2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
4. června 1905.
5
article
vrhy resoluční, jež souvisejí s různými předměty,o
kterých se v rozpočtu zemském jedná. Poněvadž roz-
počet zemský obsnhuje v sobě celou správu vedenou
zemským výborem, není věci, o které by se při této
příležitosti mluviti nemohlo, ale i tehdy jest jednání
formulováno tak, že o návrzích takových činí se dota
na podporu a je-li návrh dostatečně podporován, od-
kazujo se komisi rozpočtové. To se může státi při roz-
počtu, ale nikoliv při jednání o určitých konkretních
věcech, ježto by se tím obcházely předpisy jednaelho
řádu o návrzích samostatných.
Potom udělil slovo posl. Vojtovi.
Poslanec Vojta (proti): Perla říše habsburské,
obydlená pracovitým a nadaným lidem naším, země
česká, je vládním systemem tak nemilosrdně vyko-
řisťována, že ke hražení mnoha millionů deficitu ve
svém rozpočtu je nucena sahati rok za rokem k dlu-
hům. Vláda, která každoročně má z našeho království
přes 100 millionů čistého zisku, povolila na podporu
poškozeného obyvatelstva 6 mill. korun, a za tuto
čásiku žádá od nás, abychom nežádali znovuzavedení
mateřské řeči své do vnitřního úřadování při státních
úřadech a druhé university. Vláda ustanovila nouzově
komitéty, které za předsednictví okresních hejtmanů
měly riditi podpůrnou akci. Kdo však dostal podporu?
Nebylo to namnoze obyvatelstvo relnické, nýbrž za-
časté jiné vrstvy; skuteční hospodáři dosáhli podpor
nepatrných anebo nedosáhli žádných. Lid čekal, že
vláda nebude od něho žádati zaplacení daně pozem-
kově. Vláda byla by lépe učinila, kdyby si byla
všechnu podporu nechala a raději nařídila odpisování
daně dle čistého katastrálního výnosu z celého ho-
spodářství. Pohroma suchem stihla naše a celé středo-
evropské rolnictvo tak, že nebylo mu lze ani nejnut-
nějších potřeb si opatřiti. Škoda, pohromou vzešlá,
odhadnula byla na 250 mill. K.
Vojta
6
article
Příčina, proč situace se pro nás v posledních
20 létech utváří vždy nebezpečněji, záleží v tom, že
výrobky hospodářské při uzavírání obchodních a cel-
ních smluv nejsou oproli cizině dostatečně chráněny.
mimo to jsou to nespravedlivé tariíy na drahácha
soutěž uherské mouky
Obě pohromy, jmiž byla zachvácena země, stihly
takké živnostnictvo. V malých okresních městech je
živnostník poukázán na odběratele a zákazníky ven-
kovské. Když na venkově rozhosti se bída, kupují rol-
nici pouze nejnutnější zboží, a to většinou na dluh.
Proto je pomoc nutna všem
Trpce překvapila řečníka letošní zpráva rozpo-
čtové komise, téže komise, která v r. 1903 navrhla
obnot 31/4 mill, korun ve prospěch obyvatelstva po-
škozeného krupobitím, letos však svůj vlastní před-
loňský návrh odstranila, ač se poměry českého jihu
zhoršily. Český jih nežádal ani o podporu, maje trpké
zkušenosti z r. 1903. Jihočeský lid je roztrpčena
zklamán; jménem těžce zkoušeného lidu jihočeského
řečník tedy žádal, aby sněm, když již podpora, r. 1903
připravená, jest odepřena, aspoň teď, při rozdělení
nynějšího obnosu 31/2 mill, korun, vyslovil se v ten
smysl, aby tentokráte vzal byl zvláštní zřetel na obce
jihočeské. Za tím účelem podal řečník návrh:
Zemskému výboru a zemědělské radě ukládá se,
aby při udílení podpor z fondu ve prospěch obyvatel-
stva poškozeného brán byl zvláštní zřetel na obyva-
telstvo okresů, r. 1903 krupobilím a 1904 suchem po-
stiženým, a podpory ty aby udíleny byly dle škody
skutečně zjištěné. (Výborně! Hlučný souhlas.)
Návrh nebyl však dostatečně podporován.
7
article
Posl. Krützner (pro) uznal dobrou vůli vlády a
poslanecké sněmovny, aby poskytnulo bylo pomoci
rolnickému obyvatelstvu nouzí stiženému, načež vy-
slovil se proti individuálnímu rezdělování peněza
natural a pojednav o nevhodněm složení jednotli-
vých nouzových komitétův okresních, vytýkal dále
že odpisy daní namnoze nejsou dosud provedeny.
Na konec projevil radostný souhlas se sněmovní před-
lohou nouzovou.
Posi. Krejčik (proti): Po úradě s kollegy průmy-
slníky a obchodníky dovolují si vyiknouti naše stano-
visko, souhlasné s míněním předešlých řečníků, že
podpora navrhovaná jest dalekosáhlého lidumilného
významu pro veškeré obyvatelstvo. Z ohledů lidumil-
ných souhlasímo my živnostníci úplně s kroky ke
zvelebení našeho rolnictva směřujícími. Naše časo-
pisecivo přesně vytklo okolnosti, na které při udělo-
vání takové částky má se bráti zřetel
Krátká doba minula od rozpočtové debaly, př
které generální zpravodaj posl. dr. Fořt výkladem
svědčicím o vysoké jeho odborné zdatnosti, poukázal
na slále rostoucí delicit v našem zemském hospodář
ství. Bylo zde řečeno, že podobáme se hospodáři, který
na jedné straně se zadlužuje, na druhé straně koná
dobro. Sněm zemský musí si sumu, kterou na nou-
zovou akci povoluje, přece vypůjčiti, což bude míti
za následek vedle pravidelných zemských přirážel
ještě nové přirážky.
