1
masthead
29. září 1903. Císlo 265.
4
article
ostře, že své napomínání k mírnosti neponechal
si pro důvěrnou schůzi klubovní a že běz potazu
strany vystoupil s ním v listu svém. Že se pro-
tivy ve straně Košutově skutečně teď spíše při-
ostří, tomu nasvědčuje také posudek orgánu bo-
jovnější frakce strany neodvislosti „Független
Magyarországu“, kterýž odpovidá Košutovi mimo
jiné dnes již takto: „Bez splnění národ-
ních přání neodzbrojíme, byť žá-
dalo se to činitelem sebe výše po-
staveným. Poctivého míru přeje si národ,
ale poctivým může býti mír jen, když nároky
naše v příčině uherské řeči velicí nebudou za-
dány. Kdo chce mír za všech okol-
ností, tennechťradějise z Uher vy-
stěhuje, Národu nesmí se uškoditi
limonádové politiky země nepo-
třebujel“
Vojenské soudy.
Z Pešti, 28. září. (Zvl. tel.) Vojenský soud
v Šoproni odsoudil šest vojáků pěšího pluku
č. 48, kteří se zúčastnili demonstrací 13. t. m.,
do vězení od 2 až do 10 měsíců; pěšák
Géza Viory od 48. pěšího pluku odsouzen na
8 měsíců do vězení a ku prodloužení služby
aktivní o celý rok. Ve vyšetřo vání proti jiným
vojákům se ještě pokračuje. Vojenský soud
v Brašově odsoudil pro demonstrace, proti po-
držení 3. ročníku uspořádaně, 3 muže 2. pěšího
pluku, každého na 8 měsíců, 2 muže každého
na 6 měsíců a dále 6 mužů 50. pěšího pluku
k několikaměsíčnímu žaláři. Trest kasárnika,
uložený celé posádce, byl však zrušen.
Košutův
Géza Vior
Uhry
Pešť
Šoproň
Brašov
Független Magyarország
měsíc
5
article
Projevy obcí.
Z Pešti, 28 zářl. Obecní zastupitelstva
v Delsi a Zilahu usnesla se odepříti přijímání
daní a protestovati proti zadržení 3. ročníku
vojáků.
Liberální strana.
Z Pešti, 28. září. (C.-B. uh.) Liberáln
strana měla večer schůzi. Posl. Ivanka ná
vrhl zvoliti výbor, jenž by vypracoval vojenský
program vládní strany a elaborat ji předložil
Návrh přijat a navržený. 9členný výbor
zvolen jednohlasně.
S několika stran vysloveno přání, aby vy
bor proto, že opposice zvlášť na venkově vy-
nasnažuje se všemožně vzbudití nespokojenost
(Výkřik: Anarchii!) ukončil svou prácic
možná záhy.
Hr. Appony i praví, že onehdejší usne
šení strany o armádním rozkaze chlopském
způsobilo v kruzích strany obecné uspokojen
a mělo účinek také na venkově mezi přívržene
strany. (Hlučný souhlas.) Navrhuje, aby hrabě
Jul. Andrassy, jenž onen návrh straně učinil.
tuto resoluci předložil zejtra sněmovně a na
jejím základě mohlo by se navrhnout, aby sně-
movna vzala na vědomi prohlášení ministerského
předsedy a nepovažovala další rokování ve věe
té za potřebné.
Návrh ten byl přijat.
Posl
Ivanka
Jula
Andrassy
Pešť
28 zářl
Hradec
6
article
Posl. Pavel Sandor táže se ministen
ského předsedy, je-li ochoten v zejtřejší schůz
říšského sněmu vyjádřiti se stran projevu min.
předsedy dra. Körbra v říšské radě. Hr. Khue
míni, že otázka ta jest bezpředmětná, poněvadž
před ustavením se vlády politická diskusse ne
byla by na místě. Posl. Hieronymi pro
hlašuje, že řeč Körbrova obsahuje ovšem místa
jež zasluhují jisté opravy v uherském sněmu.
Musí se ale ponechati ministerskému předsedovi.
v jaké formě a kdy chce opravy ty vykonati
(Souhlas.)
Hrabě Khuen prohlašuje, že ťo závi
od formy, v jaké věc bude sněmu předložena.
Rozpředlo se pak o tom živé rokování, jehož
zůčastnilo se několik řečníků. Na konec vyznělo
usnesení ve smyslu názoru poslance Em. Ho-
dosse, že dlužno předsedovi ministerstva
ponechati, aby se o věci vyslovil, až toz
vhodné uzná, načež konference byla ukončena.
Z Pešti, 28. září. (Zvl. tel.) Posl. Barabá
chce zejtra ve sněmovně prohlásiti, že jeho vý
roky byly zfalšovány a chce zároveň žádati.
aby proti těm, kteří mu vynadali, bylo zahájeno
immunitní řizení.
Ve straně neodvislosti naléha
posl. Polonyi na úplné přerušení styků s presi
dentem hr. Apponem.
Z Vídně, 28. září. (C.-B.) Uherský mini
storský přededa hr. Khuen-Héderváry vrátil se
do Pešti.
