Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXII

2

V Praze, v úterý dne 29. září 1903.

Praha

3

Číslo 265.

4 article

Na ranní a odpol. Histy ddplácí se v Prazé v adminisfrai na mněsíe . . . . . . 21 s K- ns čtvrt leta . . s dvejí donáškuu ns paěste 7k 0 ss dint kita ve álialkécht na měcíe - Pošton: na nařsne na čtvrt luta . . s drojí zieilko

5 article

2 K 30k

6 article

na nlst

7 article

tort lta . . . k o

8 article Car ve Vídni.

Car ve Vídni. Navštěvují se na vzájem přibuzní a přátelé. i lidé cizí, jen když nějakým zájmem spjali, proč by se nenavštěvovali i panovnici? Návštěvám těch, již spěchají od trůnu k trůnu, ovšem jiný přikládá se význam, i málo je těch, kteří by uvěřili, že příčina takovélo ná- vštěvy je čistě lidská, že to pouhá přátelská touha na vzájem se spatřiti a ruku si stisknouti. Dle obecného mínění nenavštěvují se ti, jež osud povolal v čelo říší, z důvodů, z jakých to činí jiní smrtelníci, vydá-li se panovník na cestu k panovníku druhému, děje se tak vždy jen z důvodu politického. Náš císař v poslední době často necestuje, jakkoli není velmocenského dvora, Řím vyjímaje a Cařihrad, jenž vylučuje se již z panovnických návštěv svým zcela různým názorem světovým, kde by byl průběhem panování svého neučiní několikráte návštěvu. Za to se střídají nyní ve Vídní velmi zhusta návštěvy panovníků a členů panovnických domů. Je to přirozeno, že císař rakouský pokládá se stářím svým za prvního mocnáře ve světě kulturním, mimo to tato říše je tak položena, že téměř všechny velké otázky evropské bezprostředně se jí dotýkaji, nehledě k tomu, že jako člen trojspolku, o němž známo, že mu míru nejvíce zapotřebí, je nejzpůsobilejší vyhledávati cesty ke klidnému, nekrvavému řešení eventuálních sporů.

Vídeň Řím Cařihrad

9 article

Vystřídali se ve Vídni v nedlouhé době representanti tři velikých mocí, tří světových říší: král anglický, císař německý a nyní. když i ne do Vídně, tedy do Rakouska zavilat car ruský. Ovšem že Eduard VII. učinil tak aby před císařem rakouským objevil se poprv jako král Velké Britanie a jako eísař Indie, kdežto Vilém II. dostavil se, jako obyčejně, na — pouhý hon. Car ruský nebude prý nic ji- ného na území této říše činiti, než v Mürzstegu stříleti kamzíky. Nebudeme kalkulovati s panovníkem spoje ných království, kterého po staré tradici zají maly více než besedování politické síně pešt ského Jokey Clubu, však nestalo se asi náho dou, že čirnácte dni před earem vyjel si do jižnch Uher císař Vilém II. Poměr vídeňského dvora k oběma mocno stem je dnes jasný. Po více než stoletém zá pasu o primát v Německu, po smělých pokusech Pruska zvětšiti se v první řadě na úkor Ru kouska a potom na vrub menších států něme- ckých, nadešla pojednou doba, mohli bychom se domnívati, že nastalého smíření. Z dědičného vraha — a tak po velkých válkách slezských a po dějinných událostech dalších právem lze Prusko nazvati — stal se nejlepší a nej- věrnější přítel Vídně, kdežto poměr k onomu Rusku, jež nikdy Rakousku nepřeložilo křížem stéblo, naopak, které za tuto řiši a její existenei v době nejkritičtější obětovalo krev svých vlast- ních synů a jež několik málo let po tom od- měněno bylo Rakouskem známou diversí v krim- ské válce — je dnes, jak vůbec po dlouhou řadu let — povážlivě napjatý. Bylo by zby tečno pátrati po příčinách tohoto zjevu a na- máhati se jeho psychologickým odůvodněním.

Eduard VII Vilém II Uher Prusek Vídeň Rakousko Velká Británie Indie Německo Rusko

10 article

Mezi světem slovanským a germánským, v němž Vídeň až po uši trčí, je odpor odvěký a že po od- stranění jistých překážek z Vídně vždy blíže je do Berlina než do Petrohradu, je na biledni. Jest pouze otázka, jsou-li dnes skutečně tyto »překážky« odstraněny či ne. Kdyby Německo, vlastně Prusko, mohlo pokládati úkol svůj za splněný a domnělé dějinné poslání, jež mu zanechali Bedřichové, za vykonané — potom bychom vě- řiti mohli v normální poměr této říše k Rakou- sku. O nějakém vroucnějším přátelství by se ovšem i potom nedalo mluvit, neboť pokoření takové, jakého dostalo se se strany Pruska této říši, se nezapomíná. Však kdo dnes tvrditi smí, že divoký le pruského orla je skončen, výš a dál že již se neodváží? Může onen stát pokládati úlohu svou za vyřízenou, jenž založen výhradně na my- šlence národni, podniká z důvodů přirozené expansivnosti výpravy do cizích světů a na svém pomezi má země kulturni, národně stejno- rodě? Co znamená reálnost myšlenky národní? Upraviti poměry tak, aby ethnické hranice národa v jedno spadaly s jeho hranicemi politi- ekými. Toho v Německu dosud není, nýbrž říš té kyne aspoň ještě desitimillionová, ne-li větš kořisť. A té by se měl zřici? Snad by Evropa snesla dva státy německé jak předpukládal dualismus. Lze ale mysliti si, byť i jen formou, konstituční stát, kterýž by vedle 9 millionů Němců nucen byl vléci s sebou 16 millionů Neněmců, uvědomělých, zdatných odhodlaných hájiti práva svého do posledního dechu? Čím by byl takovýto druhý národní státik německý vedle státu prvního s 50 milliony obyvatelů, mezi nimiž pouze 4 milliony N- němců?