Posl
Krützner
Krejčik
doktor
Fořt
poslanecký sněmovna
8
article
Všimneme-li si způsobu, jakým částka 3.500.000
korun má býti rozdělena, vidime na prvěm místě
stavby silniční, dále věnovali se má slušná částka na
meliorace pozemků, kterýžto náklad brzy se nám zase
vrátí; taktéž i částku 500.000 K na lesnictví schvalu-
jeme. Vedle toho však prosim, aby zvláštní pozornost
věnována byla částce 1,000.000 K, určené na zvele-
pení chovu dobytka a povznesení dobytkářství v Če-
chách. S polěšením poukazuji tu na ten oddíl řeči
posl. dra. Viškovského, v němž mluvil o approvisaei
a zásobování velkých měst, o chlebovinách a potra-
vinách a o jejich zdražování; slova jeho padaji na váhu
zvláště nyní, kdy každý sociální politik musí uznati,
že dnešní dělník se svojí mzdou při dnešní drahotě
nalézá se na pokraji zkázy. Upazorňuji, že v záso-
bování velkého města tak zůstali jsme pozadu, že
i z Magdeburku dovážejí k nám, do bohaté naší ko-
mory, máslo a vejce a vzpomínám, jak dr. Lueger
zcela jinak postaral se o Vídeň. Vznáším na repre-
sentanta naši vlády žádost, by energicky kroky zařídil,
aby 500.000 obyvatelstva pražského nebylo vydáno
na milost při approvisaci několika velkokapitalisti-
ckým veličinám.
Viškovský
doktor
Lueger
Magdeburk
Vídeň
9
article
Srovnáme-li ciferně obnosy částek navržených
pro zemědělstvo a živnostnictvo i obchodnictvo, shle-
dáváme nápadný rozdil. Prohlašuji však předem, že
by se na národě prohřešil každý, kdo by chtěl stav
zemědělský a živnostenský od sebe děliti. Přes to však
dlužno poznamenati, že v království českém patrný
jest pozvolný převrat sociální dalekosáhlého rozsahu.
Čechy přestávají býti zemí převahou rolnickou, což
nám dokazuje statistika na základě berních výkazů.
O poplatnosti nechci se šířiti, ale tolik mohu říci, že
průmyslové obyvatelstvo mnohem větší oběti přináší
na finance království českého, a že průmyslové oby-
vatelstvo mnohem méně za to béře z peněz zemských
Při nynější předloze nouzové je také důležita
otázka, jakým způsobem naložiti s částkou 500.000 K
navrhovanou pro živnostnictvo. Prolože těžko jest zji-
stiti ziferně počet poškozených, bylo navrhováno za-
kládám malých řemeslnických záložen. Na to však
nemůžeme se nijak spolehnouti. Jako krystalisační
myšlenka vznikl názor, aby sumou touto sesílen byl
bonifikační fond při jubilejním fondu císaře Františka
Josefa. Tento názor jest zajisté sympatickým, podobně
jako mínění, že by obnos ten věnován býti mohl po-
kračovacím školám průmyslovým. Rozhodně však jest
potřeba, aby zde byli orgánové, kteří by dovedli částku
luto věnovati ve prospěch živnostnictva. Podobný
pomocný orgán trvá při zemském výboru, a to jakožto
zemská komise živnostenská, která ovšem pro různé
nepřiznivé okolnosti nemohla se dosud plně uplatniti.
František Josef
Čechy
10
article
Lze však doufati, že v budoucnosti vykoná jistě svůj
úkol, jako podobná korporace haličská
Na základě svých výkladů podal řečník na konec
návrh:Předposlední odstavec zprávy komise rozpo-
čtové o podporách alinea 1. budiž doplněn slovy: při
tom nechť zemský výbor uváží, zda by nebylo účelno,
aby zřizena byla pomocná komise živnostenská, je-
jímž úkolem by bylo, aby podpory 500.000 K k na-
léhavým potřehám přiměřeně a vhodně bylo použito.
(Výborně! Hlučný souhlas.)
Návrh byl dostatečně podporován.
Posl. Ansorge (pro) stěžoval si, že nesmírně málc
pamatováno bylo na okresy teplický a broumovský
při rozdílení podpor nouzových a na obtlže, které pi
tom činily úřady. Na konec navrhl resoluci, jíž vlád
se vyzývá, aby spolu se zemským výborem způsobila
aby soudnímu okresu leplickému bylo dáno 20.000
korun a okresu broumovskému 7000 K na odškod-
nění nouze.
Posl. Maresch (proti) pravil, že nechce vyšetřo-
vati, jak rozsáhlá byla v Čechách nouze následkem
živelních nehod v létech 1903—1904 mezi rolnictvem;
ok yvatelé měst vidí hlavně, že všecky potraviny jsou
u nás neobyčejně zdraženy. Pravilo-li se v předešlé
sokůzi, že řezníci kupovali laciný dobytek a pro-
dávají drahé maso, lze odpověděti, že není živnosti
více ullačené nežli jsou řezníci, kteří zvláště v ně-
mecké části Čech stojí na pokraji záhuby. To sou-
zpět.
Posl
Ansorge
Maresch
Čechy
11
article
visí nejen s našimi českými poměry, nýbrž také s tím,
že jsme připoutání k Uhrám. Rečník vytýkal potem
také zdražení mléka, poukázav k tomu, co toto
zdražení, 4 haléře na litru, znamená pro malého
člověka. fiečník uvedl pak navrhovanou nouzovou
podporu v souvislost s přírážkami zeskými a deficitem
zemským, jakož i s tím, že každý rolnický poslanec
snaží se co nejvíce dosíci pro svůj okres; jsou z toho
skutečné dostihy. Kdyby všem těm požadavkům měl
býti vyhověno, a kdybychom chtěli míti spořádaný
rozpočet, vzrostly by přirážky tak, že by toho prů-
mysl nesnesl, a že by dokonce nemohl zakládati pod-
niků, jimiž soutěží s cizinou.
Rečník pravil potom, že měl příležitost jednat
s cizozemskými firmami, jež v Čechách založiti chtěly
pobočné závody. První otázkou bylo při tom vždyi
Jak velké míte přirážky?
Posl. Peschka: Také obecní přirážky!
Posl. Maresch: Ovšem! A já mohu jen Fíci, že
přes horlivé snahy, udržeti jisté odvětví velko-
průmyslu, pro Ústí jako stvořené, usadil se závod
ten ve Sv. liypolitu. Takové události se budou v nej-
bližší době často opakovati. Svým finančním ho-
spodářstvím přivádíme na zemi zkázu a proto měli
by podobné požadavky, jako nyní akce nouzová.
býti odstaveny,
Pokud jde o individnální rozdílení akce nouzové,
praví se nyní, kdy peníze jsou rozděleny, že tento
způsob je znemravňující, proto žádá se nyní pro-
vádění meliorací, koupě užitkového dobytka a stavba
silnic. Než není jisto, že při tomto způsobu akce
podpůrné nebude se opakovati, co se dělo při roz-
dílení individuálním.
