ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6dd52350-71e0-11dc-95b3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 60, person 65, org 4, work 8
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 3. srpna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 213.
4 article
Na ranní a odpol. Histr předplácí ne v Praze v administral n něsí n čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí čonáškou za měsíe Bětet lata : . . . 7 K 50h ve Blialkách: 2 K 30 ua měsíc . . Poštou: sa měsťe . . . . Erlel . . . . K onn s drojí zásilkou sa měsí nčtvrt lsta . . . . 11 K o
Praha
5 article Horizont válečný se šíří.
Horizont válečný se šíří. Skuteční podněcovatelé a strůjci války rusko-japonské tedy nejen už se přihlásili k dílu svému, ale už i vystoupili na dějiště. Nemohli déle se přetvařovat, trvalo jim to příliš dlouho, aby byli nečinnými diváky za plotem svých sto- žárův, prorazili vlastní svou hradbu a objevil se světu tím, čím vždy byli: největšími ne- přáteli, vášnivými soupeři a odhodlanými škůdc Ruska. Před situací, již způsobila Anglie v těsném spolku s Unií severoamerickou v politice svě- tové, ustupují do pozadí i všechny události na bojišti rusko-japonském. Zraky tří dílův světa odvracují se od Port Arturu a Mukdenu, a na- pjatě pohlížejí k Londýnu a k Washingtonu.
Port Rusko Anglie Londýn Washington
6 article
Horizont válečný prodlením několika dnův, posléze minulých, rozšířil se po celé severn polokouli naší země; v takovém rozsahu neznaly ho všechny posavadní dějiny lidstva. Na samém prahu století dvacátého, o němž bylo proroko- váno, že stane se stoletím obecného míru, do- bou, věnovanou tichým pracem kulturním, náhle stanula příšera války tak kolosální, že mizí před ní i největší válečné výpravy, podniky a skutky časův minulých. Tři největší velmoci, jež tou dobou na povrchu zemském existují, chystají se mezi sebou k zápasu krvavému! — Teprv před několika dny z vládních kruhův londýnských zazněla do širého světa slova, že budoucnost Anglie jako velmoci rezhodne se v — Japonsku. Kdo až do té chvíle nevěřil, že Anglie nynější válku rusko-japonskou podpálila, mohl býti tím výrokem nemálo překvapen. Co pak Anglii vlastně jest do celého sporu rusko- japonského? A v jaké souvislosti budoucnos velmoci anglické nalezá se s konečným vyříze ním tohoto sporu? Kdyby Anglie byla velmocí eyropskou jako ji jest na příklad Francie a Německo, vý rok o závislosti její na výsledku války rusko japonské nebyl by možný. Však velmocenská povaha její vzrostla a má kořeny své v Asii.
Anglie Japonsko Francie Německo Asie
7 article
Anglie jest velmoci asijskou, jako držitelk Indie. A zároveň jest velmoci námořní, jako vládkýně na poli obchodu světového. Z této povahy její plyne pak i slabost její; z ní pochází i nebezpečí, jež jí hrozí od severo- východního pobřeží asijského. V polovici stoleti minulého státníci angličtí vyslovili „nauku“, že Rusko vlastně patří do Asie, že jest říší asijskou, že pro pokoj, blaho bezpečnost Evropy jest třeba vyhostiti je odtud do Sibiře. Hlavně aby skutkem se stala tato pauka, již ochotně prohlásily za svou i všechny oslatí státy evropské, malé jako veliké, zosn- vána byla Anglií válka krymská, jejímžto nej bolestuějším výsledkem pro Rusko bylo, že vá- lečnému loďstvu jeho na Černém moři uzavřela se mořská úžina dardanellská. Tímto článkem míru pařížského Anglie tehdy majíc po boku svém Francii, doufala, že na věky zbavila se soupeřství námořní moci ru- ské ve vodách evropských, afrických a asij ských, zvláště když i úžina gibraltárská jest rukou jejích a když i klíč průplavu suezského měli za pasem její oddaní a poslušní přátelé tu rečtí a egyptští. Aby druhá čásť válečného lod stva ruského v Evropě, loďstvo báltické, nemohlo vyplouti na moře Atlantické, v tom Anglie bez- pečila se na sebe samu. A tím způsobem, zatara sivši námořní moci ruské, jíž jedině se oba vala, na jihu i na severu evropském cestu do světa, utěšovala se, že nenáviděnou velmoc slo vanskou vytiskla opravdu do Asie. Po padesáti létech uhodila hodina, že Anglie nemůže pokojně spáti, proto, že Rusko skutečně se stalo tím, čím ona je chtěla míti totiž velmocí asijskou, ač nepřestalo při tom býti velmocí evropskou. V povaze velmocenské mezi
