ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6c84d530-78e9-11dc-8527-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 111, org 7, place 46, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
4. června 1905.
4 masthead
Císlo 152.
5 article
vrhy resoluční, jež souvisejí s různými předměty,o kterých se v rozpočtu zemském jedná. Poněvadž roz- počet zemský obsnhuje v sobě celou správu vedenou zemským výborem, není věci, o které by se při této příležitosti mluviti nemohlo, ale i tehdy jest jednání formulováno tak, že o návrzích takových činí se dota na podporu a je-li návrh dostatečně podporován, od- kazujo se komisi rozpočtové. To se může státi při roz- počtu, ale nikoliv při jednání o určitých konkretních věcech, ježto by se tím obcházely předpisy jednaelho řádu o návrzích samostatných. Potom udělil slovo posl. Vojtovi. Poslanec Vojta (proti): Perla říše habsburské, obydlená pracovitým a nadaným lidem naším, země česká, je vládním systemem tak nemilosrdně vyko- řisťována, že ke hražení mnoha millionů deficitu ve svém rozpočtu je nucena sahati rok za rokem k dlu- hům. Vláda, která každoročně má z našeho království přes 100 millionů čistého zisku, povolila na podporu poškozeného obyvatelstva 6 mill. korun, a za tuto čásiku žádá od nás, abychom nežádali znovuzavedení mateřské řeči své do vnitřního úřadování při státních úřadech a druhé university. Vláda ustanovila nouzově komitéty, které za předsednictví okresních hejtmanů měly riditi podpůrnou akci. Kdo však dostal podporu? Nebylo to namnoze obyvatelstvo relnické, nýbrž za- časté jiné vrstvy; skuteční hospodáři dosáhli podpor nepatrných anebo nedosáhli žádných. Lid čekal, že vláda nebude od něho žádati zaplacení daně pozem- kově. Vláda byla by lépe učinila, kdyby si byla všechnu podporu nechala a raději nařídila odpisování daně dle čistého katastrálního výnosu z celého ho- spodářství. Pohroma suchem stihla naše a celé středo- evropské rolnictvo tak, že nebylo mu lze ani nejnut- nějších potřeb si opatřiti. Škoda, pohromou vzešlá, odhadnula byla na 250 mill. K.
Vojta
6 article
Příčina, proč situace se pro nás v posledních 20 létech utváří vždy nebezpečněji, záleží v tom, že výrobky hospodářské při uzavírání obchodních a cel- ních smluv nejsou oproli cizině dostatečně chráněny. mimo to jsou to nespravedlivé tariíy na drahácha soutěž uherské mouky Obě pohromy, jmiž byla zachvácena země, stihly takké živnostnictvo. V malých okresních městech je živnostník poukázán na odběratele a zákazníky ven- kovské. Když na venkově rozhosti se bída, kupují rol- nici pouze nejnutnější zboží, a to většinou na dluh. Proto je pomoc nutna všem Trpce překvapila řečníka letošní zpráva rozpo- čtové komise, téže komise, která v r. 1903 navrhla obnot 31/4 mill, korun ve prospěch obyvatelstva po- škozeného krupobitím, letos však svůj vlastní před- loňský návrh odstranila, ač se poměry českého jihu zhoršily. Český jih nežádal ani o podporu, maje trpké zkušenosti z r. 1903. Jihočeský lid je roztrpčena zklamán; jménem těžce zkoušeného lidu jihočeského řečník tedy žádal, aby sněm, když již podpora, r. 1903 připravená, jest odepřena, aspoň teď, při rozdělení nynějšího obnosu 31/2 mill, korun, vyslovil se v ten smysl, aby tentokráte vzal byl zvláštní zřetel na obce jihočeské. Za tím účelem podal řečník návrh: Zemskému výboru a zemědělské radě ukládá se, aby při udílení podpor z fondu ve prospěch obyvatel- stva poškozeného brán byl zvláštní zřetel na obyva- telstvo okresů, r. 1903 krupobilím a 1904 suchem po- stiženým, a podpory ty aby udíleny byly dle škody skutečně zjištěné. (Výborně! Hlučný souhlas.) Návrh nebyl však dostatečně podporován.
7 article
Posl. Krützner (pro) uznal dobrou vůli vlády a poslanecké sněmovny, aby poskytnulo bylo pomoci rolnickému obyvatelstvu nouzí stiženému, načež vy- slovil se proti individuálnímu rezdělování peněza natural a pojednav o nevhodněm složení jednotli- vých nouzových komitétův okresních, vytýkal dále že odpisy daní namnoze nejsou dosud provedeny. Na konec projevil radostný souhlas se sněmovní před- lohou nouzovou. Posi. Krejčik (proti): Po úradě s kollegy průmy- slníky a obchodníky dovolují si vyiknouti naše stano- visko, souhlasné s míněním předešlých řečníků, že podpora navrhovaná jest dalekosáhlého lidumilného významu pro veškeré obyvatelstvo. Z ohledů lidumil- ných souhlasímo my živnostníci úplně s kroky ke zvelebení našeho rolnictva směřujícími. Naše časo- pisecivo přesně vytklo okolnosti, na které při udělo- vání takové částky má se bráti zřetel Krátká doba minula od rozpočtové debaly, př které generální zpravodaj posl. dr. Fořt výkladem svědčicím o vysoké jeho odborné zdatnosti, poukázal na slále rostoucí delicit v našem zemském hospodář ství. Bylo zde řečeno, že podobáme se hospodáři, který na jedné straně se zadlužuje, na druhé straně koná dobro. Sněm zemský musí si sumu, kterou na nou- zovou akci povoluje, přece vypůjčiti, což bude míti za následek vedle pravidelných zemských přirážel ještě nové přirážky.
