ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6cf9f450-70c9-11dc-b54d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 37 celkem · entity: person 158, place 94, org 20, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
29. září 1903
4 masthead
Číslo 265.
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Vídně, 28. září. (Propuštění vo jáků třetího ročníku na dovoleno u.) Vojenský věstník uveřejňuje výnos ministerstv vojenství ze dne 27. září, týkající se propuštění na trvalou dovolenou mužstva třetího ročníku ze všech vojenských sborů a ústavů, jež se do plňují v Rakousku. Od sborů a ústavů, doplňu- jících se z Uher, bude propuštěno jen mužstvo příslušné do zemí rakouských. V Praze, 28. září. (Úherská krise. Po čtyřdenních ministerských poradách přiby hr. Khuen-Héderváry dnes ráno do Vídně a by přijat císařem ve slyšení, jež trvalo celou ho- dinu. Poněvadž dle zpráv, došlých včera z Pešti. všichni členové starého kabinetu, nevyjímaje ani ministra pro Chorvatsko, dra. Tomašiče, pro- jevili ochotu podržeti své portefeuilly takév novém kabinetě, jest možno, že hr. Khuen před- ložil panovníku listinu nového ministerstva a že jmenovací vlastnoruční listy budou uveřejněny již zejtra před schůzi uherské sněmovny. Kromě toho hr. Khuen referoval o situaci v Uhrách, jíž se kabinet zabýval ve svých posledních po- radách. O poradách těch pronikly do veřejnosti čet- né zprávy, z nichž však většina se ukázala klam- nou. Tak vyvrací „Pester Lloyd“ všechny po- věsli, jakoby v program příští vlády pojaty byly jakési útoky na dra. Körbra z toho prý důvodu. že tento rakouskými penězi podporoval letošní jarní vzpouru proti bánovi v Chorvatsku. Hrabě Khuen, jenž byl bánem téměř dvacet let, zná prý Chorvatsko tak dobře, že jsou mu podrobně známy také přičiny chorvatské nespokojenosti.
Khuen Héderváry Lloyd Körbr Vídeň Rakousko Uhry Praha Pešť Chorvatsko uherský sněmovna
6 article
Za to přináší týž list některá nová sděleni z ministerských porad. Týkají se nynějšího ruchu na venkově uherském, zejmena odporu proti přijímání daní, i když se platí dobro- volně a dále odporu některých stolic proti se- stavení nových listin stoličných virili- stů. Odpor proti přijimání daní uznán vládou za protizákonný a hr. Khuen vydal již dne 26. t. m. oběžník všem stoličným a městským municipiím, v němž poukazuje na to, že takový odpor se příčí zákonu z r. 1883, jenž připoušti placení daní po částech a že zákon z r. 1886. jehož se dovolávají municipia, zapovídá jen exe- kuční shánění ústavně nepovolených dani, ne- zapovidá však placení dobrovolné. Hr. Khuen hrozi na konci svého oběžníku, že prohlásí z neplatné všeliké usneseni municipií, jež by mělo za účel odpor proti přijímání daní. Seznam stoličných virilistů, kteři jako největší poplatníci tvoří polovinu stoličných výborů, kdežto druhou polovinu volí malí poplat- nici, sestavuje se každoročně dle výkazů ber ních úřadů. Poněvadž letos rozpočet nebyl ještě schválen a proto také nelze vymáhati daní, ode- přely některé stoličné úřady sestaviti nový se- znam virilistů, ačkoli vláda žádala, aby se se- stavil na základě loňské poplatnosti. Nyní však berní úřady oznámily vládě, že jsou již hotovy s výkazy o danich, povinných na letošní rok, a proto hr. Khuen nařídil, že seznam viri- listů má se pořiditi dle těchto berních výkazů.
Khuen Hradec
7 article
Ono místo vlastnorušního listu k hraběti Khuenovi, v němž se praví, že národní ústupky jež minulé vlády prohlásily za možné, budou spolu soněmi body, jež panovník označil hr. Khuenovi, tvořiti rámee, uvnitř kterého jsou ústupky vůbce připustny, vzbudilo domněni, že kromě ústupků, o nichž již dříve byla řeč, do- stane se Uhrám ještě dalštích národních ústupků. Aby prý v té věci nevzniklo nedoroz- umění, sděluje „Allg. Corr.“, že na tu dobu může býti řeč jen o následujících ústupcích: Ve vojenských ústavech vyučovacích v Uhrách bude se některým předmětům vyučovati maďar- sky, ostatní předměty budou se, jako dosud. přednášeti německy. Uheršti důstojiníc budou přesazováni k uherským plukům postupně. jak toho dovolí poměry. Při pořizování nových praporů pro uherské pluky umistí se na jednu stranu praporu uherský znak. Olázka maďarské jednací řeči při vojenských soudech projednás současně s novým vojenským trestním řádem Žádných jiných národních ústupků ve vojsku Maďaři se prý nyní naditi nesmějí.
Khuen Maďar Uhry
8 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Pins X. a Rampolla. Ve Vatikánu zavládlo po nové volbě papeže náhlé utišení. Očekávané náhlé změny v politice papežské stolice zatím ještě nenastaly — nelze se tak snadno vymknouti z tradie mnoholetých, když okoli papežovo z velké většiny jim na pořád přeje a jediný účinek odstranění franko- filského Rumpolly lze viděti snad jen v tom, že Vatikán vzpírá se přijati Loubeta za jeho ná vštěvy kvirinálské, čině i jej sama zodpovědným za protikatolickou politiku Combesovu a že za- bývá se plánem, vyhraditi přímo papežské stolici protektorát nad katolíky Orientu, zvláště asij ského, kterýžto proteklorát až dosud ponechával Francii, již z něho plynuly i značné prospěchy politické. Až na tuto vyjímku počiná si ale, jak řečeno Pius X. ješlě velmi nerozhodně, a prolo také nejmenoval dosud nového státníka tajem nika, neboť nechce nikde zjednati si nepřátel.