Posl
Pavel Sandor
Khuen
em
Héderváry
Hradec
Pešť
Vídeň
7
article
Balkán.
Balkán.
Nové reformy pro Makedonii.
Zvl. tel. „N. I.
D. Z Cařihradu, 28. září. Sultán vydal
nové irade o reformách pro Makedonii. Má se
utvořiti ústřední komise, jež přijimati bude stíž-
nosti všeho obyvatelstva. Členy jejími budou
zástupcové tureckého, řeckého, rumunského,
bulharského a srbského národa. Předsedou bude
Hilmi paša, dosavadní inspektor nad reformami
Tímto iradem srbská národnosť poprvé se úřadne
uznává.
Úřadní turecké prameny tvrdí, že turecké
vojsko v Makedonii potřelo pět povstaleckých
čet v okresích giljanském, kruševském, bitol
ském, lerinském a resenském, 400 komitů žes
vzdalo.
Mnoho bulharských vsí odpadlo od exar
chátu a přešlo k patriarchátu.
Vyjednávání mezi Tureckem a Bulharskem.
Sofijská „Večerna pošta“ oznamuje: Dovi
dáme se ze spolehlivého pramene, že Turecko
učinilo formálný návrh bulharské vládě, aby se
makedonská otázka rozřešila přímým doroz-
uměním obou vlád na základě širší samosprávy
bulharských obcí v Makedonii a změny turecké
administrativy tak, aby se Bulharům dalo v ní
co největší účasti. Vypracování těch reforem i do
zor na jich provádění budou svěřeny komisi
která se skládati bude z Turků i Bulharů tak
že Bulhaři nebudou v ní v menšině.
Hilmi paša
Bulhar
Balkán
Makedonie
Cařihrad
Turecko
Bulharsko
N . I
8
article
Očekává se o tom sultánovo irade (Viz výše.
Red.), aby mohlo býti zahájeno vyjednávání.
V rozhodujících kruzích bulharských, jak
píše zmíněný list, chovají se k těmto tureckým
návrhům s velikou reservou.
Dále se dovidá týž list: Návrh byl uči
něn vládě bulharské přimo na roz
kaz sultánův. V Sofii jej přednesl před-
sedovi ministerstva gen. Petrovu tamní turecký
komisař Ali Ferah beg, jenž už před 10 dni žá-
dal téhož ministra, aby mu pověděl nejmenší po-
šadavky, které by mohly býti základem vyjed-
návání. (Tyto požadavky jsme již před několik
dni podali. Red.)
Z krajů povstalých.
(Z pramene cařihradského.)
Povstalecké čety bily se s tureckým voj-
skem na mnoha místech: na Perim-planině
v okolí Giljan, Prilepu, Tikveše, Ochridu, Ro-
dopu a Resna. 188 povstalců padlo, pušky,
střelivo byly jim odňaty. Povstalé vsi, jež ob-
držely zbraně od Makedonských komitétů, se
vzdávají.
Ferah
Petrov
Perim
Giljany
Prilep
Tikveš
Ochrid
ro
9
article
(Z pramene bulharského.)
Hlavní povstalecký štáb ve vilajetě bitol-
ském podává podrobnou zprávu o všem, co se
událo v kraji kosturském od 2. srpna do 12. září.
Vypáleny tam byly 24 vsi, pobito 572 selského
lidu od robátek až po 110letého starce. Vra-
ždění dálo se rozličnými způsoby: prachema
olovem, čtvrcením, stínáním, upalováním za živa.
V bitvě u Kočan dne 18. t. m. Turci měli
600 mrtvých, a nikoli 50, jak bylo oznámeno
původně.
Bulharský ministr, rusofob.
Předevčírem jsme citovali slova bulhar-
ského ministra, jenž nazval knížete Koburského
rusofobem.
Rusofobem ale ukázal se také bulharský
ministr Petkov, jenž měl podle zprávy bulhar-
ského listu „Mir“ v Ruščuku demagožskou řeč
v níž označoval boj se „zrádei“ jako prvou vla
steneckou povinnost, která nyní Bulharům na-
stává. „Zrádei“ jsou u něho ti Bulhaři, kteř
jsou pro to, aby Bulharsko zachovalo si k Rusku
loyálnosť a opíralo se o ně v zahraničné poli
tice. Bulhaři prý Ruska nepotřebují a jsou tak
silni, že „oběma nohama stoupnou na hlavy
svých protivníků a rozšlapou je.
Když jsou tak silni, co tedy ještě od Rusk
očekávaji? Proč nestoupnou svým protivníkům
na hlavy raději dřív, než později? Podobn
„státníci“ nemají se čeho od Ruska nadít, an
nemají proč na ně žehrat.
Odsouzen k smrti.
Z Oseka se telegrafuje: Soud mitrovický
odsoudil 50letého Abrahama Beloviče pro spro-
stou vraždu k smrti provazem. V jednom týdnu
jest to již druhý rozsudek smrtí.
