Načítám náhled…
Chunky — 32 celkem
· entity: place 108, org 23, person 13, work 10
1
masthead
Národní hospodář.
2
masthead
Zemědělstvi
3
masthead
Průmysl
Příloha „Národních Listů“ k číslu 222. ze dne 13. srpna 1909.
4
masthead
Obohod
5
masthead
Pinančnictví
6
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Bulharská Národní banka.
Z Vídně, 12. srpna. (»N. Fr. Pr.«) V Sofji
konají se právě porady ministerstva o nové
emissi vypůjčky bulharskou Národní bankou.
Tento ústav má vydati 41 obligace ve výši
30 mil. franků a uspokojiti tak nejnutnější po-
třebu úvěru. V popředí ofert jest nabídka pešt-
ské uherské obchodní banky, při kteréž hrají
prý rozhodnou roli německé banky. Ze Soflje
oznamuje se, že rozhodnutí o zadání výpůjčky
nastane prý teprve po dojití jiných nabídek.
Tyto obligace mají býti převzaty v kursu, který
zajistí efektivní zúročení 5—69. Bulharská vláda
uděli prý této půjčce státní garancii. Největší
vyhlídky má nabídka pešťské obchodní banky
némecké banky.
Obmezení výroby v uherských mlýnech.
Z Pešti, 12. srpna. (Uh. tel. kor. kane.)
Zástupci mlýnů hlavního města konali dnes po-
radu, ve které se usnesli od 1. prosince 1909
až do 1. srpna 1910 omeziti výrobu na 4 dny
v týdnu. Zástupci předních mlýnů venkovských
prohlásili již dříve, že omezí výrobu stejným
způsobem, takže veškeré mlýny v zemi budou
stejně postupovati.
Elektrická dráha v Prošpurku.
Z Prešpurku, 12. srpna. (K. k. uher.) Měst-
ské obecní zastupitelstvo uložilo magistrátu, aby
koncesní listinu elektrické dráhy Prešpurk—
zemské hranice vydal ihned firmě Ganz a spol.
ve smyslu smlouvy.
Vídeň
Francie
Pešť
Prešpurk
národní banka
némecký banka
Ganz
7
article
Ustřední dobytči trh ve Sv. Marku.
(Týdenní zpráva od 9. do 12. srpna.)
Na hovězí trh přihnáno naproti minulému
týdnu o 406 kusů krmného a slabého skotu méněa
přímo jich dodáno 201. Hojnější byl příhon o 213
kusů. Nakládalo se méně: ze Štyrska o 60, z Čech
o 116, z Moravy o 61, z Haliče o 39, z Uher
Sedmihradska o 252, z Bosny o 14 kusů. Přibylo;
z Dolních Rakous o 6, z Horních Rakous o 16.
z Bukoviny o 7, z Chorvatska a Slavonie o 14 kuso.
Nejen dle počlu, nýbrž i dle jakosti byl příhon
slabší, neboť lepší kvality dodány byly jen v malém
množství. Následkem malé nabídky, jakož i přítom-
ností cizích kupců byl obchod čilý při pevném
smýšlení. Ve všech druzích došlo ke stuupnuti cen
a bylo úplně vyprodáno.
Těžcí barevní prima voli následkem citelného
úbytku českomoravského příhonu stoupli při čile
poptávce o 1—2 K.
Ima, voli barevného, haličského a uherského
plemene stoupli o 1— 2 K. Prostřední voli o 2 K.
Špatnější a lehčí zboží o 2—3 K
V býcích rozvinul se čilý obchod a ceny stouply
o 1—2 K.
Slabý skot Byl rovněž o 1—2 K dražší; bůvoli.
z nichž kupováno též pro Prahu stoupli o 2—4 K.
Slabší zůstalí v cenách nezměněných.
V příhonu, ve kterém bylo z Čech 44. z Mo-
ravy 124 kusů bylo prodáno pro Vídeň 3154 kusů.
pro Dolní Rakousy 1039, pro Čechy 75, pro Mo-
ravu 174, pro Horní Rakousy 15, pro Štyrsko 8.
pro Tyroly 17. pro Švýcary 21 kusů. Prodáno by-
lo vše.
Na trli s vepřovým dobytkem bylo přihnáno
proti min. týdnu o 574 tučných více, naproti tomu
o 1383 masných vepřů méně. Dovozy tučných vepřo
byly větší z Chorvatsko-Slavonska o 415, z Uher
Sedmihradska o 650. Celkový dovoz tučných vepřo
byl 8127 a sice 3861 těžkých a 4266 prostředních
a lehkých.
Marek
Štyrsko
Čechy
Morava
Halič
Uhry
Bosna
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Bukovina
Chorvatsko
Slavonie
Praha
Vídeň
Slavonsko
8
article
Za normálních poměrů By nabídka tučných ve-
přů byla bývala více než dostatečná, avšak tento-
kráte stál obchod pod dojmem neobyčejně malé na-
bídky masných vepřů, náhradou za něž kupovány
lehčí tuční. K tomu se přidružilo ještě to, že na
venkov, zejména však do Čech, mnoho kupováno
a z trhu na sádelné výrobky oznámeny pevné ceny
sádla a stoupající slaniny. Přes velkou nabídku tedy
trh při živé poplávce se rozvíjel za pevného smý-
šlení. Prima tučné a těžké střední druhy stouplyo
1—2 h, kdežto lehčí a slabší, jakož i selské, ač hoj-
ně zastoupeny, stouply o 3—4 h na 1 kg
Mnoho kupováno do českých měst: Fa)k-
nova, Chebu, Kraslic. MI. Boleslavi
Mostu, Písku. Plzně, Prahy, Popovic
Teplic. Ústi n. L. a Chomutova, do morav-
ských Brna, Moravské Ostravy, Bohu-
mina a Zlínu, jakož i do Lince. Do Vídně za-
koupeno 6688 kusů proti 6499 min. týdne. Velký
příhon prodán do posledního kusu.
