2
masthead
V Praze, v pátek dne 7. července 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přellplácí set
v Praze v adnsfnistraei
na n lisle
un čivrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donážkeu
ta měs
s tnt leta . . . . 7 K 50
ve flialkáck
. 2 K 80k
pa něsís ..
Poštont
ěnle
ka
nk čtrrtei na aia
s dvojí zisilkor
nšsí
na čtrrt leta . .
Praha
uno
5
article
K otázce postátnění drah.
K otázce postátnění drah.
Když se Německo za hegemonie Pruska
prebojovalo na francouzských a českých bo-
jištích k jednotě státní a když léta po válkách
následující přinesla ruch mohutnícího rozpjetí
hospodářského, octla se otázka železniční poli-
tiky rázem na jednacím pořadu. Prusko učinilo
sice již náběn k soustavě státních drah v době,
kdy ministerstvo železnic, vedeno Haydtem, ale
postup neměl oné pevnosti a ujasněnosti cílů,
jaké bylo třeba. Po válce s Francií a při neoby-
čejném rozmachu podnikavosti ukázaly se jasně
nedostatky pruských drah. Dráhy nemohly sta-
čiti na rostoucí požadavky a čím dále tím více
ukazovaly se důsledky ochoty, s jakou dávány
koncese ke stavbám drah soukromým podnika-
telům: podnikatelská horečka zavládla př
stavbě drah, které ani svou výpravou, ani vý-
konností nemohly vyhovovati. Reakce proti
tomuto stavu byla tehdy v Prusku velmi prudká.
Vitězství na bojištích naplnila národ vědomím
o světovém poslání nové říše, jeho průmysl
a obchod chystal se soutěžiti s Anglií a státi se
prvým v Evropě, nepořádky a nepřístojnosti do-
pravní vzbuzovaly všeobecnou nespokojenost a
odpor. V Prusku a vlastně v celém Německu
chápal se již tehdy správně význam dopravní
politiky v moderní obchodní politice vůbec. Jes
důležitým prostředkem nejen k emancipaci do-
mácího trhu od vlivu ciziny, ale i k zaujetí pev-
ného postavení na trzích cizích. Těmto cílům
nutno podřiditi úplně zásady i vedení její.
Prusek
Německo
Prusko
Francie
Anglie
Evropa
6
article
Roku 1873 dosazuje pruský parlament zvláštn
komisi, které uloženo podati dobré zdání o pře-
chodu k soustavě státních drah. Komise vyslo-
vuje se plně pro přechod tento. Jí ovšem byl
ještě bližším plár jednotně dopravní politiky říš-
ské, leč poměry politické a finanční jednotlivých
států nebyly mu ještě příznivy. Tak přikročuje
Prusko ke své vlastní postátňovací politice, ja-
kožto příkladu, který má vzbuzovati obdobné
snahy jinde a připravovati jednolnou říšskou
politiku železniční. V Maybachovi nalezlo Pru-
sko muže, který s veškerou energií dílo provedl.
Dnes může Prusko pohlížeti s uspokojením na
výsledky těchto snah. Vládne velikou a výnos-
ncu sítí drah, která v plném slova smyslu pů-
sobí v zásadách národní politiky hospodářské.
zatím co úspěch severu odstraňuje zvolna od-
per proti jednotné německé dopravní politice
vůbec. Společenství co do prostředků doprav-
ních mezi jednotlivými správami německýeh
drah, nedávno sjednané, jest novým a dost
značným krakem za tímto cílem. Německo
jdoue stále dále na dráze politiky ochranářské.
staví logicky a správně i dopravní politiku po
její hledisko. Pracuje se tu vědomě na ješti
větším zdůraznění hospodářské jednoty cel
Maybach
Pr
Prusko
Německo
7
article
Této soustavné, cíle vědomé politiky želez-
niční Rakousko nemělo a nemá. Jako trpí celá
jeho obchodní politika heslovostí a náhodnosti,
tak jest tomu i v dopravní politice. Počátek
let osmdesátých, přináší sice i u nás přechod
k soustavě státních drah, ale přechod tento nese
jakousi pečeť nesmělosti, neodhodlanosti. Jsou
prostředky, kterými se vlivné společnosti do-
vedou ochrániti proti sestátnění, zatím co se
bezplánovitost lopravní politiky státní zračí
i v jiných směrech. Ochranářské proudy celní
strhly sice i tuto říši, ale vlády její konsekvene
nových peměrů učiniti nedovedly. A často ani
nemohly, příliš vázány ohledy k těm, kteří za
prospěch hmotný rádi podporovali politické
snahy centralistní a germanisační. Při tom si
tuace co do drah speciálně zhoršována momen
tem dalším. Akcie a obligace velikých drah sou-
kromých v této polovině říše jsou z valné část
v držení cizích kapitalistů. Akcií ústecko-tepli-
cké dráhy nalézá se v držení cíziny 52
buštěhradské dráhy lit. A. 25%%, lit. B. 30 %
duchcovsko-podmokelské dráhy 11.32%, kme
nových akcií pražsko-duchcovské dráhy 16.7
prioritních akcií téže společnosti 35%%, akci
společnosti státní dráhy 65%, jižní dráhy rov-
něž 65%, severozápadní dráhy 10%% a p. Ježto
jde skoro veskrze o dráhy, které probíhají nej-
důležitějšími kraji a zeměmi po stránce hospo-
dářské, plyne značný díl zisku do cizích rukou.
