Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 4.

2

NARODNÍ LISTY

3

7. července 1905.

4

Číslo 184.

5 article

vzducholodí vystoupil o 8. hod. ráno v La Ferte sous Jouarré a prudkým větrem hnán přes Thierrya Epernay. Tentokráte pokus dařil se lépe než minule. Balon dosáhl pouze nepatrné výše a o 11. hod. 30 min. sestoupil u Chalonu. Bouře a krupobití strhlo se včera nad Štyr ským Hradcem, řádila od 1 hod. adpol. do půl 10. večer a natropila značných škod v městě i okolí. = Smrtelný úraz anlomobilisty. Z Clarmont Ferrandu se telegrafuje: Hrabě Thiery, 25letý. který večer s mladou dámou jel automobilem na zá- vody Gordon - Benettovy, spadl na prudké zatáčc a krátce na to zemřel. Průvodkyně jeho zranila se povážlivě. = Zkáza podmořského člunu. Z Feryvillu (u Tunisu) telegrafují: Podmořský člun se 13 muži na palubě se potopil. Velitel se dvěma muži byl vy- mrštěn do povětří. Polápěči tvrdí, že lodníci ve člunu odpovidají na volání.

Thiera Gordon Benettův Le Fert sous Jouarrý Tunis Štyr ský Hradec Clarmont Ferrand

6 article Z literatury.

Z literatury. jtesky. 52 — Za nedávného pobytu na Vsetínsku. v rozkošném horském kraji, jako vystřiženém z valašských »Jesliček«, zaslechl jsem hned první večer stesky: hosté z Čech k nám na léto nechodí! Nelíbí se jim u nás, zanedbávají nás! A totéž opakovalo se na jiných místech. Krátee na to v Hodoníně, v Uherské Skalici stejné stesky: Na Uprkovu výstavu přijelo jen málo hosti z Prahy, Skaličané se svými národními hrami a lidovým divadlem byli vítáni a chválen i ve Vídni, ale v Praze o nich nevědl, — stesk na Čechy, že zapominají na Moravu, na Slezsko. na uherské Slovensko, je běžný, je cosi vše- dního, pevně utkvělého, jakési nutné zlo, s nímž se počítá. Působí to z počátku bolestně na vás. Přijíždíte s láskou a s nadšením, snad až trochu sentimentálním! Ale třeba zvykal, stesky jsou často pravdivé. Ob čas v revuích a listech mo- ravských a slovenských objevují se články, jež upozorňují na neúčasť našich zemí na životě na Moravě, Slezsku, Slovensku. Vypočílávaji fakta, ukazují případy, žádají nápravu.

Uprkův Vsetínsko Čechy Hodonín uherský Skalica Praha Vídeň Morava Slezsko Slovensko lidový divadlo

7 article

Je nápravy vskutku potřebí. Ovšem, už minuly časy, kdy byla Moravu jen pod vlivem Vídně. Má dnes už řadu svých pracovníků, kteři usilují o společný život v zemích českoslovan- ských, ale je pořád ještě více a úsilnější takové práce potřebí. Z denního živola je potřebí vle obrázků, článků, zpráv v revuích a listech, spo- lečensky víe návštěv vzájemných ve hlavních městech, v lázních, na výstavách a p., zvláště však více odborných studii ze všech oborů. K tomu však je jednoho potřebí: uznává- me-li správnost stesků na nejednolnost našeho českého života, a uznáváme-li povinností Čech, Prahy především, zjednávat tužšl spojení, živější součinnost, horlivější vzájemnost, nesmíme zapo- mínati, oč snáze a vydatněji lze pořizovati ta- kovou práci, má-li oporu v místní organisaci, ve zvýšené a energické činnosti místních pra- covníků. Na práci Kálalově neb Janáčkově na příklad je viděti, jak svými články, svou činnosti literární a agitační dovedou vzbuzovat zájem, dovedou získávat veřejnost v Čechácha poutat její pozornost k Moravě. Žádáme-li prá- vem na našich listech, aby soustavně všímaly si života na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku: oč účinnější než stesk je přímý skutek, časový člá- nek, přihodná fotografie, vhodné upozornění.

Kálalův Janáčkův Morava Vídeň Čechy Praha Slezsko Slovensko

8 article

Je lu jistě potřebl součinnosti vzájemné vytrvalé, energické a trpělivé práce, která nedá se odstrašití nahodilými překážkami, počátečními neúspěchy: práce společné, založeně na vzá- jemné důvěře v upřímnou společnou snahu ve společný cíl, jímž má být sjednocení a sesl- lení českého života duševního v zemích česko- slovanských. České spisy- * V Časopise Musea království če- ského«, jenž všímá si hojně i novější literatury české, otiskuje R Jelínková Doubková »Popsání ži vota Šebest. Hněvkovskéhos, jež on sám napsal Museum získalo korrespondenci Hněvkovského, zají mavou pro naše počátky literární, do nedávna marn hledanou. * V článku »Naší Doby« o veřejných knihov nách ve Velké Britanii popsán dotyčný anglický zákon z r. 1892. Je z něho patrno, jak daleko máme u nás ještě do této důležité instituce. * V »České Revni« přednáška A. Nováka o Václavu Šolcovi z eyklu »O zábadných a dobro- družnýche. * Ke článku prož. Chodounského o české práci vědecké připojuje v posledním »Zvonu« J. Tho- maver svoje zkušenosti. Požadavek, aby vědecké práce naše byly česky psány, zdůrazňuje poukazem oč lépe jest vědecky dokonalé studie psáti česky — jsou-li nové a dokonalé cizina i v češtině si jich všímne — než prostřední věci z osobních pohnutek trousit po cizích lánech. * V »Máji« nacházíme ciferní doklady o tom, »čím království české přispívá na literaturu, vědu umění.« Srovnány sumy, věnované českým a něme- ckým kruhům. Věc zasluhovala by obšírnější studie Členář.

