Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

vsa nnou

3

V Praze, ve čtvrtek 12. srpna 1909.

Praha

4

nro

5

Číslo 221.

6 article

Na ranní a večerní listy předplácí se V Prase v administranii 2 K — na nižsle na čtvrt lcta . . . . 6 K —h s dvoji donáškoui na měslc. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkách: na měslo. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsie. na čtvrt leta : . . . 9 K 6nr s dvojí zásllkou na měsíe. na čtvrt ieta.

7 article Nové události na obzoru!

Nové události na obzoru! Jako každoročně zavítal též letos an glický král Eduard k léčení do Marianských Lázní, avšak letos nenavštíví našeho panovníka na jeho letním sídle v Išl u jako jindy činíval. Předvídalo se to dávnoa v tisku anglickém jako německém vykládány toho příčiny různými domněnkami, navazu- jícími na loňskou přálelskou vyjížďku, již podnikl za návštěvy krále Eduarda v Išlu se svým hostem ponejprv v automobilu. Za této vyjížďky projevil prý král anglický vřelými slovy srdečnou svou tužbu, aby J. V. císař rakouský jakožto nejstarší mocnář Evropy, jenž získal sobě o zachování míru evrop ského tolikých zásluh, postavil se proti ne- ustálému zbrojení a zvláště proti nejnáklad- nější formě jeho, proti ohromnému to roz hojňování válečného loďstva. Kdyby prý bylo lze přiměti německého císaře Viléma k tomu, aby Německo dorozumělo se s Anglií o poměru, v jakém chce roz hojňovati své loďstvo válečné, byl by učiněn šťastný počálek ku znenáhlému vespolnému zmírňování horečky výzbrojné, jež tak drahně již stravuje blahobyt říší a národů. Cisaři rakouskému prý se ušlechtilá my- šlenka ta libila, méně však ráde jeho, bar. Aehrenthalovi, jen prý vážně od záměru podobnéh zrazoval, poněvadž prý by jím byl císař německý Vilém jistě nemile dotčen, ba po- horšen..

Eduard Vilém Išl Evropa Německo Anglie

8 article

Ale nedosti na tom, v okolí barona Aehrenthala prý se králi anglickému jeho návrh přímo zazlíval jako lesť, kterou prý chtěl Rakousko odlákat od Berlína, o čemž ovšem záhy zvědělo opět okolí krále angli- ckého, a tak prý padla celá myšlenka a na- stal obapolný rozlad a chlad atd. Zahra- ničný úřad anglický ovšem hned tehda vý- klady ty rozhodně popřel, naznačuje jich kazimírský původ vídeňský... Dnes pal opětně tak činí londýnské »Times«, nazý vajíce je nicolnými a neupřímnými, a vy- světlujice okolnost, že letos panovník ra- kouský nepozval krále anglického k sobě do Išlu prostě potřebou úplného klidu, jehož zasluhuje stařičký mocnář říše habsburské po námahách svého dia mantového jubilea a po přestálé zimn chorobě stejně král anglický po saisoně tak mimoradne namáhavé. »Vrátí li se tedy král anglický letos z Marianských Lázní do Anglie, aniž by se byl sešel s cisařema králem Františkem Josefem, není přece žadné přičiny k obavám, že by mohl trpěti poměr mezi Anglií a Rakousko-Uherskem« ujišťují »Ti- mes«. »Ostatně«, d. dávají ještě, »kdyby byl mocnář rakouský cítil, že anglicko- rakouský poměr potřebuje následkem událost minulého podzimu jistého vyjasnění osobním dohovorem s králem Eduardem a jeho rádci, byla by ho jistě síla jeho příslovečného smyslu pro povinnost pohnula nepochybně k tomu, aby pozval krále Eduarda do Išlu- Hrozily prý ovšem události na Balkáně zplo diti v zimě vážné nedorozumění mezi Angli a Rakouskem. Ale když prý se pozděj ukázalo, ktelak baron Aehrentha skutečně byl přenáhleným činem knížete Ferdinanda bolharského překvapen a neměl v akci té žádného podílu, tu prý mizelc roztrpčení proti Rakousku a otvírala se opě