Olledy na potřeby národní politiky hospodářské.
na sloužení snahám osamostatňovacím padají tu
na váhu ovšem pak teprve v řadě druhé. Všech
těch stížností, které v tomto směru byly činěny
nemožno ovšem uváděti, jako již vůbec nejed
nolná tarifaee v jednom a tomže celním území
nutně zasahuje rušivě.
Rakousko
8
article
Svou vlastní vinou byl stát proti soukromým
společnostem bezmocným a spokojil se v po-
sledních letech zvláště útohou Joplňovatele sílí.
při čemž ovšem mu zbývaly pouze kraje s menšt
dopravnosti. Finanční rozvoj státních drah byl
jen nutným závěrkem tohoto stavu. Jak ale pa-
trno z posledního výkazu o státních drahách za
rok loňský, jest bo největší depresse již pře-
konán a při energické a účelné politice může
snadno nastati trvalý obrat. Loňský rok nebyl
pro země a kraje, kudy probíhají dráhy státní,
rokem požehnaným. Doprava zemědělských
produktů podstatně klesla a zmenšené příjmy
nezůstaly ani bez vlivu na dopravu osobní.
Stoupá-n ale přes to příjem státníen drah
o 9.38 mill. K (na 289.22 mill. K) čili o 1107 K
na 1 km. (na 34.128 K), tedy o 3.24%%, jest
zjev tento vysoce pozoruhodným. Svědči o ro-
stoucí zdatnosti přislušnýcn obvodů a dokládá
všeokeené zlepšení. Přebytky přijmové státních
drah za rok loňský činl 86.17 mill. K proti
78.87 mill. K r. 1904, tedy na 1 km. 10.169 k
proli 9445 K r. 1904 (+ 7.66%%). Ve srovnání
s rozpočtem státním na r. 1904 jest výsledek
tenlo o 4,937.497 K příznivější, než rozpočteno.
Výsledku tohoto docíleno přes známé ne
dostatky správy a přes velikou passivitu vídeň-
ských drah místních, zatím co výnosy drah sou-
kromých vzrostly ovšem měrou mnohem větší.
Depravní společnosti státních drah dosáhlyv
roce minulém úrovně dosud nebývalé, přes te-
že vyklizeňe skerní neuspokojovala a že doprava
státní dráha
km
10
article
zemědělská se podstatně zmenšila, výsledky fi-
nanční jižní dráhy stouply o 4.46 mill. K, na
nejvyšší niveau příjmové vůbec, zatím co pro
severní dráhu císaře Ferdinanda byl minulý rok
přímo brilantním (vzestup příjmový činí přes
4 mill. K). V letošním roce vývoj tento postu-
puje dále a znamenité vyhlídky sklizňové budou
mu novým podnětem. Příjmy jižní dráhy stouply
na př. v prvém pololeti letošním ve srovnání
s loňskem o půl millionu korun, příjmy společ-
nosti státních drah stojí nad úrovní loňskou
také u ostatních společností, až na zaručené
trati severozápadní dráhy, jeví se zlepšení. Mo-
menty tyto nasvědčují tedy tomu, že pozvolna
přece jen proniká hospodářské zlepšení, které
dobrou sklizní bude jen posíleno.
V momentu tomto ozývá se u nás s důra
zem sesíleným opět volání po sestátnění drah
po jednotné dopravní politice, vedené ohledy
porozuměním pro hospodářský rozvoj této říše
Nelze popříti, že nemohla býti chvile lépe volena.
Dle koncesních listin jsou z pravidla poměry vý-
nosovosti drah v minulých několika létech zá-
kladem pro výměru výkupného. Čím déle bude
akce postátňovací odkládána — a není po-
chyby o tom, že si veřejné mínění přece jen
konec konců vynutí postátnění soukromých drah
ovládajících hlavní dopravní tepny — tím větš
budou břemena na stát v tomto směru uvalená.
