Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 4.

2

NARODNÍ LISTY

3

12. srpna 1909.

4

Císlo 221

5 article

a znázorněno i dolování místní. Odpoledne pak jest vycházka do Březových Hor k dolům (přes dráhu) Vlak tento vypraven bývá vždy v srpnu každého ro- ku a nebývá přeplňován.

Březův

6 article Vražda policisty I. Bartoše u vily „Bělky“ v Nuslich-Pankráci.

Vražda policisty I. Bartoše u vily „Bělky“ v Nuslich-Pankráci. Nešťastný osud policejního strážníka Jana Ba loše, který byl na ranní obchůzce u vily „Bělky“ v Nuslích-Pankráci lupičem zastřelen, Budí neobyčej- ný rozruch, neboť jest tímto případem dokázáno, že činnost zlodějských tlup neslýchaným způsobem ohrožuje nejen majetek obyvatelstva, ale i schopna jest nejsurovějších zločinů. Všeobecně překvapuje, že policista Jan Bartoě na ranní obchůzku vyšel pouze sám, kdežto ve vnitř- ním městě ranním obchůzku obstarává hlídka o dvou mužich. Vysvětluje se to — nedostatkem mužstva stráže bezpečnosti. Do 10. hod. večerní vykonávají „posty“ hlídky o jednem muži, od 10 hod. do 1 hod. v noci pro cházejí hlídky párově, které se o 1. hod. vystřidají a nová hlídka koná obchůzky do 4. hod. ranni V Praze jsou pak hlídky o 4. hod. opět vystřídány dvěma muži, kdežto na Pankráci vycházel o 4. hod ranní pouze jeden muž.

I Bartoš Bělka Jan Jan Barto NuslichPankrác Nusle Pankrác Praha

7 article

Pamětní spis zástupců Prahy a obcí soused ních dovolával se na vládních orgánech, aby muž stvo stráže bylo nákladem státu rozmnoženo. Tento požadavek nebyl dosud splněn. Jest samozřejmo že při vyslání dvoučlenné hlídky osud policisty Bar- toše sotva by tak dopadl . . S nemalým napjetím byla očekávána zpráva zda vrah policisty Bartoše je vypátrán. Až do6 hod. večerní nemohlo bezpečnostní oddělení oznámiti. že vrah je vypátrán. Veškerý personál bezpečnost- ního oddělení, sesílený vinohradským četnictvem, byl po celý den v neustálé, horečné činnosti. Celá řad podezřelých osob byla přivedena do vazby. Zloděj podvodníci a různí darebové, jichž fotografie nalézají se v alhu zlečinců a mají příbytek na Pankráci okoli, byli zatčeni. Zjištění toložnosti vraha však se nepodařilo. Popis mladého muže, který nesl uloupené předměty z Král. Vinohradů na Pankrác a který po- licistu Bartoše zastřelil — hodil se totiž na celou ladu zatčených! Zajímavé nálezy u Lukeše.

Bartoš Král Lukeš Praha Pankrác

8 article

Sdalili jsme již, že jedním z prvních zatčených byl známý v kriminále zloděj a násilník Alois Lu- kes. Na toho se popis vrahův zviášť významně ho dil, ale svědkové s určitostí jej nemohli poznati V přibytku Lukeše na Pankráci byla vykonána do- movní prohlídka, při níž nalezeny mnohé zajímav předměty, usvědčující Lukeše z jiné krádeže, po jejíž pachateli se až dosud marně a bezvýsledně pátralo. Dlužno vzpomenouti smělé krádeže, provedené letos v měsíci květnu ve vile „Bělce“ na rozhraní Nuslí a Pankráce, náležející J. Št. Oesterreichrovi. Pachatel přelezl tyčkový plot zahrady a vnikl do vily, kde pakličem zotvíral šest pokojů, skříně vy- páčil a odcizil množství skvostů. Velkou zásobu cen- ných předmětů, opatřených monogamem majitele, zanechal na místě, patrně z toho důvodu, že by mohl být zadržen, kdyby je zastavoval nebo prodával.

Alois Lu Lukeš Pankrác Nusle

9 article

Zloděj odnesl dýku s celuloidovou rukovětí kvadrigou, dále palentní zámky a klíče, které si p Oesterreicher v roce 1878 přivezl z pařižské výslavy. Jscu opatřeny slovem „Francaise“. Mimo to vzal zloděj dvě bambitky, z nichž jedna byla jednohlav- ňová a druhá dvouhlavňová. Prvá byla poškozená tudíž k nepotřebě při střílení V příbytku Lu- keše byly nalezeny poškozená jedno- hlavňová bambitka a patentní Iran- couzské klíčky — předměty, které byly Oester- Teichrovi odcizeny! Jest dále pozoruhodno, že pilici- sta Bartoš byl usmrcen projektilem 9 mm, hodícím se do bambitky jednohlavňové. Oesterreichrovi odci- zeně, ale dosud nenalezené. Tuto zbraň pachate patrně odhodil do obilí po spůchané vraždě. Dlužno podotknouti, že po krádeži ve vile „Bě- ce“ byla dvouhlavňová bambitka nalezena zahrabaná nedaleko vily v polích. Za nedlouho po vykradení vily „Bělky“ byla provedena krádež v residenci vyšehradského pro- bošta dra. Karlacha a není vyloučeno, že Lukeš i tu- to krádež spáchal.