Rečník
Posl
Peschek
Fík
Uhry
Čechy
Ústí
12
article
Nyní na úlevu nouze navrhovaných 31/4 millionu
korun neučiní rolnicívo šťastným, ale my za tento
požadavek zaplatíme 31/2 millionu. (Hlučný a trvalý
odpor u německých agrárníků.) Také průmysl jest v
tísní a musí napjati všechny síly, aby se při soutěži
s cizinou udržel. Rovněž maloživnostníci a malo-
obchodníci nemají na růzích ustláno. Rečník připome-
nul pak, že v minulé schůzi sněmu jeden z něme-
ckých agrárníků žádal odpis daně pozemkové vůbec
a jiný ohražoval se proti tomu, aby se od rolníků žá-
dala osobní daň z příjmu. Rečník k tomu připomenul
že každý zaměstnavatel musí úřadům oznámiti ve-
škoré dělníky, kteří mají přes 1200 K příijmů, k vůl
tomu, aby jim mohla býti předepsána osobní dai
z příjmu. Oni ji platí, ale 100.000 těchto dělníků
nemá dosud v tomto sněmu zastoupení. Rolnictvo
pokládá řečník za vrstvu majetnou a proto nesouhlasil
s tím, že mluvči jejich žádal, aby rolnictvo bylo spro-
štěno placení daně pozemkové a osobní daně z příjmů
Posl. Pezchka: To jste nám nerozuměl!
Posl. Marezch: Prosím, pan poslanec Kutschen
včera to řekll
Dělníci v naší krajině nevydělali po více než 12
neděl ani haléře, ale své daně musili zaplatiti přes
to, že trpěli nouzi. (Ilasy: To připouštíme!) Okres
a město ujaly se dělnictva tím, že podnikly nouz ově
stavby, vycházejíce ze zásady, že ani haléř nemá se
dáli podpory, ale že se má poskytnouti práce.
Posl
Kutschen
13
article
Posl. Poschka: To podpisuji!
Posl. Maresch pravil pak, že v podobné tísni jako
nezaměstnané dělnictvo úpí také maloživnostnicivo a
maloobchodnictvo. O nedostatku mezi obyvatelstvem
měst svědčí již ta okolnost, že v Ústí nad Labem
bylo v r. 1904 vyčepováno o 1560 hl piva méně než
v roce 1901
Posl. Grössl: Jest dobře, když vůbec ještě mohou
píti pivol
Posl. Maresch: Odpusťle, vždyt oni pivo nepili
neboť pak by se bylo těch 11.000 hl. také vypilo.
Posl. Grössl: To dělají antialkoholikové! (Ve-
selost.
Posl. Maresch: Nikoli! To způsobuje chudoba
obyvatelstva a zvýšení pívní daně, která neměla po-
sud očekávanéhe výsledku, neboť přes její zavedení
vzrostl deficit země z 9 na 11 millionů. (Souhlas.
Ti nežádají žádnou zemskou subvenci. Já však pra-
vím: Stejné povinnosti, stejná práva! (Obrácen k ně-
meckým agrárníkům:) Pánové činí nárok na nad-
práví, ale na nás převalují zvýšené povinnosti.
Posl. Peschka: Jak to?
Posl. Maresch: Z toho jednoduchého důvodu, po
něvadž z výplaty 4 millionů korun na akci nouzovou
velká část padá na naše bedra.
Posl
Grössl
Peschek
Ústí nad Labe
million
14
article
Posl. Peschka: Ale docela nic! To zůstaneme
dlužni! (Veselest.)
Posl. Mazesch: Pánové, to jest to, ce vyznačuje
naše poměry, a když pan kollega Peschka o tuto
věc zavadil, vrátím se k ní. Dolazoval jsem se ho
o této záležitosti a tu on mně prostodušně pravil: „Ty
čtyři milliony si ovšem pumpnem!“ To jest velmi
smutné. Vy dostanele 4 milliony a na nás bude.
abychom z nich zaplatili úroky. (Ilučný odpor u ně-
meckých agrárníků.) Pánové si stěžují na způso
zdanění zemědělství. Já však vám pravím, že po-
měry zdanění nájemného vyvinuly se tak, že vzbu-
zují náš největší úžas, ale také nejostlejší opposici
(Souhlas u přátel řečníkových.) Majilelé domů jsou
daňovně lak zatíženi, jako dějista v žádné jiné zemi.
(Opělný souhlas u přátel řečníkových.) Řečník ohra-
žoval se potom proti domněnce, že by byl chtěl
osobně dotknouti se rolnictva, uznávaje zároveň, že
každý má právo snažiti se o to, aby dosáhl ce nejvíce
prospěchů.
Posl. Ansorga: Dunajská paroplavební společno
má laké zisk z toho, že dostané státní subvenci z daní.
které my platíme
Posl. Maresch pokračuje, pravil, paroplavba nemá
státní subvence. Labe přes to upraveno tak, že se
po něm dopravuje za milliony zboží, což celé zemi
jest na prospěch. Hlučný souhlas u přátel řečníko-
vých.) My jsme však ještě nešli žebrat na labskou
paroplavební společnost.
Posl
Peschek
Pánová
15
article
Posl. Ansorpe: Mť žije kasinol
Posl. Mazesnh: Na věci, ktorá byla usnesenav
konferencích předsedů klubů, se tím nic nezmění, alo
konal bych kázání hluchým uším, kdybych o tom
chtěl ještě dále mluviti. Ale prosil bych, abyste ne-
pokračovali na dosavadní své cestě. Vy sami připou-
štíle, že nouzová akce nemá louženého úspěchu, nýbrž
nacpak, že vyvolává následky nepřijemné. Dlužno
žádati, aby letošní nouzová akce byla poslední
(Hlasy na lavicích německých agrárníků: To bychom
si také přáli), neboť mohlo by se státi, že by se ostalní
stavy proti ní ohradily.
Posl. Ansorge: Vy jste v menšině, my rosteme
vás ubývál
Posl. Maresch: Pane Ansorge, bůh nedává stro
mům růsti do nebe! Není dobře, jestliže soukmenove
různých životních povolání se vzájemně potírají
(Různé projevy na lavicích německých agrárníků.)
Posl. Marescb pravil pak, že se mu jednalo o to,
aby požadavky nouzové podpory nebyly epětovány.
poněvadž by prý právem ostatní vrslvy proti temu
se ohradily, neboť akce taková znamená pro ně trvalě
zatížení, jehož kencem hy byl všeobecný úpadek.
