Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zemaědělstvi

3

Přílaha „Národních Listů“ k číslu 221. ze dne 12. srpna 1909.

4

Obchod

5

— Prtmysl

6

Finančnictví

7 article Telegrafické zprávy.

Telegrafické zprávy. Nová železářská společnost. Z Vídně, 11. srpna. (»N. Fr. Pr. «) Dnes po delších přípravách byla udělena koncese nové železářské akciové společnosti. Koncesionáři jsou hr. Ervín Nostitz-Rieneck, firma C. E. Petzol a spol. ve Vídni a Úvěrní ústav. Sídlem společ- nosti jest Vídeň, účelem podniku živnostenské provozování báňského a železářského průmyslu, jakož i obchod s jeho výrobky, dále zfskání koupí těchto podniků: 1. Železáren v Rolavě Schindwaldu, dosud náležejících hr. Ervínu Nostitz Rieneckovi se všami budovami za obnos 2,750 000 K proti akciím ve stejném nominál- ním obnosu. Hypoteční dluhy na tomto majetku čint 182.924 K. 2. Zlskání továrny a reali firmy »C. Petzoid a spol.« v Neudeku z 2,250 000 K proti zkcifm nového podniku. Oba podniky budou koupeny za obnos 5 milionů K. Základní kapitál společnosti čint 10 mill.K v 50.000 akcilch po 200 K. Z toho bude ho- tově splaceno 5 mil. K a 5 mil. K činiti bude přínos zmíněných dvou podniků. Akciový kapitál může býti zvýšen bez státního schválení na 15 mil. K. Kanadsku-pacifická dráha. Z Montrealu, 11. srpna. (K. k.) Přijmy společnosti kanadsko pacifické dráhy činily od 1.—7. t. m. 1,627000 dolarů t. j. proti slej- nému období loňského roku + 157.000 dolarů. Barok-Moszazos a spol. Z Vídně, 11. srpna. (»N. Fr. Pr.«) Továrn na emailové zboží firmy Barok-Meszaroz a spol. ve Füleku jednala již delší dobu o přeměnu v akciovou společnost s akeiovým kapitálem 1,400 000 K. Jelikož toto jednání prozatím ne- vedlo k cíli, byla firma nncena zažádati o pro- longaci. Závazky, po případě hypoteční dluhy, činf 200 000 K.

Nostitz Rieneck Nostitz Rieneck Vídeň Francie Rolava Montreal Fülek C . E

8 article

Americké kabelové telegramy. (Závěrcčné kursy z dnešního dnal) Z Nového Yorku, 11. srpna. (Peněžní Burss. Závěrečné smýšlení peněšní bursy perné. Obrat akcií 970 000 (700.000). Union Pacille 2067/2 (204.503. Kunada Pacifie 186.50 4186.501, Steel eommous 78.— (27.50).. Balttmore and Ohto 119.75 (1195/. 11. srpna 10. srpna Rlo falr čls. 7 . . . . . na srpen . . . . . . na říjen . . . . . . . 5.45- v o n Cukr. 11. srpna 10. srpua Cukr (Fair Muse.) . . . 358 8.56 Tuky Western Stean . . 1180 11.75 Tuky známka Wileox . . 12.— 12.— Pšenlce. Z Novéko Yorku, 11. srpna. (Obllní bursa. Bnvýšlení obilní bursy pevné. 11. srpna 10. srpna pohotová nová sklízeň . . 111.25 110. 25 105.75 na září nová sklizeň sa prosinee nová sklizeň. 1031/2 1027. kukuřlce. 11. srpna 10. srpna na září. . . . . . . . 721/2 725 na prosinec . . . . . . 64/% 6 4.25 na květen. . . . . . . Petrolej 10.65 raflnovaný, kesenový rallnovaný Standard White 8.25 8.25 b e Kovy. 11. srpna 11. srpna 12.75 12.85

Cukr Nový York Novéko York Union Pacille 2067 / 2 Steel eommous 78 Musa Balttmore and Ohto 119.75 rlův Tuka western Stean 8.25

9 article

Měď. . . . . 12.92 13.15 . 29.80 29.90 29.40 29.60 Čin Želeno čís. 2. . 16.75 17.50 16.75 17.25 Bavlna. Z Nov. Yorku. 11. srpna. (Bavlnářská burs. Bavlnové lhůty byly z poátku seslabeny násled kem slabých zpráv Iiverpoolských, později se však zotavily na úhrady a skoněily slaběji a stále na tlak baissiérů. 11. srpna 10. srpna 9. srpn 12.60 12.40 pohotová . . . . 12.60 11.88 12.15 na srpen . . . . 12.16 11.80 12.06 na říjen . . . . 12.07 11.85 na prosinee . . . 12.09 12.09 na březen . . . . 12.08 12.10 11.85 Závěrečné smýšlení pevné. Z Nov. Orlennu, 11. srpna. Na srpen. 12.1 (13.41), na říjen 12.— (12.01.