Zahra František Josef Eduard Aehrenth Ferdinand Rakousko Berlín Išlu Anglie RakouskoUhersko Balkán Angl Times

9 article

dráha k obnovení srdečných styků mezi Anglií a Rakouskem, oč se anglický vy- slanec ve Vídni sir Felix Cartwrigh horlivě vynasnažoval. S jisté interesované strany šířené tvr zení, jakoby hlavním cílem anglické politiky bylo odvrátit Rakousko Uhersko od spolku s Německem jest prý právě tak zpozdiléa křivé, jako to, že by anglické odsuzování anexe Bosny a Hercegoviny bylo bývalo na- mířeno proti Německu. — Zároveň s tímto oficiosním projevem londýnským přichází téz baron Aehrenthal s vítacím článkem ve »Fremdenblattu«, kde rovněž vykládá, že letošní vysazení obvyklé schůze obou panovníků říše velkobritské a habsburské neznamená ani ochlad osobních přátelských citů obou panovníkův ani napjetí a příkrost vztahů politických mezi oběma říšemi; ta prý je bohudík již překonána od chvíle, kdy Anglie konečně annexi Bosny a Herce- goviny uznala. — Nuž, dejme všemu tomu. Ale zajíma- vější a vysoce důležitější zvěst přináš den zavítání krále anglického na půdu krá- lovství českého: zvěst to, že Rusko ne- pochybně dosáhne bez námitek a bez obtíží se strany evropských zv. garančních mocností vol- nost projezdu svému válečnému loďstvu z černého moře úžinou dardanellskou v moře egejské středozemní, což bylo by událostí významu světodějného. Ve Vídni prý dosud o tom neobdrželi od Ruska úřadního vyrozumění, avšak v Londýně, v Paříži a v Berlíne již jsou o zahájené diplomatické akci Ruska zevrubně zpraveni a staví se k ní dosti — blahovol ně.

Cartwrigh Aehrenthal Anglie Rakousko Vídeň Německo Bosna a Hercegovina Bosna Rusko Londýn Paříž Berlín

10 article

Sejde ovšem vše na vládě turecké, svolí-li ona k žádosti Ruska, s níž přibude prý sám ruský car do Cařihra du. hladce a zúplna, či položí li podmínky více méně obtížné. Avšak bude-li se Rusko moci opfrati souhlas Anglie, Francie a Německa, není pochyby, že též vláda turecká povolí. Za- jímavý jest dnešní vídeňský telegram ber linské »Tägliche Rundschau« o sta novisku Rakouska k této světodějné důleži tosti. Dle něho prý rakouská diplomacie záshdných námitek neučiní, je likož prý již na schůzi buchlov- ské baron Aehrenthal přislíbi hraběti Izvolskému souhlas Ra- kouska, ovšem za divnou podmínkou aby válečná loď ruská směla vždy teprv potom vplouti do Bosporu, až by předchůd- kyně její již proplula Dardanellskou úžinou a dostíhla moře egejského. Soudobně přichází pak zpráva dalšía neméně důležitá, že dávná myšlenka ruská: spojiti moře baltické s mořem černým obrovským průplavem, pro tínajícím západní a střední Rusko — stane se skutkem, ježto utvořila se akciová společnost s obligačním kapitálem 500 mil. rublů, zaručeným ruskou vládou, jež stavbu tu za finanční pomoci francouzské banky »Banque de Paris et des Pays Bas« v brzce zahájí. — Uskutečněním těchto dalekosáhlých zá- měrů ruských by samozřejmě nadešla velko lepá, dnes sotva dozírná změna poměrů na Balkáně i v Rusku, která by pro celý bu doucí vývoj Slovanstva měla dalekosáhlé ná sledky politické.

Izvolský Pays Rusko Anglie Francie Německo Rakousko Bospor Banque jít Paris Balkán Tägliche Rundschau

11 article Štvanice „Volksratu“ prot Čechům vídeňským.

