínky a ovoce. Za oděv jim slouží jedině praobyčejný kousek kůže, kolem beder připevněné; rovněž i ozdob nemilují. Řeč jejich, kterou důkladně Johnston studoval, jest jedno- duchá a na výrazy chudičká, jako jejich celá civilisace. Malé, obyčejně kulaté chaty jsou asi 3 stopy vysoké a budují se následujícím způso- bem: zastrčí se jeden konec větve do země, načež se ohýbá tak dlouho, až se i druhý konec země dotýká. Když jeden takový oblouk již jest k zemi upevněn, učiní se několik podobných dalších, buď ve směru rovnoběžném nebo přes příč. Kostra ona pokryje se pak listím a větvemi a dovnitř ponechá se pouze malý otvor, do něhož se toliko lezmo možno dostati. V takové chatě žije bud jenom muž anebo žena, neboť manželé obývají obyčejně chaty oddělené. Mezi trpaslíky panuje i mnohoženství, které závisí na bohatství mužově, neboť ženitba děje se koupí.
Johnston
23 article
Jak primitivní jest obydlí těchto rodin, tak primitivní jest jejich život. Maso jedí polopečené v popeli, jiné lahůdky, jako ovoce, kořínky, ja- hody, ponravy a ještěrky jedí vůbec syrové. Jak Negři ujišťují, nebyl prý jich malým sousedům dlouho ani oheň znám Náboženství trpaslíků kotvi ve víře ve zlé duchy v původce blesku a hromu atd., v přebý- vání duší zvěčnělých v těle divokých prasai s červenou srstí. Také zpěv a tanec těší se u nieh oblibě; hudební nástroj pozůstává z bubnu, zho- toveného z dutého bambusového kmene, potáhnu- tého buďto koží antilopy nebo nějakého plaza. Do jednotlivých úderů mísí se zpěv jednotlivců, do něhož zase celý sbor zpěvem svým vpadá. Ta- nec spočívá v strnulých posuncích, takže tančící činí dojem dřevěných pimprlat na divadle. Přes to, že trpasliči kmeny jsou již od věků obyvateli pralesů afrických, do nedávna ještě badatelům nepřístupných, zdá se přec jen jich další existence býti zpečetěna. Že se o to Evro- pané, krok za krokem okupující půdu panenské vnitřní Afriky, postarají, o tom nelze pochybo- vati. Stane se tak zajisté jen „z lásky křesťanské v zájmu dobra a civilisace“ jako vždycky.
Afrika
25 article
Američtí starci. Pí. A. de Almeida y Vascon- cellos tvrdí, že nejděle se žije v Brasilii. Tato spi- sovatelka, choť bývalého ministra brasilského, uvád doklady. V Brasilii žije muž, který, ač je stár 134 léta jezdí na koni. R. 1894 účastnil prý se jistého proces v Kalifornii don Ignacio Francesco de la Cruz Garcia na koni ve věku 113 let. Jeho křestní list dokazoval, že se narodil 4. května 1781 v Mexiku. Gournal of Ame- rican mědical Association, 23. května 1896.) Maria Josefa de Conceicao z Trazy zemřela ve věku 126 let, nemohouc přežíti ztrátu jednoho ze svých potomků. Domingo Martinh Alvez, ač je 127 let stár, má tak dobrý kořínek, že dobře přestál operaci zákalu; operoval ho s úspěchem dr. Píres Ferreira. (To upomíná na případ, který oznámil v Académie des Sciences v Paříži známý okulista polský Szokolski; se zdarem operoval zákal 103letému kmetu.) To bude asi nejstarší z klientů, kteří byli operováni. Manuel Ber nadés Sa, jenž byl 6kráte ženat, zachránil před nějakým časem život biskupu petropoliskému, ačje stár 166 let. Mezek shodil totiž biskupa do vody, sta- tečný kmet však skočil za ním a vytáhl jej. Jakýsi boháč dal mu v odměnu za to dům a dal jej vyma- lovati, obraz jeho pak umístiti v katedrále petropolské vedle obrazu biskupova. (To už zní trochu po ameri- cku.) Quirino Damasceno se svými 123 léty je proti němu holobrádek, který však nechce ještě tak hned zemříti, neboť nedávno počal si ukládati ve spořitelně peníze. Americký časopis lékařský Good Health
