Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

13. srpna 19U3. Císlo 222

4 article

rém žádá o zákaz českého výletu Němci mají již zamluvený zvláštní vlak ze Sv. Hyppolivu do Mel ku.

Němec

5 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 12. srpna. (Svědectví če nohorské vlády v záhřebském pro- cesse.) Před několika dni bylo při přelíčení záhřebských „velezrádců“ jedním z obhájeů připomenuto, že by bylo zapotřebí svědectvi předsedy černohorského ministerského předsedy dra. Tomanoviče, načež předseda soudu pro- hodil: Bohužel ho nemůžeme předvolati. Nuže, dr. Tomanovič podává veřejné svědectvi sám, a činí to orgánem černohorské vlády „Glasem Crnogorea“. Svědectví jeho nechť vezmou na vědomí také známí klevetníci na Černou Hloru. „Glas Crnogorca“ prohlašuje: Jiří Nastič v záhřebském přeličení prohlásil, že originál re- volučného statutu „odevzdal do rukou“ briga dýra Janka Vukotiče v lednu r. 1908 a že sta- tut od toho dne do 10. června téhož roku byl v rukou černohorské vlády. Toto tvrzení, pod přísahou učiněné, ze základu vyvrátime. Když náš policejní úřad zamít úsluhy Nastičcvy, nabídnuté listem jehozedne 8. pros. 1907, ze Saraje va datovaným a ve Vídni na poštu da- ným, Nastič pozval brigadýra Vukotiče na Ze- leniku ke schůzce, že mu chce pověděti „nové důležité věci“. Misto Vukotiče šel na schůzku Stevo Lopičič, tajemník našeho ministerstva vnitra, jenž měl účastenství v policejním vysto- pování spiknutí na život našeho knížete od za- čátku do konce a který tudíž mohl oceniti „dů- ležitost“ těch nových sdělení. Ta schůzka s konala na Zelonice 23. pros. r. 1907 (5. ledna 1908) a na ni s Nastíčem přišel, jeho přite Simo Jovanovič, a náhodou se k tomu namanu i p. N. Jovičevič. Na té schůzce Nastič ukázal p. Lopičíčov spis, který prý je ten statut, později ve „Finale“ otištěný; ale protože na spise nikdo nebyl pode psán a podle mínění našeho důvěrníka nemoh obžalovaným ani pomoci, ani přitižili, pan Io pičíč jej zůstavil v rukou Nastič vých.

Tomanovič doktor Glas Crnogoreo Glas Crnogorca Nastič Vukotič Lopičič Jovanovič N Jovičevič Lopičíčov Io Praha Vídeň

6 article

Ze na té schůzce Nastič a Jovanovič sku tečně ničeho nedosáhli, o tom svědčí dva jejich dokumenty. Prvý dokument je psaní Nastičovo briga dýru Janku Vukoviči, jež zniá Pane generále! Pojal jsem naši věc vážně angažoval jsem lidi, lidé pracovali, peníze vy dávali, obětovali svou práci, aby v této věc zjednali světlo. Musím těm lidem zaplatit, pro čež račte ve smyslu mého minulého listu pozna menati ty položky z rozpočtu, které schválite. Od p. Lojičiče obdržel jsem 300 (tři sta) koru cestovného. Se zvláštní úetou Djordje Nastiě Zelenika, 23. prosince 1908. Druhým dokumentem je telegram, poslaný z Nového Ercegu (éhož dne našemu ministru předsedovi, jenž v překladu z němčiny zní „Vaši zástupci nebyli opatřeni do- statečnými instrukcemi. S nimi se nemohlo nie začíti. To je šikanování. přiněmž není možno dále praco- v alti Protože ani jeden, ani druhý nieobdrižel ž ádné odpovědi, Nastič se obrátil listem ze Sarajeva 2./15. ledna 1908 na našeho mini- sterského předsedu, opakuje žádost, napsanou ze Zeleniky p. Jonku Vukotičovi, aby mu bylo posláno 4200 korun na učiněně již výlohiy, jež sel mají vyplatiti Simovi Jovanoviči. Když i tento list zůstal bez odpovědi, ná- sledovaly známé směnký během únara, a když i ty byly odmuštěny, přišel 3./16. března 1908 sám Simo Jovanovič na Cetyň a likvidoval všecky své výlohy na 600 K, oorněe Teprve potom přišel Nastič po druhé na Cetyň, při kteréžto příležifosti prohlásil, že mu nikdo nevěří, že ho listy prudce napadají, že obdržel místove Vídni, kde bude nyní moci dokonati studia. Z tcho se tedy může vi- děti, že uvedenétvrzení p. Nastiče neodpovídá pravdě.