Štvanice „Volksratu“ prot Čechům vídeňským. Němci rozvijejí proti nedělnímu výletu Del nické turistické jednoty a odborových organisac do Vachavy agitaci stále vášnivější a surovější. Nejnověji vydáno bylo již heslo dostaviti se na přístaviště, odkud v sobotu večer čeští výletníci odjiždějí. Německá »Národní rada« uveřejňuje tot provolání: »Jak již s dostatek známo, bude podniknut v neděli 15. srpna vpád Čechů do Vachavy. Naši dobývační nepřátelé hodlají časně ráno přistáti v Melku. Německé s pol ky. jakož i všichni uvědomělí němečt obyvatelé t. z v. »lesní čtvrti« a po- kud možno také z ostatních bllz- kých krajů se žádají, aby v neděli určili si Melk za východisko, anebo cil svých výletů, tak aby německou Vachavu chránili proti českým dobývačným choutkám. Vídeňšti účastníci se žádají, aby jízdu do Melku podnikli pokud možno j iž v sobotu, určitě však prvním ranním vla- kem o 126. hod. ranní ze západního nádraží.

Čecho Němec Vachava Melk národní rada

12 article

Účastníci nechť za účelem ubytování, pořádku a úrady přijdou pokud možno již mezi 5. a 46 na nádraží. Dolní Rakousy musl zůstat německými, to chceme do posled nlho muže dokázati.« Zároveň pak Bund Němců dolnorakouskýeh ustanovil celý program proti českému výlelu také »poučení« německého obyvatelstva v Vachavě. V pátek 13 t m. v 8 hodin večer koná se velká protestní schůze ve Sv. Hypolitě V sobotu jest ve Vídni o 1426. hod večerní stanoveno »rozloučení s Čechy před jich odjezdem z Vídnět na prl- stavišti na Praterském nábřeží (místo schůze oznamuje se na mistě samotném). V sobotu v Kremži večer velká protestní schůze, v téže době konají se schůze v Gürrensteinu, Weissen- kirchenu, Spitzu, Arnsdorfu a Melku. Jest přímo neslýcháno, co si německé štváčské spolky dovolují, V novinách se jasně znamuje, že mají býti znásiluěni Češi již při svém odjezdu z Vídně. Nic jiného neznamená ono »roz- loučení«. Jest to vyložené podněcov án ke zločinům a vetejnému násilí.

Němec Arnsdorf Melek Čech Dolní Rakousy Vídeň Kremže

13 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 11. srpna. (Akce prof. Gla biúského a sněmy.) »Gaz. Narod.«, po- jednávajíc o akci prof. Glabiňského, jenž svo- lává předsednickou konferenci na polovinu srpna, tedy na dobu, ve které je daleko do říšské rady, ale blízko do zemských sněmů, soudí, že konference bude se zabývati hlavně sněmya v první řadě sněmem království českého. Česká obstrukce na říšské radě byla odpovědí na ob- strukci, kterou Němci maří činnost sněmu krá- lovství českého. Nečinnost českého sněmu pů sobí škodlivě na hospodářské zájmy obou ná rodů, což doznávají nejen Čechové, nýbrž i roz- vážnější Němci. Na tom spočívá také plán prof.

