ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 6ddec040-71e0-11dc-bc09-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 37 celkem · entity: person 45, place 86, work 8, org 15
1 masthead
3. srpna 1904. Číslo 213.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 5.
4 article
vení jeho dobýti. Za úsvitu následujícího dne obnoven útok. A tu podařilo se nepřítele z jeho postavení o poledni zapuditi. Pronásle- dovali jsme nepřítele 4 míle na západ. U Jankolin stáli Rusové v síle 219 divi se 4 batteriemi. Útok byl i tam úspěšně pro- veden. Při západu slunce dobyli jsme hlavního postavení nepřítele. Část nepřítele kladla ale odpor nejtvrdošíjnější i musili jsme tábořiti v bitevním postavení. Za úsvitu 1. srpna přešli jsme znova k útoku a v 8 hodin ráno byly všechny výšiny v našich rukou. Naše ztráty se teprve zjišťují. Dobyli jsme jistého počtu polních děl. V těchto bojích musili jsme při útočných operacích svých zá- pasiti s velikými potížemi, poněvadž musili jsme postupovati proti příkrým výšinám, aniž jsme měli vhodných postavení pro naše dělostřelectvo. Při tom vládlo horko 40 st. C. Třídenní bitva před Port Arturem Z Tokia, 2. srpna. (C.-B.) »Reuterova kan- celář« sděluje: Proslýchá se, že J- ponci po třídenním zoufalém boj dobyli Santajkaua, důležité t obranné posice u Port- Artur u.
Jankolin Rus Artur Artur u západ Tokio Reuterův kana
5 article
Carova přehlídka. Z Petrohradu, 2. srpna. (C.-B.) Car Miku láš přehlížel dnes v Petěrhofu 144. (samarský) a 148. (kaspický) pluk pěší, které co neviděo odeberou se do východní Asie. Zpráva Skrydlova o případu s »Ara- bií« a s »Knight-Commanderem«. Z Petrohradu, 2. srpna. (C.-B.) Oficialní sdělení. Telegram místoadmirála Skrydlova caru oznamuje: Kontradmirál Jessen, vyslaný mnou s loďstvem (křižáci »Rossija«, »Gromoboj« a »Rurik«) k východnímu pobřeží japonskému, podal zprávu o zadržení, zabavení neb i potopení lodi, mezi nimiž i »Arabie« a »Knight Com- mander«. »Arabie«, jež vezla značný náklad válečněho kontrabandu, sestávající ze železnič- ního materiálu a mouky, určených pro japonské přístavy, byla 22. července asi 100 mil o Jokohamy zadržena a do Vladivostoku poslána. Ráno 23. července setkalo se loďstvo naše s velikou lodí, která zastavila te- prve po 4 výstřelech dělových. Při prohlédnutí lodi seznán v této anglický parník dopravní »Knight Commander«, kterýž plul z Nového Yorku do Jokohamy a Kobe. Dle nikoli úřadních a neúplných spisů, listin a dle jeho deklarací zjištěno, že loď vezl 3500—4000 tun železničního mate- riálu, kterýž tvořil značnou čásť nákladu je- jiho. Poněvadž z toho určitě vysvitalo, že parník »Knight Commander« veze kontraband pro jednu z válěících stran a tím legální kořistí se stal, poněvadž dále následkem jeho nedostatku uhlí bylo ne- možno lod do nejbližšího přístavu ruského bez zřejmého nebezpečí pro celé loďstvo dostati, byl »Knight Commander, když byla jej posádka jeho opustila a když byly listiny jeho převzaty velitelem loďstva, potopen. Potom pokračovalo loďstvo naše v plavbě svojí.
Carův Mika Skrydlův Rurik Arabia Knight Petrohrad Asie Jessen Arabia Jokohama Vladivostok Nový York Kobe Ara Knight Commander Skrydlův o případ s KnightCommander Knight Commander
6 article Konnikt Vatikánu s Francií.
Konnikt Vatikánu s Francií. Z Paříže, 2. srpna. (C..B.) Jak » Matin sděluje, biskup lavalský Geay vyslovil se, že nabídl státnímu radovi v ministerstvu kultu Du- mayovi demisi pro případ, že by to mohlo při- spěti k rozřešení konfliktu. Dumay prý odpově- děl, že pokládá demisi alespoň za bezúčelnou a uložil biskupovi, aby vrátil se do své diécese. což biskup prý také vykoná. Z Říma, 2. srpna. (C.-B.) S paláce fran- couzského vyslanectva ve Vatikánu byl dne sňat znak. Z Říma, 2. srpna. Papež Pius konferoval dopoledne delší dobu s nunciem v Paříži, Loren- zellem, kterýž podával mu zprávu o situaci. Z Říma, 2. srpna. (Zvl. tel.) Papež uve- řejní co nejdříve »bílou knihu«, aby odpovědě na známě publikace francouzské republiky.