Francaise Bartoš Bělka Karlach Lukeš mm

10 article

Fotografický přístroj. Z kufru, jejž zloděj a vrah nesl z Nuselského čdolí na Pankrác a zanechal lup nedaleko místa vraždy, nalezen byl také fotografický přístroj 13XK1 od firmy B. Goldwein v Praze. Tato firma sděluje, že neví, komu aparát byl prodán. Majitel fotografického přístroje, cestovního kufru, kožichu a tří boa do- sud se nepřihlásil. Patrně dlí na venkově a očekává se s dychtivostí, kdy se přihlásí. Jde totiž o poznání perek, které měl zatčený Lukcš na nohou. Vrah na cestě z krádeže svá vlastní perka zul a obul si perka ukradená. Jestli perka, jež měl včera Lukeš na no- hou, jsou vlastnictvím toho, jemuž byl odcizen kufr kožich, boa a fotografický přístroj, byl by Lukeš z vraždy policisty Bartoše usvědčen? Manželka zatčeného Lukeše zapletla se při vý- povědech do tak značných rozporů, že byla pone- chána ve vazbě. Včera odpoledne byla v přibytku manželů Lukešových na Pankráci vykonána opětná prohlídka, při níž nalezeny některé předměty, po- cházející z krádeže ve vile šťášově na Král. Vinohra dech. Zdi se, že zatčený Lukeš provozoval ze řeme- sla loupeže ve vilách. Do bezpečnostního oddělent dostavila se svědkyně, která udala, že z Čimelic při- jel na ponyt do Prahy jistý učitel a ubytoval se na Vyšehradě. Dotyčný učitel měl s sebou ceslovní kufn a přivezl do Prahy ke správě také panský kožích Není vyloučeno, že předměty nalezené na místě vraždy náleží tomuto učiteli, ss nsn Policejní oběžník.

Lukeš Bartoš Lukešův Král Pankrác Praha Čimelice Vyšehrad B . SF

11 article

Policejní ředifelství vydalo včera oběžník lohol znění: T anelsl la5sle „Dnes mezi 1/4—145. hod. ranní byl na poli hlíz vily „Bélky“ v Nuslích c. k. strážník bezpečnosti Jan Bartoš z nejbližší blízkosti vypálenou střelou z revolveru zavražděn. Pachatel, lupič, jejž policista pronásledoval, takto je popsán: Asi 26 roků starý. prostřední poslavy, vyzáblý, má tmavé vlasy, malý knír, na sobě měl tmavý, domněle černý oděv sa- kový, měkký, černý, uprostřed promáčknutý klo- bouk a buď bolinkové boly nebo kožené holenice které vzadu byly zapnuty. Na blízku mrtvoly nale- zeny tyto předměty, které pachatel tam zanechal dvoudílný, hnědý, plátěný kufr s nalepeným želez ničním lístkem Čimelice—Král. Vinohrady. V kufru byl černý panský kožich, pérové bon, dvě kožeši- nová boa, fotografický přístroj od firmy Goldwein v Praze s Lancaster objektivem, u něhož schází před- ní čočka, dále pár černých mužských perek od firmy Joset Procházka v Praze-III. a pár černých ponožek. Dále nalezeno pouzdro na housle, v němž byly hou- sle od firmy Václav Wosf, houslar 1897, 2 smyčce ladítko a kousek kalafuny. Tyto předměty pochůzej z krádeže, o níž dosud nebylo učiněno zádně ozná- mení a dlužno po majiteli usilovně pátrati. Tomu kde útadům může oznámit takové okolnosti, na jichz základě pachatel může být vypátrán a usvědčen, jes zajištěna odměna 500 korun. C. k. policejní reditelství v Praze, 11. srpna 1909 Protivenský.

Bartoš Král Lancaster Wosf Nusle Čimelice Praha SF Joset Procházka T anelsl le 5 sla

12 article

a jja i nr Zazděná princezna. Jak se sděluje z Petrohradu, byla prý v Tillisu odhalena stopa hrozného zločinu, jehož pachatele přes veškeré úsilí policie nemohli býti zjištěni. Chu- dý tatarský zedník jménem Gumbadze, jenž prý byi nedobrovolným nástrojem zločineů, sděluje o pří- běhu tcto: „Mfám v okolí Tiflisu malý domek. Před dvěma nedělemi zaklepal někdo v noci na okno a když jsen vyšel ven, stál na silnici automobil, z něhož vystou- píla zakuklená postava přistoupila ke mně, Nez jeem se vzpamatoval z leknutí, přitiskl mi cizinee na obličej šálek, z něhož vycházel nasládlý zá pach

Chu Gumbadze Petrohrad Tiflis

13 title

Různé zprávy.

14 article

Pozbyl jsem hned vědomí, totiž neomdlel jsem úplně ale byl jsem docela bezbranný. Nejasně se pamatuji že jsem byl zvednut do vozu, jenž rychle odejel. Když jsem opět procitl, nalézal jsem se v za- hadé, nevěděl jsem však, kde. Byla tma a položili mne na lavici. Přede mnou stáli dva mužové, oba s maskami na obličeji a na zemi ležela úplně zaha lená postava, v níž jsem dle stěnání poznal ženu „Slitování! Mějte slitování!“ volala a jeden z mužo jí odpověděl: „Mlěte, princezno, váš křik je nyní marrý, nikdo vás neslyší. Stihne vás nyní zasloužený osud.“ Po těchto slovech obrátil se muž ke mně vyzval mne, namířiv mi revolver na hlavu, abych ko- lem ženy co nejrychleji vystavěl zeď a poznal jsen s hrůzou, že ubohá má býti za živa zazděna.

