ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6c804150-78e9-11dc-96dc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 46, org 6, work 3, person 57
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 4. června 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 152.
4 article
Ja ranní a odpol. Histy pšedulácí sei v Praze v ndrainistra nnhje . . . . . . 2 nárrt kta . . . . 6 K — s drojí čonákkol 2 K. 50 rl nt k. .. . K 50 u nisíe . . . . . . 2 K 90h Toštou: s nosíe nmt la: . . . 9 K enh s dvojí zšsilkou na niel :: ke atet kek luešní čislo pro Prahu le o 18 stranách. L. Z Petrohradu, 3. června. (9 hod 15 min.) [Původní telegram zvláštního dopiso vatele »Nár. Listů«.] Komise Buligynovn, dokončivši práce o svolání zemského seboru, předložila výsledky jich mini- sterskému komitétu. Uveřejnění jich záhy se očekává. Na burse kolovaly dnes neur- čité pověsti o odstupu Linevičově Vzhledem na informace, otiště- né některými listy v příčině mož- nosti svolání mezinárodní konfe- rence za účelem rozpravy o pod- mínkách míru, ministerstvo vněj- ších záležitostí dementuje energi- eky zvěsti o všelikém kongresu mezinárodním, anať posice Ruska není nijak podobna postavení Tu- recka v r. 1878. »Nova Žizn« žádá za uzavření míru i za cenu vydání Sacbalinua Mandžurska Japonsku a za cenu uznání vlivu japonského v Koreji a podřízení správy mandžurské želez- nice mezinárodní komisi. Tisk zdejší žádá na dále ener gicky brzké svolání zástupeův lido vých. (Ostatní telegrafické a telefonícké zprávy víz na straně 5.
Praha Petrohrad Rusko Japonsko Korea Buligynovn Nova Žizn
5 article President americké Unie chce zjednat mír mezi Japon- skem a Ruskem!
President americké Unie chce zjednat mír mezi Japon- skem a Ruskem! Zraky všeho světa jsou té doby upřeny ku Petrohradu. Zatím co Rusko od porážky Kuro- palkinovy a dokonce nyní od porážky Rožestven ského — vůčihledě ztrácí „přítele“ pru- ského, tak že dnes při sňatku korunního prince německého ze všech cizích vyslancův asi žádný druhý nebude vyznamenáván takovou pezornosti a úctou v Berlíně, nežli vyslanee „bojovného národa“ japonského, jejž prušti důstojníci naučili vítězit — přihlašuje se Ru- sku náhradou nový a věru nejméně očekávaný „přítel“ v nouzi, a sice president Spoje- nýcn států amerických, stejně vý- mluvný jako energický Theodore Roose- velt. Nabízí Rusku své „dobré služby“ ke sprostředkování miru s Japon- skem . .. Londýnské listy jsou plny zpráv o „srdečné rozmluvě“, jakou prý měl tento pátek p. Roose- velt s ruským vyslancem hr. Cassini m. Dle „Morning-Postu“ projovil Roosevelt vyslanci ruskému svou „upřímnou touhu, aby mohl ja- kožto přitel Ruska tomuto prokázat dobrou službu, jakmile Rusko vyhoví přání všeho civilisovaného světa a vedeno důvody lidskosti, odhodlá se uzavříti mír. Jest prý cehoten posloužiti Rusku v každékoliv způ- stě, jaká by se mu jevila býti přijatelnou. Dle vrávy Reuterovy dával při tom president re- pbliky americké Rusku na uváženou, že as ktra již se Rusku podaří prodlužováním války hponce přemoci a že by potom Japonsko kladl teprv kruté podmínky míru. — Vyslanec Ruska na to odpověděl, že nemá od své vlády žádného zmocnění a může toliko