profesor Gl Glabiňský Němec Čecho Praha Gaza

14 article

Glebiúského. Jestliže prý se mu na konfe- renci podaří přiměti Němce z Čech, aby umožnili délnost českého sněmu, pak nastane možnost, že se Staročeši, Mladočeši a čeští kleri- kálové odloučí od obstrukčníků na říšské radě a v koalici protiobstrukční sejdou se s Něme a polským kolem Rumuni, Vlachové, liberáln Slovinci, bukovinští Ukrajinci, haličtí národní Rusové a »ku práci ochotní« Čechové. Kdyby však i po této koalici obstrukce dra. Šusteršiče. Udržala a haličských Ukrajinců, podporovaná panem Stapiňským, vedla k rozbití říšské rady pak by nové volby vypadly jistě na prospěch stran, ochotných ku práci. »Gaz. Narod.« podporuje zjevně nynějšího předsedu polského kola a je snad dobře infor mována o plánech a nadějích prof Glabiň ského Ale pak by prof. G'abiňski byl na velikém omylu, mysli-li, že tak zvaná »ku práci ochotná« část delegace české by se spřátelila s nynějs vládou Bienerthovou jen za to, že by Něme milostivě dovolili českému sněmu, aby se ustavil. Nemá-li prof Glabiňski v kapse jiného výkup- ného za obstrukci na říšské radě, za tu cenu, kterou chce nabídnouti, ji nevykoupí. A prolo ani ve Vídni nemají valných nadějí, že akce prof. Glabiňského přivede k eili. Zpravodaj »Nov Ref « píše, že by bylo odvážno oddávati se přilis růžovým nadějím. V poslední době bylo uči- něno tolik marných pokusů o sanaci říšské rady. že ani nyní nebude možno odolati skepticismu a to tím více, že některé politické kruhy akei prof. Glabiňského spojují s rekonstrukei ka-

Němec Rumun Vlach Ukrajinec Rus Čecho Udržal Stapiňský profesor Bienerthův Glabiňský Čechy Vídeň profesor Glabiňski

15 article

Z Vídně, 11. srpna.

Vídeň

16 article

binetu. Z Lublaně, 10. srpna. (V ý ročn schůze slovinské skolské matice) Hlavní valná hromada spolku sv. Cyrillaa Methoda, jenž u Slovinců plní úkol školské matice, konána letos v Jesenicích, jež se po otevření karavanské dráhy staly branou, kterou se němectví hrne na jih do Kraňska a dále k Terstu. Návštěva byla tak značná, že pro valnou hromadu nestačil připravený sál a bylo nutno konati ji v sousední zahradě. Jednatel dr Žerjav podal obšírnou zprávu o činnosti spolku v minulém roce, v níž konstatoval, že zřízeno zas mnoho nových odborů a spolku přibylo členů. Nepřiznivým zjevem jest chování strany klerikální, která, jako ve všem jiném, i v této pro slovinský národ důležité práci se oddělila a zřizuje svůj vlastní obranný spolek, »Slovinské školské družštvo«, který se již usta- vil v Korutanech a do zimy se chce zorgani- sovati po všech slovinských krajích. Druhou bolavou stránkou je Terst. Spolek sv. Cyrillaa Methoda nedomohl se ani v minulém roce, aby obec terstská nebo stát převzaly jeho terstskou soukromou školu, kterou navšlévuje 916 dětl, pro které spolek vydržuje osmnáct tříd. Jediným úspěchem v Terstu bylo, že stát přípsal pět učitelek terstské slovinské školy ke své státní škole, platí jim služné a přikázal je službou soukromé škole slovinské. Převzál tyto učitelky snad proto, že jsou vesměs jeptišky. Spolek měl v minulém roce 45 místních odborů, z nichž 12 v Štyrsku, 9 v Goricku 4 v Korutanech a 20 v Kraňsku. Všech členů bylo okolo 10 000. Spolek vydržoval 6 národ- ních škol s 25 třídami a 1283 žáky, pak 18 mateřských škol s 1112 žáky; všech učitelských sil bylo na těchto školách 46. Příjmů měl spo- lek 136 268; je to největší příjem, jakého kdy dosáhl. Roku 1907 přijal pouze 85 000 korun Výdajů bylo 93.483 korun, takže byl přebytek 42.784 korun.

Žerjav Nepřiznivý Lublaň Jesenice Kraňsko Terst Korutany Štyrsko spolek svatý . Cyrillao 268

17 article

V drobném prodejie ranní číslo o sobě . . večerní . . . . . . . za 4 h Ve filiálkách na venkovi ranní číslo . . . . . . večerní . . . . . . . . 6 b lnseráty platí se hotově napřed Předplseení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se též redakce, tiskárna a expedice „Národnich Listů“ Rukopisy se novracej.