Bedřichová Prusek Němec Vídeň Berlín Petrohrad Německo Prusko Evropa

11 article

Je pošetilcem, kdo věří, že ukončenaje misse nynějšího Německa aneb účtuje jen s dobou nejbližší, s pěti, desíti lety v hrozné lhostejnosti, charakterisované královskými slovy: »po mně nechť přijde potopa!« Nejlepším interpretem úkolů pruského Ně- mecka je zajisté ten, kdo je založil. Jeho vý- roky o Rakousku jsou známy, ty výroky, které jako aktivní diplomat byl učinil, zejmena ale ony, které prost vší zodpovědnosti vyřknul, když byl nevděčným potentátem svým dán do výslužby. Co mu bylo Rakousko! S jakým mluvil o něm pohrdáním. A jak naproti tomu kladl všechen důraz na přátelství Německ s Ruskem. S tím státem, s nímž nemá Německo téměř žádných sporných zájmů. Nemá jich ale Rakousko? Nemusilo by jich mít, kdyby hledalo shody s Ruskem — na Balkáně. To je půda tak rozervaná a plná podkopů, že i bez makedonských komilů v nejbližší době do vzduehu vyletěti musí. Řtevnivost velmocí. drobné intriky malých i menších na tomto ne- šťastném poloostrově a mimo něj dovedou snad velikou katastrofu na nějakou dobu od- dáliti, však zameziti ji, na to síly jejich ne- stačí. V procesu tom působí síly elementární jež se diplomatickými prostředky zkrotiti nedají. A o těchto silách a o poměrech na jihu, jenž je částečně ještě v moci Islamu, bude se patrně mezi carem a císařem naším jednati ne pouze o kamzfcích. K návštěvě té obráceni jsou zrakové všech národů světa, neboť má se za to, že tam v Mürzstegu jednati se bude o velikou otázku, jež dávno již zralá je k řešení.

Německo Rakousko Rusko Balkán Mürzsteg Islam

12 article

Žel, že tento stát nepostupoval v otázco té na zdravé cestě, na cestě, jež by jemu jeho národům byla prospěšnou, nýbrž že se choval naproti balkánským, nám krv příbuzným národům zrovna tak, jako na- proti nám, že šlapal tam dole přirozená práva lidu, jako u nás práva zaručená, nezadatelná a právoplatnými smlouvami zajištěná, že prostě jak doma, tak i v oněch částech bý valého Turecka, jež Rakousko dnes spravuje jež jsou naskrze slovanské, provozuje se triumfy slaví neslovanská, protilidov politi ka. Můželi také na Balkáně, jako jinde, jit Rakousko společně s Pruskem Německem, na tu otázku by jasnou a určitou odpověď daly události minulých dvaceti let. Nechť Rakousko zodpovi si otázku, kdo že je z Orientu hospodářsky vytiskl, ba ubil? Kdo zejmena usadil se v Levantě, jež byla Ra kouska starou, historickou doměnou, tak že byly země v toto označení zahrnuté hospodářsky Ra- kousku ve všem tributárními, Rakousko vykonávalo v zemích těch i mincovní panství a při politice jen poněkud rozumnější a zdravější, než jakou provozovalo, mohlo země ty k sobě trvale upoutat.

Prusek Turecko Rakousko Balkán Německo

13 article

Kdo je ale dnes v Malé Asii pánem? Kdo má v rukou dnes klíče k nevyčerpaným dosud ekonomickým pokladům téchto zemí a zemi v asijském sousedství? Německo. Spojenec a přítel této říše, Však Rakousko jako by slepé, z chorobné bázně, z ponižující slabosti a v klamném do mnění, že jen od Německa závisí jeho osud všechno dává v šane, jen aby udrželo si přízeí tohoto slátu. V takovém okamžiku a v situae spletené a zlížené ke všemu ještě nepochopitel- nou molanici vnitřní — konati se bude sjezd cara s císařem Františkem Josefem I. Jestli stane se rozhodnutí na této schůzi nevíme, ale domníváme se, že stane se po ni. Nemáme jiného přání, než aby stalo se na prospěch nešťastných zemí a na prospěch taměj šího lidu slovanského. Takli se stane, budeto zároveň na prospěchi této říše i na prospěch náš

