Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

7. července 1905.

4

Číslo 184

5 article

Opěíné výkřiky: »Konec ! Konec!« Vřava, písko s boucbání. Předseda zahajuje debatu, čte seznam řečníkůa aděluje slovo posl. Kulpovi. Opětně ozývají se hlasy: »Konec! Konoc!- Posl. Kulp začíná mluviti za trvalého hluku dochází k hádce mezi ním a Irem. Předseda opětně zvoní. Kulpově řeči ve vřavě rozuměti není. Teprve po chvíli ustává hluk a češt radikálové rokují o tom, co se stalo. Ve sněmovně je stále velký nepokoj. Posl. Fresl a Stein volán k poládku. Ministr obchodu bar. Call praví o obchodní snilouvě s Německem, že třeba míti na paměti, že máme v Německu důležité odbytiště pro své země- dělské i lesnické výrobky, ale také značné průmy- slové zájmy, kdežto německé zájmy v průmyslové a živnostnické produkci u nás tak velké nejsou.

Posl Irma Fresl Stein Německo

6 article

Novým ve smlouvě jest dělnická ochrana a tak zv. sociálně politická klausule. Ty jsou také v obchodn- smlouvě italsko-německé a nesměji scházeti také v naší příšlí smlouvě s Italil. Za vyjednávání s Ně- meckem shledá se, zda a pokud bude možná obec- nou smlonvou k ochraně dělnictva zabezpečili právn a hospodářské postavení rakousko uberským příslnš- níkům, zaměstnaným v Německu. Důle pojednal ministr o tarifních sazbách, rozhodčích soudech kartelech. Doufá, že moc hospodářských zájmů uplatní se také v Uhrách. Sněmovna může bezpečiti se, že bude včas postaráno, aby sněmovna mohla usnésti se o tom. čeho třeba k ochraně našich ho- spodářských zájmův. Dodatečná smlouva je výsled- kem svorného společného vyjednávání obou Híáskýck vlád. Ministr troufa, že ujednané dílo, jak bylo my- šleno a projednáváno, stane se skutkem a prolo žádá sněmovnu, by schválila dodatečnou smlouvu s příalušenstvím. (Hlučná pochvala.) Posl. Kink soudí, kdyby Rakousko samo bývalo mohlo uzavříti smlouvu s Německem, nemusilo při- nésti tak velké oběti v oboru průmyslovém. Kritisuje smlouvu, ale soudí, že poskytuje výbodu stabilních a pokojných poměrů pro průmysl, pročež bude pre ni h asovati. Kdyby se zruštlo společné celní území.

Nová Posl Německo Uhry Rakousko

7 article

Nemecko nemělo by proč smlouvu zrušiti. Jinak by bylo s Uhrami. Ke smluvám s Ruskem a balkán skými státy nesmí přístoupiti se, dokud nebudou de- fiuitivně upraveny poměry mezi Rakouskema Uhrami. Rakousko nesmí budoucně zadávati svě průmyslové zájmy ve prospěch Uher. Žádá le druhá polovice říše svobodný vývoz svých surovin, musí dopustiti také dovoz našemu průmyslu. Poslanec Mazzorana navrhuje konec schůze. protože dle usnesení předsednické konference roz- počtový výbor je svolán na 7. hod. večerní a v schůzi má se pojednat o právnické fakultě vlašské předloze pro Vlachy tak důležité. Ná rh ten propadl. Posl. Tambosi stěžoval si na zanedbání ty rolských zájmů v obchodní smlouvě s Německem žádal za kompensace ve formě podpory hospodářské kultury a chovu dobytka. Posl. Metall dovozoval, že vláda musí postarat se o zmírnění zlých následků smlouvy pro země- dělství a průmysl. Činí různé požadavky; přimlouvá n za postátnění soukromých drab, aby se odstranil zemědělství nebezpečný smíšený larifní system a za psdporování drah nižšího řádu. Tarifaictví mělo by přikazati se ministerstvu obchodu. Dále žádal za úlevu lihovarstvl, provedení úpravy řek a litoval, že zemědělská společenstva v Čechách nejsou tak vy- vinuta, jak by bylo žádoucím. Nalehá v tom směru na odpomoc. Troufá, že vláda bude míti na zřeteli uvodené momenty, aby zemědělství posílilo se pro nastávající krušnou dobu nových obchodních smluv. (Pochvala.) Posl. Povše pojednal o škodách zemědělství z nové smlouvy s Německem, doufá však, že vláda dostojí svým slibům. Navrhuje resoluci ve prospěch zemědělství.

Mazzoran Vlach Posl Uhry Rusko Rakousko Německo Čechy

8 article

Posl. Schrafil připomíná, že obchodní smlouva i autonomní celní tarif předpokládají souhlas Uher a mohl by nastati případ, že obchodní smlouva v Rakousku bude přijata, ale Uhry ji zamítnou. Vláda je povinna přichystati samostatný celní tarií rakouský. Dále žádal za kompensace pro Tyrolsko. Zmiňuje se o železářském kartelu, dorážel na ředhitele pražské železářské společnosti Kestranka a vyčítal, že jeden člen polského klubu žádal bonifikace pro drátovku, čemuž opřel se výkřiky posl. dr. Koli- scher, prohlásiv to za podezřivání. Debata uzavírá se. Po vývodech hlavních řečníků poslance K ut- schera a Garapicha referent dr. Bärareithen konstaloval, že vlastně ani jeden řečník neopřel se předloze a vzhledem ku pokročilé době sřekl se dal ších vývodů, doporučuje různé resoluce, také ty, je posl. Garapich ohlásil jako minoritní volum. (Po chvala.) Sněmovna schválila potom obcho dn smlouvu s Německem valnou většino bez debaty. Potom přijat v 2. a 3. čtení také zákon zmocňu jící vládu k zatímné úpravě obchodních poměrů se Švýcarskem a Bulharskem. Předseda hr. Vetter prohlašuje, že učiní pola na podporu pilných návrhů, podaných posl. Freslem Posl. Klofáč praví, že předseda měl tak učiniti než se přešlo k jednacímu pořadu. Jeho jednáním býl porošen jednací řád, pročež proti tomu rozhodně protestuje a pro násilí, zpáchané na své straně, pro- hlašuje, že vzdává se podaných pilných návrhů. (Pochvala.) Předseda hrabě Vetter protestuje proti vy tčenému znásilňování. Zachoval se prý dle jednacího řádu, neboť shledal, že podané návrhiy odporují mu formou i obsahem, což dokládá celou řadou pří kladů.