Anglie Indie Rusko Asie Evropa Sibiř
8 article
Ruskem a Anglií jest nyní rozdíl ovšem velmi důležitý. Kdežto totiž velmocenství anglické za- kládá se toliko na násilí, provozovanémv esijské Indii, na násilí, jež uměle vyživuje anglické ústrojí v Evropě: velmocenství ruské i v Evropě i v Asii má hluboké, pevné a zdravé kořeny přirozené, opírá se o poměry sku tečné, plyne tu i tam z nevyčerpatelnýeh zdrojův majetku pozemkového i z hmotných sil národa vlastního. Rusko i jen jako velmoc asijská ohro žuje uměle vypěstované a uměle udržované vel- mocenství anglické v Asii. Jeho vítězství nad Ja- ponskem znamenalo by značný vzrůst jeho dů- ležitosti a síly na pevnině i na vodě. Anglie, že- noue Japonce do války proti němu, počítala s naprostou nepřipraveností jeho a s ohromnou vzdáleností bojiště od střediska jeho brann moci, od Petrohradu. Posavadní průběh váleč ných událostí poučil ji, že počty její nebyly správné a že Rusko přes všechny nehody sve do té chvíle stojí skálopevně, čekajíc s bitvou rozhodnou, až z Evropy dopraví na bojiště tako vou sílu vojska, která mu zabezpečí vítězství. K tomu Anglie nechce nechati mu ani času ani volné ruky. Honem strojí mu zápletky sama, se zimničnou horlivostí shání příčinu, aby utkala se s ním také v boji. Pokládajíc se pak proti němu za nedosti silnou, přibírá si za po- mocníka Unii severoamerickou, jako ve válce krymské dovedla získati pro sebe Francii. Jak- koliv obchoaní prospěchy anglické a severo- americké se křižují a navzájem vylučují, přece společná nenávist proti Rusku překlenula tuto protichůdnost stanovisk hmotných, a co ještě scházelo ke zjednání spolku protiruského, do- dala a dovršila kmenovní příbuznost anglo-ger- mánská.
Japonec Rusko Anglie Indie Evropa Asie Petrohrad Francie spolek protiruský
9 article
Přihody s obchodními loďmi anglickými severoamerickými, jakkoliv způsobily po celém světě tolik neslýchaného hluku a hlomozu, ne- jsou nic jiného, než chytře nastroje ná komedie anglo-americká. Kdyby Anglie mermocí nehnala se do války s Ruskem, ob- chodní lodi její a severoamerické neběha ly by s japonským kontrabandem ru- ským křižákům tak okázale do ve- sty a nenechávaly by se jimi tak úžasně snadno chytat. Vždyť provozo- valy podloudnictví s dodáváním válečného ma- teriálu Japonsku od samého počátku války, ale provozovaly je tak, aby lodi ruské jich nechy tily. Jest snad na celém světě někdo tak naivní aby se domnival, že „Malakka“, „Knight Com- mander“ a „Korea“ jsou první tři, posud jediné obchodní a poštovní lodi anglické a severoame rické, jež vezly střelivo a součášti oblehacích strojův Japoncům, a že těmto nebylo z Anglie z Unie severoamerické válečného kontrabandu za šest měsícův dodáno více, než se nalezalo na jmenovaných třech lodích? Ale politika angli- cká se přesvědčila, že pouze takovou její pomoc válka ani nepostupuje ani nezaručuje výsledek k vůli němuž ona ji rozdmychala. Proto honem přinutit Rusko k „porušení práva mezinárod ního“, jehožto správný výklad ovšem zase ne- smí dáti nikdo jiný než — Anglie! O spěchu s jakýmž se to děje, svědčí projevy veškerého časopisectva anglického, vrcholící ve tvrzení, že „se stanoviska práva mezinárodního Rusko a Anglie už oetly se ve stavu vá- lečném“ a že všechno záleží toliko na Anglii, „rozhodne-li se, že pokládá událost, jíž za oběť padl parník „Knight Commander“ za casu bellí“.