Přívoz masných vepřů byl slabší z Haliče o 601
z Moravy o 34, z Úher a Sedmihradska o 490
větší z Bukoviny o 35, z Chorvatsko-Slavonska oa
kusy.
Celkový příhon Byl 4225 kusů; z toho bylo
Haliče a Bukoviny jenom 1628 kusů, kdežto tyto
kraje na odpovídajícím trhu min. roku byly zastou-
peny 3505 kusy. Tak malé dovozy z Haliče již dlou-
há léta nebyly. Vysvětluje se to částečně pracemi
ve žních, částečně pak přímou dopravou mnohých
vepřů z Haliče do Čech, kde jest velká potřeba.
Pro tuto okolnost mluví to, že přes vysoké ceny se
do Čech mnoho kupovalo. Vzhledem k tomu, že na-
bídka naprosto nepostačovala, poptávce, rozvinul se
animovaný obchod a ceny, již značně stoupnuvší,
stouply v prima opět o 4—6. v slabších druzích o 6
až 10 hal. na 1 kg a dosáhly výše na vídeňském
trhu nikdy se neobjevivší. Moravská prasata docílila
až 144 h za 1 kg.
bůh
Čechy
Cheb
Písek
Plzeň
Praha
Popovice Teplice
Chomutov
Brno
Zlín
Vídeň
Halič
Morava
Úhry
Sedmihradsko
Bukovina
Chorvatsko
Slavonsko
Boleslav Most
moravský Ostrava
kg
9
article
Do českých měst: Chomutova, Praby
Teplic. Král. Vinohradů a Ústí bylo kupo-
váno. Pro Vídeň nakoupeno 3844 kusy proti 4398
min. týdne a neprodáno zůstalo 68 kusů. Z dovozu
v němž bylo z Moravy 160 kusů, bylo prodáno do
Vídně 10.532 proti 10.897 min. týdne, do Čech 1099
proti 970 min. týdny, na Moravu 193. do Horních
Rakous 367, do Dolních Rakous 443, do Solnohrad
20 a neprodáno zůstalo 67 kusů.
Na trh s ovcemi bylo dopraveno asi o 100 kust
více než minule. Poněvadž potřeba venkovská má
větší vliv a také mnoho českých kupců se do-
stavilo, měl trh animovaný průběh, při němž stouply
ceny o 1—2 h na kg. Do českých měst: Prahy.
Vršovic. Chebu, Liberce a Teplic na-
koupeno asi 60U kusů. Menší partie naložena do
Švýcarska.
Na teh s telaty dopraveno o 400 kusů více než
minule a poněvadž nabídka odpovidala potřebě.
oslabila se poněkud tendence. Prima, která hledäna,
udržela ceny, kdežto lehčí a slabší klesla o 4—6
na 1 kg.
V poražených vepřích byla nabídka asi o 100
kusů větší než minuie, smýšlení však pod vlivem
stoupnutí cen živého zboží bylo pevné a při čilém
obchodu stouply tuční vepři o 4.-6, masní o 4—8
na 1 kg.
Na vedlejší trh s živými vepři bylo dopraveno
727 mladých a 66 tučných. Nabídka nepostačovata
pořebě a obchodováno ve všech druzích za pevného
smýšlení, takže ceny byly ještě vyšší než v úterý.
Na vedlejší trh s hovězím dobyikem přihnáno
bylo 119 kusů (86 těžkého [a 33 slabého). Bylo
vesměs jen chabější zboží pohotově, ale vzhledem
k veliké poptávce pro hlavní trh vše vyprodáno.
Král
Chomutov
Ústí
Vídeň
Morava
Čechy
Horní Rakousy
Dolní Rakousy
Praha
Vršovice
Cheb
Liberec
Teplice
Švýcarsko
Praba Teplice
Prima
Solnohrad 20
kg
10
article
Poražené ovce i jehňsta byly při klidném ob-
chodu v cenách nezměněny.
Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepš
jakosti, barevní 94—104, nejlepší jakosti uherští
85—86, haličští I. 92——96, voli I. jakosti ba.
revní 88—93, uherští voli 78—84, haličtí 86 - 90-
voli prostřední, barevní 78—87, uher. 72.—77, haličtí
78—85, voli III. jakosti barevní 70—77, uherští 48
až 70, baličtí 0.—. Voli z pastvin od 46 —-73, I. ja
kosti 73 až 79, bosenští voli od — až —, I. jakosti
—, býci od 60 do 80, I. jakosti 81 až 86.
krávy 59—-74, krávy I. jakosti 75—94, buvoli 28. —46.
buvoli I. jakosti 48—52, drobný dobytek 32—54.
vepři uberští I. jakost 122—128, prostř. 116——121,
lehčí 110—115, staří 108—120, podsvinčata haličská
110—127. I. jak. 128—136, podsvinčata mor. 128- 144.
ovce živé 48 až 60, ovce živé I. jakosti 62— 65,
ovce poražené 80—94, ovce první jakosti 96 at
108, telata poražená 90—138, telata poražená
I. jakosti 140—148, telata živá 76 až 114, telata živá
L. jakosti 116 až 124, vepři poražení 130—148, vepři
poražení I. jakosti 150—160, selata 136 —160, lehěn
156 až 160, jehňata 20—34, nejlepší jakosti —.—
korun za pár. Veškeré ceny rozumějí se za 100 k
mimo daň potravní.