Ferdinand
11
article
Perioda vzestupného rozvoje musí býti tedy po-
bídkou k zasažení v tomito směru. Což ostatně
mohou býti vlády jen chvíli v pochybnostech
o tom, že není udržitelným stav, kdy se někte-
rým zemím dostává zvláštních dopravních vý-
bod oproti zemím druhým a to v jednom a
tomže celním území, jak tomu na př. té doby
u dopravní politiky společnosti severní dráhy
císaře Ferdinanda? Chee-li konečně Předlitav-
sko nastoupiti cestu osamostatňovací politiky
obchodní, choe-li se oddati skutečně také prác
hospodářské, o které se u nás v poslední době
z ministerských křesel tak hojně mluvilo, pak
jest zahájení nové dopravní politiky na základě
soustavy státních drah conditio sine qua non
Ale obmeziti se jen na železniční politiku do-
pravní nestačí. Sestátnění drah a pronikavá re-
forma tarifní, na jejíž nutnost nedávno opět a
zajímavě poukázala obchodní komora pražská
bez současného upravení dopravy námořní pro
Terst, Dalmacii atd. není ještě vším. I zde če-
kají stát nové a nové úkoly, naznačené již stav-
bou druhého spojení na Terst, které, bohužel.
stalo se dějištěm začasté neomluvitelného ho-
spodářství, hraničícího často až na lehkomysl-
nest.
Energickým přechodem F soustavě státníeh
drah projevila by tato polovina říše konečne
touhu po obratu v dosavadní politice hospodář
ské. Ale zkušenosti dosavadní dusí víre příliš
nou. Jak snadno stane se i sestátnění prostřed
kem politických obchodů a obchůdků a již tente
moment ukazuje, že i po sestátnění bude k nové
silné obchodní politice v těto říši daleko.
Ferdinand
Terst
Dalmacie
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna
345. schůze.
Z Vídně, 6. července.
(Pdv. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Po bouřlivé, 12hedinné schů zi
která trvala skoro do půlnoci, ob
chodní smlouva rakousko- něme-
cká, tolikéž pak zmocňovací zá-
kon na provisorium s Bulharsken
a Švýcarskem schváleny v druhém
a třetím čteni.
Ve sněmovně poslanecké hodil pře
5. hodinou odpolední posl. Stein
kalamářem po českých poslaneích.
Před 8 léty v památně schůzi 26. listopadu
1897 hodil posl. dr. Lecher, zástupce města
Brna, kalamářem po tehdejším místopředsedovi
dru. Fuchsovi. Rozbil kalamářem nramo-
rovou stěnu za prosidiem. Násili tendáž, násilí
také dnes. Rozdil je pouze lokátní. Spočívá
v tom, že kalamář Lechrův byl vzat z levice mi-
nisterských Javie, kalamář Steinův pak z pra
„Sněmovna je plna třaskavin a nebezpeč
výbuchu je velké“. Tak napsali jsme včera o si-
tuaci. Dnes tato možnost visela hrozivě nad sně
movnou, jako mrak, ze kterého co chvíle může
uhoditi. Bez přirovnání se zjevem přírodním
zcela prostě praveno: technická ob-
strukce zanradila na čas cestu
k dělnosti parlamentu, konkretně ře-
čeno: druhému čtení obchod. smlouvy rakousko-
německé. Dodáváme ihned: zahradila je dva-
kráte. Technická obstrukce je v parlamentě ví-
deňském velmi vyvinuta, ale vyčerpána není.
Stein
doktor
Lecher
Fuchs
Steinův
Vídeň
Švýcarsko
Brno
Lechrův
13
article
Národní socialisté užili dnes prostředku, jehož
nebylo dosud upotřebeno. Přeměnili totiž
několik set normálních návrhů.
také jinými stranami podaný ch,
v návrhy pilné a podali je. Poněvadz
nebylo na nich předepsaných 20 podpisů, mu-
silo předsednictvo učiniti při každém ná-
vrhu po jeho přečtení dotaz na sně-
movnu, zda podporuje návrh. Tak stanoví jed-
nací řád. Návrh pokaždé byl zamítnut. Když vy-
konána talo procedura 29kráte, sestoupil na hr.
Vettra najednou duch svatý: uznal nepřípustným
pestupem, aby poslanec návrh jiného poslance
přijímal za svůj a jej povýšil na pilný návrh.
Strany levice, které pořáde myslí, že skoro vše
ve státě mělo by jen pro ně býti zřízeno, také
obstrukce že je výsadou jejich, tleskaly. Ještě
více byly ve vytržení, když prohlásil, že pře-
rušuje četbu pilných návrhů národních sociali-
stů, aby je dal sněmovní kanceláři prohlédnout.
Jakkoli vsichni poslanci čeští hlasovali pro pře-
rušení scnůze, poslancem Freslem na-
vržené, zůstalo při diktátu předsedově,
který je neomluvitelný. Žádnému poslanci ne-
může býti bráněno, podati normální nebo pilný
návrh « čemkoli. Jako mu nemůže býti brá
Fresl
15
article
něno, podati petici o čemkoli. Sněmovna má
nejen právo, nýbrž také moc, vyhovět jakému-
koli návrhu. Tento jasný stav nedá se žádným
násilím zatemnit. Proto dr. Pacák, vystihnuv
nebezpečí takové diktatury presidiální, varoval
kenferenci předsedů všech klubů před povážli
vou hrou s ohněm.