Cassin Roosevelt Rusko Petrohrad Kura Berlín Theodore Roos Japonsko
6 article
jako svůj osobní náhled pronésti, že Rusko té doby jest odhodláno ve válce pokračovat, poněvadž nejeví se mu býti nynější chvíle k vyjednávání o mír přízni- vou, a poněvadž by vyčkáním ničeho neztratilo. „Až dosud neztratilo Rusko ani pídě svéh území, a není ještě naprosto nu- ceno prositi o mír...“ byla prý slova Cassiniova. — Nicméně po této rozmluvě presi- dent Roosevelt nařídil (dle „Standardu“) ameri- ckému vyslanci v Petrohradě, aby sdělil vládě carské náhledy jeho o postavení Japonsk k otázce míru, a spolu projevil, kterak jest Roosevelt ochoten vstoupiti mezi oba soky jako prostředník a vyjednavatel. V hrubých obrysech naznačil prý vyslanci též podmínky míru, jaké Japonsko klade, avšak spolu doložil, že nepo- kládá tím časem ani za tak důležité, Rusku tyto podmínky Japonska předkládati, nýbrž více prj na tom záleží, aby Rusko poznalo své po- stavení a poslechnouc hlasu světa a sou- hlasného přání vlády americké, ukončilo b ez- nadějnou válku ,. Nevíme dosud, jaký tento spíše mentor- ský než srdečný ton nabídky Rooseveltovy učinil v Petrohradě dojem. — Bývaly doby, kde Unie americká osvědčovala se býti slovy i skutky dobrým přítelem Ruska, zejmena za president ství Ulyssa Granta, Garfielda až po Mac Kin- leye. Ale dnes? Vedle Angličanů nejvíce Ame- ričané Japoncům v této válce pomáhali, Rusku všeho zlého přejíce a činíce. Každá porážka Rusův, každé vítězství Japoncův budily radostný ohlas ve federaci severoamerické jako v ně- mecké. Jen že v Německu aspoň vláda berlín- ská tvářila se býti přítelkou Ruska, kdežto vláda washingtonská ani podobné licoměrno škrabošky si nenasazovala.
Roosevelt Rooseveltův Grant Garfield Mac Angličan Japonec Rusův Japoncův Rusko Petrohrad Japonsko Německo
7 article
A najednou objeví šlechetný president ame- rický p. Rooseveli ve svém srdci strunu „srdeč- né přízně“ k Rusku! Může mu Rusko po všem tom, co od Ameriky za těch 16 měsíců války své s Japonskem zažilo — na slovo uvěřiti Může se zbaviti podezření, že Roosevelt jedná v tajném dorozumění s vládou japonskou, že obstarává svou nabídkou smírčí v první řadě prospěch nepřátel Ruska? Nemusí si vzpome- nouti ná podobného „dobrého přítele“ svého v Německu z r. 1878, na „poctivého makléře“ Ottona Bismarka? A přece opět není vyloučena mežnost, že bystrému Američanu Rooseveltovi počíná býti z toho válečného ště- stí Japoncův do opravdy úzko, že nu jde na mysl, co hrozí v budoucnosti Ame- rice od tohoto, slavomamem opoje- ného a výbojného souseda japon- ského, který dnes v Tichém oceánu rozhodně vládne nejsilnějším válečným loďstvem a Sotva již dá si tuto nadvládu kýmkoliv vyrvati. — Co říká Japonsko tomuto počinu Ameriky? A co vláda anglická? Jsou-li zprávy z Londýna a z Tokia věro- hodny, tož by se mohlo za to míti, že Rooseveli učinil krok svůj zcela náhle o své újmě, tak že jím obě spřátelené mocnosti — nemile pře- kvapil. Oznamuje se totiž se strany japonské přes Paříž, kterak prý již před tím bylo z Tokia vejevůdci Ojamovi nakázáno, aby z novu zahájil útočný postup proti Ru- sům v Mandžursku, nežli Roosevelt na- bídl ruskému vyslanci Cassinimu své dobré služby ke sprostředkování příměří .. Ješitnost japonská nechce tedy nechat na sobě zdání, jakoby ona dbala „hlasu světa“ a dů- vodův humanity, a chtěla krveprolití drahnému učiniti přítrž. Bránící se Rusko má žádati o mír nikoliv útočník, který je přepadl. — Tolikéž Anglie dělá prý na pohled, jakožt věrný spojenec vítězného Japonska, jemuž nyní
