1
masthead
3. srpna 1904. Číslo 213.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
4
article
Krazem stižen byl 8letý Karel Zeman. Na statku p
Červenky ve St. Strašnicích spadl do mláticího stroje,
který mu levou nohu rozdrtil. Štěstím ještě bylo, že
strojník v čas stroj zastavil a tím hošíka před usmr-
cením zachránil. Hošík byl odvezen do vinohradské
nemocnice, kde mu noha byla odňala.
— Pežár ve Vysočanech. O půlnoci na dnešek
rozlila se na obloze nad Vysočany ohnivá záře.
která byla viditelná i v celé Praze. Požár vypukl
v továrně Brožova lihovaru na rozhraní Libněa
Vysočan, kde se vzňaly rozsáhlé stáje. Hasičské
sbory vypraveny byly ku požáru z okolí Vysočana
také hasiči z Prahy s parní stříkačkou k ohnise
dostavili,
— Dušovně chorý zavraždil otce. Hrozného činu
Eopustil se v Kunově u Přísečnice Josef Totzauer, syn
zedníka a majitele domu. Když viděl, že napilý otee
ohrožoval svou manželku, vyčíhal si, až odešel do
ústraní a uchopiv sekeru, zabil jej. Vrah jest slabo-
myslným.
— Učedník zastřelil syna svého mistra. Neopatrné
zacházení se střelnou zbraní v rukách mladíka vyžá-
dalo si v Puchéři na Kaplicku za oběť opět lidský živol
Šestnáctiletý pekařský učedník hrál si se starou ruč-
nicí svého mistra a nemaje potuchy, že je nabita, na-
mířil žertem na 6letého jeho synáčka a zatáhl spouští
Rána zahoukla a hošík, zasažen nábojem, klesl mrtev
k zemi.
— Počasí. Pan Josef Ticha předpovídá: od3.
srpna deště do 5. a od 10. opětně deště do 14.
Zeman
Brožův
Totzauer
Josef ticho
St . Strašnice
Vysočany
Praha
Kunov
Přísečnice
Kaplicko
Libně Vysočan
5
article
— Stížnost na dráhu. Píše se nám: Jako stesk
na c. k. státní dráhy uvádím, že ze zastávky „Vyšší
Brod“ nedostalo se mi na moji žádost přímého lístku
do Veselí (na přímé trati), ba ani kolo mě nebylo přímo
do Veselí kartováno. Hlídač prý nemá lístků dále než
do Budějovic a takž musil jsem koupiti nový lístek
v Budějovicích a za kolo platiti zbytečně o 20 halérů
více než by byla stála přímá doprava.
— Z Brněnce. Dne 24. července uspořádaly zdejší
odbory Severočeské jednoty a Ústřední Matice školské
výlet do lesa „Na obci“. Obloha byla jako poklizena.
Veselé zvuky sehrané kapely vítějoveské, zdařilé zpěvy
sn.íšeného zpěváckého spolku, tombola, pošta, kabi-
net rarit, národní dráb a vyvolávač při kabinetě při-
spívali výdatnou měrou ke všeobecné veselosti. Ž
byly výčep dobrého piva jevíčského a hojně zásobený
buffet obléhány, rozumí se samo sebou. Zábava do-
sákla vrcholu, když vystoupila damská kapela někde
snad až od Nechanic. Její „nádherné“ úbory ve slohu
empírovém, jakož i salonní oblek kapelníkův vzbudily
přímo úžas. Všetečkové sice tvrdili, že náležejí tyto
dámy dle plecí a knírů silnějšímu pohlaví, ale to byl
snad jenom klep. Repertoire měly „dámy“ sestavený
ze samých klassických kusů jako „O Emane“ atd.
Že i tanci se pilně hodovale, ani mi netřeba připo-
mínati. Dobré rozpoložení účastníků bylo zvýšeno
přítomností milých hostí z Jevíčka, z Třebové, z Le-
tovic, jakož i čackých Sokolíků a statečných hasičů.
Veselý
Všetečka
Eman
Sokolík
vysoký Brod
Budějovice
Brněnec
Nechanice
Jevíčko
Třebová
6
article
Ale že to byli hasiči z Vítězovsi, nikterak netvrdíme
neboť ti byli kdesi na veteránské německé slavnosti
ve Svojanově. Jen se tužte, pánové, neboť bobkový
věnec matky Germanie vás nemine. Gut hajl! Abychom
každého vyjmenovali, kdo přispěl k výpravě tohote
krásného výletu, nemožno, ale my tvrdíme, že se
strany dam a pánů nebylo šetřeno ani píle, ani vý-
lohy a za to vám budiž stonásobný dík. Co jste
učinili, národní věci jste učinili. Úspěch hmotný jest
pěkný, ale morální ještě lepší. Mnohému odřezanci se
to arci nelíbilo, ale nic nevadi. Já jsem se dosti
namáhal, by se zanotovala „Wacht am Rhein“ a
„Deutschland über alles“ ale toto. Snad se po druho
polepšíme, ale připomínáme p. učiteli, by nestrkal
prsty kde se svírá. Pro tenlokrát jej necháme pro-
klouznout, ale v čas potřeby umyjeme mouřenína
ne aqua destillata, ale — žíravým louhem drasel-
natým. Prozatím „servus!“ O národnostních poměrech
příště od povolanějšího.
— Zvláštní vlak z Prahy do Plzně vypraví v ne-
děli dne 7. srpna nuselská odbočka Zemské jednoty
zřízenců dráh v král. českém za zvláště sníženou cenu
3 K 40 h za osobu ve III. tř. za jízdu tam i zpět i pro
širší obecenstvo. Jiný vlak za tak nízkou cenu
nepude již do Plzně vypraven. Odjezd z Prahy ráno
v 6 hod. 1 min., příjezd do Plzně v 8 hod. 57 min.
ráno, odjezd z Plzně v 9 hod. 33 min. večer. Vlak
tento staví i na stanicích Král. Vinohrady, Vyšehrad
* Smíchov, kde možno též přistupovati i vystupovati
Předprodej listků jest: V Praze: na nádraží cís. Frant.
