7. července 1905. Císlo 184

NÁRODNI LISTY

Strana 5.

Obyvatelé Feodosie opustili město. Z Feodosie, 6. července. (C.-B.) Na rozkaz úřadů opustili obyvatelé město. Jen vojskoa úřadnictvo zůstaly. Očekává se, že večer bude »Potemkin« střílet na město. Z Feodosie, 6. července. (C.-B.) Dnes o 10. hod. dopolední pěchota vypálila na blížíc se člun »Potemkina« a usmrtila dva muže. Sedm námořníků skočilo do moře, byli však vyloveni. Torpedový clun, provázející loď s ru- skými spiklenci, střelIl pak do města, [leč střela přeletěla. »Potemkin« o polednách vzdáli se od přístavu, přes to však křižoval přísta- vem. Nad městem vyhlášen stav válečný- Na Kavkaze hrozí povstání. Z Petrohradu, 6. července. (C.-B.) Na Kavkaze hrozí vypuknouti vše- obecné ozbrojené povstání. V Ti- flisu panují od několika dnů ne- pokoje. Temné pověsti o vzpouře na »Po- temkinu« rozmnožují vzrušení. Noviny nevychá- zejí. Osobní doprava mezi Tiflisem a Batumem přerušena ode dvou dnů, doprava nákladní ode dvou týdnů. Na patriarcha z Georgie, dle doslechu, spácháno na cestě jeho do Petrohradu vražedné spiknuti. Výsledek jest neznám. Ohlas vzpoury v Turecku. Z Caříhradu, 6. července. (C.-B) Iradem uloženo komisi zkoumati válečné lodi — ležicí v Dardanelách a Soluní — dle jich materiáln a bojovné ceny. Vlastní účel této zkoušky. jež jest vyvolána událostmi na »Potemkinu«. jest ten, ducha a diseiplinu důstojníků, jakož i mužstva zkoumati a učiniti přísl u šn o patření. Bulharská »Naděžda« potkala »Potemkina«. Ze Sofie, 6. července. (C.-B) Včera při- byvší do Varny bulharská cvičební loď »Na- děžda« potkala 30 námořních mil jižně o Sebastopolu »Potemkina« a vyměnila s ním salvy. Dle výpovědí mužstva z »Naděždy« na- lezá se na palubě »Potemkina« kromě vzbou- řenců asi 200 civilních osob, mezi nimi též ženy

Válka rusko-japonská. Admírál Togo prý se chystá k plavb do Baltického moře. V anglických listech častěji a častěji vy- skytují se pověsti, že admírál Togo vydá se n plavbu do Baltického moře. Z počátku pověst nebudily mnoho pozornosti. Vojenští odborni i jím upírali všelikého smyslu, protože by Togo. nemaje za sebou žádné base, nemohl operovati proti ruskému pobřeží a bez báse propadl by stejnému osudu, jako Rožestvenský, jenž chtě se prodrati do Vladivostoku, aby si jej nevyhnu- telnou basí učinil. Avšak pověsti o Togové vý pravě na Balt nabývají znenáhla podoby určitější Japoncům jde o to, aby Rožestvenskému nene chali slávu nevídané v dějinách výpravy z Balto k břehům japonským a chtějí ukázati, že to do- vedou léž, o čemž konečně není pochybnosti. Naopak, dokázali by to mnohem snáze než Ru- sové, jež po cestě Evropané přepadali a pracujíce Japoncům do rukou, nedávali ruskému loďstvu mista k odpočinku ve svých přístavech. Rusové měli v přístavech indočinských zásobu 150 000 tun kardiffského uhli, z níž loďstvo baltické mělo si spotřebu nabrati před další cestou k Vladivo- stoku. Francie toho na pokřik Japonska a jeho přátel evropskýeh nedovolila. Nezbývalo pak Rože- stvenskému nie jiného, než aby se vzdal plánu delší cestou Japonsko obeplouti a nemaje dosti uhlí, musil se vrhnouti de Korejského průlivu. ledy do jisté záhuby. Něco takového by evrop- ské velmoci Japoncům neučinily, neboť jim všem bez vyjímky jsou Japonci milejší, než Slované. Anglieké listy našly už Japoncům také potřebnou basi; byly by jí ostrovy Alandské.