R Jelínková Doubková Šebest Hněvkovský A Novák Šolc J T Velká Británie Český Revni

9 article

* Obrázky z Alp. Cestopisné črty z Korutan Tyrol. Napsala Anna Řeháková 1905. Nákladem L. Leschingra v Praze. Co vznikl v Praze Český odbor slov. alpského družstva, nemá český alpism už daleko k desítiletí svého trvání. Přátel ušlechtilého sportu horskéno rok přibývá a ovšem také výmluvných svědectví a ohlasů jeho snaby v literatuře. Dojmy z horských tur, z výstupů odvážných, pochodů statečných i pro- stých toulek stejně pilně se čtou jako se horlivě skládají, což, jak známo, nelze rovnou měrou tvrditi také o všech ostatních druzích — krásného písem- nictva. O cestovní črty, lehko zachycené, není v no- vějším písemnictví našem už žádná nouze. Hemží se jich v listech, příšly do módy. Také přítomná knížka je z té odrůdy a není z posledních svého druhu. Ne- ujde dojista pozornosti milovníků, kteří touží srov- návati vlastní dojmy a záznamy z vykonaných hor ských tur s líčením autora. Knížka skytá čtenáři- turistovi mnohý povzbuzující moment, obrací pozor- nost jeho nejen ke stránkám přírodním a krajinář- ským zajímavého prázdninového pobytu ve světě alpském, ale všlmá si s láskou obzvláště stránek národohopisných (Ladini, Slovinci v Korutanech) a po případě i literárně uměleckých (drvadelní hry alpských horalů). Pro podráždění cestovní chuti před prázdninami je taková četha pro labužníka turistu pravým — likérkem před tabull.

Řeháková L Leschingr Ladin Slovinec Alpy Korutany Tyroly Praha Korutany

10 article

Slovanské spisy-

11 article

* Černiševskij: Ce dělat? Román. Nové vydánít v Petrohradě. Černiševského román vzbudil svého času značn hnutí. Podkládán za dílo podvratné tendence, by dlouho v Rusku zapovězen a ovšem tím horlivěji — čitán. Dnes je polozapomenut, látkou i formou dost zastaralý, ač idejně zůstává stále časovým. Spadi v oblibený dnes druh „společensky psychologických“ Černiševskij měl svůj zviáštní názor na společnost na poměr muže a ženy, na význam rodiny, na úko národa i vzdělanosti. Nepřál rodině. Považoval ji zn zdroj a pelech všeho ničemného sohectví. V lásce vy kládal žárlivost za projev nižší stránky lidské bytosli Snil o lásce všech ke všem, o pravé rovnosti, o ideálu lidstva, kterému se příči všechen hrubý sebekult, vy- chovaný v pocitu žárlivosli a rodinné řevnivosti. — Žárlit na svoji ženu je tak hloupé a nesmyslně soudil, jako zvyk starých bafaiů, nedat nikomu kouře ze své dýmky. Holý predsudek!.. Vůči dnešní theorii bacillové a přenosnosti ná- kaz by ovšem neobstál groteskní parallelism mezi ženou a dýmkou. Však autor prvního románu, „volné lásky“ měl i vážnější pohnutky pro svoji nechut k ro- dině a žárlivosti. Setkávě se tu s názorem do jisté míry s Dostojevským, jenž sice velebí ruskou rodinu, spatřuje v ní budoucnost ruského národa, však přece sní o budoucnosti lidstva, jež vyproštěno z těžkých podminek svého bytí, mohlo by jednou stanouti na stupni, kde není hříchu, není prokletí ani smrti, kde lidé jsou nevinni a čisti jako děti. S povzdechem toužil Dostojevský po stavu nevinnosti lidí, dokud žárlivost nemohla v nich míti vzniku a děti i ženy byly spo- lečny.

Černiševskij Dostojevský Petrohrad Rusko

12 article

Roku 1898 časopis „Russkij trud“ zahájil jakousi anketu mezi čtenářstvem o otázce apotheosy rodiny, jako základu a prvku společenského žití, rodiny ruské a křesťanské, normálné a osobité. Došlo mnoho sou- hlasu v té věci. Však i řizná kritika se ozvala právě ve smyslu Černijewskému blízkém. — Rodina, zvláště pokud je hluboká a ideálná, má v sobě těžkou závadu, neodstranitelnou, jež vy plývá právě z podstaty jejího idealsmu. A sice egoism, starost pouze o sebe, s naprostým zapo- menutím světa i bližního. Šťastná rodina je hrozná rodina, a nejlepší člen rodiny je — strašný člověk. Pravda, rodina taková má sílu v sobě, je tvrda a schop- na rozkvétati vlastní šťávou i když vůkol všecko se obrací v poušť. Však právě té poušti vůkol sebe nochce nikterak bránit, aby se nevzmáhala. Rodina je sice kámen společnosti, plemene, státu, je pravda! Leč toliko ve smyslu své nehybnosti je jakýmsi zá- kladem. Každý samotář, každá svobodnice znamená víc, než rodina ve chvíli, kdy hoře se dotklo vlasti a domovina vzplála požárem. Oni se vrhají, aby při- nesli spásu, obětují se, hynou pro obecné dobro, co zatím milá, šťastná rodina sedí si pokojně u svého čaje a baví se svými záležitostmi za všeobecného zmatku a zkázy Rodina v názoru Černiševského je holý egoism.

13 article

Prato Židé ztratili vlast a vládu nad sebou, pozbyli všeho významu jako národ, že je v nich tak vyvinu cit rodinný. — Co mi po Jeruzalemu, živa-li moje Chajka!.. A kdyby národ, jak předpisuje zákon církvei státu, skládal se výlučně ze samých takových „šťast- ných rodin“, které si ve chvíli nejprudšího vlnobití vážného života a hrozného nebezpečenství „pijí spo- kojeně svůj čaj se zavařeninou“, pak by národy brzo vymizely, státy by se sřítily a historie by se zastavila. Vlastně by ani nezačala. Nebylo by smyslu pro obecné dobro, egoism by panoval, neschopný, nízký. Všecko by zaniklo . ... V tom smyslu edpor Černiševského proti rodině jeví se s vážnější stránky. Přibližuje se přání moder- ních socielogů, kteří si přejí, aby pravomoc nad dětmi a povinnost výchovy připadala s jistým stářím — stálu. Rodičům byla by jen odňata možnost, nešťast- nou výchovou v rodině porušovati budoucí duchovní i tělesně blaho svých milých. —vot—