Roosevelt Otton Bismark Američan Japoncův Ojama Cassini Rusko Amerika Japonsko Německo Londýn Tokio Paříž Anglie
8 article
teprv přísahá lásku a věrnost až k smrti — ko- mickou drahotu. Dle zpráv washingtonských ožnámila prý aspoň Rooseveltovi, že nehodlá přijati žádného pozvání, aby přivodila koníerenci velmocí, ke sjednání míru mezi Ruskem a Japonskem. Avšak americký denník, newyorský „Sun“ soudí naopak, že prý Anglii zatím ve skuteč- nosti nemálo na tom záleží, aby válka rusko- japonská brzy byla skončena. Za to prý jest ale jiná velmoc evropská, která si roz- hodně nepřeje, aby Rusko tak brzy svou válku ve východní Asii ukon- čilo. A touto velmocí že jest — Německo. Proč? „Poněvadž ruské porážky na dál- ném Východě utvrzují přemoc Ně- mecká na pevnině evropské... vy- kládá americký list, což vidělo se nejlépe, jak hned po porážce Rusův u Mukdenu, troufals císař německý vystupovati v Marokku. .. Anglie naproti tomu má, navzdor své Indii, nemalý zájem evropský v tom, aby válka rusko- japonská skončila již co možná brzy, poně- vadž silné Rusko jest na pevnin evropské jedinou hrází a hradbo proti pohlcení Hollandska, Bel- gle, Švýcarska a německých částí Ra- kouska — Německem.“ — A podobné obavy před nebezpeč- ným kořistěním Německa z dlouhé pro Rusko nešťastné války v daleké Asii, panují dnos také v Paříži, kde netoliko listy
Sun Rusův Rusko Japonsko Anglie Asie Německo Mukden Maroko Indie Švýcarsko Paříž Belagle
9 article
Rusku příznivé, jako Deleasseňv „Temps“ radí Rusku k neprodlenému podniknuti míru, nýbrž kde i státníci tak nevražíci na Rusko, jak Destournelles, společně se senátorem Constansem vyzývají chystaným ná- vrhem vládu Franeie, aby ve srozumění s Anglií nabídla Rusku a Japonsku své dobr prostředkovací služby po smyslu usnesení hasg ského sjezdu míru. — Takhle propukává pojednou skoro u všech neutrálních velmocí světa touha po skončení krvavé války rusko-japonské. Zda z důvodův „lidskosti“, či z důvodův a zájmův vážně po- litiekých, každý snadno postihne. Ale car dosud pevně odmítá každou my- šlenku na mír, který by Rusko pokořoval, který by je snižoval na stupoň státu druhého řádu poněvadž každý takový nečestný, potupný mí měl by v zápětí hrozný vnitřní rozklad v roz- heřčeném národě ruském. „Klesati duchem nyní, bylo by zločinem!“ A proto odmítá car, pamělliv osudného pro Rusko kongressu berlínského z r. 1878, každý návrh podobného evropského kongressu míru. Tak aspoň zvěstují nejnovější zprávy potrohrad ské. Kéž by zvěstovaly na zejtří, že car rozhodl se dáti národům své říše poctivou ústavní svo bodu! —
Constans Franeie Rusko Anglie Japonsko Destournelle
10 article Sněm království českého.