Kočan
Turek
rusofob
Petkov
Bulhar
Rusk
Abraham Belovič
Mira
Ruščuk
Bulharsko
Rusko
Osek
10
article
Telegramy.
Z Cařihradu, 28. záři. (C.-B.) Dle zpráv tu-
reekých dala bulharská vláda sama podnět k do-
rozumění tím, že se Porty tázala, zdaž, kdyby
makedonské hnutí přestalo, provedla by vážně
opravy, a zdaž by dotýčné rady bulharské vlády
došly povšímnutí. Porta přisvědčila, načež
ústně bylo smluveno, že Porta přidělí ke gene-
rálnímu inspektoru Hilmi pašovi poradnou ko-
misi, do níž povolají se bulharšti Makedonci.
Dále, že bulharské kostely a školy opět se ote-
vřou, bulharští emigranti že dopraví se zpět do
vlasti, zbořené vesnice že se znovu vystaví, za
týkání se zastavi, zatčení se propustí a že vý-
tržnosti tureckých vojáků a bašibozuků se za-
mezí. Za to slíbila bulharská vláda, že učiní
všemožné k utlumení hnuti makedonského.
Z Cařihradu, 27. záři. (C.-B.) Sbližovae
pokusy mezi Tureckem a Bulharskem učiněny
určitě pod dojmem ruských a rakouských váž-
ných kroků v Sofii. Dorozumění turecko-bulhar-
ské bylo by tudiž výsledkem shodné akce obou
těchto států za souhlasu mocí ostatních. Zdejší
rozhodující diplomatické kruhy přejí proto do-
hodě, která by mir zachovala, a vnitřní poměry
Turecka a Bulharska zlepšila. Dorozumění to
nesmi být ale přeceňováno, a zatím není ssi
ještě úplně uzavřeno. Publikace rakouskéhoa
ruského projevu o krocích v Sofii a Cařihradě
učiněných působila na Portu silným dojmem.
Dle tureckých zpráv zrušeno vypovězení
dvou záložních praporů do Malé Asie, které se
v Prizrenu byly hrubých výtržností dopustily
Následkem toho upokojují se bouřící se až do-
sud albánské prapory ve Vršovei.
Port
Hilmi paša
Makedonec
Cařihrad
Turecko
Bulharsko
Sofie
Prizren
11
article
Ze Sofie, 28. září. (C.-B.) „Ag. Tel. Bulg.“
oznamuje: Zdejší zástupce anglický učinil včera
ministerstvu toto sdělení: Ani Turecko, ani Bul-
harsko nesměji spolehati na podporu anglické
vlády, kdyby se veřejně neb tajně vzpírali pro-
vedení reformního programu. Anglická vláda na
lehala u Porty na účinnější provedení těchto re-
form, a učinila kroky u jiných států v příčině
zavedení jiných oprav, jež by nynějším poměrům
spíše odpomohly.
Z Petrohradu, 27. září. (C.-B.) Podle zpráv
listů delegáti makedonských emigrantů a make-
donské organisace, sem přibyvší, navštivili mi
nisterstvo vnějších věcí. Snaží se zorganisovati
výpomoc na prospěch pokojného makedonského
obyvatelstva. Chtějí vymoci souhlas k posílán
darů evropskými konsuly. Odtud odjedou do
Londýna a Paříže.
Z Cařihradu, 27. září. (C.-B.) Soudi se, že
od zamýšleného přeložení dvou záložních divisí
z vilajetu monastýrského do Drinopole upusti se
následkem dorozumění bulharsko-tureckého.
Ze Sofie, 28. září. (C.-B.) Včera konaly se
ve zdejší katedrále na podnět makedonské osady
smuteční bohoslužby za Makedonce padlé z
povstání. Na domech Makedonců vyvěšeny čern
prapory. Po bohoslužbách uspořádali Makedon
smuteční průvod s prapory černě zastřenými,
jehož zúčastnilo se na 15.000 osob. Nepřihodilo
se nie zvláštního.
Ze Soluna, 28. září. Ve vsi Akdennosu ob-
klopena byla četa povstalcův bulharských voj
skem tureckým; Bulhaři učinili v noc
výpad, použivajíce pum i prora z il
řady nepřítel. Vojíni nalezli na bojišti 50
mrtvol, 5 uniforem důstojnických a několik man
licherovek i mauserovek. Povstalci prý několik
mrtvol odnesli s sebou.
Ze Sofic, 28. září. (C.-B.) Načevič přijal
místo diplomatického zástupce bulharského v
Cařihradě i odjede tam neprodleně. Událo st
tuto lze pokládati za bezpečný při
znak míru.
Port
Makedonec
Bulhar
Sofie
Turecko
Petrohrad
Londýn
Paříž
Cařihrad
Drinopol
Aga
12
title
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
14
article
Z Vidně, 28. září. Mimořádná kampaň říš-
ské rady trvala děle, nežli vláda zamýšlela. Utvá-
říla se také docela jinak, nežli si představovalo
ministerstvo. Dr. Körber vycházi z ní důkladně
pošramocen. Jeho předloha o rekrutovém kontin-
gentu hozena pod stůl a vláda donucena, přijati
kontingent, jak se na něm dohodly strany pra-
vice. Přes krátkozraké úklady národních sociálů
přece dokumentováno bylo celému politickému
světu, že nikoliv německé souručenství, kteréž
ostatně pokulhává o 4. noze, křesťansko-gociální.
nýbrž strany autonomistické diktují parlamentu,
jde-li o práce zákonodárné. Tento moment ne-
může zůstati bez následků pro budoucnost a dr.