Posl Krützner Krejčik doktor Fořt poslanecký sněmovna
8 article
Všimneme-li si způsobu, jakým částka 3.500.000 korun má býti rozdělena, vidime na prvěm místě stavby silniční, dále věnovali se má slušná částka na meliorace pozemků, kterýžto náklad brzy se nám zase vrátí; taktéž i částku 500.000 K na lesnictví schvalu- jeme. Vedle toho však prosim, aby zvláštní pozornost věnována byla částce 1,000.000 K, určené na zvele- pení chovu dobytka a povznesení dobytkářství v Če- chách. S polěšením poukazuji tu na ten oddíl řeči posl. dra. Viškovského, v němž mluvil o approvisaei a zásobování velkých měst, o chlebovinách a potra- vinách a o jejich zdražování; slova jeho padaji na váhu zvláště nyní, kdy každý sociální politik musí uznati, že dnešní dělník se svojí mzdou při dnešní drahotě nalézá se na pokraji zkázy. Upazorňuji, že v záso- bování velkého města tak zůstali jsme pozadu, že i z Magdeburku dovážejí k nám, do bohaté naší ko- mory, máslo a vejce a vzpomínám, jak dr. Lueger zcela jinak postaral se o Vídeň. Vznáším na repre- sentanta naši vlády žádost, by energicky kroky zařídil, aby 500.000 obyvatelstva pražského nebylo vydáno na milost při approvisaci několika velkokapitalisti- ckým veličinám.
Viškovský doktor Lueger Magdeburk Vídeň
9 article
Srovnáme-li ciferně obnosy částek navržených pro zemědělstvo a živnostnictvo i obchodnictvo, shle- dáváme nápadný rozdil. Prohlašuji však předem, že by se na národě prohřešil každý, kdo by chtěl stav zemědělský a živnostenský od sebe děliti. Přes to však dlužno poznamenati, že v království českém patrný jest pozvolný převrat sociální dalekosáhlého rozsahu. Čechy přestávají býti zemí převahou rolnickou, což nám dokazuje statistika na základě berních výkazů. O poplatnosti nechci se šířiti, ale tolik mohu říci, že průmyslové obyvatelstvo mnohem větší oběti přináší na finance království českého, a že průmyslové oby- vatelstvo mnohem méně za to béře z peněz zemských Při nynější předloze nouzové je také důležita otázka, jakým způsobem naložiti s částkou 500.000 K navrhovanou pro živnostnictvo. Prolože těžko jest zji- stiti ziferně počet poškozených, bylo navrhováno za- kládám malých řemeslnických záložen. Na to však nemůžeme se nijak spolehnouti. Jako krystalisační myšlenka vznikl názor, aby sumou touto sesílen byl bonifikační fond při jubilejním fondu císaře Františka Josefa. Tento názor jest zajisté sympatickým, podobně jako mínění, že by obnos ten věnován býti mohl po- kračovacím školám průmyslovým. Rozhodně však jest potřeba, aby zde byli orgánové, kteří by dovedli částku luto věnovati ve prospěch živnostnictva. Podobný pomocný orgán trvá při zemském výboru, a to jakožto zemská komise živnostenská, která ovšem pro různé nepřiznivé okolnosti nemohla se dosud plně uplatniti.
František Josef Čechy
10 article
Lze však doufati, že v budoucnosti vykoná jistě svůj úkol, jako podobná korporace haličská Na základě svých výkladů podal řečník na konec návrh:Předposlední odstavec zprávy komise rozpo- čtové o podporách alinea 1. budiž doplněn slovy: při tom nechť zemský výbor uváží, zda by nebylo účelno, aby zřizena byla pomocná komise živnostenská, je- jímž úkolem by bylo, aby podpory 500.000 K k na- léhavým potřehám přiměřeně a vhodně bylo použito. (Výborně! Hlučný souhlas.) Návrh byl dostatečně podporován. Posl. Ansorge (pro) stěžoval si, že nesmírně málc pamatováno bylo na okresy teplický a broumovský při rozdílení podpor nouzových a na obtlže, které pi tom činily úřady. Na konec navrhl resoluci, jíž vlád se vyzývá, aby spolu se zemským výborem způsobila aby soudnímu okresu leplickému bylo dáno 20.000 korun a okresu broumovskému 7000 K na odškod- nění nouze. Posl. Maresch (proti) pravil, že nechce vyšetřo- vati, jak rozsáhlá byla v Čechách nouze následkem živelních nehod v létech 1903—1904 mezi rolnictvem; ok yvatelé měst vidí hlavně, že všecky potraviny jsou u nás neobyčejně zdraženy. Pravilo-li se v předešlé sokůzi, že řezníci kupovali laciný dobytek a pro- dávají drahé maso, lze odpověděti, že není živnosti více ullačené nežli jsou řezníci, kteří zvláště v ně- mecké části Čech stojí na pokraji záhuby. To sou- zpět.
Posl Ansorge Maresch Čechy
11 article
visí nejen s našimi českými poměry, nýbrž také s tím, že jsme připoutání k Uhrám. Rečník vytýkal potem také zdražení mléka, poukázav k tomu, co toto zdražení, 4 haléře na litru, znamená pro malého člověka. fiečník uvedl pak navrhovanou nouzovou podporu v souvislost s přírážkami zeskými a deficitem zemským, jakož i s tím, že každý rolnický poslanec snaží se co nejvíce dosíci pro svůj okres; jsou z toho skutečné dostihy. Kdyby všem těm požadavkům měl býti vyhověno, a kdybychom chtěli míti spořádaný rozpočet, vzrostly by přirážky tak, že by toho prů- mysl nesnesl, a že by dokonce nemohl zakládati pod- niků, jimiž soutěží s cizinou. Rečník pravil potom, že měl příležitost jednat s cizozemskými firmami, jež v Čechách založiti chtěly pobočné závody. První otázkou bylo při tom vždyi Jak velké míte přirážky? Posl. Peschka: Také obecní přirážky! Posl. Maresch: Ovšem! A já mohu jen Fíci, že přes horlivé snahy, udržeti jisté odvětví velko- průmyslu, pro Ústí jako stvořené, usadil se závod ten ve Sv. liypolitu. Takové události se budou v nej- bližší době často opakovati. Svým finančním ho- spodářstvím přivádíme na zemi zkázu a proto měli by podobné požadavky, jako nyní akce nouzová. býti odstaveny, Pokud jde o individnální rozdílení akce nouzové, praví se nyní, kdy peníze jsou rozděleny, že tento způsob je znemravňující, proto žádá se nyní pro- vádění meliorací, koupě užitkového dobytka a stavba silnic. Než není jisto, že při tomto způsobu akce podpůrné nebude se opakovati, co se dělo při roz- dílení individuálním.
