1
masthead
22. srpna 1905. Číslo 230.
4
article
jak Vitte prohlásil, není proti podobnému kroku,
třeba ještě vyčkati stanoviska japonského. Jest
v dobré paměti, že car dal podnět k haagské
smírčí konferenci, tak že nyní nemůže býti prot
návrhu Roosevellovu.
Mirové konference byly v pátek až na úte-
rek odročeny. S novým napjetím proto se pohlíží
nyní opět k úterní schůzi, zvláště po zvláštním
povolání ruského zástupce barona Rozena k pre-
sidentu Roosoveltovi.
Před smírčí soud?
Z Portsmouthu, 21. srpna. (C.-B.) Pokládá
se za jisté, že president Roosevelt navrhl bar.
Rozenovi v podstatě smírčí soud. Není známo.
navrhl-li president Roosevelt tento smírčí soud
pro rozhodnutí o těch článcích, ale má se z
pravděpodobnější, že smírčímu soudu bude
předložena buďto jen otázka válečné
náhrady nebo vedle ní také otázka
odstoupení Sachalinu.
Z Osterbaye, 21. srpna. (C.-B.) Jak se
proslýchá, president Roosevelt zajistil si dříve
než pozval k sobě bar. Rozena, aktivní
vřelou podporu Německa, Anglie
a Francie při svém kroku a vešel
ve styk s císařem japonský m.
Z Paříže, 21. srpna. (C.-B.) Zdejšímu » Novo-
yorskému Heraldu« oznamuje se z Porthsmouthu,
že odpor proti smírčímu soudu o kusech ještě
sporných se zmenšil. Dle výroků Vittových
Rusko bude ochotno svoliti k dosazení smíčího
soudu.
Vitte
Rozen
Roosovelt
Roosevelt
Portsmouth
Sachalin
Osterbay
Německo
Anglie
Francie
Paříž
Rusko
Miro konference
Novayorský Herald
5
article
Americký projev, zaslaný »Světu-
petrohradskému.
Petrohradský »Svět« dostal prostřednictvím
agentstva Lodianova v Novém Yorku tento kabe-
lový telegram: Prosíme jménem občanů Spoje-
ných států sděliti s ruským národem, že ve-
řejné mínění v Americe je velice
příznivo Rusku. Články ruských
novin, zvláště »Světa«, které hlá-
sají válku do poslední krajnosti,
vyvolávají úplné sehválení a na-
dšení amerického lidu a hlavních
orgánů tisku Spojených států, vy-
jímaje noviny, nalézající se v ru-
kou židovských. Obrat veřejného mí-
nění v Americe na prospěch Ruska jest pře
kvapující. V Americe počínají poznávati ja
ponské nebezpečí. Osobni vliv Roose-
veltův jest nepatrný.
Nejnovější projev Vittův.
Z Frankfurtu, 21. srpna. Korrespondent
»Frankfurter Zeltung« měl rozmluvu
s Vittem. Tento prohlásíl, že v úterý anebo
ve středu nastane rozhodnuti v mírovém vy-
jednávání. Ujistil co nejurčitěji, že na ne-
dávné návštěvě amerických bankérů nebylo
ani slova o nové půjčce, která by měla být
uzavřena v Americe. Dále prohlásil, že na sv
cestě v tom směru žádného kroku nepodnikně.
Vyslovil se s velkým uznáním o jednání císaře
Viléma a německého lidu v nynější válce a pro-
hlásil, že německo-ruské styky jso
výborné.
Vilém
Nový York
Amerika
Rusko
spojený stát
Frankfurt
Frankfurter Zeltung
6
article
Žádný smírčí sond?
Z Londýna, 21. srpna. V dobře informo-
vaných kruzích se popírá zpráva, že Roosevel
chce k rozřešení otázky Sachalina a válečné ná-
hrady svolati mezinárodní smírčí soud v Hasgu
zvláště proto, že haagský tribunál není kompe-
tentním v otázce suverenity a také proto, že o
počátku války jak Rusko tak i Japonsko zá-
sadně odmitaly každou intervenci cizí moci.
Japonské papíry dnes stouply. Jeden z de-
legátů ruského poselstva prohlásil včera k zá-
stupci »Morningpostu«: »Buďte trpěliv. Za celou
dobu mé diplomatické kariery nestalo se mi,
aby i pouhá obchodní smlouva nebyla se uza-
vírala bez kritických okamžiků, kdy se myslilo,
že je vše marné. Hlavní věe jest zbytečně ne-
drážditi veřejnost předběžnými zprávami, nýbrž
přijíti až s hotovým skutkem.«
Publikace mírových porad.