Nastič Jovanovič Nastičův Vukovič Jonk Vukotič Sim Jovanovič Cetyně Nový Erceg Sarajevo Sima Vídeň Nasti Zelenik

7 article

Ze Záhřeba. („Srbobran“ smí do za- braných zemí.) Bosenská vláda před lety odňala poštovní dopravu do Bosny a Hercego- viny záhřebskému „Srbobranu“, největšímu srb- skému politickému listu v tomto mocnářství. Protože i po prohlášení záboru toto opatření zu- stalo v platnosti, redakce „Srbobrana“ obrátila se se stížností ke společnému ministerstvu fi- nancí a ukázala na nespravedlivost a neliberál- nost tohoto skutku bosenské vlády. Stížnost měla účinek. Orgán sarajevské vlády dne 8. t. m. uveřejnil úřadní prohlášení, že se zrušuje zá- kaz poštovní dopravy „Srbobranu“ do Bosnya Hercegoviny- Ze Sv. Martina, 11. srpna. (Slovenske slavnosti!) Jako každého rokus prvý týden srpnový konaly se v Turč. Sv. Martině u přo ležitosti valné hromady Muscálné Slovensk Společnosti a spolku slovenských žen „Živeny“ slavnosti, které shromáždily většinu slovenské inteligence do tohoto městečka, jež stalo se tak významným kulturným střediskem v životě pod tatranských bratří. Boj, který před několika lety ještě byl veden mezi mladší a starší generae slovenskou, mezi t. zv. „Hlasisty“, kteří chíěli vymaniti národ z politické a hospodářské pasiv- nosti, a starými, jimž dostalo se po jich sídle názvu „Martinci“, dnes značně sice pozbyl na své ostrosti, ale přes to letos vůdcové mladého hnutí do Martina nešli. Nebyl tam ani Hodža ani dr. Blaho, ani dr. Šrobár. Za to starší gene- race zastoupena byla četně. Přišli lidé se všech stran Slovenska, většincu inteligence, prostéh lidu — jako jindy — málo. Byli hosté i čeští, většinou příležitostní turisté a polští.

Martina Martinec Martino doktor Blaha Šrobár Záhřeb Bosna Bosnya Hercegovina Slovensko svazek . Martin Muscálný Slovensk společnost

8 article

Slavnosti začaly v úterý 3. srpna večírkem s divadelním představením a zpěvy. Hrála se veselohra Socháňova „Honorár“ a zdramatiso vaná báseň Hvězdoslavova „Hájnikova žena . Ve středu ráno konána valná hromada Museálné slovenské společnosti, na níž konstatoval před- seda Mišík i ostatní členové výboru, že sbírek musejních utěšeně přibývá, takže nová budov musejní sotva stačí. Pro uspořádání sbírek zi- skán v osobě nového kustoda, učitele Václava Vraného, výtečný odborník. Potom přečetl dr Ivanka přednášku jurjevského profesora Kva- čaly, známého znalce Komenského, o stycích Rákócze II. a Jablonovského, vnuka Komen- ského. Po valné hromadě shromáždění odebral se na břbitov, kde odhalen pomník zakladatel slovenského musea, Kmetoví. Z valné hromady „Živeny“ vyšel počin k záslužnému podniku založení slovenské ho- spodyňské školy. Bude podána v tom směru žá- dost na ministerstvo osvěty o povolení. Ukáže se, zda s větším úspěchem, než před deseti lety kdy podobnou žádost ministr Wlassics, odmitl Odpoledne konala se porada slovenské mlá- deže, na níž předložen právě vyšlý „Sborník Slovenské Mládeže“, almanach, v němž se maji zračit dnešní snahy a vyspělost slovenské mlá- deže. (Lze objednati prostřednictvmm Milan Slobody, Praha-I., poštovní přihrádka č. 4. — cena 3 K). Zároveň usneseno vydávati příštím rokem „Časopis slovenské mládeže“

Socháňův Honorár Hvězdoslavův Hájnikův Mišík Vraný Ivanka Jablonovský Komen Kmetový Wlassics Sloboda Praha Komenský

9 article Politické zprávy zahraničně.

Politické zprávy zahraničně. V Praze, 12. srppa. ovono Dardanelská ořázka Na berlínském kongresu byl to zvláště lor Beaconsfield, zástupce Velké Brilanie, jenž se postavil naproti všem spravedlivým požadavkům Ruska. Pracoval tak nevědomky pro :Německo jež si jako vždy ošemelně hrálo na přitele Ruska, předvídajíe dobře zhoubné a škodné ná sledky berlíuské smonvy pro Turecko, stály Balkánského poloostrova a pro samu Anglii Beaconsfield považoval za velký úspěch svého diplomatického talentu, že v 36. článku berlínské smlouvy obnovil právo Turecku nepropouštěti v míru cizí válečné lodi úžinou dardanelskou Bosporem. Ale i tu se zmýlil. Právo to nemělo pro Turecko nikdy velké ceny, ano, možno říci, škodilo mu v mnohé příčině, neboť bylo překážkou rusko-tureckého přátelství a vyžado- valo nesmírných nákladů na ozbrojení a udržn- s szpmne