15 article

Cihly, malta a lžíce byly přichystány a vzhle- dem k nebezpečí života, v němz jsem se nalézal, ne- zbylo mi, než uposlechnouti rozkazu. Za tři hodiny dříve ještě než se rozednilo, byl jsem hotov s prací při níž mi oba mužové pomáhali. Na to mi zavázal oči a byl jsem posazen do automobilu, při čemž mí jeden z mužů pošeplal, hlesnu-li, ze budu na místu zestřelen. Za nedlouho ocil jsem se opět před svýn domkem a druhého dne nalezl jsem v kapse 200 ru- blů v bank ovkách.“ Tyto údaje, které zedník hned druhého dne sdě Iil policii, nestačily ovšem k vypátrání pachatelů neboť v městě je mnoho bohalých lidí, kteří mají au- tomobil i zahradu. Soudí se, že jde o tatarskou prin- ceznu a že se podezření musí obrátiti proti jistému tatarskému knížeti, jehož choť nedávno uprchlas chauffcurem. Vyslovuje se domněnka, že manžel u- prehlici dopadl a tímto barbarským způsobem se na ní pomslil. Celá tato hrozná historie je poněkud podezřelá Měli-li zábační mstitelé po ruce cihly, maltu a zed- nické náčiní, dovedli by zajisté nešťastnou obět zazdíti sami bez zbytečného svědka a to ještě dříve než za tři hodiny, když už jim záleželo na tom, aby oběť jejich zahynula právě touto smrti. Jak se naši čtenáři snad pamatují, sděloval se loni z Kavkazu zcela podobný případ a vyprávěl jej také tatarský zedník, jenž byl za stejných okolností v noci odvezen k hroznému výkonu, ale policejní pátrání nemělo nej- menšího výsledku. Zbývá nyní otázka: buďto je zazdívání nevěrni u tatarských velmožů velmí častým zjevem, nebo mají tataršíí zedníci na Kavkaze příliš bujnou lan tasii v va

Kavkaz

16 article

— Cizi důslojníci zatčeni v Uhiráchi. Z Pešli. 11. srpna. Z Aradu se sděluje: Pevnostní stráž zatkla dnes dva muže, kteří fotografovali opevnění. Pro- hlídkou se zjistilo, že jeden z nich je bývalý srbský nadporučík Priljevič a druhý, jehož jméno posu nebylo zjištěno, je tureckým důstojníkem. = Pomsta hospodyně. Z Kolína n. R., 11. srpna. Hospodyně jistého ovdovělého rolníka v Oter- leeku zavraždila ze msty, že dostala výpověď, dvou- leté dítě svého zaměstnavatele, načež se oběsila na dveřích. = Boužlivé výjovy na hřbilově. V Šoproni došlo při pohrbu zřízence elektrické dráhy, jenž byl pro- puštěn pro opilství a na to zavraždil své tři děti i sebe, ke vzrušujícím výjevům na hřbitově. Dav asi 6000 lidí nedovolil, aby kojenec byl pohřben společně s otcem, pročež musila býti rakvička dána do hrobu druhých dvou děti, jenž byl zasypán kvě- tinami. Policejní stráž jen stěží zadržela lid, aby nezneuctil mrtvolu otcovu. Přítomní byli většinou obyvatelé čtyť okolních vesnie. Úřadník zastřelil se v soudní sínl. Z Přemy šlu se sděluje: Soudní oficiant Jiří Gutay zastřeli se v soudní síni třemi ranami do spánku. Za pří- činu sebevraždy udává se neshoda s představeným Gutayovi bylo 47 let a zanechal vdovu s devit dětmi.

Priljevič Gutay Arad Kolín Otra Šoproň

17 article

= Kapitán němeké lodi se zastřelil. Z Li sa- bonu, 11. srpna. (K. k.) Kapitán německého ná kladního parníku »Neapel«, který uvázl, vjižděje do lisabonského přístavu, byl však opět uvolněn, za střelil se ranou z revolveru. = 8 revolverem na poštovníko ředitete. Z Běle- hradu se sděluje: Syn milionáře Aca Čirkovič stě- žoval si, že dopisy, jemu zasílané, bývají otvírány a činil za to zodpovědným poštovního ředitele. Přiše s dvěma sluhy do kanceláře ředitelovy a ohrožov jej revolverem. Ředitel prchl a povolal policii, která Čirkovice a jeho průvodce zatkla, po sepsání proto- kolu byli však opět propuštěni. = Vlak se vyšinul následkem vedra. Z Lon dýna, 11. srpna. Expresní vlak londýnské severo západní dráhy vyšinul se včera na mostě u Stal br dge. Lokomotiva se překotila, první vůz byl stržeu přes lokomotivu a rozbil se. Strojvůdce a topič byh usmrceni a deset cestujících zraněno, nikoli však nebezpečně. Neštěstí bylo způsobeno tím, že koleje se roztähly následkem velkého vedra.