Buď jak buďl Možná, že to vše je pouze novinový manevr, kterým se má působiti na Ru sko, aby podalo ruku k míru za každou cenu Ale ruské listy již vážně o té možnosti uvažuji »Svět« píšet »Proč pak by Togo nepodníkl takovou pro cházku do evropských vod Ruska? Sil má dost i na blokádu Vladivostoku, i na operace proti našim baltickým přístavům. Nesmi se zspominati. že jsponské loďstvo obohatilo se dobytím dvou na- šich pancéřníků, »Orla« a »Imperátora Nikolaje I.«. dvou pancéřníků Nebogatova a jinými menším loďmi. Kromě toho Japonci vyzdvihují potopené lodi portarturské. V každém případě Japonci jsou s to vyslati do Evropy síly, kterým nemůže dáti odpor to nepatrné naše loďstvo, které nyní máme na Baltickém moři. S pomocí Anglie Togo tu plavbu vykoná za dva mě- síce. V září už může býti v našich vodách. Na Alandských ostrovech nenajde sice doků a vůbec ničeho ku správee porouchaných lodí, ale nebude toho ani potřebovati, protože nebude boje mezi ním a naším lod- s tvem. Japonci mohou blokovati celé naše bal- tické pobřeží, mohou přerušiti naše mořské spo- jení s cizinou, čímž by těžkou ránu zadali na šemu zahraničnému obchodu, zvláště obilnému. V každém připadě třeba v čas se připraviti na nejhorší, opevnili a mi- nami ohraditi všecky ostrovy i břehy a zvýsiti dopravnost našich západních železnie. Slovem, je třeba již se vzehopit a projeviti nebývalou čilost.« Ale jinak »Svět« z možné výpravy Togovy nemá strachu, protože Japonsko v Evropě ne- může zachvátiti území. Jak by tedy Togo při- plul, tak by odplul. List radí Rusku, aby bylo nepřístupno všelikým strašákům, aby míru ne uzavíralo a čekalo, neboť v průtahu jest jeho vítězství. To platí i o Liněvičovi. Možná, že i Liněvič bude poražen. Ale i potom bude třeba ve válce pokračovati, až Japonsku dojde dech.

Z Mandžurie. Poslední zpráva Olginského. Tři dni jsem věnoval objížděje jednu z na- šich armád. Duch všude hodný ohdivu. Vojska pohodlně bydlí pod stany, volný čas mim službu věnují čtení, besedám, ano i divadlům. Nejradostnější dojem skohelevských bohatýnů učinily na mne některé pluky vysokým povzle- tem ducha i vzezřením. Nedávno jsme zachvá- tili japonskou počtu, v níž mimo jiné nalezen cirkulář, kterým se svolávají do zbraně Ja- ponci, meškající v cizině a obchodní příručí. Obojí dosud mobilisováni nebyli, jedni k vůli tomu, aby v cizině dělali náladu pro Japonsko, druzí pak, aby nehynul obchod. Kromě toho volá se do zbraní čtvrtá výzva, počtem 50000; jsou to vlastně marodeři. Zmobiliso- váni také všichni studující vysokých a odbor- ných škol, dohromady 5000. Vše to dokazuje, že Japonsko napíná poslední síly a již téměř konvulsemi se svíjí. Mluvil jsem s Američanem, který přes Šanchaj, Tanein a Mongolii přijel do Charbina. Je to muž, vodící zde ohromné obchody a s poměry výborně obeznámený. On ubezpe čuje, že Japonsko potřebuje miru, a jestli Rusko vydrží, že nabude veliké převahy. Podle něho Japenci nemohou a nepodniknou vážného útoku a činí pouze de- monstrace za tím účelem, aby působili na stran- níky míru. Japonské vojsko z Korejců. Z Korejců Japonci úsilovně formují voj ska, jež dosud vydala 26.000 mužů. Náčelní- kem »japonské« armády z Korejeů jmenován gen. Hodegava, jenž se těší jménu jednoho z nejnadanějších vojevůdců. Vyjednávání (?) rusko-japonské.