Posl Koli doktor Bärareithen Garapich Vetter Fresl Posl Klofáč Uhry Rakousko Německo Švýcarsko Bulharsko Kestranka

9 article

Poslanee Stei n lituje, že v rozčilení hodil po českých radikálech, věda, že takové chování na proti obstrukci nesrovnává se s parlamentním dů- stojenstvím Posl. Staněk namítá, že na takovou omluvu se nic nedá, protože Stein není schopen odprošení Vyjádřilť se před několika poslanci, že nikoho netrefil. Sděluje, že on s jinými poslanci zaslal předsed- nictvu připis se žádostí, by dalo zavésti soudní řízení proli posl. Steinovi pro trestný skulek dle § 85. b. a § 87 b. tr. z. Tento přípis nebyl přijat proto ptá se předsedy, chceli jej přijmouti. Předseda hr. Vetter praví, že volal posl Steina k pořádku a vyslovil svou nevoli a nejhlubší politování, že posl. Štein dal se vášní tak daleko strhnouti. Lituje, že jednací řád neposkytuje mu ostřej ích prostředků. Dobrovolná omluva Steinova ho poněkud upokojuje. Posl. Pernerstorler schvaluje předsedov slanovisko, že je povinen číst došlé spisy. Jeho strana tak vždy soudila, ale není ráda, že učinila tak i pro lidi, již — jak se shiedalo -- nemyslili to s obstrukcí do opravdy.

Staněk Stein Vetter Steinův Posl

10 article

Posl. Klofáč protestoval proti předsedovu pro hlášení a polemisoval s Pernerstorfovými vývody Jeho strana bojovala vždy vážně a opravdově chtěla svými pilnými návrhy zmařiti vyřízení ob chodní smlouvy s Německem. Poslanec Schönerer (v dotazu k předsedov Derschattova výboru) protestoval ostře proti včerej šímu usnesení o kvotové otázce, jež je »parlamentn ničemností« Konec schůze v 11.40 hod. v noci. Na jedna cím pořadu zejtřejší schůze jest výborová zpráva o překročených úvěrech na al psko dráhy. Poslanec Ryšánek podal také dnes pelic Spolku mlynářů českomoravských na minislerstv orby, obchodu a financí pro povolení podpory 2000 korun pro pořízení rakouské stanice průmyslu mly ná žského. Dotaz y podali poslanci: dr Slám a po od pisu daní předepsaných jatečnému společenstvu v Do brušce; Vychodil a sp. po ustanovení šefem stanice v Kojetíně člověka, jenž neumí česky.

Posl Klofáč Pernerstorfový Schönerer Derschattův Ryšánek Vychodil Německo Kojetín

11 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 5. července. (Bar. Fejérváry brozí stoličním úřadníkům.) Poně- vadž počet stoličních výborů a samosprávných měst, zavazujících se, že nebudou podporovat nynější vlády při sbírání daní a odvodu rekruto množí se každým dnem, pohrozil jim baron Fe jérváry ve svém officiosním „Mag. Nemzelu“ disciplinárními tresty, ba i trestními soudy. Or gán nové uherské vlády dovozuje, že obce stolice vykonávají větší čásť své agendy v pře nesené působnosti za správu státní. Budou-li se zdráhati působnost onu vykonávati, podlehnou prý disciplinárnímu soudu. Odeprou-li úřadníci odevzdávati vybrané daně do státní pokladny neb budou-li se zdráhati spolupůsobiti při od- vodech, budou prý suspendováni a n jich místo dosazení vládní komisaři. Jestliže pak dobrovolně složené daně neodevzdají do státni pokladny, bude proti nim zavedeno řízení pr podvod a deponované daně budou soudně za- baveny. Stát své daně na každý způsob prý ob- drží; usnesení stoličních a městských výborů odstůňou prý leda někteři úřadníci, kteří se usnesením výborovým podrobí. Pisatel vládní hrozby zapomněl však na to, že koaliční strany se předem zavázaly poskytnouti právní i parla- mentní pomoc všem těm úřadníkům, kteří by se při provádění výborových usnesení dostali do konfliktu s vládou. V Praze, 5. července. (Chorvaté a ma- darské velení.) Býv. ministr pro Chor- vatsko, dr. Tomašiě uveřejňuje v „Budap.

Mag Nemzela Chorvat doktor Tomaši Praha Or

12 article

Hlirl.“ úvahu o požadavcích chorvatských pro případ, kdyby se Uhrám povolilo maďarské ve- lení. V Chorvatsku všechny politické strany po- kládají jazyk chorvatský za základ a záruku svého dalšího rozvoje. Kdyby tedy vojsko mělo býti přeměněno na podkladě národním, musila by chorvatština na území chorvatském nabýt takového práva, jako maďarština na území uher- ském. Pouze za touto podmínkou Chorvaté byl by ochotni podporovati snahy uherské koalice, směřující k opatření národního rázu uherské části společné armády. To prý má míti uherské veřejné mínění stále na paměti. Z Lublaně, 4. července. (Po výtržno- stech v Domžalech.) Okresní soud v Kam niku vynesl již rozsudek nad prvou serií osob obžalovaných pro známé výtržnosti při vše- německé slavnosti v Domžalech. Odsouzeno 16 osob na jeden až pět dní vězení, a z nich mnozí jen proto, že jim dokázáno, že na slovinské půdě v Domžalech volali „Živio!“ a „Na zdar!“ Mimo to odsouzen ku pokutě 50 K majetník demu, který na vyzvání četníka neodešel s prahu svého vlastního domu. Mladík, jenž stál před domem svého otce, odhodil kámen, který k ně- mu přiletěl ze zahrady, v níž se konala velko- německá slavnost, a za to dostal pět dní vě- zení. Za to Němec Ad. Kehlhauser, je- muž na soudě dokázáno, že stříle z revolveru, dostal jen 4 dni, a druhý Němec HI. Lederhas, který revolverem hrozil. dostal 3 dni vězení. Všichni ostatní odsouzení jsou Slovinci, jimž i při této příležitosti bylo mě- řeno jiným loktem, než se zbraní v ruce úločí- cím Němcům.

