1
masthead
4. června 1905. Číslo 152.
4
article
čnech z Říma, nepřipouštějí naděje, že by se
otázka staroslovanské bohoslužby v chorvat-
ských diécesích vyřídila definitivně již nyní ve
prospěch Chorvatů. „Obzor“, pojednávající
o biskupských konferencích, zaznamenává jak
ríznamný fakt, že římská kurie zakázala svým
ergánům psáti ve prospěch hlaholské boho-
služby, jako svým časem zapověděla nedávno
zesnulému kanovníku Tkalčiči uveřejňovati
„Obzoru“ studie o právech chorvatského ná-
nda na slovanskou liturgii: Vidí v tom důkaz.
že otázka hlaholská se neřeší se slanovisk
čistě církevního, nýbrž že rozhodují tu téz
ohledy politické, zejmena vlašské přesvědčen
všech nejvyšších církevních funkcionářů i sa-
ného papeže, v druhé řadě pak patrná odvislost
kurie od trojspolku a rakouské diplo-
nacie, která, jak známo, slovanskou boho-
službu pokládá za jakýsi irredentský prostředek
jžního Slovanstva. „Obzor“ konči svou úvahu
přesvědčením, že odpor římské kurie proti
oprávněnému a různými papožskými dekrety za-
mčenému požadavku vzbudí v Chorvatsku ještě
větší reakci, než pověstná afféra sv.-jeronym-
ského ústavu v Řiímě.
Chorvat
Tkalčič
Řím
Chorvatsko
5
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 3. června.
Anglický systém světové politiky.
Pod tímto názvem vydal náš pařížský do
pisovatel René Henry brožurku, jež jes
zvláštním otiskem z revne »Annales des scien
tes politiques«. Henry svým jasným a důklad
ným způsobem podává obraz velkých proudů
jimiž se ubírá nynější zahraniční, světová poli-
tika anglická a jejíž nejvýznačnějším úkazem
je obrat proti Německu. Henry pouka
zuje zejmena na články známého pseudonyma
z »Fortnightly Review« Calchasa, píšícího prol
Německu, předpovídajícího nebezpečí politické
a hospodářské rozpínavosti germánské. Calehas
vidl nezbytnost protiněmecké orientace anglické
politiky. Základní formulí této nové politiky má
být: »Žádný zájem anglický nemůže být uspo-
kojen uspokojením jakéhokoliv zájmu něme
ckého.« Dále píše tentýž autor: »Némei jsou
nazýváni Japonci: »Kawaji-Doroba«, což zna
mená zloději požární, lupiči, kteři vnikají pod
záminkou pomoci do hoříeího stavení a odná-
bejí majetek. Přezdívka tato je nejen vtipna,
sle i pravdiva, a měla by býti zanešena do
rukověti zásad diplomatických v Anglii,« Ně-
mecko se připravuje ze všech sil, aby Anglii
odňalo převahu na moři. Populace, obchod,
bohatství Německa rostou. S tím i energiea
podnikavost říše, založené Bismarkem. Nynější
císař rozmnožuje neunavně loďstvo. Němci byli
vojenskými učiteli Japonska. Jsou nejmyslivěj-
ším a nejčinnějším národem západu. Brzo je-
jich lodstvo se vyrovná anglickému. Již nyn
René Henry
Henry
pouk
Japonec
Němec
Praha
Německo
Anglie
Japonsko
Fortnightnout Review
Calchas
KawajDorob
6
article
Němci ve všech končinách světa vedou skrytý
boj proti Anglii. Německý pověstný »Drang« je
zejmena nebezpečným Velké Britanii. Mnohem
nebezpečnější nežli Francii. Calehas není ne-
přítelem Ruska, ale jako svobodomyslný Angli-
čan nenávidí autokracii. Přeje Rusku reformy
konslituelní a finanční, vnitřní obrození. Prohla-
šuje, že Anglie nesmí opustit svou alliane
s Japonskem, již vzhledem k možněmu doroz-
umění Ruska s Německem. Avšak bojí sa té
přílišného vzrůstu moci japonské. Největším ne-
přitelem Anglie na Dálném Východě mohlo by
býti spíše Japonsko nežli Rusko, tvrdí T. W
Crostand ve své »Pravdě o Japonsku« a přeje
si, aby evropské mocnosti udržovaly bojechtivé
Jspončíky na jejich místě. Calchas navrhuje
aby záležitost nejzazšího Východu při nejbližší
přlležitosti byla předložena kongresu a učiněn
konec válce. Svolání kongresu navrhuje anglický
publicista do Paříže.
Němec
Prohl
T W Crostand
Anglie
Velká Británie
Francie
Rusko
Angl
Japonsko
Německo
Paříž
kongres
Drang
7
article
Marocká otázka.
Anglický vyslanec Lowther přibyl již do
Feu. Vojsko tvořilo při vjezdu jeho špalír.