(Od našeho zvláštního dopisovatele.) V posledních dnech se opět mnoho mluv o vyjednávání rusko-japonském. Mohu vámo této věci podati následující prohlášení ruského ministra zahraničních věcí: Není pravda, že ruská vláda si přeje mír a že míru jsou nakloněny vládní kruhy. Stalo se pouze to, že Spojené státy nás se tázaly. zdali bychom byli ochotní vyslechnouti nabídky japonské ohledně míru a odpověděli jsme — kladně, neboť Rusko nevede válku pro válku, ale pro ochranu své cti a svých zájmů. Jestli Japonci chtějí bráti ohled na naše požadavky, není překážky, aby nastal mír. Rovněž jesl falešné vše, co se povídá o ruských podmín- kách míru. Ani jsme se nezabývali toute otázkou. Jedině co bylo rozhodnuto je, že Mu- ravěv, vyslanec v Římě, vejde do stýku s ja- ponským delegátem, jehož jmenování není však ještě formální. Vanička. Telegrar- Z bojiště. Z Londýna, 6. července. (C.-B.) »Daily Telegraph« sděluje z Tokia: Vzdálenost mezi oběmu armádami u Hajlunčenu činí jen 30 mil. — Od počátku války do konce června zabrali Japonci 54 cizích lodí, mezi nimi 22 anglických. Z Petrohradu, 6. července. (C.-B.) Dle zprávy své z 5. t. m. generál Liněvič u San- vaitse zničil celý prapor japonské pě- choty a při nové srážce způsobil nepř- teli velmi značné ztráty a uko- řistil veliké zásoby střeliv a, Z rázu zranění vojínů soudí Liněvič, že J a pon opětně užívali nábojů z třaska- viny dum-d u m. Japonští plnomocníci. Z Tokia, 6. července. (C.-B.) Komisař Ja- ponska pro mírové porady baron Komur byl dnes se svým štábem od eísaře v audienei na rozloučenou přijat. Na to dal cisař snídani na počest plnomocníků mírových.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Z klubu svobodomyslných lidových poslanců českých na říšské radě. Z Vídně, 6. července. (Zpráva předsod- nictva.) Kluh konal dnes před plenární schůzí poradu za předsednictví posl. dra. Pac áka. Posl. dr. Dvořák byl zmocněn, aby podul interpellaci o poslupních poměrech kancelár ských úřadníků při politické správě v království českém. Posl. dr. Pacák a dr. Dyk zmocněni ku podání pilných návrhů nouzevý ch. Potom podán byl reforát o jednáni želozničního odbaru klubovního s ministorským předsedou bar. Gautschem. O věci té podávali zprávu před- soda dr. Pacák a členavé odboru toho posl. Kaftan, Maštálka, Heimrich, Ryba a Šflený. Po zevrubné debatě pak se klub usnesl: „Vzhledem k tomu, že klub činil ná- mitky proti prajednání předlohy o dráhách alp- ských jen potud, pokud by o postátnění dráhy severni, severozápadní a státní nedostaí bez- pečných záruk, a poněvadž má ji- stotu, že stane se v nejbližší době positivní čin a vzhledem k tomu, že ne- chce brániti splnění hospodářských potřeba zájmů slovinských, jakož i požadavků poslanců vlašských a poslanců za země alpské, klub ne- činí odporu proti položení této záležitosti na jednncí pořad nynějšího zasedání. Usnesení to stala se všemi hlasy proti čtyřem.

Konference klubovních předsedů. Z Vídně, 6. července. O 12. hodině polední sešla se konference zástupců všech klubů, které předsedal hr. Vetter a jíž přítomen byl z vládu baron Gautseh. Tento žádal, aby se v nynějším zasedání vyřídil ještě zákon, zmoe- ňující k provisoriu obchodních smluv se Švýcar- skem a Bulharskem, zákon o železničních úvě- rech na dráhy alpské a předlohy o drahách místních, předpokládaje, že se upustí od čten prvního, po případě pak zákon o vlašské fa- kultě roveredské. Ministerský předseda prohlá- sil, že sám si přeje, aby zasedání poslanecké sněmovny vzhledem na velká vedra skončilo co nejdříve a vyslovil nadějí, že stane se tak v so- hotu, byť měla býti i dlouhá schůze noční a že bude mu lze 15. července v panské sněmovně ohlásiti, že říšská rada je odročena. Poslanee Fuchs žádal, aby se vyřídila předleha o dráze pinzgavské. Posl. Abrahamowicz jménem klubu polského prohlásil, že tento bere nazpět své námitky proti vyřízení alpských předlohv nynějším zasedání. Posl. dr. Paeák sdělil usnesení, které učinil klub poslanců českých dnes ve příčině této věci a projevil, že nečiní žádných námitek proti tomu, aby se vzpomenutá osnova dala na jednaci pořad nynějšího zase- dání. Posl. Paeher prohlásil, že Němei sice přejí postátňovací akci, že však žádají, aby při zřizování ředitelstev byl brán zřetel taků na požadavky národní. Posl. dr. Pacák litoval, že do věci hospodářských zancšen je memeni národnostní a vyslovil naději, že při nové orea nisaci bude vyhověno potřebám obou národů.