Pozor, bar. Gautschi, aby hr. Vetter vám
v poslední chvíli letní kampaně nezpůsobil kata-
strofu ! . ..
Po 4 hodinách, za které odbyl se zákon
měnící status správního soudu, byla katastrofa
tak blízkou, že již se podobalo, že sněmovny
vídeňské je pro tentokráte konec. Bylo několik
minut před 5. hod., když zahájena debata o ob-
chodní smlouvě s Německem zpravo-
dajem drem. Bärnreithrem. Kol refe-
renta shlukla se celá sněmovna. Posl. Ch oe
a Fresl vytáhli železniční píšťaly
a spustili na ně. Vydávají blas silný
téměřohlušejíci. Poslanci na bliz
ku stojící zacpávali si uši. Poslanec
Klofáč tloukl velkým foliantem
výkazem to státních drah, dnes rozdaným
o stůl. K tomu pokřikovali jmenovaní poslane
na presidium. Několik Všeněmců křičelo na ně
Najednou popadl Stein s psacíh
stolu ministra orby hr. Buguove
kalamář, velkou to krychli z tvr
dého, křišťálového skla a mršti
jím prudce směrem, kde stáli na-
rodní soeialisté. Nezasábl na ště
stí nikoho.
Narazil na dvěře, vedoucí do pravého ku-
lcárů, kde stál v levo posl. Hájek a v pravo
posl. Seifert. Kalamář poškodil dvéře. Posl.
Fresl zdvihl jej a chtěl jím hoditi zpět po
Steinovi, který zatím rychle odešel ze středu
sněmovny na své místo mezi Všeněmee, ale
posl. König chopil posl. Fresla za pravou ruku
a zadržel jej. Posl. Staněk a Klofáč hnali se
mezi polsko-českými lavicemi dolů do středu.
doktor
Pacák
Gautsch
Vetter
Posl
Fresl
Klofáč
Stein
Hájek
Seifert
König
Staněk
Německo
16
article
Nevíme, co by se bylo stalo, kdyby je nebyl za-
stavil dolnorakouský velkostatkář hr. Kheven-
hüller. Tento rozkročil se, opřel se pravou
rukou o poslední lavici polskou, levou o poslední
lavíci českou a nikoho nepropustil.
Dr. Bärnreither mluvil však dále za cele
této scény, která způsobila v zasedací síni po-
chopitelně ohromný a těžko vylíčitelný rozruch
a krajní napjetí. Před ministerskými lavicem
stál velký zástup poslanců. Před tribunou
zpravodajskou stál druhý. Před presidiálním
křeslem třetí. Hluk a lomoz byl takový, že ne-
bylo slyšeti ani slova z toho, co veferent vyklá-
dal, ačkoliv má hlas velice zvučný a jej ještě
stupňoval.
Čivrtá skupiná poslanců všech stran sla
prohlédnout si ránu, kterou způsobi
Frant. Stein na dveřích a jedro-
myslný byl soud, že byl by synem
smrti poslanec, kterého by byl ka-
lamář tento zasáhl do hlavy.
Za všeobecného nepokoje mluvil poslanec
Kulp proti obchodní smlouvě s Německem.
doktor
Bärnreither
František
Stein
Kulpa
Německo
17
article
Několikráte přišel k němu posl. Fresl a bylo
viděti, že mu domlouvá, aby přestal. Srazilse
při tom s posl. Irem, který na něj pokřikoval:
„Vašich 700 pilných návrhů jest všiváctví
klukovina! Podejte si je na českém sněmu!“
Potom nastalo ticho. Z lože žurnalistické
pozorovali jsme, jak posl. Pacák, Abrahamowie
a Dzieduszycki jdou na levici k Lichtensteinovi,
Der schatfovi; Grossovi a Schweglovi, předsedům
německého souručenství a jak sestupuje hrabě
Vetter s presidiálního stolce a vychází s drem
Pacákem a drem. Kramářem ze sněmovny. Mo-
ravský mluvčí mohl nerušeně dokončiti své vý-
klady, kterých jsme neslyšeli a ve příčině kte-
rých se nám ujišťovalo, že svědčily o důkladné
znalosti věci.
Dávno minula hodina šestá, na kterou byi
svolán zvláštní výbor Dersehattův, který se jme-
nuje ode dneška Morseyův, protože p. Der
schatta, jeho otec a předseda, resignoval, roz-
mrzen, že včera tam byl poražen a místo-
předseda bar. Morsey převzal dě-
dictví.