Japonec Anglie Rusko Japonsko Malakka Korea Knight Como anglickýamerický Knight Commander
10 article
Poněkud opatrněji vyslovila se vláda wa- shingtonská. Pokládá sice také lodi anglickéa severoamerické, třeba byly vezly japonský kon- traband, za lodi „nestranné“ a prohlašuje pono- ření neb zabrání jich ruskými křižáky za „po- rušení všech zásad práva mezinárodního“, ale přestává zatím na tom, že takové jednání „ne- smí býti ztrpěno bez důrazného protestu. Tím časem došly z Cařihradu zprávy, že anglické loďstvo středomořské a ruské loďstvo černomořské stojí proti sobě po obou stranách úžiny dardanellské. Rusko všemi válečnými přípravami angl- ckými nenechává se másti ve svém právu proti loděm, chtějícím Japoncům dodati zbraně a střel: vo, a zůstavuje Anglii, aby z toho práva jeho vyvodila příčinu k své válce proti němu.
Japonec Cařihrad Rusko Anglie
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 2. srpna. (Absoluti smu aneb § 14?) Citovali jsme tyto dni řeč bý valého předsedy poslanecké sněmovny dra Fuchsa, v níž se přimlouval za dočasný absolutismus jako lék na nynější vnitřní chorobu Rakouska. Na řeč tu odpověděl ve »Vaterl.« býv. ministr Biegeleben, jemuž se lék, nabízený drem. Fuchsem, zdá příliá radikálným a proto doporučuje prostředek mír- nější, který se nad to již osvědčil, totiž § 14 »Nedávno« — píše Biegeleben — »byl zahájen český sněm a hned na to zavřen. Byloto správné, poněvadž jen tímto způsobem se pře- dešly všeliké výtržnosti obstrukce. Proč se nemá téhož prostředku použíti u říšské rady, na kterou obstrukce působí ještě škodlivěji? Každá schůze, dokazující úplnou malomoc parlamentu bud brutálnými násilnostmi, aneb zneužíváním jedna cího pořádku, jest těžký hřích na státu i náro dech. Historie zapíše jednou bezpříkladnou trpě livost vlády vzhledem k obstrukci jako psycho logickou záhadu rakouské politiky. Nedoporučo- valo by se raději odsouditi národy, kteří se ne mohou zmoci na činnou parlamentní represen taci, k parlamentnímu léčení hladem? Nejdůle žitější (!) funkce tíšské rady, totiž volb delegace, fakciosní menšina zmařiti nemůže A proto měla by se říšská rada svolati každý rok (rozumí se, aby vykonala svou »nejdůleži tější funkci«, totiž zvolila delegaci), a hnedn to by se uzavřela, jakmile by vypukla obstrukce Pak panoval by zase celý rok ústavní ab solutismus na základě § 14., a sice tak dlouho dokud voličové sami, rozmrzeli nedostatkem ústavního života, nepřinutili by své poslance aby zanechali obstrukce, příčící se všelik ústavě.« Lék navržený Biagelebnem, jest ovšem po Hodlnější. Tu netřeba nijakého státnického uměn a dr. Körber může se klidně protloukati dále dokud — inu dokud to půjde. A po něm ať přijde třebas potopa.
Fuchsa Biegeleben Fuchs doktor Körber Praha Rakousko Nedoporučo poslanecký sněmovna Absoluť smus
12 article
V Praze, 2. srpna. (Věci slezské.) N pomoc slezským Němcům přispěchali v posled ních dnech Svitavští a Hornorakušáci. Ve Svitavě v německém lidovém spolku potvrdil poslanec Albrecht, že se slovanskými pobočkami spravovanými německým ředitelem, Slezsko po slovanští a že se Němcům děje křivda. Schůze se usnesla vyzvati německé poslance, aby pro tuto na Němcích páchanou křivdu zaujali pro vládě stanovisko co nejbezohlednější a nedalise zastrašiti ani případným rozpuštěním říšské rady Z Horních Rakous poslal dru. Rochovan skému přípis posl. Erb jménem travenskéh kraje, v němž potvrzuje, že slovanskými po- bočkami bude poškozena netoliko država slez ských Němců, nýbrž i národní država všech Němců v Rakousku. Proto Němci z alpskýeh zemi slibují svým slezským soukmenoveům vy- datnou pomoc v obraně ohrožených národních práv.