Projevil pak naději, že Němci při jednání o po- státňování železnic, jak pokud jde o jednání mezi stranami, tak pokud jde o jednání želez- ničního výboru, podporovati budou snahy po po- státnění soukromých velkých drah, až na ně na podzim dojde. Posl. Pacák upozornil dále, že ve sněmovně samé hrozi obstrukce. Jakkoli klub poslanců českých noschvaluje obstrukci ve chvíli nynější a také ji nepodporuje, přece na druhé straně musí žádat, aby, nemá-li vznik- nouti nebezpečný požár, předsednictvo zachová- valo co nejpřesněji jednací řád. Upozornil na to jak předsednictvo, tak zástupce stran i vládu. Hr. Vetter bránil se, pravě, že zachovává vždycky jednací řád a vysvětloval dnešní svůj postup proti národním socialistům. Posl. Malfatti naléhal na vyřízení před- lohy o universitě v Roveredě. Posl. Perners- torfer je spokojen s programem bar. Gautsche, žádá však, aby do neděle byl program ten ve sněmovně vyřízen také v tom případě, kdyby nutno bylo konati dlouhé schůze noční. Posl.

Kubr připojuje se ku prohlášení dra. Pacáka Též on žádá, aby měřeno bylo štejným loktem všem poslancům i stranám a praví, že nečiní žádných námitek proti tomu, aby se projednala v nynějším zasedání smlouva obchodní s Ně- meckem a zákon o dodatečných úvěrech n dráhy alpské. Posl. Morsey a Sch wege žádají vyřízení předlohy o drahách místních bez prvního čtení. Poslanei Pernerstorfer, dr Pacák a Kubr vyhražují si rozhodnutí klubu. Posl. Sylva-Tarroucca je pro rychlé vy- řízení všech předloh. Posl. Steinwender děkuje poslancům polským a českým, že umož- nili projednání předloh alpských a dává uji šténí, že Němci zemí alpských podporovati budou postálňovací akci. Posl, dr. Bärnreithen míní, že železnietví rakouské a železnictví vůbee vyžaduje reform na celé čáře po stránce tech- nické, hospodářské a národní. Je přesvědčen že postátnění je nejlepším prostředkem k tomu. Potom prohlašuje hr. Vetter tento pracovní pro- gram: Obchodní smlouva s Německem, zmoc- ňovací zákon, zákon o drahách pinegavských. zákon o fakulté roveredské a o drahách místních.

Z parlamenlu. Z Vídně, 6. července. Po »výkoneche v dnešní schůzi poslanecké sně- movny, které daleko předstihuji očekávání vlády, doufavší, že obchodní smlouva německo-rakouská bude hotova teprve v sobotu, možno s celou určitosti čekali, že v sobotu poslanecká sněmovna se rozejde na prázdeň letnl. Úprava jazykové otázky v Dalmacii. Z Vídně, 6. července. Poslanci Bian- chini, Ivčevič, Zaffron, Borčič, dvorní rada Vukovič a poslanee Perič měli dnes delší konferenci s ministrem vnitra hrabětem Bylandtém-Rheidtem olúpravě jazykově otázky v Dalmacii. Porada nebyla dnes skončena a bude v ní nejblíže pokračováno. Návrhy Vžsněmcův. Z Vídně, 6. července. Ze všeněmecké strany ohlašuje se tento pilný návrh poslanců Steina, Schönerera a soudruhů: Slavná sně- movno, račiž se usněsti : Poslanecká sněmovna vyslovuje odůvodněný požadavek, aby po při- padě, že jmenována bude v Uhrách parlamentní vláda, odpovidající nynější většině v Uhrách. byla říšská rada neprodleně ke znovuzahájen své činnosti svolána. Tento návrh, klerý bude podepsán také ostatními stranami německými, přijde na řadu teprve po vyřízení nynějšího jednacího pořadu, to jest obchodní smlouvy a zmocňovacího zá- kona, rozhodně však před zamýšleným projed- náním předlohy o Roveretu.