18 article

Ze Žáhřeba, 9. srpna. (Domnělý úspěch bar. Rauchs.) Vládní orgány Rauchovy oznamovaly tyto dni, že se chor- vatská vláda dodělala v Pešti značného úspěchu. Ministerstvo obchodu prý svolilo, aby se dvou- jazyčné nápisy na železničních stanicích v Chor- vatsku změnily v pouze chorvatské a že 30 chorvatských učitelek bylo přijato do železniční služby. O tomto úspěchu vlády Rauchovy dovídí se »Obzor« z Pešti: Jest pravda, že bar. Rauch, když nový přednosta vnítra Cuvaj na- stoupil úřad, předložil uherské vládě nový pro- gram a požádal ji za »koncesi«, výše vyličenou. Ministr Košut nedal tehda bar. Rauchovi určité odpovědi, z čehož bar. Rauch vyvodil, že může »koncesi« pokládali za zajištěnou a vstoupiti s ní do volebního zápasu. Když však se zpráva o »koncesích« objevila v novinách, ministr Košuí prohlásil, že o takových ústupeích nemůže být řečí, dokud je bánem bar. Rauch. Ústupky takové Maďaři mohli by povoliti pouze novému chefu chorvatské vlády, který by při- nesl do Pešti urovnání sporu chorvatsko-uher- ského. Prozatím tedy o čistě chorvatských sta- ničních nápisech a chorvatských učitelkách v že lezniční službě není řeči

Rauchův Rauch Košut Košuum Maďar Žáhřeba Pešť

19 title

Politické zprávy zahraničné

20 article

V Praze, 11. srpna.

Praha

21 article

Otázka Dardanel. »Golos Moskvy« obdržel ze Sevastopolu zprávu, že v tamějších námořnických kruzich koluje pověst, pocházející prý z věrohodného zřídla, že při nastávajícím setkání ruského caře se sultánem Mohamedem bude vzala na přetřes také otázka průhivů. V Sevastopolu se tvrdí určitě, že černomořské loďstvo obdrží právo volného průchodu skrze Dardanely. Z části je prý tato otázka již rozřešena a černomořské loďstvo podnikne už letos na několik dní pro- jiždku do Středozemního moře. — Zaznamená- váme i tento hlas moskevského listu jako pověst. Právnická akademie na Cetyni. »Trgovinski Glasnik« se dovídá ze Záhřeba, že černohorská vláda se obrátila k universitě záhřebské se žádostí, aby ji doporučila někte- rého profesora nebo docenta, který by přijal učitelské místo na právnické akademii, která má býti zřízena v Cetyni. Černohorská vláda obrátila se prý s podobnou žádostí i k jiným vysokým školám slovanským. Nejistota v německé straně středu V Koblenci konala se v ponděli schůze, na níž se pokračovalo ve výměně názorů mezi předáky strany středu o cilech strany a významu jejím pro katolický lid, jež započala již na schůzi o velikonocích v Kolfně n. P. Poslanec Roeren i poslanec za Kobleno Müller prohlásili, že vzhledem ku přání, aby definice strany středu byla stanovena jen vý- borem celé strany, zdrží se veškerých projevů. Posl. dr. Biiter trval však na své přednášce. která se setkala s bouřlivým souhlasem i živým odporem shromážděných. Konečně byla přijata resoluce, v níž se praví, že 1. schůze odmitá podezřivání, jako by se vyskytovaly snahy, učiniti z centra jedno- stranně konfesijní stranu, 2. prohlašuje jednou pro vždy, že pevně trvá na programu a tradici

Golos Mohamed Roeren Müller Posl doktor Biiter Dardanely Sevastopol středozemní moře Záhřeb Koblenc Trgovinski Glasnik