Z Petrohradu, 21. srpna. V zahraničném
úřadě se očekává, že budou záhy uveřejněny
prolokoly mírové konference jakož i telegramy,
vyměněné mezi carem a Vittem, ze kterých
bude patrno, jak upřímně Rusko přálo
si mír u.
O tom, že by rozmluva Rooseveltova s bar.
Rozenem měla míti za účel umožniti pokračo-
vání v mírové konferenci, na zahraničním úřadě
se ničeho neví. Tvrdí se, že Japonsko nedbalo
Rooseveltových slov.
Projev ruských generálů z bojiště.
Z Berlína, 21. srpna. »Local Anzeiger«
sděluje z New Castlu, že ruští delegáti
dostali telegram od generálů z bo-
jiště, ve kterém je tito prosí, aby
neuzavírali nevýhodný mír, jelikož
celá armáda je jista vítězstvím.
Roosevel
Rooseveltův
Rozen
Anzeiger
Londýn
Rusko
Japonsko
Morningpost
Petrohrad
Berlín
New Castle
7
article
Balkan.
Balkan.
Sp. Z Bělehradu, 21. srpna. (Zvl. tel.
»Nár. L.«) Dnes dopoledne není žádné
další zprávy ku předchozímu telegra-
mu o mobilisaci v Turecku, ale v Bě-
lehradě mluví se o ní všude a tolik.
že nikdo nepochybuje, že se Turecko
připravuje vojensky nejen proti Bul-
harsku, ale i proti jiným státům,
které by chtěly zasáhnouti do vnitř-
ních záležitostí tureckých. Zde zatím
nevěří se ještě, že jest válka turecká
s Bulharskem nevyhuntelna, věří se
ale, že Tarecko nezůstane dále Iho-
stejno oproti bulharským komitům
a násilím v tureckém území.
Ve vsi Bogdanovci zabit byl sta-
rosta obce Srb Djordje Cvetkovič.
Sp. Z Bělehradu, 21. srpna. (Zvl. telegr. „Nár.
Listů.“) Stále docházejí zprávy, že Bul-
harsko shromažďuje vojsko na bulhar-
sko-turecké hranici. Přes Bělehrad do-
praven byl první transport Kruppových
rychlopalných děl pro Turecko. Oče-
kává se zde značný transport írancouz-
ských děl pro Bulharsko.
Z Cařihradu, 21. srpna. (C.-B.) Nová re-
forma desátku provádí se prozatím v ústřed-
ních okresích tři makedonských vilajetů. Vý-
počty desátku spočívají na průměru žni posled-
ních 5 let. Mezi nimi se jeví rok povstání 1903.
za kterého žně z části přišly na zmar. Násled-
kom toho znamená tento počet značnou škodu
Tarecko
Srb
Cvetkovič
Kruppův
Bělehrad
Turecko
Bulharsko
Cařihrad
8
article
pro fiskus, jež obnáší pro ústřední okres bitol-
ský, který nejvíce utrpěl, 150.000 K.
Z Cažihradu, 21. srpna. (C.-B.) Úřady v Bitolji
dohodě s některými mohamedánskými a křesťanskými
majitely vypracovaly zvláštní předpisy k uspořádání
trvajících neshod mezi vlastníky dvorů a jich osad-
níky v příčině zpracování půdy a způsobu placení
desátku. Diference stále zavdávají podnět k mno-
hým konfliktům, v nichž civílní agenti mnohokráte
musili zakročiti
Z Cařihradu, 21. srpna. (C.-B.) Arménsk
spiknutí, objevené ve Smyrně, způsobilo znepo-
kojení nejen v sultánském paláci, nýbrž i v di-
plomatických kruzích, poněvadž jest dokladem,
že attentát na sultána byl jen části minulého
daleko rozvětveného spiknutí. Znepokojení na-
stalo také proto, protože jsou příznaky, že zde
a na jiných místech jest skrylo ještě veliké
množství třaskavin, jichž má se užíti ke hro
madným attentátům o slavnosti nastoupení sul
tána na trůn dne 1. září, aby zmatky takými
bylo mezinárodní zakročení způsobeno. Jakse
proslýchá, bude prý palác sultánův okružní zd
úplně isolován a hraničící s ním čtvrti roz-
bořeny.
Ze Sofije, 21. srpna. (C.-B.) Včerejší volby
říšské dopadly ku prospěchu vlády.
Cažihrad
Cařihrad
Smyrna
Sofijá
9
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“,
10
article
Ministři v Islu.
Ministři v Islu.