Körber jest na omylu, myslí-li, že tato episoda
zůstane episodou.
doktor
Körber
15
article
Opětný sestup říšské rady.
Z Vídně, 28. září. V poslanecké sně-
movně vypravovalo se mezi poslanci konser
vativního velkostatku, že říšská rada, která
byla dnes v panské sněmovně drem. Kör-
brem odročena, sejde se opět ve
čtvrtek 22. října.
Zákon o kontingentu nováčků.
Z Vídně, 28. září. Zákon o kontin
gentu nováčků na rok 1903, panskou
sněmovnou dnes vyřízený, byl ještě odpole
dne císařem podepsán a potvrzen a bude
zejtra v úřadním listě vídeňském vyhlášen
Jakými jsou národní socialisté
radikály.
Z Vídně, 28. září. Ve stenografickém proto
kole poslanecké sněmovny ze sobotní schůze na-
lézá se na stránce 21.991 návrh posl. Choee
tohoto znění: „Za království a země na říšské
radě zastoupené povoluje se nováčků 59.211
mužů.“ Protože v kombinovaném návrhu posl
Deyma, Parishe, Skéna a Dzieduszyckého, který
byl přijat oběma sněmovnami, nalézá se kontin
gent pouze 59.024, kontingent, jaký byl tak
roku 1902, můžeme konstatovati toto faktum;
1. národní sociálové navrhli sněmovně a povolili
tudíž kontingent, proti kterému poslanci českého
klubu všichni hlasovali. 2. Navrhli a povolil
kontingent větší o 187, nežli ostatní strany. Ta-
koví jsou to radikálové pp. Choc a soudr.
Deym
Parish
Skén
Dzieduszycký
Choc
Vídeň
poslanecký sněmovna
16
article
Socialistické demonstrace.
Z Vídně, 28. září. Za příčinou pozejtřejšího
příjezdu carova do Vídně uspořádala zdejší inter-
nacionála sociálně-demokratická velkou demon-
straci. Sešlo se socialistů na 1200 v sále „u tř
andělů“ a když tam byli dva Čechové, jeden Slo-
vák, jeden Polák a jeden Rusín promluvili proti
carovi a ruskému systému vládnímu, přijata
byla přes odpor vládního zástupee re-
soluce, kterou však nemožno nikterak
otisknouti. Dlužno však konstato vati,
že internacionála ve Vídni neuspo-
řádala, když přijel sem císař Vi-
lém, který přece zcela jinak zacho-
val se proti sociální demokracii
nežli car, projevu žádné ho.
Souboj poslance Breitra.
r. Ze Lvova, 29. září. Na hranie
u Dlugošina konal se souboj — prý z politi-
ckých příčin — mezi radikálním poslancem
Breitrem a technikem Želinským z ruského
Polska. Po trojnásobném bezvýsledném vý
střelu rozešli se sokové nesmíření.
Loubet a Vatikán.
a. Z Říma, 28. září. Tvrdí se zde
že Loubet odepřel vykonati ná
vštěvu ve Vatikánu.
Demonstrace ve Francii.
Z Henneboutu, 27. září. (C.- B.
Dnes dopoledne demonstrovali dělníci hutě
když táhlo kolem procesí z fary caradecské
Došlo i k malé bitce. Odpoledne byl po-
řádek porušen u větší míře. Demonstranti se
skupili před kostelem, aby zamezili vyjíti
druhému procesí. Přes snahu komisařea
četnictva došlo k bitkám; několik osob bylo
lehce zraněno. Farář potom procesí odřekl
Kněží a věřící jsou dosud v kostele oble
ženi. Demonstranti rozbili kamením několik
oken v kostele.
Z Henneboutu, 27. září. (C. -B
K večeru zjednán opět klid a věřící mohlí
kostel opustiti.
Čecho
Polák
Rusín
Breiter
Želinský
Loubet
Vídeň
Lvov
Polsko
Vatikán
Řím
Francie
Kněž
Dlugošina
Hennebout
17
article
K anglické krisi.
x. Z Londýna, 27. září. (C. B.) Pr
slýchá se zde, že při rekonstrukci ministe
stva vyskytly se vážně obtíže.
Z Karlových Varů, 27. září. (C. -B.