František Josef Asie Německo Rakousko

14 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 223. Z Vídně, 28. září. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Říšská rada byla dnes v panské sněmovně drem. Körbrem na dobu neurčitou odročena Mimořádná kampaň doběhla v poslanecké sně movně tiše a klidně. Účastenství bylo pra- skrovné. Sešlo se všeho všudy ze 425 poslanců jenom 140, ba před samým zahájením schůze podobalo se, že nebude k usnášení vůbee schopna. Odbyly se záležitosti, které se týkají státní pomoci pro kraje postižené živelními po- hromami. Posl. dr. Šílený, dr. Dyk a dr. Lang vyložili potřeby a požadavky českých krajů co nejdůrazněji a nejvýmluvněji. Hr. Vetter za- končuje rokování, prohlásil, že příští schůze této sněmovny svolána bude písemně. Panská sněmovna měla dnes tak zvaný velký den. To jest, byla tam dlouhá debatao věcech vojenských. Zklamala však v tom co předem o ní bylo prohlašováno, zklamala též očekávání, že bude to mohutný projev proti Uhrám. Z pairů sešel se počet neobyčejně hojný, 90.

Posl doktor šílený Dyk Lang Vetter Vídeň Hradec Uhry poslanecký sněmovna

15 article

Poslanci přišli do lože, jim vyhrazené, počtem tak četným, že jim nestačila. Poskytli jim po- hostinství rádi žurnalisté. Za vojenskou správu přítomni byli chef generálního štábu bar. Beck a chef mariny baron Spaun. Rozpravu zahájil a zakončil ministr hrabě Welsersheimb. Vzdy- chal, že padla vláda se svým požadavkem o zvý- šený kontingent, dr. Körber pak v doslovu uji- šťoval, že vždy zachovával zákony vyrovnací a děkoval sněmovně za její projev na prospěch ar- mády a její jednoty. Z promluvených řečí lordů samotných vynikla jedině nad úroveň a vzbudila všeobecnou pozornost řeč předsedy správního soudu hr. Schönborna. Jakkoliv mluvil tonem vůči Maďarům nad míru delikátním a šetrným, přece nemůžeme se zhostiti dojmu, že jeho vý- klady narazí na rozhodný odpor nejen u strany neodvislosti, nýbrž také u vládní strany uherské Jmenovaný konservativec, který jest bez odporu nejlepším orátorem celé sněmovny panské, do- kazoval, že jest společný panovník a že jest spo- lečná monarchie, theorie to, kterouž opíral zá kony vyrovnacími z roku 1867 a výroky Deáka a Andrásse, která však popírána bude co nejroz- hodněji za Litavou, neboť nezáleží nyní na tom, co mínili tvůrcové zákonů z r. 1867 a nezáleži také na tom, co jest v těchto. Na čem však zá- leží, jest, co žádají Maďaři nyní. Naléhají na důsledky dualismu. Hr. Schönborn pravil, že personální unie jest rozkladem. Doznal souhlasu pochvaly a gratulací.

Beck Spaun Welsersheimb doktor Körber Schönborn Maďar Deák Andráss Hradec

16 article

Zejtra uslyšíme odezvu z Uher. Sotva bude příznivá, pováží-li se, že byl tento politik zlo- myslným do té míry, že pravil, že zvláštní pra pory měli Uhři jen tenkráte, když provozovali proti monarchii revolucí a že přece jim nemohou býti dány, aby ji dělali zase nyní. Třeba si byly argumenty, jež uváděl, poutavy, třeba si i byly také podstatny, státník počítati musí se stavem přítomným a se skutečnosti. Ta pak jde směrem osamostatnění Uherska také ve věcech vojen ských. Věci, které se týkají státní podpory pro kra jiny, postižené živelními pohromami, panská sně movna nechala nevyřízenými.

Uher Uhry

17 article Předseda hr. Velter zahajuje schůzi o 10. ho

Předseda hr. Velter zahajuje schůzi o 10. ho dině dopol. Mezi došlými spisy jsou dolazy posl Schöpfa a spol. po vojenské záležitosti sou boje — Choc a spol. po zřízení mostu přes vinohrad sko-vyšehradskou trať státních železnie Posl. Holanský podal pilný návrh na stáln pomoc řemeslnictvu a rolnictvu českému okresů Če- ských Budějovic, Trhových Svin, Hluboké, Týna na Vllavou. Veselí. Lomnice. Třeboně a Vodňan. Předseda ministerstva dr. Körber odpověděl na Wolfův dotaz, jenž pozastavoval se, že předseda správního soudu hr. Schönbon předsedal jeho se- nátu, jenž jednal o stížnosti, podané do podporování katolického Schulvereinu vídeňskou obcí, že nemůže vyhovětí tomu, co by rádi dotazovatelé. Správní soud není podroben vládnímu dozoru a hr. Schön- born je prost vší úhony. Poslanec Biankini (v dotazu) plukazuje k tomu. že systém hr. Khuena, jenž k všeobecnému úžasu stal se opět uherským ministerským předsedou, v Chorvatsku neustává, o čem svědčí zaprešické události minulý měsíc. Vojsko ukázalo se opět ná- strojem v rukou nepřátel Chorvatska. Svého času dotazoval se již ministra zemské obrany po takovém používání společného vojska. Vyzývá předsedu, by přiměl ministra k odpovědi, neb aby udal, proč od- pověděti nechce.