Z Pešti, 21. srpna. Veškerý zájem obrácen
jest k išelské audienci bar. Fejérvára a ke
blízké konferenci strany liberální, stanovené na
pozejtří, na středu. V politických kruzích se pro-
slýchá, že veškeré návrhy Fejérvára vztahovaly
se k dalšímu jeho setrvání nynějšího kabinetu
v úřadě. Pro případ, že by panovník — tak zní
verse — přijal tyto proposice, nelze očekávati
nové vyjednávání za účelem rozřešení krise
a kabinet zůstane i na dále po 15. září, kdy se
sejde uherská sněmovna, v úřadě.
Z Išlu, 21. srpna. (C.-B) Včera v noci při-
byl sem ministr zahraničních záležitostí hr. Golu-
chowski, provázen legačním radou svob. pánem
Gagernem a předseda ministerstva svob. pán
Gautsch, provázen ministerským místotajemníkem
Ehrhardem. Ministr hr. Goluchowski byl přija
dnes o 11. hodině dopoledne císařem ve slyšení.
Z Išlu, 21. srpna. (C.-B.) Audience mini-
stra Goluchowského u císaře trvala do 12. hodin
45 minut, Gautschova do 1 hodiny 30 minut
odpoledne. Oba byli pak pozváni k rodinné
hostině.
Gola
Gagern
Gautsch
Ehrhard
Goluchowský
Gautschův
Pešť
Išlu
11
article
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 21. srpna. (Původní
teleg. »N. L.«) Konference klubu vládní strany
včera za přítomnosti ministrů schválila program
vládní pro příští zasedání skupštiny. V pro-
gramu předpokládá se půjčka v cizině nutná
pro ozbrojení armády a stavba železnic nových
domácím kapitálem a klade se důraz na rozvoj
hospodářství. Pro armádu zvolí se děla, o nichž
se zkouškami dokáže, že jsou nejlepšími. Mi-
nistři odeberou se do vnitř Srbska zkoumati
nedostatky v oboru svých ressortů. Ministr vo-
jenství bude přehlížeti posádky.
Včera konány volby do krajských zastupi-
telstev v celém Srbsku. Výsledek zdá se být
až dosud přízniv pro radikální stranu, není al
zde úplně znám.
Vilém II. a Poláci.
Z Berlína, 21. srpna. »Militär-Wochenblatt«
oznamuje, že plukovník Ziethenových husarů
šlechtic Kesicki byl pensionován. Jak jsme
oznámili již při první zprávě, tvrdlel, že Kesick
sám za propuštění zažádal, souvisí toto pensiono-
vání s tím, že jmenovaný plukovník v provinci
poznaňské prodal svůj statek polské společnosti
což císař Vilém ve své nedávné řeči ve Hnězdně
posuzoval s velkou nelibostí
Vilém
Polák
Ziethenový
Kesický
Srbsko
Bělehrad
Berlín
Militär
Hnězdno
12
article
Z Indie.
Indie
13
article
Z Londýna, 21. srpna. (Zvl. tel.) Demisse
místokrále indiekého lorda Curzona působí zde
značné vzrušení, ač byla dlouho již očekávána
Jeho dlouhé spory s vojenským velitelem indi
ckým lordem Kitehenerem nemohly býti proto
zakončeny nežli odchodem jednoho z nich.
Kitchener kladl značné požadavky na sesílen
vojska indického, čemuž lord Curzon se vzpíral.
Nelze ale ještě říci, odešel-li čí zůstal-li muž
nebezpečnější pro mír v Asii, neboť byl-li lord
Curzon bojovníkem nejťroufalejšího imperialismu
britského, zbylý a zvítězivší nad ním lord Ki-
tchener jest zase vtělený mílitarism.
Pravda jest, že lord Curzon rozšířil vliv
britský v Tibetu, Persii i v Afganistanu bez val-
ného sice rozvinutf sil válečných, avšak důsledky
jeho politiky jsou rovněž způsobilé vyvolati,
třeba že v pozdější budoucnosti, vážné kon-
flikty mezinárodní.
Listy unionistické jsou zamlkly nad demiss
tou a nevědí, komu dávati vinu, zda Curzonov
neb Kitchenerovi, neboť oba byli sloupy nynějš
vlády. Pomáhají si tudíž listy ty zatím tím, že
napadají ministra pro Indii Brodricka za to
že nedovedl spory mezi muži tak vynikajícím
srovnati.
Curzon
Kitehener
Kitchener
Londýn
Kitchener
Asie
Persie
Afghánistán
Indie
14
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 21. srpna. Říšský ministr vojen-
ství svob. pán Pitreich vrátil se sem dopole
dne z Pagerbachu.
Eskadra rakonská.