Gut
Král
František
Svojanov
Deutschland
Praha
Plzeň
Smíchov
Wacht be Rhein
7
article
Josefa u vrátného p. Bauera; na Král. Vinohradech:
na zastávce „Král. Vinohrady“ a v hostinci p. Nohavce
v Havlíčkově třídě; ve Vršovicích: na nádraží Nusle-
Vršovice u p. Janďourka; v Žižkově: v hostinci „N
Sklenářce“; na Smíchově: v hostinci „u Kejhů“, Žiž-
kova tř.; v Holešovicích: v hostinci p. Kubáta (u vý-
staviště); v Nuslích: v Národním domě a v tiskárně
p. Staňka a konečně v budově c. k. ředitelství dráh
v Praze u p. Fafejty. U nádražních pokladen nebudou
pro tento vlak lístky vydávány
— Loutkové divadlo. V národním loufkovém di-
vadle Klubu vlasteneckých přátel dra. Paříka a Tře-
benicka v zahradním sále Měšťanského pivovaru na
Král. Vinohradech hraje se dnes o 4. hod. „Pohádka
o Herkulovi“ o 6. hod. „Hrad nad Sázavou“
— Převzetí hostince. Pan Adolf Kubínek
dlouholetý hostinský v Perunově ulici, převzal a znov
zřídil dnem 1. t. m. hostinec „u Hofímanů“ na nároži
Korunní a Nitranské ulice na Král. Vinohradech.
Josef
Bauer
Král
Nohavec
Janďourek
Kejha
Kubát
Staněk
Fafejta
Pařík
Kubínek
Havlíčkův třída
Vršovice
Nusle
Žižkov
Smíchov
Praha
Hrad nad Sázava
Perunův ulice
nitranský
N sklenářka
Žiž
národní dům
loutkový divadlo
8
article
— Výprava Čechů na výstavu v St. Louis v Ame-
rice. Jsme žádáni za uveřejnění této další zprávy
V příčině zamýšlené výpravy Čechů na výstavu v St.
Louis, kteráž bude prvním hromadným podnikem.
kde Čechové ze staré vlasti oplatí návštěvu Čechům
americkým, lze z přihlášek dosud došlých soudit, že
počet 30 osob brzo dosažen bude. Výprava bude po-
učná a zábavná. Mimo v St. Louis, budou zastávky
též v Nov. Yorku, Filadelfii, Washingtonu a Baltimore.
Přihlížeti se bude, aby mimo návštěvy, předem určené.
navštíveny byly též některé ústavy umělecké a vě-
decké, obrazárny, musea, pošty, nemocnice, koleje
atd. Cena celého výletu s úplným zaopatřením (jízdou
po dráze a lodi, vslupným, zpropitným, sem i tam)
II. třídou jest stanovena na 2000 K. Přihlášky buďtež
co nejdříve se zálohou 100 K zaslány na adresu
Lad. Král, zubní atelier, Král. Vinohrady, Puchmaje-
rova *1l. 35.
Čecho
Král
St . Louis
ame
York
Filadelfie
Washington
Baltimore
lada
9
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
= Udání vídeňského advokáta. Z Vídně se nám
lelefonuje: „Slavische Correspondenz“ sděluje vzhle-
dem na disciplinární udání, které podal právní záslupce
posl. Walewského moravské advokátní komoře v Brně:
„Jeden polský list přinesl zprávu, že zástupce býva-
lého posl. ryt. Walewského podal na posl. dra. Strán-
ského u moravské advokátní komory udání, protože
prý dr. Stránský některým členům kola polského
sdělil rozsudek obchodního soudu, kompromitující ryt
Walewského, a že prý vyhrožoval, že věc tuto uvede
na pretřes interpellací v parlamentě. Naproli tomu
jsme zmocněni prohlásiti, že dr. Stránský nijak ne-
vyhrožoval, když mluvil se členy polského kola o affé-
ře lé, ovšem posl. dr. Stránský poukazoval na nutnost.
aby se zakročilo proti Walewskému v zájmu klubu.
Walewski
Stránský
doktor
Vídeň
Slavische Correspondenz
advokátní komora v Brno
10
article
Co se týče interpellace, vyslovil dr. Stránský pouze
svůj názor, že by se interpellace měla podati, nikoliv
však proti ryt. Walewskému, nýbrž proti ministerstvu
orby, kteréž v afféře té, po jeho názoru, jest kompro-
milováno nejen svými styky s Walewským, ale též
s jinými csobami. Dr. Stránský prohlašuje dále, že
bar. Bertholda Poppra nezná a s ním nevyjednával
ani přímo ani prostřednictvím jiných osob. Otázka,
v čí zájem jednal dr. Stránský v afféře té, nasvědčuje
maprostému zmatku pojmů o veřejné mravnosti
právního zástupce ryt. Walewského. Jest nejen prá-
vem, nýbrž povinností poslance, potírati korrupci ve-
řejné správy státu a přispívati k očistění parlamentu
od zištných živlů.“
=Markoni na Černé Hoře. Z Cetyně se telegra-
luje ze včerejška: Zejtra otevřeno bude nové radio-
telegrafické spojení Markoniova systému mezi Barem
a Barim za přítomnosti knížete Mikuláše, Markonia.
ninistrů vnějších věcí, vojenství a financí, jakož
Zdejšího italského vyslance markýza Cusonia. Z pod-
nltu toho konati se budou veliké slavnosti.
Stránský
Walewski
Walewská
Poppr
Cusonio
Černá hoře
Bari
Mikuláš
11
article
= Z Bernu, 2. srpna. (C.-B.) Dnes konala se tu
druhá mezinárodní konference pro pěstování kreslič
ského vyučováni; zahájil ji spolkový presiden
Comtesse.
= Cholera v Lipsku? Z Lipska se telegrafuje
Leipz. Tageblatt« dementuje na základě úřadního
mnecnění zde a v cizmně rozšířené pověsti o vypuk-
zati cholery v Lipsku.
= Loď uvázla. Z Melbournu, 1. srpna. (C.-B.
Anglická loď »Aigburh«, plujíc z Newcastlu do Sama-
rangu u Nové Guineje, vjela na skalisko. Německý
parník »Prine Zikmund« dopravil kapitána a 7 mužů
posádky do Brisbanu. 3 čluny záchranné se 16 muži
se pohřešují.
= Usekl si kosou nohu. Z Pieslingu v Rakou-
sích se sděluje, že 20letý úřadník Schelwohl, jenž
dlel tam na letním pobytu, požádal jednoho sekáče,
obilí žnoucího, aby mu dovolil kositi, počínal si ale
tak neobratně, že si usekl kosou dolní čásť levé
nohy. Byl dopraven do nemocnice ve Vídeňském
Novém Městě.