Němec Albrecht Slezsko Praha Svitava Horní Rakousy Rakousko
13 article
Polský poslanec z Těšínska S. Michejd v rozmluvě s redaktorem varšavské »Gaz. Polské« prohlásil nynější povyk mezi slezskými Něme za věc násilně vyvolanou několika agitatory Skutečné německé obyvatelstvo ve Slezsku chová se k vládnímu opatření zcela lhostejně. A nemá také nijaké příčiny k rozčilování. Ani Poláci, ani Čechové ve Slezsku nezasahují v cizí ma- jetek, nýbrž domáhají se jen toho, co jim nálež dle práva přirozeného i dle platných zákonů Vláda jim neposkytne nic, co jim není přiznáno ústavou. To, co nyní mají obdržeti, jest jen ne- patrný zlomek toho, co jim náleží, neboť jak Poláci tak i Čechové mají ve Slezsku právo na celé, úplně samostatné učitelské ústavy. V Praze, 2. srpna. (Práce uherske sněmovny) chýlí se již ke konci. V po- drobné rozpravě o rozpočtu jsou ještě na řadě ministerstva spravedlnosti, honvédů a financí. Při rozpočtu honvédském má se současně pro jednati také vládní předloha o zřízení vojen- ských nadačních míst, při kteréžto při ležitosti očekává se delší debata zejmenase strany Košutovců, kteří uvedou na jednací pořad opět celou řadu otázek vojenských. Celkemse však soudí, že v poslanecké sněmovně rozpočel i s finančním zákonem bude vyřízen do 10 srpna; magnátská sněmovna bude na své schvá- lení rozpočtu potřebovati asi dva dni, takže od- ročení sněmu a započetí letních prázdnin možno očekávati kolem 14. srpna.
Polák Čecho Slezsko Praha Těšínsko S . Michejd
14 article
Ze Záhřeba, 1. srpna. (Čestné občan ství Banffovo.) V dnešní schůzi městsk rady záhřebské opposice učinila návrh, aby bar Banffy byl zbaven čestného občanství, uděleného mu městem Záhřebem v době, když byl mini sterským předsedou. Starosta Mašinský uzna sice, že bar. Banffy ve své řeči v uherské sně movně projevil značnou neznalost státoprávníh poměru Chorvatska k Uhrám, ale návrh nepři pustil ku projednání, poněvadž případy, kdy se může zrušiti čestné občanství, jsou v městském řádě přesně vyjmenovány a žádný z nich se nehodí na případ Banffův. Ze Záhřeba, 1. srpna. (Proces Poto čnjakův.) Dr. Potočnjak s redaktorem Kora čem byli žalováni pro šíření pobuřovacích tisko pisů za loňských výtržností v Chorvatsku, al krajským soudem byl dr. Potočnjak sproštěn obžaloby a Korač odsouzen na 10 dní do vě- zení. Na odvolání státního zástupce appellační soud ustunovil, že se s drom. Potočnjakem pře- líčení má konati znova a Korači zvýšil trest na 10 měsíců.
Banffův Banff doktor Potočnjak Korač Záhřeb Chorvatsko Uhry
15 article
Ze Záhřeha, 30. července. (Rčc ká otázka.) Chorvatský“ prapor, vztýčený bar Rosnerem na gubernátorské hudově vedle pra- poru uherského, rěckého a ameriekého v dob návštěvy amerického loďstva v rěckém přístavě pobouřil nejen rěcké autonomisty Vlachy, nýbrž i opposiční maďarské časopisy. Maďaři nechtěj uznati, že Rěka se svým územím leží v oblast království chorvatsko-slavonského a tvrdí, že jest samostatnou součástkou království uher- ského. Jeden z rěckých vlašských listů přinášt zprávy prý ze Záhřeba, že na podzim sejdous opět kralevinské deputace, jimž bude rozhodo- vati o některých sporných otázkách státopráv- ních, mimo jiné též o státoprávním poměru Rěky ke království chorvatskému. Chorvatští členové kralevinské deputace budou prý se domáhati aby bylo uznáno společné s Uhrami panstv Chorvatska nad Rěkou, a aby Rěka byla zavázána vysílati své dva poslance na sněm chorvatský kteréhožto práva Rěka od čtvrtstoletí neužívá ač při každých nových volbách bývá vyzvána aby volby dala provésti. Zdejší chorvatské listy nevěří, že by n podzim mohlo dojíti na řešení rěcké otázky tom smyslu, jak píše rěcký list. K tomu nenajde V drobném prodeji: ranní čáslo o robě . . . za Sh oěpolední . . . . na žh Ve flialkách na venkově ranní čáslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . Bh Inuerat platí se hotově napřed. Přečplacení a iuserty přijímá sdminl strace v Marianské ulici č.3. Tam nscházejí se též redakc tiskárna a ozpodice „Národních Listě“. Rukopisy se navraceji
Vlach Maďar Rěk Záhřeh Záhřeb Uhry Chorvatsko
16 article
se ochoty u Maďarů. Jinak ovšem Chorvaté hájí svých práv na Rěku a „Obzor“ otiskuje opětně rtátoprávní studii dra. Šime Mazzury o rěcké otázce, v níž ukazuje, jak Rěka jako součástka Chorvatska nacházela se původně pod panstvím Prankopanů, jak přecházela pak z ruky do ruky, až se stala majetkem Habsburgů, a jak konečně Marie Terezie r. 1776 zřekla se svého panství v Rěce ve prospěch království chorvatského. Právní stav, zavedený císařovnou Marií Terezií trvá dosud, ale fakticky se ho nedbá od zavedení dualismu, kdy si Maďaři usmyslili zříditi svůj námořský přístav, který má býti soupeřem ra- kouského Terstu.