Pius Papež Vatikán Francie Paříž Řím Lorena
7 title
Balkán.
Balkán
8 article Telegramy.
Telegramy. Ze Sofie, 2. srpna. (C.-B.) Místopředsed sobraně Petkov byl včera propuštěným dělníkem zraněn holí lehce. Přihoda nemá politického do- Z Cařihradu, 1. srpna. (C.-B.) Konsulov ruský a rakouský v Prizrenu pojedou co nej- dříve do Dakové a Peče, jež nalézají se v jeji úřadním obvodu. Policejní agenti, kteří skončil čtyřdenní cestu v území ochridském, navštív eo nejdříve Skoplji. Protože obnos 35.000 liber. přikázaný generálnímu inspektoru na vystavění domů, zbořených za loňského hnutí a již vy- daný, nestačí, civilní agenti připravují na zá- kladě výsledků svých posledních cest návrhy na povolení dalších obnosů a na jejich rozdě- lení a dále na výstavbu domů zbořených. Z Cařihradu, 2. srpna. (C.-B.) Vyšetřová- ním zjistilo se, že v Prizrenu nechystal se žádný attentát. V domnělých dynamitových nábojích byla shledána upotřebená elektrická osvětlovací tělesa, jež byla pohozena ze sousedního domu před kasárna. Za příčiny té byli 2 zatčení Bul- baři propuštěni. Vzrušení mohamedánů se
Petkov Sofie Cařihrad Daková Prizren
11 title
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů““.
12 article Za Pleva Míaravěv.
Za Pleva Míaravěv. L. Z Petrohradu, 2. srpna. (Zvl. telegram.) Pověsti kolující tvrdí, že ministrem vnitra jme- nován bude dosavadní ministr spravedlnosti Muravěv. Z Petrohradu, 2. srpna. (Zvl. telg.) V ně- herých kruzích uvádí se jakožto nástupce Plevůn vedle Muravěva i bývalý gen. guvernér kyevský lgnatěv. V příčině Vitta tvrdí se, že bude jme- nován kaneléřem; zřízení kaneléřského úřadu doporučuje zvláště Suvorin v »N. Fr. Presse«. Fozoruhodný výrok horní sněmovny anglické. Z Londýna, 2. srpna. (Zvl. tel.) Velikou sensaci budí ve Skotsku včerejší výrok horní měmovny anglické, jež vykonávala tu právomo soudcovskou ve sporné záležitosti svobodné elrkve skotské. V roce 1900 spojily se s vo- bodná ctrkev skotská a spojené církev presbyteranská pod jménem »United Free Church of Scotland«. Obě byly od státu neodvislé presbyteranské církve. Valné shromáždění někdejší svobodné církve usneslo se, schváliti spojení 643 hlasy proti 27. Těchto 27 mužů, vesměs to kalvinističtí faráři, vystou- pilo ale procesualně proti »odpadlikům .
Pleva Míaravěv Petrohrad Londýn Skotsko horní sněmovna United Free Church of Scotland
13 article
Proces, jenž měl za účel, by jim vydáno bylo všechno eírkevní jmění, nebyl ani vážně pojímán. Včera z vítězili ale v něm a tyto dva tucty farářů venkovských ve skotských ho- rách, fanatičtí to kalvinisté, staly se t ak vlastníky nepopíratelného, již nej- vyšší instaneí jim právoplatně přiřknutého jmění církevního, 1100 kostelů a 4 bohosloveckých semináří i s investovaným v nich kapitálem několika millionů liber. Sporný obje kt ceněn byl na více než 10 millio nu liber. Celá tato skupina církevní nečítá ale ani 5000 hlav. Právní stav takto utvořený jest dosti vážný. 27 oněch mužův může s jměním počiti cokoliv, budou-li jen jednomyslní a mohou třeba i všech 1100 kostelů uzavříti. Ve Skotsku jest z toho veliké jitření, i hrozí se, že dojde spíše k politické roztržce s Anglií, než aby rozsudek byl prove den- Právních prostředků proti němu ale není.