Pius Vatikán Francie
9 article
Vede tudíž záležítosti »státu« vatikánského zatím sám, při čemž podporují jej obratný Mona. della Chiera a Muns. Merry del Val. Kar- dinál Rampolla se agendy státního tajemství de faeto už zúplna zřekl, nezůčastní se ani již porad důležité komise pro petrský haléř, jejiž duší kdysi byl, a věnuje se zcela teď literárním a uměleckým studiím, vyčkávaje, zdaž zklamání, jež kyne, jak jest on pevně přesvědčen, nadějím »amířlivých« do ochoty Kvirinalu a trojspolku, nevynese jej časem opět na povrch. Ostatně, že zklamali se také ti, kteří viděli v Piu X. muže nejmodernějších názorů, vidno jest již i z toho, že tento jest odhodlán vystoupiti co nejostřej proti křesťanské demokracii, poněvadž jest prý se socialismem v očích jeho až přitiš přibuznou Ostatně v samém lůné Vatikánu vyskytl se právě již sociální problém, kterýž při spořivosti nového papeže nebude asi bez obliží řešen. Papežšu invalidové a pensionování vojáci žádaji za mimo- řádné přídavky vzhledem na výdaje znační vzrostlé, ale není dosud valné ochoty jim vy- hověti.
Chier Muns Pius Kara Vatikán Merry del Val
10 article Zabrání Marokka Francií.
Zabrání Marokka Francií. V diplomatickém světě kolovala v posled ních dnech zpráva, potvrzená listy anglickými že Francie, používajíc stálých třenie s pohranič- nými kmeny marockými, hodlá prohlásiti pro tektorát nad Marokkem, aby tak směrem k moř Siředozemuímu i k ocennu Allanlskému doplnila říší svou severoafriekou, sahající od Nigru až k Atlasu. Dodávalo se, že vyjednává se již o věci té i s Anglií, kteráž nemíní prý činiti překážek protektorátu francouzskému, když Ta- ger a snad i některé jiné přístavy marocké budou prohlášeny za neutrální a když Francie uzná zároveň i její protektorát nad Egyptem. Při důležitosti však, kterou Egypt má pro fran- couzské državy i koráby v Levantě, Syrii i ve střední a severní Africe, jakož také pro spojení mateřské země s Tonkinem i Anamem, nebude tento opětný ústupek francouské vlády Anglii ve francouzské veřejnosti nijak nadšeně přijat. zvláště když široké kruhy francouzské napo- řád žily v mínéní, že dlužno anglickou okupac Egypta pokládati jen za dočasnou. Německo, jehož panovník se kdysi tolik o Marokko by interessoval, nalezlo si zatím bližší cesty k Ori- entu, i bylo by prý rovněž ochotno, francou - skému protektorátu za ústupky komerciální za uznání zásady »otevřených« dveři neodpírati. Ilalie má býti uspokojena Tripolisem. Sullán marocký byl by prý na trůně ponechán, pro připad, že by uznal jako vasal suverenitu Francie.
Allanlský Maroko Francie Anglie Egypt Sýrie severní Afrika Tonkin Německo Ori Tripolis
11 article
Méně jistou zdá se býti ochota Španělska, kteréž bylu si navyklo pokládati Marokko za příšli doplněk vlastní říše evropské. S jistou rozmrze lostí Španělův nad úmysly Francie zdá se sou viseti i náhlý odchod vlivuplného vůdce konser- vativního Silvely do soukromí, kterýž byl tal poetivě usiloval o allianci s Franeif prot anglickému vlivu v Marokku, a snad také okol- nost, že francouzský předseda ministerstva Com bes upustil od chystané a již ohlášené cesty do Španělska a sice, že od ní upustil na pokyn z Madridu, kdež snad tvrzením, že by Com- besův příjezd vzhledem na jeho protikatolickou politiku způsobil ve Španělsku nemilé projevy. hledí jen zakrýti pravou příčinu nelibosti své vůči nynějšímu ministerstvu francouzskému.
Španělův Franeif Španělsko Maroko Madrid Como ministerstvo Como
12 article
Ostalně zdá se také vláda pařížská pokládati za vhodno zastírati konečné své cíle v Marokku, neboť v posledních hodinách dala dementovali zvěsti o proteklorátu, dokládajie, že s Anglil jinými státy vyjednávala pouze v příčině někte- rých méně dalekosáhlých eventualit, jež by se naskytly, kdyby Francie pro stálé posunování hranie svých marockými kmeny musila v Ma- rokku intervenovati. V samé Francii nevěří se ale přiliš tomuto dementi, ostatně dost poloviča- tému a soudí se, že vláda Cemhesova vzhiledem na nastávající volby do obecních rad zatím pravý účel svých kroků diplomatických i vojen ských zapírá, protože voliěstvo franeouzské ne- přeje nákladným dobrodružstvím v krajích af ckých a to tím méně, když by zaplacena býti měla i tak dalekosáhlým ústupkem Anglii v otázce egyptské, v této tak bolestné stránce myslí francouských. Novější zprávy tvrdí, že Francie jest od hodlána za anglické uznání protektorátu svého nad Marokkem ponochati Anglii volnou rukou ve známém jejím sporu s konžským státem, o němž již minule jsme se zmínili. Chamberlain měl o tom přímo v Paříži vyjednávati, ale od stupem jeho z ministerstva se věc zdržela. Belgický král Leopold II., suverén státu konž- ského, znepokojen tim, obrátil se se žádostí k císaři Františku Josefu, aby tento interveno- val, ale nebyl prý vyslyšán.
Chamberlain Leopold II František Josef Maroko Francie Ma Anglie Paříž
13 article Dva dni matiční slávy . ..
