2
masthead
V Praze, v neděli dne 4. června 1905.
Praha
4
article
Ja ranní a odpol. Histy
pšedulácí sei
v Praze v ndrainistra
nnhje . . . . . . 2
nárrt kta . . . . 6 K —
s drojí čonákkol 2 K. 50
rl
nt k. .. . K 50
u nisíe . . . . . . 2 K 90h
Toštou:
s nosíe
nmt la: . . . 9 K enh
s dvojí zšsilkou
na niel
:: ke
atet kek
luešní čislo pro Prahu le o 18 stranách.
L. Z Petrohradu, 3. června. (9 hod
15 min.) [Původní telegram zvláštního dopiso
vatele »Nár. Listů«.] Komise Buligynovn,
dokončivši práce o svolání zemského
seboru, předložila výsledky jich mini-
sterskému komitétu. Uveřejnění jich
záhy se očekává.
Na burse kolovaly dnes neur-
čité pověsti o odstupu Linevičově
Vzhledem na informace, otiště-
né některými listy v příčině mož-
nosti svolání mezinárodní konfe-
rence za účelem rozpravy o pod-
mínkách míru, ministerstvo vněj-
ších záležitostí dementuje energi-
eky zvěsti o všelikém kongresu
mezinárodním, anať posice Ruska
není nijak podobna postavení Tu-
recka v r. 1878.
»Nova Žizn« žádá za uzavření
míru i za cenu vydání Sacbalinua
Mandžurska Japonsku a za cenu
uznání vlivu japonského v Koreji a
podřízení správy mandžurské želez-
nice mezinárodní komisi.
Tisk zdejší žádá na dále ener
gicky brzké svolání zástupeův lido
vých.
(Ostatní telegrafické a telefonícké zprávy
víz na straně 5.
Praha
Petrohrad
Rusko
Japonsko
Korea
Buligynovn
Nova Žizn
5
article
President americké Unie
chce zjednat mír mezi Japon-
skem a Ruskem!
President americké Unie
chce zjednat mír mezi Japon-
skem a Ruskem!
Zraky všeho světa jsou té doby upřeny ku
Petrohradu. Zatím co Rusko od porážky Kuro-
palkinovy a dokonce nyní od porážky Rožestven
ského — vůčihledě ztrácí „přítele“ pru-
ského, tak že dnes při sňatku korunního
prince německého ze všech cizích vyslancův
asi žádný druhý nebude vyznamenáván takovou
pezornosti a úctou v Berlíně, nežli vyslanee
„bojovného národa“ japonského, jejž prušti
důstojníci naučili vítězit — přihlašuje se Ru-
sku náhradou nový a věru nejméně očekávaný
„přítel“ v nouzi, a sice president Spoje-
nýcn států amerických, stejně vý-
mluvný jako energický Theodore Roose-
velt. Nabízí Rusku své „dobré služby“ ke
sprostředkování miru s Japon-
skem . ..
Londýnské listy jsou plny zpráv o „srdečné
rozmluvě“, jakou prý měl tento pátek p. Roose-
velt s ruským vyslancem hr. Cassini m.
Dle „Morning-Postu“ projovil Roosevelt vyslanci
ruskému svou „upřímnou touhu, aby mohl ja-
kožto přitel Ruska tomuto prokázat
dobrou službu, jakmile Rusko vyhoví přání
všeho civilisovaného světa a vedeno důvody
lidskosti, odhodlá se uzavříti mír. Jest prý
cehoten posloužiti Rusku v každékoliv způ-
stě, jaká by se mu jevila býti přijatelnou. Dle
vrávy Reuterovy dával při tom president re-
pbliky americké Rusku na uváženou, že as
ktra již se Rusku podaří prodlužováním války
hponce přemoci a že by potom Japonsko kladl
teprv kruté podmínky míru. —
Vyslanec Ruska na to odpověděl, že nemá
od své vlády žádného zmocnění a může toliko
Cassin
Roosevelt
Rusko
Petrohrad
Kura
Berlín
Theodore Roos
Japonsko
6
article
jako svůj osobní náhled pronésti, že Rusko
té doby jest odhodláno ve válce
pokračovat, poněvadž nejeví se mu býti
nynější chvíle k vyjednávání o mír přízni-
vou, a poněvadž by vyčkáním ničeho neztratilo.