Rečník Posl Peschek Fík Uhry Čechy Ústí
12 article
Nyní na úlevu nouze navrhovaných 31/4 millionu korun neučiní rolnicívo šťastným, ale my za tento požadavek zaplatíme 31/2 millionu. (Hlučný a trvalý odpor u německých agrárníků.) Také průmysl jest v tísní a musí napjati všechny síly, aby se při soutěži s cizinou udržel. Rovněž maloživnostníci a malo- obchodníci nemají na růzích ustláno. Rečník připome- nul pak, že v minulé schůzi sněmu jeden z něme- ckých agrárníků žádal odpis daně pozemkové vůbec a jiný ohražoval se proti tomu, aby se od rolníků žá- dala osobní daň z příjmu. Rečník k tomu připomenul že každý zaměstnavatel musí úřadům oznámiti ve- škoré dělníky, kteří mají přes 1200 K příijmů, k vůl tomu, aby jim mohla býti předepsána osobní dai z příjmu. Oni ji platí, ale 100.000 těchto dělníků nemá dosud v tomto sněmu zastoupení. Rolnictvo pokládá řečník za vrstvu majetnou a proto nesouhlasil s tím, že mluvči jejich žádal, aby rolnictvo bylo spro- štěno placení daně pozemkové a osobní daně z příjmů Posl. Pezchka: To jste nám nerozuměl! Posl. Marezch: Prosím, pan poslanec Kutschen včera to řekll Dělníci v naší krajině nevydělali po více než 12 neděl ani haléře, ale své daně musili zaplatiti přes to, že trpěli nouzi. (Ilasy: To připouštíme!) Okres a město ujaly se dělnictva tím, že podnikly nouz ově stavby, vycházejíce ze zásady, že ani haléř nemá se dáli podpory, ale že se má poskytnouti práce.
Posl Kutschen
13 article
Posl. Poschka: To podpisuji! Posl. Maresch pravil pak, že v podobné tísni jako nezaměstnané dělnictvo úpí také maloživnostnicivo a maloobchodnictvo. O nedostatku mezi obyvatelstvem měst svědčí již ta okolnost, že v Ústí nad Labem bylo v r. 1904 vyčepováno o 1560 hl piva méně než v roce 1901 Posl. Grössl: Jest dobře, když vůbec ještě mohou píti pivol Posl. Maresch: Odpusťle, vždyt oni pivo nepili neboť pak by se bylo těch 11.000 hl. také vypilo. Posl. Grössl: To dělají antialkoholikové! (Ve- selost. Posl. Maresch: Nikoli! To způsobuje chudoba obyvatelstva a zvýšení pívní daně, která neměla po- sud očekávanéhe výsledku, neboť přes její zavedení vzrostl deficit země z 9 na 11 millionů. (Souhlas. Ti nežádají žádnou zemskou subvenci. Já však pra- vím: Stejné povinnosti, stejná práva! (Obrácen k ně- meckým agrárníkům:) Pánové činí nárok na nad- práví, ale na nás převalují zvýšené povinnosti. Posl. Peschka: Jak to? Posl. Maresch: Z toho jednoduchého důvodu, po něvadž z výplaty 4 millionů korun na akci nouzovou velká část padá na naše bedra.
Posl Grössl Peschek Ústí nad Labe million
14 article
Posl. Peschka: Ale docela nic! To zůstaneme dlužni! (Veselest.) Posl. Mazesch: Pánové, to jest to, ce vyznačuje naše poměry, a když pan kollega Peschka o tuto věc zavadil, vrátím se k ní. Dolazoval jsem se ho o této záležitosti a tu on mně prostodušně pravil: „Ty čtyři milliony si ovšem pumpnem!“ To jest velmi smutné. Vy dostanele 4 milliony a na nás bude. abychom z nich zaplatili úroky. (Ilučný odpor u ně- meckých agrárníků.) Pánové si stěžují na způso zdanění zemědělství. Já však vám pravím, že po- měry zdanění nájemného vyvinuly se tak, že vzbu- zují náš největší úžas, ale také nejostlejší opposici (Souhlas u přátel řečníkových.) Majilelé domů jsou daňovně lak zatíženi, jako dějista v žádné jiné zemi. (Opělný souhlas u přátel řečníkových.) Řečník ohra- žoval se potom proti domněnce, že by byl chtěl osobně dotknouti se rolnictva, uznávaje zároveň, že každý má právo snažiti se o to, aby dosáhl ce nejvíce prospěchů. Posl. Ansorga: Dunajská paroplavební společno má laké zisk z toho, že dostané státní subvenci z daní. které my platíme Posl. Maresch pokračuje, pravil, paroplavba nemá státní subvence. Labe přes to upraveno tak, že se po něm dopravuje za milliony zboží, což celé zemi jest na prospěch. Hlučný souhlas u přátel řečníko- vých.) My jsme však ještě nešli žebrat na labskou paroplavební společnost.
Posl Peschek Pánová
15 article
Posl. Ansorpe: Mť žije kasinol Posl. Mazesnh: Na věci, ktorá byla usnesenav konferencích předsedů klubů, se tím nic nezmění, alo konal bych kázání hluchým uším, kdybych o tom chtěl ještě dále mluviti. Ale prosil bych, abyste ne- pokračovali na dosavadní své cestě. Vy sami připou- štíle, že nouzová akce nemá louženého úspěchu, nýbrž nacpak, že vyvolává následky nepřijemné. Dlužno žádati, aby letošní nouzová akce byla poslední (Hlasy na lavicích německých agrárníků: To bychom si také přáli), neboť mohlo by se státi, že by se ostalní stavy proti ní ohradily. Posl. Ansorge: Vy jste v menšině, my rosteme vás ubývál Posl. Maresch: Pane Ansorge, bůh nedává stro mům růsti do nebe! Není dobře, jestliže soukmenove různých životních povolání se vzájemně potírají (Různé projevy na lavicích německých agrárníků.) Posl. Marescb pravil pak, že se mu jednalo o to, aby požadavky nouzové podpory nebyly epětovány. poněvadž by prý právem ostatní vrslvy proti temu se ohradily, neboť akce taková znamená pro ně trvalě zatížení, jehož kencem hy byl všeobecný úpadek. Bude-li osobní daň z příjmů oblížens přirá žkami, pak každý majetný půjde raději do ciziny jako na příklad lidé, kteří mají millionové příjmy, odstěhovali se z Berlína, poněvadž se tam vybíraly přirážky více ne 100á, do předměstí berlínských. (Hůzné projevy n lavicích německých agrěvníků. Řečník skončil pak žádostí, aby letošní nou- zová akce byla poslední. (Hlučný souhlas u přátel řečníkových, hlučný odpor u německých agrárníků. Posl. Blahovec odsoudil po delším úvodu nedi statečnou pěčí stálu o to, aby pro případ živelních pohrom bylo postaráno o rolnické obyvatelstvo. Stát u nás ujímá se spíše hospodářsky silných než slabých.