Lord Milner odjel dnes odtud do Londýna
Sesazený policejní náčelník.
s. Z Berlína, 28. září. Z Petrohradu
se sděluje — ostatně z pramene ne zcela
věrohodného —: Náčelník oddělení státní
policie v Petrohradě, skutečný státní rad
Zubatov byl náhle místa svého
zbaven a do Tambova poslán. Vy-
šlo na jevo, že kul pikle při různých nepo-
kojích, tak i posledně v Oděsse, kdež »pů-
sobili« dva jeho agenti-provokatéři k poru-
šení pořádku. Zubatov měl k disposici bez
kontroly značné fondy k účelům detektiv
nim, jimiž ale podivně disponoval. Jednomu
úřadníku uložil, aby hleděl co nejdřive
opět nějaké nepokoje vyvolati, když ale tento
se vzpíral, pohrozil mu, že nezůstane dlouho
v úřadě. Úřadník ale učinil o tom oznámení
načež Zubatov byl sesazen a v průvodu čet
nického důstojníka do Tambova poslán. —
Zubatov postoupil na vysoké místo své
z úřadu prostého dozorce revírního.
Milner
Zubatov
Londýn
Karlová Vary
Berlín
Petrohrad
Tambov
Zubatov
18
article
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 27. září. (C.-B.) Císař přijal
dnes ve zvláštním slyšení dra. Körbra.
Socialisté v Uhrách.
Z Pešti, 27. září. (C.-B) V dnešní
schůzi socialistických dělníků na prospěch
všeobecného práva volebního promluvili ku
10.000 osobám dva vůdcové strany; schůze
byla ukončena bez všeliké příhody. Na ven
kově konáno za klidného průběhu 37 so
cialistických schůzí.
Král italský do Říma-
Z Paříže, 28. září. (C. B) Zdejšími
politickými kruhy přetřásaná otázka, jak se
zachová nuncius Lorenzelli za návštěvy krá-
lovských manželů italských, byla dle zpráv
římských dle všeho teď rozřešena. Katolický
list »Avenire d' Italia« sděluje dle zpráv
těch totiž, že Lorenzelli, který už před ce-
stou projevil úmysl, odebrati se do Řima.
aby holdoval novému papeži, obdržel od
10. října dovolenou. Bude tedy za přítomno-
sti krále italského v Paříži nepřítomen. Ně-
kolik zpravodajů snažilo se až dosud marně
od nunciatury dosíci potvrzení neb dement
té zprávy.
Lorenzelli
d ' Italia
Vídeň
Uhry
Pešť
Řím
Paříž
19
article
Car do Vídně.
Z Vídně, 27 září. (C.-B.) V Mürzstegu
zřizují se na podnět dvora z kmenů lesních
mohutné slavobrány pro uvítání cara.
Z Vídně, 27. září. (C.-B.) Za příčinou
carské návštěvy vytáhne pod velením pod-
maršálka Steinitze 27 praporů pěchoty, 10
škadron jízdy a 14 batterií. Jakmile oba
císařové nádraží opustí, vypálí jedna batterie
24 ran za sebou; při příjezdu panovníků
do Schönbrunnu vypálí jiná batterie dalších
24 ran.
Užší volby v Srbsku.
Z Bělehradu, 28. záři. (C.-B.) Z už-
ších voleb vyšli vítězně 2 samostatní, 2 umír-
nění radikálové, 1 »divoký« radikál a 4 libe-
rálové.
Ze Srbska.
Z Bělehradu, 28. září. (C. -B.
(Z úřadního srbského pramene.) Jistý lis
berlínský přinesl zprávu, že důstojníci niššt
tvrdili před vojenským soudem, že spiklene
v noci na 11. června oloupili mrtvoly.
zvláště že osekali prsty na rukou králov-
ských manželů, aby se zmocnili prstenů. To
jsou však jen zlomyslné smyšlenky. Ani
v protokolech o výslechu důstojníků soudcem
vyšetřujícím, ani v protokolech při hlavním
líčení, není ni jediného takového výroku
obžalovaných a jsou vůbec obvinění taková
bezpodstatná. V nálezu o soudní pytvě mrtvol
královských jsou vypočtena všechna zranění
i rány, jež na mrtvolách byly zjištěnya
není v nich zmínky o žádném zranění, tím
méně o usekání prstů. Prsteny a jiné kle
noty královských manželů nalezeny ráno
11. června na nočním stolku a budou v brzku
při realisování pozůstalosti usmrcených man
želů královských veřejně vydraženy.
Z Bělehradu, 29. září. Gen. Sava
Gruič přibude sem v nejbližších hodinách
z Cařihradu a převezme sestavení koaličn
vlády z obou radikálních stran.
Steinitz
Sava Gruič
Vídeň
Mürzsteg
Schönbrunn
Srbsko
Bělehrad
Cařihrad
20
article
Pius X.
Z Riesa, 27. září. (C.-B.) Za přítom
nosti 30 katolických spolků a četného lidu
odhalena dnes na rodném domku papežově
pamětní deska.
Francouzské potíže v sev. Africe.
Z Ai u Sefry, 27. záři. (C.-B.) Jaks
zde proslýchá, uloupila minulé noci větš
lupičská četa u Hadzerotu Mgulu stádo
skopců. -Lupiči uprchli směrem k marocké
hranici a saharští spahijové, z nichž jeden
brigádník a jeden muž byli těžce raněni,
nestihali jich dále.