Schöpf Körber Wolfův Schön Biankini Khuen ský Budějovice trhový Sviny Hluboká Třeboň Vodňany Chorvatsko

18 article

Poslanec Hybaš (v dotazu) žádá předsedu, aby přiměl předsedu ministerstva, aby zákon o dělnických příbytcích byl projednán ještě v letošním zasedání všech zemských sněmů. Saěmovna rokuje dále o zprávách výboru pr výpomon v nonzi. Poslanec dr. Šílený mluvil pro své pilné návrhy mající zá předmět živelní pohromy na Novoměstsku (přes 3 mill. K), Velkomeziřičsku, pak u poříčí řeky Moravy a Bečry, zejmena ale u Kojelína (147.000 K) u Tovačova (277.0 0 K), u Uhřičic (175.000 K), u Lo bodie (290.000 K). Novoměstsko a některé obce na Velko-Meziříčsku byly postiženy 19. července t. r touže pohromou krupobitní jako sousední kraje v Čechách a stejně hrůzně jako kraje severní Mo- ravy a přece se jim nedostalo ani z Vídně ani o moravského zemského výboru okamžité podpory.

Hybaš doktor Velkomeziřičsko Lo Novoměstsko Morava Tovačov Uhřičice Velko Čechy Vídeň pr výpomon

19 article

Řečník vytýká vládě, že i ve směrech národohospo- dářských je liknavou, že neurychluje regulace řek. lak zejmena řeky Moravy. Moravský zemský výbot již ujednal s majiteli některých splavů na řece Mlo- ravě výkupní cenu za jejich splavy; odstranění těchto splavů dle výroku znalců znamená poloviční regulaci. Vláda se ždráhá na tato ujednání přistou- piti, tím zdržuje odstranění splavů těch a protahuje početí regulace. Vláda má podati prohlášení, jak daleko dospělo její jednání s uherskou vládou ve příčině dolního společného toku řeky Moravy; bez svolení Uher nelze počíti s regulací této řeky roku 1904. K zamezení povodní nutno reformovati lesn zákon, podporovati zalesňování a nepovolovati deva- stování lesní, jak se stalo při horním toku Bečvy. kdež se při letošních povodních následky takové de vastace Popprovské dostavily tím, že v těch krajíc velkým nákladem regulované řečiště Bečvy je opě kamením a zemí úplně zanešeno. Dr. Šílený žádá výdatnou podporu pro kraje poškozeně a navrhuje urychlení re, ulace Bečvy a Moravy jako podnik z nouze. Na žádost posl. Udržala (který se již k slovu nedostal), líčí dr. Šílený pohromu způsobenou kru- pobitím dne 19. července na Hlinecku. Stěžuje si, že obcím stíženým podobnou kata- strofou 1. července 1902 na Pardubicku nedostal ze ani odpisu daně. Dále přimlouvá se za okamži- tou státní podporu pro chmelaře z Lounska, Rakov nicka, Strašecka a Křivoklátska. Na Křivoklátsku způsobilo sucho nouzi o píci, která stav dobytka jediný pramen příjmů tamějšího zemědělce, zle zde- cimuje. Šest millionů korun — toť almužna, kapka do ohromného moře bídy. Soustrastí ožebračeným rolníkům nepomůžeme, nýbrž jen výdatnou státní podporou můžeme předejíti hrozící katastrofě.

Uher Udržal Strašeck Morava Mt Bečva Hlinecko Pardubicko Lounsko Křivoklátsko

20 article

Posl. dr. H. Lang vylíčiv jihočeskou katastrofu praví: Nehodlám jednotlivá data, výši škod a pod zde uváděti, poněvadž jsem tak učinil již v pilném svém návrhu. Uvádím jen, že celý okres tábo ský a tu zejmena strana jistebnícká a chý novská, pak celý okres mladovožický a to zejmena strana sudoměřícká, smilovo horská, rodenská a j. úplně zničeny jsou, že rolníkům nezbylo ničeho, jen platy a dluhy a že ne mají skutečně od čeho by živy byly. Bohužel do savadní státní dotace per 600.00U K na zaopatřen nutného ozimního osevu, jakož i v projednání se na lezající císařské rozhodnutí ze dne 10. září, neod povídá ani z daleka této ohromné výši škody, ba do znati musím, že dotace prvnější, zejmena její roz dělování roztrpčilo mysle tisíců, vzbudilo nespokoje nost velkou, nedůvěru ve správu státní. Avšak ani částku, vypadající na král. české obnosem 6,000.000 K, nemohu považovati za da poslední. Uvážiti sluší totiž, že rána z letošní kata- strofy nezacelí se za jeden rok, nýbrž že hrozné následky rolnictvo naše a dělniclvo s ním pocítí po 3—5 roků ještě, protož považují tento dar jako první pouze splátku a mám za to, že vláda opět na jaře poskytne na jarní osení další obnosy a doplní tam, kde po rozdělení obnosu 6,000.000 objeví se nedostatky neb nesprávnosti. Rád bych sl. sněmovně navrhl dotaci vyšší, mám však návrh ten vůči prohlášení vlády a výboru za marnýa a ponechávám si právo tak učiniti na budoucí čas. Maně vzpomínám sobě při této příležitosti na dvojí loket, jímž měří vlády vídeňské nám a Němcům.