Kapitán Aca Čirkovič Lon Bělahrad

18 article

= Loupežný úlok v bance. Ze Rěky, 11. srp- na. (K. k. uh.) Ve rčcké lidové bance jejíž místnosti nalézají se v hotelu „Evropa“, byl dnes dopoledne větší obnos z pokladny uloupen třemi lupiči z Ru- ska, kteří do místnosti vnikli a dvéře za sebou za- vřeli. Pokladník byl smrtelně zraněn výstřelem z re- volveru systému Browningova. Sluhovi rěcké vše- obocně úvěmní banky, kterého rovněž jako sluhy lidové banky lupiči ohrožovali napřaženým revol- verem, bylo odcizeno 3600 korun z jeho peněžní brašny. Na to dali se všichni tři lupiči na útěk, při čemž na své pronásledovatele mnohokráte vystřelili. aniž by však někoho zasáhli. Konečně byl jeden z lupičů, jménem Šalamoun Kišiněvský z Oděsy, chycen strážníkem, kdežto jeho druhům, mezi nimi jistému Abrahamu Berkovi ze Sarisku, podařilo se utéci. Pokladník dopraven byl do nemocnice, kde umírá. Uloupené peníze byly nalezeny u Kišiněv- ského. — Ze Rěky, 11. srpna. (K. k. uh.) Pokladník rěcké lidové banky, Milos, podlehl svému poranění.

Pokladník Browningův Šalamoun Abraham Berek Evropa Kišiněv Milos rěcký lidový banka

19 article

Kalastrofa v japonských vodách. Z Řima 1I. srpna. Dle depeše z Kobe v Japonsku, zaslané obchodníku s korály v Livornu, zničila hrozná bouře u ostrovů Tofajských lodstvo lovců korálů. 400 ry- bářů zahynulo a 100 lodí s nákladem korálu bylo zničeno. Na místo byly vyslány válečně — Požár v továrně. Z Vídně, 11. srpna. V Hor- ní Lavě vypukl dnes po poledni požár v továrně na chemické výrobky firmy Viktor Adler. Požár nabyl nebezpečných rozměrů a byl teprve po delší době Iokalisován. Požár vznikl v sušírně a výdatnou co- travu poskytly mu velké zásoby. Několik budov stálo záhy v plamenech. Všechny tovární části lehly po- pelem. Příčina není známa. Škoda činí 20—30. 000 korun. Parní mlýn vyhořel. Z Tarnobřehu se sdě- luje: V sobotu v noci ze 7. na 8. srpna vypukl požán v parním mlýně Zdislava hr. Tarnowského v Mokří- šově u Tarnobřehu. Mlýn zařízen byl na ťopení pi- linami z parní pily, které se na hromadě při kotlu vzňaly a tím způsoben požár. Objekt byl pojištěn na 80.000 K. Mlýn vyhořel do základů, stroje a zařízení zničeny, až na elektrické dynamo, jež z hořícího mlýna bylo vyneseno. Akce záchranná obrátila se na sousední lihovar, v němž byly značné zásoby = Skandální odhalení v jatkách. Z Mnicho- va, 11. srpna. V hornobavorském městě Weilheimu byl náhle zbaven služby dozorce jatek Dann a jeho syn. Prodávali prý po léta maso ze zdechlých zvířat. které náleželo pohodnému, hostinským v okolních obeích. lodi

Požár Adler Zdislav Tarnowski Kobe Japonsko Livorno Vídeň Lava Mnicho Weilheim

21 article

sol + Z Kouřími. Velká budební akademie v Kou řimi koná se dne 14. t m. o 8. hod, več. v míst nostech Sokola. Účinkují: slč. Vlasta Eisenhutova p. Rudolf Kalfaus a pan Jos. F. Karásek.

Sokol Eisenhutův Kalfaus Jos F Karásek Kouří Kou

22 article Ze soudní síně.

Ze soudní síně. Proces pro »velezrádu«. Ze Záhřeba, 11. srpna. (K. k. uh) Po polední přestávce mluví Nastič o aféle Mandičově, který prý mu spolu s jakýmsi Cu- kovičem a Emou Javorkovou chtěli ukrásti l- stiny, což snad Javorková ve chvíli lásky dru Popovičovi vyprávěla. (Veselost.) Navrhuje, aby o tom vyslechnuti byli kupec Mandič a kaplan Matkovič. Nevkli obhájci, kde je Cukovič, chce jim pomoci a sděliti jim, že ukradl v Sarajevu ho- diny a utekl do Srbska. Obhájci dále tvrdíli že brožurku »Jezovité v Bosně« psal vyšš úřadník bosenské zemské vlády. Timto úřad- níkem je prý dvorní rada Konstantin Hoerman.