„Až dosud neztratilo Rusko ani pídě svéh
území, a není ještě naprosto nu-
ceno prositi o mír...“ byla prý slova
Cassiniova. — Nicméně po této rozmluvě presi-
dent Roosevelt nařídil (dle „Standardu“) ameri-
ckému vyslanci v Petrohradě, aby sdělil vládě
carské náhledy jeho o postavení Japonsk
k otázce míru, a spolu projevil, kterak jest
Roosevelt ochoten vstoupiti mezi oba soky jako
prostředník a vyjednavatel. V hrubých obrysech
naznačil prý vyslanci též podmínky míru, jaké
Japonsko klade, avšak spolu doložil, že nepo-
kládá tím časem ani za tak důležité, Rusku tyto
podmínky Japonska předkládati, nýbrž více prj
na tom záleží, aby Rusko poznalo své po-
stavení a poslechnouc hlasu světa a sou-
hlasného přání vlády americké, ukončilo b ez-
nadějnou válku ,.
Nevíme dosud, jaký tento spíše mentor-
ský než srdečný ton nabídky Rooseveltovy
učinil v Petrohradě dojem. — Bývaly doby, kde
Unie americká osvědčovala se býti slovy i skutky
dobrým přítelem Ruska, zejmena za president
ství Ulyssa Granta, Garfielda až po Mac Kin-
leye. Ale dnes? Vedle Angličanů nejvíce Ame-
ričané Japoncům v této válce pomáhali, Rusku
všeho zlého přejíce a činíce. Každá porážka
Rusův, každé vítězství Japoncův budily radostný
ohlas ve federaci severoamerické jako v ně-
mecké. Jen že v Německu aspoň vláda berlín-
ská tvářila se býti přítelkou Ruska, kdežto
vláda washingtonská ani podobné licoměrno
škrabošky si nenasazovala.
Roosevelt
Rooseveltův
Grant
Garfield
Mac
Angličan
Japonec
Rusův
Japoncův
Rusko
Petrohrad
Japonsko
Německo
7
article
A najednou objeví šlechetný president ame-
rický p. Rooseveli ve svém srdci strunu „srdeč-
né přízně“ k Rusku! Může mu Rusko po všem
tom, co od Ameriky za těch 16 měsíců války
své s Japonskem zažilo — na slovo uvěřiti
Může se zbaviti podezření, že Roosevelt jedná
v tajném dorozumění s vládou japonskou, že
obstarává svou nabídkou smírčí v první řadě
prospěch nepřátel Ruska? Nemusí si vzpome-
nouti ná podobného „dobrého přítele“ svého v
Německu z r. 1878, na „poctivého makléře“
Ottona Bismarka? A přece opět není vyloučena
mežnost, že bystrému Američanu Rooseveltovi
počíná býti z toho válečného ště-
stí Japoncův do opravdy úzko, že
nu jde na mysl, co hrozí v budoucnosti Ame-
rice od tohoto, slavomamem opoje-
ného a výbojného souseda japon-
ského, který dnes v Tichém oceánu rozhodně
vládne nejsilnějším válečným loďstvem a Sotva
již dá si tuto nadvládu kýmkoliv vyrvati. —
Co říká Japonsko tomuto počinu Ameriky?
A co vláda anglická?
Jsou-li zprávy z Londýna a z Tokia věro-
hodny, tož by se mohlo za to míti, že Rooseveli
učinil krok svůj zcela náhle o své újmě, tak že
jím obě spřátelené mocnosti — nemile pře-
kvapil.
Oznamuje se totiž se strany japonské přes
Paříž, kterak prý již před tím bylo z Tokia
vejevůdci Ojamovi nakázáno, aby z novu
zahájil útočný postup proti Ru-
sům v Mandžursku, nežli Roosevelt na-
bídl ruskému vyslanci Cassinimu své dobré
služby ke sprostředkování příměří ..
Ješitnost japonská nechce tedy nechat na sobě
zdání, jakoby ona dbala „hlasu světa“ a dů-
vodův humanity, a chtěla krveprolití drahnému
učiniti přítrž. Bránící se Rusko má žádati o mír
nikoliv útočník, který je přepadl. —
Tolikéž Anglie dělá prý na pohled, jakožt
věrný spojenec vítězného Japonska, jemuž nyní
Roosevelt
Otton Bismark
Američan
Japoncův
Ojama
Cassini
Rusko
Amerika
Japonsko
Německo
Londýn
Tokio
Paříž
Anglie
8
article
teprv přísahá lásku a věrnost až k smrti — ko-
mickou drahotu. Dle zpráv washingtonských
ožnámila prý aspoň Rooseveltovi, že nehodlá
přijati žádného pozvání, aby přivodila
koníerenci velmocí, ke sjednání míru
mezi Ruskem a Japonskem.