Chorvat Němec Ada Lederhas Uhry Chorvatsko Lublaň okresní soud v Kama

13 article

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 6. července. Elyséc Reclus. Jak oznámeno telegraficky z Brusselu, ze mřel slavný zeměpisec Elysée Reelus, jenž hrá velkou roli v anarchismu. Elysée Reelus do sáhl věku 75 let. Již záhy jako student proje voval demokralické smýšlení a po státním pře vratu 1852 opustil Francii a vydal se na velk cesty. Vrátiv se do Paříže po 5 letech, sla se spolupracovníkem »Revue de deux Mondese a vydal několik děl země- a cestopisných. S. svým bratrem vydal slovník francouzských obe a velkého ohlasu našlo jeho cenné dllo »Země« Vedle vědy věnoval se horlivě propagandě my šlenek socialistických a zúčastnil se roku 187 komuny, pro jejíž věe byl nadšeně zaujat. B zatčen a odsouzen k doživotnímu vypovězení. Žil pak v Luganu a vrátil se do Paříže r. 1879 po amnestii. R. 1882 způsobil sensaci jeho boj proti manželství. Výmluvně se zastával myšlenky volného spojení a projevoval názory, jimiž daleko předcházel svou dobu.A své zásady uskutečnil i prakticky a provdal ob své dcery bez jakéhokoliv církevního neb civil- ního obřadu. S knížetem Krapoťkinem zúčastnil se v Lyonu anarchistického hnutí, by stihán, ale unikl do Švýcarska. Vydával hojn anarchistických pojednání i brožur a byl do po- slední chvíle spolupracovnikem anarchistického orgánu Krapatkinova - Grava »Temps nouve- aux«. Jeho největším vědeckým spisem je pro- slulá »Nouvelle géographie universelle«, jejlž I. díl vyšel r. 1876 a deratenáetý 1901. Ž skromně a vústranní, obklopen hloučkem přále a přivrženců, obdivován pro svůj věhlas věde- cký a ctěný pro ideálnost a počestnost sve povahy.

Elyséc Reclus Elysée Reelus deux Mondes Krapoťkin Praha Brusel Francie Paříž Lugano Lyon Švýcarsko

14 article Anglický tisk o Češích.

Anglický tisk o Češích. Londýnský týdenník »The New spape Owner«, v čísle ze dne 1. července přináš článek nadepsaný »Brilish Journalists in Bo- hemia«. Pisatel podává stručný výklad o vzníku účelu celé výpravy, zmiňuje se o »královskéu přijetí« nejen v Praze, ale i v malebných vesni- čkách českých hor, o »dobrém srdei českého lidu«, volajícího anglickým hostům vstříe upřímané »Na zdar. l« »Viděli jsme mnoho a mnoho jsme slyšeli zvláště o nynějším stavu i tužbách, tohoto vy soce vzdělaného, bodrého lidu, tak udatně čelí cího výpadům, mířeným na podmanění národ ního vědomí.« Následuje popsání výletu a konečně cel- kový dojem: »Není zde místa k náležitému vypsšn všech dojmů, zažilých v království českém. mezi laskavými jeho obyvateli. Není také možno podati jasný přehled, který by měl určité ceny po pobytu tak krátkém. Ale následujícího dlužno si povšimnouti: 1. Krásy i úrodnosti země. I nejvýšele žící a nejméně slibná místa jsnu vzdělaná a sky tají skromnému, střidmému lidu dostalečné vý živy. Není tu zanedbaných úhorů, jaké nalé záme na př. v Irsku; zde každá píď půdy obrá cena k užitku; 2. Patriotismu této zajímavé větve Slovan stva. Přiklad skýtá nejen slavná historie, ale mužné hájení otcovské půdy proti germanisaci 3. Národního ducha lidu, illustrovaného nejlépe význačnými činy, jako na přiklad zbu dováním nádherného divadla Národního i jeho znovuzřízení po požáru — obojí z peněz opa třených národems

Čech Krása Praha Irsko the New spape Owner Journalist in Bo

15 article

4. Umělecké vyspělosti, jevící se ve všec oborech umění, literatury a vědy. Zmíněny ještě malebné kroje venkovského lidu, jeho zvyků a způsobů, hudební požitky pro hosty připravené atd. Pisatel končí díkem všem, kdož jakýmkol způsobem starali se o zdar anglické výpravy. provolávaje celé české vlasti »Na zdar !« Ještě vřeleji píše Mr. Richard J. Kelly v irském »Freeman's Journal and Na- tiona! Press«. V obšírném článku přirov- nává Čechy s Irskem, dokládaje, že není na světě dvou zemí, které by osudem tak si byly podobny. Oba národové úpí pod cizí, nesympatickou vládou; jako gallský tak i český jazyk přetrpě dobu kruté persekuce. Před nějakým stoletím bylo malé procento těch, kdož česky mluvili psali. Ale národ nejen že persekuci přetrpěl, on i zvítězil a dnes všude v zemi rozléhá se sladký hlahol český. Hlavní města, Pruha Plzeň mají svá národní divadla, zbudovaná lá- skou národa. Anglie nemůže se pochlubiti bu- dovami tak nádhernými. Také představení v nieh pořádaná stěži by našla skvělejšího provedení.