Proti trivolitě vládního zástupce. Z Vídně, 6. července. V zejtřejší schůzi poslanecké sněmovny podá posl. dr. Baxa na ministra ohchodu dotaz stran urážli vé h výroku, jejž učinil při včerejším líčení bratř Holých, o němž jsme již referovali, před říš- ským soudem zástupce tohoto ministerstva, sekční rada Schüller. Zástupee tento žádal, aby stížnost bratří Holých byla zamitnuta, z toho důvodu, ježto se prý tu jedná jen o »p řán . vycházejíeí z příliš podrá ždě- ného (!!) národního cltění.« V tomto dolaze se praví: »Tento minislerský úřadníkvl přece, že požadavek rovnoprávnosti jest poža- davkem celého českého národa a ví také, že právě říšský soud před nedávnem uznal, ž čeština jest v celém království českém jazykeu obvyklým. A před týmže úřadem odváží se ministerský úřadník nazvati tento spravedlivýa říšským soudem uznaný požadavek přáním, ply- noucím z podrážděného cítění národního.« Proto se táží podepsani: Hodlá-li ministr obchadu pod- řízeného úřadníka svého pro tento urážlivý vý- rok pokárati a postarali se pro příště, aby jento funkeionář z každého zastupování mini- sterstia byl pro vždy vyloučen? Žalovaný poslanec.

Z Vídně, 6. července. Posl. Hauckovi byl dnes doručena od vídeňského. zem soudu žalob pro známý článek proti svátosti oltářní v časo- píse »Alldeutsches Tagblatl«, jehož zodpověd- ným redaktorem jest poslanec Hauck. Žaloba zní na přečin dle § 303. trest. zákona. Protože v obžalovacím spise jest řada nesprávných Ivrzení a některé věci, kleré neodpovídají usta- novením o vydání, bude v zejtřejší schůzi se strany všeněmecké v télo záležitosti na ministra spravedlnosti vznesena interpellace. V zájmu evangelického duchovenstva. Z Vídně, 6. července. S české, polskéa něnecké strany zahájena byla akce za lím účelem, aby poslobně, jako byla upravena kongrua katolického duchovensíva byly také zlepšeny hmotné poměry duchovenatva evangeliekého. V sobotní sehůzi podá posl. dr. Ryba jménem českých. dr. Mi- cbejda jménem polských a posl. dr. šl Hofímann jménem německých poslanců petici spolku evangeliekých pastorů, jakožto organisovaného zastupitelstva veškerého evange liekého duchovenstva v Rakousku. V télo petici žádá se počáleční plat 2400 K a 6 pěřilelýeh přídavků po 400 K. Také pense má býi upravena.

Proti uličnictví Steinovu. Z Víduě, 6. července. Ve příčině atlentáiv posl. Frant. Steina, spáchaného dnes v posla- necké sněmovně na poslance národněsociální. zaslán byl předsedovi hr. Vettrovi tento přípis „Slavné předsednictvo! V dnešní schůzi posla- necké sněmovny v okamžiku, když zahájeno bylo rokování o smlouvě obchodní s Německem a když někteří poslanci výkříky přerušovali jed- nání, chopil se posl. František Stein těžkého, skleněného posypátka z ministerského stolcea mrštil jím v nepřátelském úmyslu tak prudce po některých poslaneích, že dvéře, do okružní chodby vedoucí, byly poškozeny a že poslanci, kolem stojící, byli na životě, anebo alespoň na zdraví ohroženi. Toto jednání jeví zřejmé ob- jektivní známky trestního skutku §8 85. a 87. trestního zákona a te tími více, jelikož integrita několika osob nebezpečí uvedena byla. Činíce o tom, jakožto očití svědkové, oznámení, žádáme slavné předsednictvo, aby v té příčině učinilo, čeho třeba.“ Následují podpisy: Staněk, König. Fresl, Klofáč, Čipera, Pacák, Choc, Bečvář.