Vttní obřadník a ministr vojenství i ministr
nhrničných věcí vyslance uvítali jmenem sul-
tnorým. Nyní přiznává také orgán Deleasséův
Mleps«, že francouzské požadavky byly sul-
linem marockým odmitnuty a že má dnes ně-
neeký vyslanec Tattenbach u sultána hlavní
slovo. Jest to jeden z největších neúspěchů
iancouzské politiky, píše »Temps« a tím smut-
nájš — může dodati přísný kritik nové politiky
trancouzské — že Francie za pouhé naděje
v Marokku byla se již předem zřekla pevných
nslarých posie svých na jiných místech, zvláště
v Egyptě na prospěch Anglie a v Tripolisu na
prorpěch Italie. A že z doufání v získ angli-
ckálo přátelství rozmrzela Rusko. Hrst ruských
jslot alliančních pustila a pytel nadějí do Anglie
skázal se nyní prázdným.
Francie
Maroko
Egypt
Anglie
Tripolis
Rusko
Lowthry
Deleasséův Mleps
8
article
Další doplňovaci volba v Anglii.
Při sněmovní volbě za Michester zvolen
byl lord Edmond Talbot, konservativee,
jenž, byv povolán do pokladničního úřadu,
nové volbě podrobiti se musil, poznovu 4174
hl.; liberální protikandidát dostal 3762 hlasy
Sňatek následníka německého.
Vévodkyně Cecilie, nevěsta korunního prinee
němeekého, přibyla již z Meklenburku do Ber-
lna. Na nádraží byla uvítána vrchním štolbou
dsalovým a guvernérem berlínským i policej
nln presidenlem, kteři doprovodili ji portálem,
rtiemi zdobeným, ke slavnostnímu povozu. Po
ceslě sypány růže; davy na cestě k zámku
»Belevue« vítaly ji voláním »slávy«. V zámku
pozdravili příští cisařovnu německou dvorn
hodnstáři, ministři, generální pobočníci i admi-
rálorě a la suite. Po vjezdu byla rodinná sní-
daně. Vilém II. přijímal v rytířské sini blaho-
přání poselstev cizích států, mimo jiné i prineů
eizích, kteří mu odevzdali vlastnoruční listy
svýth suverénův. S dědicem hohenzollernským
spojí se tu zástupkyně dynastie, jež v Německu
slynula konservatismem ze všech nejtužším
jež podnes, jediná v celé říši, odpírá zemi své
ldoré zastoupení.
Talbot
Cecilie
Vilém II
Anglie
Německo
9
article
K attentátu na krále
Alfonsa XIll.
Kdo alientát vykonal?
Za bezprostředního vykonatele attentátu po-
kládá dnes policie pařížská Alexandra Fer-
rasa neb Farrasa, muže teprve 25letého,
zrozeného v Barceloně, podomního obchodník
s falešnými šperky. Ferras má černě vlasy
černé oči, dlouhé brvy a plný vous, který si
nepochybně dal po altentátu sejmouti. Jest tváře
velmi hezké a dává si velice záležeti zvláště na
svém vzhůru zakrouceném kníru. Chodl též
pěkně oděn. Od 26. m. m. zmizel ale, jak již
sděleno, z hotelu v rue Maitre Albert, v němž
bydlil. Tu sdělili: Ferras bydlil v hotelu osm
měsíců, choval se zdvořile, klidně, málomluvně;
nepil nikdy lihových nápojů, živil se často též
jen chlebem a cibulí. Stýkal se jen s jedním
krajanem svým Bocou, jenž z opatrnosti nyní
též zatčen byl. Nejprve Ferras pracoval jako
krejčí a teprve později věnoval se obchodu
podomnímu. 26. m. m. odjel na kole z hotelu
a více ze nevrátil. Zúčastnil se též schůze
anarchistické na burse práce. Drubá prázdná
puma, jež byla hozena po attentátu na ulici,
byla nepochybně Ferrasem odhozena, když první
puma minula se cíle a když vůz s králem byl
již odjel.
XIll
Alexandr Fery
Ferras
Barcelona
Maitre Alberta
10
article
Charles Malato.
Spoluzatčený Malato přiznává, jak jsme již
sdělili, že zásilka z Barcelony byla na něj adre-
sována a že věděl, že — dle tvaru její — ob-
sahuje pumy, resp. kovové obaly na třaskaviny
Nevěděl jen ale, k jakému účeli jsou určeny
Když se nikdo ale o pumy nehlásil, hodil prý
je do hradebních příkopův. Nádenník Caunssonel.
jehož žena Malatovi posluhovala, tvrdí však,že
Malato předem již věděl a jemu se též o tom
zmínil, že zásilku takovou z Barcelony dostane.
Odesílatelem pum byl prý jistý Antonio Pratsy
Villa. Caunsonell byl ponechán na svobodě. Po-
licií nalezen byl též rukopis článku, psaný Ma-
latem pro anarchistický list »Espagne inqui-
sitoriale« a vyzývající k zavraždění krále
Alfonsa. Rukopis nalezen byl u spoluvinníka Ma-
lotova, Valliny. Malato pracoval do nedávna při
dreyfusardském listu »Aurore«, byl ale pr
anarchistické smýšlení vydavatelem Clemence-
auem propuštěn. Otec jeho byl Vlach, matk
Francouzka.