Avšak americký denník, newyorský „Sun“
soudí naopak, že prý Anglii zatím ve skuteč-
nosti nemálo na tom záleží, aby válka rusko-
japonská brzy byla skončena. Za to prý jest ale
jiná velmoc evropská, která si roz-
hodně nepřeje, aby Rusko tak brzy
svou válku ve východní Asii ukon-
čilo. A touto velmocí že jest — Německo.
Proč? „Poněvadž ruské porážky na dál-
ném Východě utvrzují přemoc Ně-
mecká na pevnině evropské... vy-
kládá americký list, což vidělo se nejlépe, jak
hned po porážce Rusův u Mukdenu, troufals
císař německý vystupovati v Marokku. .. Anglie
naproti tomu má, navzdor své Indii, nemalý
zájem evropský v tom, aby válka rusko-
japonská skončila již co možná brzy, poně-
vadž silné Rusko jest na pevnin
evropské jedinou hrází a hradbo
proti pohlcení Hollandska, Bel-
gle, Švýcarska a německých částí Ra-
kouska — Německem.“ —
A podobné obavy před nebezpeč-
ným kořistěním Německa z dlouhé
pro Rusko nešťastné války v daleké Asii,
panují dnos také v Paříži, kde netoliko listy
Sun
Rusův
Rusko
Japonsko
Anglie
Asie
Německo
Mukden
Maroko
Indie
Švýcarsko
Paříž
Belagle
9
article
Rusku příznivé, jako Deleasseňv „Temps“
radí Rusku k neprodlenému podniknuti míru,
nýbrž kde i státníci tak nevražíci na Rusko, jak
Destournelles, společně se senátorem
Constansem vyzývají chystaným ná-
vrhem vládu Franeie, aby ve srozumění
s Anglií nabídla Rusku a Japonsku své dobr
prostředkovací služby po smyslu usnesení hasg
ského sjezdu míru. —
Takhle propukává pojednou skoro u všech
neutrálních velmocí světa touha po skončení
krvavé války rusko-japonské. Zda z důvodův
„lidskosti“, či z důvodův a zájmův vážně po-
litiekých, každý snadno postihne.
Ale car dosud pevně odmítá každou my-
šlenku na mír, který by Rusko pokořoval, který
by je snižoval na stupoň státu druhého řádu
poněvadž každý takový nečestný, potupný mí
měl by v zápětí hrozný vnitřní rozklad v roz-
heřčeném národě ruském. „Klesati duchem
nyní, bylo by zločinem!“
A proto odmítá car, pamělliv osudného pro
Rusko kongressu berlínského z r. 1878, každý
návrh podobného evropského kongressu míru.
Tak aspoň zvěstují nejnovější zprávy potrohrad
ské. Kéž by zvěstovaly na zejtří, že car rozhodl
se dáti národům své říše poctivou ústavní svo
bodu! —
Constans
Franeie
Rusko
Anglie
Japonsko
Destournelle
10
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
V Praze, 3. červns.
Sněm pokračoval dnes v t. zv. debela
nouzové a skončil ji. Ne proto, že by řada při
hlášených řečníků byla dospěla až ke konci
nýbrž z té příčiny, že velkostatkáři odhodlali so
k návrhu na konec debaty, a sněmovna že jej
přijala tak ochotně, jak toužebně naň čekala.
Byl-li při tom vzat zřetel na práce, které sněmu
jest vyříditi v nemnoha schůzích, jež má k dis-
posici v tomto zasedání, tím lépe.
