ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6bbae390-78eb-11dc-8168-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 27, work 2, person 109, org 6
1 masthead
Ročník XXXXV
2 masthead
V Praze, v pátek dne 7. července 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 184.
4 article
Na ranní a odpol. listy přellplácí set v Praze v adnsfnistraei na n lisle un čivrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donážkeu ta měs s tnt leta . . . . 7 K 50 ve flialkáck . 2 K 80k pa něsís .. Poštont ěnle ka nk čtrrtei na aia s dvojí zisilkor nšsí na čtrrt leta . .
Praha uno
5 article K otázce postátnění drah.
K otázce postátnění drah. Když se Německo za hegemonie Pruska prebojovalo na francouzských a českých bo- jištích k jednotě státní a když léta po válkách následující přinesla ruch mohutnícího rozpjetí hospodářského, octla se otázka železniční poli- tiky rázem na jednacím pořadu. Prusko učinilo sice již náběn k soustavě státních drah v době, kdy ministerstvo železnic, vedeno Haydtem, ale postup neměl oné pevnosti a ujasněnosti cílů, jaké bylo třeba. Po válce s Francií a při neoby- čejném rozmachu podnikavosti ukázaly se jasně nedostatky pruských drah. Dráhy nemohly sta- čiti na rostoucí požadavky a čím dále tím více ukazovaly se důsledky ochoty, s jakou dávány koncese ke stavbám drah soukromým podnika- telům: podnikatelská horečka zavládla př stavbě drah, které ani svou výpravou, ani vý- konností nemohly vyhovovati. Reakce proti tomuto stavu byla tehdy v Prusku velmi prudká. Vitězství na bojištích naplnila národ vědomím o světovém poslání nové říše, jeho průmysl a obchod chystal se soutěžiti s Anglií a státi se prvým v Evropě, nepořádky a nepřístojnosti do- pravní vzbuzovaly všeobecnou nespokojenost a odpor. V Prusku a vlastně v celém Německu chápal se již tehdy správně význam dopravní politiky v moderní obchodní politice vůbec. Jes důležitým prostředkem nejen k emancipaci do- mácího trhu od vlivu ciziny, ale i k zaujetí pev- ného postavení na trzích cizích. Těmto cílům nutno podřiditi úplně zásady i vedení její.
Prusek Německo Prusko Francie Anglie Evropa
6 article
Roku 1873 dosazuje pruský parlament zvláštn komisi, které uloženo podati dobré zdání o pře- chodu k soustavě státních drah. Komise vyslo- vuje se plně pro přechod tento. Jí ovšem byl ještě bližším plár jednotně dopravní politiky říš- ské, leč poměry politické a finanční jednotlivých států nebyly mu ještě příznivy. Tak přikročuje Prusko ke své vlastní postátňovací politice, ja- kožto příkladu, který má vzbuzovati obdobné snahy jinde a připravovati jednolnou říšskou politiku železniční. V Maybachovi nalezlo Pru- sko muže, který s veškerou energií dílo provedl. Dnes může Prusko pohlížeti s uspokojením na výsledky těchto snah. Vládne velikou a výnos- ncu sítí drah, která v plném slova smyslu pů- sobí v zásadách národní politiky hospodářské. zatím co úspěch severu odstraňuje zvolna od- per proti jednotné německé dopravní politice vůbec. Společenství co do prostředků doprav- ních mezi jednotlivými správami německýeh drah, nedávno sjednané, jest novým a dost značným krakem za tímto cílem. Německo jdoue stále dále na dráze politiky ochranářské. staví logicky a správně i dopravní politiku po její hledisko. Pracuje se tu vědomě na ješti větším zdůraznění hospodářské jednoty cel
Maybach Pr Prusko Německo
7 article
Této soustavné, cíle vědomé politiky želez- niční Rakousko nemělo a nemá. Jako trpí celá jeho obchodní politika heslovostí a náhodnosti, tak jest tomu i v dopravní politice. Počátek let osmdesátých, přináší sice i u nás přechod k soustavě státních drah, ale přechod tento nese jakousi pečeť nesmělosti, neodhodlanosti. Jsou prostředky, kterými se vlivné společnosti do- vedou ochrániti proti sestátnění, zatím co se bezplánovitost lopravní politiky státní zračí i v jiných směrech. Ochranářské proudy celní strhly sice i tuto říši, ale vlády její konsekvene nových peměrů učiniti nedovedly. A často ani nemohly, příliš vázány ohledy k těm, kteří za prospěch hmotný rádi podporovali politické snahy centralistní a germanisační. Při tom si tuace co do drah speciálně zhoršována momen tem dalším. Akcie a obligace velikých drah sou- kromých v této polovině říše jsou z valné část v držení cizích kapitalistů. Akcií ústecko-tepli- cké dráhy nalézá se v držení cíziny 52 buštěhradské dráhy lit. A. 25%%, lit. B. 30 % duchcovsko-podmokelské dráhy 11.32%, kme nových akcií pražsko-duchcovské dráhy 16.7 prioritních akcií téže společnosti 35%%, akci společnosti státní dráhy 65%, jižní dráhy rov- něž 65%, severozápadní dráhy 10%% a p. Ježto jde skoro veskrze o dráhy, které probíhají nej- důležitějšími kraji a zeměmi po stránce hospo- dářské, plyne značný díl zisku do cizích rukou. Olledy na potřeby národní politiky hospodářské. na sloužení snahám osamostatňovacím padají tu na váhu ovšem pak teprve v řadě druhé. Všech těch stížností, které v tomto směru byly činěny nemožno ovšem uváděti, jako již vůbec nejed nolná tarifaee v jednom a tomže celním území nutně zasahuje rušivě.