Posl Ansorge Blahovec Berlín Mazesnh
16 article
Přes to, že krise zemědělská dolýká se celého našeho života hospodářského, hodila dřivější vláda vídeňská jenom několik grošů mezi lid, a při tom ještě nešlo jí o pomoc lidu, nýbrž o to, aby státní kára dostala se do „běhu“. To nebyla žádná pomoc, to byla ne- mravná pranice o groš. Nejlepším prostředkem pro úlevu škod povstá- vajících živelním pohromami není stální a zemská subvence, nýbrž nezúročitelné půjčky a pojištěni proli škodám z živelních pohrom. Rolnictvu nestači však nynější soukromé pojišťovny, které počítají pouze se soukromým ziskem. Proto bylo by žádoucno, aby jednou přikročeno bylo ke zřízení zemské pojišťovny Pojišťování jest zajisté úkolem rozumné hospodářské politiky, a prolo lze doufati, že podle vzoru sousedních zemí i u nás najde se cesta, po které se dospěje k uskutečnění této myšlenky. Na konec přimlouval se řečník za udělení sub vencí okresům volyňskému, sušickému a strakoni ckému. (Výborně !) Nejvyšší maršálek zemský sdělil pak, že poel Kratochvíl, který byl zapsán pro návrh, dal se přepsati proti návrhu Posl. Vopzšálek učinil návrh na konec debatv.
Kratochvíl Posl
17 article
Nejvyšší maršálek zamský sdělil pak, že posl dr. Stránecký podal pro případ, že by návrh ten byl přijat, následující návrh Ve smyslu žl. 50. jednacího řádu budiž čl. 11 předlohy doplněn takto: 1. Vláda se vyzývá, aby provedla co nejrychleji opatření, směřující k tomu, aby na příště se nemohlo státi, by následkem živelní pohromy mezi malými rolnickými lidmi hlad se stal pánem. K tomu cíli se vyzývá vláda, aby stejně jako okradené záložně svato- václavské v Praze, měřila i lidu venkovskému. 2. Budiž k okamžitému použití pro kraje živel- ními pohromami notoricky postižené vládou zřízen fond 1,000.000 K při zemské bance království českého, z kterého by zápůjčky 3% byly povolovány na nevy- pověditelnou dobu jednoroční majitelům pozemků, nebo hospodářům vůbec v okresích jakoukoli oohro- mou živelní, úřadně prokázanou, postižených. Návrh lenlo nebyl dostatečně podporován. Návrh posl. Vopršálka na konec dobaty by přijat.
doktor Stránecký Praha
18 article
Nejvyšší maržálek zamský vyzval pak řečníky, by si zvolili generální řečníky. Ježto ke shodě o nich nedošlo, prohlásil maršálek, že rozhodnuto bude lo- sem. Rukou nejvyššího maršálka byli pak vylosováni za generální řečníky: ze seznamu noslanců pro před- lohu přihlášených posl. Peschka, z poslanců pak proti předloze přihlášených posl. dr. Zimmer: Posl. dr. Zimmer (generální řečník proti): Dovo- luji si obmeziti svou řeč pouze na návrh: Zemskému výboru a zemědělské radě se ukládá, aby při rozdělo- vání podpor náležitý zřetel braly na ty okresy, které r. 1903 stiženy byly krupohitím a r. 1904 suchem, a o tomto rozdělování aby zemskému výboru podroh- nou zprávu podaly. Tím končím. (Výborně!) Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že posl. Nikl- leld podal návrh až po skončené debatě, i nemůže proto učinili dolaz na jeho podporu. Pak uděluje slovo posl. Peschkovi generál- nimu řečníku pro návrhy. Poněvadž posl. Peschka nebyl ve sněmovně přítomen, prohlásil nejvyšší mar- šálek zemský, že posl. Peschka ztrácí slovo. (Hlučná veselost v celém sále i na galeriích.) Posl. Kalina (volá): To jest slavný sněm! To jest práce l Nelvyšší zomský maršálek oznámil pak, že k věc- né poznámce přihlásili se posl. dr. Stránecký Kalina a Prášek.
Peschek doktor Zimmer Posl Nikl Kalina Stránecký Kalina Prášek Dova
19 article
Posl. dr. Stránecký pravil, že chce jen věcně po- dosknouti, že jednání, kterým se ukončuje celá akce zemského výboru a sněmu, jest nedůstojné. Nám béře se zde slovo a možnost, abychom mohli zájmy našich ckresů předněsti a hájiti. Protestuji, aby se strany velkostatkářů činěn byl návrh na konec debaty. Sněm právě k vůli této akci byl svolán, a to na krátkou dobu, a my tímto jednáním vehnáni jsme v nová pouta videňské vlády. Chtěl jsem mluviti o okrese netoli- ckém, ale když zbaveni jsme byli slova, pravím hanba, českému sněmu, že béře poslancům právo mlu- vili. (Oho! Oho! Hlučný odpor na lavicích českých. Nejvyšší maršálek zemský volal posl. dra. Strá- neckého za tento výrok k pořádku. (Tak jest! Výhorněl Dravol Posl. Kalina (ve věcné poznámce): Žádal vzhle- dem k dodatku rozpočtové komise, který byl předložen rozpočtové komisi již r. 1903, zpravodaje, aby pro- hlásíl, zda měla rozpočtová komise úmysl, aby z do- tace té refundováno bylo překročení příslušných po- ložek rozpočtu zemského z roku minulého. Potom žádal, aby zvláštní zřetel byl vzat na okresy jihočeské, kde žádoucno je provádění meliorací, ježto polom by se tam umožnil takový chov dobylka, že by český jih stal se opravdovou komorou dobytkářství českého.