Nastič Mandičův Javorkův Popovič Mandič Matkovič Hoerman Záhřeb Sarajevo Srbsko Boseň

23 article

Pověst ta vzníkla tímto způsobem: Choť Hoer- manova byla operována v nemocnici. Když byla vzata v domácí ošetřování, léčil ji dr. Dimitri- jevič a tu zosnovali jeho protivníci báchorku, že dochází k Hoermanovi v politických záleži- tostech. Rovněž nepravdivou je výpověď Řehoře Lesiče, že Nastič na něho učinil udání. Byi žalován advokátem arcibiskopa Stadlera. Po ža- lobě přišel Lesič do Zábřeba. Proč už tehdy netvrdil, že dvorní rada Hoerman napsal onu brožuru? Dále prohlašuje Nastič, že není prav- divým udání dra. Mazury, že byl před vydáním brožurky »Finale« v Terstu. Svědek Ragulovi nebude moci býti vyslechnut, poněvadž je v ci- zině a jako člen známě ruské deputace, která v zemi protestovala proti annexi Bosny a Her- cegoviny, nesmí se také vrátiti. (Státní zástupce Škoda l) Dále učinil obhájce dr. Popovič návrb, aby vyslechnut byl jistý Jovan Stojanovič, který má podati zprávy o »Slovenském Jugu« a o tom, že Nastič chtěl pobnouti Sariče, aby v Sara- jevě hodil pumu. Když také Nastič navrhl, aby vyslechnuto bylo několik svědků, kteří mají po- tvrditi jeho výpovědi, byl vyslechnut svědek Ljuba Durděvič, který potvrdil to, co Nasti vypověděl o Šlmonu Jovanovičovi. Nastič pro- hlásil, že povolal svědky na své útraty do Zá- hřeba, aby dokázal, jací jsou to svědkové, na které se obhájei dovolávají. Na to byl Dorděviě vzat do přísahy.

Dimitri Lesič Nastič Stadler Hoerman Ragul doktor Popovič Stojanovič Sarič Durděvič Nasťa Jovanovič Dorděvi Terst Sara Zá Škoda l Heracegovina

24 article

Dále podali obhájci dr. Lukinič, dr. Pe- lobrk a dr. Hinkovič různé návrhy na před- volání svědků, kteří mají dosvěděiti polehčujíeí okolnosti. Dr. Pelobrk navrhl, aby poslanee Svetozar Pribičevič byl vyslechnut, jako redaktor časopisu »Srbobran« a jako lajemnik samostatné strany srbské. Dosvědčí, že strana neměla nikdy styků s Bělehradem, nýbrž usilovala jenom o povznesení Srbů v Chor- vatsku. Bude také mocí dokázati, že časopia »Srbobran« nesledoval žádných velezrádných cilů. Ve 2. hod. bylo líčení odročeno na zejířek. Vzorná ošetřovatelka sírotků. S neobyčejně mírným trestem vyvázla v minu- lých dnech surová, bývalá ošetřovatelka sirotků Vin- cencie Kaňková, dříve správkyně (!) sirotčince v Hořicích, nyní kuchafka v Kosmonosích, která zlo- myslností svou zavinila smrt pětiletéhe sirotka, děvčátka Anny Bergrovy. ZŽenština tato, dle výpovědí svědků nelidská, n děti drsná hrubá a bijící je bez příčiny, neznámo jakou protekcí a na základě jakého doporučení osvědčení stala se správkyní humanního ústavu sirotčince v Hořicích, asi před půl druhým rogem. Od té chvile děti byly jako ustrašeny... a teprve po smrti Anny Bregrovy se vysvětlilo, proč a teprv pak promluvili i lidé, kteří o jejích surovostech vě děli, ale mlcel Dne 20. dubna t. r. po poledni koupalo se v kou- pelně ústavu pět malých ošetřovanek, mezi nim- pětiletá Anna Bergrova.

doktor Lukinič Hinkovič Pelobrk Pribičevič Srba Kaňková Bergrův Bregrův Bělehrad Chor Hořice Kosmonosy

25 article

Koupání dětí těch prováděla Kaňková za přítom- nosti několika pomocnic. Jak se to dálo, vychází nu jevo z okolnosti, že všech pět dětí najednou bylo postaveno do plechové vany vodou naplněné, do níž Kaňková vpouštěla ještě horkou vodu. Malá Bergrova, stojíc nejblíže k místu, kam vřelá voda byla vpouštěna, začala křičeti, že ji voda pálí. Ostatní děti křičely po ní, tak že musily býti z vany vytaženy. Už z toho bylo patrno, jak nedbale se voda ke koupání dělí připravila. Po připravení koupele vstoupily děti opět do vany. Kaňková, roz- lobena už před tím křikem Bergrovy, aby ji potre- stala (!) otočila kohoutek na spouštění horké vody a nařídivši hadici na zádička Bergrovy, pravila roz lobeně: „Tu máš, ty cikáně, abys nekřičelo!! Dítěti naskočily ihned na zádičkách veliké pu chýře Lékař, který druhého dne na to do ústavu přiše a veliké opařeníny dítěte viděl, dal je ihned dopra viti do nemocnice, kde ubožátko po hrozných bole stech ve dvou dnech zemřelo. Po skončeném líčení uznána byla Kaňková vin nou přečinem proti bezpečnosti života a odsouzena pouze do tuhého vězení na čtrnáct dnů, jedním po- stem zostřeného Veřejný žalohce ohlásil z nepatrného trestu od volání.

Kaňková Bergrův

26 article Zdveřilý ehanffenr. e

Zdveřilý ehanffenr. e Chauffeur Jensen, u firmy Joss a Löwensteir zaměstnaný, jel dne 6. července kolem demu Gott- waldova tak rychle, že byl by málem svým vozidlem porazil nadoliciála pražských elektrických podníků p. Jana Maška, který ho napomenul k opatrněje jízdě. Zdvořilý chauffeur však nadoficiálovi prostě vynadal. Při přelíčení, předevčírem u okresního sou- du konaném, odsouzen byl Jensen soudcem p. dr Roubíčkem do vězení na čtyry dny, který tres změněn mu byl v peněžitou pokutu 40 korun.