Ovčí trh.
Z Paříže (la Vilette), 9. srpna. (Ověl tr h.)
Přihnáno na trh 18.960 kusů. Velmi chabé smýšlení
při velikém poklesu cen. Nedoprodáno asi 5003 kusů.
Znamenaly: ovce francouzské 88—112 cím., ovee
uherské od 88—100 ctm., ovce africké od 85—100
ctm. za půl kg masné váhy. Přímo do jatek dopra-
veno do 9. t. m. 10,515 kusů, z nichž zbylo tan
8. t. m. 4023 kusů.
Paříž
11
article
Průmysl a hospodářský stav
Rumunska.
Jedním z nejdůležitějších, ale zároveň nej-
těžších úkolů příštího zasedání říšské rady bude
schválení obchodní smlouvy s Rumunskem
zmocňovacího zákona. Bylo již mnohokráte po-
ukázáno na lhostejnost, jakou jevily rakouské
vlády při úpravě obchodních smluv se státy
balkánskými. Tak ponechán nynější vládou ne-
povšimnut návrh národohospodářského výboru,
učiněný koncem března před vypršením smluv-
ního provisoria se Srbskem, dle něhož měla
býti vláda zmocněna ku prozatímní úpravě ob-
chodních styků na základě úmluv o největších
výhodách se státy, s nimiž třeba smlouvy ob-
noviti a ku prodloužení prozatímních obchodních
smluv do konce roku. Tenkráte jednalo seo
Srbsko. Ale i při jednání komisi o smlouvu
rakousko-uhersko-rumunskou vláda nesnažila se
věc urychliti a příliš povolovala tlaku agrárních
kruhů obou polovin říše, neberouc naproti tomu
náležitého zřetele k oprávněným požadavkům
potřebám rakouského průmyslu, klerý timto ne-
jistým stavem velmi trpl. A tak když po mno-
hých obtížích, dlouhých poradách, jednou úplně
pro neshody přerušených a snad i z obav před
silným odporem interesovaných kruhů a celého
veřejného mínění v Rumunsku proti nepřijatel-
ným návrhům stran kontingentu poraženého do-
bytka a poskytnutí největších výhod dovozu
rakouských průmyslových výrobků na úkor mla-
dého průmyslu domácího návrh smlouvy konečně
oběma komisemi schválen, byl opět vhodný oka-
mžik promeškán. Obstrukcí českých agrárník
a Slovinců, plynoucí spíše z důvodů politickýeh
než stavovských, přivoděno uzavření říšské rady
a tím octli jsme se zase v úplné nejistoté ob-
chodních styků se jmenovanými státy.
Rumunsko
Srbsko
12
article
Ale i hospodářské poměry států balkánských
jsou tímto stavem velmi postiženy. Jský význam
má pravidelné navázání obchodních styků Ru-
munska s námi a úprava dovozu jeho zeměděl-
ských produktů, vysvětlí fakt, že z celkového
vývozu Rumunska, který činil r. 1906 491.
mil. franků, připadá na výrobky zemědělsk
405.4 mil. Kde má nyní nalézti odbytiště pr
tyto produkty, když dřivější hlavní konsument,
sousední stát Rakousko Uhersko, nyní uzavírá
své území téměř veškerému vývozu dobytka
Touto otázkou zabývají se dnes pilně příslušn
kruhy rumunské a v poslední době jest zname-
nati snahu po hospodářském osamostatnění, kter
jest sice teprve v počáteích, ale slibuje příznivé
výsledky. Vlivné kruhy, podporovány vládou,
rozvinují čilou agitaci k povznesení průmyslové
činnosti země, která byla dosud, jak z číse
rumunského exportu zjevno, na stupní velm
nízkém.
Dnes se poměry poněkud zlepšily. Školstv
živnostensko-průmyslové dodává již něco pracov-
ních sil průmyslovým okrskům. Průmysl pomalu
sice, ale neustále pokračuje, počet továren roste.
stroje se zdokonalují. Však aby se vyhověl
požadavkům moderním, není dostatek dobrých
dělníků. Jest stále nutno hraditi potřebu dělníky
cizími, kteří nejsou vždy dobří, avšak jistě dražsí
než síly domáci. Tak pociťuje se potřeba utvo-
řiti celou armádu dobrých dělníků domácích,
odborně vzdělaných, čímž by se zajisté výrob
zlevnila. V tom směru bylo dosud velmi málo
vykonáno. Nečetné průmyslové školy dodávají
více úřadníky než pracovníky, kteří pro nedo-
statečné technické vzdělání nevyhovují úplně.
Rumunsko
Rakousko Uhersko
13
article
Tak nyní ministerstvo vyučování pořádá ankety.
jak čeliti této nepříznivé situaci. Zamýšli se za-
ložiti školy s večerními kursy pro různá řemesl
v městech průmyslových, poskytovati stipendia
dobrým dělníkům na zkušební cesty do cizo-
zemska, aby seznali a studovali novou methodu
pracovní. Uvažuje se, jak zajistiti dělnictv
v nemoci, stáří, nezaviněné nezaměstnanosti
a pod. Tyto snahy narážejí však na překážky
mezi továrníky a živnostníky samými, kteří
dosud, nedbajíce vlastního prospěchu, odplraji
kruhům vládním ruky pomocné v této akci.
Ku posouzení finanční zdatnosti země uvá-
díme ještě státní budžet na r. 1909, který do-
sáhl výše 435 mil. franků a stoupl proti loňsku
o 24 mil. Z toho připadá na jednotlivé nejdů-
ležitější resorty: na ministerstvo financí 182.
mil., mín. veřejných prací 78 mil., min. vojen-
ství 56.1 mil., min. veřejného vyučování 40
mil., kde jetošního zvýšení nákladu o 1 mil.
franků má býti použito ku povznesení a rozší-
ření školství obecného.