Richard Kell Čechy Irsko Anglie Freeman ' s journal and Na Press Pruha Plzeň

16 article

Každé i sebe menší město má svojí tělo evičnou jednotu; mládež i dospělí tuží paže na 60.000 činných členů evičí v účelně zbudo- vaných tělnevičnách. Češi budují vlastní školy a užívají vedle státních i národní kolky, dobro- volně kupované všemi třídami obecenstva k vla- steneckým účelům. Ve všech místech, kde jsme dleli, setkávali jsme se s lidmi, ovládají cími až 5 eizích jazyků. Do češtiny přeložena všecka vynikující díla anglické literatury, Milton Shakespeare, Byron, Diekens, Thackeray, ba ku své velké radosti shledal jsem se i s Burnsem a Thomasem Moorem. Ulpořádání museí a sbí- rek může sloužiti na vzor! Kostely jsou nádherné, uměleckým vkusem vyzdobené, domy čistě, účelně zařízené. Podál silnie řady ovoených stromů. Obydlena velko- dušným, pohostinným, dobrosrdečným lidem s nejvýš vzdělanou intelligencí — je země če- ská dnešního dne jednou z nejpokročilejšíeh zemí v Evropě. Proto je i velmi malá emi grace. Vlasť svou zbožňující lid zůstává doma a mění zemi ve smavý ráj, jak tomu bůh chce Vůdcové tohoto lidu jsou neodvislí, vlastenečtí, upřímní muži, kteří dovedou zlrestati svého ne přítele, ale jsou rádi uznalí za každé znamen přízně a lásky, byť i pocházela z rukou ne- populárních Němců neb Rakušanů. Čeehy jsou dnešního dne osou, kolem níž točí se rakouská domácí politika.« Následují statistická data o obyvatelstvu politickém zastoupení, školství, národním hospo- dářství atd. Článek končí slovy: »Kamkoli se člověk v milém království če ském ohlédne, všude najde zdvořilost, pohostin- ství, intelligenci a dobrou vůli!«

Čech Milton Shakespeare Byron Diekens Thackeray Thomas Moor Němec Rakušan Burns Evropa Ulpořádání muzeum

17 article Rusovy slavnosti.

Rusovy slavnosti. Oslavy Mistra Jana Husa v sokolské župě středo české uspořádaly jednuty: Brod Český, s průvoden a přednáškou p. Titéry. Hastivař, přednáškou pan Šeplavého. Jilové, přednáškou br. Karla Vaníčka K loděje, přednáškou br. Špatného. Černý Kostelee tábor lidu, p. red. J. Pichl. Kouřím, předaášel br. Trägr. Kré, p. dr. Šimsa. Kundratice, br. Táborský. Mnichovice, br. Erhen. Modřany, br Vaněk, Nedvězí, br. Rathouzský. Nusle a Vyšehrad, br. dr. Hübsch- mann. Podol-Dvorce, p. Beneš. Ríčany, p. dr. Chlou pek. Stříbrná Skalice, br. Trägt. Škvorec, p. Forman Uhřiněves, br. red. J. Kamelský. Král. Vinohrady, dr prof. Polesný. Vršovice, dr. Klouda. V Žižkově t. m. dr. K. B xa, mimo župu přednáší v Brandýse nad Orl. br. JUC. Sokol, v Sušici a v Hostivicích b Tiägr, v Ž bráce br. V. Mudra, v Kobylisích br. red J. Kamelský, v Brandýse nad Lab. br. Trägr, v Nebu- želich br. V. Mudra, ve Vodolce br. red. J. Kamelský ve Vysočanech br. JUC. Dvořák, v Kralupech br.j Vaněk, v Kopidlně br. Trägr, v Železnici br. V. Skála v Dejvicích br. V. Mudra, v Bubenči br. JÚDr.A Novotný, v Pelhřimově br. Ed. Storch, v Sadské br. red. J. Kamelský: kromě jiných národních jednot které župu o řečníka dožádaly. Celkem došlo župníh vzděláv. odboru 94 přihlášek, některá místa odvolala ale všem jiným řečník opatřen.

Rusov Hus Vaníček J Pichl Trägr doktor Šimsa Táborský Vaněk Nusl br Hübsch Beneš Chla J Kamelský Král profesor Polesná Kloud K B xa Sokol V Mudra Dvořák V Skála Novotná Pelhřimův Storch Kundratice Mnichovice Modřany Nedvězí Vyšehrad Podol Škvorec Forman Uhřiněves Vršovice Žižkov Brandýs nad Orlický Sušice Hostivice Tiägr Kobylisy Brandýs nad Laba Neb Kralupy Kopidlno Dejvice Bubeneč Stříbrná Skalica

18 article

Z Babenče. Sdružené spolky národní za záštily městské rady pořádají v sobolu dne 8. t. m. na paměť a k uctění památky Mistra Jana Husa lam pionový průvod městem (seřadiště před radnicí) tábor lidu na Letné. »Kdož jste boží bojovníci« za pěje pěvecký spolek »Václav«. Proslov zástupce měst rady prof. dra. Houdka. Řeč JUDra. Ant. Novolného advokáta z Král. Vinohradů »O Mistru Janu Husov a jeho době. Doslov zástupce městské rady. »Vá lečná«, sbor, zapěje pěvecký spolek »Václav«. Městská zada v Luži pořádá za účasti místníeh spolků ku poctě Mistra Jana Husa v neděli dne 9. července t. r. v hostinci p. M. Veselského slavnostní schůzi, klerouž zahějí o půl 4 hod. odpol. starosta města p. MUDr. Hamza a promluví o Mistru Janu Husovi. Vstup volný Dobroč. a vzděl. bereda »František Palacký« po řádá v sobotu 8. t. m. o půl 9. hod. večer v besedn místnosti v Soukenické ulici čís. 6 n. přednášku významu Mistra Jana Husa.«