Hájek. Z Vídně, 6. července. Předseda klubu če- ského dr. Pacák, žádal, aby sestoupila se kon- ference všech předsedů a vyslovila se, zda ta- kový attentát, jaký spáchán byl dnes poslancem Steinem na české poslance, může býti ztrpěn co třeba, proti němu učiníti. Tato žádost pod- porována byla posl. hr. Dzieduszyckým rýl. Abrahamowiczem a též všemi před- sedy levice. Konference zasedá za předsednictv hr. Dzieduszyckého jako seniora zejtra o 12. ho- dině pol. Poslanci dr. Herold, dr. Pacák a Sta- něk měli jednání s předsedou hr. Vettrem o Steinově afféře. Hr. Vetter také při této přl- ležitosti ukázal se takým, jakým byl dosud. Kroutil se na všechny strany a prohlásil napo- sledy, že nemá žádných prostředků dle jedna- cího řádu, aby učinil více než so stalo, že dal totiž posl. Stelnovi důtku a ještě zvláštní do- mluvu.

Právníci poslanecké sněmovny bez rozdílu stran, trvají na tomto stanovisku: Stejně jako při poslanci Lechrovi r. 1897, tak i dnes při poslanci Fr. Steinovi je prokázáno, že spáchal čin, který immunity nepožívá. V žádné ústavě, v žádném jednacím řádě není immunita tak přesně vymezena jako v Cislajtanii. Dle nich je immunitním poslanec pouze za projevya své hlasování, t. j. za votum a výkřiky, nikol všal za násilné skutky. Nebylo dokonce úmy- slem zákonodárným, poslance činiti immunitním pro zápasy pěstní, pro bejkovec, jakým hrozil včera hr. Sternberg a pro kalamář, jakým hodili Lecher a Fr. Stei' n. Nehledě k tomu, jak jednací řád, tak domácí řád posla- necké sněmovny ukládá povinnost předsedovi poslanecké sněmovny, udržeti pořádek. Dává mu také plnou moc, aby zakročil proti tomu, kdož násilím pořad ten ruší. Konečně připomí- náme historický fakt, že když r. 1897 začala násilně sprostá obstrukce německá, nejvyššt soud v plenissimisním senátu učinil dobrezdání v ten rozum, že immunita dle zákonů rakou- ských jest jen pro projevy slovní, nikoli pak pro projevy pěstmi a noži a že následkem toho pro sprostý zločin stíhání a trestáni mají býti ve- škeří výtržníci, kteří vybočili z mezí, ústavou pre immunitu stanovených.“ Jsme přesvědčení, že tentokráte nestane se — pranie.

Bulow proti Jauresovt Z Berlína, 6. července. Dle »Nordd. Allg. Zig.« zaslal říšský kaneléř kniže Bülow něme- ckému vyslanci v Paříži přípis, ve kterémo ho žádá, by veškerým svým vlivem za bránil sociálně-demokratické mu poslanci Jauresovi cestu do Ber- lina ke schůzi socialistů berlínských, jež ko- nali se má 9. t. m. Bülow uvádí, že by jinak jenom vzrostla zpupnosť štrany, která prý se snaží zvrátiti ústavní poměry v Německu. Turecký soud nad Srby. Sp. Z Bělehradu, 6. července. (Od našeho zpravodaje.) Tureckým soudem bitoljským od- souzeni na tři roky do žaláře čtyři Srbové z různých krajů vilajetu. Rozsudek je svědectvím turecké spravedlnosti. Vina jednoho z nich, Tanasija Markoviče, byla v tom, že po návratu z bělehradského domu pro choromyslné do Bitolje zúčastnil se povstání v jedné bulharské četé. Druhý odsouzen, poněvadž byla nalezena u něho ručnice; čtvrtý, starosta obce topolčan- ské, že koupil dvě ručnice u jednoho bitoljského Turka pro ochranu obce proti Arnaufům a bul- harským komitům. V takových případech ture- cký soud neodsuzuje členy ostatních národnost. Ke včerejšímu telegramu třeha podotknouti, že konsulové ruský a rakouský z Prizrenu se ode- brali do Peči.