Jeruzale

14 article

Ze slovanských Histů. * U příležitosti sjezdu německých bibliotekářn v Poznani uspořádána v knihovně Raczyňských vý- stava nejstarších polských tisků a bi- storických dokumentů. Největší zájem budil dokumeni z roku 1245, kodex z roku 1580 rusínsky a polsky psaný, kronika vojen švědských, sepsaná klášterni- cemi v Poznani atd. * Ve Vídni zemřel stár 34 lel polský publicista a sociolog Kazimierz Krauz, byl zakladatelem letní extense zakopanské. Žil delší dobu v Paříži, v Brusselu byl professorem na »Volné universitě«. Byl přispívalelem skoro všech polských listů věde- ckých. * Nedostatkem abonentů zanikl starý denník »Gazeta Warszawska«. Letošní ročník byl 132.1 Varšavský tisk vybízí k akci, aby 132letý druh byl vzkříšen k novému živolu. Je právě 25 let, co odhalen v Moskvě po- mník Puškinův. Ruský tisk žádá, aby napra- veno bylo řádění censury v citátech z Puškina, jež vryty na po mník. V. námořním boji u Japonska padl poručík K. K. Slučevskij, syn básníka a sám nadějný básník. Pseudonymem »Lieutenant S.« nabyl už jisté popularity v literární veřejnosti. V lublaňské městské radě odhlasováno dů- stojné místo pro pomník Prešernův. Nedostává se ještě několika tisíců zlatých, jež mají býti získány velkou slavností Prešernovou dne 16. t. m.. ke kteréž ze všech končin Slovinska přijedou zvláštní vlaky. I Chorvaté, dle »Pokretus, vypraví vlak ke slovinskému národnímu svátku. Slowianin.

Raczyňská Krauz Puškinův Puškin Slučevskij Chorvat Poznaň Vídeň Paříž Brusel Moskva Japonsko Slovinsko Lieutenant S Gazeta Warszawsko

15 article

Z cizích revut.

16 article

* Německý literární historik a básník Adol Stern slavil sedmdesáté narozeniny. Tisk německý vynáší jej jako kritika. Zastaí se pogoethovských ba- sníků: Hebbela, Ludwiga, Mörieka, Storma, Kellera a Fontana, v době, kdy byli obecně kaceřováni. * V »Revue Bleue« korrespondence paní de Släel, táhnoucí se k její manželskému životu. Po historiku Guillaumovi zvolen do fran- couzské Akademie historik a politik Etienne Lamy. Zvítězil nad Emilem Bergeratem a Mauricem Barrésem. *Roberto Bracco napsaí nové drama »Piccola Fontes. Líčí vášeň lásky ješitného bá- sníka ke koketní vdově. Žena básníkova se obětuje skočí do moře. Konec hry — sebevražda v choro- myslnosti — kritiku neuspokojil. * Člen básnického kruhu krále Maxmilliana — Herrmann Lingg zemřel v Mnichově, 85letý stafee Hlavním jeho dílem bylo epos »Die Völkerwanderunge *V Beriíně zemřel cestovatel po Americe, romano pisec a potsdamský bibliotekář Balduin Möll hausen, autor více než 100 dobrodružných ro mánů. Mr. Pena.

Adol Stern Hebbel Ludwig Möriek Storm Keller Fontana Bleue Släel Guillaume Etienne Bergerat Mauric Barrés Bracco Maxmillian Herrmann Lingg Balduin Möll Pen Mnichov Amerika Piccolo Fontes

18 article

* »Volná myšlénka.« Časopis volných myslitelů českých. Redaktor A. Myslík. 1905. Král. Vino- hrady. V číale 3. záhlaví časopisu »Flug- Blälters. který vydával V. Náprstek r. 1824. Řada článků. * Právodoe Šumavou. Nákladem Jos. R Vilímk v Praze. Příručná knížka provází turistu od Českých Budějovic až po Domažlice a Český Les. Jaromír Borecký: Básníkův kancionál. Láska. Poštických besed Máje č. 4. V Praze. Na- kladem »Máje“. * Oskar Wilde: Obraz Doriana Graye. Pře- ložil Ant. Tille a Jar. Borecký. V Praze. Nakladen » Májee * Prázdniny. Poslání ke studentstvu. Na r. 1905 Pořádaji a vydávaji prof. B. Holman a St. Z í ska v Brně. Přiměřený hojný ohsah, po výtce studentsko- turistický * Lidová zevne moravsko slezská. Rediguje Olakar Skýpala. Rnč. I. č. 6. Věnovaná otázkám Moravy 1905. V Ml. Ostravě * Pražská Lidová revne, věnovaná kulturním potřebám lidu. Redakcí J. Pavka. Roč. I. V Praze

A Myslík Král Flug Blälters V Náprstek Borecká Láska Wild Till Holman Olakar Skýpal J Pavko Praha Český Budějovice Domažlice St . Z í ska Brno Morava Ostrava Právodoe Šumava obrazit Dorian Gray

19 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Měsfanská škola ve Vršovicích zakončí 10. rok svého trvání výstavou ručních pracía ukázek z kreslení v neděli dne 9. t. m. Výstava otevřena bude od 9.—12. hod. dopol. a od 2.—5. h. odpol. v místnostech divčí školy měšťanské. Na zemské vyšší reálce v Uh. Brodě budou žáci do I. třídy zapisováni před prázdninami v sobotu dne 15 a v pondělí dne 17. července t. r. vždy od 8 do 10 hodin dopol. Z Vlašimi. Dne 2. července konala se výstavka prací chlapecké školy měšť. ve Vlašimi z kresiení, rýsování a krasopisu. Vystavené práce byly pečlivě a vzorně provedeny a všem se líbily. Výslavu vypra- vil zdajší učitel měšť. školy p. Ant. Hendrych. Na c. k. gymnusin v Mladé Bolaslavi zápis žáků do 1. třídy pred prázdninami bude dne 15. a 17. čer- vence vždy od 8 do 10 hodn dopoledne Po zápise přijímací zkoušky. Zápis žactva do velejné dvontřídni ohchodní zkoly sremia v Kolíně a spojené s ní jednoroční obchodní školy pro dívky koná se od 15. července. Přijímajl se do 1. ročníku jinoši od 14 let, kteří s prospěchem odhyli třeli třídy měšťanské školy nebo střední školy anebo kteří prokáží jinak náležité vzdělání. Zvláštní zřetel béře se na jinochy s obchadní praxí. Do dívčí obchodní školy přijímají se divky od 14 let. Podrobn prospékty zasílá ředitelství ústavu.