Rakousko
8 article
Svou vlastní vinou byl stát proti soukromým společnostem bezmocným a spokojil se v po- sledních letech zvláště útohou Joplňovatele sílí. při čemž ovšem mu zbývaly pouze kraje s menšt dopravnosti. Finanční rozvoj státních drah byl jen nutným závěrkem tohoto stavu. Jak ale pa- trno z posledního výkazu o státních drahách za rok loňský, jest bo největší depresse již pře- konán a při energické a účelné politice může snadno nastati trvalý obrat. Loňský rok nebyl pro země a kraje, kudy probíhají dráhy státní, rokem požehnaným. Doprava zemědělských produktů podstatně klesla a zmenšené příjmy nezůstaly ani bez vlivu na dopravu osobní. Stoupá-n ale přes to příjem státníen drah o 9.38 mill. K (na 289.22 mill. K) čili o 1107 K na 1 km. (na 34.128 K), tedy o 3.24%%, jest zjev tento vysoce pozoruhodným. Svědči o ro- stoucí zdatnosti přislušnýcn obvodů a dokládá všeokeené zlepšení. Přebytky přijmové státních drah za rok loňský činl 86.17 mill. K proti 78.87 mill. K r. 1904, tedy na 1 km. 10.169 k proli 9445 K r. 1904 (+ 7.66%%). Ve srovnání s rozpočtem státním na r. 1904 jest výsledek tenlo o 4,937.497 K příznivější, než rozpočteno. Výsledku tohoto docíleno přes známé ne dostatky správy a přes velikou passivitu vídeň- ských drah místních, zatím co výnosy drah sou- kromých vzrostly ovšem měrou mnohem větší. Depravní společnosti státních drah dosáhlyv roce minulém úrovně dosud nebývalé, přes te- že vyklizeňe skerní neuspokojovala a že doprava
státní dráha km
10 article
zemědělská se podstatně zmenšila, výsledky fi- nanční jižní dráhy stouply o 4.46 mill. K, na nejvyšší niveau příjmové vůbec, zatím co pro severní dráhu císaře Ferdinanda byl minulý rok přímo brilantním (vzestup příjmový činí přes 4 mill. K). V letošním roce vývoj tento postu- puje dále a znamenité vyhlídky sklizňové budou mu novým podnětem. Příjmy jižní dráhy stouply na př. v prvém pololeti letošním ve srovnání s loňskem o půl millionu korun, příjmy společ- nosti státních drah stojí nad úrovní loňskou také u ostatních společností, až na zaručené trati severozápadní dráhy, jeví se zlepšení. Mo- menty tyto nasvědčují tedy tomu, že pozvolna přece jen proniká hospodářské zlepšení, které dobrou sklizní bude jen posíleno. V momentu tomto ozývá se u nás s důra zem sesíleným opět volání po sestátnění drah po jednotné dopravní politice, vedené ohledy porozuměním pro hospodářský rozvoj této říše Nelze popříti, že nemohla býti chvile lépe volena. Dle koncesních listin jsou z pravidla poměry vý- nosovosti drah v minulých několika létech zá- kladem pro výměru výkupného. Čím déle bude akce postátňovací odkládána — a není po- chyby o tom, že si veřejné mínění přece jen konec konců vynutí postátnění soukromých drah ovládajících hlavní dopravní tepny — tím větš budou břemena na stát v tomto směru uvalená.