Skotsko Anglie
14 article
Nepokoje v Arménsku. Ze Ženevy, 2. srpna. (Zvl. tel.) Z Armén- ska došly sem tyto zprávy; Povzbuzeni jsouce chováním se vlády a slabosti evropských kon- sulů v Muši a Sessunu, Kurdové a turečtí vo- jáci v okrsku Alaškertu opětně plení a lid ubíjejí. V historicky památném klášteře sv. Jana bylo ukrutnostmi páchanými vyvoláno pravé zděšení. Revoluční čety arménské napadly však odvetou protivníky na útěku do Zoru a jiných míst a stříleli po nich. Po utrpěné porážce Turci a Kurdové vyhýbají se boji, ale napa- dají pokojné obyvatelstvo. Zdivočilý kmen Dželalh táhne k Alarhestu, aby zúčastnii se řeží. Zakročení evropských konsulů v Erzerumu marně se očekává. Povstalci pokračují v obran arménského lidu, jenž jest bez zbraní, v útocích na Kurdy a turecké stráže. Dle telegramu gen. guvernéra bitlisského arménští vzbouřenci na- padli ve vsi Kaci vojenský oddíl, jenž přicházel, aby přejal dvé děla z Trapezuntu poslaná, — usmrtili z něho 12 mužův, 8 zranili a ves zapálili. Potom uprchli do Akčou, jež zapálili, rovněž tak jako jednu ještě ves, hodinu od Kaci vzdálenou.
Armén svatý . Jan Turek Ženeva Trapezunt Kurd Dželalh
15 article
Telegramy korresp. kanceláře. Z uherské sněmovny. Z Pešti, 2. srpna. (C.-B.) Poslanecká sně movna pokračovala v rokování o rozpočtu mi- nisterstva vyučování. Posl. Mel ze r (Sasík z vládní strany) brání v delší řeči gymnasium Sasz Régen proti včerejším útokům posl. Gala, zejmena proti výtce, že ne všecky knihy, jichž užívá se na gymnasiu v Sasz-Régen, byly schvá- leny uherským ministerstvem, pak proti výtce, že tam není vlastenecký duch. Řečník odmítá pak útoky posl. Gala na spolek Gustava Adolfa, jenž prý provozuje německo nacionální pro- pagandu. — Poslanec Gal prohlašuje v osobní věci, že přednesl včera konkretní důkazy na doklad, jaký duch jest na gymnasiu v Sasz- Régenu. Řečník dovolává se prohlášení ředitel tohoto gymnasia, že nebude vydávati maďarské vysvědčení. V příčině spolku Gustava Adolfa řečník cituje místo z výroční zprávy jeho,z níž vysvítá, že tento spolek sle- duje tendence německonacionální. Spolek podporuje saské školy . . . (Z lavie Sasíků se volá: To není pravda !) Posl. Ga pokračuje: Pokud se týče, podporuje církevní obce a církevní obce podporují pak školy. — Posl. Trubinyi (se strany lidové) mluví proti rozpočtu. Řečník doporučuje stále více v studentstr se vzmáhající socialism pozornosti ministrově.
Posl Sasík Régen Galus Gal Pešť Sasz uherský sněmovna spolek Gustavo Adolf
16 article
Poslanec Ratkovszky (lidová strana) připojuje se k vývodům poslance Leudla ve pří- čině nešvarů při vydávání a prodeji učebných Ministr vyučování Berezeviczy pro- hlašuje, že vyšetří uvedené případy a sněmu zprávu podá. Netrpěl by, aby školní inspektoři kladli překážky náboženské výchově. Přejesi skutečně náboženskou výchovu, ale tato nesmí býti prodehnuta konfessionální nevraživostí. Vzhle- dem na uváděnou souvislost rozmnožování vzdě- laného proletariátu s rozmnožováním gymnasií dí ministr, že také on jest proti rozmnožování vzdělaného proletariátu, ale snaha proti tomu namiřená nesmí způsobiti úbytek intelligence vůbec. Ve příčině učebných knih na školách Sasíků mínistr věc vyšetří a objeví li se ne- švary, odstraní je. Uvedlo se, že 90 proc. (7) universitních posluchačů při zkouškách propadá.