Praha Beaconsfield Rusko Německo Turecko Anglie Bospor Velká Brilanie

10 article

vání pevností v obou úžinách. Tyto pak ne- měly pro ochranu Cařihradu žádné ceny a toliko neznalci válečných věcí přikládali a přikládají jim dosud veliké dů- ležitosti. Viděli jsme přece již v rusko-turecké válce, že úžiny nepřekážely ruským vojům při- jíti až před brány Stambulu. Nebylo by vyža- dovalo velkých oběti, zmocniti se jich s pevniny, neboť jsou zařízeny zvláště pro útok a obranu s mořské strany a toliko silné loďstvo mohlo je brániti před dobytím. Silného loďstva Turci ne- měli ani fehda ani nyní a snad ho nebudou míti nikdy. Proto přispělo na pomoc anglické loďstvo do Dardanel a zakotvilo u ostrovů Prin- cových. Dnes mají pevnosti na úži nác ještě méně význiamu, neboť bulharské přístavy Burgas a Varna, jež tehda nepo skytovaly lodím žádné ochrany a neměly žád- ného železničního spojení, dovolují Rusku vysaditi celé armádní sbory a za- sobovati je všemi potřebami a umožňují tak rychlý postup na Cařihrad, s obe- jitím všech pevnosti a batterií na obou úžinách. Ty by se musily, kdyby padl Cařihrad do ru kou nepřílele, vzdati dobrovolně, nechtěly-li by jejich posádky vyhladověti, neboť od chatrného tureckého loďstva by nemohly očekávali velké pomoci.

Turek Cařihrad Stambul Dardanely Prin Burgas Rusko

11 article

Jelikož pak Rusko nemá žádných výboj- ných úmyslů ve Středozemním moři a nemůže drahná léla ani mysliti na nějakou válečnou vý- pravu do Dálného východu, poněvadž potřebuje nejméně deset let k vybudování silného loďstva, nemá pro Rusko svobodný prů- jezd jeho válečných lodí úžin a mi nyni tak velké ceny, jak se v še- obecně míní, nebo jak jeho ne- přátolé tvrdi. Naproti tomu záleží Anglii nyní mnoho na tom, sby pro každý připad mo- hlo ruské loďstvo svobodně plouti do Středo zemního muře. Proto již před několika měsícli zasazovsl se anglický vel- vysdanec v Gařihradě o svo lení turiecké vlády, s kterým musí souhlasiti garanční velmoci. Fakt ten byl hned oficiálně dementován, ale to nezměnilo ničeho na něm. Byl pouhou přípravon k dalším krokům v té věci a ta, jak ze všech okolností vysvítá, do- zrála nyní návštěvami cara v Německu, Anglii a ve Francii a bude bezpochyby návštěvou cara u suliana rozřešenn.

Středa Rusko dálný východ Anglie Německo Francie

12 article

Tím, že se Anglie na prvním místě tak vřele záležitosti té ujimá, dostává se jí zvláštní politické důležitosti a významu a odbaluje se nám cíp diplomatického tajemství. K tomu při- spívá i zuření a vztek vídeňských novin, sto- jíeích v německých služhách, Bezpochyby stalo se mezi Ruskem a Anglii tak spolehlivé doro- zumění, že Anglie může počítati na pomoc čere nomořského loďstva; kdyby v německo-anglické válce Rakousko ohrožovalo anglické loďstvo ve Středozemním moři, tak že Anglie by mohla takřka celé své loďstvo sou- střediti v Severním moři, Jmenovitě prospělo by Anglii raské loďstvo, kdyby proti ní vystoupila Iale. Než to nemožno ani přad- pokládali, jelikož Italie nikdy nepůjde Německu proti Anglii na pumoc, ačkoliv má Italie mnoho choutek na Maltu. Mélo by to za následek svě- tovou válku, neboť i Francie by byla nucena válečně vysloupiti. A francouzské loďstvo nesmí nikdo podeeňovati. V posladní době se ovšem mnoho, mluví o nepořádku a nedostateích v něm ale výtky nesmíme bráti tak tragicky, ačkoliv jsou oprávněné. V námořnictvu některých jinýeh států panují hořši poměrý, ale nikdo nesmí mlu- viti. Co se pak ruského černomořského loďstva týče, skládá se toto z dasíti obrněných lod první třídy, z nichž osm má po více než 11 000 tunách nosnosti, 2 křižníky, každý přes 6600 s rychlosti 23 mil; 7 torpédových křižulků 13 torpedoborců a 22 torpedových lodí I. třidy Pansétníky mají takřka všecka dóla 30 5 cen- metrů kalibru a nejnovější z nich jsou vyzbro jeny a vystaveny dle typu Dreadnought Nen tedy pochybnosti, že by jen část černomořského lodstva tvořila ve válce nepodcenitelnou posilu angkkého v Středozemním mori.