Ferdinand
11 article
Perioda vzestupného rozvoje musí býti tedy po- bídkou k zasažení v tomito směru. Což ostatně mohou býti vlády jen chvíli v pochybnostech o tom, že není udržitelným stav, kdy se někte- rým zemím dostává zvláštních dopravních vý- bod oproti zemím druhým a to v jednom a tomže celním území, jak tomu na př. té doby u dopravní politiky společnosti severní dráhy císaře Ferdinanda? Chee-li konečně Předlitav- sko nastoupiti cestu osamostatňovací politiky obchodní, choe-li se oddati skutečně také prác hospodářské, o které se u nás v poslední době z ministerských křesel tak hojně mluvilo, pak jest zahájení nové dopravní politiky na základě soustavy státních drah conditio sine qua non Ale obmeziti se jen na železniční politiku do- pravní nestačí. Sestátnění drah a pronikavá re- forma tarifní, na jejíž nutnost nedávno opět a zajímavě poukázala obchodní komora pražská bez současného upravení dopravy námořní pro Terst, Dalmacii atd. není ještě vším. I zde če- kají stát nové a nové úkoly, naznačené již stav- bou druhého spojení na Terst, které, bohužel. stalo se dějištěm začasté neomluvitelného ho- spodářství, hraničícího často až na lehkomysl- nest. Energickým přechodem F soustavě státníeh drah projevila by tato polovina říše konečne touhu po obratu v dosavadní politice hospodář ské. Ale zkušenosti dosavadní dusí víre příliš nou. Jak snadno stane se i sestátnění prostřed kem politických obchodů a obchůdků a již tente moment ukazuje, že i po sestátnění bude k nové silné obchodní politice v těto říši daleko.
Ferdinand Terst Dalmacie
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna 345. schůze. Z Vídně, 6. července. (Pdv. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Po bouřlivé, 12hedinné schů zi která trvala skoro do půlnoci, ob chodní smlouva rakousko- něme- cká, tolikéž pak zmocňovací zá- kon na provisorium s Bulharsken a Švýcarskem schváleny v druhém a třetím čteni. Ve sněmovně poslanecké hodil pře 5. hodinou odpolední posl. Stein kalamářem po českých poslaneích. Před 8 léty v památně schůzi 26. listopadu 1897 hodil posl. dr. Lecher, zástupce města Brna, kalamářem po tehdejším místopředsedovi dru. Fuchsovi. Rozbil kalamářem nramo- rovou stěnu za prosidiem. Násili tendáž, násilí také dnes. Rozdil je pouze lokátní. Spočívá v tom, že kalamář Lechrův byl vzat z levice mi- nisterských Javie, kalamář Steinův pak z pra „Sněmovna je plna třaskavin a nebezpeč výbuchu je velké“. Tak napsali jsme včera o si- tuaci. Dnes tato možnost visela hrozivě nad sně movnou, jako mrak, ze kterého co chvíle může uhoditi. Bez přirovnání se zjevem přírodním zcela prostě praveno: technická ob- strukce zanradila na čas cestu k dělnosti parlamentu, konkretně ře- čeno: druhému čtení obchod. smlouvy rakousko- německé. Dodáváme ihned: zahradila je dva- kráte. Technická obstrukce je v parlamentě ví- deňském velmi vyvinuta, ale vyčerpána není.
Stein doktor Lecher Fuchs Steinův Vídeň Švýcarsko Brno Lechrův
13 article
Národní socialisté užili dnes prostředku, jehož nebylo dosud upotřebeno. Přeměnili totiž několik set normálních návrhů. také jinými stranami podaný ch, v návrhy pilné a podali je. Poněvadz nebylo na nich předepsaných 20 podpisů, mu- silo předsednictvo učiniti při každém ná- vrhu po jeho přečtení dotaz na sně- movnu, zda podporuje návrh. Tak stanoví jed- nací řád. Návrh pokaždé byl zamítnut. Když vy- konána talo procedura 29kráte, sestoupil na hr. Vettra najednou duch svatý: uznal nepřípustným pestupem, aby poslanec návrh jiného poslance přijímal za svůj a jej povýšil na pilný návrh. Strany levice, které pořáde myslí, že skoro vše ve státě mělo by jen pro ně býti zřízeno, také obstrukce že je výsadou jejich, tleskaly. Ještě více byly ve vytržení, když prohlásil, že pře- rušuje četbu pilných návrhů národních sociali- stů, aby je dal sněmovní kanceláři prohlédnout. Jakkoli vsichni poslanci čeští hlasovali pro pře- rušení scnůze, poslancem Freslem na- vržené, zůstalo při diktátu předsedově, který je neomluvitelný. Žádnému poslanci ne- může býti bráněno, podati normální nebo pilný návrh « čemkoli. Jako mu nemůže býti brá