Průběh dnešní rozpravy o návrzích na
úlevu nouze byl zajímavý a poučný. Jest však
vážná olázka, byl-li také příznivý dalšímu vý-
vinu olázek národních a ryze politických. Dne
propukly totiž při úvahách o pomoci těm, kdož
utrpěli mimořádné hospodářské ztrá y živelními
nehodami, dosti povážlivě rozpory stavovské
Praha
11
article
Zpravodaj posl. dr. Fiedler to dobře postřehl
ve svém doslovu zachytil i vyslovil. Věru zdálo
se, jakoby kdesi ve výši harpyje třídního boje
byly nad budovou sněmu zamávaly svými drav-
čími křídly
Řečnický pochod zahájil dnes posl. Vojta
zástupce jihočeské skupiny milevské. Mluvil
pěkně, s temperamentem, jako školený řečník
Vřele zastal se, jakož bylo jeho povinností, ne
majelných, a proto dvojí živelní katastrofou tím
hůře postižených okresů jihočeských. Že před
seda českého odboru zemědělské rady, posl
Prášek, činil mu z toho výtky, veskrze ne-
oprávněné, vyjímalo se prapodivně.
Z německých řečníků nepověděl pozoru
hodného žádný nic, vyjma nového zástupee
obchodní komory liberecké, posl. Maresche.
Tento zástupce velkoprůmyslu a velkoobchodu
německého provedl ničím nezahalené důsledky
ze založení německé strany agrární: postavil se
otevřeně a tak ostře, jako se dosud nikde snad
nestalo, proti nim.
doktor
Fiedler
Vojta
český odbor zemědělský rada
12
article
Nemohlo nebýti nápadno, kterak poslane
Maresch, který mluví tak plynně, že nesnázeo
slovó a obrat nezná, užil obratů slohově velmi
nápadných, aby jimi tovární dělnictvo, tedy so-
ciální demokracii, postavil výše nežli německé
agrárníky. Ti se bránili, doráželi na výbojného
soka, hlučné výstupy odehrávaly se ráz na ráz
v lavicích německých, ale pan Maresch řekl vše-
co měl na srdei, bez obalu svým soukmenov
cům a do předvčerejška politickým přátelům
Byla to podívaná, která hned tak se znova ne-
naskytne: jak bývali němečtí liberálové, lidovet
nebo Všeněmci, přes noc plnokrevní němečtí
egrárnici, postavili se proti svému nedávnému
klubovnímu spojenci a příteli. V obličeji zrudlí,
měli každou chvili ruce vzhůru a hned zase
tloukli pěstmi do svých lavic. Bylo-li vzrušení
a rozhořčení jejich opravdově, pak možno sou-
diti, že rozkol mezi politickými stranami něme-
ekými a německou stranou agrární je dů-
Rozčilení mezi nimi trvalo ještě chvíli po
řeči posl. Maresche. Agrárníci Peschka, Ansorge,
Zuleger a Grössel hádali se s p. drem. Malym
tak, že posl. Blahovec, který mluvil po panu
Mareschoví, musil čekati, až slovní potyčka
opodál umlkla.
Maresch
Peschek
Ansorge
Zuleger
Grössel
Malý
Blahovec
Mareschový
13
article
Posl. Blahovec, který účinně se ujal své
volební skupiny, byl poslední, jenž mluvil pře
zakončením debaly. Hned po jeho řeči navrhl
totiž velkostatkářský poslanec dr. Vopršálek
konec debaty a návrh byl přijat. Několik po-
slanců, kteři měli připraveny řeči, bylo tim
patrně nemile dotčeno. Rozdělili se na skuplny
dle toho, byli-li zapsáni pro návrhy komise nebo
proti nim, rozčileně jednali o generálních řeč-
nicích, ale nemohli se na nich shodnouti.
Nejvyšší maršálek čekal chvilku, ale dlouho
ne. Dal na stolec předsednický postaviti dvoje
volební osudí, se svým náměstkem drem. We-
runským napsali jména poslanců na lístky, vlo-
žili je do uren a nejvyšší maršálek táhl los.
Ne bez humoru ukazoval složený listek se jmé-
nem vylosovaného. Německé agrární straně staln
se při tom komická nehoda. Její předseda byl
vylosován jako generální řečník pro návrhy, ale
nebylo ho tuto. Všeobecná veselost uklidnila
trochu pány, kteří byli rozčileni, poněvadž ne-
mohli už řečniti.
Mezi rozčileně náleželi na straně české jee
poslanci dr. Stránecký a Kalina. Oba přihlásil
se k věcným poznámkám. Poznámka pana dra
Stráneckého věená nebyla a šťastná dokonce ne.