Telegramy korresp. kanceláře. Krise v Uhrách. Z Pešti, 6. července. (Uh. t. k.) Magistrá rozhodl, že osobám, jež přihlásí se k odvodu dobrovolné, má býti vydáno po vso l en ke vstupu do vojska. K rozhodnutí to- muto zavdal podnět nedávný spor o to, mají- měslské úřady odpírati účasť také při odvodu braneů dohrovolných. Budou tedy příště v při- padech toho druhu zástupci města přítoma odvodům. Z Pešti, 6. července. (Uher. telgr. kane. M.-p. baron Fejérváry odjede co nevidětd Istu ke slyšení u eísaře. Nepokoje na Krétě. Z Cařihradu, 6. července. (C -B.) Z Krély se aděluje, že tam vzmáhají se povalalecké vý- pravy. Mezinárodní vojska obdržela rozkaz vy- hnouti se srážkám s povstalci a proto také francouzská selnina, po níž bylo nedávno u Pla- tanie stříleno, nepostupovala dále do Pyrgopsi- lomeri. Anglická posádka z Kalivesu u zálivu sudajského dohodla se s pohlavárem povstaleů Manosem o demarkační čáře. Jest úmysl od- volati nedávno vyslané vojsko nazpět do Ka- neje. Následkem situačních záplefek a rostoue bídy vypukla tu vleklá krise vládní. Správn radové Kanehudides a Kunduros odstoupili. správní rada Uriaris zamýšlí toléž. Zakročen konsulů oehranných velmocí nemělo výsledku. Nadkomisař telegrafoval velmocem, že poměry jsou neudržitolny a že je nezbytno vyslat vojenské posily. Nebude-li mu vyhověno. podá prý rovněž demissii

Francouzská sněmovna. Z Paříže, 6 červenco. (C.-B) Rozpoče ha r. 1906, jejž dnes předložil flnanění minist Merlou, vykazuje proti letošku potřebu o 57 mill. fr. větší a způsohenou ze 74% novými výdaji vojenskými, upravením učitelských platů, prémiemi pro námořnictvo obchodní, zavedením smírčích soudů a zvýšením podpor a pensí. K úhradě stači prý přijmy řádné. Po návrhu m.-p. Rouviera přikázán byl rozpočet komisi, načež jednáno o předloze ve příčině pojištění dělnictva pro stáří. Marocká otázka. Z Paříže, 6. července. (C.-B.) Ministerský předseda Rouvier přijme dnes večer ve sly- šení německého vyslance kn. Radolina. Z Paříže, 6. července. (C.-B.) V kruzích poslaneckých mají za to, že m.-p. Rouvier již v příštím týdnu odpoví na ohlášený dotaz posl. Denysa-Cochina o marocké otázce a za- hraniční politice. Anglická sněmovna. Z Londýna, 6. července. (C.-B.) Dolní sně- movna po delší debatě přijala Balfourův návrh na vyřízení zákona o vystěhovalectví.

Národní hospodář. Stav úrody na chmelnicích počátkem července. Z Vídně, 6. července. (C.-B.) Úřadní zpráva. Ministerstvu orby zaslány ze vnitrozemí tyto zprávy: Dolní Rakousy. Rostliny trpěly povětrností jen částečně. Teď ovšem pohoda vzrůstu vadí, za to však jsou keře zdrávy a prosty všeho hmyzu. Ve středním a dol- nim Štyrsku podporován velice vzrůs chmele příznivou pohodou a sklizeň slibuje být dosti vydatnou. Čechy. Na Žatecku odolaly rostliny dosud trvalému suchu a eelkem uspo- kojují, je jim však třeba co nejdřive vydatné vláhy. Místy byly rostliny kroupami 2. července poškozeny. Na Rakovnicku je stav chmele ná- sledkem velkého krupobití velice nepříznivý. Na Ouštěcku je vývoj ehmele uspokojivý úplně, v okol! Dubé uspokojivý. Na Moravě zname- nají stav příznivý ve většině okresů, také z Haliče docházejí celkem dobré zprávy. Z Norimberka oznamuje se stav nazvíce uspokojivý, z Mannheimu uspokojívý. z Antverp většinou příznivý, z K yj e va uspokojivý z valné části. Místní dráhy. Z Vídně, 6. července. (C.-B.) Dle právě vydaných »Výsledků dopravy místních drah, provozované na účet majitelů« za r. 1904, klesl sice dopravní koefficient za dobu od r. 1904 o 29.8 proc., avšak čistý zisk při dopravním kilometru stoupl z 866 korun r. 1899 na 2362, ledy o 1496 korun či 1.73 proe.