22 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Jak bude se starým Vyšehradem Od Popelky Bilianové Vyšehrad koupí přešel v majetek obce praž ské a do dvou let bude zcela vyklizen. A jak potom bude s Vyšehradem? Majetkovým poměrům na Vyšehradě dlužn trochu rozuměti: město Praha koupilo od eráru pouze hradiště bývalého paláce knížecího (ny- nější zbrojnice s nádvořím), okruh vlastních hradeb a předhradí mezi branou Francouzskou a Táborskou (vyjma činžák Polsko); stráně hory vyšehradské jsou z větší části také majetkem soukromým (zahrady se strany Botiče i vinice od Podoli). Vnitřek vlastní pevnosti vyšehrudské jest (kromě zbrojnice) všechen majetkem kapituly i s kostelem a hřbitovem, s cestami, zahradami. s parkem i s budovami kaplí a obylných stavení Kromě toho činí si kapitula právo i na čás pozemků, na nichž nynější hradby jsou posta- veny a kteréž jí byly odňaty, když stavěny byly nynější hradby ve stol. 17. Kapitula jest vlastnicí valné části těchto pozemků již od doby svého založení (za Vrati- slava ve stol. XXI.) a nelze si mysliti, že by jich dobrovolně postoupila, aby Vyšehrad jed- notně mohl býti řešen. Nezbývá tedy, než počítati s danými okcl- nostmi a hledati zorný úhel příští úpravy Vyše- hradu. Královský palác na Vyšehradě sotv kdy stane z mrtvých a Vyšehrad asi již na vždy zůstane tím, čím jej věky učinily: kolébkou i mohylou staré, zašlé slávy české. Ano — mohylou. Starý Vyšehrad odumře již za šera věků vladařské slávě své — odumře teď již i strategickému významu svému; ale od půlstoletí mimoděk vtištěn Vyšehradu nový ráz- stal se skutečnou Akropolí nejlepších českých hlav — stal se Slavínem našich mrtvých veli kánů — též českým Žalovem.

Vyšehrad Praha Polsko Botič Slavín Žalov Bilianová Vyšehrad Vyšhrad

23 article

Ale tito naši velici mrtví nejsou na Vyše- hradě sdruženi ve své vlastní obci mrtvých — jsou rozestrkaní, kde komu se místečka vynašlo a — jak si je kdo mohl zaplatiti. Vyšehrad je přijal v lůno své jako před- bojníky nové osady mrtvých velikánů, jimž dlužno teprv postarati se o důstojný útulek, hodný významu národní Akropole — českého Žalova. A okolnosti samy připravily českému Ža- lovu místo nejvýznamnější a nejpříhodnější — na druhé straně vyšehradského kostela v mi- stech, kde stával vlastní hrad Přemysloveů, kde odehrály se všecky ty mlžné děje starých po- věstí i historické skutečnosti. Není na ten čas žádné jiné důstojnéjšía významnější náhrady na místa všem Čechům posvátná — není vznešenějšího místa ve vlasti naší, které by se lépe hodilo za poslední stánek našich pracovníků národních nad staroslavný Vyšehrad. Poláci mají svůj Wawel — nám Vy šehrad je stejně drahý a významný. A tím dospívají tyto řádky vlastního jádra svého: Vyšehrad jest mohylou, všemu národu posvátnou. A staří Slované na svých vzácných mohylách vždycky sázeli stromy —a drahé svoje mrtvé pochovávali ve svato- hájích.

Čecho Polák Slovan Přemyslove Vyšhradit národní Akropolis český Žalov Vyšehrad

24 article

Učiňme i my tak a proměňm staroslavný, odumřelý Vyšehrad ve staroslovanský svatoháj, kde by se rozšuměly tichým ševelem slovanské stromy naše dub i lípa, bříza, sosna i javor nade hroby našich mrtvých velikánů. Národ náš není bohat, aby mohl po zásluze stavěti nákladné památníky všem těm, kdož toho zasluhují, národ náš svojí velikou, dobrovolnou daní zlata vykupuje své děti a svůj ž ivo ze spárů odvěkých nepřátel a tím staví si pa mátník v kultuře lidstva nejskvělejší a ceny ne- hynoucí. A není-liž strom často vznešenějším trvalejším památníkem nad mrtvý kámen?! — A proto znova opětuji: zalesněte sva tý Vyšehrad a proměňte jej ve staroslovan- ský svatoháj přirozené krásy a svěžesti — ni- koli však v moderní park všedního banálníh stribu