16.75 pohotový 11.80 11.85

10 article

st Z Pešti, 11. srpna. (Zvl. telegr. »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 28.000 q o 10 až 12 h levněji. Platila za 50 kg: pšeni ce tisská 80 kg K 14 55, 78.5 kg K 14..30, ba- nálská 80 kg K 14.55, 77.5 kg K 14.05, török bečská 79 kg K 14 3714. bečkerecká 80 5 K 14.50, stolno-bělehradská 78 kg KK.. 14. 25. rumunská 80 kg K 14.45, srbská 78 5 K 13 70, 78 kg K 13.60; žito K 9. 60 až 9.80, oves K 7.50—7 60; řepka K 13. 50. Terminový obchod byl z počátku liknavý na levnější kursy z Ameriky, zotavil se na uklidáujieí zprávy z Berlina. K večeru znamenala: páenice na říjen K 13.59, na duben 1910 K 13 79; žito n říjen K 9.89, na duben K 7.49; oves na říjen K 7 60; kukufice na srpen K 6.95, na květen K 0—; řepka na srpen K 13 85. Plodinový trh byl bez obchodu, ceny nezměněny. Počasí: krásně. Londýnská bursa. Z Londýna, 11. srpna. Konsoly září 841/„, Rupie 62.50, japonská renta 89.75, španélská renta 95.50, uherská zlatá 95—, Kanada Pacific 191/2, diskoniu 1/1.. lombardy 41/2, italsků renta 103.—, stříbro 211/. směnky na Vídeň —.—, Rio Tinto 78.25, Randské báňské hodnoty 10.53. Smýšlení pevné. Z Hamburku, 11. srpna. (Večerní bursa.) Kre- ditky 203. 60. Smýšlení klidně. vA Z Lendýna, 11. srpna. (K. k.) Obilní trh Smýšlení všeobecně povolující, cizozemská pšenice o 6 d. lacinější, ostatní nezměněno. Řepkový ole 26 sh. Uherská mouka 59 sb. 9 d. Dovoz: pšenice 20.222, ječmene 6000, ovsa 50.000 kvart. Počasí krásně.

Platil Pešť Amerika Berlín Londýn Kanada Vídeň Rio Tinto 78.25 Hamburk kg 7 60

11 article

Ochrana důlního dělnietva prot hromadným neštěstím. Velké důlní katastrafy, jako na př. byla lonská explose na pruském dolu Radbod, vždy obrátí pozornost široké veřejnosti na nebezpečí, spojené s důlní prací. I nebude snad bez interesu pojednati o ochranných prostředeích, jimiž lze dělnictvo proti nebezpečí důlní práce chrániti, zejména pak proti neštěstím hro- madným. Nebezpečné momenty práce té při vší svě rozmanitosti tvoří dvě velké skupiny: nebezpečí jež dle povahy své ohrožuje vždy jen bezpeč nost určitého počtu jednotlivců, kteří měli jistý vztah k důvodu neštěstí, pak neštěstí, jež ohro žují hezpečnost celého dolu, všech v něm za- městnaných, neho části jich, aniž ohrožení měl určitý vztah k momentu nebezpečl. Do první skupiny náleží nebezpeči, po- vstávající z povahy kamene, pod nímž dělník pracuje, z užívání strojů, z práce střelné a pod. Jest zřejmo, že ochrana proti tomuto druhu nebezpečí je daleko snazší, ježto nebezpečné okolnosti lze lépe přehlédnouti a zjistití a ná- sledkem toho i jim předem brániti. Do druhé skupiny patří, abychom tak řekli specifleká nebezpečí práce horníkovy, jež časte nabývají povahy katastrofální. Jsou to hlavně čtyři nepřátelé z této sku piny, kteří ohrožují prácí i život horníka: plyny, uhelný prach, voda a ohen. Z plynů jest to především methan — tra- skavý plyn. — který vyskytuje se jako produkt procesu zuhelnatění skorem ve všech uhelných dolech, tu ve větším, tu v menším množ stvt.