Nová půjčka japonská. Z Londýna, 6. července. (C.-B) Smlouva o nové japonské půjčce v obnosu 30 mill. lib. šterlinků byla dnes podepsána zástup- cem Japonska Takahašim a zástupcem známé anglo-americké skupiny, která také minulou půjčku poskytla a klerou tvoři Perrsbank Limi- ted v Jokohamě, Specialbank Hongkong and Shanghai Banking Corporation v Londýněa Kuhn, Loeb Co. v Nov. Yorku spolu s ně- meckou skupinou (Wartburg. Schinkel a Rhe- ders.) Půjčku zajistilo Japonsko tabákovým mo- nopolem. K emissi dojde již počátkem příštike týdne. Ústřední trh ve Sv. Marxu. (Týdenní přubled dobytčí od 3. do 6. červenice) Na trhu hovězího dobytka přihnáno o 174 kusů více, než minule, řezníci pak přímo objednávali měně o 349 kusů. Za pevného smýšlení a zdrželivosti kupeů se ceny minulé udržely. Čeny českých, moravských a barevných volů továrních z Uher nejlepší jakost stouply o 1 K a o totéž placeni dráže barevní vol I. jakosti. Voli uherští I. jakosti znamenali ceny ol až 2 K vyáší. Na trhu volů prostředních byl obcho čilý následkem hojných poptávek kupců venkovských a cenám přiskočilo o 1—2 K, kteréhožto zvýšení do- znaly také ceny volů lehkých a krmenějších. Býe placení jako minule, buvoli levněji o 1 K. Drobný dobylek zachoval ceny minulé. Přihnáno 8 kusů z Čech a 87 z Moravy a prodáno 3054 kusů do Vídně, 1072 do Dolních Rakous, 29 do Čech, 56 na Moravu, 32 do Horních Rakous a dva kusy neprodány. Na trh dobytka vepřového přihnáno o 765 vepřu tučných méně, ale o 742 masných více než minule, Za slabé poptávky ceny veprů tučných klesly o 2 at 4 hal. na kg., neprodáno 367 tučných. vepřů. Také podzvinčata zlaciněla o 2 až 4 haléře na kg. Ne- prodáno 591 podsvinčat.

Trh ovčí byl následkem nepřítomnosti kupeů Čech, kteří objednávají nyní přímu z Uher, slabýa ceny klesty o 2 hal. na kg. Do Čech prodáno bylo 400 kusů. Na trh telecí doprsveno o 982 kusů více a ve- škeré druhy proto utrpěly ztráty, Ceny jiných telat klesly o 10 až 16 hal., zabitých o 10 až 20 hal. při kg. Zabitých vepřů bylo na trhu o 385 více net minule. Za velice chabého smýšlení ceny všech druhů klesly o 10 až 12 hal. na kg. Ceny zabitých ovcí a jehňat byly tytéž jako minule, Z Paříže (la Vilelte). 3. července. Pův. zpráva »Nár. Listů«. (Ovčí trh.) Přihon 19.103 kuse. Za chabého smýšlení ceny klesly o 3 franky na páru. Neprodáno asi 3000 kusů. Znamenaly: francouzská ovce od 74 až do 104, africké od 74 do 90 cimů. za půl kg masné váhy. Přímý dovoz do jatek činil do 3. 1. m. 10.022 kusů a zůstalo v nich 2. t. m 1323 kusy.

st. Z Pešti, 6. července. (Zvl. 1e e, r. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 26.000 metr. etů. Platila za 100 kg: pšenice tisská 85 kg K 17 95, 80 kg K 17.20, hodmezö-vašarhelská 79.3 kg K 17.45, fulacká 78.4 kg K 17.45, bajská 758 kg K 16 70, banátská 78 kg K 16.65, bečkerecká 76 5 kg K 16.55; nová na srpen tisská 78 kg K 16.20, pešťská 78 kg K 16.10; žito K 13.80; oves K 12.70 až 13 60; kukuřice K 15.50 až 15.. 35; ječmen K 11 60. Terminový obchod byl zdrželivt. ale dobrý. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 15.76, na duben 16.20; žito na říjen K —.—, oves na říjen K 11.38, kukuř i ce na červenec K 14.98, na květen K 10. 66, řepka na srpen K 24.— Plodinový trh byl bez odbytua změny. Pochmurno. Z Nového Yorku, 6. července. (Zvláštn telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá- znam poslední.] Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse povolné. — Znanenala: pše- nice na červenec 941/2 (—.—), na září 901/2 (—.—), kukuřice na září 613/4 (—.—), cukr (Falr Muscovad.) 3 /18—3 /e (35/s), bavlna 11.10 (10.80). Závěrečné smýšlení na peněžním trhu vleklé.