Ratkovszky
17 article
To není ani tak vina professorů jako poslu- chačů. Universitní posluchači zvláště v Pešti málo studují. Ministr souhlasí s poslancem Csernochem, že třeba chrániti universitní mládež před vnikáním socialistických idejí, ale přeje si ještě více, totiž aby se studenti zdržovali vše- liké politiky. (Hluk na krajní levici. Poslanec baron Kaas volá: Chcete, aby studenti zapo mněli na své vlastenectví.) Ministr pokračuje: Mezi vlastenectvím politikou jest veliký rozdil. (Hluk.) Co se týče pěstování hudby, ujišťuje ministr, že pro hudbu uherskou má tytéž vřelé sympatie jako pro jiná svobodná umění. Co posl. Eötrös řekl o hudebn akademii a filharmonickém koncertu, musí mi- nistr rozhodně odmítnouti. Posl. Eötvös pronesl na základě povrchních informací rozsudek před- časný. Na hudební akademii přednáší se nauk hudební a dějiny hudby. Wagnerovu hudb hájiti proti posl. Eötvösovi — dí ministr — není opravdu třeba. Ministr doporučuje na konee rozpočet ke schválení. Děje se tak potom v celku i v podrobnostech, načež počíná rokování o ministerstvu spravedlnosti. Po referentových vývodech a jednom řečníku bylo rokování odročeno na zejtřek.
Csernoch Kaas Posl Eötvös Wagnerův Pešť
19 article
Panovníci na cestách. Z Drážďan, 2. srpna. (C.-B.) Z Gastýna s sděluje: Saský král po ukončení gastýnského léčení — 4. srpna — nastoupí — 5. srpna — zpáleční cestu. Léčení mělo úspěch. Bolesti v nohou vymizely a tělu přibylo na váze několik liber. Čeká se, že sesilení potrvá a že i obtíže při dýchání se zmírní. Rakouský vyslanec u Vatikánu. Z Říma, 2. srpna. (C.-B.) Vyslanec rak.- uherský u Vatikánu hrabě Szecsen sem přibyl.
Szecsen Drážďany Gastýn Vatikán Řím
20 article
Zavraždění ministra Pleva. Z Berlína, 2. srpna. (Zvl. telgr.) St vraha Plevova byl včera vážný, že byly obavy, že zranění svému podlehne. Horečka byla následkem silného hnisání ran velmi vysoká. Protože se operace celkem nezdařila, byl povolán známý chirurg professor Pavlov. Nyní nebezpečí minulo. V rozmluvě s Pavlovem vyslovil se útočník, ze je Rus, učitel obecné školy, je 26 let stár, že sice svého zločinu lituje, že však nemohl jinak činiti. Na Pavlova učinil vrah dojem člověka málo inteligentního. Vnější zranění není povážlivé; vrahovi musily však býti amputovány oba prsty na nohou. Rána v pánví je velice nebezpečná. Nenasta- nou-li komplikace, bude vrah převezen do samovazby v pevnosti petropavlovské. Vyšetro- váním se zjistilo, že attentát byl podvratnou stranou dlouho připravován. Několik osob bylo zatčeno. Muž, zatčený v člunu na řece Něvě, učinil již částečné doznání. Policie doufá, že brzy dozví se jméno vrahovo. Ze Ženevy, 2. srpna. »Neues W. Tagblalte sděluje, že v savojské vesnici Chensu konal se dne 24. až 29. července kongres nihilistů, jehož se účastnilo 50—60 nihilistů. Jednání trvalo 5 dní a nocí. Náhle bylo přerušeno, když došla ze Ženevy zpráva o zavraždění ministra Pleva. Francouzská policie, jak se zdá, neměla o kongresu tom ani tušení. Proslýchá se, že nihilisté se usnesli v nejbližší době rozšířit revoluční provolání v Rusku.
Pleva Stanislav Plevův Horečka W Tagblalte Berlín Pavlov Rus Něva Ženeva Rusko profesor Pavlov učitel obecný škola Chens
21 article Italie a Turecko.
Italie a Turecko. Z Cařihradu, 1. srpna. (C.- B.) Na rozhodné zakročení italské vlády Porta sesadila mutešerifa sandžaku bengasijského v turecké Africe a kaj- makama i policejního náčelníka v témž san- džaku. Příčinou zakročení italské vlády byly tři události poslední doby, poněvadž dvě Italky byly zadrženy násilím v jistém tureckém domě, dále poněvadž námořníkům italské lodi »Flavio Gioja« bylo zakázáno vstoupiti na pevninu tam prodlévati. Volby do generálních rad ve Francii. Z Paříže, 2. srpna. (C.B) Až do večer byl znám výsledek 1403 voleb do generálních rad. Ministorské strany získaly 83 mandáty. — Vládní listy radují se z výsledku voleb a vidí v něm důkaz, že země schvaluje chování mini- sterstva k Vatikánu. Opposíční listy popírají že úřadní zprávy o volbách jsou správny míní, že vítězství ministerských kandidátů nen tak veliké, jak se tvrdí. Projevy ve Spanělsku. Ze Santanderu, 1. srpna. (C.-B.) Četníe rozehnali dav lidí, klerýž při příjezdu předsedy ministerstva Maury pronášel nepřátelské výroky a zatkli několik lidl. Z Arabie. 2 Cařihradu, 1. srpna. (C.-B.) Bývalý so- lůňský Tevfik bej jmenován byl valim yemen ským. Finance Spojených států. Z Washingtonu, 2. srpna. (C.-B.) Státn přijmy v červenci činily 46,786.387 dollarů. výdaje 64,194.115 doll. Schodek vznik úbytkem celních důchodů i vnitřních příjmů a zvýšenými výdaji pro civilní správu vojsko a námořnictvo.