Radbod

12 article

Je-li určité množství plynu toho smíseno se vzduchem, stači sebe kratší styk s plamenem, aby nastal výbuch, který svou drtivou silou niči životy a třístí vše, co v cestu se mu staví. Však ani ten, kdo nenalézal se v dosahu sa- mého výbuchu, není ještě bezpečen; výbuch. který v podetatě jest jen momentním spálením plynů, vyvijl totiž spousty plynů nedýchiatelných neb i otravných (kyselinu uhličitou a kysličník uhličitý), které nemajíce v úzkých prosforách důtních, výbuchem zasažených, dosti místa, rozšiřují se i do dalších částí a je ztracen, kdo v čas neunikl jich dosahu. Je přirozeno, že v brzku hledal horník ochranu proti tomuto zlému nepříteli, jehož blízkosti vyhnouti se nemůže. A tu seznato se brzy, že jediným účinným prostředkem, jímž možno se chrániti v dolech proti třaskavým plynům, jest zřediti neustálý výron plynů z uhla vzduchem tak, aby v důlních prostorách bylo stále ovzduší, ne-li zcela plynu prosté, tak aspoň s tak malým obsahem plynu třaskavého, že směs ta není schopna výbuchu. Proto také všechny hornopolicejní přodpisy předpisují dů kladnou a nepřetržitou ventilací důlních prostor stanovice současné, jak velké smí nejvýše býti množství plynů ve vzduchu, kde dělník praeuje a určujíce celou řadu detailních opatření, která směřujk vesměs k zahezpečení bezvadnéhoa účinného větrání dolu.

13 article

V tom oboru učinily doly u nás ohromný pokrok a pravidlem jsou dnes doly, jichž pro storami prochází v minutě několik tiste krychl- vých metrů vzduchu. Dalším prostředkem k za bránění výhuchu plynů jest odstranění možnost jich zanícení. Že nejvělším nebezpečím by druhdy otovřený kahan horníkův, je známo Vynález Davyova bezpečnostního kahanu učini z lampy kdysi nebezpečné spolehlivého průvod čího horníkova, který nejen odstranil nebezpeč zanicení plynů, nýbrž i udává horníkovi, mnoho plynů ve vzduchu jest. Ovšem i nejdokonalejší lampa může se státi nebezpočnou, jestliže s s ni nesprávně zachází, nebo jestliže se rozbije, kdy otevřený plamen, zbaven ochranného drá- těného pletiva, může vejiti ve styk s výbušnou směsl. V tomto oboru závisí bezpočnost nejen jednotlivce, nýbrž i celého dolu od pozornosti jednotlivého dělníka a tu lze řici, že bezpeč- nost důlní práce jest úměrna se vzděláním děl- nietva: Čím inteligentnější je dělník, tím menší jest pravděpodohnost zneužití lampy nebo jiného zanedbání, jež by mohlo míti za následek vzní- cení plynů (na př. koufení v dole).

Davyův

14 article

Jiným činitelem při možném vznícení plynů je střelná práce. Moderní technika vždy víc uživá trhacích látek jako náhrady za lidské síly. I je přirozeno, že i v hornictví záhy za- čalo se ji užívati. V uhalných dolech ovšem brzy seznáno, že střelná práce přinesla nová nebezpečí — plamen při odpálení rány snadno vzníil plyny. Mnohými pokusy toprve zdařilo se nalézti složení trhacích látek, které při výbuchu svém nejsou schopny plyny třaskavé zanítitia dnes jest u nás ve všech dolech, kde plyny ty se vyskytují, užívání trhacích látek upraveno přísnými předpisy, které přesně stanoví, které látky smí býti užito a v jakém nejvyšším množ- ství, takže nebezpečí zapálení plynů přiv střelné práci skorem úplně jest odstraněno. Mimo to je stanoveno, že střelnou práci smějí prováděti jen osoby, které prokázaly způsobilost k ní ne jako dřive každý havíř, čímž dána vše- možná záruka, že střelná práce bude prováděna jen způsobem nejbezpečnějším Novější zkoumání objsvilo nového velmi nebezpečného činitele při dobývání uhlí — uhelný prach. V dřivějších dobách pohlíželos naň jen jako na nepohodlný odpadek dobývání však dnes jest již experimentslně zjištěno, že uhelný prach sám může býti šičitelem explosí. ba že i sám za určitých okolností může způso biti výbuchy, který svou silou ničivou předsti hují i výbuchy plynů. Jest to obdobný zjev jako při výbuších mlýnů; jemný uhelný prach, vznášející se ve vzduchu, náhle se slučuje s kyslikem vzduchu, čímž vyvine se tak ohromný zár, že část prachu mnohdy i zkoksovati, jakož i vyvine se takové množství plynů, že svou expanst podobně jako trhací látky vše ničí. Jak pokusy dokázaly, stoupá nebezpečnost prachu uhelného, je-li ve