Fresl
15 article
něno, podati petici o čemkoli. Sněmovna má nejen právo, nýbrž také moc, vyhovět jakému- koli návrhu. Tento jasný stav nedá se žádným násilím zatemnit. Proto dr. Pacák, vystihnuv nebezpečí takové diktatury presidiální, varoval kenferenci předsedů všech klubů před povážli vou hrou s ohněm. Pozor, bar. Gautschi, aby hr. Vetter vám v poslední chvíli letní kampaně nezpůsobil kata- strofu ! . .. Po 4 hodinách, za které odbyl se zákon měnící status správního soudu, byla katastrofa tak blízkou, že již se podobalo, že sněmovny vídeňské je pro tentokráte konec. Bylo několik minut před 5. hod., když zahájena debata o ob- chodní smlouvě s Německem zpravo- dajem drem. Bärnreithrem. Kol refe- renta shlukla se celá sněmovna. Posl. Ch oe a Fresl vytáhli železniční píšťaly a spustili na ně. Vydávají blas silný téměřohlušejíci. Poslanci na bliz ku stojící zacpávali si uši. Poslanec Klofáč tloukl velkým foliantem výkazem to státních drah, dnes rozdaným o stůl. K tomu pokřikovali jmenovaní poslane na presidium. Několik Všeněmců křičelo na ně Najednou popadl Stein s psacíh stolu ministra orby hr. Buguove kalamář, velkou to krychli z tvr dého, křišťálového skla a mršti jím prudce směrem, kde stáli na- rodní soeialisté. Nezasábl na ště stí nikoho. Narazil na dvěře, vedoucí do pravého ku- lcárů, kde stál v levo posl. Hájek a v pravo posl. Seifert. Kalamář poškodil dvéře. Posl. Fresl zdvihl jej a chtěl jím hoditi zpět po Steinovi, který zatím rychle odešel ze středu sněmovny na své místo mezi Všeněmee, ale posl. König chopil posl. Fresla za pravou ruku a zadržel jej. Posl. Staněk a Klofáč hnali se mezi polsko-českými lavicemi dolů do středu.
doktor Pacák Gautsch Vetter Posl Fresl Klofáč Stein Hájek Seifert König Staněk Německo
16 article
Nevíme, co by se bylo stalo, kdyby je nebyl za- stavil dolnorakouský velkostatkář hr. Kheven- hüller. Tento rozkročil se, opřel se pravou rukou o poslední lavici polskou, levou o poslední lavíci českou a nikoho nepropustil. Dr. Bärnreither mluvil však dále za cele této scény, která způsobila v zasedací síni po- chopitelně ohromný a těžko vylíčitelný rozruch a krajní napjetí. Před ministerskými lavicem stál velký zástup poslanců. Před tribunou zpravodajskou stál druhý. Před presidiálním křeslem třetí. Hluk a lomoz byl takový, že ne- bylo slyšeti ani slova z toho, co veferent vyklá- dal, ačkoliv má hlas velice zvučný a jej ještě stupňoval. Čivrtá skupiná poslanců všech stran sla prohlédnout si ránu, kterou způsobi Frant. Stein na dveřích a jedro- myslný byl soud, že byl by synem smrti poslanec, kterého by byl ka- lamář tento zasáhl do hlavy. Za všeobecného nepokoje mluvil poslanec Kulp proti obchodní smlouvě s Německem.
doktor Bärnreither František Stein Kulpa Německo
17 article
Několikráte přišel k němu posl. Fresl a bylo viděti, že mu domlouvá, aby přestal. Srazilse při tom s posl. Irem, který na něj pokřikoval: „Vašich 700 pilných návrhů jest všiváctví klukovina! Podejte si je na českém sněmu!“ Potom nastalo ticho. Z lože žurnalistické pozorovali jsme, jak posl. Pacák, Abrahamowie a Dzieduszycki jdou na levici k Lichtensteinovi, Der schatfovi; Grossovi a Schweglovi, předsedům německého souručenství a jak sestupuje hrabě Vetter s presidiálního stolce a vychází s drem Pacákem a drem. Kramářem ze sněmovny. Mo- ravský mluvčí mohl nerušeně dokončiti své vý- klady, kterých jsme neslyšeli a ve příčině kte- rých se nám ujišťovalo, že svědčily o důkladné znalosti věci. Dávno minula hodina šestá, na kterou byi svolán zvláštní výbor Dersehattův, který se jme- nuje ode dneška Morseyův, protože p. Der schatta, jeho otec a předseda, resignoval, roz- mrzen, že včera tam byl poražen a místo- předseda bar. Morsey převzal dě- dictví.