Opevněný útulek Viléma II.
Ze Štutgartu, 28. září. (C.-B.) V zá-
ležitosti »Vorwärtsu« otištěného projektu cí-
sařského zámku dostal »Schwäb. Merkure
toto prohlášení nakladatele listu »Architekto
nische Rundschau«, Engelhorna: »Číslo zmí
něného listu, jež obsahovati bude projek
ten, ještě nevyšlo, nýbrž vydáno bude teprv
příští týden. Projekt mohl se dostati tedy
»Vorwärtsu« jen nesprávným způsobem. Vy
hražuji si soudně zakročiti proti tomuto zne
užití majetku svého.«
Arméni v Rusku.
Z Tiflisu, 28. září. (C.-B.) List »Kav
kaz« sděluje z 25. t. m. ze Susy: Při ode
vzdávání arménského jmění církevního pokusil
se zástup Arménů rušiti výkon ten; kdyz
byl pak tento skončen, táhly davy k obydlí
guvernérově. Policie a půl setniny kozácké
jež měly je zadržeti, byly uvítány kamením
a střelbou revolverů se střech a balkonu
okolních domů. Kozáci vystřelili, načež dav
se rozptýlil. Dva kozáci byli zra
něni; jeden demonstrant usmrcen.
Počet raněných Arménů nemohl býti pro na
stavší temno zjištěn.
Pius
Vilém II
Merkur
Armén
Kozák
Riesa
Afrika
Rusko
Tiflis
Susa
katolický spolek
Vorwärts
Sefr
21
article
Telegradcké zprávy hospodářské.
Telegradcké zprávy hospodářské.
st. Z Pešti, 28. září. (Zvl. tlgr. »Nár
Listů«.) Na dnešním trhu prodáno bylo 10.000
o 2 hal. levněji. Platila: pšeníce lisská
81 kg K 7.90, 80kg K 7.85, 78.5 kg K 7.70
77.2 kg K 7.60, 76.5 kg K 7.42!%, peštská
77.7 kg K 7.55, 80 kg K 7 85, bačská 77.5 k
K 7.75, podunajská 77 kg K 7.40, zemunská
77 kg K 7.50, mezösuzská 80 kg K 7 90 n
4 leta; žito K 6.05 až 6.12; o v e
K 5.50.
Terminový obchod s kukuřící byl
mdlý, s jiným zbožím dobrý.
K večeru znamenala: pšenice na říjer
K 7.47, na duben K 7.65, žito na říjen K
6.17, na duben K 6.44, o ves na říjen K 5.31.
na duben 5 60, kukuřice na září 1903 K 6.05,
na květen 1904 K 5.26; řepka na zár
K 11.80.
Sádlo po K 69.—; jiné zboží beze
změny.
Počasí: pochmurno.
Z Oseku, 28. září. (C.-B.) Následkem
neobyčejně dlouhého sucha rozmohlo se skoro
v celém Slavonsku veliké množství my ší,
které způsobily značné škody.
Z Nového Yorku, 28. září. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo upevněné. Znamenaly: Pše
nice na září 843/s, na prosinec 833/2.
kukuřice na záříl 521/s, cukr (Fair
Ref. Muscovados) 33/s, bavlna 11.25.
— Závěrečné smýšlení na peněžním
trhu nerozhodné.
Platil
Sádlo
Pešť
K 7.75
Osek
Nový York
kg
22
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Čtyřicet let práce.
(K jubileu luže ckého cukrovaru.)
V Lužci nad Vl., 28. září.
Čtyřicet tet rolnického cukrovaru! Čtyřicet lel
kdy řada krisí přešla průmyslem cukrovarským, kdy
léta plesání a úspěchů vystřídána stagnacemi, kdy
tak mnoho padlo z ranných illusí, jež vzněcovalý
houfně zakládání rolnických cukrovarů v Čechách
Byla tichou slavnost, kterou vzpomínal lužecký cu-
krovar svého založení, kterou vzpomínal svých
prvých kroků z r. 1863. Ale výmluvnou byla t
slavnost. Konstatovala úspěch, založený prací
zkušenostmi, konstatovala udržení českého ka-
pitálu v českých rukou. Ve víru denních zápasů za-
sluhuje tento moment uznání.
Ve varní síni cukrovaru, který zbudován rol
níky r. 1863 a jehož akcie z valné části jsou dosu
v rolnických rukou, sešli se dnes zástupci všech vu-
kolních obcí, zástupce Mělníka, zástupci cukrovarni-
ckých organisací, zástupci českých strojíren, ředitelé
vůkolních cukrovarů, zástupci učitelstva, místní
jspolky, dělnický spolek z Vraňan, rolníci ze všech
vzdálenějších obcí sousedních. V popředí zaujal
místo akcionáři, členové správní rady, v čele s prvým
ředitelem a vlastním původcem závodu p. Pý chou
a dnešním ředitelem panem Klavíke m.