jít Almeida Ignacio Francesco Cruz Garcia Marius Josef Conceicao Domingo Alvez doktor Píres Ferreira ber Brasilia Kalifornie Mexiko Paříž Académie desátník Science Gournal of ame
26 article
(Dobré zdraví) cituje v únerovém čísle letošního roku případ neobyčejného věku u jistého občana státu San Saiwador (Columbia): „Nejstarší nyní žijící člo- věk je Michael Solis, který žije v jisté vesnici colum- bijské na úpatí hor Sierra Metillo. R. 1878 tvrdil, že je stár 180 let. Jeho podpis je na jisté listině z r. 1712, která se vztahuje k zbudování františkánského klá- štera v San Salvador. Dr. Luis Hernander, který je sám kmetem 80letým, znar ho již jako starce, když byl dítětem a tvrdí, že muž ten žil ještě r. 1895. Dejme tomu, že zemřel téhož roku. Tu by mu byla scházela jen 2 léta do plných 2 století. (Škoda, že se to stalo v Americe, třebas „Good Health“ je zcela vážný časo- pis.) Dlouhý život svůj přičítal svému pravidelnému žití. Jedl jen jednou denně a sice krmě studenáa velmi jednoduchá. Ze Spojených států uvádí se z po- sledních let ještě muž a jedna žena 131 let staří Noah Roby z Middlesesu, jenž se narodil r. 1772, ještě před založením republiky Spojených států a pan Mary Mc. Donaldová z Philadelphie. Ovšem se nedožil takového věku jako pohádkový takměř bohatýr J iř Jenkins, jenž r. 1770 zemřel ve věku 168 let, nebo Jakub Sands ze Staffordu, jenž dosáhl stáří 140 roků, a jeho Baucis, která zesnula teprve 120letá.
Michael Solis doktor Hernander Noah Maro Mc Donaldová J iř Jenkins Sands San Salvador Amerika spojený stát Middleses Philadelphia Stafford Good Health Sana Saiwador sierra Metillo
27 article
V Barnumově museu ukazován byl obraz „tety Chlose. kojné Washingtonovy, která prý žila 153 let. Ještě r. 1857 žil v Georgii jistý veterán z války za neodvis- lost, který byl stár té doby 134 let. Časopis „Leslié Weekly“ přinesl r. 1896 zprávu, že stát chilský čítal za posledního sčítání lidu 211 mužů a 223 ženy sto- letých, z nichž nejstarší Rafael Muňoz z Colcha- guy dožil se 150 let, tři jiní dožili se věku 130 leta 13 přežilo stáří 120 let. Té doby žil v jižní Kalifornii náčelník indiánský kmene Sobobo, jenž byl 136 le stár a jehož žena byla už více nežli 100 let. Jiný ná- čelník indiánský, Gabriel z Castroville, zesnul r. 1890 ve věku 147 let. V Peru viděl Humboldt nedaleko Arequipy starou rodinu, kde manžel byl 143 roky stár a žena 117. Fucillé, Tschudi a j. uvádějí Indiáni 130, 147 let staré. Některé Antilly nabyly chvalné pověsti, ho- stíce osoby dlouhého věku a Prichard uvádí mezi černochy jamaskými jednotlivce, kteří dosáhli věku 160, 150, 146 a 140 let, jakož i jednoho míšence z Fredericktownu, jenž zemřel 1797 ve věku 180 lek V San Jouquimu (Venezuela) zemřel v září r. 1878 španělský důstojník J. A. Burgos, zakladatel města Aragny, ve věku 119 let. Americký časopis „Scientifie American“ přinesl r. 1897 slalistiku dlouhověkýcha cituje v ní jistého 160letého Rusa, který dosáhl re- kordu v jeho statistice. Hned po něm přichází africký černoch Bruno Cotrim, jenž bydlel v Buenos Aires a byl stár 150 let. R. 1903 byla oznámena smr mexického patriarchy R. Hernandeza Ponto- longona, jenž dle časopisu „Boston médical ano surgical Journal“ (15. I. 1903) zemřel stár jsa 124 let.