Dva dni matiční slávy . .. (Hold sportu Ú. M. Š. ve dnech 27. a 28. září. Vlast za ochranu volá pro své děti, jež straceny jsou, než se nadějeň — lne mlěky k tomu jenom přibližeti? . Uspokojivá radost zaharašila hrudí všech, kdož prošedše v neděli a včera turnikety, spatřili moře hlav na prostranství před průmyslovým palácem, na jevisti tolika nezapomenutelných, památných výjevo z našeho veřejného života. Oděny v háv slavnosti, oživly šumem tisíců rozsáhlé ty prostory, hostící po oba dny nepřehledné zástupy bohatých i chudých Byly to v pravdě dva dni matiční slávy, hold ryze lidový nejkrásnější myšlence národní, represen- tované prvním naším spolkem. Letošní slavnost dvou- denní uspořádána ve velikém, významu Matice od- povídajícím stylu. Co snad scházelo na formalitách a obřadných aktech, na okázalostech a dekoracích jiných festivit, to nahrazeno hřejivým, manifestačním účastenstvím všech vrstev. Obchodník s řemeslníkem, éřadník s dělníkem, učitel se studentem sešli se ke chvíli účelného veselí. Po oha dny celé výstaviště zaznívalo jediným hlaholem plesu. Hudha, zpěv a ve- selý šum zástupů, smích a pollesk diváků v různých altrakcích a podívaných, rej taneční a dětské hry — vše splývalo v jediný, jásavý ohlas radosti. Očividný zdar a velikolepý úspěch, patrný byl již z dlouhých processí, k výstavě směřujících, z tramwayí do po sledního místečka naplněných, K turniketům tísnily se davy, výslava se tměla jako veliké mraveniště černí čamar, mezi nimiž pestřily se kostýmy dětí, toiletty dam a spolkové kroje. Z posledních byly to zejmena ladné stejnokroje českých sportovníků, zvláště cykli- stů, kterým patří palma uznání za vlasteneckou my- šlenku holdu Ústr. Mat. školské. Stůjž zde referát o obsáhlých zdařilých slavnostech. V Praze, 28 září.
Vlasta Mat Praha 28 zář Hold sport Ú . M
14 article
První den,
15 article
nedělní jitro v časných hodinách nevěštilo právě nej- krásnější pohodu Po 9. hod. však mraky se probraly drobný deštík ustal a nadešel nejkrásnější podzimni den, vlahý a příjemný, Sťastná okolnost tato přispěla nemálo, že začátek slavnosti — průvod cykli s tů Prahou — znamenitě se vydařil. „Česká ústř. jed- nota velocipodistů“ spojila, jak známo, slavnost svého 20letého trvání se slavností matiční. K výzvě jednoly zúčastnila se průvodu řad cyklistických klubů a hostů z Vídně, Čech a Moravy. Seřadění stalo se v Pobřežní ulici v Karlíně rázem o 10. hod., odkud nastoupena cesta na Žufln. Průvod zahájil předseda Č. Ú. j. v pan Klimeš s náčelníkem jednoty drem. Dittri- chem. Za nimi ubírali se hosté z Vidně. Č. K. V „Blesk“ ve Vidní vyslal osm členů, Česk oslovanský klub cyklistů z Vídně 4 členy a Č. K. V. „Kohout“ z Vídně 3 členy. Dále průvodu zúčaslnily se kluby K. C. „Čechie“ z Král Vinohradů, 54 členů, 9 dam a kvarteti trubačů na dvojitém tandemu pp. Kuliš, Fie- dler, Kysela a Žižka, kteří celou cestou pěknými fan- fůrami pozornost obecenstva ku průvodu obraceli.
Klimeš K V Kuliš Fie Kysela Žižek Praha Vídeň Čechy Morava pobřežní Karlín Čechie Č . Ú Královský vinohrad
16 article
K. Cl. z Jihlavy zasloupen byl 4 členy, Č. K. V. Most 4. Úpice 1, Králové Dvůr 3, Libeň 15, Karlin (85) 5 S. K. Č. V. Praha 18, Malostranský K. C. 18, Praha VII. 10, Nechance 13, Brandýs 2, Mělník 13, Rakov- ník 14. Nový Bydžov 4, Louny 3, Kněževes 4 a Hořice 4 členy. V imposantním množství nastoupil do průvodu Č. K. V. Král. Vinohrady, který zastaupen 63 členy (13 dam). K. V. Praha 1883, který též lelos slaví 20lete jubileum, zúčastnil se 13 členy a nejstarší český klub . K. V. na Smíchově 18 členy. Z venkovských pal klubů nejčetněji zastoupen byl K. V. Slaný 23 členy Průvod ubíral se hustým špalirem obecenslva na Žofin, jsa po cestě upřímně pozdravován. Na. Zo- flně uvítal pak hosly a o 20letém juhileu promluvil předseda Č. Ú. J. V. p. Klimeš, který zejmena s dů razem poukázal na to, že sport u nás musí být ná rodním a práci národní nesmí se vy- hýbati... Krásnou svoji řeč pak skončil přáním „Nechť naže jednola zije vzrůstá a mohutní k pro spěchu národa českého“ Na to záslupce Ú. M. Š. pan Engelmann ve vlastenecké řeči poukázal na čin- nost Matice školské a projevil vřelé díky za spolu- účinnost sportu při práci národní Reči obou pánů přijaty s nadšeným souhlasem.
Karlin K C K V Král Žofina Klimeš M Š Engelmann Jihlava Most Úpice Dvůr Libeň Praha Mělník Rakov Nová Bydžov Louny Kněževes Hořice Smíchov Slaný Č . Ú . J S . K
17 article
Slavnosti zúčastnil se zástupce „Tourning Clubu de Suisse“ p. prol. Feller, deputace klubu „Písek“ (p. Todl), depulace S. K. „Slavic“ (pp. Vejtruba a Ka- přiva), jakož i zástupcové sportovní žurnalistikya četné obecenstvo. Písemné pozdravy zaslali: Česká obec sokolská, Sveza slovenskich kolesarjev, pan Po- hořelý z Prostějova, dr. Prachenský, Kolarski odbor Sokola krakowskiego, župa Žižkova Č. Ú. J. V., pun Purkhardt z Nové Paky, p. Ferda Rouček z Vídně, Č. K. V. Prostějov, redakce „Sportu a her“, Fr. Klimeni exchampion Rakouska, předseda Č. K. V. p. Kaizl dr. Konětopský z Klatov, dvorní rada J. Hanela Říha, předseda Č. K. V. Plzeň. Na to následoval spo- lečný oběd na Želíně a po 2. hod. odpolední nastou peno ku průvodu na výstaviště.