Sněm království českého. V Praze, 3. červns. Sněm pokračoval dnes v t. zv. debela nouzové a skončil ji. Ne proto, že by řada při hlášených řečníků byla dospěla až ke konci nýbrž z té příčiny, že velkostatkáři odhodlali so k návrhu na konec debaty, a sněmovna že jej přijala tak ochotně, jak toužebně naň čekala. Byl-li při tom vzat zřetel na práce, které sněmu jest vyříditi v nemnoha schůzích, jež má k dis- posici v tomto zasedání, tím lépe. Průběh dnešní rozpravy o návrzích na úlevu nouze byl zajímavý a poučný. Jest však vážná olázka, byl-li také příznivý dalšímu vý- vinu olázek národních a ryze politických. Dne propukly totiž při úvahách o pomoci těm, kdož utrpěli mimořádné hospodářské ztrá y živelními nehodami, dosti povážlivě rozpory stavovské
Praha
11 article
Zpravodaj posl. dr. Fiedler to dobře postřehl ve svém doslovu zachytil i vyslovil. Věru zdálo se, jakoby kdesi ve výši harpyje třídního boje byly nad budovou sněmu zamávaly svými drav- čími křídly Řečnický pochod zahájil dnes posl. Vojta zástupce jihočeské skupiny milevské. Mluvil pěkně, s temperamentem, jako školený řečník Vřele zastal se, jakož bylo jeho povinností, ne majelných, a proto dvojí živelní katastrofou tím hůře postižených okresů jihočeských. Že před seda českého odboru zemědělské rady, posl Prášek, činil mu z toho výtky, veskrze ne- oprávněné, vyjímalo se prapodivně. Z německých řečníků nepověděl pozoru hodného žádný nic, vyjma nového zástupee obchodní komory liberecké, posl. Maresche. Tento zástupce velkoprůmyslu a velkoobchodu německého provedl ničím nezahalené důsledky ze založení německé strany agrární: postavil se otevřeně a tak ostře, jako se dosud nikde snad nestalo, proti nim.
doktor Fiedler Vojta český odbor zemědělský rada
12 article
Nemohlo nebýti nápadno, kterak poslane Maresch, který mluví tak plynně, že nesnázeo slovó a obrat nezná, užil obratů slohově velmi nápadných, aby jimi tovární dělnictvo, tedy so- ciální demokracii, postavil výše nežli německé agrárníky. Ti se bránili, doráželi na výbojného soka, hlučné výstupy odehrávaly se ráz na ráz v lavicích německých, ale pan Maresch řekl vše- co měl na srdei, bez obalu svým soukmenov cům a do předvčerejška politickým přátelům Byla to podívaná, která hned tak se znova ne- naskytne: jak bývali němečtí liberálové, lidovet nebo Všeněmci, přes noc plnokrevní němečtí egrárnici, postavili se proti svému nedávnému klubovnímu spojenci a příteli. V obličeji zrudlí, měli každou chvili ruce vzhůru a hned zase tloukli pěstmi do svých lavic. Bylo-li vzrušení a rozhořčení jejich opravdově, pak možno sou- diti, že rozkol mezi politickými stranami něme- ekými a německou stranou agrární je dů- Rozčilení mezi nimi trvalo ještě chvíli po řeči posl. Maresche. Agrárníci Peschka, Ansorge, Zuleger a Grössel hádali se s p. drem. Malym tak, že posl. Blahovec, který mluvil po panu Mareschoví, musil čekati, až slovní potyčka opodál umlkla.
Maresch Peschek Ansorge Zuleger Grössel Malý Blahovec Mareschový
13 article
Posl. Blahovec, který účinně se ujal své volební skupiny, byl poslední, jenž mluvil pře zakončením debaly. Hned po jeho řeči navrhl totiž velkostatkářský poslanec dr. Vopršálek konec debaty a návrh byl přijat. Několik po- slanců, kteři měli připraveny řeči, bylo tim patrně nemile dotčeno. Rozdělili se na skuplny dle toho, byli-li zapsáni pro návrhy komise nebo proti nim, rozčileně jednali o generálních řeč- nicích, ale nemohli se na nich shodnouti. Nejvyšší maršálek čekal chvilku, ale dlouho ne. Dal na stolec předsednický postaviti dvoje volební osudí, se svým náměstkem drem. We- runským napsali jména poslanců na lístky, vlo- žili je do uren a nejvyšší maršálek táhl los. Ne bez humoru ukazoval složený listek se jmé- nem vylosovaného. Německé agrární straně staln se při tom komická nehoda. Její předseda byl vylosován jako generální řečník pro návrhy, ale nebylo ho tuto. Všeobecná veselost uklidnila trochu pány, kteří byli rozčileni, poněvadž ne- mohli už řečniti. Mezi rozčileně náleželi na straně české jee poslanci dr. Stránecký a Kalina. Oba přihlásil se k věcným poznámkám. Poznámka pana dra Stráneckého věená nebyla a šťastná dokonce ne. Oba pánové byli by lépe učinili, kdybys byli uvědomili, že svůj osud, pro který se tak kladný.