Posl doktor Stránecký Dravol Posl Kalina
20 article
Posl. Karel Prášek ve věcné poznámce útočil nej- prve proti posl. Vojtovi, pokud mluvil o tom, že pouze ty okresy v Čechách, které na schůzích ostrými slovy se hlásily, dobře pochodily při podporách. Potom vy- pravoval, kterak laskavostí pana místodržitele měl příležitost nahlédnouti do jeho (místodržitelova) se- znamu okresů poškozených, které roztříděny byly na okresy bobaté, méně bohaté a nejchudší. Jihočeské okresy označeny byly tam čislicí III., t. j. jako nej- chudší, bez ohledu na to, zda byly méně anebo více poškozeny. Zajisté, že některé okresy severočeské byly neméně poškozeny. Na slova kol. Kaliny, aby okresy jihočeské byly respektovány, odpověděl řečník, že by mohl předložiti výkaz, dle něhož byly kraje jihočeské po katastrole zemědělskou radou silně zapodpořeny ve všech smě- rech, aniž se zemědělská rada ptala po oprávnění (?1). Řečník žádal pak, aby se nečinil rozdíl mezi rolníkem jhočeským, severočeským a středočeským. Český jih může býli ubezpečen, že stejně je respektován země- dělskou radou, jak toho zaslouží, rovnoměrně i se severočeským rolnictvem. Poslanec Kubr (volá): To je politická licilace V j- tova a Kalinova! Potom promluvili zpravodajo vě.
Posl Prášek Vojta Kalina Kubr Kalinův Čechy
21 article
Spoluzpravodaj posl. dr. Schreiner konstatoval že nebylo vlastně se žádné strany činěno námitek proti nouzově predloze: pouze posl. Maresch vyslovil o ní některé pochyby. Řečník proti němu dokazoval že rolníci mají právo dožadovati se podpory, jsou-li stižení živelními pohromami. Z toho, co posl. Maresch řekl o dělnictvu, soudí řečník, že dělnictvo jest lépe situováno, nežli rolnictvo. Dále vyslovil souhlas s vý- rokem posl. Peschky, že daň, jednotlivými okresy placená, nemá býti podkladem pro rozdílení subvenci Oproti posl. Kalinovi pravil řečník, že nemá se při- hlížeti v první řadě k českému jihu, nýbrž že stejně postiženy byly německé kraje v Rudohoří a Krkono- ších. Rečník žádal dále zrušení tarifních slev ve pro- spěch cizozemského lnu a projevil souhlas s podnětem posl. dra. Nitschea, aby nouzové podpory na stavby silnični a podniky meliorační neobmezovaly se pouze na ty podniky, jichž provedení bylo usneseno v létech 1903 a 1904. Na konec ujistil, že zemědělská rada, pokud bude účastna rozdělování subvencí, bude pečo- vati o to, aby se pomáhalo zejmena těm, kteří jsou hospodářsky nejslabší. Zpravodaj posl. prof. dr. Fizdler: Kdykoli v této sněmovně projednávány byly nouzové akce, vždy mluvili a hlasovali všichni členové jednosvorně a přiznali rolnictvu podporu, jaká mu byla navržena.
doktor Schreiner Peschek Kalina Rečník profesor Fizdler Rudohoří Krkono
22 article
Včerejší a dnešní debata význačna je tím, že poprvě zazněl v léto sněmovně hlas, který začíná činiti roz- díl mozi venkovem a městy. Jsem povděčen tomu že nestalo se tak se strany české, nýbrž se strany německé. Ale nelze se tomu diviti. Kdo pozoruje prou- dy nynější doby, vždy více sílící hnutí stavovské. nesmí zavírati oči před tím, že se snad naše politické poměry změní. Nám záleží toliko na tom, aby pro naše národní a politické ideje vždy v řadách těch kteří vystupují stavovsky, byl udržen stále zájem a svornost. Německý zástupce měst vyslovil zde přání, aby nouzová akce zemská byla projednávána dnes napo- sledy. Zdá se mně, že přání jeho bude vyplněno, ale z jiného důvodu, než on o to žádal: z toho důvodu. že ani stát, ani země nesnosou již podruhé tak ve- likého zalížení mimdřádného, jaké nouzové akce, po několik let opětované, znamena To nás však nezlavuje povinnosti, když jsme již k takové akci přistoupili, abychom ji provedli způsobem svědomitým a vydatným. Zajímava byla debala také tím, že byla uvedena na přetřes také otázka živnostenská, a že zejmena stala se zde zmínka o zdražování potravin. V tomto směru vysoce zajímavy byly zvláště vývody p. dra.
23 article
Viškovského, ale mohli jsme všichni v nich přece shle- dati jakýsi osten, který se mohl dotknouti obchod- nictva. Dr. Viškovský vidí příčinu zdražování potravin v nedoslntečné organisaci živnostnictva. Je v tom kus pravdy, ale není to pravda celá. Víme, že ani dokonalá organisace, jakou velký obchod má, nezachránila nás před zvýšením cen, Konečně jest lu také mnoho jiných příčin, než nedostatečná organisace malého obchodu. Jsou to různá opatření zdravotní, zdražení dílen, bytů, veřejné dávky a konečně jeden vliv, na nějž nesmíme zapomenouti, totiž sesílení ochranářských proudů, které v poslední době zavládly v Evropě. Celní ochra- na nemá ovšem všude za následek zvýšení cen, ale také ona nese značný díl viny na všeobecném zdra- žení. Nalézti proti tomu ochranné prostředky jest ve- lice těžko. Řekne se sice: sesíliti plahobyt obyvatel- stva, ale dosud nikdo nenaznačil nám cestu, jakou jednoduše a bezpečně bychom toho dosáhli. Musíme prozatím starati se o podporu našeho vývozu, ale musíme také pečovati o podporu dobylkářství našeho. Jest právě smutně, že u nás se tak málo o tyto olázky sturá veřejnost. Musíme hledati příčinu tohoto úkazu v rozháraných národních a politických poměrech. Ozval-li se dnes právě s německé strany appell, aby odstraněny byly národnostní spory a nastal smír, jistě s Iím všichni souhlasíme; jde jen o to, aby byl do- statek dobré vůle na obou stranách.