Fresl
Irma
Pacák
Abrahamowie
Dzieduszycký
Lichtenstein
Gross
Schwegl
Vetter
Kramář
Morseyův
Morse
Dersehattův
18
article
Minula hodina sedmá, na kterou svolán
rozpočtový výbor, by vyřídil předlohu rovered
skou, minula osmá hodina, domluvil ministr ob
chodu bar. Call — sněmovna byla stále v per
manenci, řečník za řečníkem odříkal své pen-
sum o smlouvě rakousko-německé. Před ma-
lým posluchačstvem. To není způ
sob, jakým třeba projednati předlohu tak
ohromného dosahu, promrskati ji v ne-
konečné schůzi za fysické a duševní zmoženost
sněmovny -
Jest 10 hodin v noci. Za pěl hodin pro-
tloukli obchodní smlouvu s Německem, platnou
na 10 let, celou, za půl minuty pak také zmoe-
ňovací zákon pro rakousko-švýcarské a rakou-
sko-bulharské provisorium.
Potom prohlásil posl. Klofáč, že on
jeho přátelé protestují proti dnešnímu ná
silí předsedovu a že netrvají na dalším projed-
nání svých pilných návrhů.
O 111. v noci kr. Vetter podal jakés
resumé návíhů těch. Konstatoval, že některé tý-
kají se věcí již vyřízených, ba korunou schvá-
lených, že jest mezi nimi také návrh na zodpo-
vědění trůnní řeči z roku 1901, že některé ná-
vrhy se opakují několikráte atd. Mezi 700 ná-
vrhy, na rychlo vyrobenými, zajisté jsou četne
nejasnosti, ale ku posměchu neměli příčiny
veleduchové na levici, kteří z jara r. 1897 hodili
na presidium kupu petic, doslovně souhlasných
a k tomu ještě tištěných, proti Bodenovým
výnosům, kteří podali duchaplný návrh na taj-
nou schůzi, za tím účelem, aby si mohli po-
slanci — umýti ruce. Obstrukce jest obstrukce
a není žádnou dvořankou, s pohyby škrobenými
a přesně nakreslenými.
Posl. Stein, jenž umí jindy hulákati, tlu
meným hlasem politoval svého vlastního činu
Hr. Vetter vyslovil nad skroušeností tohoto hříš
níka povděk a jeremiášoval potom, když posl
Klofáč
Vetter
Bodenův
Posl
Stein
Německo
Hradec
19
article
Staněk se ho ptal, co chce proti Steinovi učiniti
Staněk se ho ptal, co chce proti Steinovi učiniti
že nemůže udělati nic. Abychom pravdu řekli
my také od něho nic jiného neočekávali.
Se stanoviska věcného a se stanoviska ná-
rodního litujeme, že zamítnuty byly dnes
dva pilné návrhy, podané českými poslane
mimoklubovními. Jeden, Udržalův, aby zvý-
šila se dotace státní do melioračního fondu,
druhý, Chocův, aby vláda po stránce jazy-
kové zjednala nápravu v duchu rovnoprávnosti,
pokud jde o politické a justiční úřady ve Slez-
sku. Želíme osudu, který stihl podněty absolutně
dobré a zdravé proto, že z negativního vota
sněmovny odvozovati bude vláda vítaný argu-
ment pro zamltavé chování své. Doporučovalo
se z té příčiny a doporučuje se vůbec, poža-
davky tak vážné a tak důvodně, jaké jsou ob
saženy v obou pilných návrzích, právě po
dotčených, nevydávati porážce bez potřeby
nejkrajnější. Zajímavá byla hrozba posl. Wolfa
že Němci v Opavě nebudou Čechům vytloukati
okna, nýbrž rozbíjeti lebky, kdyby se tam pro
ně zřídilo peadagogium a charakteristické bylo jeho
volání na vedle sedícího správce ministeria
justice Kleina: »Dejte mne zatknout Excel
lence !«
Staněk
Stein
Udržalův
Chocův
Wolf
Němec
Čecho
Klein
Opava
20
article
Podotčená novella k zákonu o správ-
ním soudu zjednává leckteré zkratky řízen
před timto tribunálem. Umožňuje také nahléd-
nouti stranám do listin. Avšak jinak při této
administrativní instanci zůstanou věci jak jsou
Proto záslužnou jest apostrofa, vznesená na ni
poslancem Václavem Hrubým, aby také na-
rodní rovnoprávnosti vyhověno bylo tam sesta-
vením senátu v ten rozum, aby se tam mohlo
plaidovati a jednati rovnoprávně. Zástupce
městské skupiny slánské litoval, že správní
soud sám neuznal iniciativy po tě stránce a vy-
slovil naději, že zjednány tam budou poměry
vyhovující territoriálnímu rozdělení. Právem
vytkl, že nemůže býti připuštěno, by při tomto
nejvyšším soudě potrval v otázce jazykové stav
mimozákonný. To jsou požadavky, ve kterých po-
slanci čeští bez rozdílu stran zůstanou a zůstati
musí pevnými. Přestati musí samovůle, která
tak zv. interním usnesením zapovídá také
jednotliveům, nikoliv pouze advokátům, hájiti
se jazykem mateřským a tak porušuje nejpr
mitivnější národní jazykové právo, samou ústa
vou zaručené.
Hrubá
21
article
Byla již půlnoc, když poslanci opouštěi
sněmovnu poslaneckou.