Posl Blahovec doktor Vopršálek Stránecký Kalina
14 article
v drobuém prodejt: ranní číslo o sobá . . . s pdpoledni . na z Ve úilialkách na venkově . . . . . . . Sb cdpolední . . . . Inserát platí ae kotevě zapřel Předplacení a inserty přijimá dmisi- strace v Marianské ulici č.3. Tam naehásejí se tež rodakee Uiskárna a expedice „Národnich Listů“. Rukopisy sa nevracejí.
15 article
rozčilili, vlastně zavinili sami tím, že se dosti záhy včera nepřihlásili ke slovu. Třeti věcnou, vlastně také ne veskrze věc- nou poznámku — bez ohledu na mluvnici a skladbu jazyka českého — pronesl posl. Karel Prášek. Zaznamenati nutno, jak posl. Prášek vystihl rozpor hospodářských zájmů mezi jednot- livými skupinami rolnictva. Že by však rozpor ten dal se zažehnati pouhou apotheosou, již p. Prášek svoji poznámku skončil, neuvěři nikdo, zejmena nikoli po zkušenostech posledních let. Konečně došlo na doslovy zpravodajů. Jedním z nich byl posl. dr. Schreiner, zástupee městské skupiny střibrské, c. k. notář a místo- předseda německého odboru zemědělské rady, nyní příslušník německé strany agrární. Přiro- zeným jeho úkolem bylo tedy, obhájiti německá agrárníky proti útokům průmyslníka p. Maresche, totiž pronésti řeč, s výkonem p. Maresehovým rovnocennou. Toho dr. Schreiner buď nedovedl nebo nechtěl. Ale řeč jeho z těchže příčin vy- zněla neúčinně. Zpravodaj prof. dr. Fiedler zůstal samo- zřejmě klidným. Obmezil se na konstalování třídních rozporů, jež na německých lavicích se odehrály, způsobem jak vědeckým, tak politi- ckým. Mohl tak učiniti tím spíše, ježto český mluvči z řad živnostenských, posl. Krejčík, jenž mluvil před p. Mareschem, zachoval se vůčí agrárním požadavkům nouzovým velmi distingu- ovaně, ač sám ovšem stál na stanovisku živno- stenském, tedy mimoagrárním. Ve kvapu byly pak všecky návrhy komise přijaty. Přišti schůze budou věnovány získání zem- ského přispěvku pro vodní cesly, tedy otázkám, jež jsou hlavním ovocem konferencí předsedů klubů a nejvyššího maršálka.
Prášek doktor Schreiner Maresch Maresehův profesor Fiedler Krejčík odbor zemědělský rada
16 article
Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůzi o 11 hodině 15 minulách. U vládního stolu: místodržitel království českého hr. Coudenhove a dvorní rada Vojáček. Galerie obsazeny velmi slabě. Došlých spisů bylo 8, mezi nimi zpráva zem- ského výboru, kteroužto se dodatkem ke zprávě ze dne 24. května 1905 sděluje, jak zodpovědělo c. k. ministerstvo orby dotaz zemského výboru o případ- ném zvýšení příspěvku zemského a státního k ná- kladu na úpravu Cidliny vodním družstvem v Jičíně, již zákonem ze dne 3. srpna 1898 z. z. č. 57 stano- venému, a zpráva zemského výboru, kterouž se do- datkem ke zprávě ze dne 24. května t. r. č. 47.784 předkládá nota c. k. místodržitelství ze dne 25. května t. r. č. 109.265, týkající se záležitosti povolení dalších podpor vodnímu družstvu pro úpravu řek Leučné a potoka Lodraníky v Dašicích (okres ho- lický) Petic bylo podáno 29. Bez prvního čieni přikázány byly komisím ná- vrhy, jichž podavatelé o to požádali Nejvyžši maršálek zemský prohlásil potom, ž sněm je způsobilým platně se usnášeli. Potom přešlo se k jednacímu poladu.