Feller S K Slavice Vejtruba doktor Prachenský Kolarski Žižkův Purkhardt Ferda Rouček Kaizl J Hanel Říha Písek Ka Prostějov Nová Paka Vídeň Francie Rakousko Klatovy Plzeň Tourning klub jít Suiss Sokol krakowskiego
18 article
Hlučně pozdravován špalírem checenstva, ujíždě skvělý průvod ve vzorném pořádku ulicemi k výsta višti, kde projel hlavní branou. Účastníci seskočil s kol před průmyslovým palácem, kde očekával je řed Zeman s výborem Ú. M. Š. a přivítal je asi takto „Velectění pánové a dámy! Vítám vás jménem ústřed- ního výboru Ústřední Matice školské a jménem výboru k pořádání této veliké matiční slavnosti. Vitám vás na místech, kde národ náš osvědčil výši svého kul- turního vzdělání, své dovednosti a práce i svého ná- rodního uvědomění. Vítém vás na mistech plných drahých vzpomínek naší vlastenecké obětavosti. Ví- táme vás tím vroueněji, že jste jubilejní slavnost svou spojilí se slavností Ú. M. Š. na její morální i hmotný prospěch a tím vykonali jste čin vlastenecký, který v annálech vašich bude vám vždy ke cti a Ú. M. Š. zůstaví památku trvalou!“ Bouřlivé, trojnásohné „Na zdar!“ zaznělo výstavištěm. Starosta Ú. J. Č. V. pan Ant. Klimeš odpověděl: „S radostí vyslechli jsme slova pana řečníka. Dovolím si ukázati k účelu, jejž Matice sleduje, zachovati jazyk naším dětem v mi- slech nám nepřátelských.
Zeman Ú M Š Antonín Klimeš Matica
19 article
Nejbolestněji se nás dotýká když děti naší krve nám v cizím jazyku klnou, v němž proti národu byly vychovány. Proto s radostí spojili jsme slavnost svoji s dnežní národní slavností ve prospěch její. Přičiníme se vždy, abychom ze všech sil v každém podniku Ú. M. Š. podporovali, jejíž činnosti voláme „Na zdar“. (Trojnásobné „Na zdarl“) Když předseda slavnostního výboru p. Ruttne prohlásil vželými slovy slavnost za zahájenu, po- zdravil řed. Zeman dostavivší se spolky českých vysloužilců. Starosta Ú. S. V. V. odpověděl vlastene- ckou řečí, ve které ujisbil, že české vysloužilecivo stalo se ryze nářodním spolkem. Po uvílání tomlo, za zvuků nárední hymny, rozproudil se po výslavišti a v průmyslovém paláci rušný život. Palác, jako oby- čejně v obou svých křídlech stal se čtulkem uměle- ckých produkcí. V pravém křdle, před širokým publi- kem provedena velká sporlovní cyklisiská akademie o osmi číslech, v nichž zajímavou no- vinkou byly reje s kopími, jež provedla mužstva K. V. Praha 1883, K. C. Čechie na Král. Vinohradecha K. Č. V. Kr. Vinohrady. V levém křídle provedeny půvabně tance dělí, jež nacvičil a řídil taneční mist Jos. Šimůnek, májová noc, zpěvy, za lizeí uč. sl. Anny Müllerovy, cvičení divčího do- rostu Sokola holešovického, dále koncer Prvního národního klubu tamburašů na Smíchově večer pak tancc dospělých. Kromě toho umístěn zd buffet, cukrárna, kavárna a prodej po- hlednic.
Ú M Š Zeman K C Čechie Král Šimůnek Müllerův Praha Jos Smíchov
20 article
V jednotiivých tčehto matičních podnicích, jež jako vždy s nevšední horlivostí a pečlivostí obstarávaly obětavé naše děmy, účínkovaly: V buffetu: pí. Lan- zingrová (vrchní dozor), pí. Drůbková, Purg- hartová a Lukešová, k obsluze buffelu slč Balikova, Stárova, Machkova, Duíkova Jirasova, Josela, Gabriela a Olga Adam covy, Běla Kostelákova a Ronzova. V ka- várě pí. Dědečková, Licbišová, sl. Hanz lova, Zd. Jakubíčkova, Kozlrkova, Ka- špárkova a pí. Kretšíová; v orlentální kavárni sl. B. Hanzlova, J. Lanzingrova, M. Maye rova a p. G. Vítek. V cukrámě pí. Čižkováa Nemanská se sič. V. Schmidtovou, J. a Kučero vými, Jelínkovou a Nemanských. V re- stauračním buffelu pí. Augstová, sl. Králova sl. Holých a M. Krajcova, Sukovy, Kali vodova, Marie a Olga Wolfcvy, Marie a Zdeňk Vlěkovy a Máňa Kostelákova. Dopismice: sl Šedivých, Stieborova, Kopřivova, Pán kova, Purghartova, Polákova, Jižní, ovoce pl. Adamcová. Květiny: vrchní dozor pí. Šťast- ná. Doulníky: Paní Pittnerová, sl. Purghar- tova, Engelmannova, Ielena a Zdeňka Zaji- čkovy a Olga Bernkoplova. Konfety: sl. Ho- rálkova, Engelmannova a Ronzova.