Washingtonův Muňoz Sobobo Gabriel Humboldt Indián Burgos Rus Bruna Cotri R Hernandeza Ponto Colch Kalifornie Peru Arequipa San Jouquim Venezuela Aragna Buenos Aires Boston Barnumův muzeum Leslié Weekla Scientifie American Castroville
28 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Lidové divadlo „Urania“ v Praze VII. Se svo- lením správy Národního divadla hraje se dnes poprvé „Podprefekt“. Fraška o 3 jednáních. Napsal E. Gau- dillot. Přeložil B. Frida. Režisér Fr. Hlavatý. Hlavní úlohy hrají dámy: Hesová-Guthová, Bermanová, Vej- vodova a pp. Jiřikovský, Kovář, Čekanský, Spurný Počepický, Čonský a Rabský. Fraška tato patří mezi nejlepší z těch, jež na zemské scéně byly dávány Začátek o 7. hod. večer. Po divadle dostatečný počel vozů elektr. dráhy. Zejtra opakuje se výpravná lidová hra se zpěvy a tanci: „Na pomoc Rusům“. Ve čtvrtek dne 11. t. m. jest benefiční večer oblíbeného člena „Uanie“ p. J. Chalupníka. Bude se hráti původní novinka „Lidé a lidičky“. Veselohra o 3 jedn Napsal dr. Janke-Dvorský. + Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes jako XIV. představení v cyklu frašky opakuje se ke s mnoha stran projeveným žádostem výtečná fraška „Lutty“ s pí. Mař. Zieglerovou v titulní úloze, kteráž úlohu tuto čítá ke svým nejlepěím. + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech. Dnes hraje se iako lidové představení za poloviční ceny po druhé „Růžová pouta“. Veselohra o 3 jedn. Napsal Ant. Lokaj. Zejtra ve prospěch pana Jos. Bláhy: „Monika“
Fraško Hlavatá Hesová Guthová Bermanová Vej Jiřikovský Čekanský Spurná Počepický Čonský Rus J Chalupník Janke Dvorská Lutta Zieglerův Král Lokaj Jos Bláha Monika Praha Francie lidový divadlo národní divadlo smíchovský divadlo Pištěkův lidový divadlo
29 article Hudba.
Hudba. + Moorův koncert v Jindř. Hradci uspořádán bude v neděli dne 7. srpna v rotundě zámeckéo půl 5. hod. odpol. za laskavého spoluúčinkování paní Marie Musilové, koncertní pěvkyně a p. Otty Pacovského, operního pěvce. Program zahájen bude přednáškou p. Moorovou »O hudební tvorbě Ant. Dvořáka«, jejíž význam p. před- nášející již v celé řadě českých měst ČJihlava, Tábor, Žďár na Mor., Sedlčany, Benešov. Humpolec) vyložil. Ostatek programu tvořiti budou skladby Moorovya sice: »Ballada« a »Nocturno« pro klavír, jež před- nese skladatel, písně na texty J. S. Machara (»Dohořelo, dohořelo«, »Píseň podzimku«) a Fr. Khola (»V mé duši stálý smutek dlí«, »Umírání«), jež obě přednese paní Musilová, pak arie Palečka z opery »Český Honza« (libretto od Ledy), již před- nese p. Pacovský. — Předprodej lístků převzalo z ochoty knihkupectví A. Landfrassa syna v Jindř. Hradci.