16 article

do 11. srpna 10. srpn

17 article

stvku s dosti malým množstvím třaskavého

18 article

plynu a poněvadž plyn ten je v uhelném dolu skorem vždy přitomen, jest uhelný prach zlým hostem v dolu. Ochrana proti němu záleží jednul v zabránění jeho tvoření, jednak v odstraňování jeho. V prvém oboru nelze vždy dosíci žádou cího úspěchu, ježto dobývání uhlt bez drcen jeho není možno a mnohé sloje už svou pova- hou jsou náchylny ke tvoření prachu i musíe hlavní zřetel obraceti k tomu, by povstalý prach učiněn byl neškodným. K. tomu, účelu slouž zvláště odstraňování prachu vodou. Prach ve vzduchu poletujieí sráží se ze- jména ve střídách těžních stále fungujíeím závojem vodním, kromě toho silným postřiko- váním dosahuje se usazení prachu na zemi odkud se pak vodou splavuje., Vzhledem k ne- bezpečnosti uhelného prachu předpisují naše hornopolicejní předpisy odstraňování, prachu častým postřikováním a nařizují, by k tomu účelu byly do důlních prostor položeny vodo- vody, kterými by dostatečné zvlhčování uhel- ného prachu bylo snadno proveditelno. Jak ne- bezpečným jest uhelný prach, ukázaly znovu pokusy konané letošního roku v Anglii ve velkém rozměru; lak na př. otřes způsobený v pokusné stules výbuchem asi 300 kg ubelného prachu, bylo eítiti na 7 km v okol. A konečn i katastrofa na dole Radbod má, pokud z prr- ních zpráv v denních listech bylo lze souditi ráz výbuchu uhelného prachu.

Anglie kg km

19 article

Též v Předlitavsku věnuje se veliká po zornost studiu, jak zabrániti výbuchům plynů z uhelného prachu. Zvláštní komise, sestavené z nejlepších odborníků, již po někulik let zkou- mají otázku tu, a výsledky jejich pokusů slouží pak za podklud ochranných nařízení úřadních, stále se zostřujících. Studium to jasně ukázalo že sotva se v brzku podaři úplné zameziti takové katastrofy, a proto se vyskytuje snaha, aspoň je omeziti na míru nejmenší. A tu ulá- zaly zkušenosti ztskané při různých explosích, že nejjistější jest rozděliti jámu ve více na sobě nezávialých oddělení tak, aby výbuch na- stalý v jednom nemohl sa přenésti do druhého, a tak aby v nejhorším případu ztraceni byli jen ti, kdož v oddělení tom právě se nalézají. Lon na př. omezen byl počet osoh v jednom oddě lení pracujících pro kamenouhelné doly obvodu vídeňského hejtmanství na 80. Kromě toho na- řizuje se činiti opatření, by explose i v témte oddělení byla lokalisována. Při mnohých explo- sích se totiž ukázalo, že se plamen výbuchu zaslavil, když dostal se až k vjhké částe jámy, i tvoří se taková vlhká pásma uměle. Praktické ceny jim upřiti nelze, ovšem předpokládaje že pásma ta jsou dostatečné dlouhá. Však právě proto nutno názor v odhorném tisku vyslovený, že by bylo možno jimi chrániti malé skupsny dělníků — tuším, že mluveno bylo o 10 — pokládati za příliš oplimistický, příliš zavánějící theoretisováním u zeleného stolu.; jestit téžko tomu, kdo důlní práci zná, předslaviti si, jak by bylo možno návri ten prověsti; nebot pásmo takové musí míti velkou délku, máli chrániti zejména proti explosi prachu — pů- sobíť v podstatě jen ochlazením, které nastane vypařením jeho vody.