Bude-li osobní daň z příjmů oblížens přirá žkami, pak
každý majetný půjde raději do ciziny jako na příklad
lidé, kteří mají millionové příjmy, odstěhovali se
z Berlína, poněvadž se tam vybíraly přirážky více ne
100á, do předměstí berlínských. (Hůzné projevy n
lavicích německých agrěvníků.
Řečník skončil pak žádostí, aby letošní nou-
zová akce byla poslední. (Hlučný souhlas u přátel
řečníkových, hlučný odpor u německých agrárníků.
Posl. Blahovec odsoudil po delším úvodu nedi
statečnou pěčí stálu o to, aby pro případ živelních
pohrom bylo postaráno o rolnické obyvatelstvo. Stát
u nás ujímá se spíše hospodářsky silných než slabých.
Posl
Ansorge
Blahovec
Berlín
Mazesnh
16
article
Přes to, že krise zemědělská dolýká se celého našeho
života hospodářského, hodila dřivější vláda vídeňská
jenom několik grošů mezi lid, a při tom ještě nešlo
jí o pomoc lidu, nýbrž o to, aby státní kára dostala
se do „běhu“. To nebyla žádná pomoc, to byla ne-
mravná pranice o groš.
Nejlepším prostředkem pro úlevu škod povstá-
vajících živelním pohromami není stální a zemská
subvence, nýbrž nezúročitelné půjčky a pojištěni proli
škodám z živelních pohrom. Rolnictvu nestači však
nynější soukromé pojišťovny, které počítají pouze
se soukromým ziskem. Proto bylo by žádoucno, aby
jednou přikročeno bylo ke zřízení zemské pojišťovny
Pojišťování jest zajisté úkolem rozumné hospodářské
politiky, a prolo lze doufati, že podle vzoru sousedních
zemí i u nás najde se cesta, po které se dospěje k
uskutečnění této myšlenky.
Na konec přimlouval se řečník za udělení sub
vencí okresům volyňskému, sušickému a strakoni
ckému. (Výborně !)
Nejvyšší maršálek zemský sdělil pak, že poel
Kratochvíl, který byl zapsán pro návrh, dal se
přepsati proti návrhu
Posl. Vopzšálek učinil návrh na konec debatv.
Kratochvíl
Posl
17
article
Nejvyšší maršálek zamský sdělil pak, že posl
dr. Stránecký podal pro případ, že by návrh ten
byl přijat, následující návrh
Ve smyslu žl. 50. jednacího řádu budiž čl. 11
předlohy doplněn takto:
1. Vláda se vyzývá, aby provedla co nejrychleji
opatření, směřující k tomu, aby na příště se nemohlo
státi, by následkem živelní pohromy mezi malými
rolnickými lidmi hlad se stal pánem. K tomu cíli se
vyzývá vláda, aby stejně jako okradené záložně svato-
václavské v Praze, měřila i lidu venkovskému.
2. Budiž k okamžitému použití pro kraje živel-
ními pohromami notoricky postižené vládou zřízen
fond 1,000.000 K při zemské bance království českého,
z kterého by zápůjčky 3% byly povolovány na nevy-
pověditelnou dobu jednoroční majitelům pozemků,
nebo hospodářům vůbec v okresích jakoukoli oohro-
mou živelní, úřadně prokázanou, postižených.
Návrh lenlo nebyl dostatečně podporován.
Návrh posl. Vopršálka na konec dobaty by
přijat.
doktor
Stránecký
Praha
18
article
Nejvyšší maržálek zamský vyzval pak řečníky,
by si zvolili generální řečníky. Ježto ke shodě o nich
nedošlo, prohlásil maršálek, že rozhodnuto bude lo-
sem. Rukou nejvyššího maršálka byli pak vylosováni
za generální řečníky: ze seznamu noslanců pro před-
lohu přihlášených posl. Peschka, z poslanců pak
proti předloze přihlášených posl. dr. Zimmer:
Posl. dr. Zimmer (generální řečník proti): Dovo-
luji si obmeziti svou řeč pouze na návrh: Zemskému
výboru a zemědělské radě se ukládá, aby při rozdělo-
vání podpor náležitý zřetel braly na ty okresy, které
r. 1903 stiženy byly krupohitím a r. 1904 suchem,
a o tomto rozdělování aby zemskému výboru podroh-
nou zprávu podaly. Tím končím. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že posl. Nikl-
leld podal návrh až po skončené debatě, i nemůže
proto učinili dolaz na jeho podporu.
Pak uděluje slovo posl. Peschkovi generál-
nimu řečníku pro návrhy. Poněvadž posl. Peschka
nebyl ve sněmovně přítomen, prohlásil nejvyšší mar-
šálek zemský, že posl. Peschka ztrácí slovo. (Hlučná
veselost v celém sále i na galeriích.)
Posl. Kalina (volá): To jest slavný sněm! To jest
práce l
Nelvyšší zomský maršálek oznámil pak, že k věc-
né poznámce přihlásili se posl. dr. Stránecký
Kalina a Prášek.
Peschek
doktor
Zimmer
Posl
Nikl
Kalina
Stránecký Kalina
Prášek
Dova
19
article
Posl. dr. Stránecký pravil, že chce jen věcně po-
dosknouti, že jednání, kterým se ukončuje celá akce
zemského výboru a sněmu, jest nedůstojné. Nám béře
se zde slovo a možnost, abychom mohli zájmy našich
ckresů předněsti a hájiti. Protestuji, aby se strany
velkostatkářů činěn byl návrh na konec debaty. Sněm
právě k vůli této akci byl svolán, a to na krátkou
dobu, a my tímto jednáním vehnáni jsme v nová pouta
videňské vlády. Chtěl jsem mluviti o okrese netoli-
ckém, ale když zbaveni jsme byli slova, pravím
hanba, českému sněmu, že béře poslancům právo mlu-
vili. (Oho! Oho! Hlučný odpor na lavicích českých.