Coudenhove Jičín Dašice Lodraníka
17 article
Prvním předmětem jest pokračování ve druhém čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru o podporách ve prospěch obyva- telstva v kralovství českém, poškoze- ného živelními pohromami v létech 1903 a 1904. Nejvyšší maršálek zemský před zahájením další rozpravy upozornil, že v minulé schůzi bylo učiněn. několik návrhů resolučních, o kterých prohlásil, že je musí považovati za návrhy samostatné. Některé z nich mohly býti přibrány do jednání dnešního, poněvadž byly formulovány jako změny nebo do- datky návrhů komise. Předmětem jednání jest zpráva komise a jest tedy ovšem každému poslanci volno učiniti návrhy, čelící buď ke změně návrhů komise nebo dodatky k návrhům těm. Budou-li však návrhy takově podány, žádal nejvyšší maršálek zemský řečníky, aby určitě formulovali, kde a kam mají býti dolyčné změny vřaděny do návrhů komise, poněvadž návrhy, které by. čelily buď k vyslovování všeobec- ných vět nebo byly pouhými přáními, musil by pova- žovati za návrhy samostatné a bylo by mu nemilé, kdyby v té věci nastalo nějaké nedorozumění. Při projednávání rozpočtu zemského vyvinul s ovšem zvyk, že se podávají velmi často různě ná-
18 title
FEUILLETON.
19 article
V Praze, 3 června.
Praha
20 article
6— (Kronika.) Počasí tentokráte v Op - tiji tuze nepřálo! S procházkami kolem moře. po odbylém programu sjezdu, se zamýšleným loďkařením po zálivu nebylo nie. Však z altánu lázeňské kavárny možno bloudit zrakem do dálky i po obzoru do šeda zastřenéml — Hej, číšníku ! Kávu ! Honem, prosím .. — Oho! Takhle tu mnoho nepořidite ! Ka várnik je Vídeňák, sklepníci odněkud ze Štyr- ského Hradce nebo z Mostu an der Mur ! P slovansku nikdo neslyší! — To by bylo hezké! odbijel námitku ne- zmýlený soudruh. Protloukl jsem se beze slova němčiny po celou cestu od Vltavy až sem k moři. Tady na slovanské půdě k vůli nějaké- mu Vídeňáku spekulantovi přec neprovedu vý ninku !... Kávu ! Hej ! . .. Vážený soudruh je muž nenstupné zásady le přesvědčen, kdyby každý našinec vždy všude užíval svého jazyka, že docela jinak by dhom si stáli Svému přesvědčení s železnou čhsledností zjednává platnost. — Kávu ! Slyšíte, panei — Bitte, ich verstehe nicht ! . .. — A to je šlakovitá věe! Já zase neumím německy ! Pomozte si ! ... — Ieh bedauere ... A sklepník krčí ironicky rameny. Skandál, věru! Půda slovanská, obec slo- vmnská, okolí slovanské a slovansky nechtějí roz- umět. Ale tak už věci do opravdy stojí, ráz mista lázeňského není slovanský. Sami jsme vinni ! Přicházíme, hovíme nešvaru, podrobujeme se, podleháme! Jsme porobený, zbavený své volnosti živel. Měli bychom se vzepříti, ale ne- nacházíme síly. Vážený soudruh má všecku mravni pravdu na straně své tvrdohlavé methody — Nerozumím! Pomozte si se mnou ! . . A dívá se při tom tak nevinně do světa A čeká, co se asi stane. Snad konečně seženou někoho v domě, kdo rozumí po slovansků!