Další zalýkání.
V noci na včerejšek zatčeni na mostu Alex-
andrově v Paříži anarchisté Robiori, Dulilleul
Roubaud, 22—24 let staří, protože pronášel
hrozebné výkřiky proti Alfonsu XIII. Lid je př
odvádění přes obranu policie tak ztýral, že byl
v hrozném stavu a těžce zraněni do vězení do-
praveni.
Malato
Nádenník Caunssonel
Pratsa Villa
Alfonso
Vallin
Aurore
Vlach
Francouzek
Robiori
Alfons XIII
Barcelona
Ma
Paříž
Spoluzatčený Malato
Alex
Dulilleul Roubaud
Lido
11
article
Zmizelé pumy.
Zatčený anarchista Vallina odebral se včera
se soudcem vyšetřujíeím do lesiku víroflayského,
kdež, jak byl tvrdil, s Ferrasem pohřešované
pumy byl zakopal. Na místě pum ale nalezeny
jen dva španělské listy. Vallina prohlásil, že
pumy musil někdo zatím odnésti, že tam určitě
zakopány byly. Ve přičině attentátu dodal: »Ne-
máme zášti proti králově osobě, nýbrž prot
království, vládě a církví.«
Nový úklad proli králi?
Alfons XIII. vykonal včera řadu projížděk
po Paříži. Sledoval ve vzduchoplaveckém klubu
vzlet balonu, závody automobilů v lesiku bou-
lognském, byl přítomen ve Vincennes vojenské
přehlídce a navštívil večer »Theátre frangaises,
kdež činěny mu diváky ovace. Když jel po
půlnoci zpět, splašili se provolává n ím
lidu koně kyrysnické družiny, př
čemž několik jezdců bylo shozeno
se sedla a čtyři z nich těžce byli
zraněni. Nehoda ta učinila na krále tísnivý
dojem, zvláště když ještě před odeho-
dem jeho z divadla nalezeny byly
pobliž »Theätre francais« v ulie
Richelieu tři podezřelé litinov
válce, pevně uzavřené. Dnes budou
v chemické laboratoři prozkoumány. Policie
míní však, že běží o špatný žert.
Slavnostní vůz, v němž za atlentátu Loubet
a král Alfons jeli, byl na rozkaz soudce foto
grafován. Zadní čásť vozu jest na mnohých
místech střepinou pumy poškožena.
Vallin
Ferras
Alfons XIII
Richelieu
Alfons
Paříž
Vincennes
12
article
Nový pumový aftentát.
Včera o 5. hod. odpoledne vybuchla v pa-
láci barcelonského guverného, jak jsme již sdělil
v odpoledníku, puma, jež způsobtla značné škody
Následkem toho provedeno v Barceloně rozsáhlé
zatýkání, v němž se ješté pokračuje. Nalezeny
prý i důležilé šifrované listiny a objeveny další
stopy barcelonského spiknutí. Pro případ, že
by se byl pařižský attentát zdařil, mělo býti prý
ve Španělsku způsobeno povstalecké
hnutí. Ovšem třeba míti na mysli, že policie
španělská po svém zvyku nyní sama si plně pře-
piná, aby byla záminka k revokačním opatřením.
Ministerská rada španělská zabývala se skutečné
ještě včera těmito »objevy«, učinénými barce-
lonskou policií.
Barcelona
Španělsko
13
article
Přípitky po attentátu.
Dnes pořádal president Loubet na počes
krále španělského v Elysejském paláci hostinu
Král Alfons pronesl při ní přípitek, v němž
chválil »krásnou armádu francouzskou« a dodal
že nezapomene nikdy, že naleza-
se v průvodu Loubetově, kdy
unikl nebezpečí, jež hrozí všem hlavám
státním. Na konec připil král i na zdraví Lou-
betovo, na slávu francouzské armády a na blaho
Francie.
Loubet děkoval za královu chváluo
armádě i děl, že král prý roztomilosti svou
i odvahou získal srdce všech Francouzů, jichž
blahopřání provázeti ho budou pozejiří na cestě
do spřátelené země — Anglie — jež se chystá
k okázalému uvítání jeho. President připil na
slávu spřátelené armády, na blaho Španěl a na
dlouhé a šťastné panování krále Alfonsa. Oba
připitky vyslechnuty, jak obvykle, stoje.
Altentát dýkou.
Také italské město Bari bylo včera jevi-
štěm anarchistického attentátu. Při procesi cír
kevním vrhl se jistý anarchista na konsul
Galla a vrazil mu dýku do obličeje.
Vznikla veliká panika, při níž rozbit kříž a ně
kolik obrazů svatých a duchovní k zemi zpo
ráženi. Zatčený útočník prohlásil, že nemoh
ztrpěti, aby byl prý ohlupován lid takovým
procesími.
Zakázaný sjezd anarchistický.
Konference anarchistů německých, jež se
měla konati v jisté malé vesnici u Jeny o svát
cích svatodušních, byla místními úřady z
r ázána.
Loubet
Alfons
Francouz
Španěl
Alfonso
Gall
Francie
Anglie
Bari
Jena
Elysejský palác
14
article
XII. národní slavnost Spolku pro
české feriální osady.