Gioja Maur Turecko Cařihrad Afrika Francie Paříž Vatikán Santander Arabia spojený stát Washington
22 article
Středoamerické zmalky. Z Nov. Yorku, 2. srpna. (C.-B.) Reutero kancelář sděluje: Dle telegramu z Port-au- Prince obvinil president gen. Nord ve svém proslovu při veřejném přijímání cizince, že vyhnali smě- neční kurs a ceny zboží do výše v úmyslu svrhnouti jeho vládu. President naznačil, že učiní přísná opatření ke své obraně a poukázal hrozivě k tomu, co se r. 1804 na Haiti událo. Cizinecká kolonie jest výroky těmito znepokojena. Panama proti Unii. Z Washingtonu, 1. srpna. (C.- B.) Vyslanee státu panamského ohradil se u vlády Spojených států proti osnovám, vypracovaným americkou průplavní komisí a čelicím k založení nového přístavu a celní kanceláře z důvodu, že usku- tečněním těchto plánů obehod byl by odvrácen od Panamy. Také v otázce, na kterých místech průplavu mají býti zřízeny poštovní kanceláře, minění se líší. Mysli se, že politická sítuace ropubliky panamské mohla by se tím státi ob- tížnou.
Princ Nord York Port Haiti Panama Washington spojený stát
23 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Nouze o píci. Z Vídně, 2. srpna. V kruzích pivovarských pohlíží se s velikými obavami na další rozvoj věcí na trhu plodinném. Ceny ječmene ke krmení stouply z 8 K na 12—13 K. V kruzích pivo- varnických obávají se též, že toto velké zdra žení krmného ječmene přiměje posléze země- dělce, aby používali též lepších druhů ječmene, vhodných pro sladovny, ke krmení. Zároven uvažuje se otázka, zdali by se nedoporučovalo vedle zákazu vyvážeti píeniny, též dočasně zru- šiti clo na kukuřici a ječmen. Při tom pokládá se však za vyloučené, že by elo mělo býti zru- šeno jenom pro krmný ječmen, naopak prohla- šují pivovarníci, že clo musilo by býti zrušeno pro všechny druhy ječmene. (Viz o věcité i notici v rubrice hospodářské. Pozn. red.) Z Peštt, 2. srpna. (C.-B.) »Pester Lloyd- sděluje: Ministr obchodu Heronymi vyzval příčině tarifních úlev pro dopravu píce ředitelstv uherských státních dráh, aby pro dopravu kuku- řice, otrub, pokrutin, sušených výpalek a jiných sem náležejících druhů silné píce uvedl ihned platnost výminečné sazby dotyčných tříd náklad- ních podle modalit, platících pro dopravu ostatní píce. Peštská uherská komerciální banka. Z Pešti, 2. srpna. (C.-B.) »Peštská uherská komerciální banka« uveřejňuje pololetní bilanci. Ta končí čistým ziskem 3,058.093 K (oproti 3,004.516 K v stejné době loni), jež značí zúročení 20.39%. V zisku není započten přenos zisku z r. 1903 obnosem 718.000 K.