Lon Předlitavsko

20 article

Jiným nebezpečím pro horníka jest důlní požár a sice hlavně tím, že se při hoření vyvinuje množ- ství plynů nedýchatelných, které záhy naplní důln prostory a zadusí vše, co živého v jich dosahu. Aby bylo možno učiniti si o množství tom pojem, uved jen, že při známém požáru r. 1892 v příbramských dolech, kde nikdo důlní požár nepovažovali za možný. shořelo asi 80 m* dříví, čímž se dle výpočtu znalce vyvinulo přes 114.000 m' dusivých plynů. Při hofení uhlí není vývin plynů menší. Potravu nalezne požán v dole, hlavně ve dřevě zabudování, v uhelném dol i v uhlí samém. Vzník jeho přičítati lze buď zapa lení při neopatrném zacházení se světlem nebo při střelné práci, v ubelných dolech též vznícení se uhl sama sebou. Zejména na Kladensku a v hnědouheln pánvi české vyskytují se požáry takové. Též explos může býti původcem požáru. Vyvíjejí li se plyny v dolu kde vznikl požár, nastane samozřejmě nebezpečí ex plose. Krom toho vyvíjí se při hoření uhli v dol následkem nedostatku kyslíku vždly kysličník uhli čitý, který jest jedovatý a jsa bez chuti i zápachu

Kladensko

21 article

může se šířiti do okolních prostor, nesa zhoubu pra cujícím tam. Plyn ten však také tvoří se vzduchen výbušnou směs a tak povstane snadno při požáru explose, jež zmičí ty, kdož pracují na omezení je ho- Proti požáru ochranou jest jednak pozorné zacházeu se všlm, co by zapáliti mohlo, jednak — zejmán při uhll, které k samovznícení má sklon — stal kontrola dolu. Za tím účelem zřizují se zvlášlu hlídky, které dnem i nocl procházejí všechny pro story i tehdy, když osazenstva není v dole, aby hned jakmile zpozorují známky počínajícího požáru, mohi býti učiněna opatření na jeho uduženi. Rozmůže- se požár, pak často nebývá možno, zdolati jej usa vřením jednollivých částí v dolu a pak nezbývá ne uzavříti jámy samy, po případě zatopiti colý důl Poněvadž vznícení uhlí samo sebou povstává tlm že se uhlí okysličuje, když vzduch se jím prodirá jest v dolech takových způsob větrání velmi důle žitým a předlitavské hornopolicejní předpisy mají pro doly takové řadu speciálních ustanovení, jež tuto blíže rozbírati ovšem nelze.

22 article

Ať už nastala explose nebo požár, jest při- rozeně první snahou zachrániti ty, kdož v dole katastrofě nepodlehli. Jest to úkol těžký, nebo znamená dráti se záhubnými plyny, t. j. stří- dami, kde vše bývá rozbito; úkol tento nemůže podniknouti nežli mužstvo zvláště k němu způ sobilé. Proto jest předepsáno, že na dolech, kde explose jsou možny, musí býti vždy určilý počet lidí vycvičených v užívání záchranných přistrojů. Aby mohlo záchrunné mužstvo do dusivých plynů vniknoutí musí miti k disposici dostalek přistrojů, které mu umožňují dýchati nezávisle od atmosféry v prostoře, kterou se bere. Bylo skonstraováno několik takových pří- strojů, mnohé velmi geniální, ale bohužel nelze řici, že by jimi bylo docíleno příliš skvělých výsledků; jsouť poměry, za jakých jich, má býti užito, přiliš nesnadny a hromě toho hraje při užití jich velkou roli. paychický stav toho, jenž se v nich nalézá — rozčilení v takov

23 article

kritické době jest nutně veliké a proto třeba při užití přístrojů těch, ve vážném okamžiku vždy opatrnosti, aby počet oběti katastrofy neby rozmnožen snad záchrano. Jiným prostředkem pro přípaď katastrofy jsou podzemní záchranné komory. Při různýei katastrofách ukázala se, že mnozí zachránili se tím, že se uzavřali v odlehlých koutech dolu, tak že dusivé plyny neměly k nim přistupu i zřízují se na vhodných místech dolu komory do nichž ti, kteří nemohou již utéci před plyny k šachtě, nebu jimž východ byl odříznut, mohou se uzavříti — v naději, že vzduch tam na shromáždéný umožní jim žití, nežli přijde po- moc s vrchu. V nejnovější dohě zavádí se do komor těch i telafonické spojení s povrchem i vedení stlačeného vzduchu, mimo to opstřují se konservami, vodou a pod. Jest to zajisté ochranný prostředek, který se může mnohdy osvědčiti, který však též může se státi. hrobem těch, kdož do něho se ukryli. Zásadou mus i dále zůstati, že není bezpečen, kdo nedosta se z dolu ven.