Nejvyšší maršálek zemský volal posl. dra. Strá-
neckého za tento výrok k pořádku. (Tak jest! Výhorněl
Dravol
Posl. Kalina (ve věcné poznámce): Žádal vzhle-
dem k dodatku rozpočtové komise, který byl předložen
rozpočtové komisi již r. 1903, zpravodaje, aby pro-
hlásíl, zda měla rozpočtová komise úmysl, aby z do-
tace té refundováno bylo překročení příslušných po-
ložek rozpočtu zemského z roku minulého. Potom
žádal, aby zvláštní zřetel byl vzat na okresy jihočeské,
kde žádoucno je provádění meliorací, ježto polom by
se tam umožnil takový chov dobylka, že by český jih
stal se opravdovou komorou dobytkářství českého.
Posl
doktor
Stránecký
Dravol Posl
Kalina
20
article
Posl. Karel Prášek ve věcné poznámce útočil nej-
prve proti posl. Vojtovi, pokud mluvil o tom, že pouze
ty okresy v Čechách, které na schůzích ostrými slovy
se hlásily, dobře pochodily při podporách. Potom vy-
pravoval, kterak laskavostí pana místodržitele měl
příležitost nahlédnouti do jeho (místodržitelova) se-
znamu okresů poškozených, které roztříděny byly
na okresy bobaté, méně bohaté a nejchudší. Jihočeské
okresy označeny byly tam čislicí III., t. j. jako nej-
chudší, bez ohledu na to, zda byly méně anebo více
poškozeny. Zajisté, že některé okresy severočeské
byly neméně poškozeny.
Na slova kol. Kaliny, aby okresy jihočeské byly
respektovány, odpověděl řečník, že by mohl předložiti
výkaz, dle něhož byly kraje jihočeské po katastrole
zemědělskou radou silně zapodpořeny ve všech smě-
rech, aniž se zemědělská rada ptala po oprávnění (?1).
Řečník žádal pak, aby se nečinil rozdíl mezi rolníkem
jhočeským, severočeským a středočeským. Český jih
může býli ubezpečen, že stejně je respektován země-
dělskou radou, jak toho zaslouží, rovnoměrně i se
severočeským rolnictvem.
Poslanec Kubr (volá): To je politická licilace V j-
tova a Kalinova!
Potom promluvili zpravodajo vě.
Posl
Prášek
Vojta
Kalina
Kubr
Kalinův
Čechy
21
article
Spoluzpravodaj posl. dr. Schreiner konstatoval
že nebylo vlastně se žádné strany činěno námitek
proti nouzově predloze: pouze posl. Maresch vyslovil
o ní některé pochyby. Řečník proti němu dokazoval
že rolníci mají právo dožadovati se podpory, jsou-li
stižení živelními pohromami. Z toho, co posl. Maresch
řekl o dělnictvu, soudí řečník, že dělnictvo jest lépe
situováno, nežli rolnictvo. Dále vyslovil souhlas s vý-
rokem posl. Peschky, že daň, jednotlivými okresy
placená, nemá býti podkladem pro rozdílení subvenci
Oproti posl. Kalinovi pravil řečník, že nemá se při-
hlížeti v první řadě k českému jihu, nýbrž že stejně
postiženy byly německé kraje v Rudohoří a Krkono-
ších. Rečník žádal dále zrušení tarifních slev ve pro-
spěch cizozemského lnu a projevil souhlas s podnětem
posl. dra. Nitschea, aby nouzové podpory na stavby
silnični a podniky meliorační neobmezovaly se pouze
na ty podniky, jichž provedení bylo usneseno v létech
1903 a 1904. Na konec ujistil, že zemědělská rada,
pokud bude účastna rozdělování subvencí, bude pečo-
vati o to, aby se pomáhalo zejmena těm, kteří jsou
hospodářsky nejslabší.
Zpravodaj posl. prof. dr. Fizdler: Kdykoli v této
sněmovně projednávány byly nouzové akce, vždy
mluvili a hlasovali všichni členové jednosvorně a
přiznali rolnictvu podporu, jaká mu byla navržena.
doktor
Schreiner
Peschek
Kalina
Rečník
profesor
Fizdler
Rudohoří
Krkono
22
article
Včerejší a dnešní debata význačna je tím, že poprvě
zazněl v léto sněmovně hlas, který začíná činiti roz-
díl mozi venkovem a městy. Jsem povděčen tomu
že nestalo se tak se strany české, nýbrž se strany
německé. Ale nelze se tomu diviti. Kdo pozoruje prou-
dy nynější doby, vždy více sílící hnutí stavovské.
nesmí zavírati oči před tím, že se snad naše politické
poměry změní. Nám záleží toliko na tom, aby pro
naše národní a politické ideje vždy v řadách těch
kteří vystupují stavovsky, byl udržen stále zájem
a svornost.
Německý zástupce měst vyslovil zde přání, aby
nouzová akce zemská byla projednávána dnes napo-
sledy. Zdá se mně, že přání jeho bude vyplněno, ale
z jiného důvodu, než on o to žádal: z toho důvodu.
že ani stát, ani země nesnosou již podruhé tak ve-
likého zalížení mimdřádného, jaké nouzové akce,
po několik let opětované, znamena To nás však
nezlavuje povinnosti, když jsme již k takové akci
přistoupili, abychom ji provedli způsobem svědomitým
a vydatným.
Zajímava byla debala také tím, že byla uvedena
na přetřes také otázka živnostenská, a že zejmena
stala se zde zmínka o zdražování potravin. V tomto
směru vysoce zajímavy byly zvláště vývody p. dra.
23
article
Viškovského, ale mohli jsme všichni v nich přece shle-
dati jakýsi osten, který se mohl dotknouti obchod-
nictva. Dr. Viškovský vidí příčinu zdražování potravin
v nedoslntečné organisaci živnostnictva. Je v tom kus
pravdy, ale není to pravda celá. Víme, že ani dokonalá
organisace, jakou velký obchod má, nezachránila nás
před zvýšením cen, Konečně jest lu také mnoho jiných
příčin, než nedostatečná organisace malého obchodu.
Jsou to různá opatření zdravotní, zdražení dílen, bytů,
veřejné dávky a konečně jeden vliv, na nějž nesmíme
zapomenouti, totiž sesílení ochranářských proudů,
které v poslední době zavládly v Evropě. Celní ochra-
na nemá ovšem všude za následek zvýšení cen, ale
také ona nese značný díl viny na všeobecném zdra-
žení. Nalézti proti tomu ochranné prostředky jest ve-
lice těžko. Řekne se sice: sesíliti plahobyt obyvatel-
stva, ale dosud nikdo nenaznačil nám cestu, jakou
jednoduše a bezpečně bychom toho dosáhli. Musíme
prozatím starati se o podporu našeho vývozu, ale
musíme také pečovati o podporu dobylkářství našeho.