Chauffeur Jensen Gott Mašek Jensen Roubíček Joss Löwensteir

27 article Věstník živnostenský a dělnick.

Věstník živnostenský a dělnick. Spoločenstvo lestičů pokojů a cídičů oken atd v Praze upozorňuje ctěné obecenstvo, aby v zájmu svém vlastním při zadávání prací do oboru spole čenstva spadajících požadovalo legitimaci, společen- stvem vyslavenou. Jenom tímto způsobem zabrá něno bude jednak neoprávněnému provozování živ nesti, jednak nedbatému snad provádění prací svě- řených. Pp. členové společenstva se žádají, aby legi- timaci, kdož ji nemají, si vyzvedli u starosty spole- čenstva Františka Antoše, Praha-II., Spálená ul. * Z učednické benídky Řemeslnicko-živnosten- ské besedy v Praze. Od 12. t. m. budou se každí čtvrtek večer od 7 do 129. hod. v místnostech besld- ky půjčovati knihy úkerol Stávky. Generální stávka ve Švědsku i dle úřadních zpráv. Ze Štokholmu, 11. srpna. (K. k.) V cele zemi jest úplný klid. Veškeré listy vycházejí ale jen v malém formátu. Doprava na pouliční dráze děje se všude a také kočí povozů pozne- náhlu opět zahajují práci. V ulicích štokholm- ských jest čilý život. Počet parních člunů a ba- rek, které konají dopravu, denně se zvětšuje a také doprava parníky jest normální. Rovně v dopravě železniční nehrozí přerušení. Policie a vojsko pečují o úplnou bezpečnost obecen- stva. Ve Štokholmu jsou veškeré obchody ote-

Antoš Praha II

28 article Hudba.

Hudba. vřeny. Plynárny a elektrárny pracují normálně. Vodovod a čištění ulic jsou ušetřeny stávkou. Zdejší výstava rovněž jakož i cirkus a divadla jsou velmi dobře navštěvována. Bursa jest klid ná a také činnost bank jest úplně normální. Dělnictvo zachovává vzorný pořádek. * Z Pešií, 10. srpna. (K. k.) »Uh. tel. kor. kane sděluje ze Rěky: U rěcké paroplavební společnost »Ungaro Kroata« chystá se stávka. Strojníci žádaj zvýšení mzdy a podstatné úlevy ve službě.

Bursa Pešie Ungaro Kroata

29 article Věstník spolkový.

Věstník spolkový. Schůze. Dne 22. srpna: »Samaritán v Praz bude míti o 2. hod. odpol. pololetní valnou hromadu Na programu jest změna článku stanov. Hojná účas žádoucí. Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“ Rakonský císař do Friedrichshafenu. 2 Vídně, 11. srpna. Cisař František Jose odjede 31. t. m. z Islu do Friedrichshafenu kde ho uvítá virtemberský král. Oba se pak odeberou ku prohlidce balonu Zeppelinova jeho loděnice. Rakouský císař vráti se pak do Bregence. Svolání parlamentní komise křesťanských seciálů. se Z Vídně, 11. května. Dr. Lueger svolal parlamentní komisi křesťansko-sociálního svazu na pátek 13. t. m. do Vídně. Bude jednáno o politické situaci, zejména se zřetelem na svo- lanou poradu předsedů.

Samaritán Jose Zeppelinův doktor Lueger Friedrichshafen Vídeň Islo křesťanskýsociální svaz

30 article Telegramy korresp. kanceláře.

Telegramy korresp. kanceláře. „Times“ o cestě krále Edu- arda do Marianských Lázní. Z Londýna, 11. srpna. (K. k.) »Timese rozepisují se v úvodním článku o cestě krále Eduarda do Marianských Lázní a praví: Kral Eduard opustil včera Anglii, aby, jako každý rok, navšlívil Marianské Lázně a doufáme, ž Jeho Vehičenstvo najde tam klid, jakož i du- ševní a tělesné zolavení, kterého dojista nalé- havě potřebuje po mimořádně namáhavé saisoně. Z té příčiny jest také správno, že letošnl pobyt v Marianských Lázních nebude po- užit ke schůzkám s panovníky Německ a Rakousko-Uherska a to tím více, poněvadž šťastnou náhodou není žádné příčiny, aby byl přikládán zvláštní význam té okolnosti, že tyto schůzky se nekonaji, ktevé konaly se dříve v Cronbergu a v Išlu. Slavnost narozenin efsaře a krále Františka Josefa, dne 18. srpno, po skylne dojista králi Eduardovi vílanou příleži- tost, aby opětovně projevil srdečnou úctu, kterou vždy choval k osvicené hlavě Habsburského domu.