Z Terstu, 21. srpna. (C.-B.) Rakousko-
uherské letní loďstvo odplulo dnes o 8. hodiné
ranní do Pulje.
Katolíci Německa.
Ze Štrasburku, 21. srpna. (C.-B.) V dnešn
první sehůzi sjezdu německých katolíků zvolen
do předsednictva prine Löwenstein-Bergheim,
říšský poslanec, rada vrehního zemského soudu
Wellstein a hr. A. Stotzheim.
Z Francie.
Z Paříže, 21. srpna. (C.-B.) Některé časo-
pisy vidí v Leonu Bourgeoisovi, zvoleném včera
za senátora, přištího presidenta republiky. Kdyby
však, dí »Figaro«, při příští volbě byla dána
přednost nynějšímu předsedovi senátu Falliěrovi.
Bourgeois stane se jistě předsedou senátu.
Z Paříže, 21. srpna. (C.-B.) Předseda mini-
sterstva Rouvier vrátí se sem ve středu nebo
ve čtvrtek a svolá hned po svém návratu mini-
sterskou radu.
Pitreich
A Stotzheim
Bourgeois
Figaro
Vídeň
Terst
Rakousko
Německo
Štrasburk
Löwenstein
Bergheim
Francie
Paříž
senát
15
article
Z osad německých.
Z Berlína, 21. srpna. (C.-B.) Císař Vilém
povolil guverneroví v německé jihozáp. Africe
vyžádanou propuštěnou a jmenoval generálního
konsula Lindequista guvernérem jihozápadoafrické
osady.
Z Berlína, 21. srpna. (C.-B.) V telegramu
generálního konsula v Kapském Městě se sdě-
luje, že dle zpráv anglických úřadů za 6. t. m.
pohlavár Hererů Samuel Maharero se svými
třemi syny a několika podnáčelníky je ještě pod
dozorem anglieké policie v Nyamitu v britském
Bečuansku. Úhrnný počet tamních uprchlíků
hererských i se ženami a dětmi činí na 730.
Nepokoje ve Španělsku.
Z Madridu, 21. srpna. (C.-B.) Včera při
ustavující schůzi republikánského výboru v Alma-
zeře ve valencijské provincii došlo ke krvavé
srážce se stranou protivnou. Na vla k, ve
kterém jeli přívrženci této, bylo
stříleno a četné osoby zraněny. Za-
vedeno vyšetřování
Marocká otázka.
Z Tangeru, 21. srpna. (C.-B) Anglický vy-
slanee Lowhter pořádal v pátek hostinu, k níž
bylo pozváno francouzské i německé poselstvi.
Anglické loďstvo v baltickém moři.
Z Esbjergu v Jutsku, 21. srpna. (C.-B.)
Anglické loďstvo (10 bitevních lodí, 7 křížáků
a jeden torpedoborec) připlulo sem včera v po-
ledne. Dnes připluje 23 torpedových lodí. Pro
příští dny chystají se velké slavnosti na počest
loďstva.
Vilém
Herero
Maharero
Berlín
Afrika
Bečuansko
Španělsko
Madrid
Alma
Tanger
Esbjerg
Jutsko
16
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Veliký odprodej ložisek uhelných.
Z Kolína n. R., 21. srpna. (C.-B.) Dle
»Köln. Ztg.« prodána včera veliká část uhel-
ných ložisek »Mezinárodní dolovací společnostis
ve Vestfálsku a Dolním Porýnsku jedné skupině
uhelných interessentů. Cena obnáší 35 mil. mk.
a má býti 1. října 1905 zaplacena.
Veliké úpadky.
Px. Z Vídně, 21. srpna. (Zvláštní telegram
»Nár. Listů«.) Soukenická firma Bernhar
Eisler v Pešti je insolventní. Passiva činí
150 000 K (110.000 K za zboží a 40.000 k
půjček peněžních).
Px. Z Vídně, 21. srpna. (Zvláštní telegram
»Nár. Listů«.) Obchodník s rukodělným zbožím
Gustav Deutsch v Brně, od října v kon-
kursu, jenž se ale později za záruky svého ze-
snulého bratra Eduarda Deutsche na vyrovnán
s věřiteli přistoupil, prohlásil se nyní prostřed-
nictvím advokáta dra. Bedřicha Hermanna po-
znovu insolventním. Nynější výše passiv jeho
není dosud zjištěna.
Obchodník s nábytkem Jakub Ko szle
v Bohumíně, prohlásil se insolventním a na-
bízl 30procentní na vyrovnání. Výše passiv jeho
dosud není známa.