14
title
Sa.
15
article
Rakouská statistíka hornická
za r. 1908.
Rakouská statistíka hornická
za r. 1908.
Ministerstvo veřejných prací vydalo v těchto
dnech prvý díl obvyklé hornicko-statistické své
ročenky, obsahující zevrubná data o těžbe
hornické za rck 1908. Vyjímáme z ní ně-
které nejdůležitější údaje:
Celková těžba v Rakousku obnášela v řeče-
ném roce v metr. centech: zlaté rudy 289.065
(proti roku 1907 — 18.044), stříbrné rudy
222.413 (— 3942), rtufové rudy 901.448 (-
7753), měděné rudy 83.807 (— 20.191), že-
lezné rudy 26,324.073 (+ 992.889), ol
věné rudy 215.128 (— 12.795), zinkové rudy
312.661 (— 7041), cínové rudy 681 (-+ 148).
antimonové rudy 1934 (— 7168), arsenikové
1000 (+ 700), uranové 91.79 (— 20.57), Wol-
framovy rudy 406 (— 35), sírové rudy 174.286
(—66.703), manganové rudy 166.563 (— 998),
tuhy 444.248 (— 50.001), asfaltového kamene
36.950 (—1626), hnědého uhlí 267,289.256
(+ 4,668.160) a kamenného uhli
138,753.823 (+ 249.624). Hodnotu celkové
této těžby hornické udává úřadní ročenka na
317,833.337 K, t. j. o 22,346.472 K výše než
za r. 1907. Z toho připadá více než polovice,
totiž 169,797.279 K na království české,
22,116.658 K na Moravu a 61,405.704 K na
Slezsko. Produkění ciíry pro nejvýznačnější mi-
nerály Čech jsou tyto: zlaté rudy 288.940
(— 18.070), stríbrné rudy 222.413 q (—3942)
železné rudy 8,534.438 q ( 120.523), hně
dého uhlí 222,209.638 q (+ 4,396.244) a k
menného uhlí 46,675.797 q ( 1,940.833).
Rakousko
Morava
Slezsko
Wol
zlatý ruda 289.065
16
article
Výrobu hutnickou udává úřadní pra-
men pro r. 1908 pro celé Předlitavsko těmito
čísly: zlata 148.8 kg (+ 6.5), stříbra 39.866.8
kg. (+ 1124.5), rtuti 5716.2 q (++ 446.5), mědi
6828 (-+911) q, surového železa kryčného
12,677.105 q (+ 754.373 q), surového železa
slévacího 1,991.862 (+ 79.356) q, olova
126.692 (— 9288) q, klejtu 10.101 (+ 1476)
q, zinku 127.703 (+ 15.619) q, efnu 391.77
(— 76.94) q, antimonu 1623.75 (— 442:46)
uranových preparátů 83.72 (— 27.91) měděné
skalice 5562 (— 224) q a nerostných barev
4750 q (— 6157 g). Peněžitou hodnotu této
celkové výroby hutnické udává řečená publikace
na 136,920.722 K, o 4,113.067 K výše než z
r. 1907; z toho připadá na Čechy 31,869.825
korun, na Moravu 28,975.572 K a Slezsko
10,740.954 K.
Předlitavsko
Čechy
Morava
Slezsko
kg
17
article
Z lrhů peněžních, 12. srpna. Na směrodatných
trzích peněžních pozorovati v posledních dnech mirně
zpevnění, zjev to v nynější době nikoli neobyčejný.
Rozbodným bude ovšem vývoj na londýnském trhu.
kde anglická banka počíná se již připravovati vět
šími nakupy zlata ke zdolání vzrůstajících nároků.
v nichž v neposlední řadě bude i zvýšená potřeb
státní. Daležitým činitelem bude ovšem i výše pe-
něžní potřeby Ameriky. Pro náš trh netřeba zatím
počítati se zvýšením sazby Rakousko uherské banky.
třeba by bylo více než pravděpodobno, že napiet
mezi bankovní a soukromou sazbou, které dnes čino
téměř 1%, bude se stále více zmenšovati. Tato
pravděpodobnost odůvodňuje se jednak značnými do-
vozy cizího obili, jednak však i velkou potřebou
státní, konečně nebude asi bez vlivu na zpevnění
soukromého diskontu také v poslední době pozoro-
vaný značný zpětný přítok cenných papírů, zejména
dluhopisů státních drah a priorit jižní dráhy.
Praha. Dnešní bursa minula zcela bez ob
chodu. Z akcií zotavily se akcie Hospodářská
úvěrní banky o K 250.—, any oceňovány K 407. 50
Ostatní hodnoty vykažovaly jen ojedinělé změny
podáváno za aksie: České průmyslové banky
416.—, Pražské úvěrní banky K 629 —, »Merkuru«,
směnárenské akc. společnosti K 615.—, České banky
Unien K 246.50. Zsjišťovací banky K 200.—, Živno-
stenské banky K 244.75, Akciově ťovárny na vyrá
bění umělých hnojiv a lučebnin v Kolině K 390.—
Kolfnské továrny na kávové náhražky K 780.—, Po-
dolské cementárny K 194.—, České spoječnosti pro
průmysl cukerní K 209.50 (+- 50 hal.), pivovare
v Českých Budějovicích K 950.—, strojírny Daň
kovy K 411.50 (— K 1.50), První českomoravské
strojírny K 950.—, Škodových závodů K 281.—
První české akc, továrny orient. cukrovinek K 225.——,
Západočeských továren kaolin. a šamot. K 495.—.
peníze.