Jest právě smutně, že u nás se tak málo o tyto olázky
sturá veřejnost. Musíme hledati příčinu tohoto úkazu
v rozháraných národních a politických poměrech.
Ozval-li se dnes právě s německé strany appell, aby
odstraněny byly národnostní spory a nastal smír, jistě
s Iím všichni souhlasíme; jde jen o to, aby byl do-
statek dobré vůle na obou stranách.
Viškovský
doktor
Evropa
24
article
Řečník potom doporučil jednotlivé návrhy, po-
dané během debaty, a navrhl, aby četné netice, akce
nouzové se týkajicí, byly přikázány zemskému vý-
boru s uložením, aby na ně vzal ohled při rozhodo-
vání o udílení subvencí. (Výborně! Potlesk.)
Nejvyšší maršálek zemský zavedl potom hlaso-
Návrhy komise (v „Národních Listech“ dříve již
doslovně uvedené. Pozn. red.) byly přijaty, rovněz
dodalečné a s nimi souvisící návrhy poslanců Krej-
3ka a dra. Viskovského.
Potom přijat byl návrh zpravodaje posl. prof. dra
Fiedlera o přikázání příslušných petie výboru zem-
skému.
Poslanci němečtí podali pak celou řadu návrhů
nouzových.
profesor
Fiedler
25
article
Poslanci dr. Fiedler, dr. Vižkovský, Prášek a spol
podali pak k místodržiteli tento dotaz o záležitosti
zcelování pozemků: Otázka zcelování pozemků, o
jejíhož příznivého rozlešení očekávají mnohé krajiny
pokrok a zlevnění svého hospodaření, po dlouho
dobu zůstává stále nevyřízena, ač vláda na poradách
r. 1897 při c. k. místodržitelství konaných slíbila věci
této se ujati a k jejímu rozřešení s veškerou rozhod-
nosti působili. Od lé doby předložila sice vláda radě
zemědělské pro království české k posouzení předlohy
zákona říšského i zemského, pojící se k této zále-
žitosti, avšak k podání předloh — a rada zemědělská
již před delší dobou své vyjádření podala — posud
nedošlo. Podepsaní, kladouce značnou věhu na zkon-
cování této záležitosti v zájmu zemědělského obyva-
telstva a poukazujíce zejmena na potřebu moderního
vybudování zákonodárství zcelovacího s použitím cen-
ných zkušeností, které v jiných zemích tohoto moc-
nářství a také v cizině v otázce této byly získány.
táží se V. E.: Jest V. E. ochotna sděliti slavnému
sněmu, v jakém stadiu záležitost tato se nachází,
zda vláda jest cchotna osnovy zákonů o zcelován
pozemků co nejdříve k ústavnímu jednání předložiti
doktor
Fiedler
Vižkovský
Prášek
zemědělský pro království
26
article
Příšlí schůze konati se bude v pondělí dne 5. t. m
o 11. hodině dopolední. Na jednacím pořadu jsou:
1. Zprávy o volbách.
2. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o osno-
vě zákona, týkajícího se přispívání království českého
ke splavnění Vltavy v obvodu královského hlavního
města Prahy, jež státem provedena býti má, pak
o osnově zákona o přispívání království českého ke
kanalisaci Labe od Mělníka až do Jaroměře, jež laktěž
státem má býti provedena. (Zpravodaj posl. Kaflan.)
3. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávi
zemského výboru o poskytnutí příspěvku zemského
k uhražení nákladu kanalisace Vltavy a Labe v trati
Praha—Ústí n. L. v létech 1903, 1904 a 1905 a o
žádosti c. k. vlády za povolení zemského příspěvku
6,200.000 K k větší potřebě vyšetřené na pokračování
v kanalisačních pracích na této trati sumou 18,600.00
korun. (Zpravedaj týž.)
4. Druhé čtení zprávy komise pro práce veřejné
o zprávě zemského výboru o podporování železnic
nižšího řádu. (Zpravodaj týž.)
5. Druhé čtení zprávy komise pro záležilosti
okresní a obecní o zprávě výboru zemského o žádosti
městské rady liberecké za povolení k dalšímu vybí-
rání dávek nápojových v městské obci liberecké.
Vltava
Praha
Mělník
Jaroměř
27
article
(Zpravodaj posl. Markert.)
6. Druhé čtení zprávy komise pro záležilosti
okresní a obecní o zprávě zemského výboru o žádosti
městské rady v Liberci za vymožení zemského zá-
kona o bezplatném postoupení pozemků obecníchv
Liberci jakožto staveniště pro úplnou školu přádel-
nickou, jež se má v Liberci zříditi, obchodní a živ-
nostenské komoře v Liberci. (Zpravodaj týž.)
7. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti
okrosní a obecní o zprávě výboru zemského se žá-
dostí městské rady liberecké za vymožení zemského
zákona o zcizení dílu obecního pozemku v Liberci.
(Zpravodaj týž.)
8. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti
okresní a obecní o zprávě výboru zemského o žá-
dosti městské obce liberecké za vymožení zákona
zemského k uzavření výpůjčky 3,500.000 K. (Zpra-
vodaj posl. dr. Funke.)
9. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o osnov
zákona o odvodnění pozemků vodním družstvemv
Dubnici (okres Něm. Jablonné). (Zpravodaj posl. dr.
Schreiner.)
Markert
doktor
Funke
Schreiner
Liberec
Zpr
Dubnica
Německo . Jablonná
29
article
Schůze skončena o 3 hod. 30 mn.
Schůze skončena o 3 hod. 30 mn.
Depulace okresu zbraslavského, sestávající z pp.
Procházky a Kleina ze Zbraslavi a okresního sta-
rosty p. Nebeského z Radotína, dostavila se včera
k posl. Kubrovi v záležitosti převzelí moslu přes
řeku Beronnku do správy státní. Posl. Kubr před-
vedl deputaci k míslodržileli, který přislíbil brzké
příznivé vyříz ení této žádosti.
Klub zemských poslanců české strany agrární
měl včera o 10. hod. dopol. za předsednictví posl
Kubra schůzi, ve které jednáno o nouzové akci
Posl. Maver referoval o letošním krupobití na Hora-
žďovicku; bylo usneseno podporovati akci jeho ve
prospěch postížených. Předseda posl. Kubr sdělil pak
žádost předsedy klubu poslanců svobodomyslných
dra. Pacáka o svolání společné porady za účelem
spojení se všech českých stran oproti jednotné akci
německé. Bylo usneseno pozvání vyhověti a porad se
zúčastniti.