XII. národní slavnost Spolku pro
české feriální osady.
Jaký to rušný život rozvířil se včera od-
poledne pod širým nebem, pod košatými věko-
vitými velikány i v nádherných dvoranách Žo-
fína! Kamkoli oko pohlédlo, všude a v každém
koutku panovalo veselí, jehož strůjci byla školnn
mládež. Zase jednou slavila výroční svátek,
uspořádaný péčí Spolku pro české feriální osady
a za mocné záštity měslské rady, vždy starostlivé
a pečlivé matičky Prahy. Rok za rokem těší se
školní drobotina na tyto dva sváteční dny, mě-
síce, týdny a hodiny počítány do onoho oka-
mžiku, kdy se seřadi v postrých kostýmech az
zvuků hudební kapely pochodem ubírati se
budou ulicemi Prahy na Žofín, pod svěží zeleň.
kde zúčastní se různých zábav a radovánek.
Praha
Žofín
spolek pro český feriální osada
15
article
Dvojí krásný účel sledují tyto slavnosti Spolku
feriálních osad. Poskytují příjemné pobavení
školní mládeži a vlasteneckému obecenstvu dá-
vají příležitost osvédčiti svoji přízeň snahám
spolku, který si obral za krásný a ušlechtilý
úkol, vysílati na příjemný a posilující vzduel
venkovský chudé dítky pražské, které bez pod-
pory Spolku za brány města by se nedostaly
Této přiležitosti k osvědčení sympatil a pří-
chylnosti k ubohým těm školáčkům měly by po-
užit dnošního dne veškeré vrstvy obyvatelstva
našeho města. Bylo povznášející podívání, když
včera odpoledne dáma v hedvábném úboru
tisnila se před pokladnou vedle prosté ženya
obě puzeny byly stejnou snahou: přinésti pří-
spěvek na ušlechtilý účel Spolku. Dnes zvláště
naskytuje se k osvědčení přízně vhodná příleži-
test a obecenstvo pražské dojista splní veškeré
očekávání. Vždyť zástup chorých dítek s ne-
výslovnou radosti očekává onen blahý oka-
mžik, kdy budou odvezeny na svěží vzduch
venkovský a jak neskonalý zármutek svíral by
jich mladá srděčka po zvěsti, že nemohou
všechny odjeti, že Spolek nedosáhl potřebnou
výši podpory! Nechť nikdo neopomene Ines
složiti obolus na lidumilný účel Spolku a uváží
při tom tu okolnost, že dobře činí ve prospěch
nevinných a podpory zasluhujících dítek.
Ines
spolek feriální osada
16
article
Dnesbudiž heslem všech kruhu
pražského obyvatelstva: vzhůru
na Žofiní
Slavnost zahájena včera o 3. hodině odpol.
starostou měst pražských p. drem. Srbem
který uvítán u příchodu na ostrov předsedou
spolku p. Mellanem, výborem spolku a vý
borom slavnosti, v čele s předsedkyní pan
Hrdličkovou, delegáty rady městské jak
zástupci profektora a sice měst. radními
Hubáčkem a drem. Štychem, načež špa-
lírem tisíců pestře oděných dítek prošel, z
srdečných ovací malých těchto účastníků do vel-
kého sálu žofinského.
Po zapění slavnostního sboru od Maláta
téměř dvěma sty malých pěvců předstoupil před
shromážděné hodnosty starosta apolku pan
Ferd. Mellan a jménem spolku i všech shro
mážděných dítek srdečnými slovy starostu
ostatní přítomné hosty uvítal. Ukázav stručně
na význam a důležitost spolku, který zachra-
ňuje nejdražší poklad našeho národa, totiž zdravi
dorostu našeho, pokračoval: „Příchod váš, pane
starosto, jenž jest navým uznáním práce a zá-
služné činnosti spolku našeho, očekává s námi
zástup malých deli, neboť je to jejich don —
den pravého, upřímného veselí a dětského
štěstí. Ano, radují se děti a jsou šťastny, jak jen
ditě šťastno býti může! Ale radost jejich jest
i radostí naší, ježto pro ně pracujeme a jim
i zasvětili jsme poctivou snahu a práci naši.
Srb
Mellan
Hrdličkův
Hubáček
Štych
Malát
Ferd
17
article
Kéž zářivý příklad král. naší Prahy, která patr
k největším dobrodincům spolku našeho, najde
všude podobné přátele, aby mohl pomoci všem
prosícím a všem toužícím! K tomu cíli pracu-
jeme. A šťastni jsme, že tolik vzácného poroz-
umění přichází nám vstříc z řad ušlechtilých a
uvědomělých přátel dobré věci a že obětavé
pedpory dostává se nám od slavné rady král.
Prahy!“ Řečník končí pak za bouřlivého sou-
hlasu přítomných vzdáním díků za dosavadn
podporu a proveláním „Slávy“ král. Praze i jej
represenlaci.