Fresl Irma Pacák Abrahamowie Dzieduszycký Lichtenstein Gross Schwegl Vetter Kramář Morseyův Morse Dersehattův
18 article
Minula hodina sedmá, na kterou svolán rozpočtový výbor, by vyřídil předlohu rovered skou, minula osmá hodina, domluvil ministr ob chodu bar. Call — sněmovna byla stále v per manenci, řečník za řečníkem odříkal své pen- sum o smlouvě rakousko-německé. Před ma- lým posluchačstvem. To není způ sob, jakým třeba projednati předlohu tak ohromného dosahu, promrskati ji v ne- konečné schůzi za fysické a duševní zmoženost sněmovny - Jest 10 hodin v noci. Za pěl hodin pro- tloukli obchodní smlouvu s Německem, platnou na 10 let, celou, za půl minuty pak také zmoe- ňovací zákon pro rakousko-švýcarské a rakou- sko-bulharské provisorium. Potom prohlásil posl. Klofáč, že on jeho přátelé protestují proti dnešnímu ná silí předsedovu a že netrvají na dalším projed- nání svých pilných návrhů. O 111. v noci kr. Vetter podal jakés resumé návíhů těch. Konstatoval, že některé tý- kají se věcí již vyřízených, ba korunou schvá- lených, že jest mezi nimi také návrh na zodpo- vědění trůnní řeči z roku 1901, že některé ná- vrhy se opakují několikráte atd. Mezi 700 ná- vrhy, na rychlo vyrobenými, zajisté jsou četne nejasnosti, ale ku posměchu neměli příčiny veleduchové na levici, kteří z jara r. 1897 hodili na presidium kupu petic, doslovně souhlasných a k tomu ještě tištěných, proti Bodenovým výnosům, kteří podali duchaplný návrh na taj- nou schůzi, za tím účelem, aby si mohli po- slanci — umýti ruce. Obstrukce jest obstrukce a není žádnou dvořankou, s pohyby škrobenými a přesně nakreslenými. Posl. Stein, jenž umí jindy hulákati, tlu meným hlasem politoval svého vlastního činu Hr. Vetter vyslovil nad skroušeností tohoto hříš níka povděk a jeremiášoval potom, když posl
Klofáč Vetter Bodenův Posl Stein Německo Hradec
19 article Staněk se ho ptal, co chce proti Steinovi učiniti
Staněk se ho ptal, co chce proti Steinovi učiniti že nemůže udělati nic. Abychom pravdu řekli my také od něho nic jiného neočekávali. Se stanoviska věcného a se stanoviska ná- rodního litujeme, že zamítnuty byly dnes dva pilné návrhy, podané českými poslane mimoklubovními. Jeden, Udržalův, aby zvý- šila se dotace státní do melioračního fondu, druhý, Chocův, aby vláda po stránce jazy- kové zjednala nápravu v duchu rovnoprávnosti, pokud jde o politické a justiční úřady ve Slez- sku. Želíme osudu, který stihl podněty absolutně dobré a zdravé proto, že z negativního vota sněmovny odvozovati bude vláda vítaný argu- ment pro zamltavé chování své. Doporučovalo se z té příčiny a doporučuje se vůbec, poža- davky tak vážné a tak důvodně, jaké jsou ob saženy v obou pilných návrzích, právě po dotčených, nevydávati porážce bez potřeby nejkrajnější. Zajímavá byla hrozba posl. Wolfa že Němci v Opavě nebudou Čechům vytloukati okna, nýbrž rozbíjeti lebky, kdyby se tam pro ně zřídilo peadagogium a charakteristické bylo jeho volání na vedle sedícího správce ministeria justice Kleina: »Dejte mne zatknout Excel lence !«
Staněk Stein Udržalův Chocův Wolf Němec Čecho Klein Opava
20 article
Podotčená novella k zákonu o správ- ním soudu zjednává leckteré zkratky řízen před timto tribunálem. Umožňuje také nahléd- nouti stranám do listin. Avšak jinak při této administrativní instanci zůstanou věci jak jsou Proto záslužnou jest apostrofa, vznesená na ni poslancem Václavem Hrubým, aby také na- rodní rovnoprávnosti vyhověno bylo tam sesta- vením senátu v ten rozum, aby se tam mohlo plaidovati a jednati rovnoprávně. Zástupce městské skupiny slánské litoval, že správní soud sám neuznal iniciativy po tě stránce a vy- slovil naději, že zjednány tam budou poměry vyhovující territoriálnímu rozdělení. Právem vytkl, že nemůže býti připuštěno, by při tomto nejvyšším soudě potrval v otázce jazykové stav mimozákonný. To jsou požadavky, ve kterých po- slanci čeští bez rozdílu stran zůstanou a zůstati musí pevnými. Přestati musí samovůle, která tak zv. interním usnesením zapovídá také jednotliveům, nikoliv pouze advokátům, hájiti se jazykem mateřským a tak porušuje nejpr mitivnější národní jazykové právo, samou ústa vou zaručené.