Klein
Kubr
Posl
Pacák
Zbraslav
Radotín
mn
30
article
Komise pro obecni a okresní záležitosti konala
schůzi dne 2. června. Žadost za osvobození dělni-
ckých bytů od přirážek přidělena posl. dru. Zi m-
mrovi; návrh posl. dra. Engla a soudruhů
opatření proti šíření se tuberkulosy posl. dru.
Steidlovi; pelice spolků proti tuberkulose za vy-
možení úlevy daňové pro byty pracovní třídy posl.
dru. Zimmrovi; žádost obci za ponechání sídla
okres. zastupilelství v Přísečnici a za zamítnutí žá-
dosti města Výprt za přeložení sídla okresu do
Výprt posl. Helmerovi; žádost rady král, hlav
města Prahy za změnu zákona stran příspěvku poji
šťoven ve prospěch lesnictví ve smyslu zákonného
ustanovení pro Dolní Rakousy přikázána poslanci
Seifertovi, další žádosti učitelek za výsadní
právo volební poslanci dru. Zimmrovi; žádost podíl-
níků okresní hospodářské záložny v Novž Bystřici
za rozdělení reservního fondu, pokud se týče použití
téhož ve prospěch raifaisenky, poslanci Dostá-
lovi; žádost obecních starostů okresu pasdubického
za změnu § 9. okresních zastupitelstvech poslanci
dru. Zimmrovi; petice obce Doubravky z okresu
plzeňského za rozdělení hranic mezi obci Doubrav-
kou a Plzní posl. dru. Formánkovi.
Steidl
Helmer
Seifert
doktor
Dostat
Formánek
Přísečnice
Výprt
Praha
Dolní Rakousy
Novž Bystřice
Doubravka
Plzeň
zi m
31
article
Polom referoval poslanec Posselt o rávrhu
zemského výboru za sloučení okresů v Mostě a ve
Sv. Kateřině v jeden zastupitelský okres v Horním
Litvinově a navrhl nové další šetření, kterýž návrh
přijat. Pak referoval dr. Zimmer o žádostech okr.
výborů ve Zbirově, Voticích a v Lomnici za z měnu
§ 7. řádu o silniční policii a navrhl, by petice ty
byly odkázány zemskému výboru ke slyšení všech
okresních výborů v záležitosti té, kterýž návrh byl
přijat.
Potom referoval posl. Zimmer o několika stech
peticí učitelek a damských spolků za výsadní práva
volební učitelek a řídících učitelek; návrhy ty po
návrhu referentově odkázány zem. výboru, by při
eventuální zprávě o úpravě řádu o volbách v obcích
petic těch použil a k nim případný zřetel vzal. Posl
dr. Formánek referoval o návrhu poslance dra
Pippicha a soudruhů na úpravu výše obecníeh
přirážek ze spotřeby piva a navrhl, by se zem. vý
boru uložilo, by po konaném šetření a dorozumění
se s vládou předložil připadný návrh zákona; návrh
ten schválen. Příští schůze koná se dnes dopoledne
před schůzí plného sněmu.
Posselt
Kateřina
Litvinův
Zimmer
doktor
Formánek
Pippich
Polom
Most
Zbirov
Votice
Lomnice
32
article
Komise pro okresní a obecní záležitosti konal
schůzi včera před sezením sněmu. Zpráva zemského
výboru o rozšíření moru kořalečního a o prostřed-
cích proti opilství byla přikázána posl. Srdinkov
Potom referoval posl. dr. Zimmer o žádosti král.
hlav. města Prahy za vydání zemského zákona
vybírání 30procentní obecní přirážky ku dani výděl
kové, důchodové, dani z vyššího služného a o
podniků k veřejnému účtování povinných pro rok
1903 a navrhl vydání zákona toho. Po obšírném
odůvodnění návrhu toho zahájena byla o něm de
bata, jíž zúčastnili se poslanci Šule, Schwarz
Sajfert a Srdínko, načež návrh velkou větši-
nou byl přijat.
Posl. Besemüller referoval o dvou peticích
za změnu § 5. zákona ze dne 20. června r. 1894
vybírání hudebného; dle jeho návrhu byly pelice
ty přikázány zemskému výboru k vyřízení a podln
zprávy
Posl. dr. Zimmer referoval o zprávě zemstei
výboru o zákonu, který se týká osvobození budoe
se zdravými a levnými byty dělnickými od přirážek
k domovní třídní, k domovní dani činžovní a ku d
dani z výnosu budov dočasně daně prostých a n-
vrhl po přímluvě posl. Schwarze usnesení o vy
dání zákona toho.
Posl. Besemüller a Sajfert učinili nává
odročovaci, který po debatě, jíž zúčastnili se pes
Sajíert, Besemüller, svob. pán Brand
Sandner, byl většinou osmi hlasy proti pie
přijat
Posl. Dostál referoval o návrhu na vydiní
zákona o uživání obecního statku; bylo usnesen
uložiti zemskému výboru, by případnou osnovu z
kona v nejbližším zasedání předložil; dále referova
o peticích obcí Červené Řečice a Deštné pntu
přeložení tržiště za město a navrhl, by petice ty po-
stoupily se zemskému výboru s doložením, bys
u místodržitelství za příznivé jich vyřízení p
mluvil.
doktor
Zimmer
Schwarz Sajfert
Srdínko
Posl
Schwarz
Sajíert
Besemüller
Brand Sandner
Dostál
Praha
Červená Řečice
33
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 3. června. (Posl. Lemi seh
o situaci.) Podobně, jako němečtí nacioná-
lové dr. Derschatta a Chiari v Štyrském Hradci,
vyslovil se i posl. dr. Lemiscb ve schůzi ko-
rutanského selského spolku pro odluku cd
Uher. „Z důvodů politických i hospodářskýeh
— pravil — naše snaha musí směřovati k tomu,
abycnom se odloučili od Uher. Pozbyli bychom
ovšem velnocenského významu, ale i v malém
státě vedlo by se nám hospodářsky lépe, poně-
vadž bychom nesli menší břemena. A co je k-
nečně platen titul „velmoci“, nemáme-li pa-
třících k ní prostředků? Rozluka nedá se však
snadno provésti; budou překážeti Bosna a Her-
cegovina. Uhry by si rády přivlastnily bohatou
Bosnu a Rakousku by ponechaly kamenitou
Hercegevinu. Další obtíže by vznikly při dělen
technických oddílů vojska a námořn.ctva. Pak
odpor korany a tak zvaných patriotů, kteři s
nechtějí u dvora rozlíti ocet, překáží rozluce.“
Řečník vzpomíná při té příležitosti antisemitů,
kteří stále útočili na Uhry, ale nyní, když věe
se stává vážnou, mlči, aby zůstali hezkými
„nahoře“
V Praze, 3. června. (Uherská krise.