24 article

Konečně ohrožuje bezpečnost dolu mnohdy i voda, která buď se prodere s povrchu do podzemních děl, nebo pocházi ze země samé. a majíc značný tlak, vyplňuje velkou silou pro- story ty, takže ten, koho zastihne nebo komu uzavře východ, bývá ztracen. Též z neznámých už starých šachet může se dostati do děl. Po- dobným nebezpečím jest též kuřavka, jemný to plsek, smíšený s vodou, který podobně jako voda důl pustoší a niči, když mu cesta byl uvolněna. Proti katastrofám takovým má hornik jen tu zbraň, že buď na čas, po který nebezpeč hrozí (na př. povodeň na povrchu), zastavís práci v ohrožené části dolu, nebo že se snaží vodu ponenáhlu oděepovati a za tím účelem před vrtává, k čemuž jej též předňtavské předpisy donucnují. Jak z uvedeného vidno, je řada nebezpeči. jež hrozí hornikovi, nemalá, a proto jest povin ností státu, by dbal toho, aby se stalo vše, co na ochranu dělnictva v dole dle nynějšího stavu tecliniky hornické státi se může. Funkci tu vy- konává stát jednak vydáváním horno-policejních předpisů, v nichž už se stála zmínka, jedna inspekcemi dolů se strany horních úřadů, k této inapekci bylo by vhodno připojiti i t. zv inspekei dělnickou. V celku může Předlitavsko, jehož horni- ctvo pracuje mnohdy za poměrů velmi nesnad- ných, spokojeno býli s výsledky snah o zmen- šení nobezpečí důlníeh. Zejména katastrof byl hornictví předlitavské v poslední době velkou měrou ušetřeno. Ovšem výsledky ty stále jestě daleky jsou ideálu neprosté bezpečnosti důlní práce; dosažení tohoto ideálu musí býti eílem, k němuž musí směřovati i prakse i zákono Dr. M. dárství.

Předlitavsko

25 article

Vládní pokus o dohodu mezi cukro- varniky a řepaři v Čechách. Včerejšl »Prag Zuckermarkt« přináší tuto zprávu: Vláda, Hterá se vždy poctivě snažila o urov- nání našeho neblabého sporu, přistoupila ku pro- vedení poukazu, daného jí v řepařském výboru poslanecké sněmovny. V závěrečné sehůzi řeče- ného výboru dne 17. června t. r. konané byla přijata resoluce posl. Reumanna, v níž se vláda vyzývá, aby zahájila dohudovací řízení mezi cukrovarniky a pěstiteli řepy. Jak se dovídáme, zaslalo v posledních dnech místodržitelství v král českém na základě minist. výnosu obehodn a živnostenské komoťe v Praze zemědělské radě pro král. č escké dopis, v němž se obě korporace vyzývají ku pod- poře vládní akce. Obchodní a živn. komora vystupuje zde do jisté míry jakožto represen tantka cukerního« průmyslu, zemědělská rada jako representaníka pěstitelů řepy. Obě korpo- race vyšlou po 4 delegatech, kteři budou se zá stupci místodržitalství konati předběžné konfe rence. Účelem tohoto jednání jesti připravit vlastní řízení dohodovaei. Zejména mají být určeny formality jednání, zástupci obou stran a otázky, jež mají býti předmětem jednání. Na základě výsledků těchito přípravných prací budou pak zabájeny definitivní porady, v nich má být docileno dohody. »P. Z.« pak dodává jmenem českého průmyslu cukrovarnického, že tento vždy usiloval o smírné vyrovnání, pozdravuje proto radostně tento krok vlády a učiní vše možné, aby mu zjednal úspšchu, ovšem jen v mezích, kterě jsou dány jeho obchodní kal- kulaci.