Viškovský doktor Evropa
24 article
Řečník potom doporučil jednotlivé návrhy, po- dané během debaty, a navrhl, aby četné netice, akce nouzové se týkajicí, byly přikázány zemskému vý- boru s uložením, aby na ně vzal ohled při rozhodo- vání o udílení subvencí. (Výborně! Potlesk.) Nejvyšší maršálek zemský zavedl potom hlaso- Návrhy komise (v „Národních Listech“ dříve již doslovně uvedené. Pozn. red.) byly přijaty, rovněz dodalečné a s nimi souvisící návrhy poslanců Krej- 3ka a dra. Viskovského. Potom přijat byl návrh zpravodaje posl. prof. dra Fiedlera o přikázání příslušných petie výboru zem- skému. Poslanci němečtí podali pak celou řadu návrhů nouzových.
profesor Fiedler
25 article
Poslanci dr. Fiedler, dr. Vižkovský, Prášek a spol podali pak k místodržiteli tento dotaz o záležitosti zcelování pozemků: Otázka zcelování pozemků, o jejíhož příznivého rozlešení očekávají mnohé krajiny pokrok a zlevnění svého hospodaření, po dlouho dobu zůstává stále nevyřízena, ač vláda na poradách r. 1897 při c. k. místodržitelství konaných slíbila věci této se ujati a k jejímu rozřešení s veškerou rozhod- nosti působili. Od lé doby předložila sice vláda radě zemědělské pro království české k posouzení předlohy zákona říšského i zemského, pojící se k této zále- žitosti, avšak k podání předloh — a rada zemědělská již před delší dobou své vyjádření podala — posud nedošlo. Podepsaní, kladouce značnou věhu na zkon- cování této záležitosti v zájmu zemědělského obyva- telstva a poukazujíce zejmena na potřebu moderního vybudování zákonodárství zcelovacího s použitím cen- ných zkušeností, které v jiných zemích tohoto moc- nářství a také v cizině v otázce této byly získány. táží se V. E.: Jest V. E. ochotna sděliti slavnému sněmu, v jakém stadiu záležitost tato se nachází, zda vláda jest cchotna osnovy zákonů o zcelován pozemků co nejdříve k ústavnímu jednání předložiti
doktor Fiedler Vižkovský Prášek zemědělský pro království
26 article
Příšlí schůze konati se bude v pondělí dne 5. t. m o 11. hodině dopolední. Na jednacím pořadu jsou: 1. Zprávy o volbách. 2. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o osno- vě zákona, týkajícího se přispívání království českého ke splavnění Vltavy v obvodu královského hlavního města Prahy, jež státem provedena býti má, pak o osnově zákona o přispívání království českého ke kanalisaci Labe od Mělníka až do Jaroměře, jež laktěž státem má býti provedena. (Zpravodaj posl. Kaflan.) 3. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávi zemského výboru o poskytnutí příspěvku zemského k uhražení nákladu kanalisace Vltavy a Labe v trati Praha—Ústí n. L. v létech 1903, 1904 a 1905 a o žádosti c. k. vlády za povolení zemského příspěvku 6,200.000 K k větší potřebě vyšetřené na pokračování v kanalisačních pracích na této trati sumou 18,600.00 korun. (Zpravedaj týž.) 4. Druhé čtení zprávy komise pro práce veřejné o zprávě zemského výboru o podporování železnic nižšího řádu. (Zpravodaj týž.) 5. Druhé čtení zprávy komise pro záležilosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského o žádosti městské rady liberecké za povolení k dalšímu vybí- rání dávek nápojových v městské obci liberecké.
Vltava Praha Mělník Jaroměř
27 article
(Zpravodaj posl. Markert.) 6. Druhé čtení zprávy komise pro záležilosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru o žádosti městské rady v Liberci za vymožení zemského zá- kona o bezplatném postoupení pozemků obecníchv Liberci jakožto staveniště pro úplnou školu přádel- nickou, jež se má v Liberci zříditi, obchodní a živ- nostenské komoře v Liberci. (Zpravodaj týž.) 7. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okrosní a obecní o zprávě výboru zemského se žá- dostí městské rady liberecké za vymožení zemského zákona o zcizení dílu obecního pozemku v Liberci. (Zpravodaj týž.) 8. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského o žá- dosti městské obce liberecké za vymožení zákona zemského k uzavření výpůjčky 3,500.000 K. (Zpra- vodaj posl. dr. Funke.) 9. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o osnov zákona o odvodnění pozemků vodním družstvemv Dubnici (okres Něm. Jablonné). (Zpravodaj posl. dr. Schreiner.)
Markert doktor Funke Schreiner Liberec Zpr Dubnica Německo . Jablonná
29 article Schůze skončena o 3 hod. 30 mn.
Schůze skončena o 3 hod. 30 mn. Depulace okresu zbraslavského, sestávající z pp. Procházky a Kleina ze Zbraslavi a okresního sta- rosty p. Nebeského z Radotína, dostavila se včera k posl. Kubrovi v záležitosti převzelí moslu přes řeku Beronnku do správy státní. Posl. Kubr před- vedl deputaci k míslodržileli, který přislíbil brzké příznivé vyříz ení této žádosti. Klub zemských poslanců české strany agrární měl včera o 10. hod. dopol. za předsednictví posl Kubra schůzi, ve které jednáno o nouzové akci Posl. Maver referoval o letošním krupobití na Hora- žďovicku; bylo usneseno podporovati akci jeho ve prospěch postížených. Předseda posl. Kubr sdělil pak žádost předsedy klubu poslanců svobodomyslných dra. Pacáka o svolání společné porady za účelem spojení se všech českých stran oproti jednotné akci německé. Bylo usneseno pozvání vyhověti a porad se zúčastniti.