Pansétníka Anglie Rusko Rakousko Německo Malta Francie

13 article

Nechceme tentokráte porovnávati síly jedno- tlivých států v Středozemním moři, ale nelze popírati, že rozvinutí dardanelské otázky za nynějších poměrů jes břitkou odpovědí na obmýšlené v Rakousku rozmnožení váleč- ného loďstva. Jako Německo vyža- duje podporu na moři od Rakouska. tak si ji Anglie zajišťuje od Ruskal Německá vláda musí se tvářiti jakoby nechtěla dělati žádných překážek, ale ve skutečnosti bude v Cařihradě dělati všemožné intriky, aby Ture cko průjezd válečných lodí úžinami nedovolilo. Než némecký vliv není dnes tak velký, jako za Abdula Hamida, jenž ve své pošetilosti a nesvě domitosti viděl v Německu svého ochránce a spa sitele. To vysvítá již z toho, že velitel e m, tureckého loďstva a organisáto- rem jest anglieký admirál, ačkoliv Turecho má již mapho let německého admirála t. j. štábního důstojníka, který se dobře hodi pro staré poměry, když turecké loďstvo ležslo a rezavělo ve Zlatém Rohu, Rozumí se samo sebou, že Francie musí již jako spojenec Ruska podporovati vzpomenutý návrh anglický, neboť ruské černomořské loďstvo může jí po případě velmi mnoho prospěti, tak že turecká vláda bude museti přání Anglie a Ruska vyhověti, kdyby i se jí to z formálných přičin nehodilo. Tím padnou okovy, kterými bylo Rusko sto let hnusně poutáno a na Středo- zemním moři nastanou zcela nov politické a vojenské poměry, kte- rým se musí jmenovité Rakousko a Italie přizpůsobiti. Snad poměry ty urychlí odstoupení Italie od trojspolku, k němuž bez toho jen dle jména náleží a proti němuž všechen italský národ brojl. Na Rakous ku budou poměry ty vyžadovati ne- smírných oběti pro námořnictvo neboť ono vězí v tenatech Německa, jež ho do- vede až do poslední kapky krve využitkovat pro své plány. Kopecký.

Hamid Kopecká Rakousko Německo Anglie Cařihrad Francie Rusko Turecho

14 article

K odchodu pruského ministra vojenství. O činnosti odstoupivšího pruského ministra vojenství šl. Einema, jehož nástupcem byl již jmenován velitel 2. armádního sboru generál pěchoty šl. Heeringen, uveřejňuje známý býv. plukovník Gaedke v »Berl. Tagbl.« po- sudek málo lichotivý. Ovšem mnohé, co se mu klade za vinu, není tak vinon osobní, jako spíše systému. Byl poslušným vojákem, jenž v hloubi srdce nemůže pochopiti, že se celý stát nespra- vuje dle vojenských zásad a proto přicháze s dnešními občanskými názory stále do kon- fliktu. Jednal však vždycky tak, jak si přála horní vrstva junkerská. Tak v oboru milítarismu za jeho šestiletého ministrování zůstulo vše při starém jak v otázce souboje, který sice zavrhoval, ale zároven prohlásil, že důstojník, který se nebije, nemůže býti trpěn v armádě, poněvadž uráží stavovské názory, tak i pokud se týče týrání vojáku, které jest podporováno vyloučením veřejnosti při soudním řlzení a úžasně mírnými tresty. Stejně neodčinil třídní a náboženske rozdtly, prohlásiv sice, že vyznání nemůže být překážkou, která by vylučovala povýjšení na důstojníka, hned ale dodav, že však nemá žádného donucovacího prostředku proti důstojni- nickému sboru. Rovnéž nedovedl se opříti po- litickému zneuživ ání čestný ch soudů. Za ného byly sice zvýšeny platy i vý- služné důstojníků, ale neněiněn konec vlastní při- čine přislovečné důstojmické bidy, totiž předčas- nému pensionování služby sehopných mužů. Nejplodnějst ještě byla jeho činnost v oboru techmiekých zdokonalení. Ta měl porozumění pro pokrok a dovedí ho pro armádu využiti.

Berl

15 article

lalzslcen vbaine molae sld ileqmy lěbove

16 article

Boje u Melilly. Zprávy, došté o útuku Kabylů na pevnos Penon de la Gomera, znamenají obnoven vážných zápasů. Útok na tuto pevnost, vzdá- lenou 130 kilomstrů od Mejilly, dokazuje, že domorodci nechtéji svůj boj obmezili pouze na Melillu,

Melilla Penon jít le Gomera

17 article

Sultána Muleje Hafida naplňuje špa- nělská válečná expedice v území Riffů největšími obavami a zamýšlí s vysláním poselstva do Melilly, jež by vyjednávalo se spaněl- ským vrchním velitelem generálem Marinou. Dne 11. t. m. povznesl se u Melilly špa- nělský připoutaný balon a spozoroval ležení Kabylů, které bylo pak úspěšně bombardováno z křižáku »Estramadura«. V Alhucemasua Penonu neustává vzájemná střelba. Zdravotní stav vojska španělského je dle úřadních zpráv dobrý. Očekávají se s velkým napjetím ozná- mené velké operace. Madridský zpravodaj »Figara« vyvraci z nejlepšího pramene zprávu listů, dle níž Španělsko pomýšlí obsaditi Tetuan. Není důvodů pro podobnou operaci a Španělsko vůbee hodlá omeziti operace na Melillu, nebude-li okolnostmi donuceno k jiným podnikům. Generál Marino svolil, aby delegáti Rifa v Melille vstoupili na loď, plující do Tangeru. Delegáti jsou pověřeni, aby žádali od Gebbera a španělského vyslanectví sdělení o podminkách míru