Starosta p. dr. Srb odvětil, že rád přišel
aby podal důkaz své přízně a náklonnosti zá
služné činnosti spolku a ubezpečil své další ne
ochvějné podpory.
Potom přednesla dívka v kroji vzletnou
báseň „Veselá hodinka“ od Terezy Mellanovy
načež po opětném zapění sboru dětskéhe spolku
„Lukes“ na Smíchově, řízenéh p. učitelem
Juliem Benešem, započala slavnost na ostrově.
Z vystavených atrakci dlužno vytknouti ze-
jmena zoologickou zahradu „Svět zvířat“, pak
výstavu květin, lovení na suchu, zvláště pak
poutalo evičení tyčemi a kužely, nesmírně se
zamlouvaly slovanské tance, jež provedlo 400
kostýmovaných dítek, čilé návštěvě těšily se di-
vadla, jízdy na živých koních atd. Program byl
velmi poutavý, atrakce přítažlivé a těšily se
znamenité pozornosti malých i velkých.
Upozorňujeme, že celý včerejší program
dnes o 3. hod. odpol. bude opakován, tak že do-
jista i dnešní účastníci úplně budou uspokojeni
Účel spolku tak humanitní zaslouží dojista pod-
pory všeobecné a lze právem očekávati, že
účasť bude imposantní. Heslem lidumilů dnes
budiž: „Zofín!
Srb
Mellanův
Beneš
Praha
Smíchov
spolek „ Lukes
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Klub sněmovních poslanců národní
strany svobodomyslné konal schůzi včera před
sezením sněmu za předsednictví posl. dra. P-
cáka. Ve schůzi rokováno bylo o předlohách
týkajíeích se splavnění Vltavy v obvodu kr. bi
města Prahy, kanalisace Labe od Mělníka d
Jaroměře a uhražení nákladů na kanalisae
Vltavy a Labe ve trati z Prahy do Ústí n. I
O předlohách těchto podal zprávu posl. inženýn
Kaftan. Po referátu jeho rozpředla se obšírná
debata, po jejímž ukončení bylo jednohlasně
usneseno hlasovati pro návrhy, které o řeče-
ných záležitostech učiněny byly komisí roz
počtovou. Dále jednáno bylo o zprávě komise
pro veřejné práce o podporování železnie niž
šího řádu. Zpráva ta týká se trati Poříči-Teplice
Domažlice-Tachov, Dobřenice-Sadová, Opočno
Dobruška, Mnichovo Hradiště-Křížany, Častolo
vice Kvasiny, Štětl-Dubá-Doksy a Nové Hrady
Německý Benešov, dále fridlandských okresních
drah a drah v údoli Kamenice. Též o této
zprávě podal referát posl. inženýr Kaftan, načež
bylo jednohlasně usneseno hlasovati pro návrh
komise pro veřejné práce o podporování ze-
leznic nižšího řádu.
Kaftan
Častolo
Vltava
Praha
Labe
Mělník
Jaroměř
Poříč
Teplice Domažlice
Tachov
Dobřenice
Opočno
Dobruška
mnichův Hradiště
Křížany
Kvasiny
ŠtětlDubá
Doksy
Nová Hrad
Benešov
národní strana
19
article
— Palčivé otázky. V debatě o předloz
nouzové dotkli se řečníci dvou, té doby velice dů-
ležitých otázek. Především naprosto neracionelního
zásobování Prahy potravinami a následkem toho
nebývalé drahoty na trzích našich a potom ne-
vyřízené dosud otázky povinného všeobecného po-
jištění a zřízení zemských pojišťoven, právě tak
pro náhradu škod následkem živelních nehod,
jako pojištění pro připad invalidity a stáří. Po-
kud se týče otázky aprovisace, pronesli jsme již
o věci té názor svůj. Ostalně se vrátíme ještě
k této nad jiné důležité věci, jež bez vý-
jimky dotýká se každého a jež v ohledu
sociálním má význam, jako žádná druhá.