Vyšehrad

25 article

Vyšehrad má ještě dosti památek i půvab- ných zákouti, jež by zalesněny působily vzácným kouzlem v samé blízkosti veleměsta. Odkliďte z Vyšehradu jenom to, co jej ze- všedňuje (kontumační stanici pro psy, akcis, Polsko [starý domek Polska připomíná se již ve stol. XVI.]) a pak ty drobné příbytečky lidské, postavené (na předhradí) jako domečky z kare anebo rozestrkané do starých bran (Karlovy Táborské, do branky pod mostem i v dolní ci- helně) a hradeb (za kaplí Marianskou a na baště sv. Anežky). Nejdřív ovšem jest Vyšehrad překopati — kde mlčí o Vyšehradě zprávy historické, jistě pro- mluví archeologie. V podstatě však ponechte Vyšehrad tak, jak jej věky utvářily — jen od- kryjte to, co na něm zbylo ze starých dob a upravte, co bez násilí lze upravitl. Tak na př. bylo by záhodno, ba potřebno zbořiti hradební zeď od kostela k Vltavě, které zde nikdy nebývalo. Těmito místy vedla staro- dávná cesta (silnice) směrem přes malou baštu Kulatinu (vystavěna teprve v r. 1848) poza radnice k Vltavě, kde ústil Botič; a pouze v tato místa bylo by možno umístiti monumentáln schody, které někteří chtějí míti na Vyšehrad v místech nynější radnice. Hradby vyšehradské zbořiti nelze — jinak by Vyšehrad úplně zanikl za hradbou činžáků a pozbyl by tak i zbytku svého bývalého majestátu, kdy nejen hradbami ale i tlumem svých věží malebně vévodil svému okolí. A kromě toho hradby vyšehradské kompo novány jsou se vzácným porozuměním pro kra- jinný půvab a polohu Vyšehradu.

svatý . Anežka Polsko Vyšehrad Vltava Botič Karlův Táborský

26 article

Tak hned bašta nad radnicí u sv. Václav umístěna jest jako pěkný balkon hradní přímo proti Hradčanům i městům pražským, bašta nad Přemyslovkou zasedla na skalním výběžku proti Karlovu, týčíc se zde jako pravá hradní tvrz. A hned vedlejší výsek hradební smutně ukazuje naší době, kterak za dřivějších dob uměli po- jmouti staré památky do plánů sebe odvážněj- ších, i když k nepodobě měnily tvářnost starých míst: starý románský kostelík (vzácnéhc osmi- stěnu) sv. Jana Stětí, který se připomíná již ve stol. XII., zakreslil a pojal pán z Rov arat (za cís. Leopolda I.) do hradebního zdíva, přeruši tu proň i chodbu kasemat, kteréž vedou všude nitrem nových hradeb (z r. 1653) a výsek hra- dební upravil tak, že kostelík umístěn zrovna uprostřed ve hradbách. — Který pak z našich pánů stavitelských bořilů by to dnes dokázal? Pán z Rovorat uhnul se i starobylé román- ské kapli sv. Martina, o které dokazuje profeso Vacek, že pochází z dob sv. Vojtěcha a že pů vodně zasvěcena byla sv. Janu Evang. Pár z Rovorat zachoval nám tedy vedle sebe dvě vzácné románské stavby — jediné, které pře- čkaly všecku zkázu Vyšehradu. I starou bránu Jerusalemskou (teď zazdě nou) v bývalém zmolu v koutě hradeb necha na původním místě i cestu k ní roklinou od ko- stela sv. Jana Stětí (zaházena v r. 1842).