Hus Václav profesor doktor Houdek Král Husov MUDr Hamza Palacká Letná

19 article Sokolské slavnosti v Ml. Boleslavi

Sokolské slavnosti v Ml. Boleslavi (Původní dopis »Národních Listů«.) Ve dnech 1. a 2 t. m. konána v MI. B aleslavi slavnost otevření nové nádberné télocvičny Sokola, za ohromné účasti obecenstva i Sukolstva. Již v so botu uvítán jízdní odbor Sokola pražského velm okázale. Akademie, večer ve dvoraně sokolovny ko náná, pěkně se vydařila. Zpěvácký spolek »Boleslav« který v poslední chvili odřekl účinkování, vydatno nahražen byl pěveckým kroužkem Sokola žižkov- ského. Drubý den uspořádán průvod městem k radnici kdež vzdán hold Sokolstva městské radě. Průvodu se účastnily jednoty: Boleslav, Turnov, Mnichovo Hradiště (s hudbou). Železnice, Rovensko. Pod- moklice, Sobolka, Louny. Praha, Žižkov, Brandýe nad L., Liberec, Neratovice. Brodec Horky nad Jiz. Zlonice u Slaného, Debř, Bukovno, Dol. Bo usov Mělník, Dobrovice, Králové Dvůr. Poděbrady, Semily.

Bo Boleslav Turnov mnichův Hradiště Rovensko Louny Praha Žižkov Liberec Neratovice Brodec Horka nad Jizera Zlonice Slaný Debř Bukovno Dolo Mělník Dobrovice Králové Dvůr Poděbrady Semily Sokol spolek » Boleslav Sokol žižkov Brandý nad L t . m

20 article

Brod Železný, Benešov u Semil, Nově Benátky Čečelice, Jičín, Kosmonosy, Bakov. Rohozec Hrubý Loukovec, Podhlásky, Nebužely, Mšeno, dále dívč odbor Sokola v Mn. Hradišti a Liberci, hasiči z Řa pova a Ml. Boleslavi, Čtenářská beseda z Debře a rolnický spolek v Plasích, místní spolky ald. Kdy průvod za zvuků hudby dorazil před radnici, pro- mluvil člen městské rady, místostarosta Sokola, okr tajemník dr. Bobek následující řeč Jest temu právě 42 let, kdy před bývalou rad nic! mladoboleslavskou, německy tehdáž spravova- nou, stanul hlouček mladých vlastenců, prodchnutýc láskou k lidu a půdě české, aby chud, bez vlastního přístřeší uložil sebě povinnost, že král. město Mla dá Boleslav, slavné sídlo českých bratří, v době dohledné vyrve z rukou německých, a že vrátí ná rodu svému znovu dědiciví slavných českých předků. A hle, za necelých 12 let kácí se německá vláda na městem naším, které čím dále tím více pevným krokem postupuje v práci národní, až dnes po 4 létech jest metropolí lidu českého v celém Pojízeří. Radu zasloužilých mužů vyslalo město naše národu českému a o tvrdé skály mlado-boleslavské marně rozbíjí se dnes zloba nepřátci. A Sokol náš, ten zdatný vlasti syn, Ivím podilem zůčastnil sene

Brod Železná Sokol doktor Bobek Benešov Semily Benátky Čečelice Jičín Kosmonosy Bakov Rohozec Nebužely Mšeno Liberec Boleslav Debř Plasy mla dát Boleslav Hrubá Loukovec Podhláska Sokol v Mn

21 article

vydobytí tohoto slavného dědictví předků a s hrdosti říci může, že přísahu před léty složenou věrně splnil. Sokol mladoboleslavský dnes světi olevření vlastn tělocvičny, dnes odchází z podruží, které jemu práci národní i výchovnou znesnadňovalo, dnes Sokol náš po druhé přísahu složiti hodlá pro věc lidu českého Tak jako by z vděčnosti za to, že právě prací Sokola město naše vráceno bylo věci české, zajistilo sl. obecní zastupitelstvo Sokolu vlastní stánek. Nejprve darován Sokolu pozemek, ke stavbě nutný, bývalá tělocvična převzata v majetek obce, na opatření sta- vebního nákladu převzata záruka obeí za půjčku 60.000 K a v předvečer otevření nové krásné našt tělocvičny poskytnuta Sokolu další záruka imposantní většinou sl. zastupitelstva, takže dnes, v den otevření celý stavební náklad úplně jest zajištěn. Jest praeí a zásluhou obce naší, že dnes můžeme otevření vlastní své tělocvičny slaviti. A za to, slovutní pá- nové, přijměte dík, nelíčený, upřímný dík jednoty naší, přijměte dík celé obce sokolské. V dobách pří tomných měrou značnou rozmáhá se po městecha obcích českých nebývalá vlažnost ku práci národní Co cizí, velice se chválí a následuje, vše, co naše vlastní, české, násilně se tupí a za heslem káceti modly vrhá se hana na nejsvětější cíle a snahy lidu českého. A těmto škůdcům věci české nechť čelí So- kolstvo, nechť český Sokol tak znamenitou měrou jako v král. městě našem obcí jsa podporován, snaby národa přivede k vítězství.

Sokol Sokol mladoboleslavský dnes

22 article

Řečník obírá se pak poměry místními a koně za všeobecného souhlasu. Náměstek starostův MUDr. Bíčí k, jako zástupee obce, přiměřenými slovy p. dru. Bobkovi odpověděl Sluší zaznamenati, že slavnostem byl přítomen nový náš děkan pan Fr. Matějka, který se i průvodu s městskou radou zúčastnil, dále člen panské sně movny, první starosta Sokola, dr. Maltuš ald Když průvod několikatisícový dorazil před Soko lovnu, promluvil s balkonu Sokolovny nadšeno u ře p. dr. Bičík. Jménem župy Fůgnerovy vzdal dík městu sla rosta župy dr. Šebor z Mnich. Hradiště, načet slavnost otevření Sokolovny ukončil případnou řeč prof. G oth. Odpoledne konáno veřejné cvičení, které přesně a souladně provedeno, načež obecensívo oddalo s zábavě. Slavnost vydařila se znamenitě. Přejemes nyní, by Sokol ještě s větší vehemencí pracoval k zdaru věci sokolské.