Kolfnský
Škodův
Amerika
Rakousko
Praha
Český Budějovice
anglický banka
hospodářský úvěrní banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
Český banka
Unien
246.50
Zsjišťovace banka
18
article
Vídeň. Příznivé zprávy o tendenci v Novém
Yorku daly na začáteční hurse podnět k lepšímu
smýšlení, ale prospělo to jenom alpinkám, které
stouply o 4 K. Také rýmavsko-muráňské měly po
ptávku, kreditky se pak upevnily. Pražské železářské
se zotavily. Ve šraňku jednotlivé papíry stavební
jako wienerberské cihlárny byly vyšší. Naproti tomu
paroplavební se neupevnily. Na polední burse ten-
dence zůstala pevná, zvláště když ze západních buna
oznámeny byly vyšš! záznamy. Kreditky, akcle státní
dráhy a a'pinky stouply. Ve šraňku pražské žele
zářské a paroplavební rovněž tak. Ruská renía byl
soublasně s Berlínem poněkud vyšš. Na eskomptnim
trhu peníze nezměněny 31/2, proe
Vývoz ječmeno. Jakkoli nový celní řád německý
pro vyelfvání ječmene, který sice zakazuje použínán
ječmene vycleného za nižší sazbu k účelům slado
vacím, dovoluje však užívání takového ječmeno
k účelům lihovarským a k výrobě kávových nábra
žek, pokládá se ve zdejších kruzích spíše za poško
zení než za podporu rakouského vývozu ječmene
tedy přece — dle odborné zprávy »N. W. T.
lze již nyní pozorovati všecky známky pro rozvoj
čilejšího vývozu rakouského ječmene
do Německa. Vysvětluje se to okolnoslí, že úroda
ječmene v Německu trpěla přílišnými srážkami a že
tudíž německý výrobek sotva bude moci dospěti ke
sladování před koncem listopadu. Německý ječmen
sám o sobě menší jakosti, nesnese ani dlouliého
ukládání, ani příliš bobatých srážek. Pro prvé mě
síce sladovnické kampaně bude Německo tedy nepo
chybně odkázáno na odběr rakouského ječmene.
Vídeň
Nový York
Berlín
Německo
19
article
Tomu svědčí též dosavadní průběh sotva počaté
kampaně. V přímé protivě k oběma posledním letům
dostavili se na naše trhy jako první kupci jiho
němečt! konsumonti s velmi obsáhlou po-
třebou, ale objevili se i severoněmečtí ob
chodníci a došlo k obratům, jež vzbledem k letoš-
nímu zpozdění rakonské sklizně dlužno nazvati velm
značnými. Při tom bylo saženo jak na mo rja v ský
tak i na slovácký ječmen, poněvadž kupující re
flektovali ponejvíce na pohotové zboží. Vysvitá z toho.
že pro okamžité upotřebení nebo pro upotřebení
v nejbližších měsících může býti pomýšleno jen na
rakouské zboží. Zmíněný list odhaduje pak dosa
vadní prodeje exportní nejméně na
1000 v agon ů. O dalším vývoji těchlo poměrů neda
se toho času ještě učiniti bezpečný úsudek, avšak
vzhledem k okolnosti, že němečtí sládci následkem
zdvojnásobení sladové daně budou odkázání více
než kdy jindy na nejcennější ječmen, lze míti za to,
že rozhodně aspoň pro příští měsíce lze počitati s
zvýšeným vývozem ječmene.
Obilní úroda v Sev. Americe. Z poslední úřadní
zprávy o stavu amerického osení, uveřejněné v te-
legrafické části v č. 219. t. l., vysvítá, že nyní počitá
se v Sev. Americe s větší úrodou pšenice nežl
počátkem července t. r. Všeobecný průměrný výno
odhaduje se oficiálně nyní na 15.5 bušlů z 1 akru.
proti 14.7 b. z 1. července t. r. a 14.3 b. z 1. srpna
1908. Nynější poměrný výnos nutno označiti zn
velmi vysoký; je tím nápadnější, že právě ozimá
pšenice v tomto roce trpěla zvláště následkem ne-
příznivého počasí. Zdá se tedy, že zrovna jako u nás
také v Americe klasy jsou plné zrní a toliko stéba
zůstala krátká. Jakou sklizeň pšenice lze dle nejno-
vějších odhadů čekati letos u srovnání s lety před-
chozími v severoamerické unii, vysvítá z následujíc
tabulky:
Seva . Amerika
Amerika
bušl
20
article
1000 bušlů
7 3.268
270 348
1909 odhad . . 432.920
226 694 664 60
1908 definitivně 437.908
224.645 634.087
1907 » 409 442
242.373 735.261
1906 „ 492 888
261.517 692 98n
1905 , 428, 963
1904 . 334 987 219.464 552.400
Z tohoto přehledu je jasno, že se sklizňově vyhlídky
Sev. Ameriky podstatně zlepšily. Ještě 1. července
počítalo se jen na výnos asi 663,500.000 bušlů. Bu-
de-li skutečně dosaženo nyní vypočteného čísla
703,268.000 bušlů, vykazovala by sev.-americká Unie
v tomto roce třetí největší sklizeň, jaké kdy dosáhla
Odtud se vysvětluje, že na směrodatných bursách
obilních poslední úřadní odhad americké sklizně
způsobil pokles tendence. Ne tak příznivým jak
u pšenice jeví se úřadní odhad pro kukuřici. Zde
naopak nastalo zhoršení čekaného výnosu, jak vidn
z následujících číslie:
Kukuřice
1. srpna 1. červenee
1909 1909
s9
84.4
Všeobecný prům. slav v proc.