Vídeňák Hradec Vltava der Mura
21 article
A rcete, není to výborná methoda? Je. Kdyby všichni tak jednali, byl by pořádek brzo zjednán. Zajisté ! Ale methoda má — svoji vadu. — Jakou vadu? — Nebudou tak nikdy jednati všickni — Proč by nejednali? — Nemohou. Methoda předpokládá schop- nost sebezapření, mohutnost vůle, velikou mravn silu. A mravní silu nemají nikdy všickni Silných je vždy jen menšina. A mizivá po- hříchu! Z lisíci jeden. A ten nic nespraví. — Proč by nespravil? — Protože nedojde porozumění. Neřeknou o něm: muž, který něco chce, má ideu, slouži myšlence ! Ale řeknou: podivín, umíněnec, pro- tiva chlap, nevzdělanec! Jako neslušného pro- vokatéra jej vyobeují ze společnosti, odstran z místnosti, kde obtěžuje. Vlastní lidé od něho poodsednou. — Ale, božínku, to by bylo zoufalé ! Máme snad pro vždy vzdáli se vší naděje? A stalečný muž se zarmoutil. Mravní pravdu má na své straně. Ale je lak osamocen! Ostatn spolukrajané zcela příjemně objednávají své po- třeby v restauraci, v kavárně, v hotelu po ně- mecku. A jsou výborně obslouženi. K čemu pak by znali — německy? A v politicko-mrav nostní zápas přec inteligent nebude se pouště s nějakým nevědomcem — kavárníkem? ...
22 article
Víte, v čem je inferiořita našeho slovan- ského živlu! Zvláštní situace! Německý jedine- ček, nejméně významný, třeba poslední, zcela nepatrný zřízenec elti svoji převahu nad jedincem Slovanem třeba intelligentem, silákem prvákem. — Však ty umíš, musíš umět německy myslí si Němaček. A posadí se na svého koně. A Němeček se neklame. Muž naproti vskutku umí německy. A že už umí, tedy mluvi. A když mluví, tak — povoluje. Podrobuje se. A tu je fakt po- měru inferiority. Slovan jedinec, ačkoliv intelli- gent, ačkoliv společensky snad vyšší a silnější ustupuje vůči Němci, ačkoliv snad jedi- nečkovi osobně slabšímu, podřízenému. Ž i ve slovanský podléhá jako živel, podrobuje se živlu silnějšímu.
Němaček Němeček Němec
23 article
Řeknete, kulturní zjev ! Mladší kultura ustu puje starší, starší má přednostl Ale kultura vždy jen vítězí svými pro- středky. A prostředkem kultury je — zři zení. Zřízení je německé. A to je dílo zřízení lak zvaný »vzdělaný« Slovan umi německy Zřízení tlačí, poskytuje příležitost a živel povo- luje tlaku a »chápe se příležitosti« — podro- buje se. Jazyková znalost prospivá jedinci a za svůj osobní prospěch opouští jedinee Slovan zájem svého živlu. Daří se mu osobně, těží z poskyt- nuté výhody, hraje si na pána a nedbá, že při tom podléhá jeho vlastní živel. Ale vlastně je nejposlednější Němeček — díky zřízení jeho živlu! — větší pán, než nejprvnější Slovan. Mluví se o statečnosti národní. — Naši lidé jsou nestateční, ustupuji všude ! Hlle, jak směle a sebevědomě vystupuje všude Němec ! .. Vlastně však není rozdílu statečnosti mez národnostmi. My Slované máme zrovna tak sta- tečné a smělé lidi jako naši odpůrci. A mez Němci není o nic méně zbabělých duší, ticho- šlápků a bezidejných lovců nízké osobní koři- sti jako mezi námi. A přece je rozdll mezi námi a nimi. Posice na obou stranách je různá. A posici určuje zřízení. Svou váhou a mocí dodává vědomí slly, podpírá, povznáší svého příslušníka. I slaboch, díky zřízení, které jej nese, vede si jako hrdina na pohled. — Jestli pak by si tohle dovolil náš člo- věk? .. . šuškají mezi sebou slovanšti bezmoc- níci. A diví se, jak nějaký Němeček s malou dušičkou v těle v dané situaci si počíná jako »drzý smělec«. Snadná smělost, kde obtíž situ ace je už překonána — zřízením. Pro Slovana žádné zřízení nepracuje. Sám každý vidí se na sama sebe poukázána. A citě se slabým, raději se vzdává zápasu.