Bobek František Matějek Sokol doktor Maltuš Bičík Fůgnerův Šebor

23 article Živelní pohromy.

Živelní pohromy. Z Plánice, 6. července. (Zvl. telegr.) Včera o5 hodině odpoledn postižen byl celý okres pláni- cký a celá jihovýchodní čásť okresu klalovského děsným krupobitím, jakého není tu pamětníka. Úroda polní jest ve většině obe úplně zničena, slavení počkozena a cesty zpustošeny Obyvatelstvo, které toulo metlou živelní jest již p více let postiženo, hledí bídě, nouzi a hladu vstříc Pomoc příslušných úřadů a pp poslanců velmi nutna Okresní starosta: Kovářík. Ze Sudomělic dochází nás tento tklivý přípis Ještě nejsou zahojeny rány krutého osudu, jenž stih naši ubohou zeměhroudu 19. července 1903. Nedostalo se nám ani náležité ochrany, tím méně podpory neboť stát, jenž slíbil nám slevu daní, vymáhal tyto slíbené odpisy ihned v jednom roce exekucemi, takž musili jsme daně tyto zaplatit, země pak povolila te- prve v r. 1905 uznané a slibované podpory obnosem 312 millionu korun, jež v roce 1903 byly původně a jedině jako spravedlivá podpora pro náš český Ji určeny — ale po roce 1904, kdy všichni jsme trpěli stejně suchem, rozvržena podpora tato na celě králov- ství české a ubohý rolník na českém Jihu přišel i slíbenou zemskou podporu. Po strašné katastrofě kru pobitní přišla v roce 1904 pohroma suchem, nyní pak.

Kovářík Plánice

24 article

2. t. m., o 51/2 hod. odpoledne krupobití s velikost krup průměru 5 cm zničilo všechnu naši námahu a všechno mozolné strádání a plipravilo nám hroznou podivanou, při níž každému z nás sevřelo se bolest srdce. Déšť, který čekali jsme jako spásu pro naše namaháni, aby naše vlastní přičinění bylo koruno- váno žádoucím výsledkem, nedostavil se. Na místě toho vyhrkly s očí našich proudy slz a při pohledu na drahé naše členy rodiny, na ubohé dítky naše za- lomili jsme rukama, s prosbou k bohu dobrotivému, aby od nás odvrátil tresty další. Poznali jsme, že sedlák jihočeský nemá jediného přítele, nemá jediné soucitné duše, která by s ním cítila a soucit nad straš- nými ranami osudu sdílela. Na to, co se nám až dosud od vlastních lidí stalo, kde komise zemská v roce 190 nutnost podpory pro nás uznala, avšak přesvědčivší se, že sedlák přirostl ke hroudě své vlasti duší, tělem i myšlením, že jeho přikázáním jest jedině prácea zase práce, že chce mozoly : příčiněním vzdorovati všem jej stíhajícím ranám, odepřela tatáž komise v r 1905 jedině nám náležející podporu 31/4 mill. koru a konečně den druhý červenec r. 1905 krvavě a krute zpečetil náš hrozný osud, po němž zbylo nám jedině žebrácká hůl, roztrhaný oděv a dřevák Pro bůh, zastaňte se nás, neopouštějte nás a postarejte se na všech místech, jež mají poskytnouti nám úlevy. aby se nám jí dostalo rychle vzhledem k poměrům a hrozným ztrátám našim — nezapomínejte na nej- nešťastnějšího sedláka v království českém a přičinte se, abychom opět se stali zdravými kořeny našeh národního stromu. Bůh dobrotivý žehnejž každému kdo ke zmírnění nouze a bídy ruky pomocné nám podá!... V Sudoměřicích na dráze cís. Frant

bůh František Sudoměřice centimetr

25 article

Josefa, dne 6. července 1905. L. S. Obecní úřa v Sudoměřicích: Jan Křemen mp., místní sta rosta. L. S. Obecní úřad v Hošticích: Frant. Kře- men, starosta, Jan Urban, Frant. Šmejkal, výborové L. S. Obecní úřad v Nemyšli Josef Novotný, sta- rosta, Fr. Tůma, radní. L. S. Obecní úřad v Mitro vicích: Fr. Pudil, starosta, Jos. Rak, výbor. L. S Obecní úřad v Hošticích: Fr. Dvořák, starosta Fr. Tůma, radní. L. S. Obecní úřad v Lažanech Jan Kaňka, starosta, Jor. Dohnal, výbor. L. S. Místn obec Mezno: Romola za slarostu, Fr. Sluněčko Fr. Eliáš, výbor. L. S. Městys Borotín: J. Hála starosta, Jos. Daněk, výbor.

Josef obecní Křemen František Urban Šmejkal Novotná Tůma Pudil Dvořák Kaňka Jor Dohnal L S Místn Romolo Eliáš J Hála Daněk Sudoměřice Hoštice Kře Nemyšl Francie Jos Lažany Mezno Sluněčko Francie obecní úřad