Kabyl Figar Melilla Španělsko Tanger

18 article

Situace ve Španělsku. O poměrech zavládnuvších ve Španělsku vyslovil se francouzský vyslanec de Herrera k jistému vídeňskému zpravodaji, že potlačené bouře v Barceloně měly ráz pouze anarchistický. Vyslanec popírá, že se udály projevy proti králi Alfonsovi. Panovník španělský prý neztratil svou popularitu, naopak obyvatelstvo mu prokazuje své nadšené sympatie. Král mnoho jezdí po zemi a všude mu připravují velké ovace. V pro- vincii Santander postaven byl z veřejných sblrek palác v ceně 1 milionu franků a darován králi. V provincii Pontevedra darovali králi ostrov Castagadu, aby si tam zřídil residenci. Královna Viktoria, mladá a sličná, zabývající se výchovou svých děti, nezúčastňuje se valně ruchu spola- čenského, ale je velmi oblíbena. Vyslanec je přesvědčen, že generál Ma rina, až dostane potřebné posily, rozdrtí Kabyly. Španělské zájmy musí být ochráněny a španěl- skému vlivu zjednána opět náležitá moc. Po- sledními událostmi nenastaly nijaké změny v mezinárodních stycích Španělska. Též úřadní styky se sultánem nebyly posledními událostmi nijak poškozeny. Kabylové jednali zeela nezá- visle od sultána. Jsou prý mezi nimi kmeny, smýšlející přátelsky se Španěly. Londýnský »Truth«, obyčejně spolehlivý pramen, oznamuje, že královna španělská v nej- bližších dnech odebere se do Anglie. Navštíví svou matku na ostrově Wighlu. Cestu podnikne- na královské yachtě španělské. Jak dlouho ostane královna na půdě anglické, závisí od dal- šlho vývinu vnitřně polilické situace španělské. V londýnských rozhodujíeích kruzích se dosud a obavami pohlíží na situaci ve Španělsku.

Herrera Alfons Santander ma Kabyl Španěl Španělsko Barcelona Anglie Pontevedra královna Viktoria

19 article

eVov saji

20 article

česká získala cennou jeho studií nový a sice velm důležitý podklad. Dr. J. V. Prášek.

doktor J V Prášek

22 article

* »Zlatá Praha«, velký obrazový týdenník v na kladatelství J. Otty v Praze. Duešní číslo přinášt opětně znamenité příspěvky českých i cizích umělcu výtvarných. Zvláštní zmluky zasluhuje zdařilá re produkce nádberného obrazu »Na táčkách« od Václ šl. Brožíka. Pozoruhodny jsou příspěvky.: Jůs. Lou koty barevná reprodukce obrazu »Vodník«, proslu lého ruského realisty V. M. Vasněcova » Kamenný věk« (edno z nejznamenitějších děl tohoto umělc zdobí dvoranu historického musea v Moskvě). Vikl Olvy »Madonna« a O. Fialy krajina »Z Hor. Bečvy« Část časová věnuje sloupce svoje pětistému slav nostnímu představení »Prodané nevěsty« na Národ- ním divadle a přináší podobizny účinkujících umělco. mezi nimiž vzácný host náš sl. Emma Destinnove zaujímá místo nejpřednější. Na stranách dalších je reprodukován pohled na chorvatské město Krajinu které je právě dějištěm okázalých národních slav- ností, pořádaných na paměť 100. výroči narozenín slavného rodáka a národního vůdce Ljudevita Gaje dále vyobrazení Gajova pomníku od Ivana Rendiče a jiné pozoruhodné obrázky událostí časových. Část slovesná je obobucena příspěvky předních českýeh literátů. Redaktorem »Zlaté Prahy« je Vincene Čer- vinka, část obrazovou řídí Viktor Olfva. Čísla ukáz ková posílá administrace zdarma. * Dr. Jaroslav Šťastný: Hranico Make- donie ve starověku. Nákladem vlastním. J. V. Hrubý: Tatar na vlastence, novinář a j. Moravská knihovna. Ročník 1908. Čís. 1. Ná kladem V. Brumovského v Brně * Karel Rožek: Dvě povídky o práci. Osení knihy mladých čtenářů 14. Nákladem F. Topiče Praze. Viktor Návrat: Na slunci a v ústraní Sbírka veršů. V komisi knihkupectví F. Karásk v Prostějově. Litomyšl. 15 barevných pohledů dle akva- relů prof. Fr. Růžičky. Nákladem J. R. Veselik v Litomyšli.

J Ott Václ Brožík Lou Vasněcov Madonna O Fiala Emma Gaj Gajův Rendič Olfv doktor Šťastná Hrubá Tatar V Brumovský Rožek Viktor F Karásk Růžička Veselik Praha Moskva Bečva Brno Prostějov Litomyšl Vikl Olva