Maďar Chorvat doktor Prankopan Habsburg Marie Terezia Marie Terezia Chorvatsko Terst
17 article Zavraždění Pleva, ruského ministra vnitra.
Zavraždění Pleva, ruského ministra vnitra. V Petrohradě, 26./29. července. (Pův. dop. »N. L.-)
Pleva Petrohrad
18 article
Dvouspřežní povoz ministrův přijížděl dne 28. t. m. k mostu varšavskému, jenž vedek nádraží varšavskému, když se ozval třesk vý- buchu; poranění koně se splašili, narazili na sloup svítilny a obrátili se v pravo na nábřeží průplavu, kdežto zadek povozu s usmrceným ministrem zůstal ležet. Mrak bílého dýmu a plameny skrývaly prvním okamžiku vše, co se dálo. Sklo sypalo se s třeskem nejen ze všech oken hotelu var- šavského, ale i z nádraží varšavského, jež má naproti mostu zasklené průčelí svého podjezdu. Celé to průčelí, zejmena v hořejší části má skl úplně rozbita. Kaple, stojící uvnitř podjezdu a rovněž zasklená, zůstala neporušena, poněvadž prudkosti výbuchu směrem dolů ubývalo. Lid se domnívá, že je to zázrak a včera došlo n nádraží k výtržnosti. Jakýsi pán vykládal jaké- musi venkovanu, že to věc zcela přirozená, byl davem napaden. Ministr jel k nádraží barskému, aby se setkal s carem v Petěrgofé a měl s sebou ka- belu s dokumenty. Bylo 9 hod. 45 minut do- poledne. Dva první povozy po obou stranách jely poněkud napřed jako prosté soukromé povoz s agenty v občanském oděvu, jako lidé ubirajíeí se k nádražl.
19 article
Vrah obešel roh nábřeží a prospektu, vyšed z restaurace hotelu varšavského a přišel k po- vozu, když tudy jel cyklista, agent Hartmann, jenž jej porazil. Agent rovněž se svalil ve chvíli, kdy vrah vrhl podlouhlý předmět, pumu, do povozu. Ministr byl okamžité mrtev; tvář jeho byla zohavena, brada a čelisti utrženy, hruď roz- drcena, kusy dřeva, železa a hřebíků v těle v životě. Puma byla naplněna podkovářskými hřebíky. Městský náčelník dostal zprávu o zločinu po telefonu a skočil do povozu izvoščíka; jeho povoz dohonil jej poblíž mého bytu, kočí byl jen zpola oblečen. Pan Foulon rozčilen stál v povoze, volaje sám, aby uhnuli, na povozy na lidi, již zabírali cestu, jak bývá obyčejně ráno, kdy tu bývá množství prodavačů s ná- kladem zboží atd. Ministr uložen na zem za sloupem svítilny. pokryt pláštěm důstojníka, jenž se první objevii na místě. Kočí zemřel za několik okamžiků. Telefonováno pro ambulanci, jež záhy přijela odvezla mrtvolu do bytu. Manželka a syn ministrův odjeli den před tím na svoje statky v gubernii kalužské. Raněný agent a vrah zvednuti a těžce raněný útočník zůstal po nějakou dobu na stupních varšavského hotelu střežen policistou. Byl pak dopraven do nemocnice Alexandrovy kde shledáno, že rány jeho jsou málo povázlivé
Hartmann Foulon Alexandrov
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. A. P. Čechov. V noci na 15. července t. r. zemřel v ně- meckých lázních nedaleko Rýna ruský spisovate A. P. Čechov. Plicní neduh, který již dávno hlo- dal na slabém organismu Antona Pavloviče učinil konec plodotvornému jeho životu. Životo- pisná data Čechova jsou krátká. Narodil se r. 1860 v Taganrogu; děd jeho a otec byli ještě v nevolnictví, otec se z něho již osvobodil. Mladý Čechov vstoupil do místního gymnasia, po jehož ukončení se odebral na universitu do Moskvy. Roku 1884 ukončil svá universitní stu- dia. Čechov svým povoláním byl lékařem, leč nikdy nezabýval se praxi; vší silou táhlo hot na dráhu spisovatelskou. Již na lavici universitní pečal psáti feuilletony do menších, ponejvíc humoristických novin; zároveň uveřejňoval té krátké povidky a malé obrázky z ruského života.