109.006 109.00
Plocha osevná v 1000 akrů
Amerika
21
article
Výnos v 1000 bušlů dle nové
Výnos v 1000 bušlů dle staré
3,020.36 3,204 77
methody . . . . ..
1. srpna 1. srpna 1. srpn
1907 1806
1908
82.8 89
82.5
Všeob prům. v %.
Plocha osev v 1000
akrů . . . . . 100.996 98.099 95 535
Výnos v 1000 bušlo.
dle nové . . . 2,686, 494
Výnos v 100U huštů
dle staré methody 2.716.792 2,648. 673 2,713 19
U ovsa konstatováno zhoršení proti předešlém
měsíci o 28 bodu, u ječmene o 18 a u ozimého
žita o 2.3 bodu.
K situaci německého prámyslu železářského.
„B. T.“ uspořádal písemnou anketu u vynika jícíeh
železářských závodů německých o nynější situaci
jich, k čemuž jej přimělo jednak rozhodné zlepšení
situace na americkém trhu železářském, jednak po-
slední značný vzestup kursů německých papírů bán-
ských na berlínské burse. Z odpovědi, které zmí-
něný list v té příčině dosud otiskl, však vysvítá, že
o nějakém patrném zlepšem situace německého žele-
zářství nelze ještě mluviti. Zaměstnanost podniko
ještě by ušla, ale ceny jsou stále neobyčejně nízké
namnoze i pod náklady výrobními.
Odbyt německého svazu ocelátského. Německý
svaz ocelářský vydal právě výkaz svého odbytu za
minulý správní rok 1908—1909, začínající dnem
1. dubna 1908 a končící dnem 31. března 1909. Svaz
rozeznává váhu surové oceli a váhu hotového zboži
jež stojí k sobě v poměru 1000 (kg suroviny): 86
(kg váhy hotového zboží). Polotovarů rozeslal svaz
1.1 milionu tun hotové váhy, a to 60 prčtent doma
40% do ciziny. Skoro tolikéž rozeslal formového
železa, a to 75 procent doma, 25% do ciziny. Ke-
lejnic rozeslal 1.5 mil. tun hotové váhy, a to doma
71, do ciziny 29%. Vůči správnímu roku 19078
se zahraniční vývoz svazu zmenšil, vyjma lommové
železo.
všeobecný průmyslový
22
article
Siluace na trzích vlny změnila se způsobem
pozoruhodným: v Německu a v Anglii stoupaly do
nedevna ceny a spotřeba kupovala živě zboží, kter
se dostalo na trh, ale ve Francii fovárníci neměl
situaci tak příznivou. Nyní se poměry změnily: v An-
slii si spotřeba vede velmi zdrželivě a nekupuje ani
za ceny nižší než dříve, jsouc od dřívějška zásobena
a podobné poměry jeví se i na trhu německém tak-
že továrnici němečtí ztěží budou moci zvýšiti ceny
zlevnělé, kdežto ve Francii trh je lepší. Teprve
posledních dnech nastává zdrželivost domárích kup-
ců vlny a ani trh zámořské vlny není živý.
Velký pekles dividendy báňských poduiků ně-
meckých byl předevčírem předmělem rozprav n
burse berlínské. Dle odhadů tam uváděných cení se
letos dividenda: Rhomhašských hutí na 4 procenta
(za lonský rok platil závod ten 9 procent). Phönixu
na 7 (minule 11) procent, Rýnských oceláren na6
(11) procent, Lauřiny huti na 4 (10) procent, Har-
penských hutí na 8 procent, kdežto za minulý rol
platily 11 procent.
Žisk ze sloučení peněžních ústavů nepodléhá d-
ni výdělková. Roku 1876 splynula tehdejší „Brněn-
ská banka“ s „Moravskou eskontní bankou“ a p
této fusi doslali akcionáři „Moravské banky“ za akci
této banky celkem 4300 akcií „Moravská eskompln
banky“; jejich nominální cena byla o něco menší
než aktiva „Moravské banky“, převzalá „Moravskou
eskomptní bankou“. Rozdíl fento uložen byl v „Mlo
ravské eskompšní bance“ jako zvláštní reservní fon
— dosáhí do lonska výše asi 250.000 kor. a touto
čásikou uložen byl do bilance Moravské eskomptní
banky. Finanční úřad brněnský prohlásil nyní ře-
čený fond za nezdaněnou reservu ve smyslu § 98
Rhomhašský
Lauřin
Německo
Anglie
Francie
Haro
Phönix
moravský banka
eskompln banka
moravský eskomptní banka
23
article
zákona o daních csobních a uznal právem, že pe
níze z tohoto fondu snad vzaté na provozovací účely
bankovní nelze posuzovati jako položky, které se
odpočítávají při vyměřování daně výdělkové, ale že
peníze z fondu toho použíté na jiné účely (na jn-
vestice, na dividendu) dlužno dodatečně zdaniti. Po
stupem instančním ministerstvo financí potvrdito
tento názor, ale správní soud zrušil příslušné roz-
hodnulí ministerstva (inancí jako neodůvodněně zá-
konem, protože zisk z fuse není výsledkem výdělko
vého provozování závodu, nýbrž je kapitálovým pří-
rostkem, dosaženým při zvyšování společenského
kapitálu ve způsobě fuse, nepodléhá tedy, zrovna jako
zisk emisní, ani při svém vzniku ani při svém po-
užití dani výdělkové. Nález tento byl vydán již
loni, ale teprve nyní byl uveřejněn.