Moorův Musil Ott Pacovský Dvořák Machar Khol Musilová Paleček Honza A Landfrassa Jindřichův Hradec ČJihlava Tábor Žďár Morava Sedlčany Benešov Humpolec Francie
30 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Tomášovo pokání. (Mravokárná povídka. Byl jednou — a není tomu dávno — jeden člověk, který všemu jinému snáze přivykal, než práci. Arcit, křivdil by mu, kdo by mu vytýkal, že lenoší napořád a ve všem všudy. Taky Tomáš — tak se jmenoval — nahlížel, že bez práce dnes nedostane ani pečeného bažanta a míval tu a tam světlejší okamžiky, ale snad už ta paškrtná nátura tomu chtěla, aby v mnohem větší lásce choval okamžiky — ještě světlejší. Tak už to bylo s Tomášem: dokud nedostal roupy, dělal dobrolu a pracoval; jak ho ale chytla ta zatrapená nátura. nedal sobě říc a tíhl tam, kde „ji“ čepovali. Mají ta- kové závody na vesnicích a mají je i ve městě, třeba tam i tu na ně pořádní lidé nadávali a říkali, že to, co tam se čepuje, je otravou nejen pro tělo, nýbrž i pro duši. Ale slavné ouřady mají ji konečně taky — totiž duši — a přece „ji“ lidé pijí pořád. A pořád se otra- vují a provádějí pak hloupé kousky, jako náš Tomáš onehdy, aby přišli zase před ouřad — jako náš Tomáš. Bylo to takhle: Milý Tomáš zaskočil sobě tuhle; když ho ta nátura chytila, po starém zvyku sice zase jenom na „jednu“, ale ve společnosti kamarádů po- pletl sobě počty tak, že za krátkou chvíli nerozeznal jedničky od desítky a že ve své bujné náladě spletl sobě botu kamarádovu se svou vlastní. Veselí lidé mívají nezřídka nápady, nad nimiž rozum střízlivého zavrtěl by hlavou — kdyby ji totiž měl. Že v tomhle případě šizený kamarád nevrtěl hlavou, stalo se prostě proto, že nevěděl taky, kde mu hlava stojí. Pil totiž zrovna jako Tomáš a postřehl ztrátu boty teprve na- zejtří, kdy vystřízlivěl a kdy už na hledání její bylo pozdě.
Tomášův Tomáš
31 article
A zlý Tomáš? Nehryzlo ho svědomí pro černý tento čin. Na opak, zavdal sobě z radosti nad jeho zdarem tak důkladně, že při odnášení lupu nepostřehl rozdíl mezi dlažbou chodníku a mezi zdivem stavení, jež cestou míjel. A ta zatrapená nátura a odpolední parno popletly jeho smysle tak dokonale, že z hlavy jeho vykouřila se všecka potucha o lepších pojmech. Viděl opuštěný vozík před domem, přivrávoral k němu, doložil pytle na vehiklu složené tíhou ukradené boty a strkal jej tak dlouho, až zastavil před kovářskou dílnou, jejíhož majitele bez orací oslovil: „Mistře, koupějí ten vozík. Dám ho lacino, jak to stojí a leží, no? . „Nekoupím. „A proč? „Protože jich mám dost. Ale nejlíp by udělali, kdyby šli domů,“ radil Tomášovi bodrý mistr. „Čeká na nich žena, jsou napilej... seberou se a vezmou vozík s sebou.“ „Pane mistr, dají si říc'!“ — opponoval zlý To- máš. „Když mají jich dost, mohou právě tenhle jeden ještě polřebovat. Na to přece nepřijde. Nu, co dají za to?“ Mistr ukončil rozhovor tím; že práskl dveřmi.
Tomáš
32 article
Ale zlý Tomáš byl — zlý Tomáš. Zanechal prostě vozík na nádvoří a odvrávoral pryč. Měl za to, že se kováři přes noc věc v nlavě rozleží a že s prodejem vozíku bude, tak říkajíc ruka v rukávě. A přece nebyla. Komu rozležela se věc v hlavě, byl nazejtří — zlý Tomáš a ne pan mistr. Tomáš totiž po vystřízlivění se rozmyslil a světlejší okamžik, na nějž neměla ráno vlivu číška „ohnivé vody“, při- pomněl mu následky, jež by po případě mohlo míli i pro volný pohyb jeho toto provinění proti majetku bližního. A svědomí se probudivší přimělo zlého To- máše k tomu, že odhodlal se k pokání a jako kajicník vypravil se k dílně kovářově. Vezme vozík ukradený — tak filosofoval — a vrátí jej nepozorovaně tam, od- kud jej vzal a bude zase dobře A jak pochodil kající Tomáš? Špatně, po čertech špatně. Přepočetl se — právě tak, jako v kořalně — a nahmátl ve směsici vozík jiný, ne ten, který ukradl. A při tomto činu dopadl kajícníka majitel neprávem odváženého vehiklu, který nelenil ovšem doporučiti překvapeného kajicníka pěči příslušného úřadu — — — Konec zcela prostý: Tomáš přese všecko ujišto- vání o dobrém svém předsevzetí byl nucen vzíti za vděk dvouměsíční prázdní „vedřinovou“ v atmosféře. obrněné proti vlivům velkoměstských požitků. Mají „ji“ tam taky, ale chutná méně ohnivě. Tomáš také po rozsudku stíral sobě obličej. Snad ho právě ona zvláštní příchuť „její““ mrzela. Doufejme, že nebude mu — škodit.