Z Vídně, 6. července. (C. B.)
Předseda hr, Vetter zahájil schůzi o 11. hod
10 min.
Posl. Fres! podal různé pilné návrhy, jež byly
čteny, načež učiněn potaz po jejich podpoře.
Žádný nebyl dostatečně podporován.
Po přečtení 8 návrhů volal posl. Choc: Pan
předsedo! Račte přesvědčiti se, je-li přítomen dosta
tečný počet poslanců.
Předseda hr. Vetter odporuje, neboť prý ta
učinil před půl hodinou.
Za chvíli ujal se slova posl. Stein k formál
nímu řízení, pravě: To si přece nemusíme dáti líbiti
Předseda není povinen dopustiti takový způsob klu-
kovský parlamentního řízení. (Hlučné výkřiky če-
ských radikálů.)
Předseda kárá slova posl. Steina a fen-
navrhuje, aby předseda optal se po podpoře všech
návrhů. (Výkřiky a veliký hluk mezi českými radi
kály.)
Předseda prohlašuje, že jednací řád to n
dovoluje. Je povinen dáti přečísti každý návrh, aby
sněmovna mohla se o něm usnášeti.
Činí se polaz po podpoře jiných návrhů českýcl
radikálů, avšak odpírá se jim.
Vetter
Posl
Fres
Stein
Vídeň
opouštěe sněmovna
22
article
Najednou povstal předseda a prohlašuje
Dostal jsem asi 5— 600 návrhů a chci dle jednacíh
řádu učiniti polaz po podpoře každého z nich. Sdě
leno mi, že mnohé z nich již podali jiní poslane
jako prosté návrhy. (Ostré výkřiky posl. Choce-
Které? které!) Někteří páni stěžovali si, že jejich
návrhy, aniž by se uváděla jejich jména . . . (Posl.
Wolí: »Český cirkl«.) a nestojí v nich výslovně, že
by je býval posl. Fresl pilnými návrhy učinil: musím
návrhy dříve čísti a přezkoumati a během schůze
učiním potaz po jich podpoře. (Hlučná pochvala
v levo, ve středu a mezi Poláky; odpor mezi če-
skými radikály.)
Posl. Choc volán opětně k pořádku za to,ž
vyčítal předsedovi, že ruší jednací řád.
Posl. Pernerstorfer jménem své strany
protestuje proti předsedovu nálezu, jejž prohlašuje
za porušení práva. Vyčílá, že německé strany, jet
prohlašovávaly, že minoritám musí se ponechati mož-
nost obstrukce, přijaly předsedovo prohlášení hlučným
polleskem. Jeho strana odsuzuje znásilnění menšin
Posl. Choc: Potom nám musíte pomoci.
Posl. Daszyúski: Víme, co mame dělat.
Posl. Prášek jménem českých agrařů, již ne
souhlasí s akcí národní strany socialistické, prole
stuje slavně, aby se s českými poslanci jednalo jinak
než s jinými. Jeho strana nedá strhnouti se ak
národních socialistů, učiní-li na ně sněmovna ně
jaký nátlak.
Poslanec Choc prohlašuje, že jednání předsedy
se příčí jednacimu řádu. Nemůže prohlásit jen tai
zhola, že návrhy jsou již vyřízeny, nebo podán
jinými poslanci. Aby to mohl zjistiti, musí přerušiti
schůzi. Protestuji důrazně proti znásilňování jednacího
řádu. (Hlučná pochvala mezi řečníkovými přáteli.)
Poslanec Klofáč touží na přísnost německých
poslanců, jež ve svém bojí použili nožů a kalamářů.
Dostal
Choc
Posl
Polák
Prášek
Klofáč
23
article
Jeho strana obstruuje, nenahližejíc, proč by se ně
mecká obchodní smlouva měla tak kvapně provésti
a vláda pro Slovany dosud ničeho neučinila. Návrhy
osvědčuje se nespokojenost českého národa a dělní
ctva s Gautschovou vládou.
Předseda hr. Veller prohlašuje, že jedná se l
o případ mimořádný. Při 700 návrzích nemůže věděti
které byly j ž vyřízeny nebo podány jinými poslanci
Prohldne je během schůze, čímž nestane žádný
prejudie.
Poslanec Fres! protestuje proti předsedovu ná
lezu, jehož původce je vlastně místopředseda Kaiser
Ten je demonem předsednictva, jenž štve na slovan
ské strany, jež by neměly trpět, aby zcela obyčejný
štváč byl místopředsedou. Navrhuje, aby se schůze
přerušila, až se návrhy prohlédnou.
Návrh ten propadi 153 proti 35 hlasům a před
seda volal pak Fresla k pořádku, protože prý urazi
— místopředsedu Kaisera.