Klein Kubr Posl Pacák Zbraslav Radotín mn
30 article
Komise pro obecni a okresní záležitosti konala schůzi dne 2. června. Žadost za osvobození dělni- ckých bytů od přirážek přidělena posl. dru. Zi m- mrovi; návrh posl. dra. Engla a soudruhů opatření proti šíření se tuberkulosy posl. dru. Steidlovi; pelice spolků proti tuberkulose za vy- možení úlevy daňové pro byty pracovní třídy posl. dru. Zimmrovi; žádost obci za ponechání sídla okres. zastupilelství v Přísečnici a za zamítnutí žá- dosti města Výprt za přeložení sídla okresu do Výprt posl. Helmerovi; žádost rady král, hlav města Prahy za změnu zákona stran příspěvku poji šťoven ve prospěch lesnictví ve smyslu zákonného ustanovení pro Dolní Rakousy přikázána poslanci Seifertovi, další žádosti učitelek za výsadní právo volební poslanci dru. Zimmrovi; žádost podíl- níků okresní hospodářské záložny v Novž Bystřici za rozdělení reservního fondu, pokud se týče použití téhož ve prospěch raifaisenky, poslanci Dostá- lovi; žádost obecních starostů okresu pasdubického za změnu § 9. okresních zastupitelstvech poslanci dru. Zimmrovi; petice obce Doubravky z okresu plzeňského za rozdělení hranic mezi obci Doubrav- kou a Plzní posl. dru. Formánkovi.
Steidl Helmer Seifert doktor Dostat Formánek Přísečnice Výprt Praha Dolní Rakousy Novž Bystřice Doubravka Plzeň zi m
31 article
Polom referoval poslanec Posselt o rávrhu zemského výboru za sloučení okresů v Mostě a ve Sv. Kateřině v jeden zastupitelský okres v Horním Litvinově a navrhl nové další šetření, kterýž návrh přijat. Pak referoval dr. Zimmer o žádostech okr. výborů ve Zbirově, Voticích a v Lomnici za z měnu § 7. řádu o silniční policii a navrhl, by petice ty byly odkázány zemskému výboru ke slyšení všech okresních výborů v záležitosti té, kterýž návrh byl přijat. Potom referoval posl. Zimmer o několika stech peticí učitelek a damských spolků za výsadní práva volební učitelek a řídících učitelek; návrhy ty po návrhu referentově odkázány zem. výboru, by při eventuální zprávě o úpravě řádu o volbách v obcích petic těch použil a k nim případný zřetel vzal. Posl dr. Formánek referoval o návrhu poslance dra Pippicha a soudruhů na úpravu výše obecníeh přirážek ze spotřeby piva a navrhl, by se zem. vý boru uložilo, by po konaném šetření a dorozumění se s vládou předložil připadný návrh zákona; návrh ten schválen. Příští schůze koná se dnes dopoledne před schůzí plného sněmu.
Posselt Kateřina Litvinův Zimmer doktor Formánek Pippich Polom Most Zbirov Votice Lomnice
32 article
Komise pro okresní a obecní záležitosti konal schůzi včera před sezením sněmu. Zpráva zemského výboru o rozšíření moru kořalečního a o prostřed- cích proti opilství byla přikázána posl. Srdinkov Potom referoval posl. dr. Zimmer o žádosti král. hlav. města Prahy za vydání zemského zákona vybírání 30procentní obecní přirážky ku dani výděl kové, důchodové, dani z vyššího služného a o podniků k veřejnému účtování povinných pro rok 1903 a navrhl vydání zákona toho. Po obšírném odůvodnění návrhu toho zahájena byla o něm de bata, jíž zúčastnili se poslanci Šule, Schwarz Sajfert a Srdínko, načež návrh velkou větši- nou byl přijat. Posl. Besemüller referoval o dvou peticích za změnu § 5. zákona ze dne 20. června r. 1894 vybírání hudebného; dle jeho návrhu byly pelice ty přikázány zemskému výboru k vyřízení a podln zprávy Posl. dr. Zimmer referoval o zprávě zemstei výboru o zákonu, který se týká osvobození budoe se zdravými a levnými byty dělnickými od přirážek k domovní třídní, k domovní dani činžovní a ku d dani z výnosu budov dočasně daně prostých a n- vrhl po přímluvě posl. Schwarze usnesení o vy dání zákona toho. Posl. Besemüller a Sajfert učinili nává odročovaci, který po debatě, jíž zúčastnili se pes Sajíert, Besemüller, svob. pán Brand Sandner, byl většinou osmi hlasy proti pie přijat Posl. Dostál referoval o návrhu na vydiní zákona o uživání obecního statku; bylo usnesen uložiti zemskému výboru, by případnou osnovu z kona v nejbližším zasedání předložil; dále referova o peticích obcí Červené Řečice a Deštné pntu přeložení tržiště za město a navrhl, by petice ty po- stoupily se zemskému výboru s doložením, bys u místodržitelství za příznivé jich vyřízení p mluvil.