Hendry Vršovice Vlašim Kolín Měsfanský škola

20 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje se Červenkovo drama „Hodiny“ (2. čtvrtka předpl.) s pí. Laudovou, pp. Innemanem a Želenským ve hlav- ních rolích. Zejtra je druhá pohostinská hra baryto- nisty Konráda šl. Zawilowského od vídeňské dvorní opery; zpívati bude partii Wolframa ve Wagnerově opeře „Tannhäuser“. Po třetí a naposledy vy- stoupí mladistvý host jako Scarpia v Pucciniově opeře „Tosca“ v úterý. V neděli odpoledne nebude žádné představení; večer proveden bude velký fantastický balet „Bajaja“ od Formana, Beneše-Šumavskéhoa Jindř. z Käanů. Vstupenky na zejtřejší i nedělní před- stavení možno obdržeti již dnes. Na pondělí určena je reprisa Drachmannovy pohádky „Byl jednou jeden král“, v níž pohostinsku vystoupí v roli princezny slečna Zdeňka Rydlova, Ve středu odpo- ledne vypravena bude jako dětské představení Kva- pilova pohádka „Princezna Pampeliška“; při- hlášky na lože a kresla přijímá denní pokladna di- vadelní, ostatní vstupenky všecky arovány byly správou divadla okr. školní ladě k rozdělení chudým dětem pražským. Ve středu večer bude znovu uvedena na scénu Donnayova komedie „Milenci“, v níž jako host vystoupí člen městského divadla v Plzni pan Rudolf Deyl + Lidové divadlo „Urania“ v Praza VII. Dne hraje se poprvé novinka „Miss Domino“. Fraškao 3 jedn. od V. Jacobyho a Fr. Deutschingera. Přeložil Jaroslav Berka. Režiser V. Spurný. Hlavní úlohy hrají dámy: Košnerová, Vejvodova, Světlá, Spurná, Pražská a pp. Čekanský, Lachman, Hlavatý, Spurný.

Červenkův Hodina Laudův Inneman Želenský Konrád Wolfram Wagnerův Tannhäuser Scarpio Tosca Bajaja Forman Beneš Šumavského Jindřichův Drachmannův Rydlův Donnayův Deyl V Jacoby Deutschinger Berek V Spurná Vejvodův Spurná Čekanský Lachman Hlavatá Plzeň Francie národní divadlo Pucciniov opera lidový divadlo

21 article

Počepický, Pražský, Mráček. Začátek o 7. hod. več- Po divadle dostatečný počet vozů elektr. dráhy. Zejtra jest představení Spolku voj. vysloužilců arcivévody Albrechta v Praze VII. Provedena bude: „Niniche“ Fraška se zpěvy o 3 jedn. Začátek o 3/48. hod. več Ceny míst poloviční. Komik a režiser p. Boh. Kovái má ve čtvrtek svůj benefiční večer. Ne scěnu poprvé uvedena bude lidová hra se zpěvy „Naši žebráci“ Napsal A. Neidhart, Hudba od K. J. Fromma. Přeložila Olga Fastrova. +Z kanceláře smichovského divadla. Dnes hraje se poprvé novinka „Grand Variété v Paříží““ Vaudeville o 3 odděl. Dle staršího motivu pro české divadlo upravil V. Táborský. Půvední hudbu složll Rudolí Piskáček. Režiser Josef Kubík. Hlavní úlohy jsou v rukou dam Hadrbolcové, Kubíkové, Zdrůbecké a pp. Vaverky, Edla, Zdrůbeckého a Kubíka ml. + Pištěkovo lidové divadle na Král. Vinohradech. Dnes hraje se při malých cenách po 93: „Pražské švadlenky“. Fraška se zpěvy o 5 jedn. Hudbu i slova napsal O. Fastr. Zejtra při malých cenách při pohost. hře slečny Stěpničkovy „Diblík šotek z hor“. V nedělí večer po druhé „Jan Hus“

Počepický Mráček Albrecht Fraško A Neidhart Fromm Fastrův V Táborský Piskáček Kubík Hadrbolec Zdrůbecký Vaverka Edl Král O Fastr Diblík Hus Praha Paříž Grand Variété český divadlo Pištěkův lidový divadlo slečna Stěpničkův

22 article

+ Z výroční zprávy Národního divadla v Brně. II. Nepatrné příjmy Družstva, obmezeně na zemskou subvenci, příjem z domu a členské pří- spěvky nestačí rostoucím potřebám. Požadavky veřej- nosti vůči divadlu stouply. Jest však nesnadno jim vyhověti, pokud divadlo řídí soukromý podnikatel. jenž nese risiko a destává od Družstva pouze 2000 roční subvence. Výbor obrátil seřk zemskému sněmu markrabství, aby dosavadní sutvence byla zvýšena a docílil, že od 1. ledna 1905 obnáší zemská subvence pro české Národní divadlo v Brně patnáct tisíc korun. místo dosavadních osmi lisic. Ředitel Lacina předležil výboru řadu nových požadavků. Výbor na všecky přistoupiti nemohl. Nové jednání není posud skon- čeno. Zatím skončila saisona 24. dubna. Počaly úvahy, má-li se Národní divadlo příště odevzdati zase sou- kromému podnikateli, či má-li být nalezen lepší způ- sob správy. Sešla se důvěrná schůze a předložen obraz finančního hospodářství Družstva, aby se mohlo posouditi, mnoho-li může Družstvo přímo na provo- zování věnovati. Schůze dospěla přesvědčení, že by prostředky Družstva musily se ještě, zdvojnásobiti. než by stačily na podporu sboru, který by hodlal správu divadla převzíli. Jednáno opětně o projektu. jak by se umožnilo, aby celá družina Národního di- vadla zůstala v obdohí lelním na Moravě a neodjížděla do ciziny. Vyjednáváno s předními městy moravskými.