Times Eduard František Josef Ed Londýn Anglie RakouskoUhersko Išlu

31 article

Jistí kazimírové se ovšem nedávno poku- sili, aby na základě domnělých styků s vídeňským zahraničním úřadem rozšlřili falešné zprá vy o sehůzes obou mocnářů, konan loňského roku v Išlu, ale byli mimo- tádně ostře odbyti naším zahraničním úřadem Anghieká veřejnost jest sťastnou náhodou s to, aby s opovržením pohližela na nicotné neupřímné výklady, které tyto kruhy opětovně rozširují. Třeba že vliv osobní výměny názorů mezi mocnáři může býti veliký, pokud jedná s o diplomatický poměr zúčastněných států, nen přece žádné příčiny k obavám, že mohl by trpěti poměr mezi Angli a Rakousko-Uherskem, když král Eduar vrátí se do Anglie, aniž se sejde s eísařem králem Františkem Josefem, který letos po ná- mahách svého diamantového jubiles proděla mimořádně těžkou zimu a jaro a na radu lékařo ehce svůj krátký pobyt v Iélu ztráviti úpln v klidu za účelem zotavení. Ostatně, kdyby byí mocnář eífil, že anglicko-rakouský poměr po- třebuje následkem událostí minulého podzimu jistého vyjasnění osobním dohovorem s králem Eduardem a jeho rádci, byla by ho jistě sll jeho příslovečného smyslu pro povinnost pohnul nepochybně k tomu, aby pozval krále Eduarda do Islu. Uznání pravděpodobnosti, že svob. p. Aehren- thal skutečně byl v říjnu minulého roku pře kvapen překotnou akci knižete Ferdinanda a že neměl na ní žádného podilu, pomáhalo odstra- niti stíny, které se začinaly rozestírati a o te vřelo dráhu pro obnovení anglicko- rakouského srdečného poméru, o nějž anglický velevyslanec ve Vídni velm horlivě usiloval. Není třeba vyvraceti jistým interesovanými kruby šiřené tvrzení, že hlavním cílem anglické politiky bylo odvrátiti Rašousko- Uhersko od spolku s Německem a že neuznání annexe Bosny a Hercegoviny bylo ve skuteč- nosti namiřeno proti Německu.« (Viz úvodní článek.) mtu na slen

František Josef Eduard Ferdinand Išlu Angl RakouskoUhersko Anglie Vídeň Uhersko Německo Bosna a Hercegovina

32 article

Kretská otázka. Z Cařihradu, 11. srpna. (K. k.) Proslýchá se, že někteří členové turecké vlády prohlásil odpověd řeckého předsedy mini- sterstva Ralisa za uspokojivou. Diplomalieké kruhy shledávají, že odpověď byla dovedně stylisována. Odvolání tureckého vy- slance v Atbénách pokládá se za nepravdě- podobné a soudí se, že celá záležitost jest na cestě ke konečné úpravě. Z Cařihradu, 10. srpna. (K. k) Dle časo piseckých zpráv žádala Porta, aby fecký metro polita janinský byl sesazen pro svojí řeckou agitaci. Z Cažihradu, 11. srpna. (K. k) »Sabahe shledává, že řecká odpověď jest do jisté míry příznivou. Ostalní tisk nepíše dosud o odpovědi Z Paříže, 11. srpna. (K. k.) Politické kruhy se diví, že pařížským tiskem uveřejněné, ostat- ně přátelsky přijaté náhledy na úřadní návrhy Francie byly změněny, jako na příklad myšlenka naléhavé nulnosti, aby s Portou bylo vyjedná- váno za účelem všeobecné úpravy kretské otáz- ky a myšlenka možné účasti Německa a Rakou sko-Uherska na těchto vyjednáváních,m Z Kaneje, 11. srpna. (K. k.) „Ag. Havas“ sděluje: Kretská vláda, jak se zdá, jest naklo něna dáti zadostučinění v zásadě mocnostem v otázce vlajky na pevnosti vztýčené; s ohle- dem na vnitřní oblíže jest si však přáti, aby vládě byly učiněny nějaké ústupky.

Sabah Havas Cařihrad Paříž Francie Německo Uhersko

33 article

Srbsko hrozí Turecku- Ze Šoluna, 11. srpna. (K. k.) O posled- ních událostech v území merdarském, při nichž několik srbských pohraničních strážníků bylo zastřeleno tureckými vojíny, bylo zavedeno vy- šetřování na zakročení Srbska. Srbsko hrozilo nejostřejšími proticpa- třeními. Král Ednard v Marianských Lázních. Z Marianských Lázní, 11. srpna. (K. k.) Král Eduard obdržel následujíeí telegram od ra- kouského císaře: Jeho Veličenstvu králi Velké Britaniea Irska, císaři indickému v Marianských Lázníchl Při Tvém příjezdu do Marianských Lázní vítám Tě srdečně a ve starém přátelství tlumočím nejlepší přání, aby Tvé léčení mělo úspěch.

Eduard Srbsko Turecko Velká Britaniea Irsko

34 article

František Josef. Král Eduard odpověděl následujíeím tele- gramem: Jeho Veličenstvu císaři v lázních Išlui Jsem hluboce dojat Tvým láskyplným tele- gramem. Právě jsem štastně přibyl a těší mne velice, že se opětně nalézám v Tvé krásné zemi. Doufám, že se Ti v každém směru vede dobře. Eduard, Rex. Doplňovací volba do uherského říšského sněmu. Z Miškovce, 11. srpna. (K. k. uher.) Př volbě říšského poslance, jež dnes konala s za volebn“ okres Mezö-Kövesdský, byl jedno- myslně zvolen tamější advokát Ladisl. Fékéte, přívrženec strany neodvislých.