Posl doktor H Lang Němec

21 article

Vzpomínám totiž katastrofy, jež stihla v r. 1891 Karlovy Vary. Karlovým Varům, jak mně sděleno bylo svědky bezvadnými, pomoženo bylo z Vídně penězy tak značnými, že podpory mohlo se do- stati také zámožným měšťanům, kteří od té katastrofy náležitě si pomohli a hospodářsky se po- vznesli, neboť mnohý z nich obdržel mnohem více. než co škoda jeho obnášela a já obávám se, aby se podobné něco nestalo i letos, kde zněmčené Žatecko participovati bude s našimi krajinami na státní pod- poře, aby toto bohaté Žatecko neobdrželo snad po- měrně víc než naše zubožené české okresy a upo- zorňuji na to vládu a zvláště c. k. místodržitelství v král. českém. Pomoc pak vlastní nemůže spočívati jediné v rozdělení obnosu 6 mil, K na živobytí, osivo, píci a pod. a na znovuzřízení objektů poškozených, nýbrž spočívati musí také ve zřízení a postavení potřeb- ných dráh a silnic, na které okresy ty tak dlouho již čekají — stále marně a zřízením jichž a posta- vením tisíce našich nezaměstnaných dělníků i země- dělců obživy a práci by nalezlí, následkem čehož nemusili by se, jako se rok za rokem děje, ze zem vystěhovati a za mořem živobytí si teprve vyhledá vati, čímž počet obyvatelstva našeho stále ubývá Taková nutná dráha, jejíž projekty jsou již dávno hotovy a o níž se s vládou již tolikráte vyjednávalo. jest dráha z Mladé Vožice do Tábora neb z Mlade Vožice do Sudoměřic, Borotína, Bazejevic. V politickém oktesu pelhřimovském jest nutn dráha z Pacova přes Červenou Řečici do Humpolce. s čímž by krajiny tylo nalezly konečného spojení jednak s dráhou státní, jednak s dráhou severo západní. Že se počne hned s dráhou úzkokolejnou z Ja- rošova přes Kamenici, Černovice do Obratan, o tom snad nelze pochybovati.

Karlov Vara Karlová Vary Vídeň Mladá Vožice Tábor Mlade Vožice Sudoměřice Borotín Bazejevice Pacov Červená Řečice Humpolec Černovice Obratany

22 article

Co se pak týče stavby silnic, tuť navrhuje okresní výbor táborský stavby silnice z Turovec do Krtova a silnice z Padařova do Makova Vlásenice. Okresní výbpr mladovožický pak stavbu silnicez Mladě Vožice do Bukové, Rašovic Dědic. Ouraz Nemyšle a odtud pak jako pokračování přes Hoštice, Mitrovice na erární silnici k Lažanům s odbočkou z Hoštic do Prudic. Též okres pelhřimovský trvá především na stavbě okresní silnice z Pelhřimova přes Radětfn do Krasíkovic a Sypravic, kterážto silnice již minister- stvem vnitra byla povolena, ale blahovali ministr financi dosud nenaleznuvši, dále na stavbě silnice z Houserovky do Dobré Vody. Stavba prvé silnice páčí se na 80.000 K, druhé na 12.000 K. Další žádané silnice jsou: Z Mašovic do Ho řepníka, délka 4 km., náklad 24.000 K, rekonstrukce obecní cesty z Hořepníka do Rovné u Visovic, délk 500 m., pokračování silnice z Velkých Outěchovic ke hranicím okresu pacovského 1513 m. dlouhé a ná- klad 13.000 K. projekt jest již hotov; okresní silnice od erární silnice nad Strměchy ku Bachotínu již jest a nyní se jedná jen o její prodloužení k Bř štům (okres humpolecký), čímž se má docíliti kone čného spojení mezi tímto krajem od Nového Rychnova, Volešné, Strměch atd., počínaje k Hum- polci a naopak. Směr jest 3 km. dlouhý a stavebn náklad vyměřen na 21.000 K. Na stavbu okresní silnice z Radňova do Zajíčkova došly již plány rozpočty od zemského výboru; jest 1470 m. dlouhá s nákladem 18.000 K. Rovněž jsou již plány a rozpočty od zemsk. vý boru na stavbu silnice od Bácovic do Čížkova; jej trať měří 5390 m s rozpočtovým nákladem 28.000K Pro okres pacovský jest skoro životní otázkou stavba silnice z Pořín do tamějšího nádraží dráhy transversální Kladruby-Pořín; pak z Mezilesí do Slavětína.