23 article

Dr. Emil Schrutka šL Rechten- stamm: Grundriaa des Zivilprocessrechts. Duncken Humblot, Lipsko. Europlische Steuerwohen. Problemschrift von dr. Gustav Kolnig. Karel Konegen, Berlín. Lipsko. Dr. D'Okvietko: Le Péril Prussicn (Au lieu dlun schelling, des milliards). Paris. Lethielleux, libraireséditeur, 10, rue Cassele, 10. * Die Schweiz. Kleiner Führer durch die schön- sten Gezenden der Schweiz. Bearbeitet von H. Behr- mann. Vydáno v Curychu 1909. * Na poušti. Velký čtyřdílný román od Karla Saliny. K vydání uspořádal Antonín Macek S předmiuvou, stručným životopisem K. Sabiny a dodatkem, obsahujícím Sabinovu: „Obranu proti lhárům a utrhačůmr“. Nákladem Tiskového výboru českoslovanské soclálně“demokratické strany dělni- cké, čusopis „Zár“, Praha II., 1959. * Nové tarify c. k. rakouských stálních drah. Napsal cís. rada V. Kocourek. Nákladem vlastním. Cena K 2.—. Brožurku lze obdržeti u administrace „Obzoru železničního a celního“ v Českých Budě- jovicích. *Ivan Kraskos Nox et solitudo (Noc a sa- mota). Básne. Nákladoma Knihtlačiarského účastinár- ského spolku v Turčianskom Sv. Martine. 1909. Strán 42. Cena 60 halierov * Maliny, lihovonné ovoce nažich zahrad a last. Pod tímto títulem vydal právě známý a v nejširších kruzích velice oblíbený spisovatel Václav Sou- kup, býv. vrchní kuchař a cukrář v Londýně, Paříži u Vídni, novou svoji práci, která zajisté setká s s touže pozorostí jako všechny jeho publikace vřod- chozí. Obsahuje jenom z praxe získaně a veskrz vyzkoušené návody a předpisy, jak možnos toto u nás tak ohlíbené ovoce nejlépe v domácnosti, restauran- tech i cukrárnách všemožnými způsoby zužilkovati. Vydalo ji knihkupectví Hejdy a Tučka v Praze II.

doktor Schrutka Problemschrift Kolnig Konegen D Okvietko Paris Cassel Kleiner Führer Bearbeitet H Behr Karel salina Macek V Kocourek Kraskos Malin Václav být Hejda Tuček Lipsko Berlín Curych Sabinov Český Buda Londýn Paříž Vídeň Praha II Duncken Bellot Gezenden der Schweizstán Praha II šL Rechten Grundria desátník Zivilprocessrechts Le Périly Prussicn die Schweiz die schön Turčianskom svazek . Martin . 1909

24 article

* Kniha o myslivosti. Napsal Josef V. Roz- mara, ilustroval V. L. Anderle. „Kniha“ vychází v sešitech v nakiadatelství J. V. Rozmary v Písku, za subskripění cenu 10 K. Ukázkové sešity, zašle vydavatelství každému skutečnému interesentu. — Leží před námi první dvě čísla vzácné odborné lite- rární publikace. „Kniha o myslivosti“ jest opravdu něčím překvapujícím, dílem — jak po stránce tex- tové, tak i pokud se úpravy týče — neobyčejně cen- ným. Celá česká veřejnost zajistě s povděkem uvítá tento spis, neboť nic podobného v české lesnicko- lovecké litemtuře nemáme a starší české knihy ny- slivecké jsou buď dnes již úplně nevyhovující anebo rozebrány. Kniha Rozmarova jest psána v každěm směru moderně; obsah svědří nejen o neobyčejně routině spisovatelově, ale i o jeho velikých odbor- ných vědomostech. Ba lze právem říci, že jest to spis úplně původní — a tím tedy pro české lesníky, myslivce a přátele přírody zvláště cenný. „Kniha o myslivosti“ hodí se v první řadě za učebnici pro ty, kteří studují vědy lesnické a myslivecké, za dru- hé jest výhornou pomůckou i pro staršího, zkušeného Nimroda, který jistě, srovnav zkušenosti svoje s ob- sahem spisu, s uspokojením zařadí knihu do své knihovny. A věru, že neměla by Rozmarova „Mysli- vost“ chyběti v žádné lesovně a myslivně. Vždyt je to — krátce řečeno — pravé myslivecké „vade- mecum“. Podbiknouti ještě třeba, že ilustrace pro „Knihu o myslivosti“, z nichž mnohé jsou vzácně dvoubarevné umělecké přílohy, zhotovil známý český ilustrátor lesní správce a akademický malíř V. L.

Josef Roza V L Anderle Rozmara Rozmarův Podbiknouť Písek

25 article

Anderle. * Dětem slabomyslným věnovati musí společ- nost lidska zvýšenou pozornost, aby předešla sociál- ním zlům, zločinům a mravní zkůze, kterou působ tato nešťastná individua, nejsou-li od mládí zvláště pečlivě a úcelně vychována. Jak výchovu takovou zaříditi, radí právě vydaný spis Al. Novotnéh „Vyučování slabomyslných. který vyšel iako XVl.

Anderle Al

26 article

n tib e svazek ,Knihovny Komenskéhor nákladeny Družstv lnllsov knilitiskárny v Zábřeze. Jak nojlépe zaměsinati děli praci-hrou, po radí kniha K. Vavnouška „Modelování malých“ která podává nejen návod. jak věsti modelování dětl. ale i četné fotograf. předlohy k zajímavé, vy soee zuštechiťující a výchovné zábavě dětí od 3.—14. ruku. Kniha vyšla jako XV. svazek „Knihovny Komen ského“ nákladem Družstva knihtiskárny v Zábreze. * Neruda mládeži. Dávné přání, aby se naší mlá deži dostávalo knih od seriosních spisovatelů, knih o jichž umolecké kvalifikaci není pochyby, jest pra- videlne splňováno každým novým svazkem „O se- ní“, knih mladých čtenářů, jež vedením Ad. Weniga vydává nakladatel F. Topíč v Praze. Třináctý sva- zek „Osení“ jest skutečným milým překvapením; „Výbor z básní Jana Nerudy“. Výbor uspo- rádal sám redaktor aučitel Ad. Wanig. předmluvu „O básníku Janu Nerudovi“ napsal známý a nad jin povolaný kritik, profesor Arne Novák. dovell o l Hudlba.