Oba pánové byli by lépe učinili, kdybys
byli uvědomili, že svůj osud, pro který se tak
kladný.
Posl
Blahovec
doktor
Vopršálek
Stránecký
Kalina
14
article
v drobuém prodejt:
ranní číslo o sobá . . . s
pdpoledni
. na z
Ve úilialkách na venkově
. . . . . . . Sb
cdpolední . . . .
Inserát
platí ae kotevě zapřel
Předplacení a inserty přijimá dmisi-
strace v Marianské ulici č.3.
Tam naehásejí se tež rodakee
Uiskárna a expedice „Národnich Listů“.
Rukopisy sa nevracejí.
15
article
rozčilili, vlastně zavinili sami tím, že se dosti
záhy včera nepřihlásili ke slovu.
Třeti věcnou, vlastně také ne veskrze věc-
nou poznámku — bez ohledu na mluvnici a
skladbu jazyka českého — pronesl posl. Karel
Prášek. Zaznamenati nutno, jak posl. Prášek
vystihl rozpor hospodářských zájmů mezi jednot-
livými skupinami rolnictva. Že by však rozpor
ten dal se zažehnati pouhou apotheosou, již
p. Prášek svoji poznámku skončil, neuvěři nikdo,
zejmena nikoli po zkušenostech posledních let.
Konečně došlo na doslovy zpravodajů.
Jedním z nich byl posl. dr. Schreiner, zástupee
městské skupiny střibrské, c. k. notář a místo-
předseda německého odboru zemědělské rady,
nyní příslušník německé strany agrární. Přiro-
zeným jeho úkolem bylo tedy, obhájiti německá
agrárníky proti útokům průmyslníka p. Maresche,
totiž pronésti řeč, s výkonem p. Maresehovým
rovnocennou. Toho dr. Schreiner buď nedovedl
nebo nechtěl. Ale řeč jeho z těchže příčin vy-
zněla neúčinně.
Zpravodaj prof. dr. Fiedler zůstal samo-
zřejmě klidným. Obmezil se na konstalování
třídních rozporů, jež na německých lavicích se
odehrály, způsobem jak vědeckým, tak politi-
ckým. Mohl tak učiniti tím spíše, ježto český
mluvči z řad živnostenských, posl. Krejčík, jenž
mluvil před p. Mareschem, zachoval se vůčí
agrárním požadavkům nouzovým velmi distingu-
ovaně, ač sám ovšem stál na stanovisku živno-
stenském, tedy mimoagrárním.
Ve kvapu byly pak všecky návrhy komise
přijaty.
Přišti schůze budou věnovány získání zem-
ského přispěvku pro vodní cesly, tedy otázkám,
jež jsou hlavním ovocem konferencí předsedů
klubů a nejvyššího maršálka.
Prášek
doktor
Schreiner
Maresch
Maresehův
profesor
Fiedler
Krejčík
odbor zemědělský rada
16
article
Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůzi o 11
hodině 15 minulách.
U vládního stolu: místodržitel království českého
hr. Coudenhove a dvorní rada Vojáček.
Galerie obsazeny velmi slabě.
Došlých spisů bylo 8, mezi nimi zpráva zem-
ského výboru, kteroužto se dodatkem ke zprávě ze
dne 24. května 1905 sděluje, jak zodpovědělo c. k.
ministerstvo orby dotaz zemského výboru o případ-
ném zvýšení příspěvku zemského a státního k ná-
kladu na úpravu Cidliny vodním družstvem v Jičíně,
již zákonem ze dne 3. srpna 1898 z. z. č. 57 stano-
venému, a zpráva zemského výboru, kterouž se do-
datkem ke zprávě ze dne 24. května t. r. č. 47.784
předkládá nota c. k. místodržitelství ze dne 25.
května t. r. č. 109.265, týkající se záležitosti povolení
dalších podpor vodnímu družstvu pro úpravu řek
Leučné a potoka Lodraníky v Dašicích (okres ho-
lický)
Petic bylo podáno 29.
Bez prvního čieni přikázány byly komisím ná-
vrhy, jichž podavatelé o to požádali
Nejvyžši maršálek zemský prohlásil potom, ž
sněm je způsobilým platně se usnášeli.
Potom přešlo se k jednacímu poladu.