Ministr orby bar. Buquoy odpověděl na Cin
grův dotaz po polsko ostravské katastrofé odkazem
na svou včerejší odpověď a dodávaje, že neštěst
způsobeno sřícením se římsy, následkem čehož dusné
plyny vnikly do dolu, kde se pracovalo. Ze 107 hor-
níků nezachránilo se jedenáct. Pátrání po pohřešo-
vaných dvou dělnících bylo marné. Dnes zaslavena
práce v 7. šachtě a větradlech všech pásem.
Vdrobném prodejin
ranní číslo o a0b5 . . . za sb
odpolední . . . . . . . za 2 h
Ve fillalkích na venkově
ramní číslo. . . . . . . . 10h
. . . . . . . 3b
odpolední
Inserát
plati ne hotevě nopřel.
Přečplacení a inserty přijímá adminí-
strace v Marianské ulicl č, a
Tam nacházejí ae též rrdalee
tiskáran a ezpečite „ Národnich Listě
Bakoplay se nevrapejí.
Gautschův
Prohldnout
Fres
Kaiser
Fresl
Buquoy
Slovan
24
article
Potom rokovalo se
o pilném návrhu Udržalově,
jímž vláda vyzývá se rozmnožiti melioračn
fond tak, aby se mohlo dostati podpory aspoň pro-
jektům, zabezpečeným zákonně v minulém zasedání
českého sněmu.
Navrhovatel dovozoval v odůvodnění, že nynější
dotace fondu nestačí. Práce projektované českým
sněmem jsou namnoze zastaralé a dosud neprove-
deny, Ministr financí musí dbát, aby se v oboru
melforací stalo co možná nejvíce. Zemědělci v Če-
chách obávají se, že při úpravě řek nebude se dbáti
dostatečně na zemědělství. Při snahách o dělnost
českého sněmu poukazovalo se zvlášť na meliorace,
ale proto přece nestal se tu žádný pokrok. Žádá
sněmovnu, aby uznala pílnost jeho návrhu.
Posl. Wolf prohlašuje, že meritum návrhu s
mu velice zamlouvá a vzhledem k pilnosti věci
vzdává se dalších vývodů.
K Wilhelmovu návrhu debata uzavírá s.
Hlavní řečník (pro) posl. Černý vzdává se slova;
hlavní řečník (contra) posl. Iro prohlašuje, že jeho
strana podepsala tento návrh politických odpůrců.
protože se tak zabezpečí splnění v zemském zákoně
českém stanovených meliorací, jež prospějí také
Němcům.
Po Udržalově doslovu pilnost návrhu pro-
pad la.
Dále jednalo se
o pilném návrhu Chocově
stran řečí u soudních a správních úřadů ve vévod-
ství slezském.
Navrhovatel odůvodňoval pilnost svého návrhu
nesmírnými výstupky soudních a správních úřadů
slezských, jež úřadují pouze německy, takže ne-
německé obyvateistvo nemůže přijíti k svému právu.
Udržalův
Posl
Wolf
Černá
Němec
25
article
Ve Slezsku, jež patří k české koruně, vyučuje se
německy ve všech národních školách, ač většina
obyvatelstva je slovanská. Výkřiky Němců) Pouze
v 1třídních vyučuje se česky. Také v kostelích slez-
ských se poněmčuje. (Hlučný odpor.) Nejhůř ale je
u slezských soudův a správních úřadů. Jen 56%
jejich úřadníků jsou české neb polské národnosti.
Mezi zemskými úřadníky není Čechův ani Polaků.
Žádá za odstranění utrakvismu ze slezských škola
za zřízení samostatného učitelského ústavu v Opavě.
(Posl. Sommer a Wolf pokřikují. Hluk.) Př
obsazování úřadů musí se míti zřetel na českou
národnost. Konečně žádá se obecné, rovné volební
právo ve Siezsku, neboť německá menšina potom
neudrží nynější svou moc. Vůbec musí se prověsti
rovnoprávnost všech tří řečí ve Slezsku.
Posl. Woli nebere Chocovy vývody doopravdy.
Nejhorším nepřítelem Němců v Čechách je ministr-
krajan. Co řek! Choc o německých, platí prý mno-
hem spíš o českých úřadnících v »uzavíraném« území.
Debata uzavírá se. Hlavní řečníci, posl. Erb
Stein vzdali se slova, rovněž Choc doslovua
pilnost jeho návrhu propadla.
Rokuje se o předloze stran změny některých
ustanovení zákona
o zřízení správního soudn.
Rel. posl. Ferjančič poukazoval na vzrůst zále-
žitosti správního soudu bez rozmnožení soudcovských
míst. Aby odvrátily se průtahy ve vyřizování věcí,
podána tato předloha, již panská sněmovna přijal
již beze změny. Žádá, by stalo se tak také ve sně-
movně poslanecké.
Mistopředseda Kaiser navrhuje, aby povšechná
i zevrubná debata odbyly se najednou, neboť zákon
má pouze dva meritorní články.
Posl. dr. Ofner opřel se tomu, pročež vede s
nejprve debata povšechná.