Komenskéhor K Vavnouška Komen Neruda Wenig F Topíč Novák Zábřeh Praha Družstv Ada

27 article

+ Zpšvohra Národního divadla. Ve středu p krátké teprve činnosti rozloučila se s divadeln drahou pí. Doubravka Černochova-Bram bergrová. Jak skromně přišla, skromně odcbází zanechávajíc vzpomínku umělkyně snaživé a sympa- tické. Zpívala vždy hudebně velice intelligentně dbajím přesnosti a váusu. Nejzdařilejšími jejimi vý- kony byla Micaela v »Carmen«, Jitka v »Daliborus pastýř v »Tannhäusru« a víla v »Oberonu«. Právě když hlasové nejlépe začinala se rozvíjeti, jak uká zala posléze jmenovaná úloha, nepřízní osadu od- chází. V téže partii, ve které na jeviště vstoupila jako Lidunka v Blodkově komické zpěvohře »V studni«. Podala ji se stejnou bedlivostí, prostotou a skromnosti, jak leží v povaze její. Paní Černo- chova Brambergrová jest hledanou koncertní pěvkyní. Přesvědčili jsme se o tom v uplynulé sai- soně. Proto podobá se pravdě, že nezanikne úplně v zátiší soukromí a že hudební veřejnost aspoň ne koncertním podiu shledá se s uí opětně.

Černochův Carmen Jitka Oberon Blodkův Černo Zpšvohr národní divadlo Daliborusko pastýř

28 title

Různé zprávy.

29 article

melee = Automobil vjel do vojska. Z Londýna, 19. srpna. (K. k.) Dnes časně z rána vjel, jak se ozna- muje z Tielsheadu, automobil do oddělení vojska. které se vracelo ze cvičení do tábora v Rolestomu Podle jedně verse bylo zabito sedm vojáků a pora- něno 20. podle jiné verse 8 vejáků těžce poraněno = Osudný výbuch lokomobily u mlátíčky. Z Pa- říže. 12. srpna. Ze Saumuru se oznamuje, že včera na sousedním panství explodovala lokomobila mlátičky při mlácení obilí. 4 dělníci byli na místy usmrceni. Následkem výbuchu vznikl oheň, kterému veškeré obili, jakož i několik budev padlo za obát = Při koupání v muři utonuli. Z Paří ze, 19. srpna, (K. k.) „Matin“ oznamuje z Boulogne-sur-

Londýn Tielshead Saumur Boulogne

30 article

Merut Tni zřizenci zdejší provazárny byli při kou- peli v moři zachyceni proudem a odplaveni. Jed- noho podařilo se zachrániti, kdežto oba druzí uto- = Neštěsli na jezeře. Z Pařížé, 12. srpna (K. k.) U Clermont-Ferrandu překlopil se včera na blizkém jezeře člun s 10 osobani. Z osohy které se zachytiiy okraje člunu, podařilo se zachrániti. Ostat- ní utonuly. =Loupežný útok v bance. Ze Rěky, 12 srpna. (Uh. tel. kor. kanc.) Policejní úřadník, jenz byl pověřen vypátráním vrahů, kteří se dopustili lou- peže ve rěcké Lidové bance, požádal dopravní ře- ditelství uherských státních drah, aby kontroloval všechny osoby, které si kupují lístky na chorvat- ských stanicích. Mimo to byli vysláni četní tajní po- licisté, aby pátrali na tratich, ústlcích v Záhřebu. Filišlku Uherské všeobecné ověrní banky zaslala od- měnu 100 korun policejnímu strážníku Janu Ratko- vičovi, který s nasazením živola zatknul loupež- ného vraha Kišiněvského, Od obecního zastupitel stva dostal 400 korun a byl jmenován policejním strážníkem první třídy. Kišiněvský byl konfronto- van s Konstantinem Boičem, který bydlil společn s Rusy. Popírá však, že zná Kišiněvského. Policie vyslala dva strážníky s Boičem, aby v automobilu pátrali po okol

Jan Ratko Konstantinos Boič Rus Boič Pařížé Clermont Ferrand Rěky Záhřeb rěcký lidový banka všeobecný ověrní banka