Tomáš
33 article Sokolský věstník.
Sokolský věstník. Ze Sokola pražského. Bratři přispífvající, kteří účastní se sletu v České Třebové ve dnech 15. a 16. t. m. podepištež se na archu v šatně vyloženém nejdéle do čtvrtka (4. t. m.). Rovněž vyzývá se i člen- stvo cvičicí, aby hojným počtem a činně sletu tohoto se účastnilo. Čtvrtkem počínaje opakována budou též cvičení společná, pro tento slet určená. Sokolská župa Barákova. I. okrsek. Sla- nost olevření Tyršova domu, župní závody a veřejné cvičení konají se na Mělníci v neděli dne 7. srpna 1904. Pořad: O 6. hodině župní závody: 1. jednot ve cvi- čeních prostných, 2. jednollivců na nářadí. O 111 hodině seřadění průvodu před školní budovou a průvod k tělocvičně. Slavnost otevření „Tyršova domu“. Pří- ležitoslné sbory zapěje sl. zpěvácký spolek. Prohlídka tělocvičny. Odpoledne: O 232 hodině koncert na ná- městí. O 4. hodině veřejné cvičení (na městském trži- ští): a) cvičení I. okrsku: 1. cvičení skupinová prostná, 2. cvičení družstev na nářadí; b) cvičení vzorných družstev na nářadí, c) cvičení ženského odboru: krou- žení s kužely; d) společná cvičení prostná. Po cvičení přátelská zábava na cvičišti. Hudba sokolská ze Všetat. Vstupné: k závodům 20 hal.; k odpolednímu cvičení: na tribunu 1 K 20 hal., na sedadlo 80 hal., ke stání 40 hal.: dltky platí polovici. V předprodeji jsou vstu- penky na tribunu a na sedadla o 20 hal. levnější. Před- prodej vstupenek u br. Frant. Keclíka a Alex. Danzra na Mělníci pouze do 12. hodiny polední.
Barákův František Keclík Alex Český Třebová Všetaty Sokol pražský Tyršův dom O 6
34 article Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický. Hlučná valná hromada mistrů zednickýcha kamennických. Minulé neděle konala se „Na zednické“ na Kozím náměstí valná hromada mistrů zednických a kamennických v Praze. Na jednacím pořadu bylo; Schválení rozpočtu pro rok 1904; změna stanov, ná- vrhy výboru; rozšíření společenstva na obvod obchodní a živnostenské komory pražské a volné návrhy. Do- stavili se zástupce živnost. úřadu mag. komisař p. dr. Vožický a živn. instruktor p. dr. Polák. Po přečtení rozpočtu učinil p. Pavlas z Libně návrh na zamitnutí rozpočtu. Dále mluvili proti rozpočtu pp. Rada, No- votný, Červenka, Krob, Ždárský, Hora a j., načež roz- počet zamítnut a rovněž zamítnuty i ostatní tři body programu. Ve volných návrzích byl schválen návrh o upravení stanov pro společenstvo mistrů zednických a kamennických v Praze a polic. obvodu a ve příčině zvolení správní komise k prozkoumání nynějšího stavu společenstva. Schůze byla velmi bouřlivá.
Polák Pavlas Krob Ždárský Hora kozí náměstí Praha Libeň