Předseda správní rady pan Pokorný uvílal
srdečnou řečí přítomné a vzpomenuv zesnulých pra-
covníků, dal slovo p. inž. K. C. Neumannoviz
Prahy. Podáváme vázani místem jen čásť jeho řeči,
která přinesla tak pěkný přehled vývoje českého
cukrovarnictví a která obsahovala řadu význačných
myšlenek.
Klavíke
Pokorná
Ing
Neumannoviz
Čechy
Mělník
Vraňany
Praha
23
article
»V té době, kdy se počalo mluviti v krajině
zdejší, že by tu měl býti postaven společenský zá-
vod, v létě r. 1862, bylo cukrovarství rakouské říše
tou měrou rozvinuté, že vyrobený cukr právě do-
stačil k úhradě spotřeby, která činila tehdy asi 2 kg
na hlavu a byla tudíž asi čtyřikráte menši nežli jest
dnes. Ve 64 cukrovarech v Čechách, jež patřily
hlavně šlechtickým velkostatkům, v menší míře pak
komanditním a nájemným společnostem a jen v je-
diném případě akciové společnosti kapitalistické,
zpracovávala se řepa panská nebo z pronajatých
dvorů pochodící, v podřízené pak míře od rolnictva
zakoupená.
V celku byly tehdy cukrovary v Čechách oprou
dnešním závodům jn malé, neboť zpracovávaly.
ačkoli kampaň tevala několik měsíců, průměrně jen
asi 85.000 q řepy.
Fodnětem p. L. Pýchy, technického úřadníka
cukrovarnického, rozvířeno bylo na podzim r. 1862
rolnické hnutí ve zdejší krajině, jež vedlo k tomu,
že přes všecky obtíže došlo z jara r. 1863 ke stavbě
akciového cukrovaru, jehož stanovy se od jiných
podníků podílových tím lišily, že zavazovaly majitel
k dodávce určitého množství řepy. Závod v Lužei
byltedy bez odporu prvním rolnickým
cukrovarem v Čechách, jsa zařízen s kapi-
tálem 150.000 zl., rozvrženým na 150 akcií po 1000
zlatých.
Kterak se sběhly události ty, bude předmělem
zvláštního vylíčení v pamětním spisku, který
se k tisku chystá.
L Pýcha
Čechy
Lužei
kg
24
article
Myšlénka zařízovati cukrovary rolnícké n
zpracování vlastní řepy byla u nás tenkráte novou
a kruhům řepařským velice sympatickou. Ta okol-
nost pak, že v Německu v okolí Magdeburku již po
několik roků podobné rolnické závody s prospěchem
pracovaly, byla jen podporou snahám, aby v řepo-
plodných okrscích českých vznikly podobné rolnické
cukrovary; a tak se stalo, že hned r. 1863, brzy po
závodu lužeckém, zvláště úsilím známého cukrovar-
níka Ferd. Urbánka, založen byl podobný rolnický
závod v Král. Hradci a skoro současně jiné cukro-
vary české: v Kolíně. Pečkách, Kutné Hoře a Podě-
bradech. Velíků pro cukrovarnický průmysl, abych
tak řekl, epochální událost stala se téhož roku. Bylo
to vynalezení saturace českým inženýrem-
chemikem Hugem Jelínkem. Hned na to téhož roku
podařilo se pak stroj. inž. Č. Daňkovi zkonstruovati
kalolisy na oddělování sraženiny vápenné. Ve všech
zemích, kde se pěstila a rodila řepa, vidíme na ta
Urbánek
Král
Velík
Hug Jelínek
Ing
Daněk
Německo
Magdeburk
Hradec
Kolín
Pečky
Kutná hoře
Pod
25
article
vzmáhati se neobvyklý ruch. V Čechách v pětiletí
do r. 1867 postaveno dalších 15 nových, výhradně
tuším akciových závodů; polom však zdravé tote
hnutí stane se takřka chorobou. Bezděčně a jako na
obrat vzmáhá se vše, co s průmyslem cukrovarským
souvisí. A tak do roku 1872, v dalším pětiletí, staví
se v Čechách nových 85 továren a skoro jako před
pohádkou stojíme dnes před faktem, že r. 1870
1871 vyslaveno bylo u nás 58 nových, většinou
akciových cukrovarů rolnických, nemluvě ani o pře-
stavbách a strojních rekonstrukcích závodů již trva-
jících. A všecka ta strojní práce zholovena téměř
jediným závodem Daňkovým. Nelze mi pouštěti se
do podrobností a vyličovati, jak se tu a tam praco-
valo a hospodařilo; dostačí, řeknu li, že jako každá
přemrštěnost, z naší národní, vznětuplné povahy
plynouci, tak i tato národohospodářská ukvapenost
doznala smulného zakončení popraskem pražské
bursy r. 1872 a ještě více bursy vídeňské r. 1873.
Daňkův
Čechy
26
article
Hned v následujících 2 lelech asi 20, většinou
akciových cukrovarů rolnických, pro nedostatek pe-
něžních prostředků zastavilo práci a mnohé následo-
valy později, takže na počátku let osmdesátých již
33 rolnických cukrovarů vidíme přešlých do rukou
jednotlivců, a ony, jež se jako akciové udržely, pro-
dělávají cestu křížovou, stávajíce se průběhem doby
závody kapitalistickými.