Zikmund
Schelwohl
Bern
Lipsko
Melbourne
Newcastle
Sam
Nová Guinea
Nový město
12
article
Naučný obzor.
Naučný obzor.
Trpasličí kmeny v Africe.
Podává J. V. Želí z ko.
Zprávy o trpasličích kmenech různé končiny
naší zeměkoule obývajících, jsou prastaré, za
to však namnoze fantasticky přehnané a pokud
zaznamenány staro- a středověkem, ovšem i ro-
manticky zbarvené. Jinak ovšem se to má se
zprávami, jichž se nám dostalo od cestovatelů
století minulého i doby poslední, a to jmenovitě
o trpasličích kmenech neznámých krajů nitro-
afrických.
O zajímavých těchto pygmejích snesena jest
řada dokladů v knihách přírodovědeckých, ná-
rodopisných a v cestopisech, počínaje již zprá-
vami Aristotelovými, který, jak známo, ve svém
„Vypsání živočistů“ píše: „Zoravové táhnau se až
na jezera nad Egyptem, kde vzniká Nil; tam
kolkolem bydlí pygmeové a sice není to žádná
bajka, nýbrž čistá pravda; lidé i koně, jak vy-
pravování zní, jsou malého druhu a bydlí v je-
skyních.“
Rovněž i Herodot mluví o mužích ani n
prostřední výšky, jež cestující libickou poušt
procházející, v krajinách těch potkávali, a vůbec
ve spisech řeckých i římských dějepisců a bás-
níků setkáváme se zhusta se zmínkami o trpas-
lících.
O trpaslících afrických píše v pozdějšíeh
létech, 1625, Batel ve svém cestopise o zemi
Matimbů, kdežto prvých zaručených zpráv o pyg
mejích těchto podává teprvé Schweinfurth, který
na svých cestách často od domorodců slýchal
o trpasličích kmenech jižní rovníkové kraje obý-
vajících.
Aristotelův
Afrika
Egypt
Nil
13
article
Sehweinfurth z počátku nepřikládal
těmto zprávám nijakého významu, domnívaje se
že vše to, co se o trpaslících vyprávělo, týká se
snad nějaké zrůdnosti kmene, který se omylem
pak za trpasličí pokládá. Teprve až se zmíněný
cestovatel při jakési příležitosti na dvoře mon-
butského prále Munsy přesvědčil, seznal, žese
skutečně jedná o trpaslíčí rassu. Později poznal
Schwemfurth trpaslíky tyto ještě blíže, takže je
mohl důkladně studovati. Kmen tento nazývá se
„Akka“, také „Tikki-Tikki“, a obývá zemi Mon-
butů v severovýchodním cípu území Konga.
Průměrná výška těchto lidí obnášela 1 m.
45 cm., nikdy však půl druhého metru. Jest to
malá neobyčejně čilá rassa, kulaté velké hlavy
na tenkém krku, šírokých ramen, štíhlýcha
dlouhých paží, svislého vydmutého břicha a sla-
bých nohou. Lidé tohoto kmene jsou barvy těla
světle měděné a činí dojem arabských nebo egypt-
ských dětí, kteréhož vzezření dodává jim ona ne-
poměrně velká hlava na tenkém krku, svislé bři-
cho atd. Chůzi mají jaksi batolivou a každý krok
jost jakoby potácením provázen. Za to jich ruce
jsou souměrné, gestikulace při mluvení a hra očí
velice živé. Zlomyslnost, pomstychtivost, jakoži
ukrutnost jsou přirozenými špatnými vlastnostmi
u paslíků kmene Akka.
Po Schweinfurthovi zabývali se jich důklad-
nějším pozorováním také cestovatelé Gessi, Emin
paša, Felkin, Junker, Casati a Stuhlmann, kteř
výroky Schweinfurthovy také plně potvrdili. Ba
datelé tito zaznamenali pouze pokud možno přes
ncu výšku jednotlivých individuí. Tak shledali
že mladí lidé do 25 let měřili jen 1 m. 24 cm.
výšky, kdežto starší měřili 1 m. 40 cm. Osoby
které tuto míru přesahovaly, nepokládal Stuhl-
mann za čistokrevné.
Kong
Gessi
Felkin
Junker
Casat
Stuhlmann
Akko
TikkiTikki
centimetr
Emin paša
14
article
Zmíněný cestovatel přivezl také do Evropy
dva zástupce trpaslíčího kmene Akka, jež roku
1893 na geografickém sjezdu ve Štutgartu před
stavil . S dětinnou zvědavostí a nelíčenou radostí
pohrávali prý si v zajetí s darovanými předměty
takže činili zkrátka dojem nevinných, ale chy-
trých tvorů. Obydlí těchto trpaslíků leží na
Uelle.
Kmen Akka není však jediným zástupcem
trpasličího plemene v Africe, neboť také nedávno
zemřelý cestovatel Stanley sešel se s trpaslíky
ve středoafrických konžských pralesích. Malí
tito kmenové zovou se Vambutti, t. j. málo
vzrostlí, jimž Stanley ve svém cestopisném díle
„V nejtemnější Africe“ nejednu zajímavou kapi-
telu věnuje. Lidé tohoto kmene měli kulaté obli-
čeje, gazelí oči, a jejich nažloutlá barva pleti
upomínala na starou slonovinu.
Ze zajímavých záznamů zmíněného cesto-
vatele o těchto trpaslících budiž uvedeno aspoň
toto: „Roztroušeni mezi Balesy, mezi Ipotem
herou Pisgou a obývajíce v zemi rozložené mezi
řekami Ngaiju a Ituri, v končině rovnající se plo-
chou dvéma třetinám Skotska, jsou Vambuttové
zvaní také Batvové, Akkové a Bazungové. Lidé
tito jsou kočovníci, trpaslíci, žijící v nevymýtě-
ném pralese a živící se lovem zvěře, již dovedou
obratně chytati. Výška jejich kolísá mezi 90 cm.