Coudenhove
Jičín
Dašice
Lodraníka
17
article
Prvním předmětem jest pokračování ve druhém
čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského
výboru o podporách ve prospěch obyva-
telstva v kralovství českém, poškoze-
ného živelními pohromami v létech
1903 a 1904.
Nejvyšší maršálek zemský před zahájením další
rozpravy upozornil, že v minulé schůzi bylo učiněn.
několik návrhů resolučních, o kterých prohlásil, že
je musí považovati za návrhy samostatné. Některé
z nich mohly býti přibrány do jednání dnešního,
poněvadž byly formulovány jako změny nebo do-
datky návrhů komise. Předmětem jednání jest zpráva
komise a jest tedy ovšem každému poslanci volno
učiniti návrhy, čelící buď ke změně návrhů komise
nebo dodatky k návrhům těm. Budou-li však návrhy
takově podány, žádal nejvyšší maršálek zemský
řečníky, aby určitě formulovali, kde a kam mají býti
dolyčné změny vřaděny do návrhů komise, poněvadž
návrhy, které by. čelily buď k vyslovování všeobec-
ných vět nebo byly pouhými přáními, musil by pova-
žovati za návrhy samostatné a bylo by mu nemilé,
kdyby v té věci nastalo nějaké nedorozumění.
Při projednávání rozpočtu zemského vyvinul s
ovšem zvyk, že se podávají velmi často různě ná-
19
article
V Praze, 3 června.
Praha
20
article
6— (Kronika.) Počasí tentokráte v Op -
tiji tuze nepřálo! S procházkami kolem moře.
po odbylém programu sjezdu, se zamýšleným
loďkařením po zálivu nebylo nie. Však z altánu
lázeňské kavárny možno bloudit zrakem do dálky
i po obzoru do šeda zastřenéml
— Hej, číšníku ! Kávu ! Honem, prosím ..
— Oho! Takhle tu mnoho nepořidite ! Ka
várnik je Vídeňák, sklepníci odněkud ze Štyr-
ského Hradce nebo z Mostu an der Mur ! P
slovansku nikdo neslyší!
— To by bylo hezké! odbijel námitku ne-
zmýlený soudruh. Protloukl jsem se beze slova
němčiny po celou cestu od Vltavy až sem
k moři. Tady na slovanské půdě k vůli nějaké-
mu Vídeňáku spekulantovi přec neprovedu vý
ninku !... Kávu ! Hej ! . ..
Vážený soudruh je muž nenstupné zásady
le přesvědčen, kdyby každý našinec vždy
všude užíval svého jazyka, že docela jinak by
dhom si stáli Svému přesvědčení s železnou
čhsledností zjednává platnost.
— Kávu ! Slyšíte, panei
— Bitte, ich verstehe nicht ! . ..
— A to je šlakovitá věe! Já zase neumím
německy ! Pomozte si ! ...
— Ieh bedauere ...
A sklepník krčí ironicky rameny.
Skandál, věru! Půda slovanská, obec slo-
vmnská, okolí slovanské a slovansky nechtějí roz-
umět. Ale tak už věci do opravdy stojí, ráz
mista lázeňského není slovanský. Sami jsme
vinni ! Přicházíme, hovíme nešvaru, podrobujeme
se, podleháme! Jsme porobený, zbavený své
volnosti živel. Měli bychom se vzepříti, ale ne-
nacházíme síly. Vážený soudruh má všecku
mravni pravdu na straně své tvrdohlavé methody
— Nerozumím! Pomozte si se mnou ! . .
A dívá se při tom tak nevinně do světa
A čeká, co se asi stane. Snad konečně seženou
někoho v domě, kdo rozumí po slovansků!
Vídeňák
Hradec
Vltava
der Mura
21
article
A rcete, není to výborná methoda?
Je. Kdyby všichni tak jednali, byl by
pořádek brzo zjednán. Zajisté ! Ale methoda má
— svoji vadu.
— Jakou vadu?
— Nebudou tak nikdy jednati všickni
— Proč by nejednali?
— Nemohou. Methoda předpokládá schop-
nost sebezapření, mohutnost vůle, velikou mravn
silu. A mravní silu nemají nikdy všickni
Silných je vždy jen menšina. A mizivá po-
hříchu! Z lisíci jeden. A ten nic nespraví.
— Proč by nespravil?