št Turovec Krtov Padařov Makov Vlásenice Vožice Buková Rašovice Dědice Nemyšl Hoštice Mitrovice Lažany Prudice Pelhřimov Radětfn Krasíkovice Sypravice Mašovice Hořepník Rovná Visovice Strměchy Nový Rychnov Huma Zajíčkov Čížkov Pořín Kladruby Mezilesí Slavětín km

23 article

Tužby a přání okresu kamenického a počáteckého sdělil jsem již s panem referentem Kv. Róžou a odů- vodňuji, že by okresy bez pomoci státu silnicety vystavěti nemohly, poněvadž přírážky okresní do- stoupily výše až 55% a tyto následkem živelní po- hromy placeny budou, což platí u všech mých 7 okresův stejně. Silnice tyto z nouze jsou v počáteckém o resu; jedna od obce Bělé na Janovice, Benátkya Houserovku s odbočkou od Janovic na Rohovkua k Dobcé Vodě; v kamenickém okresu z Kamenie do Témic nákladem 23.789 K, z Těmic do Lidmaně nákladem 38.967 K. z Těmic do Markvarce nákladem 50.694 K, ze silnice Budní přes Ježnou k Pl. Žďára nákladem 10.000 K, z Losenice do Antonky 6000 . z Kamenice přes Rodinov ke Strané 40 000 Ka konečně z Hojovie do Černovic nákladen 20.000 K. Nuž, poskytl jsem příležitost vládě, aby doká- zala, zdali má dobrou vůli pomoci čili nic. Lid zoufalý čeká napjatě, jak vypadne rozdělení těchto 6 millionů, čeká trpělivě, ale bude-li zklamán, pak roztrpčení nebude míti meze, roztrpčení důvodně. Přeju si a appelluji snažně, ale vším úsilím n vládu, aby byla u rozdělování spravedliva, aby dle skutečné výše škod a dle opravdové potřeby nouze a bídy tuto částku mezi nešťastníky rozdělila a stane-li se tak, obdrží okresy naše nej větší obnosy, které si také skutečně zaslouží. Budoucnost objeví, zdali se přání mému vyhoví aneb zdali opět naše kraje nového zklamání s dočkají. Poslanec dr. Dyk klade důraz na to, aby se po- mocná akce rozšířila také na ty okresy a obce, kde živelními pohromami před 19. červencem nouze byla způsobena, tak zejmena na vělšinu obcí okresu ne pomuckého a plánického, dále též na okresy kralo vický a manetínský, kde hrozné sucho mělo za ná sledek úplně zničení úrody.

doktor Dyk Janovice Kamenie Těmice Lidmaň Markvarec Losenice Antonka 6000 Rodinov Hojovie Černovice Bělá na Janovice Benátkya Houserovka

24 article

Řečník ukazuje konečně na krulé jednání okres ního hejtmanství v Kra ovicích, které vymáhá splátky státních podpor z let minulých a navrhuje resoluci kterou vláda se vyzývá, aby ihned zastavila vymá hání splátek těchto. Posl Schneider vyčítal vládě, že nesvolala říšskou radu hned po prvním vyšetření škod, líčil škodu ně- meckých chmelařa v Čechách a nalehal na pod poru pro obce děčínské a česko-lipské, stižené živel- ními pohromami. Podal resoluční návrh, aby vláda podala co možná záhy zprávu o použilí úvěrua resoluci, aby povolilo se vládě dalších 35 mill. na podpory v nouzi. Posl. Abrahamowicz přimlouval se za Halič: Fresl hlavně za jihozápadní okresy české a za podporování veřejných staveb v Čechách, po- dávaje příslušné resoluce: Kaiser ujímal se Slez- ska, kde zemský výbor vyšetřil škod asi 26 mill, jmenem posl. Lindnera navrhl resoluci o převzel vrbenské silnice do státní správy a rozdělení státní podpory. Posl. Wernisch žádal výdatnou pomoc pr Korutansko, aspoň tak velkou, aby se odstranila nej- větší bída; Scheiner přimlouval se, aby všecky zemské úřady byly opalřeny dostatečnými penězi Hofmannovým jmenem navrhl resoluci o odpisu daní a Schückerovým za žatecké chmelaře o pořízení zá- kona o původu chmele, navrhuje resoluci o prodlou- žení levných tarifů železničních a konečně přimlouvá se za zákon o pojišťování krupobitních škod. Po řečech poslanců Huebra a Zimmera již pojednali o katastrofě solnohradské a moravské. byla debata uzavřena.

Posl Schneider Posl Kaiser Lindner Wernisch Scheiner Hofmannův Huebr Zimmer Čechy Halič Korutansko