František Josef Eduard Rex Ladisl Miškovec MezöKövesdský

35 article

Oslava 300letého příslušenství hrabství Marky ku Prusku. Z Hohensyburgu, 10. srpna. (K. k.) Císa Vilém, císařovna a pruský prine Oskar přibyli sem ve 2 hod. 45 min. k oslavě třístaletého pří- slušenství hrabsiví Marky ku pruskému moe- nářství. Císař pronesl řeč, jíž děkoval všem, ktel příšli oslavit třístaletě příslušenství ke koruně a pak pokračoval: „Vidím z toho, že tři sta let neminulo, aniž by neupevnilo příslušenství mých poddaných v této části naší vlasti s mým domem a to tak pevně, že rozloučení je nemožným. Právě okolnost, že můj moudrý předek kurfitt Jan Zikmund byl nucen vložiti ruku na zdejší kraj, byla do jisté míry dílem Prozřetelnosti, která ponejprv připomněla rodu branihorskému, že úkoly jeho nespočívají jenom východně od Labe, nýbrž také na druhou stranu až k Rýnu. (Volání: Výborně!) A tento krok vedl k tomu, že s pomocí boží přes mnohé těžké boje po- zdvihl se Pruska trůn královský a konečně trůn císařský.“ Císar skončil: „Nechť boží požehnán spočívá na těchto krásných krajích a nechť do- přáno mi je nadále vládnouti v míru a umožniti tím zemi, aby v míru žila a tvořila. To je moje modlitba. Připtjím blahu Marky!“ (Všeobecné volání „hurá“.) Ruský postup k Teheranu. Z Petrohradu, 11. srpna. (K. k.) Ruské vojsko v Persii postoupilo podle ruského »Slova« 14 verst směrem k Teheranu. Toto opatření odůvodňuje se vypuknutím tyfové epidemie v Kazvinu. Eožumen protestoval proti nému n ruském a anglickém vyslanectví, poněvadž od- nímá se mu možnost, aby usiloval o upoko- jení lidu.

Vilém Oskar Vidím Jan Zikmund Císar Marek Prusko Hohensyburg Labe Rýn Petrohrad Persie

36 article

Náměstek bána šl. Cuvaj Z Požegy, 11. srpna. (K. k. uher.) Námě- stek bána šl. Cuvaj přibyl sem včera večer a byl na nádraží uvítán starostou a četným zá- stupem lidu. Na cestě do města byl náměstek bána hlučně pozdravován provoláváním „Živio“. Dnes byli v komitátni budově úřadní přijímány deputace. Francouzská námořní moc. Z Paříže, 11. srpna. (K. k.) Ministr námeř- nictví, který se zúčastnil střeleckých pokusů se starým obrněncem „Jénou“, prohlédl si při té příležitosti všechny námořní odbory v Toulonu a prohlásil nezbytnost pronikavých změn, které dle zpráv ranních listů měly by býti provedeny tímto způsobem: Lepší vyzbrojení lodí a jich mužstva, doplnění střeliva na každé lodi a zlep- šení arsenálu, především v Toulonu a Brestu. Řečti důstojníci z Makedonie do Řecka. Ze Soluna, 11. srpna. (K. k.) Dle úřadního výkazu vrátilo se dosud 50 řeckých důstojníků z Makedonie do Řecka. Solunský vali stěžoval si také do jednání řeckého místokonsula ve Sěru u ministerstva pro neoprávněné vystavo- vání řeckých pasů a žádal jeho odvolání Nota řecká a Porta. Z Cařihradu, 11. srpna. (K. k.) Minister- ská rada zabývala se dnes řeckou notou. Po prohlášení jednoho ministra shledala ministerská rada, že nota jest dosti uspokojivou a usnesla se, aby turecký vyslanec v Athénách nebyl od- volán a aby řecké vládě byla zaslána zejtra nová nota, v které pravděpodobně bude žádáno další vysvětlení

Cuvaj Požeg Paříž Toulon Brest Makedonie Řecko Cařihrad Atény Soluna

37 article Matsurolopická pazuravam na rozhlsdně na Petřiné

Matsurolopická pazuravam na rozhlsdně na Petřiné 325 metrů nad mořem. Dne 10. a 11. srpna 1909. 9 h. več. 7 b. ráno 2 h. odp. Tlakoměr. . 733.8 735 8 7374 Toploměr C. + 19.2 + 16.2 + 203 Vihko. . .. 83 Obloha . . . m nrá jasná SSz krr sz Sila větru . slabý čerstvý mírny Teplota nejvyšší ve stinu . + 353 Teplola nejvyšší na slunei Teplota nejnižší ve stinu . . + 152 Teplota nejnížší při zemi . . + 134 Slunce svítilo 1 1/2 bod. Prům. rychlost větru za hod : 11.2 km. Srážky v mm. 00.

Toploměr C + 203 Vihko km mm

38 article Denní oznamovatel

Denní oznamovatel na čtvrtek 12. srpna. Den od začátku roku 224., do konce roku 142. Východ slunce o 4. hod. 45 min. ráno, západ slunce o 7. hod. 24 m. večer. — Vý- chod měsíce o 12 hod. 37 min. v noci, západ měsíc o 5. hod. 42 min. odpol. Katolíků svátky: Kláry. Kvangeliků: Pavla z Kravař. Pravo slavných (30. červance): Silase.

Klár Pavel Silas

39 title

Hlasy z obecenstva.

40 article

chinové víno se železem pro slaré rekon- valescenty. Chut- ná výtečně. litru K 2.60 14009.II

41 article SERRATALL

SERRATALL Ke koupi v lékárnách v lahvích a 1 litr i K 4.80.