Stanley
Pisga
Bazungová
Evropa
Akko
Afrika
Ituri
Skotsko
centimetr
15
article
a 1 m. 40 cm. Dospělý mužský trpaslík váží asi
40 kg. Rozbíjejí své vesnické tábory ve vzdá-
lenosti 3—5 km. kolem některého kmene rolni-
ckých domorodců, kteří jsou z větší části statní,
pěkně urostlí lidé. Veliká mýtina chová 8, 10 ž
12 oddělených obcí těchto malých lidiček, jichž
pečet lze páčiti asi na 2000 až 2500 duší. Svými
zbraněmi, malými luky a šípy, jejichž hroty jsou
hustě napuštěny jedem a kopími usmrcují slony,
buvoly a antilopy. Vykopávají jámy, jež lstivě po-
krývají lehkým chvojím a listím, na něž nasypou
hlíny, aby zvířata nebezpečí nepoznala. Zvěř po-
skytuje jim maso, kůži, z níž vyrábějí štíty, ko-
žešinu a slonovinu. Chytají také ptáky pro je-
jich peří; sbírají v lese med a jed, vše prodávaji
větším domorodcům za plantény, sladké zemáky
tabák, kopí, nože a šípy.
Trpaslíci seřaďují svá obydlí — nízká sta
vení, podobná vejčitému obrazci, po délce pře-
říznutému, s dvojími, 60—90 cm. vysokými
dveřmi na obou koncích — do hrubého kruhu,
jchož střed jest zůstaven vymítěný pro sídlo po-
hlavárovo a jeho rodinu a jako obecný majetek.
Asi 100 m. od tábora na každé cestě, která z něho
vychází, stojí strážní budka, právě dosti veliká
pro dva malé muže, čelem k cestě obrácená.“
Zdali Batrové jsou jeden národ a Vambuttové
druhý, Stanley sice nejistí, ale rozdíl mezi nim
prý jest takový, jako mezi Turkem a Skandi-
návcem. Batvové mají oproti Vambuttům pod-
louhlé hlavy a dlouhé úzké ohličeje, nečervenalé
malé oči, těsně vedle sebe položené, což jim do-
dává pohledu poněkud mrzoutského, úzkostlivého
a svárlivého. Ač Stanley snadno dojmům nepod-
lehl, přece objevení se prvního trpaslíka přivedlo
jej přímo do nadšení. „Nebyli jsme dlouhov
Stanley
centimetr
kg
km
Batra
16
article
Avatiku — píše cestovatel — když mi přivedli
párek trpaslíků. V jakém poměru ti dva byli
k sobě, neví se. Muž byl mladík asi 21letý,
1.219 m. vysoký. Byl to první úplně dorostlý
muž, kterého výprava uzřela. Barva jeho byla
mědová, tělo na omak jako kožešina s chlupy
téměř 1.3 cm. dlouhými. Na hlavě měl čapku
na způsob kněžského kvadrátku, ozdobenou cho-
cholkou z papouščího peří, kterou buď dostal da-
rem, nebo ji ukradl. Široký pruh z látky korové
zakrýval jeho nahotu. Ruce byly jemňounké, ale
nemyté. Bylo patrno, že byl zaměstnán loupáním
plantémů. Nikdo nemůže si pomysliti, s jakými
pocity jsem pozoroval tohoto mužíčka z pustin
ohromných lesů afrických. Byl mi úctyhodněj-
ším než socha Memnonnova v Thébách. To malé
jeho tělo představovalo nejstarší typy prvotního
člověka, potomky věků nejdávnějších, Ismaele
primitivního plemene, navždy se vyhýbající pří-
bytkům pracovníků, zbavené radosti a rozkoše
domácího krbu, na věky vyvržené pro svoje ne-
řasti, aby žily jako lidská zvěř v bažinách, mo-
čálech a pustých houštinách. Jenom považte!
Théby
centimetr
17
article
Jest tomu 26 století, co předkové jeho zajali
oněch pět mladých zkoumatelů nassamonských
a bavili se s nimi ve svých vesnicích nad břehy
Nigeru. A již před 40 stoletími byli známi jako
trpaslíci a pověstná bitva mezi nimi a čápy byla
básní opěvována. Na každé mapě od doby Hleka-
taoivy, 500 r. před Kr., kladeni jsou do končin
hor Měsíčních. Když Mojžíš odváděl potomky Ja-
kubovy z Gošenu, byli oni nad nejtemnější Afri-
kou bez odporu pány; jsou zde podnes, kdežto
nesčíslné dynastie egyptské a assyrské, perské,
řecké a římské kvetly dobu poměrně kratičkou
a vymizely. A drobní tito lidé těkali daleko široko
po všecka minulá století. Od břehu řeky Nigeru
stěhovali se ponenáhlu sem, aby si stavěli svoje
chatrče z větví v neznámých ústraních lesních.
Příbuznými jejich jsou Křováci v Kapské kolonii,
Vatvové v pánvi Lulunguské, Akkové v Monbuttu,
Baliové u Mabodů, Vambutti v pánvi Ihurnské
Batvové ve stínu Hor Měsíčních (Lunae Montes).
Kristus
Mojžíš
Křovák
Niger
Baliová u Mabod
Lulunguský
Akková
Lunae Montes
18
article
Když obrovití Madiové — dodává Stanley dále
— velicí Sudánci a největší Zanzibárci obklopili
malého človíčka, bylo zajímavo pozorovati, jak
jeho myšlénky se zobrazovaly bleskem na jeho
tváři. Údiv, ktorý jej pojímal, rychle střídavýa
mrazivý strach, co se s ním poděje, úzkostlivé
rochybnosti, které jím zmítaly, naděje kteráv
něm zableskla, když spatřil úsměv na našich tvá-
řích, chvilkový stín úzkosti a zvědavosti, odkud
člověčí tyto obludy se tu vzaly, co s ním udělají,
zdali ho zabijou a jak? Zdali ho za živa upekou,
nebo-li jej křičícího hodí do některého hrnce ve-
bkého jako káď, aby se v něm uvařil? Ach, bože
nedopouštěj! a lehké potřesení hlavou, zblednutí
rlův a nervosní škubnutí svědčily o tom, v jakých
nesnázích se ociťuje. Byl odhodlán učiniti vše,
aby si získal přízeň velikých těchto lidí, právě
tak jako mladí Nassamonští byli odhodláni před
2600 léty, když praotcové tohoto trpaslíka uka-
zovali na ně prstem a žvatlali na ně ve své staro-
dávné vesnici. I posadili jsme ho mezi sebe a
hladili jej po zádech a dali mu několik pečených
banánů, aby si jimi nacpal svůj roztažený břich
a trpaslík povděčně se usmíval. Byl to ferina li-
škou podšitá a jak důvtipný! Mluvil posuňky tak
výmluvně, že i nejhloupější z nás mu poroz-
uměli.“
Stanley
19
article
Studiemi různých trpasličích kmenů pralesy
nitroafrické obývajících, zabývala se již také celá
řada badatelů. Tak na př. Lloyd zmiňuje se o
trpaslících s mohutným vousem, který prý jim
zvláštního vzezření dodává, čímž potvrzuje zprávy
jak Emina paše, tak i zprávy Arabů a Negrů
o těchto kmenech. Takže i ve francouzském
území Konga, mezi Ašongo a Lunga, pozorování
du Chaillem trpaslíci jménem Obongo, kteří bydl
v malých, rozptýlených osadách, v počtu o
deseti do dvaceti hlav, jichž výška rovná se trpas-
líkům kmene Akka. Rovněž i barva těla jest špi-
navě žlutá, hlava nízká a úzká.