Vídeň Pešť Pester Lloyd
24 article Zisk z fuse mlýnské však v bilanci započten
Zisk z fuse mlýnské však v bilanci započten jest. Ztráta kapitálu, spojená se Zmill. konversí, byla úplně odepsána. Účet úrokový jeví zvýšení o 170.000 K, účet devis 65.000 K zvýšení. Stav vkladů činí 141.000 K oproti 138.000K loni. V hypotečním obchodě bylo za 24 mill. zástavních listů a komunálních obligací znovu umístěno, čímž stav těchto papírů se zvýšil n 339 mill. K. Zastavení dopravy na Labi. Z Drážďan, 2. srpna. (C.-B.) Sasko- česká paroplavební společnost za stavi pro nízký stav vody o d 3. srpna dopravu. st. Z Pešti, 2. srpna. (Zvl. tlpr. »Nár. Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 150.000 metr. centů pšenice o 20 —35 hal. dráže. Zna- menala: nová pšenice tisská 82 kg K 11 25, 79.6 kg K 10.75, 80 kg K 10. 60. 79 kg K 9.— (snětivá), vašarhelská 79.6 k K 11.074, z okoli Pešti 80 kg K 11.20, 78. kg K 10.25, 77 kg K 10.40, stolnobělehradská 78 kg K 10 971, 70 kg K 10.40, kaločská 76.3 kg K 10.70, budinská 78 kg K 10.65, ba- nátská 81 kg K 11.05, 79 kg K 10.70, 78 kg K 10.85, bulharská 79 kg K 10.75, srbská 79.5 kg K 10.70, rumunská 81 kg K 11.20. 78 kg K 11.—, 80 kg K 10 75 (zlutá), 79 11 02, stará pšenice stolnobělehradská 74 k K 10.10, srbská 77 kg K 10.10 na čtvrt léta; žito (+ 20 hal.) K 7.90, 8.—; kuku ři ce (+ 10) K 7.30; oves (+ 25—30 h)K 7.—, 7.40.
Drážďany Pešť K 11.074 kg
25 article
Na termínovém trhu z počátk pevně smýšlení ke konci se oslabilo. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 10.50, na duben K 10.82, žito na říjen K 8.20, na duben K 8.50, oves na říjen K 7.22, na duben K 7.52, kukuřice na srpen K 6 96, na září K 7 02, na květen 1905 K 7.12. Na plodinovém trhu smýšlení pevné ostatní nezměněno. Počasí parné. Stav rakousko-uherského banku ze dne 31. července t. r. Oběh bankovek 1.687,506.000K (+ 90,108.000 K), poklad kovový 1.520,152.000 K (— 4,887.000 K), portef. směn. 303,163.00 K (+ 60,923.000 K), lombard 40,897.000k (+ 980.000 K), záloha bankovek prostých daní 229,865.000 K (— 94,991.000 K). Z Livorpoolu, 2. srpna. (Závěr ek.) (4 hodiny 10 minut.) Obrat 7000 žoků. Z toho na spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.— žoků. Ameri- cké dodávky na srpen 5.85, 0.—, na srpen-září 5.68, 0.—, na září-říjen 5.46, 0.—, na říjen-listopad 5.35, 0.—, na listopad-prosinec 5.31, 0.—, na prosinec- leden 5.28, 0.—, na leden-únor 5.27, 0.—, na únor- březen 5 27, 0.—, aa březenduben 5.28, 0.—, na duben-květen 0.—, 0.—. Smýšlení mdlé. Z Nového Yorku, 2. srpna. (Zvláštn telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo napjaté. Znamenala: pše- nice na září 991/s, na prosinec 98 1/4, kukuřice na září 573/4, cukr (Fai Muscovados) 31/2, bavlna 10.50. — Závěrečné smýšlení na peněžním trhu slabé. Z moderního bankovnictví německého. VII.
Fai Muscovados Nový York uherský banka
26 article
Vývojové tendence. — Poměr k Ra- kousku. — Závěr. B. A tak zříme, jak z prudké poruchy r. 1901 a let následujících vychází Německo znovu upevněno a těsněji spjato. Úpadky, ktere přivodily tolik katastrof, které spálily tolik na- dějí, odkryly tolik špíny, jsou jen zdrojem opět- ného posílení posice Berlina, ke kterému Bi - mark tak dovedně a prozíravě připnul politický zájem německého lidu v nové říši všeobecným právem hlasovacím. Vše spěje k jednomu cíli pronikavému slití nové říše, k soustředění, které jest zároveň podmínkou světové politiky, k níž se rozpínají snahy a práce národa. Idea spolko- vého státu, jak ji snad měli na mysli ještě versaillští volitelé Hohenzollerův, ustupuje stále více v pozadí, zatím co myšlenka centralisační činí větší a větší pokroky. Ve všech směrech.