26 article

Z Neouchyně u Rakovníka. O 5. hod. ranní dne 3. července přihnaly se od jihozápadu děsné mraky které strašným hukotem zvěstovaly budoucí zkázu a zhoubu. Rozzuřila se běsná vichřice, která drá- těné chmelnice ohromnou silou pova- lila a spoustou nikoliv krup, ale kusů ledu v velikosti husího vejce, keře chmelové, je- dinou spásu tamního kraje, rozbila a rovněž obilí, již dozrávajíci, do země úplně zatiouk- la. Krupobití trvalo as 1/2 hodiny a zničilo ve- škeré plodiny na polich, takže hospodář jes úplně ožebračen. Srdcelomný byl pohled na zoufalé vytřeštěné zraky ubohých rolníků, vracejících se z ob hlídky zničených chmelnic a obili. Neštěstí to po- stihlo obce Krušovice, Hředle, Krupou Chrášťany, ale nejvíce utrpěla Nesuchy ně Zde jest úplně po všem! Tu nepomůže pře ohromnou bidou a nouzí než rychlá pomoc země státu a dobročinných idl. Doufáme, že náš posla ne uvědomí zhned vládu o děsné pohromě té a přiměje ji k brzké záchranné akci. Nepomůže jen odpis daní anebo několik krejcarů, jako jsme dostali za před- loňské krupobiti. Obracíme se též k veřejné dobro- činnosti, žádajíce za laskavé dary, jež buďte zaslány na obecní úřad v Nesuchyni.

Neouchyně u Rakovník Krušovice Hředle Nesuchyně Krupá Chrášťany obecní úřad

27 article

Karel Mušek

Karel muška

28 article Neudržitelné poměry na c. k. pošíovním úřadě v Král. Vinohradiech.

Neudržitelné poměry na c. k. pošíovním úřadě v Král. Vinohradiech. Poslanec za pražskou obchodní komoru pan Bo Ryšánek a soudruzí podali na říšské radě k ministru obchodu následující dotaz Málo které z měst evropských může se honosi takovým rychlým vzrůstem jako Král. Vinohrady. Rozkvět tohoto moderního města lze nejlépe po souditi z násl. statistických dat: Roku 1880 čítaly Kr Vinohrady pouze 343 domy se 14.831 obyv., r. 1890 703 domy se 34.531 obyv., r. 1900 již 1084 domy se 52.480 obyv., r. 1904 dokonce 1364 domy se 63.00 obyv., kteréžto cifry v r. 1905 podslatně se opět zvýší uvážíme-li, že nalézá se lam tou dobou 26 domů v slavně, kdežto povolení pro stavbu 46 domů bylo jiz uděleno, a že počet obyvatelstva letošním rokem čísla 64.000 duší dosáhl. Se vzrůstem obyvatelstva postupoval přirozen obchod, průmysi i agenda poštovní. Kdežto ještě v roce 1900 obnášel hrubý příjem tohoto c. k. poštovního úřadu 375.000 K, dostoupi tento příjem roku 1904 výše 500.000 K, která v snolku s rozsahem obratu tohoto c. k. poštovního úřa- du z obnosu K 30,000.000 se representujícím, velikou důležitost zdejšího c. k. poštovního úřadu dokumen- Poměry obyvatelstva, počet domů jím obývaných i agenda i příjem poštovní změnil se tedy podstatně a tak ohromně, že k níže uvedeným cifrám není za- potřebí připojovati ještě nějakého komentáře. Co se však za celou tu řadu lel nezměnilo, jest usidlení c. k. pošty na Král. Vinohradech.

Král Ryšánek

29 article

Ta nalézá se dosud v místnostech, dříve účelům truhlářské dílny, později policejní strážníci a dokonce i šupárně věnované, a mohu bez nejmenšího přehá- nění a na základě vlastní zkušenosti prohlásiti, že tyto naprosto nedostatečné, zdravolně závadné a praktickým účelům moder- ního poštovnictví, služby telegrafní a telefonní docela se nehodící místnosti jsou pravým paskvilem našeho rakou- ského poštovnictví. Již zevnějšek jej do nedávna pramálo se dopo- ručoval a musilo k tomu býti potřebí teprve rozkazu městského úřadu, aby majetník k jakémusi natření facady se odhodlal. Tvrzení své dokládám následujícími fakly Veškeré místnosti poštovní jsou malé, nizkéa dusné, a vzdor tomu ještě dřevěným pažením rozdě- lené; stěny sou na mnohých místech odpadním: rou- rami prosáklé, omítka z nich opadává, podlahy do- mácími i jinými zvířátky provrtané, a neni divu, když poměrům zdejším nepřivyklý cizinec mimovolky táže se s údivem, zda nalézá se opravdu v úřadních míst- nostech c. k. pošty? Obecenstvo se tu tísní v létě v hrozně atmosfář a v zimě u rozžhavených kamen a často i přes hodinu marní zde drahý čas proto, poněvadž následkem zceia nedostatečných místností nelze personál poštovní roz- množiti; že se zde z pochopitelných důvodů odehrá- vají dosti často nemilé výstupy, za které úřadnický personál odpovídati nemůže, za který ale nevinně trpí, nepotřebuji vyličovat. Mistnost výměry 65 člv. metrů, ve kterě 48 osob Hříděním dopisů se zaměstnává, nemá více jak 5 oken a jest jako všechny ostatní, malá, nízká a dusná; ani osoby nejolužilejší a skalopevného zdraví nevydrž zde bez občerstvení na čistém vzduchu delší dobu pracovati a právem upomínají místnosti tyto na naši proslavenou starou porotní sln.