Hrubá
21 article
Byla již půlnoc, když poslanci opouštěi sněmovnu poslaneckou. Z Vídně, 6. července. (C. B.) Předseda hr, Vetter zahájil schůzi o 11. hod 10 min. Posl. Fres! podal různé pilné návrhy, jež byly čteny, načež učiněn potaz po jejich podpoře. Žádný nebyl dostatečně podporován. Po přečtení 8 návrhů volal posl. Choc: Pan předsedo! Račte přesvědčiti se, je-li přítomen dosta tečný počet poslanců. Předseda hr. Vetter odporuje, neboť prý ta učinil před půl hodinou. Za chvíli ujal se slova posl. Stein k formál nímu řízení, pravě: To si přece nemusíme dáti líbiti Předseda není povinen dopustiti takový způsob klu- kovský parlamentního řízení. (Hlučné výkřiky če- ských radikálů.) Předseda kárá slova posl. Steina a fen- navrhuje, aby předseda optal se po podpoře všech návrhů. (Výkřiky a veliký hluk mezi českými radi kály.) Předseda prohlašuje, že jednací řád to n dovoluje. Je povinen dáti přečísti každý návrh, aby sněmovna mohla se o něm usnášeti. Činí se polaz po podpoře jiných návrhů českýcl radikálů, avšak odpírá se jim.
Vetter Posl Fres Stein Vídeň opouštěe sněmovna
22 article
Najednou povstal předseda a prohlašuje Dostal jsem asi 5— 600 návrhů a chci dle jednacíh řádu učiniti polaz po podpoře každého z nich. Sdě leno mi, že mnohé z nich již podali jiní poslane jako prosté návrhy. (Ostré výkřiky posl. Choce- Které? které!) Někteří páni stěžovali si, že jejich návrhy, aniž by se uváděla jejich jména . . . (Posl. Wolí: »Český cirkl«.) a nestojí v nich výslovně, že by je býval posl. Fresl pilnými návrhy učinil: musím návrhy dříve čísti a přezkoumati a během schůze učiním potaz po jich podpoře. (Hlučná pochvala v levo, ve středu a mezi Poláky; odpor mezi če- skými radikály.) Posl. Choc volán opětně k pořádku za to,ž vyčítal předsedovi, že ruší jednací řád. Posl. Pernerstorfer jménem své strany protestuje proti předsedovu nálezu, jejž prohlašuje za porušení práva. Vyčílá, že německé strany, jet prohlašovávaly, že minoritám musí se ponechati mož- nost obstrukce, přijaly předsedovo prohlášení hlučným polleskem. Jeho strana odsuzuje znásilnění menšin Posl. Choc: Potom nám musíte pomoci. Posl. Daszyúski: Víme, co mame dělat. Posl. Prášek jménem českých agrařů, již ne souhlasí s akcí národní strany socialistické, prole stuje slavně, aby se s českými poslanci jednalo jinak než s jinými. Jeho strana nedá strhnouti se ak národních socialistů, učiní-li na ně sněmovna ně jaký nátlak. Poslanec Choc prohlašuje, že jednání předsedy se příčí jednacimu řádu. Nemůže prohlásit jen tai zhola, že návrhy jsou již vyřízeny, nebo podán jinými poslanci. Aby to mohl zjistiti, musí přerušiti schůzi. Protestuji důrazně proti znásilňování jednacího řádu. (Hlučná pochvala mezi řečníkovými přáteli.) Poslanec Klofáč touží na přísnost německých poslanců, jež ve svém bojí použili nožů a kalamářů.
Dostal Choc Posl Polák Prášek Klofáč
23 article
Jeho strana obstruuje, nenahližejíc, proč by se ně mecká obchodní smlouva měla tak kvapně provésti a vláda pro Slovany dosud ničeho neučinila. Návrhy osvědčuje se nespokojenost českého národa a dělní ctva s Gautschovou vládou. Předseda hr. Veller prohlašuje, že jedná se l o případ mimořádný. Při 700 návrzích nemůže věděti které byly j ž vyřízeny nebo podány jinými poslanci Prohldne je během schůze, čímž nestane žádný prejudie. Poslanec Fres! protestuje proti předsedovu ná lezu, jehož původce je vlastně místopředseda Kaiser Ten je demonem předsednictva, jenž štve na slovan ské strany, jež by neměly trpět, aby zcela obyčejný štváč byl místopředsedou. Navrhuje, aby se schůze přerušila, až se návrhy prohlédnou. Návrh ten propadi 153 proti 35 hlasům a před seda volal pak Fresla k pořádku, protože prý urazi — místopředsedu Kaisera. Ministr orby bar. Buquoy odpověděl na Cin grův dotaz po polsko ostravské katastrofé odkazem na svou včerejší odpověď a dodávaje, že neštěst způsobeno sřícením se římsy, následkem čehož dusné plyny vnikly do dolu, kde se pracovalo. Ze 107 hor- níků nezachránilo se jedenáct. Pátrání po pohřešo- vaných dvou dělnících bylo marné. Dnes zaslavena práce v 7. šachtě a větradlech všech pásem. Vdrobném prodejin ranní číslo o a0b5 . . . za sb odpolední . . . . . . . za 2 h Ve fillalkích na venkově ramní číslo. . . . . . . . 10h . . . . . . . 3b odpolední Inserát plati ne hotevě nopřel. Přečplacení a inserty přijímá adminí- strace v Marianské ulicl č, a Tam nacházejí ae též rrdalee tiskáran a ezpečite „ Národnich Listě Bakoplay se nevrapejí.