Lukešová Balikův Stárův Machkův Duíkův Jirasův Josel Gabriel Olga Adam Kostelákův Ronzův Dědečková Licbišová Zdeněk Jakubíčkův Kozlrkův Kretšíová B Hanzlův J Lanzingrův V Schmidtův Kučera Jelínkův Augstová M Krajcův Sukův vodov Marie Olga Wolfcva Zdeňk Vlěkův Stieborův Kopřivův Purghartův Polákův Adamcová Pittnerová Engelmannův Ielen Zaja Bernkoplův Ka
21 article
Mezi českou chalupou a živnostenským paville- nem provedeny veliké závady Českého klubu lawnlennisového v Fraze a produkce Klubu ahtletí „Žizka“, jež těšily se vesměs veliké pozornosti obe censtva. Před „Florou“ uspořádány spojenými athle tickými kluby závody velmíčem. V balonové aréně kapitán p. Fr. Hůlka arranžoval oblíbené aeronauti- cké hry a závody balenů. Slavnostní střel ha o ceny podniknula v živnostenském pavilloně Če- skouobcislřeleckoua Jednotoučeských střelců. Veliké potěšení, zejmena omladině, půsc- bila jízda automobilů za průmyslovým palá- cem, jež byla myšlenkou obchodníka p. Ant. Fall a dy z Král. Vinohradů, který automobil zapůjčil a sám říd za nepatrný poplalek ve prospěch Ú. M. Š. Divadl rozmanitostí s velice pestrým programem pe oba dny bylo místem nad miru přitažlivým. Vystupo- valyť zde sl. Bož. Šumavských, pí. Jeřábková- Káclová a kvintett komiků pp. Cyránek, Mi šek, Oberst, Půlpár a Šváh.
Fraga Hůlka Král M Š Bož Jeřábková Káclová Cyránek Oberst Šváh flóra
22 article
Druhý den,
23 article
včerejšek, slejně pohodu příznivý, zlákal možno-i ještě větší počel návštěvníků na výslavišti. Slavnost sama zahájena velikým průvodem mládež v malebných krojích a program její, až na některá čísla, kotvil opětně v produkcích sportovních, četných pražských i mimopražských klubů. Skvěle presentoval se pražský „Hlahol koncertem v orchestrádě před průmyslovým palácem uspořádaným za řízení sbor- mistra p. K. Douše. Zapěl „Chorál národa českého“ „Loveckou“ a „Naše perla“ za hlučného potlesku ob- censtva. Sportovní klub „Slavia“ před velikým forem diváků provedl na prostranství mezi českou chalupou a živnostenským pavillonem za účinkování mistra Rakouska Karlinského a Bohusl. Polenské- ho zápasy v běhu a několik čísel žertovných. V pra- vém křídle průmysl. paláce konán dětský de a provedeny za režie uč. p. Jos. Košťálk a půvabní hry a zpěvy dětské, jakož i divaďelní představení ři zením sl. Šustrovy Athletický klub „Praha“ po- dal řadu pěkných výkonů s činkami, v zápasecha různých athletických hrách, Český šer miřský klub presentoval se ve dvou assautech. Pochvalně dlužno se zmíniti o výkonech občanské kapely pana Kolátora, jež po oba dny uspořádala skvělé kon- certy v hudebním pavillonu. Zdar obou matičních dnů, Byl z veliké zásluhy vedle účastenství vlasteneckého obecenstva zaruče i pílí a snahou pořadatelstva. V předsednictvu slavnosli zasedali pp. V. Ruliner, předseda.
K Douš Bohusl Jos Kolátor V Ruliner Rakousko Praha Hlahol sportovní klub Slavia Šustrův Athletický klub
24 article
J. Engelmann, I. místopředseda, R. Purghard II. mistopředseda, J. Lukeš, jednatel, J. Müldner pokladnik, Fr. Vyšohlíd, účetní, E. Kučera, za- pisovalel. Ve výboru dam slavnosti Ú. M. Š. zasedaly pí. K. Honzová, předsedkyně, pí. Lanzingrová, místopředsedkyně, pokladní pí. Koubová, Kretšl- ová, Čížková a Purshardtová, jednatelka pí Pitinerová a řada paní a dívek. Veliká řada jmen zástupců spolků, arranžérů slavností a konečně účast- nikův, uvedená v programu, jenž mimo jiné obsaho- val pěknou vlasleneckou báseň B. Kaminského, nasvědčuje znamenité součinnosti a obětavosti, s jakou se ve prospěch Ú. M. Š. pracuje. Korporace, spolky a úřady vyšly s ochotou slavnosti vstříc. Stůjž zdo i o tom zpráva kanceláře Ústřední Malice škol- ské, jež děkuje tím i všem činitelům. Zemský výbor král. českého povolil ocholně vý staviště, propůjčil stromky a daroval květiny pro de- koraci, Slavnostnímu výboru vyšel rada zemského výboru dr. Dokupil ochotně vstříc. Protektorát přijaly král. hl. město Praha, Karlín, Vinohrady, Smíchov Žižkov, Košíře, Bubeneč, Nusle, Vršavice, Dejvice Vysočany, Podolí-Dvorce. Obec pražská půjčila pra- pory, povozy, poskytla noclehy cyklistům, propůjčila školní tělocvičny k nacvičení dětských her, zakoupiln vstupenky pro chudé děti a společně se správní radou
J Engelmann R Purghard J Lukeš J Müldner Vyšohlíd E Kučera Ú M Š K Honzová Koubová Kretšl Čížková Purshardtová Pitinerová Kaminskij M Š jítkorac doktor Dokupil Francie Praha Karlín Smíchov Žižkov Košíře Bubeneč Nusle Vršavice Dejvice Vysočany Podolí ústřední Malice školaský
25 article
elektrických podníků povolila bezplatně osvětlení pro výstaviště, průmyslový palác a ostatní budovy, Se zvláštní horlivostí přičiňoval se o splnění žádost slavnostního výboru u obce pražské městský radn p. JUDr. Holubovský. Okresní školní rada v Praze. karlíně a Vinohradech povolila dětem účinkováni Poštovní ředitelství vyhovělo žádosti za zavedení služ- by poštovní a telefonické. Záchranná stanice a páni lékaři ze záchranné stanice opatřili laskavě lékařskou pomoc na výstavišti. Policejní ředitelství vyhovělo rovněž všem přáním slavnostního výboru. Pan Srnec, zasílatel v Karlíně, propůjčil pavillon svůj léka řům. Měšťanská beseda pražská, jež povolovala k četným schůzím slavnostního výboru místnosti, zapůjčila stoly: rovněž bránický pivovar. Česká škola kuchar- ská „Domácnost“ na přímluvu předsedkyně pí. Anděly šl. Randové připravila pokrmy, spolek „Záštita“ pro- půjčil náčiní. Do buffetu sešlo se hojně potravin ode všech českých větších firem pražských; zvláště mlé- kárny a pivovary poskytly hojně svých výrobků. Le dodaly pražské ledárny. Za obec pražskou dostavil se starosta dr. Srb, z městskou radu Kr. Vinohradů pp. městští radní Bílek a Sikyta. Damám byla nejvíce nápomocna pí. Anna Náprstková, jíž bylo nabídnute čestné předsednictví jež ze skromnosti nepřijala.