Lloyd
Emin
Kong
Ašongo
trpaslík
Obongo
Lunga
Akko
20
article
Na hořejším Sankuru byli taktéž zjištěni
trpaslíci mezi tamními kmeny Balubů a Bakubů
a na hořejším Kuandu zastal Serpa Pinto mezi
tamními domorodci malou žlutavou rassu, jmé-
nem Mukasequere.
Rovněž i východně a jižně odtud nacházeji
se trpasličí kmenové; tak v Angole, zvané Bak-
vando, a na hořejší Eunene, Baka-Naka.
Nedávno též z východní Afriky došly zprávy
o trpaslících sídlících severozápadně od Mom-
bassy, dále zjištěni tito v poříčí řeky Juby a
Tarny, pode jmény Vasania a Vatva známí, jakož
i v samém Habeši, v provincii Šoa, shledána ne-
obyčejně malá rassa lidí.
Všeobecné vlastnosti trpasličích kmenů af-
riekých jsou: výška těla vždy pod 11/4 m., ne-
obyčejně světlá barva kůže oproti tmavé Negrů,
silně vyčnívající chrup (prognatismus), hubenos
a řasnatá kůže. Společný všem jest tež mrav.
Trpaslíci tito žijí všude v malých osadách, mez
jinými obyvateli, aniž by se kdy s těmito pomí-
sili. Žádný z nich nezabývá se orbou, ani pěsto-
váním dobytka, za to jsou ale náruživi lovci. Zvěř
ohyčejně v příhodných místech vyčkávají. Tak
na př. kmen Badua stříli ze zvláštních úkrytů
na slony, bůvoly atd., buď svými jedinými doma
vyrobenými zbraněmi, šípy, silně jedem napuště-
nými, kdežto železných šípů a kopí získávají
směnným obchodem, jejž provozují s kmeny.
uprostřed nichž žijí. Baduové vyměňují v určité
dny se svými sousedy na lovu získané maso z
jiné potraviny, domácí nářadí, nože a zbraně,
takže prales africký poskytuje často obraz ně-
jakého trhu. Trpaslíci afričtí neznají taktéž ani
hrnčířství a podobná zaměstnání domácí.
Pinto
Angola
Bak
Afrika
Moma
Juba
Tarn
Habeš
BakoNaka
Šoa
Vasania
21
article
Všichni cestovatelé shodují se v tom, že
tito malí kmenové jsou často neobyčejně válčiví,
na mnoze smíření nepřístupní a že stříli zbra-
němi jedem napuštěnými. Wissmann a Wolf byli
na zpáteční cestě na hořejším Sankuru tlume-
nými tóny válečných trub a odměřenými údery
válečných bubnů Baduů provázeni, jakož i šípy
jedem napuštěnými z úkrytu pronásledováni.
Jed jímž šípy napouštějí, pokud jest čerstvý.
jest velmi nebezpečný a jeví okamžité účinky.
Stanley vypravuje, že jeden muž, jehož pravé
rámě a prsa byla šípem zasažena, během jedné
minuty zemřel. Jiný opět vypustil ducha během
pěti čtvrtí hodiny po poranění, jedna žena po dva-
ceti minutách, a jiná zase, když byla asi st
kroků nesena; jeden muž zemřel dokonce až po
několika dnech. Nepravidelnost tato má zajisté
původ svůj v jedu buď čerstvě připraveném nebo
starším, když tento už jaksi vyschl, a tím svých
radikálních účinků již byl pozbyl. Dle Stanleye
připravuje se z části z jedu hadího, zvláště však
používá se strychninu.
Wissmann
Wolf
Stanley
22
article
Jedinou rostlinnou potravou trpaslíků afri-
ckých jsou kořínky a ovoce. Za oděv jim slouží
jedině praobyčejný kousek kůže, kolem beder
připevněné; rovněž i ozdob nemilují. Řeč jejich,
kterou důkladně Johnston studoval, jest jedno-
duchá a na výrazy chudičká, jako jejich celá
civilisace. Malé, obyčejně kulaté chaty jsou asi
3 stopy vysoké a budují se následujícím způso-
bem: zastrčí se jeden konec větve do země, načež
se ohýbá tak dlouho, až se i druhý konec země
dotýká. Když jeden takový oblouk již jest k zemi
upevněn, učiní se několik podobných dalších,
buď ve směru rovnoběžném nebo přes příč. Kostra
ona pokryje se pak listím a větvemi a dovnitř
ponechá se pouze malý otvor, do něhož se toliko
lezmo možno dostati. V takové chatě žije bud
jenom muž anebo žena, neboť manželé obývají
obyčejně chaty oddělené. Mezi trpaslíky panuje
i mnohoženství, které závisí na bohatství mužově,
neboť ženitba děje se koupí.
Johnston
23
article
Jak primitivní jest obydlí těchto rodin, tak
primitivní jest jejich život. Maso jedí polopečené
v popeli, jiné lahůdky, jako ovoce, kořínky, ja-
hody, ponravy a ještěrky jedí vůbec syrové. Jak
Negři ujišťují, nebyl prý jich malým sousedům
dlouho ani oheň znám
Náboženství trpaslíků kotvi ve víře ve zlé
duchy v původce blesku a hromu atd., v přebý-
vání duší zvěčnělých v těle divokých prasai
s červenou srstí. Také zpěv a tanec těší se u nieh
oblibě; hudební nástroj pozůstává z bubnu, zho-
toveného z dutého bambusového kmene, potáhnu-
tého buďto koží antilopy nebo nějakého plaza.
Do jednotlivých úderů mísí se zpěv jednotlivců,
do něhož zase celý sbor zpěvem svým vpadá. Ta-
nec spočívá v strnulých posuncích, takže tančící
činí dojem dřevěných pimprlat na divadle.