25 article

Posl. Kittel, hlavní řečník (contra) by si přál, by předloha o výpomoci v nouzi byla hned podána. neboť s dodatečnými úvěry bude se zase čachrovati; Přimlouvá se za žatecké chmelaře a Rudohoří, za prodloužení levných sazeb a veřejné práce na pomoc v nouzi. Do budoucího rozpočtu buď vloženo aspoň 10 mill. na výpomoc v nouzi. Poal. Seidel hlavní řečník (pro), líčil kata- strofu na Moravě i ve Slezsku a nalehal na značné zvýšení státní podpory. Po referentském doslovu vzato cís. nařízení povolení státních peněz na pomoc v nouzi schvalně na vědomí a výborová resoluce o dalších úvěrech. kdyby 1ömillionová suma nestačila, schválena. Rov- něž schválen Schückrův dodatek a návrhy ve věcec nouze odkázány vladě, aby jim dle možnosti vy hověla. Po přečtení došlých spisů byla schůze o 1/23 hod. ukončena. V těchto spisech je dotaz posl Starzyň- ského a sp. po zrušení kontingentního zákona cukerního císařským nařízením. Postup ten — praví se v dolazu — způsobil oprávněnou sensaci, prolože nesrovnává se ani s duchem § 14., ale způsoben jím velice nebezpečný praecedens. Kdo ví, zda říšská rada nebývala by se rozhodla vystoupiti z brusselské smlouvy. Následkem zrušení zákona vláda smluvila s uherskou vládou surtaxu, jež odporuje společnosti celního a obchodního území. Dolazovatelé pouka- zují ještě na jiné škody Rakouska a přejí si brz- kých tarifních opatření, jimiž by se výroba cukru v Haliči a Bukoviné chránila. V urobném prodejin ranní čí-lo o sobě . . . za 6 . . . a 2h odpolodšní Ve alislkách na venkově ranní čísle, . . .. . . . . . . . Bh odpoled ní Inserát platí re hotové pispřed Přodplateni a lnnesty přijímá »dalni- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též rrčakee tiskárna a eapudise „Národních Listů“. Rukopivy zo nevraesji.

Posl Kittel Seidel Schückrův Rudohoří Morava Slezsko Rakousko Halič

26 article

Posl. Schraff! dotazoval se po rakouském vetu při volbě papeže, jež prozrazuje vliv židů na vládu. Posl. Kratochvíl navrhl tuto resoluci, která byla přijala: »Vláda se vyzývá, aby peticím a žádo- stem okresů, postižených letošními živelními neho- dami a domáhajících se odepsání daně výdělkové, za- stavení exekucí a snížení kontingentu výdělkového, věnovala pozornost a vše učinila, co by nouziv těchto krajinách zmírnilo.« Posl. Reichstädter navrhl tento resoluční návrh, jenž také přijat: »V chudém kraji hor- ském na Konicku domácí průmysl, pletení šňůr na slaměné klobouky, jest ve velkém úpadku, jelikož chudému obyvatelstvu není dáno, by domácí průmysl povzneslo podle požadavků doby. Vláda se vyzývá, by pro tento kraj stanovila učitele v oboru tom vy- školeného a to ve srozumění s obcí Jednovem u Konic, kterážto obec za pomocí zemského výboru dala cvi- čiti v oboru tom industriální učitelku ve velké to- várně v Krajině.

Posl Schraff Kratochvíl Reichstädter Konicko Jednov u Konice

27 article

Panská sněmovna- Předseda kn. Windischgrätz zahájil schůzi v 1.30 hod. odpoledne a oznámil jmenování knížete Schönburg-Hartensteina místopředsedou panské sněmovny, načež tento měl děkovací řeč. Předseda věnoval vzpomínka zemřelému místo- předsedovi Hoyosovi, bar. Washingtonovi, hr. Josefu Walusteinovi, br. Deymovi a kn. Sapiehovi. Markýz Bacquehem navrhl bezodkladné pro- jednání zprávy politické komise o branecké předloze, ujednané poslaneckou sněmovnou, což přijato. Předseda hrabě Windischgrätz vzpomínal smrti papeže Lva XIII., jehož památka uclěna po- vstáním. Potom rokovalo se o braneckém kontin- gentě (ref. bar. Walterskirchen) Ministr zemské obrany hr. Welsersheimb líčil osudy letošní branné předloby, tvedě, že z toho, co se lehda řeklo, nelze odvolati ani slova, má-li zůstati říše mocným činitelem k obraně svých zájmů mezi národy. Doporučuje předlohu.

Windischgrätz Schönburg Washington Walustein Deym Bacquehem Lev XIII panská sněmovna

28 article

Kn. Alfréd Liechtenstein snažil se doká- zati nutnost jednotné velící řeči. Kn. Karel Auersperg prohlásil jmenem ústa- vácké strany, že bude hlasovati pro předlohu, trou- lajíc, že společenstvo a jednota armády nebudou po- škozeny ani ohroženy o ústavní prerogativy vrch- ního vojenského pána, zejmena pokud týká se jed- notného velení a vnitřní organisace společné armády nebudou dotčeny národními aspiracemi. Kn. Sehönburg lituje, že vojsko pozbývá změněnou předlohou výhod, jež se ji poskytovaly, ale za nynějších okolností bude hlasovati se svými přáteli pro navržený zákon, souhlasíce s odůvodně- ním, předeslaným tomuto zákonu. Právo vrchního vojenského pána musí zůstati neporušeno. Dále sna- žil se obhájit jednotné velení a jednotné zastoupení na venek. Třeba aby státní strany semknuly se. Uvažoval o postavení velkostatkářské skupiny a je- jich úkolech. Semknutí národní strany velkostatkář- ské se podařilo, avšak musí nastati další semknuti, aby splnily se úkoly, j-ž mu ústava vyhradila. Po- tom prý přidruží se také ostatní stát zachovávající strany k velkostatkářům, aby se položil odpor radi- kalním stranám. Hr. Schönborn prohlásil, že jeho strana ne- může býti právem viněna znevažováním tak vel- kého, historicky slavného národa, jako je maďarský. Doposud nesli jsme břemena dualismu a jsme ochotní také budoucně, pokud možná, dostáti svým závazkům. Přáli bychom si jen více ochoty s druhé strany, zvláště pokud týká se nutné jednoty naproti cizině a zachování společných institucí. V tom ohledu zbývá mnoho přání. Nepochybuje o lásce k císaři, již Maďaři ubepečují, neboť by to byl pravý opak naproti panující dynastii a panovníkovi, za něhož Maďaři ve všech oborech dospěli k ny- nější své velikosti, nejhrubší a největší nevděk.