JUDr Holubovský Srnec Anděl Randa doktor Srb Bílek Sikyt Náprstková Praha Vinohrady Karlín městský rada Králové . vinohrad okresní školní rada Český škola kuchar
26 article Moravské učitelstvo pro své po- žadavky.
Moravské učitelstvo pro své po- žadavky. V Brně, 27. září. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Důstojným způsobem manifestovalo morav- ské učitelstvo české dnes svoje oprávněné poža- davky. V zemích koruny české jest učitelstvo mo ravské na posledním místě ve volání po úpravě hmotných i právních poměrů. Český sněm usnesl se již na úpravě platů, sněm slezský učinil tak též, a jen na sněmu moravském jest, by přán a požadavky učitelstva byly co nejdřive splněny V dobu nad jiné vhodnou, kdy sněm mar- krabství moravského má pokračovati ve svých poradách, svolal Ústřední spolek jednot učitel- ských na Moravě na dnešek do velké dvorany Besedního domu v Brně sjezd, který účasten- stvím i průběhem byl důstojnou, leč také dů- raznou, ač venkoncem slušnou manifestaci po- žadavků moravského učitelstva. Účastenství na schůzi bylo veliké. Co velká dvorana mohla pojmouti, dole i na galeriích, vše bylo do posledního místečka naplněno přísluš- niky učitelského stavu obojího pohlaví, na 1500 účastníků přílomno bylo sjezdu. Z poslanců do- stavili se: lidovi poslanci: Kanenýř, dr. Podbrdský a dr. Šilený, starečeský po- slanec a přisedící zemského výboru Roz košný a klerikální poslanec zemský Kobzik. Schůzi zahájil předseda Ústředního spolku jednot učitelských na Moravě p. Úlehla srdeč- ným uvítáním hojně dostavivších se účastníků. jichž počet svědčí o velikém významu dne. Oznámil, že německé učitelstvo současně koná svoji schůzi s tímže programem. Sehůze tato svolána byla na kategorické přání z řad učitel ských, odkud dnes má veřejnost uslyšeti stesky a požadavky důležitého tohoto stavu.
doktor podbrdský Šilený Roza košný Úlehla Brno jednota učitelský na Morava
27 article
Prvním referentem byl p. Konečný, nad- učitel z Bolidikova. Probraž postavení učitele o dob patrimoniálních až na doby naše, vyliči nynější stav moravského učitelstva, citáty do- kázal, že důležitost stavu toho uznává se vše stranně, leč, jak pravil, podle toho se neodmě- ňuje. Učitelstvo žádá vzdělání, svobodu ve škole a mimo školu a řádný, po- měrůmjeho práce a vzdělání odpo vídajíci plat. (Souhlas.) Žádá plat čtyř po- sledních dietních tříd úřadníků státních i zem ských a odůvodňuje požadavek tento úrovní vzdělání učitelů a jich namáhavou a důležitou praci. Hmotná bida neblaze působí na učitele, podlamuje jcho ener- zii, ubíjí v něm ideály a činí tak poddajným vůči vlivům klerikál- ním. (Bouřlivý souhlas.) Otázka učitelských platů není jen otázkou stavovskou, jest již otáz- kou národa, jako celku, otázkou jeho národo- hospodářského a kulturního rozveje. Řečník obrací se na přífomné poslance vřelým appellem. by v tomto zasedání sněmovním přičinili seo splnění učitelských požadavků, které šíře vy- kládá a jednotlivě precisuje. Zvláště za sou- hlasu přítomných obírá se otázkou obsazování učitelských míst a praví, že dojde to při nyněj- ším systému tam, že učitelská místa budou ob- sazovati pomalu jen farské kuchařky. Ujištěním, že učitelstvo meravské nechce nic jiného, než to, co žádá prospěch národa, končí řečník z bouře souhlasu.
Konečná
28 article
Následující řečník p. Havlík, nadučitel z Hoštěhrádek, promluvil způsobem tempera- mentním o požadaveích učitelstva, pokud se týče zvýšeného vzdělání, občanské svobody ve škole i mimo ni a zrušení nynějšího, učitelstva nedůstojného disciplinárního řádu, k osvětlení jehož donesl řadu drastických dokladů. Také tato řeč a řeč následujícího řečníka pana Teplého z Tišňova, jenž promluvil o poža- daveích učitelstva měšťanských škol a prohlási solidaritu jeho s učitelstvem škol obecných, se- kaly se s nadšeným souhlasem četného shro- máždění.