Přes to, že trpasliči kmeny jsou již od věků
obyvateli pralesů afrických, do nedávna ještě
badatelům nepřístupných, zdá se přec jen jich
další existence býti zpečetěna. Že se o to Evro-
pané, krok za krokem okupující půdu panenské
vnitřní Afriky, postarají, o tom nelze pochybo-
vati. Stane se tak zajisté jen „z lásky křesťanské
v zájmu dobra a civilisace“ jako vždycky.
Afrika
25
article
Američtí starci. Pí. A. de Almeida y Vascon-
cellos tvrdí, že nejděle se žije v Brasilii. Tato spi-
sovatelka, choť bývalého ministra brasilského, uvád
doklady. V Brasilii žije muž, který, ač je stár 134 léta
jezdí na koni. R. 1894 účastnil prý se jistého proces
v Kalifornii don Ignacio Francesco de la Cruz Garcia
na koni ve věku 113 let. Jeho křestní list dokazoval, že
se narodil 4. května 1781 v Mexiku. Gournal of Ame-
rican mědical Association, 23. května 1896.) Maria
Josefa de Conceicao z Trazy zemřela ve věku
126 let, nemohouc přežíti ztrátu jednoho ze svých
potomků. Domingo Martinh Alvez, ač je 127
let stár, má tak dobrý kořínek, že dobře přestál operaci
zákalu; operoval ho s úspěchem dr. Píres Ferreira.
(To upomíná na případ, který oznámil v Académie
des Sciences v Paříži známý okulista polský Szokolski;
se zdarem operoval zákal 103letému kmetu.) To bude
asi nejstarší z klientů, kteří byli operováni. Manuel
Ber nadés Sa, jenž byl 6kráte ženat, zachránil před
nějakým časem život biskupu petropoliskému, ačje
stár 166 let. Mezek shodil totiž biskupa do vody, sta-
tečný kmet však skočil za ním a vytáhl jej. Jakýsi
boháč dal mu v odměnu za to dům a dal jej vyma-
lovati, obraz jeho pak umístiti v katedrále petropolské
vedle obrazu biskupova. (To už zní trochu po ameri-
cku.) Quirino Damasceno se svými 123 léty je proti
němu holobrádek, který však nechce ještě tak hned
zemříti, neboť nedávno počal si ukládati ve spořitelně
peníze. Americký časopis lékařský Good Health
jít Almeida
Ignacio Francesco Cruz Garcia
Marius
Josef
Conceicao
Domingo Alvez
doktor
Píres Ferreira
ber
Brasilia
Kalifornie
Mexiko
Paříž
Académie desátník Science
Gournal of ame
26
article
(Dobré zdraví) cituje v únerovém čísle letošního roku
případ neobyčejného věku u jistého občana státu
San Saiwador (Columbia): „Nejstarší nyní žijící člo-
věk je Michael Solis, který žije v jisté vesnici colum-
bijské na úpatí hor Sierra Metillo. R. 1878 tvrdil, že
je stár 180 let. Jeho podpis je na jisté listině z r. 1712,
která se vztahuje k zbudování františkánského klá-
štera v San Salvador. Dr. Luis Hernander, který je
sám kmetem 80letým, znar ho již jako starce, když
byl dítětem a tvrdí, že muž ten žil ještě r. 1895. Dejme
tomu, že zemřel téhož roku. Tu by mu byla scházela
jen 2 léta do plných 2 století. (Škoda, že se to stalo
v Americe, třebas „Good Health“ je zcela vážný časo-
pis.) Dlouhý život svůj přičítal svému pravidelnému
žití. Jedl jen jednou denně a sice krmě studenáa
velmi jednoduchá. Ze Spojených států uvádí se z po-
sledních let ještě muž a jedna žena 131 let staří
Noah Roby z Middlesesu, jenž se narodil r. 1772,
ještě před založením republiky Spojených států a pan
Mary Mc. Donaldová z Philadelphie. Ovšem se nedožil
takového věku jako pohádkový takměř bohatýr J iř
Jenkins, jenž r. 1770 zemřel ve věku 168 let, nebo
Jakub Sands ze Staffordu, jenž dosáhl stáří 140
roků, a jeho Baucis, která zesnula teprve 120letá.
Michael Solis
doktor
Hernander
Noah
Maro Mc
Donaldová
J iř Jenkins
Sands
San Salvador
Amerika
spojený stát
Middleses
Philadelphia
Stafford
Good Health
Sana Saiwador
sierra Metillo
27
article
V Barnumově museu ukazován byl obraz „tety Chlose.
kojné Washingtonovy, která prý žila 153 let. Ještě
r. 1857 žil v Georgii jistý veterán z války za neodvis-
lost, který byl stár té doby 134 let. Časopis „Leslié
Weekly“ přinesl r. 1896 zprávu, že stát chilský čítal
za posledního sčítání lidu 211 mužů a 223 ženy sto-
letých, z nichž nejstarší Rafael Muňoz z Colcha-
guy dožil se 150 let, tři jiní dožili se věku 130 leta
13 přežilo stáří 120 let. Té doby žil v jižní Kalifornii
náčelník indiánský kmene Sobobo, jenž byl 136 le
stár a jehož žena byla už více nežli 100 let. Jiný ná-
čelník indiánský, Gabriel z Castroville, zesnul r. 1890
ve věku 147 let. V Peru viděl Humboldt nedaleko
Arequipy starou rodinu, kde manžel byl 143 roky stár
a žena 117. Fucillé, Tschudi a j. uvádějí Indiáni 130, 147
let staré. Některé Antilly nabyly chvalné pověsti, ho-
stíce osoby dlouhého věku a Prichard uvádí mezi
černochy jamaskými jednotlivce, kteří dosáhli věku
160, 150, 146 a 140 let, jakož i jednoho míšence
z Fredericktownu, jenž zemřel 1797 ve věku 180 lek
V San Jouquimu (Venezuela) zemřel v září r. 1878
španělský důstojník J. A. Burgos, zakladatel města
Aragny, ve věku 119 let. Americký časopis „Scientifie
American“ přinesl r. 1897 slalistiku dlouhověkýcha
cituje v ní jistého 160letého Rusa, který dosáhl re-
kordu v jeho statistice. Hned po něm přichází africký
černoch Bruno Cotrim, jenž bydlel v Buenos
Aires a byl stár 150 let. R. 1903 byla oznámena smr
mexického patriarchy R. Hernandeza Ponto-
longona, jenž dle časopisu „Boston médical ano
surgical Journal“ (15. I. 1903) zemřel stár jsa 124 let.