Tentokráte dotknouti se chceme věci druhét
zřízení zemských pojišťoven pro případ
elementárních škod. Co do pojišťoven pro přl-
pad stáří nalezá se akce v proudu, ovšem jen
pokud se týče jednotlivých stavů, však nemají
to býti zemské ústavy, jež převzaly by důležitý
úkol, zabezpečiti obrovské majoritě lidí nema-
jetných aspoň poněkud snesitelné stáří. O pen-
sijním ústavě pro úřadníky soukromé a o akei
v tomto směru na říšské radě zahájené přinesl
jsme také již svůj soud. Pokud jde o zřízení
ústavu pro povinné pojišténí proti škodám živel-
ným, žel, že dosud nestalo se nic, jakkoli
v ohledu tom nejedno již proneseno závažné
nalehavé slovo. Všechny pokusy, zříditi toho
druhu zemský ústav, zůstanou marné, pokud
nezmění se vítr ve Vídni a ne-
budou zlomeny vlivy oné nepolepšitelné koterie
jež plní kanceláře, v nichž se definitivně
rozhoduje a která i v oborech ležicích mim
státní politiku nepřestává působiti v neblahých
tradicích tereziánských, v tradicích centrali-
stických. Dnes nemůže býti pochybnosti o tom,
kde příčina, proč akce v zemích a zejmen
v království českém, pokud jde o zřízení po-
jišťoven proti škodám živelným, nemůže se
Vídeň
20
article
hnouti z místa. Překážkou jsou proudy centra-
listické v ministerských kanceláříck, kde maj
utkvělou myšlenku, že povinné pojišťování vůbec
nelze rozřašiti jinak, než formulkou centrali-
stickou. V ohledu tom výstrahou může býti
co děje se té doby s pensijním ústavem pro
soukromé úřadníky, jehož organisace má býti
směrodatná pro všechny pojišťovny ostatní, jež
zřízeny budou. Tak s velikým důrazem pro-
hlásil se chef věcí pojišťovacích v ministerstvu
vnitra, odborný přednosta rytiř Wolf. Tento
ministerský úřadník, v jehož rukou nalézá se
řešení problemu, v jaké formě zřízeny budou
povinné pojišťovny v Rakousku, trvá nezvratně
na zásadě, že musí to býti ústavy říšskés
sídlem správy ve Vídni a z Vídně řízené
Aby se neřeklo, dovolil by milostivě, aby
»úřady zemské« konaly věci čistě manipulační
co nejzávažnější. Koncem by připustil nanej
výše zemské instituce smirčích soudů, všal
vlastní správu a rozbudování o věci nejdůleži-
lější, o umístění hromadicích se kapitálů, z
každou cenu chce ponechati Vídni. A poněvadž
vláda trvá na řešení věci v této formě, proto
nemůže akce zemská v tomto směru z místa
Bude povinností zástupců národa českého a ve-
škeré české veřejnosti s největším důrazems
opříti páně Wolfovým nástrahám, jejichž ko-
nečný cil opět neni jiný, než sesiliti na úko
království a zemí a národů neněmeckých vliv
i moc Vídně a dopomoci myšlence centralistické
ku ještě většímu významu. Dokud nepřesvědč
se vláda, že v dosavadním směru to naprosto
nepůjde, že každá dobrá věc bez výjimky se
ztroskotá o nepřeklenutelný rozpor mezi princi-
pem autonomistickým a centralistickým, potu
nebude nejmenší naděje, že uskuteční se ko-
nečně, co je tužbou všech, jimž jde o hospo-
dářské a sociální dobro, zříditi přímé ústavy
pojišťovací a pensijní ve správě zemské.
Wolf
Wolfův
Rakousko
Vídeň
21
article
— Z královského hradu. Poslanec Břz
novský nakreslil výmluvný obrázek ve své in
terpellaci na sněmu podané starého sídla králů
českých, hrdých Hradčan. Nastala cestovní sai
sona a cizinci hrnou se opět do královského
hradu, nad nímž provozuje dnes vládu pan zá
mecký hejtman Zapletal. Cízinci uvidí tam, c
děje se s nejvýmluvnějším pomníkem české slávy,
s hradem, kde uložena koruna, jež panství ny
nější dynastie »takového lesku byla dodala.« Ne-
jen že se téměř pranic neobětuje na udržen
hradu, ze všeho patrno, že lhostejno je pánům
správeům jeho, jestli se rozvalí, když už to ne-
jde, aby se tam spáchal vandalismus jako
blízkými Černínskými kasárnami. Loni mělo se zu
to, že pan Zapletal, jenž je dnes nejspolehli-
vějším pilířem zdejší německé společnosti, se
svým úřadem se rozloučí, však ukázala se opě
všemohouenost jisté kliky, jež své chráněnee
ani v okamžiku největšího nebezpečí neopustí
Břz
Zapletal
královský hrad
Hradčany
22
article
Těchto dnů, kdy královská zahrada stala se po-
jednou zahradou císařskou, měla tam rendezvou
společnost, jež tak výborně umí snahy poněm-
čovací krýti pláštíkem humanity a paní a dámy,
z nichž mnohé v české Kosové Hoře, v Seze-
micích, v Heřmanově Městci nalévaly ve svém
mládí v krámeích svých otců kořalku, což ovšem
samo o sobě není nic nečestného a jež dnes
jsou hvězdami německé společnosti zdejší
v pravdě mohly si libovati, že v zahradě králův
českých cítí se jako doma. Je to sice smutné
když jed národní zášti otravuje u nás i snahy
lidumilné, jimž by v normálních poměrech každý
kdo má srdce pro trpící, vzdal dojista největš
uznání, však nemáme příčiny k nadšení oprot
lidumilům, již jednou rukou přinášejí pomo
ubohému, druhou ale snaží se oloupiti ho o ná-
rodnost. Jakž by také mohlo býti jinak, když
seznam spoluúčinkujících v královské zahradě
byl až na malé výjimky totožný se seznamem
spoluúčinkujících při lotošním »frühlingsfestu«
v německém domě pořádaném ve prospěch
Schulvereinu. Pokud se týče výhradně něme-
ckých nápisů na hradě, divíme se velice,
že oproti tomuto skandálu mičeli dosud
páni, kteří mají příležitost pro-
nésti soud svůj o této věci v
kruzích rozhodujících, však i re-
presentace obce pražské měla se už
dávno ozvat. K vůli českému nápisu na nějaké
veřejné budově bouří se celý okres německý
u nás lhostejně se dosud pohlíželo se strany
královského hlavního města na výhradně ně
mecká označení, jež léta již hyzdí královský
— Angličti hosté do Čech. Jak se dalo oče-
kávati, jeví se v: všech kruzích naší společnost
nejživější zájem pro návštěvu anglických redak-
torů a spisovatelů, kteři vedením vyníkajícího
hrad.