— Protože nedojde porozumění. Neřeknou
o něm: muž, který něco chce, má ideu, slouži
myšlence ! Ale řeknou: podivín, umíněnec, pro-
tiva chlap, nevzdělanec! Jako neslušného pro-
vokatéra jej vyobeují ze společnosti, odstran
z místnosti, kde obtěžuje. Vlastní lidé od něho
poodsednou.
— Ale, božínku, to by bylo zoufalé ! Máme
snad pro vždy vzdáli se vší naděje?
A stalečný muž se zarmoutil. Mravní pravdu
má na své straně. Ale je lak osamocen! Ostatn
spolukrajané zcela příjemně objednávají své po-
třeby v restauraci, v kavárně, v hotelu po ně-
mecku. A jsou výborně obslouženi. K čemu
pak by znali — německy? A v politicko-mrav
nostní zápas přec inteligent nebude se pouště
s nějakým nevědomcem — kavárníkem? ...
22
article
Víte, v čem je inferiořita našeho slovan-
ského živlu! Zvláštní situace! Německý jedine-
ček, nejméně významný, třeba poslední, zcela
nepatrný zřízenec elti svoji převahu nad
jedincem Slovanem třeba intelligentem, silákem
prvákem.
— Však ty umíš, musíš umět německy
myslí si Němaček.
A posadí se na svého koně. A Němeček se
neklame. Muž naproti vskutku umí německy.
A že už umí, tedy mluvi. A když mluví, tak
— povoluje. Podrobuje se. A tu je fakt po-
měru inferiority. Slovan jedinec, ačkoliv intelli-
gent, ačkoliv společensky snad vyšší a silnější
ustupuje vůči Němci, ačkoliv snad jedi-
nečkovi osobně slabšímu, podřízenému. Ž i ve
slovanský podléhá jako živel, podrobuje se živlu
silnějšímu.
Němaček
Němeček
Němec
23
article
Řeknete, kulturní zjev ! Mladší kultura ustu
puje starší, starší má přednostl
Ale kultura vždy jen vítězí svými pro-
středky. A prostředkem kultury je — zři
zení. Zřízení je německé. A to je dílo zřízení
lak zvaný »vzdělaný« Slovan umi německy
Zřízení tlačí, poskytuje příležitost a živel povo-
luje tlaku a »chápe se příležitosti« — podro-
buje se.
Jazyková znalost prospivá jedinci a za svůj
osobní prospěch opouští jedinee Slovan zájem
svého živlu. Daří se mu osobně, těží z poskyt-
nuté výhody, hraje si na pána a nedbá, že při
tom podléhá jeho vlastní živel. Ale vlastně je
nejposlednější Němeček — díky zřízení jeho
živlu! — větší pán, než nejprvnější Slovan.
Mluví se o statečnosti národní.
— Naši lidé jsou nestateční, ustupuji
všude ! Hlle, jak směle a sebevědomě vystupuje
všude Němec ! ..
Vlastně však není rozdílu statečnosti mez
národnostmi. My Slované máme zrovna tak sta-
tečné a smělé lidi jako naši odpůrci. A mez
Němci není o nic méně zbabělých duší, ticho-
šlápků a bezidejných lovců nízké osobní koři-
sti jako mezi námi. A přece je rozdll mezi
námi a nimi. Posice na obou stranách je
různá. A posici určuje zřízení. Svou váhou a
mocí dodává vědomí slly, podpírá, povznáší
svého příslušníka. I slaboch, díky zřízení, které
jej nese, vede si jako hrdina na pohled.
— Jestli pak by si tohle dovolil náš člo-
věk? .. . šuškají mezi sebou slovanšti bezmoc-
níci. A diví se, jak nějaký Němeček s malou
dušičkou v těle v dané situaci si počíná jako
»drzý smělec«.
Snadná smělost, kde obtíž situ ace
je už překonána — zřízením. Pro Slovana
žádné zřízení nepracuje. Sám každý vidí se na
sama sebe poukázána. A citě se slabým, raději
se vzdává zápasu.
Němeček
Němec
Slovan
24
article
Německý kavárník, restauratér, majitel zá-
vodu, číšník v lázeňském místě třeba na slo-
vanské půdě nemudruje tuze o věcech národně-
politických. Spolehá právem na sílu zřízení,
které myslí — za něj. O Slovanstvu má pro
svou praktickou osobní potřebu zcela dobromy
slný názor.