Baron Fejérváry v sobotu do Vídně ješte
neodjel, ale čeká prý každé chvíle na rozkaz,
aby přijel ke slyšení, v němž má býti roz-
řešena ministerská krise uherská. Jiná jest
ovšem otázka, na jak dlouho bude krise roz-
řešena. Ve včerejší schůzi výkonného výboru
spojených stran levice bylo usnesene, projeviti
při nejbližší příležitosti nedůvěru vládě, která
nebude vzata z řad nynější sněmovní většiny.
Posl
Lem
Derschatt
Chiari
doktor
Lemiscb
Uher
Baron
Praha
Štyrský Hradec
Uhry
Rakousko
Vídeň
spojený stran
Heracegovina
34
article
Spolu prohlášeno v zásadě, že dnem 1. čer-
vence nastane ex-lex i vzhledem ke kvotě a že
splátky na společné potřeby říšské budou se od
té doby pokládati za porušení zákona. Poněvadž
opposice hodlá vydati provoláni k národu, aby
proti neparlamentní vládě zaujal na celé čáře
trpný odpor, jenž se má jeviti hlavně nepla-
cením daní a poněvadž jsou obavy, že b
i někteří státní neb komitátní úřadníci se zúčast-
nili onoho trpného odporu a daně by nepřijimali,
vydal prý ministr obchodu rozkaz, aby všichni,
jemu podřízení úřadníci, kteří jsou ve svazku
vojenském, odevzdali do 24 hodin své vojenské
průkazy svým představeným. Soudí se, žc op
tření to učiněno za tím účelem, aby pro p řl-
pad stávky úřadnické všichni úřadníci,
kteři jsou přislušnici vojska, byli mobilisováni
a přiděleni službou k různým státním úřadům.
35
article
Liberální „Pester Lloyd“ hájí obnovenou
kombinaci s bar. Fejérvárem. Politikové, kteř
se s bar. Fejérvárem stýkali v poslední době,
tvrdí prý, že úřadnický kabinet nemá a nechce
býti protiústavní, naopak že se bude snažií
vládnouti s parlamentem. Jeho účelem jest vy-
střídati pouze kabine“ Tiszův a opatřiti nejdůle-
žitější státní nezbytnosti. Do prací zákonodár-
ných pouštěti se nebude, ježto ví, že by nynějš
sněmovní většina zamítla všechny jeho před-
lchy. Jinak jest prý si baron Fejérváry vědom,
že jeho postavení v parlamentě bude ještě ob-
tížnější, než postavení Tiszovo, poněvadž v ka-
binetě, v jehož čele bude státi generál, věíšie
bude spatřovati vojenský režim. Proto tak
bude-li na radu Tiszovu povolán ke králi, vylož
mu všechny ty potíže a poprosí, aby nebyl n
něho vkládán obtížný úkol ministerského před-
sedy. Jestliže však panovník bude naléhati, pak
se baron Fojérváry jako voják podrobi rozkazu
svého vrchního velitele.
Dissidentský „Budap. Tagbl.“ nechce vě
řiti, že by bar. Fejérváry chtěl se podvoliti tak
obtížnému úkolu. Již lehdy, když byl ještě plný
sil a zdravý, měl v politice neúspěch za ne-
úspěchem. Co může tedy snésti nyní jako vetchý
stařec v parlamentě, kde nebude míti většiny,
ba ani jediné spolehlivé strany? Myšlenka s Pe-
jérvárem jest tak absurdní, že pokus, jejž chce
prověsti, přečnívá i nad „politiku silné ruky“
kterou druhdy propagoval a skončí nejen jeho
vlastní porážkou, nýbrž i rozbitím celé dualisti-
cké politiky.
Lloyd
Fejérvára
36
article
Z Lublaně, 2. června. (K výtržn ostem
v Domžalech.) Téhož dne, kdy vídeňskí
policie zakázala českým Sokolům. pořádati
uzavřených místnostech ve Vídni domácí slar-
nost, povolilo okrosní hejtmanství kamnick
velkoněmeckou slavnost lublaňského nacionál-
ního německého spolku „Andreas Hofer“ v čistě
slovinském městečku Domžalech a přese všecky
protesty slovinského obyvatelstva nejen dovo-
lilo, nýbrž přímo i bránilo velkoněmecké pra-
pory, jimiž si němečtí výletníci vyzdobili z
hradu, v níž konali svou slavnost. Když pře
zahradu, kde se ostentativně pěla „Wacht an
Rhein“, přitáhli Slovinci s praporem v barvách
slovinských a pěli „Naprej!“, okresní komisa
poručil jim prapor odstraniti a shromážděný li
slovinský dal rozháněti četníky. Provekace byla
by snad skončila pouhým roztrpčením slovin-
ského lidu, kdyby Němci na nádraží, když s
večer pod ochranou četníků vraceli do Lublaně.
nebyli počali z oken vagonů házeti po Slovincich
kamením. Tu již přešla Slovince trpělivost a po-
čali odpovídati stejným způsobem. A okresni
komisař nezakročil zas proti Němcům, nýbr
dal četníkům rozkaz, aby stříleli do Slovinců.
Sazeč Josef Sedej byl bodákem těžec raněndo
stehna a dvě jiné osoby byly raněny výstřely.
Jak Sedej, tak i obě raněné osoby demonstrací
se vůboc neúčastnily! Odpovědnost za prolitou
krev padá na okresního komisaře Lazzarina
na okresního hejtmana kamnického, který s
sám účastnil velkoněmecké slavnosti, při ní
pod frankfurtskými trikolorami hrála i c. k. vo-
jenská hudbal
Ze Záhřeba, 31. května. (Hlaholskí
bohoslužba.) Zprávy, došlé v poslednícs
Andreas Hofer
Slovinec
Němec
Josef sedat
Lublaň
Vídeň
Domžaly
Záhřeb