Hterý Čechy Praha Praga Zuckermarktoria poslanecký sněmovna rada pro král

26 article

Obmezení výroby v bavlnářském prumys Mezinárodní svaz bavlnářských průmysl níků podává — dle odborného časopisu „Die Baumwollindustrie“ — následující přehled o akcích, zahájených v různých státech za úče- lem obmezení výroby v přádelnách bavlny V Rakousku jednání o provedení redukee o jedon všední den v týdnu (po 12 týdnů) není ještě skončeno, má však naději na úspěch. Portugalské přádelny provedou do konee září stejné obmezení výroby jako Anglie. V Francii lze očekávati, že na severu a v Nor- mandii bude uskutečněno částečně obmezení vý roby po dobu 12 týdnů, kdežto továrny ve Vo- gesách chovají se vůči plánům redukčním zatím ještě odmítavě. Švýcarsko redukuje o še- stinu; dosud vyjádřilo svůj souhlas s takovým obmezením 60 přádelen. Ve Španělsku zastavena bude pětina vřeten. Ruské přádelny obmezily výrobu dílem bez společného usnesení. Organisovaná redukce se teprve chystá. Bel- gie, Hollandsko a Norsko nejeví ochotu k obmezení. V Německu postupuje akce z účelem redukce výrobní. Sev. Amerik a je čile zaměstnána a chová se odmítavě. O stavu úrody americké bavlny sděluje týž list: Průměrná číslice výnosová, jakou odliaduj

Nora Rakousko Anglie Francie Švýcarsko Španělsko Norsko Německo Amerika mezinárodní svaz bavlnářský průmysl

27 article

zemědělský úřad Spoj. států soveroamer. počát- kem srpna, totiž 71.96, je nejhorší za posled- ních 25 let; obavy, které byly projevovány již od jara, zdaji se nyní splňovati se navzdor všem optimistům. Proti oficiálně hlášenému stav z 3. června nutno konstatovati nyní zhoršent o 9.276. Nejpozoruhodnějším při tom jest, ž toto zhoršení nastalo během června a července, kdy jindy v mnoha letech naopak bylo konstato- váno vělší či menší zlepšení úrody. Nebezpečí pro letošní sklizeň spočívá také v tom, že měsíce srpen a září od r. 1890 bez výjimky přinášely zhoršení odhadních číslie. Nejhorší číslici 3. víjna přinesl r. 1902 58.3% proti 81.9 z 3. srpna, sklizen 10,700.000 bal. Nejvyšší r. 1894 dne 3. října 82.7% proti 91.8% ze 3. srpna — sklizeňs 9.9 míl. bal. Dle toho lze pokládati téměr za jisté, že v srpnu a září, zvláště vzhledem k tristnímu počátečnému vývoji rostlin, sklizeň, nedozná vzmachu, nýbrž vykáže asi pokles nynější úrovně, což rozhodně nutno bráti v úvahu Bylo by však jednostrannou informací na- šeho čtenářstva, kdybychom současně nesdělili, že jednotlivé vážné hlasy varují před tím, aby. se plně počítalo s nízkými čísly sklizňovými. Hlasy ty tvrdí, že stav úrody ve skutečnosti je lepší, než oficiálně se udává; zvláště pokud jde o bási cenovou, varují řečené hlasy před tím, aby další, trvale se upevňující haussa byla eskontována, poněvadž při příchodu velkých množství bavlny v měsících září a říjnu na trl přece bude vykonán větší cenový tlak. Dle na- šich zpráv jsou stále jako dříve hlavními mo- menty: počasí, jakož i postup přádelen. Značne koupě se strany přáďelen byly by mocnou opo- rou cen.

míl

28 article Zpráva o stavu řepním v Čechách.

Zpráva o stavu řepním v Čechách. Včerejší číslo »Prager Zuckermarktu« přináší tyto údaje o průběhu povětrnosti a stavu řepy v Čechách i ostatním Rakousko Uhersku za týden od 1. do 7. srpna Povětrnost byla příznivá vývoji kořene i cukernatosti. Spršky byly zaznamenány ponze v pondělí a jen v části východních Čech jest v úterý. Pak nastaly slonné dny se stoupající te- plotou, tak že v druhé polovině týdne třšili jsme s konečně pravěmu letnímu počasí s teplými nocemi. Řepa následkem toho dobře prospívala, zejměna rozdíl cukernatosti proti dřívějším letům se znzčně zmenšil. Váha kořene stoupla jen normálně, fak že opozdění trvá nezměněné, však vzhledem k dosta- tečné vláze a bujnému chrástu lze zlepšení pevně očekávati. Výsledky řepních zkoušek jsou následujíct: Čechy. (Laboratoř Spolku pro průmysl cukrovarnichý v Čechách.) kořen list eukernstos procent gramů Severozápadní Čechy . 209 310 140 Střední Čechy . . . 220 459 127 3. Východní Čechy . . . 170 409 12.7 Čechy celkem . . . . . 199 406 13.0 1. srpna 1908 . . . . 237 303 141 8. srpna 1908 . . . . 263 305 15.0 3. srpna 1907 . . . . 221 334 13 .6. Morava. (Laboratoř Ú tředního spolku ve Vídni.) 186 418 127 1908 . . . . . . 214 301 139 1907 . . . . . . 283 391 147 Uhry. (Labozatot Ústředního spolku ve Vídni.) 216 251 150 1908 . . . . . . 155 111 16.7 1907 . . . . . . 203 158 15.9

Prager Řepa Čecho Čechy Rakousko Uhersko východní Čechy Morava Vídeň Ú třední spolek

29 article Ze statistiky zahraničního obchodu rakousko-uherského.