— Slované jsou dvojího druhu! praví se
Velmi vzdělaní a způsobní pánové, kteří dají člo-
věku hodně vydělat a mluví ochotně a rádi po ně-
mecku. Těch třeba si vážit a úslužně se k nim
chovat. A potom druzí, hrubí, nevzdělaní křiklouni
kteří ve veřejných místnostech vyvolávají skan-
dály, neumějí německy a všemu světu působí jen
nesnáze. Ty je nejlépe co možná potichu z míst
nosti doslat — ven.
Slovan
25
article
Úsilí ojedinělé proti moci tělesa zřízeného
je málomoeno. Jedinec obr je slaboch prot
pidimužiku, podepřenému pákovím ustrojeného
celku. Tu je formule všeho tragického zápasu
všeho zápasu nových idel, hájených nezříze-
nými jedinci proti přesile idel starších, které
dospěly upevniti a se zakotviti moci vlastníh
ustrojení. Tu je i formule komiky malomosné
nezřízenosti. Hrdina idey, tlukoucí v malo
mocném vzteku o mříže protivného zřízení, bud
hyne tragicky aneb stává se směšným ubo
hou nezřízenosti svého počínání. Moci zřízené
nelze s úspěchem čeliti, než — zřízením.
A slovanský host v lázeňském místě, na
vštěvovaném hojně Slovany a přece na každém
kroku ve svém eítění slovznském zanedbávaný
a urážený?
Představie si, že existuje v Opatijí (i
Karlových Varech, v Ostende a kdekoli) slo
vanská kancelář, která je ve styku s ji-
nými slovanskými organisacemi. Za saisonu při-
bude snad do lázní tisíc, dva, tři nebo více
Slovanů. Jsou informováni, přihlásí se v kance-
láři, kancelář převzala povinnost hájiti jejieh
zájmy.
Malé zřízení je hotovo!
Záslupce kanceláře zaklepá v daném oka
mžiku u správy lázní, u majítele závodu, ústavu
hotelu, restaurace, kavárny. Promluví tu zp
sobně po třebné slovíčkol
Slovan
Opatija
Karlová Vary
Ostende
26
article
— Tak a tak! Toho je třeba a toho
Toho onoho třeba se vystřihati ! . .
A správa lázní, majitel závodu, hotelu, ka-
várny se pokloní. Ví, s kým má čini ti.
Zástupce nemluví jménem svým, ale jmé-
nem jednoho, dvou, tři či kolika tisíc
klientův. Neradno mu odpírati, to je jasné.
Jde o zřízeno u silu ! Milý správce, majitel,
ředitel místnosti, závodu, podniku je najednou do-
cela jiný muž! Včera ještě zpupně odbyl osa-
moceného jedince, jenž v místnosti malomocně
vyvolal hlučný výslup. Ukázal divochu dvéře.
Neměl prostě nejmenšího porozumění pro jeho
nároky. A dnes? Jak je náhle tak plný ochoty
a zdvořilosti! Rychle vyciťuje svůj vlastní —
zájem. A všecko jde jako na máslo. Účinek —
— zřízení
A zejtra bude v místě, v lázních, v obcho-
dech, na železnici, v hotelich, v restauracícha
kavárnách, všude opatřeno vše, čeho třeba, aby
Slovan nebyl už sužován ve své bytosti a urá-
žen ve svých cilech. A do posledního i nejeha-
bějšího slovanského hosta vjede najednou jakési
hrdinství! Bude najednou všudy a za všech
přiležitostí bez okolků hlásiti se ke svému, bude
vystupovati jako Slovan a bude všude mluviti po
slovansku. Zcela malá slovanská kance-
lář vykoná ten div ! Obtíže situace, kterých se
Slovan slaboch dříve lekal, budou odstraněny,
muž bude ve své mravní sile podepřen, bude
nesen silou celku, třeba nepřítomného, ale
ustrojeností své moci sem — zasahu-
jíefho.
A o to běží
Jedno heslo sluší zapsati do památníku ka
ždého Slovana:
— Se vší váhou a těhotností své hmoty
zůstane Slovanstvo dotud slabo a bezvýznamno
dokud jako živel neuspěje ustrojiti svoje
sily, ať v úzkém obvodu zájmů nějakého lá.
zeňského místa nebo po celé šířce zájmo
své — politiky v říši.
Slovan
Slovan