Heřmanův Městec
Čechy
Sega
23
article
publicisty a přítele národa českého p. Jamesa
Bakera již ve středu dne 7. t. m. do našeho
města zavítají. Program pražského pobytu mi-
lých hostí, jak byl v poslední zprávě nastíněn,
doznal v páteční schůzi vítacího výboru ještě
rozšíření. Angličtí redaktoři navštíví totiž hned
v prvý den svého pobytu u nás o 1/45. hodině
odpolední městské museum. Teprve po jeho
prohlídce pojedou do Náprstkova domu, kdež
pro ně mezi jiným připravena bude také vý-
stavka všech skvostných děl našeho písemnictví
a zároveň výstavka veškerých překladů českých
z anglické literatury. V osm hodin večer na-
vštíví hostě pražského „Sokola“. Při ná-
vštěvě zemského musea, jež určena je na pátek,
zajímati je bude kollekce veškerých, v majetku
musea se nalézajících publikací, odnášejících se
k anglické básnířce Vestonce, již uspořádati se
uvolil dr. Zíbrt. Ohledně návštěvy hradu Kar-
lova Týna podniknul vítací výbor kroky, aby
anglickým hostům výjimečně přístupnou se stala
i kaple sv. Kateřiny a jest naděje, že téte prosbě
bude vyhověno. — K žádosti Spolku ku po-
vznosení návštěvy cizinců kooptován do vítacího
výboru předseda jeho p. G. Zimek. Přípravy
k velkému hudebnímu rautu, jejž na počest
hostí anglických Spolek českých žurnalistů po-
řádá, jsou téměř skončeny. Již dnes můžeme
sděliti, že ze všech vrstev naší společnosti do-
cházejí co nejčetnější přihlášky, tak že raut
stane se bezpečně dostaveničkem veškeré praž-
ské intelligence. Dvorana žofínská proměněna
bude péčí vynikajicích sil uměleckých ve
skvostný drawingroom, jenž veškeré účastníky
valně mile překvapí. Vstupenky lze na průkaz
pozvánky obdržeti v závodech F. A. Urbán-
ka, Mojmíra Urbánka a E. Homolky
Baker
Vestonce
Zíbrt
svatý . Kateřina
G Zimek
Urbán
Urbánek
E Homolka
Kara
Týn
Náprstkův dom
Sokol
24
article
(Král. Vinohrady). Vstupné za osobu 5 korun,
za dvě osoby 8 korun, lístek rodinný (3 osoby)
10 korun. Reklamace vyřizuje jednatel Spolku
českých žurnalistů R. Cejnek, red. „Politik“
V městech venkovských, jež hosté navštiviti ho-
dlají, panuje pro návštěvu nejživější zájema
činí se horlivé přípravy, aby i zde hostím byl po-
byt co nejvíce zpříjemněn. Téměř všude jeví se
snaha c prodloužení pobytu milých hostí, již
však vzhledem ku přesně stanovenému programu
sotva bude moci býti vyhověno.
— Ruský list o sjezdech slovanských no-
vinářů, »Moskevské Vědomosti« mají velmi sym-
patický článek o posledním sjezdu slovanskýeh
novinářů ve Volosku-Opatiji. Organisace slovan-
ských novinářů, praví, roste a rozvíjí se každým
rokem. Když před osmi lety v Praze vznikl
myšlenka o organisaci slovanských novinářů,
nikdo nemyslil, že nabude tak velikých rozměrů
a stane se v budoucnosti mocným činitelem jak
v kultuře, tak i v politice Slovanů. Nyní každý
slovanský národ pochopuje význam té organi-
sace, čehož důkazem je založení novinářských
spolků ve všech slovanských zemích Rakouska
kromě Uher, kde každá organisace Slovanů je
nejen zapověděna, nýbrž i přísně pronásledo-
vána. Sjezdy slovanských novinářů svolávají se
buď do hlavních měst slovanských zemí Ra-
kouska, nebo do jiných slovanských měst,
těší se všeobecné symnatii. Na takových slovan-
ských slavnostech představitelé tisku uzavírají
svazky bratrské lásky, obeznamují se současně
se slovanskými zeměmi a připravují půdu slo-
vanské vzájemnosti.