Čechov Pavlovič Života Čechův Rýn Taganrog Moskva
21 article
Obecenstvo a kritika brzy povšimly si těcht duchaplných článků a jméno „Antoše Čechonté““, pod kterýmžio jménem vyšla první sbírka jeho roztroušených povídek, brzy získalo si velkou popularitu na Rusi. Čechov dle úsudku blízkých jeho přátel byl spisovatel, který v obkličujieí jej společnosti viděl jenom „nízkost“ a jenž s neobyčejnou pravdivostí mistrným pérem líči tuto „nízkost“ ve svých náčrtcích. S tímto úsudkem musí souhlasiti každý, kdo přihlíží je- nom k jeho větším, hlavně dramatickým pracím pozdější doby. V nich zreadlí se jeho zvláštní, řekli bychom „čechovský“ názor světový, silně prodchnutý teskným, neodolatelným pessimis- mem. Tato charakteristika však není úplnáa také nikoliv pravdivá; toto můžeme tvrditi, když vezmeme ohled na jeho první a zajisté nejlepší práce, pravé to perly zdravého ruského humoru. Práce tyto vztahují se k oné době, když i sám on byl ještě zdráv a když vše, cokoliv psal, da- řilo se mu tak lehce, poněvadž prýštělo z jeho bohatého daru jemného pozorování a veselé jeho povahy. Můžeme směle tvrditi, že kdyby se byl lento přirozený dar vyvíjel v tomtéž směru, jak
Antoš Čechov Rus
22 article
započal, Čechov byl by dosáhl stejného stupně v ruské literatuře, na jakém stáli Ostrovský neb Gogol. — Než ve fysickém zdraví Čechova na- stal onen osudný obrat, jenž nezůstal tajným od bystrého jeho zraku lékaře a jenž způsobiv v jeho duši tichou tesknost, neodolatelnou tíhou lehl na veškerou jeho další spisovatelskou čin- nost. Jeho zdravý humor se ztrácel a přecházel v truchlivou ironii, jeho jemný pozorovací dan sice nezanikl, avšak mimovolně utkvíval jen n neveselých zjevech obkličující ho společnosti sice hlavně na těch duševních nedostatcích ru- ské intelligence, které tak trefně kdosi pojme- noval slovem „nízkost“.
Čechov Ostrovský Gogol Čechův tichý tesknost
23 article
Čechov o celou hlavu vyčníval nad součas- nou ruskou společnosti a jasně pozoroval její ne dostatky; avšak na příčiny, které tyto nedostatky zavinily, jakož i na prostředky, jakými by se vyléčit mohly, on ukázati nedovedl. V tomto ohledu on podobá se bystrému lékaři-diagno- siovi, jenž byv pozván k lůžku nemocného, ihned poznává jeho nemoc a také ji hned jmenuje. avšak na otázky příbuzných, co činiti třeba. s tesklivým úsměvem odpovídá: „Nevím ani co je příčinou této nemoci, ani čím by se daly ulehčit útrapy nemocného; co pak se prostředků týká, jakými by se mohlo vrátit nemocnému jeho zdravi, na ty se mne ani neptejte; zde vám ne- mohu dáti žádné rady. Plačte a zanechte ne mocného jeho osudu. Těšte se nadějí, že jednou snad během století, aneb docela i tisíciletí na stane taková světlá doba, kdy žádných nemoe nebude.“ Co si počnou příbuzní při takové od povědi zkušeného diagnosta? — Takovým by strým pozorovatelem a diagnostou duševních ne mocí ruské společnosti zdá se nám býti i Čechov On bystře poznává tyto nedostatky, on líčí je dle pravdy, avšak nikde nepraví, co třeba činiti, by se odstranily. V tomto ohledu lze ho porovnati s jiným ruským spisovatelem — Ščedrinem jenž také jasně viděl nedostatky ruské společ nosti své doby, ukazoval na ně, nikde však ne udával prostředků, jimiž bylo by lze se jich vystříhati. Rozdíl mezi oběma je pouze ten, ž Ščedrin nemilosrdně bičoval tyto nedostatky všemi jedovatými šípy své bezohledné satiry.