Havlík Teplý Tišňův občanský svoboda
29 article
Posl. dr. Šílený, uvítán byv potleskem. jménem lidových peslanců moravských ujisti přítomné učitele, že přání jejich považována jsou veskrze za odůvodněná a nikterak přehnaná. Po- slanci lidovi, kteří nyní na řišské radě měl snahu, by sejmuli s našich synů otrocké jho dal- šího slouženi ve vojsku, vynasnaží se všemožně. by zemský sněm sňal s učilelstva nedůstojné jho hmotného postavení, jak bylo na této schůzi vy- líčeno a jak je poslancům českým známo. (Bouřlivý sohlas.) Končí heslem: Národ učítel stvu, učitelstvo národu! (Výborně!) Poslanec Rozkošný uznává důležitost stavu učitelského a vyslovuje své přesvědčeni že požadavky jeho dojdou splnční. (Výborně!) P. učitel Mrázek ze Slavkova podal ná- vrh dvou resolucí. V prvé obšírně vyličuje se nehlahé hmotné postavení učitelstva morav- ského a jeho vliv na život učitele ve škole. v rodině i ve veřejnosti a žádá se- 1. zrušení třídy podučitelů; 2. zvýšení začátečního služného učitele; 3. by za učitele postoupil ihned, kdo složi zkoušku způsobilosti; 4. by byly zvýšeny základní platy učiteln škol obecných i měšťanských a by zvyšovaly se dále dle stáří; 5. přiznání učitelům přídavků starobních služebních až do dosažení konečného služného dle 9. a 8. třídy dietní; 6. zmírnění drsností nynějšího zákona o v- službě. Ve druhé resoluci připomíná sjezd poslan cům zemského sněmu markrabství moravského
Posl doktor Rozkošná Mrázek Slavkov
30 article
že nový disciplinární řád pro učitel- stvo, přijatý ještě minulým sněmem, nebyl po- sud schválen. Žádá proto poslance, by podnikli rozhodné kroky ke konečnému uskutečnění disciplinárního zákona, jenž by byl založen na zásadách bezprostřednosti, ústního jednání, vol- ného důkazu a kontradiktorního projednávání sporu, vylučoval veškerou libovůli a učitelstvu moravskému zaručoval právní bezpečnost. Obě tyto resoluce byly jednomyslně přijaty a sjezd doslovem předsedy skončen.
řád pro učitelstvo
31 article
Postátňovací akce a požadavky železničních zřízenců. V Nymburce, 28. září. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Zřízenci dráhy severozápadní a jiho- severoněmecké po drahnou již dobu stěžuíí sebě do macešského, bezohledného a nespravedlivého jednání, jehož dostává se jim za namáhavou a zodpo- vědnou službu jejich od správ těchto podníků. Ber- počtukráte tlumočili již oprávněné své slesky do bíd- ných platův, kterými oceňují se doposud svízelně a atůle stupňovaně jejich výkony služební, bezpočtukrái tlumočili je depulacemi, peticemi a svými zástupcii před forem parlamentním, ale nic naplat. Hmetné poměry personálu nejen že nebyly ve smyslu po- žadavků jejich upraveny — nejnovější „regulativ“ totiž zvýšené služné opepřil jim redukcemi příjmů vedle ších — nýbrž Jada starých, dlouholetých zřízenců ze služebního svazku — propuštěna Vzhledem k těmto neudržitelným poměrům pojaly organisace zlízenců zmíněných drah úmysl, svolali hromadnou schůzi všeho perscnálu za účelem důraz- ného a manifestačního projevu požadavků personálu železničního, jichž splnění je důležito a nezbytno právě vzhledem k chystanému postátnění obou zmíněných drah, od kteréhož projektu doufá strádající personál kýžené nápravy.
Nymburk
32 article
Schůze, která konala se dnes dopoledne i odpe- ledne ve zdejší Sokclovně, obeslána byla neměně než 212 delegáty a 403 hosty a do předsednictva jejího zvoleni pp.: strojvůdce Hawner. vlakvedoucí Fen- tána a zřízenec Gislitz. Nepřítomnosl svoji omlu- vili posl. pp.: Kaftan, Choca dr. Ellenbogen. Redaktor „Železničního zřízence““ p. Zápoleck referoval o poměrech zžízenců u obou drah zaměst- naných a podal po té stránce řadu charakteristických příkladů.U severozápadní dráhy jsou na př. zřízenci s platem 1 K 20 h až 1 K 60 h denně, přes to, že dle rakouských pojmů k životu je zapotřebí v nejnižši třídě aspoň 1200 K. Leč nejenom to: také platy zří- zenců, zaměstnaných při pracech slavebních a v dll- nách jsou pode vši kritiku. Čeho zřízenci se do- máhají v první řadě, jest požndavek stahili sace.
Kaftan doktor Ellenbogen Zápoleck
33 article
U obou drah — bohužel — zaměstnáni jsou z dobrých dvou třetin zřízenci, kteří ani po 10—12leté službě nestali se ještě definitivními a o jejichž zaopatřem pro případ stáří nebo invalidity není postaráno, natož pro případ úmrti o jejich rodiny. A ke všemu tomu vy- hazuji se teď, po 28—30leté službě — jako v poslední době stalo se v Chlumci, Král. Hradci Nymburce jakož i jinde — zřízenci, aniž by se jim i jen krejcaru starobníhe pojištění dostalo. V nej- příznivějším případě vyměří se takovému ubožáku — 20 K pense z milosti. (Hlučné projevy nevole.) Ředite Zehetner je hrdý a poukazuje tak rád na svůj nedávný „regulativ“, dle něhož prý mohou strojvůdci do- sáhnouti až 2000 K platu. Ale ve skutečnosti požívá tohoto platu strojvůdců jenom několik. Učinilo s prostě několik slibů, aby zřízenci byli ukonejšeni, ale skutek utek'. (Pochvala.) Co říci tomu, že na severo- západní dáze celá řada strážníků na trati nemůže se domocí ani potřebných budek, aby nemusili o své nuzné příbytky děliti se se svými zástupci?