Gautschův Prohldnout Fres Kaiser Fresl Buquoy Slovan
24 article
Potom rokovalo se o pilném návrhu Udržalově, jímž vláda vyzývá se rozmnožiti melioračn fond tak, aby se mohlo dostati podpory aspoň pro- jektům, zabezpečeným zákonně v minulém zasedání českého sněmu. Navrhovatel dovozoval v odůvodnění, že nynější dotace fondu nestačí. Práce projektované českým sněmem jsou namnoze zastaralé a dosud neprove- deny, Ministr financí musí dbát, aby se v oboru melforací stalo co možná nejvíce. Zemědělci v Če- chách obávají se, že při úpravě řek nebude se dbáti dostatečně na zemědělství. Při snahách o dělnost českého sněmu poukazovalo se zvlášť na meliorace, ale proto přece nestal se tu žádný pokrok. Žádá sněmovnu, aby uznala pílnost jeho návrhu. Posl. Wolf prohlašuje, že meritum návrhu s mu velice zamlouvá a vzhledem k pilnosti věci vzdává se dalších vývodů. K Wilhelmovu návrhu debata uzavírá s. Hlavní řečník (pro) posl. Černý vzdává se slova; hlavní řečník (contra) posl. Iro prohlašuje, že jeho strana podepsala tento návrh politických odpůrců. protože se tak zabezpečí splnění v zemském zákoně českém stanovených meliorací, jež prospějí také Němcům. Po Udržalově doslovu pilnost návrhu pro- pad la. Dále jednalo se o pilném návrhu Chocově stran řečí u soudních a správních úřadů ve vévod- ství slezském. Navrhovatel odůvodňoval pilnost svého návrhu nesmírnými výstupky soudních a správních úřadů slezských, jež úřadují pouze německy, takže ne- německé obyvateistvo nemůže přijíti k svému právu.
Udržalův Posl Wolf Černá Němec
25 article
Ve Slezsku, jež patří k české koruně, vyučuje se německy ve všech národních školách, ač většina obyvatelstva je slovanská. Výkřiky Němců) Pouze v 1třídních vyučuje se česky. Také v kostelích slez- ských se poněmčuje. (Hlučný odpor.) Nejhůř ale je u slezských soudův a správních úřadů. Jen 56% jejich úřadníků jsou české neb polské národnosti. Mezi zemskými úřadníky není Čechův ani Polaků. Žádá za odstranění utrakvismu ze slezských škola za zřízení samostatného učitelského ústavu v Opavě. (Posl. Sommer a Wolf pokřikují. Hluk.) Př obsazování úřadů musí se míti zřetel na českou národnost. Konečně žádá se obecné, rovné volební právo ve Siezsku, neboť německá menšina potom neudrží nynější svou moc. Vůbec musí se prověsti rovnoprávnost všech tří řečí ve Slezsku. Posl. Woli nebere Chocovy vývody doopravdy. Nejhorším nepřítelem Němců v Čechách je ministr- krajan. Co řek! Choc o německých, platí prý mno- hem spíš o českých úřadnících v »uzavíraném« území. Debata uzavírá se. Hlavní řečníci, posl. Erb Stein vzdali se slova, rovněž Choc doslovua pilnost jeho návrhu propadla. Rokuje se o předloze stran změny některých ustanovení zákona o zřízení správního soudn. Rel. posl. Ferjančič poukazoval na vzrůst zále- žitosti správního soudu bez rozmnožení soudcovských míst. Aby odvrátily se průtahy ve vyřizování věcí, podána tato předloha, již panská sněmovna přijal již beze změny. Žádá, by stalo se tak také ve sně- movně poslanecké. Mistopředseda Kaiser navrhuje, aby povšechná i zevrubná debata odbyly se najednou, neboť zákon má pouze dva meritorní články. Posl. dr. Ofner opřel se tomu, pročež vede s nejprve debata povšechná.