Hohenzollerův Německo Berlín Bi
27 article
Netušené úspěchy s tátních dráh pruských a s nimi spojených hessenských činí při ne- úspěchu dráh jižních států a Saska otázku centralisace železniční jen otázkou doby. Prusko prohlásilo opětně ochotu postoupiti své železnioe říši, učiníli tak současně veškery státy ostatní a není pochyby, že budoueno přinese jednot. nou soustavu německých dráh, ovládanou pev- nou rukou Berlína a řízenou plně dle potřeb hospodářství národa. Obchodní politice Německa vtisklo již Prusko zcela ráz svůj a při obchod- ních smlouvách váží hlas severu, rušného prů- myslem a výboji, více než slovo jihu. I zde vítězí přísně národní politika pruská, chráníci zemědělství, jakožto oporu branných sil národa, byť tato myšlenka vzbudila vážný odpor, který ukazoval, že průmyslová města dodávají stejně dobrá vojska!), a sloužící ale při tom ochotně i průmyslu a obchodu. Jednotná de facto ar- máda (a nota bene; naplněná duchem vyrost- lým z tradicí discipliny pruské), jednotné zá konodárství soukromoprávní, sociální, živnosten- ské, obchodní, při sjednocovacích snahách ad- ministrativy — jaké to úspěchy třiceti let
Prusko Berlín Německo
28 article
Za tohoto vývoje připadá onomu typu bank, o kterém na tomto místě psáno, úloha nad jiné význačná: učiniti z Berlína středisko snah ho- spodářských celého národa, tvrz kapitalismu, která zasahuje všude, která vede a udává cesty a upírá zraky všech k městu, vyrostlému z písčin severu. Toto nechutné a jednotně vedené sou- střeďování sil národa jest zase jen stadiem pří- pravným, ač již život národů jest ustavičným, nekonečným rozvojem. Tyto nové cíle národa svého, které vstupují nyní v jeho hlavu i srdce, tušil již List tehdy, kdy vytyčoval teprve úkoly německého celního spolku, preludia k potom- nímu spojení národa. Národ, který nemá pří- mořských zemí, který nemá obchodního loďstva a námořní moci, nebo který neovládá ústí svých řek, jest co do svého obchodu závislým n národech cizích; nemůže ani zakládati svých kolonií, ani povznášeti nové národy; veškerý přebytek obyvatelstva, duševních a materiálních sil, který plyne z těchto národů do nekultivova- ných zemí, ztrácí se v neprospěch jich litera- 1) Srv. List, Das nationale System der politi schen Oekonomie, Z. vyd. str. 154
Berlín
29 article
Jtury, jich civilisace a průmyslu k zisku cizíh národů. «9) Na dráze této politiky světové, která che býti středoevropskou v prvém stadiu, jde Německo neuprosně a logicky v před. Ne- voli k úspěchům zbraní, kterými vítězili Němci v druhé polovině let šedesátých, nýbrž vrací se k hospodářským prostředkům, které připra- vovaly jednotu. Tato síť německých posic kapi- talistních opřádá spociálně Rakousko víc a více. Slova Leitenbergerova, že severní Čechy žijí jen jako pozadí Německa, stávají se již úzka při faktu, že teprve před málo dny Německo svou hamburskou dopravní společností, která vlastně nabývá pro sebe starou a bývalou »austro-ame- ricanu«, stanulo pevnou nohou v Terstu. O ně- jaké samostatné vystěhovalecké politice, o sna- hách úplně neodvislé dopravy námořní, jaksi je pozvolna zajišťují uherské vlády, nebude v této říši po připojení dopravy Terstu ve sféru vlivu německého ani stopy. V tomto vývoji a v tomto postupu opřá- daném připadá vůdčím bankám úloha tím vý- značnější, čím méně lze sledovati veškery ony nitky, kterými proces postupuje. Ale několik momentů vrhá přece jen světlo v tyto děje, odehrávající se klidně a neslyšně. Akciový ka- pitál německých vůdčích bank berlinských jest úplně v rukou německých. Upozornili jsme již na tento moment, který bude tím jasnější, uve- deme-li, do jaké míry závisí veliké banky ně- mecké této říše na cizině a speciálně Německu. Nemáme ovšem jiných dat po ruce, než úřad- ních, kde není vše udáno tak, jak nám třeba — ale o tom málu opory materiálové stačí i to. Z akcii bank, které mají v cizině platební místa, byla v cizině:
Němec Leitenbergerův Německo Rakousko Čechy Terst
30 article
tytoakcie nalezaj se zvlaště v
31 article
Banka Anglo rak. banka. Víď. bankov. jednota 80 Rak. ústav pro úvěr pozemkový Úvěrní ústav (víd.) . 100 Banka pro země rak. So Banka Union (víd.) . 32 Ústř. poz. úvěr. banka Úvěr. ústav pro dopr. podníky
Union
32 article
Angli Německu Německu a Francii Německu Německu a Franci Německu
Franek Německo Francie
33 article
31.4 Německu
Německo
34 article
Halič. akc, hyp. banka1 Víd. lomb. a esk. . . 48) Z úhrnného kapitálu akciového těchto bank 403.6 mill. K plyne tedy z ciziny 22.19 čil 89,260.000 K. Německo jest zde hlavním drži- telem a jest jen přirozeno, že posice akcií na- lezající se pod vlivem ať nepřímým berlínských bank jsou značny. Neboť jen tak možno si vy- světliti pevnou a vždy se vracející účasť ber- linské diskontní společnosti ve finančních obcho- dech rakouských. Neméně neveselý jest obra co do akcií a obligací podniků prů- myslových. Z akcií dopravních spo- lečností, které mají platební místa v cizině s kapitálem akciovým (data platí koncem 1901) 895.184 mill. K, má v rukou cizina — 57.99. Zde kráčí Německo opět v čele. Z akcif doprav- ních společností, které nemají platebny v cizině, nalezá se v cizině 13.9%. Z akcif pojišťovacích společností s platebnami v cizině jest v držbě ciziny 44.6, z akcil průmyslových podnik s platebnami v cizině 31.0, bez plateben 6 69.