Král Chlumec Hradec Nymburk
34 article
Neméně hrozné jsou i poměry posunovačů a brz- dařů. Je známo, že pro tento personál, který měl druhdy turnus jakž takž obstojný, předepsán turnus skutečně síly jeho přepínající, při tom však takový, žee vydělá ještě méně, než vydělával dříve. Přidalo-li s jim něco na platech, ubralo se jim to zas na mílovém a mimořádných platech oslatních. (Souhlas ) Tak, jako doposud, nemůže to jíti dále! (Hlučná pochvala a potlesk.) Nápravu je ve smyslu podaného již memoranda našeho nezbytnou. A té domoci se lze před sestátněním — buď hromadným, jednosvorným podepsáním příslušných pelic, a selže-li i tento pro- středek, způsobem ještě výdatnějším, ač zcela záko- nitým. Před několika roky byl zřízenec Falta ze zvlášt- ního důvodu propuštěn va služby: proto, že vyzýval své soudruhy k tomu, by od I. května řídili se přesně instrukcí — navzdor tomu, že právě těchto instrukcí dovolávají se páni, kdykoli se stane neštěstí a kdykoli ten či onen zřízenee ocitne se pro § 432 neb 335. před soudem. Nesplní-li se naše požadavky, řekneme: Až potu a ne dále! My nebudeme dělali nic nezákonného nebo nesprávného, řekneme-li si v daném oka- mžiku, že od té doby pracovati budeme — podleinstrukei! Budemne-li svorni a za jedno, bude pak správa železniční jistě povolnější k našim požadavkům, které jsou zcela spravedlivé a mírněa které za všech okolností a při dobré vůli zcela dobře lze splniti. (Boullivý souhlas a poflesk) Druhý řečník, jednatel „Zemské jednoty“ p. Vojne projevuje politování, že ředitelství severozápadní drá- hy neuznalo zřízence shromážděné ani za hodny, by vyslale do schůze jejich svého zástupce, který by žaloby a stesky strádajícího personálu byl vyslechl.
Falta
35 article
Výkonnoct, počínaje od dělníka a úřadníka, sice co den stoupá, stále vymýšlejí se nové pledpisy a řády, kleré železniční zřízence nejen duševně, ale i tělesně a fi- naněně vyčerpávají, ale nikde ani potuchy o lom, že by zaměstnavatel měl ochotu svůj personál, z něhož milliony těží, dle zásluhy také odměňovati. A trpce dlužno proto želeti, že k tomuto smutnému zjevu nečinně plihlíží stát i veřejnost, že nepemyslí se na to, je-li rozumno, by s těmito lidmi, jimž svěřeno tohik lidských životů a majetku, taklo se nakládalo. Jak je u severozá padní dráhy o budoucnost zřízenců posta- ráno, nasvědčuje na př. úřadní statistíka. Roku 1901 zaměstnávala tato dráha 1581 úřadníků, 804 podúřad- níky a 360 ženských sil a 10.908 dělníků, celkem ledy na 13.000 železničních zřízenců, z nichž 4676, tedy ne celých 42 procent nalézalo se v pensij- ním fondu. (Bouřlivé projevy nevole.) A porov- nejme s tím výkonnosť požadovanou, která dle mini- sterského nařízení nesmí činiti více než 10%% dne, ledy necelých deset hodin. Na místní dráze Čáslav—
Čáslav
36 article
Závralec—Třemošnice má strojní personál a topičové asi tento turnus: strojvůdcové 1. den od 5 hodin ráno do 12 hodin v noci, 2. den od 5 hodin ráno do 11 hodin 30 min. v nocí, 3. den od 7 hod. 30 min. ráno do 6 hodin večer; topičové 1. den od 8 hod. ráno do 12 hodin 30 min. v noci, 2. den od 4 hodin 30 min. ráno do 11 hodin 30 min. v noci a 3. den od 6 hod. večer a čtvrtý den započno to od repetice. Je pak možno, by dotyčný zřízenec, jemuž dopřáno mnohdy sotva 5 hodin odpočinku, mohl býti zodpovědným z svěřený mu úkol? (Hlučný souhlas.) Ve skladišt královéhradeckém musí dělník ve službě setrvati z 70—90 kr. denní mzdy 261/4 hodiny nepřetr- žitě. Nechť postaví se na jeho místo a zkusí aspon jednou slasti této služby některý člen správní rzdy. snad by se pak k požadavkům personálu, který v do- bách zimních kromě toho namnoze ještě posílá na bezplatnou „zotavenou“, choval trochu povolněj
Třemošnice
37 article
(Hlučný souhlas) Řečník ostře bičuje poměry, ve kterých nalézají s zřízenci severozápadní dráhy pokud se týče postupu který nikde není přesně stanoven a který až doposu řidil se ohledy nahodilé přízně nebo jen protekce. Aš poměry na státních drahách potřebují ještě po mnohé stránce radikální nápravy, přece požívají zřízenci t- mější pokud se týče delinilivy a zaopatření ve stáři, proti druhům svým u severozápadní dráhy mnohem větší spravedlnosti a proto třebu naléhati na vydání expropiačního zákona, kterým by severozápadní dráha nebo stát byl nucen převziti veškerá práva, která želez- niční zřízenci u severozápadní dráhy dřive měli. Po- měry dospěly už lak daleko, že dnes dokonce sara obec Lysá nucena byla ujati se oproti severozá padní dráze pošinovače Procházky, který po 20leté službě byl pro neschopnosť ku práci od dráhy propuštěn a na opětovanou žádost svou o podporu z milosti dostal od ředitelství vzkaz, že na příště jeho podání ani čísti nebudou. (Hlučné projevy nevole.) Zřízení provisijního fondu u severozápadní dráhy jest zcela možno, když mohly jej zavésti i passivní dráhy státní a k účelu tomu dalo by se použíti fondu, zbylého ze staré na
Procházka Aš Lysá