Že k tomuto konci dospělo všeho uznání
hodné snažení našeho rolnictva, nutno přičísti na
vrub tehdy všeobecně hlásané zásady o našem »ná-
rodohospodářském rozvoji«, jenž však ukázal se být
klamným, jakmile financující ústavy a jednotlivci bud
restringovali úvěr, buď domáhati se počali zaplacení
dluhů. Cukrovary rolnické, které by po málu přízni-
vých letech byly se dojista propracovaly k existenční
schopnosti, nemajíce ještě ani továrnu zaplacenu, ani
nějakých reserv, musily pro nedostatek kapitálu za-
niknouti. Nechybíme mnoho, řekneme-li, že v tehdej-
ších 84 akc. cukrovarech rolnických bylo investováne
asi 20 mill. zl. akciového kapitálu, a poněvadž kra-
chem bursovním jen jedna jeho část přišla na zmar
možno ztrátu cukrovarnickou oproti ohromným pe-
něžitým ztrátám, jimž podlehly kursy cenných papírů
vůbec, považovati za pouhou episodu v oné finanční
pohromě, která mobilní majetek český stihla. Dalek
větší škoda vznikla však z toho, že naše rolnictvo.
jedvaže se odhodlalo k průmyslovému podnikání
jež ztratilo v závodech cukrovarnických namáhavě
nastřádaný peníz a s ním důvěru v budoucnost prů-
myslu cukerního.
27
article
Dnes, kdy s povznešenějšího stanoviska národo-
hospodářského na události tehdejší pohlížíme, musíme
si přiznati, že nedostatečná potence fi-
nanční byla rolnictvu našemu sice trpkou, ale do-
brou školou,
Řečník obírá se na to zevrubně, poutavě a velri
zajímavě vývojem českého cukrovarnictví od r. 1874
líči zápasy soutěžní (o řeku i na cukerním trhu)
vliv cukerní krise z r. 1884, tehdejší stav trhu svě-
tového, politiku premiovou a celně ochrannou, kartelní
snahy cukerní, přechází k otázkám zdaňovacím a jich
významu i působení, konečně pak k brusselské
dohodě a pokračujei
Při všech dřívějších převratech rozhoďovalyo
poměrech cukrovarnických tři mohutní činitelové:
státní pokladna, konsumující obecenstvo a kruhy rol-
nické. Státní pokladna bude nyní jistě spokojena,
neboť, nejen že jí nehrozí úbytek na dani, ona ještě
hravě získala kořisti 18 mill. K, kterými druhdy vý-
voz podporovala; konsumující obecenstvo rovněž ne-
bude míti příčiny k stížnostem, jelikož na ráz od
polovice října t. r. bude o celých 20 h kupovati ki-
logram bílého cukru levněji, než tomu bylo před
1. zářím.
28
article
Tisíceré jsou vztahy rolníka k cukrovarům, hojně
zápasů rozvinuto, leč je-li něco potěšitelného v tomto
mnohdy i napjatém poměru, jest to rozkvět polního
hospodářství, který ač vlivem cukrovarnickým, přece
jinak samostatnou píli, vnímavostí a vzdělaností na-
šeho rolnictva se udál. Rozvoj ten slibuje, že iv
budoucnu, kdy snad nové těžké doby na cukrovar-
nictví dolehnou, náš rolník nalezne cesty, jimiž by
buď hradil úbytek, který by mu z nevýhodného pě-
stění řepy nastal, anebo že rolnictvo naše, vyškolené
požadavky doby, prohlídne a dospěje k náhledu, že
k dovednosti vyrábitelské musí se přidružiti ještě
dovednost průmyslová a kupecká. Oba poslednější
směry nemohou býti nikde lépe s hospodářstvím
spojeny, jako tomu jest u společenských rol-
nických cukrovarů, založených na tomže
principu, na němž zbudován byl cukrovar
lužecký před 40 lét vl
Mnohý z českých cukrovarů akciových čestně
prošel ohněm zlých časů. Také lužecký závoď, ji
tím, že 40 let byl zdejší krajině oporou ve zu itko-
vání sklizně, že zaměstnal četné dělnictvo, obživil
mnolo zřízenců i úřadníků a v ohledu národohospo-
dářském prokázal platných služeb, zasloužil si, aby
čestně byl jmenován v řadě o národní naše podní-
kání důležitých činitelů. Rečník uvádí na dokla
toho některá data. V celku zpracovalo se zde
7,340.000 q t. j. 73.400 vagonů řepy, za niž zapla-
ceno 17.5 mill. K. Z této řepy bylo vyrobeno
800.000 q nebo 8000 w cukru v ceně 32.5 mill.k
a asi 200.000 q melasy v caně 1,850.000 K. K tél
výrobě spotřebovalo 1,960.000 q uhlí v ceně 2.5 mili K,
dále 70.000 q koksu v ceně 230.000 K a konečná
350.000 q vápence v ceně 25.000 k
Rečník
mill