Král
R Cejnek
VoloskoOpatiji
Praha
Rakousko
Uhry
spolek český žurnalista
Slovan
25
article
— Z České akademie. Ve schůzi I. třídy.
jež se konala dne 27. kvétna za předsednictv
prof. pana dra. Josefa Kalouska, po obšlr-
ném referátě přijat k vydání do archivu »Nově
nalezený zlomek formuláře biskupa Tobiáše z Be-
chyně (r. 1279—1296)« od dra. K. Šebesty;
oznámeno, že k Hejnicově »Listáři školství kutno-
horského« právě dotištěn rejstřík, Zibrtovy »Bi-
bliografie historické« dá se tyto dny do tisku
III. dílu svazek druhý. Při tom svoleno histori-
ckému spolku přepustiti za obvyklých podmínek
150 exemplářů III. dílu téže Zibrtovy »Biblio-
grafle«. Předneseny zprávy o výzkumech archiv-
ních, jež podnikli professoři brněnští pp. dr. Kame-
niček a Rudolf Dvořák; s povděkem přijaty knižní
dary zemského výboru moravského a pana dra.
Čeňka Kliera. Usneseno vstoupiti ve styky s mad-
ridskou » Real Aeademia de Jurisprudencia
y Legislación« a na konec svoleno zasílati publi-
kace třídní něklerým vážným korporacím, z nichž
jmenovitě české klassické, filosofické a průmyslné
kolleji sv. Prokopa v Lisle (Illinois) v severní
Americe.
— Kluby občanské. Občanský kl uh
v Holešovicích Bubnech odbývá výboro-
vou schůzi v úterý dne 6. června o 8. hodině
večerní v hostinci »Na kovárně«.
Kalousek
Tobiáš
K Šebesta
Hejnicův
page
doktor
Kame
Dvořák
Klier
Jurisprudencio
Prokop
Lisle
Illinois
severní Amerika
Holešovice Bubno
Český akademie
Real
Bechyně
26
article
— Poslanec p. dr. Lad Dvořák nám píše: Dnešní
zprávu »Samostatnosti«, jakoby před mým návr-
hem stran osnovy zákona o dě nických domeích byla
bývala sněmu podána zpráva zemského výboru
v téže věci, opravuji v ten rozum, že návrh svůj ve
sněmu učinil jsem 26. května a že teprv třet
schůzi po tomto mém návrhu byla ve sně-
mu rozdůna tištěná zpráva zemského výboru, čímž
teprv vešla ve známost členů sněmu. Že zemský
výbor ve schůzi své 17. května učinil o dětnických
domcích usnesení, bylo mi známo a také jsem tuto
okolnost ve své řeči 26. května ve sněmu vý-
slovně uvedl s díky příslušném referentu. Šlo
mně však o to, aby záležitost tato ještě v tomto za-
sedění přišla také na jednací pořad a proto jižv
prvé schůzi klubovní před početím tohoto zasedání
na vyřízení její ve sněmu jsem nalehal. Kdyby bylo
u nás zvykem v polemice pravdu zachovati, byl by
pisatel lokálky »Sam.« uvedl i druhou část
mého navrho, ve které jsem navrhl udělení pod-
pory družstvu dělnických domků v Lounech a byl
by se z toho dovtípil, že oba tyto návrhy v jedno
jsem spojil jen v zájmu věci samél Mimo to
konstaluji, že tento návrh svůj podal jsem právě 26.
května po poradě s členem zemského výboru jako
referentem téhož dne konané a s jeho plným
souhlasem! — V Praze, 3. června 1905. Dr.
Sam
Louny
Praha
27
article
Lad. Dvořák.
— Promoce. Pan JUC. Leopold Langer,
kandidát advokacie z Křelovic, bude v ponděli dne
5. června o 111/2 hodině dopolední na české univer-
sitě Karlo Ferdina ndově v Praze doktorem veškerých
práv prohlášen. — Pan MUC. Josef Hybler, rodem
ze Semii, bude ve středu dne 7. června o 1/212. hod.
dopol. na c. k. universitě KarloFerdinandově v Praze
za doktora veškerého lékařství veřejně prohlášen
— Zprávy rodinné. Pan Oldřich Šlemín, před-
nosta stanice sev.-západní dráhy v Ústí nad Úrlicí
a paní Marie Šleminová roz. Kličkova, dcera hu-
debního skladatele, professora při hudební konserva-
toři a učitele hudby v akademii hrab. Straky, Josefa
Kličky, slavili sňatek dne 31. května 1905. — Dn
dne 4. června t. r. slaví sňatek velkoprůmyslník pan
JUDr. Max Lasch, chef firmy Michael B. Tellen
v Praze a v Hoře Kutné, se stečnou Gretou Den-
hofovou z Prahy
— Jmenování. Stavebními rady pro technickou
službu u c. k. ředitelství pošt a telegrafů v Praze
byli ministrem obchodu jmenováni c. k. vrchní sla-
vební komisaři Jílek Václav a Šandor August.
— Úmrti. V pátek zemiel v Chrudimi ve váky
58 let professor realného gymnasia pan Vacl v
Dvořák
JUC
Langer
Ferdin
Hybler
Oldřich Šlemín
Šleminová
Kličkův
Straka
Klička
JUDr
Lasch
Michael
Gréta
Jílek
Šandor
August
Úmrt
Vacl
Křelovice
Praha
Ústí nad Úrlice
Kutná
Chrudim