Washingtonův
Muňoz
Sobobo
Gabriel
Humboldt
Indián
Burgos
Rus
Bruna Cotri
R Hernandeza Ponto
Colch
Kalifornie
Peru
Arequipa
San Jouquim
Venezuela
Aragna
Buenos Aires
Boston
Barnumův muzeum
Leslié Weekla
Scientifie American
Castroville
28
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Lidové divadlo „Urania“ v Praze VII. Se svo-
lením správy Národního divadla hraje se dnes poprvé
„Podprefekt“. Fraška o 3 jednáních. Napsal E. Gau-
dillot. Přeložil B. Frida. Režisér Fr. Hlavatý. Hlavní
úlohy hrají dámy: Hesová-Guthová, Bermanová, Vej-
vodova a pp. Jiřikovský, Kovář, Čekanský, Spurný
Počepický, Čonský a Rabský. Fraška tato patří mezi
nejlepší z těch, jež na zemské scéně byly dávány
Začátek o 7. hod. večer. Po divadle dostatečný počel
vozů elektr. dráhy. Zejtra opakuje se výpravná lidová
hra se zpěvy a tanci: „Na pomoc Rusům“. Ve čtvrtek
dne 11. t. m. jest benefiční večer oblíbeného
člena „Uanie“ p. J. Chalupníka. Bude se hráti
původní novinka „Lidé a lidičky“. Veselohra o 3 jedn
Napsal dr. Janke-Dvorský.
+ Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes
jako XIV. představení v cyklu frašky opakuje se
ke s mnoha stran projeveným žádostem výtečná fraška
„Lutty“ s pí. Mař. Zieglerovou v titulní úloze, kteráž
úlohu tuto čítá ke svým nejlepěím.
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech.
Dnes hraje se iako lidové představení za poloviční
ceny po druhé „Růžová pouta“. Veselohra o 3 jedn.
Napsal Ant. Lokaj. Zejtra ve prospěch pana Jos.
Bláhy: „Monika“
Fraško
Hlavatá
Hesová
Guthová
Bermanová
Vej
Jiřikovský
Čekanský
Spurná Počepický
Čonský
Rus
J Chalupník
Janke
Dvorská
Lutta
Zieglerův
Král
Lokaj
Jos
Bláha
Monika
Praha
Francie
lidový divadlo
národní divadlo
smíchovský divadlo
Pištěkův lidový divadlo
29
article
Hudba.
Hudba.
+ Moorův koncert v Jindř. Hradci uspořádán
bude v neděli dne 7. srpna v rotundě zámeckéo
půl 5. hod. odpol. za laskavého spoluúčinkování paní
Marie Musilové, koncertní pěvkyně a p. Otty
Pacovského, operního pěvce. Program zahájen
bude přednáškou p. Moorovou »O hudební
tvorbě Ant. Dvořáka«, jejíž význam p. před-
nášející již v celé řadě českých měst ČJihlava, Tábor,
Žďár na Mor., Sedlčany, Benešov. Humpolec) vyložil.
Ostatek programu tvořiti budou skladby Moorovya
sice: »Ballada« a »Nocturno« pro klavír, jež před-
nese skladatel, písně na texty J. S. Machara
(»Dohořelo, dohořelo«, »Píseň podzimku«) a Fr.
Khola (»V mé duši stálý smutek dlí«, »Umírání«),
jež obě přednese paní Musilová, pak arie Palečka
z opery »Český Honza« (libretto od Ledy), již před-
nese p. Pacovský. — Předprodej lístků převzalo
z ochoty knihkupectví A. Landfrassa syna v Jindř.
Hradci.
Moorův
Musil
Ott Pacovský
Dvořák
Machar
Khol
Musilová
Paleček
Honza
A Landfrassa
Jindřichův
Hradec
ČJihlava
Tábor
Žďár
Morava
Sedlčany
Benešov
Humpolec
Francie
30
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Tomášovo pokání.
(Mravokárná povídka.
Byl jednou — a není tomu dávno — jeden člověk,
který všemu jinému snáze přivykal, než práci. Arcit,
křivdil by mu, kdo by mu vytýkal, že lenoší napořád
a ve všem všudy. Taky Tomáš — tak se jmenoval —
nahlížel, že bez práce dnes nedostane ani pečeného
bažanta a míval tu a tam světlejší okamžiky, ale snad
už ta paškrtná nátura tomu chtěla, aby v mnohem
větší lásce choval okamžiky — ještě světlejší. Tak už to
bylo s Tomášem: dokud nedostal roupy, dělal dobrolu
a pracoval; jak ho ale chytla ta zatrapená nátura.
nedal sobě říc a tíhl tam, kde „ji“ čepovali. Mají ta-
kové závody na vesnicích a mají je i ve městě, třeba
tam i tu na ně pořádní lidé nadávali a říkali, že to,
co tam se čepuje, je otravou nejen pro tělo, nýbrž i pro
duši. Ale slavné ouřady mají ji konečně taky — totiž
duši — a přece „ji“ lidé pijí pořád. A pořád se otra-
vují a provádějí pak hloupé kousky, jako náš Tomáš
onehdy, aby přišli zase před ouřad — jako náš
Tomáš.
Bylo to takhle: Milý Tomáš zaskočil sobě tuhle;
když ho ta nátura chytila, po starém zvyku sice zase
jenom na „jednu“, ale ve společnosti kamarádů po-
pletl sobě počty tak, že za krátkou chvíli nerozeznal
jedničky od desítky a že ve své bujné náladě spletl
sobě botu kamarádovu se svou vlastní. Veselí lidé
mívají nezřídka nápady, nad nimiž rozum střízlivého
zavrtěl by hlavou — kdyby ji totiž měl. Že v tomhle
případě šizený kamarád nevrtěl hlavou, stalo se prostě
proto, že nevěděl taky, kde mu hlava stojí. Pil totiž
zrovna jako Tomáš a postřehl ztrátu boty teprve na-
zejtří, kdy vystřízlivěl a kdy už na hledání její bylo
pozdě.
Tomášův
Tomáš
31
article
A zlý Tomáš?