doktor Zimmer Schwarz Sajfert Srdínko Posl Schwarz Sajíert Besemüller Brand Sandner Dostál Praha Červená Řečice
33 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 3. června. (Posl. Lemi seh o situaci.) Podobně, jako němečtí nacioná- lové dr. Derschatta a Chiari v Štyrském Hradci, vyslovil se i posl. dr. Lemiscb ve schůzi ko- rutanského selského spolku pro odluku cd Uher. „Z důvodů politických i hospodářskýeh — pravil — naše snaha musí směřovati k tomu, abycnom se odloučili od Uher. Pozbyli bychom ovšem velnocenského významu, ale i v malém státě vedlo by se nám hospodářsky lépe, poně- vadž bychom nesli menší břemena. A co je k- nečně platen titul „velmoci“, nemáme-li pa- třících k ní prostředků? Rozluka nedá se však snadno provésti; budou překážeti Bosna a Her- cegovina. Uhry by si rády přivlastnily bohatou Bosnu a Rakousku by ponechaly kamenitou Hercegevinu. Další obtíže by vznikly při dělen technických oddílů vojska a námořn.ctva. Pak odpor korany a tak zvaných patriotů, kteři s nechtějí u dvora rozlíti ocet, překáží rozluce.“ Řečník vzpomíná při té příležitosti antisemitů, kteří stále útočili na Uhry, ale nyní, když věe se stává vážnou, mlči, aby zůstali hezkými „nahoře“ V Praze, 3. června. (Uherská krise. Baron Fejérváry v sobotu do Vídně ješte neodjel, ale čeká prý každé chvíle na rozkaz, aby přijel ke slyšení, v němž má býti roz- řešena ministerská krise uherská. Jiná jest ovšem otázka, na jak dlouho bude krise roz- řešena. Ve včerejší schůzi výkonného výboru spojených stran levice bylo usnesene, projeviti při nejbližší příležitosti nedůvěru vládě, která nebude vzata z řad nynější sněmovní většiny.
Posl Lem Derschatt Chiari doktor Lemiscb Uher Baron Praha Štyrský Hradec Uhry Rakousko Vídeň spojený stran Heracegovina
34 article
Spolu prohlášeno v zásadě, že dnem 1. čer- vence nastane ex-lex i vzhledem ke kvotě a že splátky na společné potřeby říšské budou se od té doby pokládati za porušení zákona. Poněvadž opposice hodlá vydati provoláni k národu, aby proti neparlamentní vládě zaujal na celé čáře trpný odpor, jenž se má jeviti hlavně nepla- cením daní a poněvadž jsou obavy, že b i někteří státní neb komitátní úřadníci se zúčast- nili onoho trpného odporu a daně by nepřijimali, vydal prý ministr obchodu rozkaz, aby všichni, jemu podřízení úřadníci, kteří jsou ve svazku vojenském, odevzdali do 24 hodin své vojenské průkazy svým představeným. Soudí se, žc op tření to učiněno za tím účelem, aby pro p řl- pad stávky úřadnické všichni úřadníci, kteři jsou přislušnici vojska, byli mobilisováni a přiděleni službou k různým státním úřadům.
35 article
Liberální „Pester Lloyd“ hájí obnovenou kombinaci s bar. Fejérvárem. Politikové, kteř se s bar. Fejérvárem stýkali v poslední době, tvrdí prý, že úřadnický kabinet nemá a nechce býti protiústavní, naopak že se bude snažií vládnouti s parlamentem. Jeho účelem jest vy- střídati pouze kabine“ Tiszův a opatřiti nejdůle- žitější státní nezbytnosti. Do prací zákonodár- ných pouštěti se nebude, ježto ví, že by nynějš sněmovní většina zamítla všechny jeho před- lchy. Jinak jest prý si baron Fejérváry vědom, že jeho postavení v parlamentě bude ještě ob- tížnější, než postavení Tiszovo, poněvadž v ka- binetě, v jehož čele bude státi generál, věíšie bude spatřovati vojenský režim. Proto tak bude-li na radu Tiszovu povolán ke králi, vylož mu všechny ty potíže a poprosí, aby nebyl n něho vkládán obtížný úkol ministerského před- sedy. Jestliže však panovník bude naléhati, pak se baron Fojérváry jako voják podrobi rozkazu svého vrchního velitele. Dissidentský „Budap. Tagbl.“ nechce vě řiti, že by bar. Fejérváry chtěl se podvoliti tak obtížnému úkolu. Již lehdy, když byl ještě plný sil a zdravý, měl v politice neúspěch za ne- úspěchem. Co může tedy snésti nyní jako vetchý stařec v parlamentě, kde nebude míti většiny, ba ani jediné spolehlivé strany? Myšlenka s Pe- jérvárem jest tak absurdní, že pokus, jejž chce prověsti, přečnívá i nad „politiku silné ruky“ kterou druhdy propagoval a skončí nejen jeho vlastní porážkou, nýbrž i rozbitím celé dualisti- cké politiky.
Lloyd Fejérvára
36 article
Z Lublaně, 2. června. (K výtržn ostem v Domžalech.) Téhož dne, kdy vídeňskí policie zakázala českým Sokolům. pořádati uzavřených místnostech ve Vídni domácí slar- nost, povolilo okrosní hejtmanství kamnick velkoněmeckou slavnost lublaňského nacionál- ního německého spolku „Andreas Hofer“ v čistě slovinském městečku Domžalech a přese všecky protesty slovinského obyvatelstva nejen dovo- lilo, nýbrž přímo i bránilo velkoněmecké pra- pory, jimiž si němečtí výletníci vyzdobili z hradu, v níž konali svou slavnost. Když pře zahradu, kde se ostentativně pěla „Wacht an Rhein“, přitáhli Slovinci s praporem v barvách slovinských a pěli „Naprej!“, okresní komisa poručil jim prapor odstraniti a shromážděný li slovinský dal rozháněti četníky. Provekace byla by snad skončila pouhým roztrpčením slovin- ského lidu, kdyby Němci na nádraží, když s večer pod ochranou četníků vraceli do Lublaně. nebyli počali z oken vagonů házeti po Slovincich kamením. Tu již přešla Slovince trpělivost a po- čali odpovídati stejným způsobem. A okresni komisař nezakročil zas proti Němcům, nýbr dal četníkům rozkaz, aby stříleli do Slovinců. Sazeč Josef Sedej byl bodákem těžec raněndo stehna a dvě jiné osoby byly raněny výstřely. Jak Sedej, tak i obě raněné osoby demonstrací se vůboc neúčastnily! Odpovědnost za prolitou krev padá na okresního komisaře Lazzarina na okresního hejtmana kamnického, který s sám účastnil velkoněmecké slavnosti, při ní pod frankfurtskými trikolorami hrála i c. k. vo- jenská hudbal Ze Záhřeba, 31. května. (Hlaholskí bohoslužba.) Zprávy, došlé v poslednícs
Andreas Hofer Slovinec Němec Josef sedat Lublaň Vídeň Domžaly Záhřeb