Pokles dovozu železa do Předlitavska v první
polevině letoška (viz včerejší statistickou zprávu
zahraničním obchodu rakousko-uherském), vypočte-
ný na 360.000 kor. a spojený s malým vzestupem
vývozu zelezného zboží, vysvětluje se snížením cen
železářských výrohků, jež provedl železářský kartel
v soutěži s železářským průmyslem německým. Sní-
žením cen zmenšil se německý dovoz železného zbo-
ži do Předlitavska a při tom bylo umožněno za nové
ceny prodati železné výrobky i v zahraničí tam, kde
se předlitavská soutěž střetá s německou.
Ausiro-Americana v Terstu vykazuje za červen
lelošního roku dopravního příjmu K 2,070.221, o K
7211 více, než za lonský červen. Za první polovinu
letošního roku měla dopravních přijmů K 13,234.658.
o K 549 876 více, než za lonské soudobl. Projetých
morských mil vykazuje Austro-Americana za čer-
ven t. r. 120.120. o 2344 více než za lonský červen
Předlitavsko
Ausiro
Americana
Terst
24
article
za první polovinu lefošního roku 766.289, o 62.610
mořských mil méně než v lonském soudobí
Výtěžek tabákového monopolu v Italii činil z
roční období 1907—1908 celkem 258 milionů lir, o
20 mil. lir více než za období dřívější. Čistý zisk
činí skoro 199 milionů lir — tedy asi 77 procent —
a připadá vesměs státní pokladně italské. Spotřeba
tabáku počítala se dříve na jednoho obyvatele ročně
6.36 lir a v posledních letech stoupla na 7.41 lir,
kdežlo současně váha spotřebovaného tabáku klesla
s 558 gramů na 523 gramů, což znamená, že nyní
se v Ilalii kouří lepší druhy taháku, než dříve. Vý-
voz italských výrobků tabákových páčí se na 4 mi-
liony lír; jde zejména do jižní Ameriky.
Dopravní příjmy uherských drah činily v červnu
t. r. (na 9726.4 km drah hlavních a 10.383.2 km drah
místních) celkem 32,690.880 K čili 1622 K za 1 km
(o 35 kor více, čili o 1,925.948 K více než loni z
červen). Příjmy za dopravu 10,856.244 osob činily
10,116.455 K; za dopravu 4.558.410 tun zboží přijalo
se 22.574.425 kor. — Za první pololetí letoška či-
nily veškeré příjmy všech železnic uhersk ých
186,433.660 K, o 9,446.561 K více než loni za prvou
polovici roku; kílometrický příjem činil lefos 9271
a byl o 131 K čilí o 1.4 procenfa větší než loni.
Z lefošních příjmů připadlo 51,197.857 ker. za do-
pravu 55,086.403 osob a 135,235.803 kor. za dopravu
24.986.138 tun zboží. Příjem za dopravu osob bl
o 980.771 kor. větší a za dopravu zboží o 8,405.790
kor. větší než v lonském soudobí
Statistika lihu pro Bosnu a Hercegovinu. Dle
předněžného výkazu za měsíc červenec t. r. či-
nila výroba O (proti lonsku — 59 hl); zdaněno 493
hl. vesměs kont., denaturováno 303 hl. (+ 141) a to
6 ( 6) hl. kont. a 297 (+ 135) hl. exkont.
jižní Amerika
Bosna a Hercegovina
gram
km
25
article
Změna závodu v lextilním průmyslu. Přádelna
bavlny Bedřicha Reltze dědicově bude prý
prodána Ludvíku Friedmannovi, býv, chéfovi fy-
Heeg Friedmann. Příslušné jednání bude v brzku
skončeno. Továrna řečená má 37.000 vřeten.
Zvýšení cen juty. Svaz německých průmyslníků
juty zvýšil včerejškem počínaje ceny hessianů 320
o 0.7, hessianů 245 o 0-6, všech baggingů 520 o 07
fen., ceny příze všech jakosti o 1.5 mk.
Ametičané koupili v Čechách továmu na ruka-
vice? Dle plzeňské zprávy vídeňského „N. W. Tag-
bl.“ koupili američtí importéři rukavic Steinbergera
Kalischer ze San Francisca továrnu na rukavice fir-
my L. Cohn, společnost s o. r. v „Johanngeorgen-
stadtu“, kterýžio podnik upadl v konkurs. Ameri-
čané rozšíří dle téže zprávy závod ten. Dlužno po-
znamenati, že v žádném schematismu nelze najíti
řečeně jméno místní, ani jméno zmíněné firmy.
Reltz
Friedmann
N W
Steinberger Kalischer
L Cohn
Čechy
San Francisko
26
article
Papirna a továra na papírovinu firmy Richarda
Fischera v Gmeingrube u Lubna ve Štvrsku byla
proměněna ve společnost s o. r. s kapitálem 300.000
korun
Jednání o pivovarský kartel v Německu, které
zejmena v posledních dnech bylo vedeno s velkou
intensitou, vždy ještě nevedlo dle zprávy »B. T.e
ke konečnému výsledku. V olázce vyrovnání
odbytu bylo docíleno již zásadní shody. Praktické
provedení toboto vyrovnání odbylu nenarazí pravdě-
podobně již na žádné větší překážky, ježto zjištění
základních kontingentů na bási množství piva v po-
sledním roce pivovary skutečně odbylého provede
se do jisté míry automaticky v procentech celkového
odbytn, takže nebude důvodu pro nějaké spory. Toho
času panují však ješlě jisté diference v otázcel ah vo-
vého piva
Vyhlidky na sklizeň v Kanadě. Zpráva zeměděl-
ského útadu v Oltavě z konce července odhaduje le-
tošní výnos pšenice v Manitobě, Saskače-
vanu a Albertě na 157.464.000 bušiů. Loňský odhad
z téže doby zněl na 110,524 000 bušlů. Zpráva
úřadní praví dále, že polní plodiny i dobytek v ce-
lém obvodu všeobecně nalezají se ve velmi uspo-
kojivém sta vu.