Nehryzlo ho svědomí pro černý tento čin. Na opak,
zavdal sobě z radosti nad jeho zdarem tak důkladně,
že při odnášení lupu nepostřehl rozdíl mezi dlažbou
chodníku a mezi zdivem stavení, jež cestou míjel.
A ta zatrapená nátura a odpolední parno popletly jeho
smysle tak dokonale, že z hlavy jeho vykouřila se
všecka potucha o lepších pojmech. Viděl opuštěný
vozík před domem, přivrávoral k němu, doložil pytle
na vehiklu složené tíhou ukradené boty a strkal jej
tak dlouho, až zastavil před kovářskou dílnou, jejíhož
majitele bez orací oslovil:
„Mistře, koupějí ten vozík. Dám ho lacino, jak
to stojí a leží, no? .
„Nekoupím.
„A proč?
„Protože jich mám dost. Ale nejlíp by udělali,
kdyby šli domů,“ radil Tomášovi bodrý mistr. „Čeká
na nich žena, jsou napilej... seberou se a vezmou
vozík s sebou.“
„Pane mistr, dají si říc'!“ — opponoval zlý To-
máš. „Když mají jich dost, mohou právě tenhle jeden
ještě polřebovat. Na to přece nepřijde. Nu, co dají
za to?“
Mistr ukončil rozhovor tím; že práskl dveřmi.
Tomáš
32
article
Ale zlý Tomáš byl — zlý Tomáš. Zanechal prostě
vozík na nádvoří a odvrávoral pryč. Měl za to, že se
kováři přes noc věc v nlavě rozleží a že s prodejem
vozíku bude, tak říkajíc ruka v rukávě.
A přece nebyla. Komu rozležela se věc v hlavě,
byl nazejtří — zlý Tomáš a ne pan mistr. Tomáš totiž
po vystřízlivění se rozmyslil a světlejší okamžik, na
nějž neměla ráno vlivu číška „ohnivé vody“, při-
pomněl mu následky, jež by po případě mohlo míli
i pro volný pohyb jeho toto provinění proti majetku
bližního. A svědomí se probudivší přimělo zlého To-
máše k tomu, že odhodlal se k pokání a jako kajicník
vypravil se k dílně kovářově. Vezme vozík ukradený
— tak filosofoval — a vrátí jej nepozorovaně tam, od-
kud jej vzal a bude zase dobře
A jak pochodil kající Tomáš?
Špatně, po čertech špatně. Přepočetl se — právě
tak, jako v kořalně — a nahmátl ve směsici vozík
jiný, ne ten, který ukradl. A při tomto činu dopadl
kajícníka majitel neprávem odváženého vehiklu, který
nelenil ovšem doporučiti překvapeného kajicníka pěči
příslušného úřadu — — —
Konec zcela prostý: Tomáš přese všecko ujišto-
vání o dobrém svém předsevzetí byl nucen vzíti za
vděk dvouměsíční prázdní „vedřinovou“ v atmosféře.
obrněné proti vlivům velkoměstských požitků. Mají
„ji“ tam taky, ale chutná méně ohnivě. Tomáš také
po rozsudku stíral sobě obličej. Snad ho právě ona
zvláštní příchuť „její““ mrzela.
Doufejme, že nebude mu — škodit.
Tomáš
33
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Ze Sokola pražského. Bratři přispífvající,
kteří účastní se sletu v České Třebové ve dnech 15.
a 16. t. m. podepištež se na archu v šatně vyloženém
nejdéle do čtvrtka (4. t. m.). Rovněž vyzývá se i člen-
stvo cvičicí, aby hojným počtem a činně sletu tohoto
se účastnilo. Čtvrtkem počínaje opakována budou též
cvičení společná, pro tento slet určená.
Sokolská župa Barákova. I. okrsek. Sla-
nost olevření Tyršova domu, župní závody a veřejné
cvičení konají se na Mělníci v neděli dne 7. srpna 1904.
Pořad: O 6. hodině župní závody: 1. jednot ve cvi-
čeních prostných, 2. jednollivců na nářadí. O 111
hodině seřadění průvodu před školní budovou a průvod
k tělocvičně. Slavnost otevření „Tyršova domu“. Pří-
ležitoslné sbory zapěje sl. zpěvácký spolek. Prohlídka
tělocvičny. Odpoledne: O 232 hodině koncert na ná-
městí. O 4. hodině veřejné cvičení (na městském trži-
ští): a) cvičení I. okrsku: 1. cvičení skupinová prostná,
2. cvičení družstev na nářadí; b) cvičení vzorných
družstev na nářadí, c) cvičení ženského odboru: krou-
žení s kužely; d) společná cvičení prostná. Po cvičení
přátelská zábava na cvičišti. Hudba sokolská ze Všetat.
Vstupné: k závodům 20 hal.; k odpolednímu cvičení:
na tribunu 1 K 20 hal., na sedadlo 80 hal., ke stání
40 hal.: dltky platí polovici. V předprodeji jsou vstu-
penky na tribunu a na sedadla o 20 hal. levnější. Před-
prodej vstupenek u br. Frant. Keclíka a Alex. Danzra
na Mělníci pouze do 12. hodiny polední.
Barákův
František
Keclík
Alex
Český Třebová
Všetaty
Sokol pražský
Tyršův dom
O 6
34
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
Hlučná valná hromada mistrů zednickýcha
kamennických. Minulé neděle konala se „Na zednické“
na Kozím náměstí valná hromada mistrů zednických
a kamennických v Praze. Na jednacím pořadu bylo;
Schválení rozpočtu pro rok 1904; změna stanov, ná-
vrhy výboru; rozšíření společenstva na obvod obchodní
a živnostenské komory pražské a volné návrhy. Do-
stavili se zástupce živnost. úřadu mag. komisař p. dr.
Vožický a živn. instruktor p. dr. Polák. Po přečtení
rozpočtu učinil p. Pavlas z Libně návrh na zamitnutí
rozpočtu. Dále mluvili proti rozpočtu pp. Rada, No-
votný, Červenka, Krob, Ždárský, Hora a j., načež roz-
počet zamítnut a rovněž zamítnuty i ostatní tři body
programu. Ve volných návrzích byl schválen návrh
o upravení stanov pro společenstvo mistrů zednických
a kamennických v Praze a polic. obvodu a ve příčině
zvolení správní komise k prozkoumání nynějšího stavu
společenstva. Schůze byla velmi bouřlivá.
Polák
Pavlas
Krob
Ždárský
Hora
kozí náměstí
Praha
Libeň