Halič Německo 1 Víd
35 article
Z prioritních obligací železničních, pro něž zřl- zeny platebny v cizině, jest v cizině 79 proc. z obligací průmyslových podniků s platebnami v cizině 51.5 proc. To jsou data velmi vý- mluvná a poněvadž z převážné většiny nalezají se papíry tyto v Německu, ukazují jasně, jak silná jest hospodářská moc Německa v této říši. Jak speciálně engagován německý kapitál z říše v podnicích v král. českém patrno nej- lépe z těchto několika dat: z akcií ústecko- teplické dráhy jest v držení ciziny 52 proc. (platebny zahraničné jen v Německu), brněnské místní železniční společnosti 41.7 proc. (platebna v Berlíně), buštěhradské dráhy lit. A 25, lit. 30 proc. (platebny zahraničné jen v Německu), pražsko ducheovské dráhy km. akcie 16.7 proc. (platebny zahraničné jen v Německu), z priorit- ních akcií této dráhy 35 proc., společnosti státní dráhy 65 procent (platebny v Německu, Belgii a Francii). Mimo poslední společnost, která se opírá o belgicko- francouzský kapitál, jest tedy držba Německa značna a velmi pozoruhodna.
Německo Berlín Belgie Francie
36 article
Uváděti data podrobná co do průmyslových pod- niků vyžadovalo by příliš místa, ale poměry jsou zde obdobny. I tu soustřeďuje se německý kapitál z říše hlavně do průmyslových krajů království. O engagementech německého kapitálu v soukromých podnicích dat není — ale kdo sleduje zprávy z kruhů průmyslových, ví, jak tyto posice v posledních létech stoupají. Jaká role ale připadá v tomto engagementu zmíněným berlínským bankám? Dat po ruce je jen málo, ale jakýms takýms vodítkem jsou údaje o tom, ohledně kterých podniků jsou ty které banky platebním místem, neboť tím vyznačen i interess jich o ty které papíry resp. podniky. A tu do- jdeme k zajímavým faktům. Německá ban ka jest na příklad platebním místem: duchcovsko- podmokelské, severo-západní, pražsko- duchcovské dráhy, ústřední pozemkové úvěrní banky, banky pro země rakouské, vídeňské bankovní jednoty, české banky »Union« a řady průmyslových pod- níků v Rakousku a Čechách. U jiných bank jsou poměry stejny. Z toho patrno, jak interes- sovaná sféra vůdčích německých průmyslových bank prostírá se silně i po Rakousku a jak banky tyto obchodně zapustily zde pevné ko- řeny. Naprostá závislost vídeňské bursy peněžní na burse berlínské, bez níž by ani nemohla žiti, není než zevnějším výrazem tohoto faktu.
Rakousko Čechy úvěrní banka český banka
37 article
V daném stavu hospodářském středu Evropy znamenají tedy veliké banky berlínské mocného činitele, jehož vlivu nelze přehlížeti. Udává nejlépe tendence, za kterými jde současné po- litické a hospodářské Německo, tendence ke středoevropské hegemonii Německa po stránce hospodářské. Jaké budou polítické důsledky toho vývoje, nám na tomto místě ukazovati dohadovati nepřísluší. Ale jedno nutno přece jen zdůrazniti. Prostředí, ve kterém snažíme se klásti po- čátky svého osamostatnění hospodářského, na- lezá pod rozhodujícím vlivem hospodářství ně- meckého, které mohutní, sílí a organisuje s každým rokem. V této záplavě sily jsou tím ) Srv. na př.: Die heutíge Grundlage den deutschen Wehrkrafi. Lujo Brentano a R. Kucžynsk
Brentano R Kucžynsk Evropa Německo die heutíge Grundlag den deutschen Wehrkrafi