Čechov Ščedrin
24 article
vyličuje nízkost společnosti často přehnaně aneh i karrikaturně. Čechov však ve svých psycho- logických diagnosách ani na píď neodchyloval se od reální skutečnosti. S fotografickou pravdi- vostí líčil on nízkosti ruské intelligence, které však nevzbuzovaly v něm ščedrinskou zlobu. nýbrž čechovskou tichou tesknost. Jinak ani být nemohlo: zloba vůbec neměla místa v jeho tiché měkké povaze. Skromný, prostý, bezelstný or vábil k sobě každého, kdo se s ním seznámil. Znáti Čechova a milovati ho — bylo jednoa totéž. Tím vysvětluje se též ona všeohecná láska kterou k němu cítila veškerá společnost ruská hlavně pak mládež, všude a vždy nejvíce pří- stupná nezkalené, byť by i truchlivé pravdě. Uplyne nějaká doba a v panteoně ruské litera tury zaujme Čechov své čestné, ale skrovné místo jako spisovatel, jenž fotograficky pravdive líčil nedostatky ruské společnosti na konci minu- lého a na začátku tohoto století. Čechov psal velmi mnoho. Z počátku psal pod pseudonymem „Antoša Čechonté“, jak mu přezdívali jeho spolužáci v gymnasiu. Brzy však z Antoše Čechonté se stal Anton Čechov,a potom všeobecně uznaný nadaný spisovatel ru ský. A Čechov je skutečně spisovatel nadaný.
Čechov Čechův Antoš
25 article
Některé jeho kratičké povídky, které tvoří as všech jeho spisů, jsou pravé umělecké perly. Je sice pravda, že to jsou mnohdy jenom anekdoty, avšak anekdoty velmi krásně vymy- šlené a jemně napsané. Způsobem psaní a též i názorem na život upomíná Čechov na Mau- passanta. Avšak jak onomu, tak i tomuto vy týkají mnozí jeho pessimismus. Leč můžeme-l nazvati Čechova pessimistou, jenž tak jasně líčí zvrhnutí se ruské intelligence a Její ideálůr Nikoliv. Čechov, líče duševní nedostatky a zá- porné stránky současného života — literatury všedního dne — ukazoval též na její positivní ideály, ideály světla a práce, hlavně práce. „Básník šeré všednosti“ — Čechov dobře umě pozorovat. On mnoho pozoroval a mnoho cítil. Jeho otec Christophor v povídce „Step“ je sku- tečně živá, nanejvýše pravdivá osoba. Avšak líče záporné stránky života a analysuje jeho zjevy, Čechov dotýká se jen zovnějšího výrazu jeho, nepouští se do hloubky a nevysvětluje jehc tajné pružiny. Proto činí též jeho povídky a po- věsti dojem nespokojenosti. Čechovu často vy- týkají, že nepsai tendenčně, tvrdíce, že nedo- statek tendenčnosti je též nedostatek jeho svě- tového názoru. Než v této netendenčnosti spočívá první a hlavní zásluha Čechova. On jedná jak nadaný umělec-realista, jako umělee-skeptík on nám pravdivě líčí výjevy živote tak, jaký jest beze všeho vychvalování, přehánění a tupení vystříhá se všeho vysvětlování skutečných pří- čin, nedovoluje nám spokojiti se s touto truchli- vou pravdou, nýbrž neustále povzbuzuje naši mysl, a vystavuje jakožto ideál neúmornou práci!... Jeho rekové nosí na sobě všechny známky slabosti a chabosti slevanské povahy; jsou to praví Oblomovi, avšak ještě více ne- šťastní než jich pravzor, poněvadž jsou sice vní- maví a činní, avšak stejně slabí. Avšak ačkoliv
Čechov Čechův Christophor
26 article