Lacina Brno Morava národní divadlo v Brno český národní divadlo národní divadlo

23 article

Městská rada v Prostějově měla svolati schůzi inter- essentů do Přerova. Bohužel nejevilo se u příslušných měst potřebného zájmu, a na schůzi nedošlo. Leloš- ního roku dokončena úplná reviše čienstva. Družstvo mě členů: čestných 6, zakládajících (dle st. stanou) 29, (dle nov. stanov) 22 = 55, skutečných 72, činných 34. přispívajících 281, celkem 446. Za rok 1904 do- eíleno z členských příspěvků příjmu právě 5000 K (loni 3750 K). Výbor, jehož většina zúčastnila se 3lelé práce od založení slavebního fondu, došel zkušenostmi přesvědčení, že jest nulno, aby ve slanovách Druž- stva byla provedena základní změna, a přesně byl vyičen poměr stavebního fendu a zajištěna byla zá- sada, že ze stavebního fondu ni z úroků jeho nikdy nesmí ničeho býti použito k účelu jinému, nežli ku připravám stavby a zařízení nového důstojného če- ského Národního divadla v Brněl K zamýšlené změně stanov žádoueno jest připojiti i rozmnožení členů výboru. Výbor jest přesvědčen, že obě změny zdoko- nalí pracovní organisaci jeho.

Prostějov Přerov národní divadlo

24 article Ze soudní síně.

Ze soudní síně. Že vrahové krěšli, Alois a Ludmila Valešovi ná- sledkem rozhodnutí panovnikova obdrželi milost a novým nálezem soudu kasačního odsouzeni k doživot- nímu žaláři, bylo nám lze oznámiti již ve včerejším odpoledníku, přes to, že publikace soudní provedena o 11. hodině, ledy drahnou již chylli po závěrce listu. Napjetí, se kterým byla vyčkávána zvěsť o osudu obou vrahů v nejširších vrstvách obecenstva, vy- světlovalo také rozruch, jejž měla zpráva ona v zá- pětí. Pokud dalo se postřehnouti, přijata byla u př- vážné části publika s pocity smíšenými a lo z tě příčiny, že obralu ozpámeného nikdo se nenadál na podobnou cventualitu až do poslodní chvíle ani nepočítal. V kruzích právnických ovšem obrat v afféře Valešových málo koho překvapil, naopak potvrdil jenom názory lěch, kteři výsledek lento již v květnu předpovídali. Vzhledem k tomu lotiž, že Valešovi co chvíli měníli výpovědi o účnsti své na obou vra ždlách. takže nebylo asi lze s bezpečností se vysloviti, který z obou pachatelů měl na zločinech význačnější činné účasti a nebylo tudíž v tomte směru rozhodnuto na trest porotou přisouzený palrně pro nejistolu, nestihla-li by po případě pokuta příliš krutá od- souzence na činu samém méně účastného, nežli byl druhý. Než ať tomu již jakkoli: událost včerejší za- vdala podnět k živému přetřesu nejen v kruzích soud- ních a právnických, nýbrž v celé Praze. Publikaei nálezu kasačního soudu, který — jak se v zasyčce- ných kruzích tvrdilo — na rozkaz z kabinetní kan- celáře původní referát svůj v některých bodech ještě doplnil, vykonal předseda lednového líčení porolního, vrchní rada p. Hofímann za přítomnosti členů senátu pp. radů Šonky, Květa a Rohna, presidenta dvorního rady dra. Wokauna a záslupce přednosty st. zastupitelství rady z. s. p. Blattného. Manžele

Alois Valeš Valešův Šonka Květa Rohn doktor Wokaun Blattný Praha senát

25 article

Valešovi, kteří předvedení byli společně, třásli se před shromážděnými funkcionáři strachem a ne jistotou, jež zračila se zejmena na zsinasč a pře padlé tváři Aloisa Valeše. Za hlubokého ticha před čítal vrch. r. p. Hoffmann nález kasačního soudu s do- datkem, jímž tlumočena naděje, že odsouzencí vzhle- dem k tomu, že jim i příbuzným ušetřena polup trestu smrti, budou chovati se slušně a že bezúhon- ným životem smíří boha i veškerý svět. Při slovech těch sešlým tělem Valešové zalomcoval usedavý plá její muž však rozčileným hlasem jal se dokazoval svoji nevinu. „Raději bych chtěl visetl — volal zlomyslně — „než seděl, protože jsem by odsouzen nespravedlivě. Já sice při tem byl, ale nie jsem nedělal!“ A ke plačící ženě obrácen. volal. „Teď to vidlš, ty's mne do všeho přivedla! Já jsem nevinen, já jsem nevinen!“ — ujišťoval Valeš znovu shromážděné soudní funkcionáře, zalím co žena jeho zoufale lomila rukama. Hned na to se však Varee upokojil a apostrofoval presidenla, volaje: „Děkuj vám, pane dvorní rado, děkuji!“ Prání Valešovu, b směl rozloučiti se před edchodem do pankrácké trest- nice s vlastní svou dcerou Marif, bylo soudem od- mítnuto „Pane dvorní rado,“ — začal opět Valoš — „ted vám to mohu řici: já jsem nevinen, já nie nedělal, žena mne de toho dostala.“ Vrchní rada p.

Valeš Hoffmann Valešův

26 article

Hofmann domluvil ještě odsouzencům, by bezůhon- ným chováním dokázali, že mají ještě cit ke své opuštěné rodině a oba manželé vyvedení z presidia dozorci. Po návratu do cely Valeš zachvácen návalem zlosti, ujišťoval přítomného dozorce, že se obě sl. ale za chvíli již rozradostnil tvář, přichá zejícího dru- hého dozorce chopil za krk, jakoby zřízence chtěl hubičkovat a skákal radostí volaje: „Pane Decastello Pane Decastello!“ Také jeho ženu přešel rázem vše- chen zármutek, když se ocitla opět ve své cele- Sotva že usedla na lavici, vyjasnila vrásčitý obličej a projevila přidělenému dozorci bez obalu konečný svůj úsudek. „Vědi, pane P.“ — libovala si stafena — takhle je to přece lepší — takhle to přece nějak už dokroutím...