Němec Čechův Polak Posl Sommer Wolf Chocův Choc Stein Ferjančič Mistopředseda Kaiser doktor Ofner Slezsko Opava Čechy panská sněmovna
26 article
Posl. Choc praví, že správní soud není české národnosti tak nepříznivý jako soud říšský, ale přece vede si v Českých záležitostech jinak net v německých. Zdržuje zejmena jejich vyřízení. Žádá, by se vydávaly také mimoněmecké nálezy a mimo- němečtí advokáti mohli u správního soudu užívati své mateřštiny. Třeba přičiňovati se o samostatný správní soud pro země české koruny. Stýská si na řišský soud a jeho místopředsedu Grabmayra a vy- čítá mu protičeskou tendenci. (Pochvala mezi če- skými radikály. Posl. Sylvestr navrhuje dodatek k odst 1 § 22. Hlavní řečník (contra) posl. V. Hrubý přimlouvá se za jazykovou rovnoprávnost u správního soudu. K tomu by bylo třeba territoriálního rozdělení soudův. Správní soud neměl by dopustit, aby u nej- vyššího soudu v jazykové otázce trval mimozákonný stav a proto vyzývá jej, aby z vlastního podnětu rozřešil jazykovou otázku. (Pochvala mezi Čechy.
Posl Choc Sylvestr V Hrubá Čechy
27 article
Posl. Heilinger přimlouval se za rozšíření právo“ moci sprá ního soudu na trestní věci policejní a na- lehal na pořízení trestního zákonníka policejního. Po referentské doslovu usneseno přejíti k ro- kování zevrubnému. Posl. Ferjančič přimlouval se za dodatečné ná- vzby posl. Ploje, Weisskirchnera a Heilingera. Posl. Olner pojednal o judikatuře správníh soudu a navrhi resoluci o změně § 40., dle níž stě- žovatel může býti po případě přidržen k náhrada výloh a varoval schváliti porušení principu ústního řízení. Posl Ploj vyvrace! Ofnarovy námitky. Čl. 1. předlohy přijat se Sylvestrovým dodatkem k nahlédnutí a opisu akt, čl. 2. s Plojovým dodat- kem o vyloučení náhledu do některých akt. Dále přijat Weisskiřchnerův dodatek »zastupitel- ské právo úřadů, korporací a obcí« jako čl. 3 konečně čl. 4, načež předloha příjata také v třetím čtení. Předseda oznamuje, že bude jednati se o zprávě výborové stran obchodní smlouvy s Německem a skran zmocňovacího zákona.
Posl Heilinger Posl Ploj Ofnarův Sylvestrův Plojův Weisskiřchnerův Německo
28 article
Posl. Choc volá: Hallo! hallo! Haha! pane vfedsedo, co je s pilnými návrby? Předseda hr. Vetter: Na ty ještě dojde Posl. Fres!: Nejdříve prohlásíte, že jste po- rušil jednaci řád. (Ustavičné výkřiky Hallo ! Hallol Hluk mezi českými radikály.) Zatím předseda dal slovo referentu Baern- reitherovi, jenž začíná mluviti za vřavy, jež vzrůstá tím, že posl. Fresl chvílemi píská na signálku. Čeští radikálové volají: Nedovolíme rušiti jednací řád. Hanba, hanba! Posl. Fresl píská. Posl. Cho volá: Hallo! Hallo! pane předsedo, co bude s pilnými navrhy. Ustavičný hluk, za něhož referent míuví Mezi Všeněmci a českými radikály strhla se hádka. Hluk ochabuje chvilkami, ale zase vřeští signálka Freslova. Také posl. Klofáč píská. Za malé přestávky v ohlušující vřavě posl. Stein hodil posýpátko proti českým radikálům, jež spadlo za nimi, nikoho nezasábší. Za výkřiku rozhořčení čeští radikálové, k nimž přidru žili se někteří jiní čeští poslanci, vyskočili ze svých míst a hnali se mezi přední lavice. V hluku nelze roze- znati různé výkřiky. Jen z pohybů lze souditi na rozhořčenost českých radikálů, že po nich bylo ho- zeno posýpátkem, jež jeden z nich zvedl do výšky. Posl. Staněk jde k předsednické tribuně a mluví rozčileně k předsedovi. Zatím ozývá se opět pro- nikavé pískánl. Vřava neustává. Posl. Cho volá: Konec! konec! uzavřit ! — Tyto výkřiky opa- kují všichni čeští radikálové. Posl. Choc bubnuje knihou na stolek Poslanec Baernreither mluvě zafím dál ukončil svou řeč za potlesku poslanců kolem ného dále shromážděných
Posl Choc Halla Vetter Fresl Freslův Klofáč Stein Staněk Baernreither Aires