Fischer
Gmeingrube u Lubno
Německo
Kanada
Manitoba
Saskač
Alberta
27
article
Těžba zlata v Transválu. Dle říšskoněmeckých
telegrafických zpráv činila těžba zlata v dolech, sdru-
žených v Transvaal Chamber ci Mines, v červenci
t. r. 599.078 uncí v hodnotě 2,544.722 lib. šterl. proti
596.216 uncím v hodnotě 2,532.563 lib. šterl. v červ-
nu t. r., těžba v ostatních dolech pak 21.716 uncí
v hodnotě 92.243 lib. št. proti 20.012 uncím v hod-
notě 89.255 lib. šterl. v měsící předchozím. Úhrnný
počet dělnictva činil v červenci 149.474. Letošní
přírost těžby potrval také v měsíci červenci. Cel-
ková těžba od počátku roku činí letos 4,257.452 unci
proti 3.984.412 uncím v témž období loňském
Předlilavský vývoz petroleje činil za červen t. r.
283 517 metr. centů, kdežto za loniský červen činil
pouze 164.961 metr. ceníů. Za první pololetí letoška
vyvezeno bylo 1.37 mil. q petroleje v ceně 11.65 mil.
korun, za první pololetí loňské 0.96 q v ceně 81
mil. kor. Zvláště vzrostl vývoz do Německa, což zna-
mená úspěch předlitavské soutěže proti Standar
Oil Comp.
Zahraniční obchod anglický stoupl v červenci
t. r. jak ve vývozu tak v dovozu. Dovoz oceněn byl
na 50.316 mil. liber šterl. (+ 3.547 vzhledem n
loňský červenec), vývoz na 35.487 (+ 1.781) mil.
lib. šterl., zpětný vývoz na 7.374 (+ 1.063) mil. líb
šterlinků.
Transvaal
Německo
Standar Oil
28
article
Nové prodejní podmínky v ohora hedvábnickém
vydala právě milánská „Associazione serica“. Pod-
mínky ty, platné pro obchod s bourci, vajíčky, ko-
kony, surovým hedváhím a odpadky hedvábí, jsou
výsledkem obtížného jednání mezi příslušnými od-
borovými svazy a po schválení obchodní komorou
nabyly konečné platnosti.
Světová produkce bavlny roku 1908 činila dle
výpočtů vlády Spojených států severoamerických
(v balíkách pe 500 lihrách čisté váhy): ve Spoje-
ných státech severoamerických 13.002.000 (roku 1907
činila 10.882.000), v britské Indii 2,914.000 (2.498. 800
v Egyptě 1,275.000 (1.290.000), v Rusku 846 000
(620.000), v Číně 600.000 (426.000), v Brasilii 425.000
(370.000), v Mexiku 140.000 (70.000), v Peru 57.000
(55.000), v Turecku 80.000 (80.000), v Persii 50.000
(50.000), v jiných zemích 195.900 (165.000), úhrnem
19,574.000 (roku 1907 jen 16,512.000) balíků. Během
století se nesmírně změnily poměry pěstění bavlny.
Kdežto koncem 18. věku dodávala Západní Indie
70 procent spotřeby bavlny a Amerika sotva 10 pro-
cent, dodaly loni: Spojené státy severoamerické 66.4
procenta, britská Indie 14.9%, Egypt 6.5%%. Rusko
43%, Čína 3.1%, Brasilie 22% a ostatní země
Trhy. Příští výroční trh pouze na dobytek
v Lysé n. L. koná se v pondělí 16. t. m. — P'říští
trh na dobytek a zboží koná se v Labské Tý-
nici v úterý dne 17. t. m.
spojený stát
Indie
Egypt
Rusko
Čína
Brasilia 425.000
Mexiko
Peru
Turecko
Persie
Amerika
29
article
Pšen ee
letní
úhrnem
31
article
2.954063 3,161 17
32
article
rny peněžní.
Vídeňská bursa.
x. Z Vídně, 12. srpna. (Telefgr. »Nár. Listů-)
Po burse. Kreditky 647.25 no —.—, uherské kre-
ditky 75750, anglobanka 298 75, bankovní jednota
532.75, unionka 554.—, ländérbanka 455.50, stální
dráha 732.50, jižní dráha 108.75, polabská dráha
—.—, severozáp. dráha —..—, turecké tabákové
371.—, rýmavsko muráňské 594 50, alpinky 667.— po
květnová renta 95 90, uherská korunová 92. 60,
turecké losy 185.—, marky za hotové 117.33, ultimo
117.36. Smýšlení upevněné.
x Z Vídně, 12. srpna. (Tlfgram »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo znalí penize, druhé zboží.
Amslerodam žek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.35,
19855, Bukurešť na krátké thůty —.—,
Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—,
—.—, Německo šek na
Brussel na delší lh. —
krátké thůty za 100 mk. 117 271/2, 117.471/2. Německ
Londýn šek a kr. lh
na delší lhůty —.-
a 10 lib. št. 239.85, 240.05, Londýn na delší lb.
—.—, —.—, Nový York za 100 doliarů —.—
—, Italie šek a krátké thůty za 100 lir 95.—
95.15, Italie na dolší lhdty —.— —.—, Petrohra
Vídeň
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Německ Londýn
Italia šek
Italia