Hofmann Valeš Decastello

27 article

Kdo po včerejší publikaci sobě z plných plic a právem oddechl, byli vězenští dozorci. Na bedra jejich svalila se od porolního výroku až do včerejška tíha nadmíru zadpovědného a vysilujícího úkolu, ja- kým bez odporu je hlídání provinilce, propadlého trestu smrti. Po pět měsíců střídala se tříčlenná denní hlídka — vždy po dvou hodinách — před celou Valešovou, jenž ve zvrhlosti své týral spoustou raf- finovaných rozmarů, z nichž komicky působí případ. ve kterém Valeš příměl dozorce k požití celé sklenky „Šaratice“, jež jemu samému byla určena. Namíta totiž bývalý předseda krčské „Domobrany“, že by kyselka mohla býti — otrávena. Valeš dlí posud ještě v cele č. 27 v I. poschod a byl dnem i nocí střežen z obavy, aby se neoběsil. jak se kdysi vyjádřil. U cely ženy jeho, umístěné v oddělení ženském, nebyla tohoto opatření zapotřebí vzhledem k tomu, že vyjma neškodné žerty výtrž- nosti netropila. Doživotní žalář, oběma vrahům dikto vaný, zostřer bude tmavou komůrkou každého 21. dubna a každého čtvrt roku jedním postem. Rozhod- nutí o milosti pro odsouzené datuje se ze dne 25. června.

Valešův Valeš Šaratice

28 article Sokolský věstník.

Sokolský věstník. Sokol na král. Vyšehradě zúčastní se v neděli 9. t. m oslavy 10letého trvání jednoty v Kunrati- cích v kroji s praporem. Odchod přesně o půl 1. ho- dině odpol. z tělncvičny. Sokol na Král. Vinohradech podnikne v neděli 9. t. m. celodenní výlet v kroji do Kunratie, kde se koná oslava 10letého trvání jednoty a veřejné evičení II. okrsku župy středočeské. Schůzka všech členů o 6. hodině ranní před Národním domem. Přt- hlášky k obědům nejděle do pálku. Ze Sokola žižkovského. Za příčinou oslavy Mistra Jana Husa odkládá se zahradní zábava, která konati se měla dne 8. t. m. v hostinci br. Ludvíka, na den 5. srpna. Šdružené pěvecké kronžky sokolské mají dnes první společnou zkoušku k sokolskému dni 16. července o 8. hod. večerní v místnostech pražského pěveckého kroužku v Sokolské třídě. Ze Sokola v Hostivicích Jednota naše jmenovala br. Š. Trägra, jednatule vzdělávacího odboru so- kolské župy středočeské, pro zásluhy členem zaklá- dajícím. Br. Š. Träger dovršil právě pětistou přednášku.

Hus Ludvík Š Trägr Š Träger Kunrat Kunratie Hostivice Sokol na král Sokol na Královský národní dom Sokol žižkovský Sokol

29 article Věstník živnostenský a dělnický.

Věstník živnostenský a dělnický. *Jmenování komiseřů živnostenských spole- čenslev. Komisařem společenstva obchodníků se dří- vím v Č. Budějovicích jmenován byl p. JUDi. Jan Pícha, advokát; společenstva č. VII. v Chru- dimi p. Ant. Tománek, cís. rada a pokladník spo- řitelny; společenstva truhlářů v Lounech p. Julius Tschoru, sedlár a majitel domu; smiš, společenstva v Bystřici p. Fr. Slavík, první radní; společen- stva živností potravních v Rakovníce p. Václav Trejbal, učitel; společenstva hostinských v Pelhři- mově p. Václav Střechovský, městský kancelista; obchodního gremia v Karlíně p. Jos. Janoušek, to- várník; společenstva mlynářů v Blovicích p. Jan Stichenwirth, mlynář. * Výstava praci učednických v Praze. Vzhledem k tomu, že do stanovené doby do konce měsíce června došel musea příliš skrovný počet přihlášek k letošní výstavě praci učednických, odkládá se porádání vý- stavy na příští rok. Značnější počel přihlášek došel ze společenstva knihařů. Z lé příčiny bude pořádána samostatná výstava knihařská a spřízněných odvětví. o níž pečuje po dva roky živnostenské společenstve knihařů a u příležitosti výstavy výrobků truhlářských uspořádána bude výstava učednická oborů živnosti dřevo obrábějících (truhlářů, řezbářů, soustružníků dřeva a modelářů). Přihlášky jiných oborů ponechá- vají se pro příští rok.

Judi Pícha Tománek Julius Trejbal Václav Janoušek Stichenwirth Č . Budějovice Chr Louny Bystřice Rakovník Pelhře Karlín Blovice Praha

30 article

* Jednota úřadně oprávněných mistrů zednických v král. českém se sídlem v Praze čp. 915——I. m ustavující valnou hromadu v neděli dne 16. t. m.o 10. hodině dopol, v zasedacím sále vlastníhe domu společenstva mistrů zednických a kamenickýchv Praze, v Kozi ulici č. 7 n. * Řádná valná hromada společenstva mistrů te- zařských v Praza konati se bude v neděli dne 9. července t. r. o 9. hodině dopol. v mistnoslech rs- staurace Brejškovy. táv k. v. * Z Norimberka, 6 července. (C. B.) Zdejšl kovodělníci rozhodli se při dnešním hlasování ve- likou většinou pro dohodu se zaměstnavateli. Ježlo s tím projevili souhlas také dělníci mnichovští augsburští, lze pokládati stávku za skončenu.

Brejškův Ježt Praha Kozi ulice Norimberk

31 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Šerm.

32 article

** Na základě zkošeností z minulého roku za- řídil assistent šermířské školy p. Farkač i letos letno kurs šermířský, který vzdor pokročilé sezoně čítá nyní dosti žáků. Kurs koná se v rozsáhlých místnn- stech král. zemské školy, které jsou velmi stiuné vzdušné, vlívu parna nepodléhající. Přihlášky přijímá V. Farkač, mistr šermu. Zemská šermířská škola Praha I., Paláe Coloredo- Mansleld. Sachy. Šachový turnaj v Ostende. Odmítnutý gambit dámy.