Čechov líčil různé typy současných nám reků s podivuhodnou pravdou, přece nedovedl spojit je v jeden umělecký celek, na to nedostávalos mu síly. Následkem toho veškeré jeho „drámy představují spíše řadu ne příliš těsné spojených obrazů, jež slouží pozadím k činnosti toho neh onoho výtečníka a vzbuzují všeobecnou neutě šenou náladu a nezanechávají v obecenstvu svě- tlého, určitého dojmu, jaký míváme ode všech skutečně uměleckých děl. Jestliže vzdor tomu „drámy“ Čechova se těší velké oblibě na r- ských scénách, vysvětluje se to tím, že byly vzorně scénizovány a též i popularitou jména Čechova. Režisérové ruských divadel umějí co nejeffektněji vypraviti kusy z ruského života proto též drámy Čechova v dovedných rukou režisérových převracejí se z nejasných, jedno- tvárných mlhavých scén v kypíci a rozmanitý život ruský. Tím se dá též vysvětliti, že se mohou libiti zvláště Rusům, kteří rádi vidí svůj vlastni život představený na scéně; v cizině pak pro neznalost ruského života nemohou dojíti náleži- tého porozumění. Mimo to zvláštní čechovský pessimismus a charakteristická touha po ideálu, kterou jsou přeplněny všechny i ty nejlepší kusy Čechova, nemohou nadchnouti spokojené a ve- selé německé (a též naše!) obecenstvo. Jeho
Čechov Čechův Rus
27 article
jednoaktovky, kypící pravým ruským humorem mohou pobaviti nejenom ruské obecenstvo. Jméno Čechova je velmi dobře známo i mimo hranice Ruska a má obzvláště v Německu velmi mnoho ctitelů, Každé jeho dílo byto ihned překládáno a v intelligentních kroužeích posu- zováno a kritisováno. Ani jedno nezůstalo bez povšimnutí. Německých vydání spisů Čechovu je velmi mnoho, důkaz toho, že se jich mnohe žádá v čítárnách. „Čechov, Čechov, a stále Če- chov“, volá jeden němocký kritik, poukazuje na ohromnou poptávku spisů Čechova. „On ve- dral se do naši literatury, a zapomínaje, žeje zde jen hostem, tísní samé hostitele — německ belletristy; jest podivné, jak maličké, miniaturne obrázky Čechova mohou vytlačiti ohromné obrazy německých spisovatelů.“ — Čechovje přeložen též do angličiny, vlaštiny a polštiny; u nás se též mnoho překládá a půvab jeho ná- črtků neustále rozmnožuje počet jeho obdivo- vatelů.
Čechův Čechov Rusko Německo
28 article
Nedávno hráli v Moskvě poslední jeho dra matickou práci „Třešňový sad“; stalo se tak n oslavu jeho 25leté literární činnosti. A během těchto 25 let mnoho krásných povídek a „dra- mat“ udělil Čechov ruskému obecenstvu. Za nejhlavnější jeho práce považují se následující Stop, Ohně, Jmeniny (r. 1888), Ivanov-drama, Labutí píseň a Mrzutá věc (r. 1889), Gusev (r. 1890), Baby, Souboj (r. 1891), Palata č. 6, Žena (r. 1892), Ostrov Sachalin (cestovní zápisky r. 1893—1894), Babská vláda (r. 1894), Tř roky, Vražda, Ariadna (r. 1895), Čajka, veselo- hra (r. 1896), Mužíci (r. 1897), Člověk v pouzdře (r. 1898), Strýc Váňa, drama (r. 1899), Tři sestry (r. 1902) a „Třešňový sad (r. 1903). Pojmenovaná díla nejvíce napomáhala k roz- šíření slávy Antona Pavloviče, jak znamenitého belletristy, tak i dramaturga. Za svoji literární činnost byl Čechov zvolen za skutečného člena spolku „Přátel ruské slovesnosti“ (r. 1889)a za člena čestného Carské akademíe naukv J. HI—a. Petrohradě (r. 1900).
Čechov Ivanov Palata Ariadna Čajka Mužík Váňa Pavlovič Moskva Sachalin Petrohrad Gusev babský vláda tři sestra třešňový sad