Liechtenstein Auersperg Schönborn Maďar Hradec

29 article

Avšak homagiální věrnost a úcta, ba ani láska k pa- novníkovi nestačí udržeti pohromadě velký státní komplex. Mohou vyskytovati se rovněž tak za osobní unie, jež by byla potajmou formou rozkladu naší říše. (Hlučný soublas.) Přecházeje k vojenské otázce, pravil řečník, že doposud při všech změnách v armádě měl se zřetel na zdatnost a pohotovost. Za nynějšího hnutí zdá se, že upustilo se od toho z národně šovinistických dů- vodů. Žádají se věci, o nichž nelze tvrditi, že by byly přiměřené a o nichž aspoň znalci říkají, že jsou škodné. Armádní rozkaz císařský a vlastnoruční list hr. Khuenovi poněkud upokojily, začež náš vroucí dík. Těšilo nás také, že vyřčeno v armádním rozkaze také šetření oprávněných zvláštností jedno- tlivých národů: mimo to ministerského předsedy vy- jádření, že ve vojensých věcech musí se dbáti pří- slušného vlivu této polovice říše. Někteří maďa rští politikové snaží se děliti funkce jednoho i druhého státu. Takové tendence jsou nebezpečny, zvláště v mezi- národních stycích. Kdyby se oba státy rozlišovaly. byly by pouze státy prostředními naproti Rusku Německu, Anglii a Spojeným obcím americkým. Přál by si, aby se takovým snahám udělala přítrž. Kdyby došlo k rozluce — již bůl odvrať! — vidělo by se, jak dosavadní organisace má hluboké kořeny a jaké škody by se způsobily Hlavním argumentem maďarským jsou »samo statné státy« — arci pokud je zákon usamostatnil. Avšak nejsou samostatné vzhledem k armádě a ci- zině. Troufá, že soudní maďarští politikové nezřek- nou se mocného postavení říše. Za nynějších po- měrů komanduje vžd, menšina, ba i obstrukce.

Rusko Německo Anglie spojený obec

30 article

Nedosáhnou sice nic positivního, ale — aspoň obstrukce — stanoví vždy počátek a způsob neděl nosti. Pro veřejnost je to smulné a proto by si přál, aby se stala v čas dohoda, neboť na jihovýchodu říše jsou nepokojní sousedé a mohlo by býti třeba vy- stoupiti s celou váhou naší moci, Avšak předem třeba pořádku doma a práce pro společnou budouenost. Řečník končí přáním, by se proti vášnivé vytrvalosti vlády nestavěla vylrvalá vášnivost různých stran. (Hlučná pochvala a pollesk. Řečníku gratulují.) Ministerský předseda dr. Körber. Shledává se, že na všech stranách jeví se horlivá snaha o štastnou přítomnost a slibnou budoucnost. Sluší rozuměti době, jejím úkolům a požadavkům. Mír spočívá na úplné brannosti státu. Naše monarchie nebude podlamovati základy svého vojska, nechce li se vzdáti svého do- savadního postavení mezi mocnostmi a znehodnotiti svou mírumilovnost. Vojsko není žádná hračka. Každý stát cítí se silným, věda, že jeho armáda je dobře organisována, Vrchní vojenský pán je strážcem osvědčené organi- nace naší armády a proto nemá žádné oprávněnosti možnost pozdější odchylky od směru vytčeného ar- mádním rozkazem. Já jsem se držel vždy vyrovnacích zákonů. Vláda shledává v usnesení této sněmovny slavné osvědčení věrné oddanosti k říši a projev pevné dů- věry v nerozborný svazek státních území, spojených pod císařským žezlem. Vítáme s povděkem tento projev a děkujeme za něj slavné sněmovně. Ref. bar. Walterskirchen konstatoval svorný souhlas se zákonem, ale zároveň litoval, že pro letošek zmařena potřebná posila armádního stavu. Zákon přijat potom ve 2. a 3. čtení. Bar. Niebauer referoval o peticích, jež po- stoupeny vládě, načež m. p. dr. Körber prohlásil říšskou radu z císařova rozkazu za odročen u. Schůze ukončena ve 4.45 hod. odpol.

doktor Körber Niebauer tento sněmovna