Farkač V Farkač Ostende šermířský škola Praha I Palá Coloredo

33 article Hrán dne 20. června 1905 (VII. ulk)

Hrán dne 20. června 1905 (VII. ulk) Černý: Janowski. Bílý: Burn. 19. St3xeg4 Dí6-- p5 1. d2—d4 d7— d5 20. S24—18 Sebi— o 2. c2—c4 e7—— c6 21. De2—c2 b5—- b 3. Jb1—e3 c7— ch 22. Je3—e2 b4—b 4. cá)d5 ebxxkcdo 23. s2b3 c4xe bi 5. e2—e4 db xet 24. De2b3 Va8—- L8 6. d4—d5 17—-15 25. Db3—a2 Sdě -- eň 7. Jg1—h3 a7—a6 26. Vd1—d2 Vb8—b4 8. 12.-13 J28—16 27. Je2——e3 Ví8 — h8 9. Sc1 — g5 St4 - de 28. Val—dí Se5)«e3 10. 1Be4 O-n 0 29. d5— d6+ Kg8—h8 11. Sf1—d3 h7—p6 30. b2xe3 Dg5— eh 12. Sg5xt5 Dd8xkíe 31. Vd2 — d3 Vb4— a4 13. 1h3—12 f5— (4 32. Da2—e2 Dcö— a3 14. Sd3—e2 Jb8 —dz 33. Ke1—d2 V18 — b2 15. Se2—18 Jd7—- e5 34. Vdi—cí Vb2x ce24 16 Ddl—e2 c5 — ck 35. Vele? Da3 — c 17. 0—0—0 b7—b5 bilý se vzdal. 16. Jf2—4 Je5)94 Šachový turnaj v Osten de. Přerušená partiej. Tarrasch vyhrál s Teichmannem. Stav po XvI utkání: Janowski 11, Maroczy a Tarrasch 104/1 Schlechter 10, Marco 9/2, Marshali B4/2, Lsonhnand- a Teichmann 8. Burn 71/, Wolí a Alapin 7. Black burne 61/2, Čigorin 5, Taubenhaus 3. Automobilism. ** Závod o cenu Gordona Bennetta skončil vítězstvím Therya (Francie — vůz továrny

Černá Janowský Vele Tarrasch Teichmann Marco Gordon Bennett Val Osten jít Schlechter Čigorin Francie d 5 20 4 32 Marshat B c 6 21 b 4 L 8 Sda Vb J 28 — 16 27 29 Sf 1 e 2 Dcö e 2 Jb d 2 Tarrasch Alapin 7 Therya

34 article Richar Brasier) před Nazzarem (Italie — Finl

Richar Brasier) před Nazzarem (Italie — Finl Cagnoem (Ilale — Fiat) a Cailleisem (Francie — Ri- chard Brasier). Thery obhájil tudíž trofej tuto pre Francii na trati v Auvergne. Jako loni na okruhu v Taunusu Němcům trofej tuto vyrval, slejně jistě lelos všecky útoky odrazil. Výkon jeho jest triumfem, jakých málo zaznamenáno v dějinách sportu auto- mobilistického. Jedna a ta samá známka zvítězí po dva roky v závodě vylučovacím i v závedě rozhodném a jeden a týž jezdec všecky čtyři závody vyhraje. Rozumí se samo sebou, že radost Francouzů nad ví- tězstvím Theryovým byla hezmezná a týž jest led „největším“ muzem v celé Francii. A sláva jeho bez- mála zakrývá slávu inženýra Brasiera, který vílězný vůz konstruoval. „Trěfle = = Qustre“ čtyřlistý jetel, který si Richard Brasier již jako malý továrník za známku tovární zvolil, přinesl firmě mnoho štěstía zdá se, že bohyně „Fortuna“ velice čtyřlistek ten mi- luje. Vedle Brasiera vyznamenala se mladá ilaiská továrna vozů „Flat“, též „italské Mercedes“ nazý- vaných. Vozy továrny této to byly, které do letošního závudu dramatické momenty přivedly. V prvém kole byl to Lancia na voze Flat, kterému se povedlo Therya na druhé místo odkázati. Ve dru- hém kole zvětšil ještě svůj náskok před Theryem,a též ostatní Fiat vozy byly dobře v závodě, takže vše- obecně se mezi závodem soudilo: zdá se, že Flat zvítězí.

Ri Němec Francouz Brasier Francie Thera Auvergne Fiat Fortuna Nazzar Italia Finl Cagnoe Cailleis Qustre

35 article

Boj mezi favoritem Theryem a Ilaly Byl ale také nanejvýš urputný; Lanciovi ale nepovedlo se vůz svůj na špičce udržeti, neb ve třetím kole „zavařil“ se mu motor a Lancia musil se vzdál. Druzí dva Ila- lové, Nazzari a Cagno obsadili ale druhé a třetí místo a vsunuli se mezi vozy Richarda Brasiera neb Caillois, druhý řidič Brasierův, byl čtvrtým. Fiat zúčastnil se již loni a obsadil osmé a desáté místo. Celková bi- lance závodu ukazuje, že jen Francii a Anglii povedle se všecky tři vozy k cíli přivésti. Italie a Německo jen dva vozy k cíli přivedly, Rakousko a Amerika jen jeden Officiální klassifikace jest pak následující: 1. Thery (Franeie — Richard Brasier) 7 h. 2 m. 427/% vl. 2. Nazzari (Ilalie — Fiat) 7 h. 19 m. 91/2 vt. 3. Cagno (Itahie — Fiat) 7 h. 21 m. 221/s vt. 4 Caillois Francie — Rich. Brasier) 7 h. 27 m. 62/s vl. 5. Werner (Německo — Mercedes) 8 h. 3 m. 30 vi. 6. Duray Francie — de Dietrich) 8 h. 5 m. 50 vl. 7. De Caters (Německo — Mercedes) 8 h. 11 m. 111/2 vt. 8. Rolls (Anglie — Wolseley) 8 h. 26 m. 42 1/2 vi 9. Clifford Earp (Anglie — Napier) 8 h. 27 m. 29/2 ví. 10. Braun (Rakousko — Mercedes) 8 h. 33 m. 5 /. 11. Bianchi (Anglie — Wolselev) 8 h. 38 m. 392/4 vl. 12. Lyttle (Amerika — Pope-Toledo) 9 h. 30 m. 32 v Dojelo tedy z 18 startujíeích 12. Týž výsledek zna- menán loni. Nehoda se neudála žádná.