Němeček Němec Slovan
24 article
Německý kavárník, restauratér, majitel zá- vodu, číšník v lázeňském místě třeba na slo- vanské půdě nemudruje tuze o věcech národně- politických. Spolehá právem na sílu zřízení, které myslí — za něj. O Slovanstvu má pro svou praktickou osobní potřebu zcela dobromy slný názor. — Slované jsou dvojího druhu! praví se Velmi vzdělaní a způsobní pánové, kteří dají člo- věku hodně vydělat a mluví ochotně a rádi po ně- mecku. Těch třeba si vážit a úslužně se k nim chovat. A potom druzí, hrubí, nevzdělaní křiklouni kteří ve veřejných místnostech vyvolávají skan- dály, neumějí německy a všemu světu působí jen nesnáze. Ty je nejlépe co možná potichu z míst nosti doslat — ven.
Slovan
25 article
Úsilí ojedinělé proti moci tělesa zřízeného je málomoeno. Jedinec obr je slaboch prot pidimužiku, podepřenému pákovím ustrojeného celku. Tu je formule všeho tragického zápasu všeho zápasu nových idel, hájených nezříze- nými jedinci proti přesile idel starších, které dospěly upevniti a se zakotviti moci vlastníh ustrojení. Tu je i formule komiky malomosné nezřízenosti. Hrdina idey, tlukoucí v malo mocném vzteku o mříže protivného zřízení, bud hyne tragicky aneb stává se směšným ubo hou nezřízenosti svého počínání. Moci zřízené nelze s úspěchem čeliti, než — zřízením. A slovanský host v lázeňském místě, na vštěvovaném hojně Slovany a přece na každém kroku ve svém eítění slovznském zanedbávaný a urážený? Představie si, že existuje v Opatijí (i Karlových Varech, v Ostende a kdekoli) slo vanská kancelář, která je ve styku s ji- nými slovanskými organisacemi. Za saisonu při- bude snad do lázní tisíc, dva, tři nebo více Slovanů. Jsou informováni, přihlásí se v kance- láři, kancelář převzala povinnost hájiti jejieh zájmy. Malé zřízení je hotovo! Záslupce kanceláře zaklepá v daném oka mžiku u správy lázní, u majítele závodu, ústavu hotelu, restaurace, kavárny. Promluví tu zp sobně po třebné slovíčkol
Slovan Opatija Karlová Vary Ostende
26 article
— Tak a tak! Toho je třeba a toho Toho onoho třeba se vystřihati ! . . A správa lázní, majitel závodu, hotelu, ka- várny se pokloní. Ví, s kým má čini ti. Zástupce nemluví jménem svým, ale jmé- nem jednoho, dvou, tři či kolika tisíc klientův. Neradno mu odpírati, to je jasné. Jde o zřízeno u silu ! Milý správce, majitel, ředitel místnosti, závodu, podniku je najednou do- cela jiný muž! Včera ještě zpupně odbyl osa- moceného jedince, jenž v místnosti malomocně vyvolal hlučný výslup. Ukázal divochu dvéře. Neměl prostě nejmenšího porozumění pro jeho nároky. A dnes? Jak je náhle tak plný ochoty a zdvořilosti! Rychle vyciťuje svůj vlastní — zájem. A všecko jde jako na máslo. Účinek — — zřízení A zejtra bude v místě, v lázních, v obcho- dech, na železnici, v hotelich, v restauracícha kavárnách, všude opatřeno vše, čeho třeba, aby Slovan nebyl už sužován ve své bytosti a urá- žen ve svých cilech. A do posledního i nejeha- bějšího slovanského hosta vjede najednou jakési hrdinství! Bude najednou všudy a za všech přiležitostí bez okolků hlásiti se ke svému, bude vystupovati jako Slovan a bude všude mluviti po slovansku. Zcela malá slovanská kance- lář vykoná ten div ! Obtíže situace, kterých se Slovan slaboch dříve lekal, budou odstraněny, muž bude ve své mravní sile podepřen, bude nesen silou celku, třeba nepřítomného, ale ustrojeností své moci sem — zasahu- jíefho. A o to běží Jedno heslo sluší zapsati do památníku ka ždého Slovana: — Se vší váhou a těhotností své hmoty zůstane Slovanstvo dotud slabo a bezvýznamno dokud jako živel neuspěje ustrojiti svoje sily, ať v úzkém obvodu zájmů nějakého lá. zeňského místa nebo po celé šířce zájmo své — politiky v říši.
Slovan Slovan