Němec
Čechův
Polak
Posl
Sommer
Wolf
Chocův
Choc
Stein
Ferjančič
Mistopředseda Kaiser
doktor
Ofner
Slezsko
Opava
Čechy
panská sněmovna
26
article
Posl. Choc praví, že správní soud není české
národnosti tak nepříznivý jako soud říšský, ale
přece vede si v Českých záležitostech jinak net
v německých. Zdržuje zejmena jejich vyřízení. Žádá,
by se vydávaly také mimoněmecké nálezy a mimo-
němečtí advokáti mohli u správního soudu užívati
své mateřštiny. Třeba přičiňovati se o samostatný
správní soud pro země české koruny. Stýská si na
řišský soud a jeho místopředsedu Grabmayra a vy-
čítá mu protičeskou tendenci. (Pochvala mezi če-
skými radikály.
Posl. Sylvestr navrhuje dodatek k odst
1 § 22.
Hlavní řečník (contra) posl. V. Hrubý přimlouvá
se za jazykovou rovnoprávnost u správního soudu.
K tomu by bylo třeba territoriálního rozdělení
soudův. Správní soud neměl by dopustit, aby u nej-
vyššího soudu v jazykové otázce trval mimozákonný
stav a proto vyzývá jej, aby z vlastního podnětu
rozřešil jazykovou otázku. (Pochvala mezi Čechy.
Posl
Choc
Sylvestr
V Hrubá
Čechy
27
article
Posl. Heilinger přimlouval se za rozšíření právo“
moci sprá ního soudu na trestní věci policejní a na-
lehal na pořízení trestního zákonníka policejního.
Po referentské doslovu usneseno přejíti k ro-
kování zevrubnému.
Posl. Ferjančič přimlouval se za dodatečné ná-
vzby posl. Ploje, Weisskirchnera a Heilingera.
Posl. Olner pojednal o judikatuře správníh
soudu a navrhi resoluci o změně § 40., dle níž stě-
žovatel může býti po případě přidržen k náhrada
výloh a varoval schváliti porušení principu ústního
řízení.
Posl Ploj vyvrace! Ofnarovy námitky.
Čl. 1. předlohy přijat se Sylvestrovým dodatkem
k nahlédnutí a opisu akt, čl. 2. s Plojovým dodat-
kem o vyloučení náhledu do některých akt.
Dále přijat Weisskiřchnerův dodatek »zastupitel-
ské právo úřadů, korporací a obcí« jako čl. 3
konečně čl. 4, načež předloha příjata také v třetím
čtení.
Předseda oznamuje, že bude jednati se o zprávě
výborové stran
obchodní smlouvy s Německem a skran zmocňovacího
zákona.
Posl
Heilinger
Posl Ploj
Ofnarův
Sylvestrův
Plojův
Weisskiřchnerův
Německo
28
article
Posl. Choc volá: Hallo! hallo! Haha! pane
vfedsedo, co je s pilnými návrby?
Předseda hr. Vetter: Na ty ještě dojde
Posl. Fres!: Nejdříve prohlásíte, že jste po-
rušil jednaci řád. (Ustavičné výkřiky Hallo ! Hallol
Hluk mezi českými radikály.)
Zatím předseda dal slovo referentu Baern-
reitherovi, jenž začíná mluviti za vřavy, jež
vzrůstá tím, že posl. Fresl chvílemi píská na
signálku.
Čeští radikálové volají: Nedovolíme rušiti jednací
řád. Hanba, hanba! Posl. Fresl píská. Posl. Cho
volá: Hallo! Hallo! pane předsedo, co bude s pilnými
navrhy. Ustavičný hluk, za něhož referent míuví
Mezi Všeněmci a českými radikály strhla se
hádka. Hluk ochabuje chvilkami, ale zase vřeští
signálka Freslova. Také posl. Klofáč píská.
Za malé přestávky v ohlušující vřavě
posl. Stein hodil posýpátko proti českým
radikálům, jež spadlo za nimi, nikoho nezasábší. Za
výkřiku rozhořčení čeští radikálové, k nimž přidru žili
se někteří jiní čeští poslanci, vyskočili ze svých míst
a hnali se mezi přední lavice. V hluku nelze roze-
znati různé výkřiky. Jen z pohybů lze souditi na
rozhořčenost českých radikálů, že po nich bylo ho-
zeno posýpátkem, jež jeden z nich zvedl do výšky.
Posl. Staněk jde k předsednické tribuně a mluví
rozčileně k předsedovi. Zatím ozývá se opět pro-
nikavé pískánl. Vřava neustává. Posl. Cho
volá: Konec! konec! uzavřit ! — Tyto výkřiky opa-
kují všichni čeští radikálové. Posl. Choc bubnuje
knihou na stolek
Poslanec Baernreither mluvě zafím dál
ukončil svou řeč za potlesku poslanců kolem ného
dále
shromážděných
Posl
Choc
Halla
Vetter
Fresl
Freslův
Klofáč
Stein
Staněk
Baernreither
Aires