Brasier Caillois Brasierův Ilalie Itahie Francie Rich Duray Dietrich Caters Wolseley Clifford Earp Napier Braun Bianchi Francie Anglie Německo Rakousko Amerika Thera Franeie Mercedes Toledo Lancia Fiat Italia Nazzari Cagno Werner mercedes

36 article

** K velkolepému vílězství ve Francií české to- várny motocyklů Lauriu a Klement, došlo továrny této značné množství blahopřejných dopisů. Z nich velevýznamný a cenný registrujeme S povděkem, zadostinčiněním a hrdostí vítáme zprávu o skvělém vítězství, jakého v mezinárodní světové soutěži dosáhl Váš český stroj v kritických poměrech, jaké v našem království pro výrobu i prů- mysl nastaly. Dvojnásob nulno vážiti význam světo- vého úspěchu Vašeho, jenž jest zároveň triumfem českého důmyslu, české práce, k niž obrácena bude nyní pozornost svěla. Proto vedle srdečného blaho přání k úspěchu a jeho důsledkům náleží Vámi upřímný dík, který jmenem spolku architektův a inženýrů v království českém Vám pro- náší jeho předsednictví. Ing. Richard Jahn. ** Velmi pěkného úspěchu dobyla si naše do- mácí továrna motorových dvoukolek »Orions Vilém Michl v Slaném při závodech na vídeňské závodní dráze a sice dne 29. června a 1. července 1905. Dne 29. června startovali dva jezdci na stroji »Orion« v jí dě na 25 km. a zvítězil v čase 23.61/ I. Dittrich, II Czernil. Neobyčejný úspěch znamenán též v neděli dne 1. července. Startovali 3 stroje »Orion« a docíleno na nich cen, při jizdě 10 km. I. II., při 20 km. II. III., při 30 km. I. II.; ledy při jedněch závodech 9 cen G při velké soulěži. Michl započal těmito zá- vody letošních závodů se zúčastňovati a to hned s tak pěkným výsledkem. V. Michl zúčastní se ještě jiných větších závodů a tu doufáme, že opět dokáaí stroje »Orion« svoji spolehlivost, trvanlivost i neoby- čejnou rychilost.

Klement Inga Jahn Michl I Dittrich V Michl Francie Orion II Czernit Laurio km

37 article Věstník spolkový.

Věstník spolkový. Slavnosti. Slavnost Českoslovanské obchod- nické besedy, kte á koná se v neděli dne 9. čer- vence na Střeleckém ostrově za protektorátu starosty Č O. Be a říáského poslance p. Karbusa, vykazuje ve svém bohatém programu mimo koncert vojenské kapely a pěveckého kroužku též originální slovanskou hudbu, která koncertovali bude ve slovanské krčmě, zvláště k tomu zřízené. Po ostrově budou zpívati slovanské skupiny a v zaskleném sále uspořádána bude bohatá tomhola, obsahující mnohé skvostné výhry. K slavnosti vydán bude zvláštní list s boha- tým programem, jenž se rozdá zdarma. Lístky v před- prodejí lze obdržeti a čelných pražských obchodech, jakož i v kanceláři Č. O. B. v Jeruzalémské ul. Hasičský věstník. Hasičská župa podbrdská koná v ne- děli 9. t. m. o 10. hod. dopolední výborou schůzi u Totů v Huřoviefeh. Sehůze. V pátek due 7. července: »Hlaho praž skýs, ukončiv letošní činnasť svou pře prázdninami, sejde sa dnes i každý příští pátek večer v zahradě Mášťanské besedy pražské v levo. Tentokráte oznámena bude také prohlídka blaholny a obou domů. Zábavy. »U Holubů« na Smíchově dnes vojenský zahradní koncert kap. pl. č. 73 při úplně volném vstupu, Výlety a vycházky. Akademický odbor Ústřední Mati c školské pořádá pro své účinkující při jubilejní slavnosti a jich hosty polodenní výlet v sobotu dne 8. t. m. do Hlubočep. Schůzka před 4. hod. odpol. u přístaviště malého parníku, odjezd o čtvrté hodině. Za nepříznivého počasí přátelský večer v hoř. sále Střeleckého ostrova. — Spolek rodáků z Ne- tvořic a okoli na Král. Vinohradech pořádá neděli dne 9. července vycházku na Pankrác do hostince pana Karla Pecha. Koulení o ceny.

Tota Výleta Maťa Král Pech Č . O Smíchov Hlubočepy Pankrác Č O . Be Mášťanský beseda

38 article Vzpoura námořníků u Oděssy.

Vzpoura námořníků u Oděssy. »Potemkin« hrozí bombardovat. Z Feodosie, 6. července. (C.-B.) Na vy- zvání zde kotvieího obrněnce »Kňaze Polem- kinas, odebrali se dnes zástupei státní správy na palubu lodi, kde v admirálské kabině přijati byli velícím výborem námořníků. Tento žádal, aby během 24 hodin 500 tun uhli, čerstvého muss, sádla, dobytka, soli, taháku, olejů mine- rálních, sirek atd., dopraveno bylo na palubu. Během této doby zůstane mužstvo na lodi. Kdyby přání nebylo vyhověno, bude vydáno vy- zvání k obyvatelám, aby město opustilo a toto bude bombardováno. Výbor vyzval pak starostu, aby sdělil obyvstelstvu provolání, ve kterém se žádá skončení války s Japonskem svolání zemského soboru. Lid pak se vyzývá, aby se připojil k reyolucionářům. Obyvatelstvo jest znepokojeno a opoušlí město. Dělnické oby- vatelsivo, které jest vzrušeno, žádá, aby vyho- věno bylo žádostí »Polemkina«. Obecní rada s usnesla v mimořádné sehůzi, aby lodi dodány byly potraviny, ale žádné uhli, poněvadž ho město nemá.

Japonsko Lido Kňaz Polo