30 article

Mistnosti pro pneumatickou poštu neměří více jak 6 metrů plochy a přece jest k ní přiděleno 9 zr. zenců; stejné rozměry má místnost i pro telefon, klerá není ani s dostatek isolována, ač by toho bylo již proto velice zapotřebí, poněvadž, chtějí-li se strany prostřednictvím prabídného apparátu telefonního vů- bec dorozuměti (což se ale málo kdy podaří), musí hlasivky své pořádně napnouti. Že v takových místnostech nezbývá úladnictvu místa ani pro nejnutnější inventář, rozumí se samo sebou. Na pramalém dvorečku, kterým se ubírá nejen obecenstvo do úladních místností v I. patře se nalé- zajících, kterého ale i ostatní strany nájemní používají vymění se denně přes 30 kariolek, oč se zde tylo jen stěží obráti, a um i procházející obecenstvo vážn ohrožují. Vzdor tomu, že při poštovním úřadu tomto 12 osob úřadního i zřízeneckého personálu jest zaměst- náno, má personál tento k disposici pouze 1 closet. kteráž okolnost sama o sobě dostatečně poměry v této c. k. poště zavládnuvší illustruje O všech těchto mnou uvedených závadách zdra- volních může podati důkaz protokol, sepsaný při zdra- volní prohlidce dne 24. června 1902 měst. lékařem p. drem. Martinem a není o tom pochyby, že, kdyby zdravolní orgány stejně si tu počinaly, jako při pro- hlídce podniků živnostenských, musily by býti dávno „úřadní“ místnosti této c. k. pošty z ohledů zdravo- ních „úřadně“ zavřeny. Všechny dosavadní stížnosti, pelice, pamětní spisy i deputace byly do dnes bezúčelny, a četné sliby a ujištění na místech kompetentních ve příčinět dané zůstaly dosud k nemalé škodě vinohradského obyvatelstva i kruhů obchodních, živnostenskýcha průmyslných, ale i také ku pramalé cti našeho po- štovnictví nesplněny.

Martino

31 article

Loni vyjednávalo sice c. k. ministerium obchodu prostřednictvím pražského ředitelství c. k. poštya telegrafu se záložnou na Král. Vinohradech o koupi neobyčejně výhodně položených pozemků v bývalé, ve středu města nalézajíci se zahradě Eichmannově, a byly také polohopisné plány i doprovod k návrhu nové budovy pro c. k. poštovní úřad na Král. Vino- hradech zhotoveny, a záložna vinohradská, jak k ne- malé cti její musím doznati, všemožně se přičiňovala, aby nejvýše výhodnou nabídkou i kulantními pod- mínkami pořízení důstojných, dle časové nutnosti prakticky uspořádaných poštovních místností na Král. Vinohradech umožnila. Vzdor nepopíratelné, každého odkladu nestrpicí potřebě nových takovýchto místnosti bylo vyjedná- vání toto dopisem pražského ředileiství c. k. pošty a telegrafů v král. českém ze dne 24. června 1903 n základě rozhodnutí c. k. ministeria obchodu ze dne 13. června 1903 zastaveno a sděleno, „že bude třeba o umístění poštovního a telegrafního úřadu na Král. Vinohradech jiným způsobem se postarati“ Jakým racionálním způsobem bylo o umístění c. k. pošty vinohradské znovu postaráno, vysvítá nej- lépe z té okolnosti, že pražské ředitelství c. 2. pošty najalo znovu dosavadní místnosti poštovní od majitelů domu pp. dědiců Bendových, jenom s tím rozdílem, že musilo (?) jni „maličkost“ ročních 10.000 K ná- jemného přidati, takže nyní místo dřívějších 9500 K bude pro příště 19.500 K ročního nájmu platiti, z to ale veškeré obyvatelstvo vinohradské a s ními kruhy obchodní, živnostenské i průmyslové i na dále nechá trpěti a s nimi úřadnický i zřízenecký personál v naprosto nedostatečných a zdravotně závadných místnostech těchto trápiti se nechati obmýšlí.

Král Eichmannův Bendův

32 article

Jednání takovélo jest naprosto neomluvitelné to tím více, an ve stejnov dobu, kdy se záložnou vino- hradskou se „vyjednávalo“, bylo po přání různých deputací z německých krajin král. českého okamžitě se stavbou pěti nových c. k. pošlovních budov počato, ač města, ve kterých nové budovy tylo poslaveny jsou, zůstávají v počtu obyvateistva daleko za Král. Vinohrady a pak proto, že kapitálem výše piaceného nájemného zúrokovaným, dala by se nádherná, svému účelu v každém ohledu odpovidající poštovní budova hravě poříditi. Zdá se však, že jako často, tak i tentokráte hrály v zmařeném jednání onom největší úlohu vlivy poli- tické a to protičeské, proli kterémuž nazírání musi bych se v zájmu obchodu, živností i průmyslu co nej- energičtěji obráliti. Předpokládaje, že Vaše Excellence, jako povolaný ochránce zájmů veškerého obchodu, živnosti i prů- myslu, intencí takovýcn jest dalck, a že Vám neudr- žitejné poměry umístění c. k. poštovního úřadu n Král. Vinohradech, dopodrobna známy jsou, táži se V. H.- Jest V. E. ochotna nedůstojným a také neudržitel- ným poměrům umístěn. c. k. poštovního úiadu na Král. Vinohradech pokud možno nejdříve přitrž učinit a c. k. poštovní úřad tento v nových, citelné potřebě veškerého obyvatelstva i kruhův obchodních, živno- stenských i průmyslových a dnešnímu modernímu pokroku v oboru poštovnictví, telegrafů i telefonu odpovidajících, důstojných vlastních místnostech č- se nejkratším — jako se stalo v německých krajinác král. českého — umistiti?

Král Vinohrady

34 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Češi už nejsou »méně cennými« . .. Na valné hromadě »Bundu der Deutschen«, v Kadani minulé neděle konané, dal se slyšeti také — jak jsme již sdělili — jistý pan Huge Heller, učitel z Prahy, člen ústředního výboru »Bundu«. Řeč jeho byla — nastojte! — z nej- větší části bezmála nadšeným chvalozpěvem na český líd a německo-nacionální řečník zapomněí se tak daleko, že sňal s českého národa do- konce německý příslotek o české »měněcennosti- »Minderwertigkeit« — kterýmžto slovem pře- ložili německo-nacionální puristé nadávku něme ckých liberálů, kteří nám spilají »inferiorních« Kadaňský řečník zašel si na velmi vděčné pol — české obětavosti a ulloukal své posluchač číslicemi českých výkonů v oboru národní sebe- záchrany. Po velice ostré kapitole na adresu německých držgrešlů uvedl pan Heller příspěvky

Čech Huge Heller Heller Kadaň Praha Bunda der Deutschen