Václav Jan stětí Leopold Martino Vacek svatý . Vojtěch Evang svatý . Jan stětí Hradčany Karlov Přemyslovka

27 article

Bohužel — a právě do této vzácné část vyšehradských hradeb jsou již zakresleny (pravda ještě neschváleny) plány na „zu- žitkování Vyšehradu“: ne rodinné, ale vel ké domy činžovní prý zde chtějí stavěti A přece místo samo i se svým okolím (strán k Nuslím) přímo volá: zalesniti — zalesniti Ano: probourati výsek hradeb s obou stran starobylého kostelíka, který by se tak ocitl ve volném čtverci; a představme si — prosím - toto místo zalesněné s kostelíkem uprostřed A nedalekou kapli Martinskou k tomu! I na předhradí nynéjší pevnosti mezi bra- nou Francouzskou a Táborskou budou prý sta- věti domy. Zdrávi chtěli — ale nesta věli! Pán z Rovorat také ještě leccos chtě stavěti na Vyšehradě — ale nestavěl. Tento kousek Vyšehradu od brány Fran- couzské ke zřícenině brány Karlo v patřil od starodávna ještě do vlastního Vyše- hradu a část hradeb v těchto místech jest po- slední zbytek opevnění Karlova v polovině XIV. stol. Tento koutek Vyšehradu jest nejméně dotčen změnami na Vyšehradě. Pravda, zbořen jest brána Karlova, zbořena i hradní věž (v mí- stech nynějšího Polska), kde po ní zbyly ještě staré sklepy a střílny. Toto místo, kde stávala hradní věž, vyhlédl si někteří pro columbarium podoby rovněž věžo vité, kde by uchovány mohly býti popelnice

Karlův Nusle Vyšehrad Fran Polsko Vyšhrad

28 article

těch, kdož v krematoriích byli spáleni a jejichz popel nebývá přijat na hřbitovech našich proto, že církev pohřeb ohněm zapovídá. Prostranství od brány Karlovy ke kapli Martinské bylo za stara náměstím vyšehradským a všecky domky zde postavené jsou pozdějšími, nevhodnými přílepky. „Akcis“ je budova, slátaná ze všemožného staviva, ponejvíce vlhké opuky, které zde právě před sto lety sebral děkan Weininger a postavil z něho „residenci“ pro dva kanovníky. Hned vedle zříceniny Karlovy brány, jejíž jižní část zbořena byla teprve po roce 1842, když dostavěna byla nynější nová silnice Vyše- hradem, stojí budovička kontumační stanice pro psy, a to na obloukovém předmostí slavné kdysi brány Karlovy. V mostním oblouku jest chlév dílna, ve výpadní brance pod mostem obydlí — ve druhé rovněž chlév. Architekt Wiehl vypracoval již návrh na rekonstrukci brány Karlovy, z níž se jen pří- zemek jedné strany (k severu) dochoval. Ale — je-li pak záhodno znova stavěti, co skorem až do kořene zbořeno jest?

Karlův Weininger Wiehl Karlův brát Vyšhrad

29 article

Toto předhradí vlastního Vyšehradu je tak malebně kostrbaté, že přímo volá po vegetaci, aby zde vykouzlen byl půvabný koutek Vyše- hradu, zvlášť kdyby proražena byla výpadní branka do vinic vyšehradských pod Polskem, k ješ skalní kout již zalesněn a v bývalém jeho zmolu jsou tři studnice (dvě staré, jedna nová). O jiných památkách na Vyšehrad jest příliš brzo mluviti; zde jest nevyhnutelno dříve ko- V bývalé „Ulici ke hradu“, pozad domů zahrad kanovnických, jsou tři zasypané studně a u zahrady novoděkanské základy staré, kulaté věže, ve starém děkanství pak — jak známo — zbytky romanské třílodní basiliky, ze dvou tře- tin v zahradě a jedné třetiny užito do budovy děkanské. S hradiště bývalého paláce dlužno dříve všeho odbourati rozložitou budovu zbrojnice, na jejímž místě stával prastarý a směrem k řece novější hrad knížecí. Ostatní budovičky na hradišti jsou staré pati.

Polsko Vyšehrad Vyšhrad