31 article

— Zpronevěra v městské správě. Z Berlína. 12. srpna. V Barlensteinu budí velký rozruch zatčení náměstka předsedy městského zastupitelstva, set- níka m. sl. a justičního rady šl. Schimmelpfenga pr podezlení, že zpronevěřil značné obnosy. Byl zatčer na poště, kdež si chtěl vyzvednouti dopisy. Při pro- hlídce byl mu odňat revolver, znašný obnos peněz pas do ciziny, načež byl dopraven do vyšetřovací vazby. z Násilný únos školačky. Jak se sděluje z Vra- tislavi, unesl generální adjutant Uthol, pomocník vnr- šavského generálního guvernéra, jistou gymnasistku a znásilnil ji. Otci dívky nabízel adjuntant peníze ter však je odmitl a učinil oznámení. Na to byl prý administrativně vypovězen do Sibíle, podařilo se mu však uprchnouti do Vratislavi — Usmrcen rojem včel. Z Poznaně, 12. srp- na. V obci Muštenu byl rolník Klemke při svážení obilí napaden rojem včel a ubodán. Rovněž jeden kůň byl včelami usmrcen. Stav několika osob, které chtěly napadenému přispěti, jest také povážlivý. = Klášterní spor v Tilburgu. Z Rotterdamu. 12. srpna. Jak již sděleno, byl opat trappistského kláštera v Tilburgu pro nepořádný život sesazen, zdráhal se však uposlechnouti rozkazu papežova, aby opustil klášter, ba zatajil rozkaz také svým podří- zeným, když však mniší zvěděli, že opat byl sesa- zen, odešli z kláštera. Tento spor, jenž budil velký rozruch, byl nyní urovnán. Tappisté vráti se do opatství, kdež budou opět vařiti své proslulé pivoa neposlušný opat ubytuje se jinde.

Berlín Vratislav Poznaň Mušten Tilburg Rotterdam Uthol

33 article

g měnn sl o laniove

35 article

Spor o Kretu. Celkový dojem posledních zpráv o kretské otázce jest, že napjeti mezi Tureckem a Ře- ckem znučně polevilu. Přispěla k tomu kromě působení velmoci zvláště moudrá a smířlivá od- pověď recké vlády a také mírné pronrásení Kreťanů. V tureckém ministerstvu zahraničních zá- ležitostí se prohlašuje, že ministerská rada po delši diskusi se usnesla, že se má řecká odpo- věď pokládati za uspokojivou a v nové noté bude se žádatí na Řecku jen za některá dopl- ňujiel vysvětlení, Proto také turecký vyslanee prozatím neopustí Atheny. Také v solunském mladotureckém komilétu ochabuje, jak se zdá, válečná nálada následkem intervence s ujištění velmoci. Komitét uklidňuje rozčilené obývalelstvo a poukazuje, že krefská otázka bude smírně rozřešena na prospěch Tus recka. Přes to však není vyloučeno, že dojde k výtržnostem obyvatelstva, zvláště na thessatské hraniei, poněvadž se tam válečná nálada stále udržuje.on Rozhodně však lze pokládatí kritický mo- ment v kretském konfliktu za překonaný a lze očekávati, že dalsí jednání o konečnou úpravu budoucího poměru ostrova bude miti klidný průběh.

Kret Turecko Řecko

36 article

Konsulové ochranných moeností v Kaneji podali včera provisorní vládě toto prohlášení: Za účelem odstranění bezprostředního nebez- pečí nynější situace a za účelem zamezení opětného obsazení Krety mezinárodním vojskem, jest nezbytně natno, aby status qno na ostrově v okamžiku výklizení byl přesné šetřen, ze- jména pokud se týče vztýčení řecké vlajky, jež se stalo po vyklizení. Odpověď provisorní vlády má býti dána do soboty večer Kretská vláda je v zásadě ochotna povolti velmocem, pokud se týče sejmutí řecké vlajky s pevnosti kanejské, prohlašuje však, že vzhla- dem ke vnitřním obtížím je žádoucí, aby byla povolena nějská lhůta. Pevnost sama má býti zrušena a proměněna ve veřejné místo. Také v Topchaně ve vnitrozemí má býti řecká vlajku odstrnnéna. Někteří agitátoři nejsou ovšem a usnesením exekutivní komise kretské spoko- jeni, ale členové komise dali na srozuménou, že na svém rozhodnutí setrvají a podaji demisi, kdyby se setkali e nepřekonatelným odporem. Z francouzského ministerstva zahraničního se sděluje, že staniční lodi ochranných moc- nosti mají rozkaz, ihned vyloditi vojsko, kdyby se kretská exekulivní komise zdráhala řeckou vlajku na celém ostrově odstraniti, nebo kdyby provádění tohoto rozkazu způsobilo nepokoje.

37 article

Kritická siluace v Persii. Finanční hospodářství starého režimu ztě- žuje nové vládě perské zjednání pořádku. Od- mitají-li nacionalisté přes to eizí půjčku, činí to patrně z obavy, že by se tím dostali také pod eizí vliv. Ministři snaží se vyhověti přáním ná- roda, to však je při nynějším špatném finančním stavu nemožno. Hodlali odstoupiti a jen n prosby vladaře setrvali v úřadech. Konfiskovan jmění osob, vojenským soudem odsonzených nestačí k úhradě po několik let zadrženého platu ve vojsku i v úřadech. Situace jest velmi kritická a panují obavy. že opět vypuknou nepokoje. Různé kočovne kmeny na jihu se vzbouřily a nechtějí uznávat vládu ani nového šacha. Vzbouřenci hodlaj

Persie