Ze statistiky zahraničního obchodu rakousko-uherského. Včerejší telegrafickou zprávou zaznamenali jsme již hlavní číslice bilance zahraničního obchodu ra- kousko-uherského za první pololetí letoška a velmi nepříznivý jež výsledek: pasivum 204 mil. K proti 142.1 mil. K v loňském soudobí. Dle podrobného výkazu zvětšil se dovoz : vlněné příze 25.1 (+- 3). hedvábné příze 32 (+ 0.8). bavl- něného zboži 17.4 (+ 0.7), vlněněho zboží 19 (+ 0.7) hedvábného zboží 26.4 (+ 49), kůže 28.8 (+ 4.8). koženého zboží 4.8 (+- 05), papíru a papírového zboží 13.2 (+ 0.5). přístrojů a hodin 25.8 (+. 2.3) mil. K. Pokles vykazuje naproti tomu dovoz baviněné příze 15 (— 3.8), polotovarů železných 10.9 (— 7. 9). chemikalif 25.1 (— 1.3), železného zboží 18 1 (— 0.1). stroje, přistrojů, elektrotechniekých potřeb 53.1 (— 11 1) mil. K. Dovoz surovin pro průmysl textilní stoupl pii bavlně 59.5 (+ 5.6), vlně 98.2 (+ 31.9), jutě 16.8 (+ 3 3) mil. K. Pokles jeví se při dovozu uhlí a koksu 90.3 (— 4.9) a mědí 23.8 (— 4.5) mil. K Dovoz zemědělsvých plodin celkově stoupia činil při obili 211 (+ 17.8), při játečním a tažném dobytku 5.3 (+ 0.7) mil. K. Zmenšení vykazuje dn- voz plačích vajec 237 (-- 15) a usní a koží 29.9 (— 8) mril. K Vzestup objevil se též v dovozu semen 45.5 (+ 15.3) a rýže 16.3 (+ 0.8) mil. K. Pokles vyka- zuje dovoz osadního zboží 3t.3 (— 0.3), jižního ovoce 18.7 (— 09) a tabaku surového 23.2 (— 5.8 mil. K.

30 article

Při poklesu vývozu byla následkem trvale ne- pliznivé vývozní konjonktury zůčastněna většina průmyslových výrobků. Tak především vykazují zmenšený vývoz bavlněné příze 5.3 (— 0.6), hed- bávné příze 10.1 (— 2.5), vlněného zboží 26.5 (— 1.9), hedbávného zbohí 10 3 (— 1), papíru a papírového zboží 18.1 (— 07), dřevěného zbožl 29.5 (—— 5. S . skleněného zboží 32.2 (— 0.1), stavebního a užitko- vého dříví evropského, káceného nebo řezaného 83.3 (— 3.4), papíroviny 9.2 (— 1.3), železného zboží 12.1 (— 4.5), kovového zbaží (vyjma železné) 23.2 U.1) mil. K. Taktéž pokles vykazuje vývoz cnkru 119.8 (— 5.5) a sladu 25 8 (— 2.9) mil. K. Za to vzeatup vykazuje vývoz příze a zboží lněného, konopnéhoa jutového 25.9 (+ 6.4), bavlněného zboží 21.3 (+ 0.g), konfekčního zboží 39.7 (4. 1.3), kůže 8.5 (+ 1.8), koženého zboží 20.9 (+ 1), polotovarů železných 57 (+- 1) a chemikali! 22.3 (- 3.2) mil. K Ve vývozu zemědělských plodin jest zazname- nati celkový vzestup. Činiiť vývoz jatečního a taž- ného dabytka 65.9 (+ 225) a tol: hovězíbo 33.2 (+ 11.3), koní 31.9 (128), dále usní a koží 39.5 (+ 8.6), vlny 11.9 (+- 3.6) mil. K. Zmenšil se vývoz obilí 1015 (— 8.5), placich vajec 53.1 (— 6.6), sta-

U . 1