Köln
Deutsch
Eduard Deutsche
Hermann
ko
Kolín
Vestfálsko
Dolní Porýnsko
Vídeň
Pešť
Brno
Bohumín
Bernhar Eisler
17
article
Davlna.
Davlna.
Z Nov. Yorku, 21. srpna. (Zvláštn
telegram »Národních Listů«). Při zahájení
trhu bylo zboží blízké následkem
chabých liverpoolských zpráv ka-
belových a likvidací až o 2 body
nižší, pozdější však na sonkromé
zprávy, hausse příznivé a na opěrné
koupě haussierův až o 2 body
vyšší.
V dalším průběhu kursy vše
obecně získaly, poněvadž opětné ne-
příznivé zprávy o potřebě vlhka
v Texasu a podpora novoorlennské
strany haussovní, i soukromé kruhy
podnítila k čilejší účasti. Lepší po-
měry v obchodu s bavlněnými vy-
robky skytaly další oporu kursům.
Později na odhady větších pro
zejtřek dovozů na východ projevil se
tlak strany baissovní, brzy ale nadešlo
opět všeobecné zvýšení, poněvadž
strana baissovní, čekajíe hausse pří-
znivou zprávu měsíční, přikročila ke
hražení.
Popora haussierů a spekulantů
bursovních společně s koupěmi firem
jež mají styk s New Orleansem, vedla
k pevnému závěrku při kursech o 14
až 18 bodech vyšších.
Z Liverpoolu, 21. srpna. (Telegr.) Ve 4 hod.
10 minut. Obraty činily 4000 žoků. Z toho n
spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz ——ž
Amer. dodávky na srpen 574. 0.—, na srpen-září
5.74, 0.—, na září-říjen 5 75, 0.—, na říjen-listopad
5.77, 0.—, na listopad-prosinec 5.78, 0.—, na
prosinec-leden 5.79, 0.—, na leden únor 5.81, 0.—
na únor-březen 5.82, 0.—, na březen duben 5.83
na duben-květen 5.83. Smýšlení stálé.
York
Texas
New Orleans
Liverpool
18
article
st. Z Pešti, 21. srpna. (Zvl. te:e,r. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 35.000 metr. centů
pšenice o několik haléřů dráže. Znamenala za
100 kg: pšenice tisská nová 81 kg K 17.—
80 kg K 16.85, 79.2 kg K 16.50, 78 kg
K 16.30, stolno-bělchradská 77 kg K 16.371.
z okolí Pešti 80 kg K 16 80, 79.5 kg K 16.65,
775 kg K 16 30, 76 kg K 16 05, banátská
78 kg K 16.40, 78 kg K 16 25, bačská 76 kg
K 16.35, babalská 79 kg K 16.85, bečkerecká
79.5 kg K 16.70, törökkanižská 78.5 k
K 16.50; žito nové K 12.75, K 12.90,
oves nový K 12.50, ječmen nový K 12.40,
12.80, kukuřice (+ 5 hal.) K 17.25, bul-
harská K 16.85.
Na terminovém trhu kukuřice stou-
pala; v ostatním se ceny udržely.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 1592, na duben K 16.44; žito na říjen
13.—, na duben K 13.48, oves na říjen K
12.18, na duben K 12.70, kukuřice na
srpen K 13.72, na kvéten K 13.44, řep ka
na srpen K 24.40.
Na plodinovém trhu bez obchodu,
sádlo pevnějšl.
Počasl: horko.
Z Londýna, 21. srpna. (Obilní trh.) Cizozemská
pšenice mdlá, o 6 d. nižší, kukuřice pevná, nezmě
něná, anglická mouka liknavá, o 1 š. 6 d. nižší.
městská mouka 30 š. 9 d., řepkový olej 19 š. 9 d.
kukuřice laplatská pevná, ale klidná, 24 š. 3 d. Po-
časí částečně zamračené.
Z Nového Yorku, 21. srpna. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá-
znam poslední.] Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo stálé. Znamenala: pše-
nice na září 861/4 (871/2), na prosinee
87.25 (88.25), kukuřice na září 591/
(593/s), cukr (Fair Huscovad.) 31/1e až
0.— (37/1e, —.—), bavlna 10.90 (10.80)
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
nepravidelné.
Pešť
Londýn
Nový York
kg
19
article
O organisaci českých záložen
videňských.
V poslední době objevil se v českých časopiseeh
„Vídeňském Merkuru“, „Slovanu“, „Národních Li
stech“ i „Hlasu Národa“ článek pod tímto záhlavím
stavící nejen naše dosavadní činitele a jednotlivé pra
covníky záloženské, ale i české záložny vídeňské sa
motné do nesprávného světla.
Jsme také jednou z těch českých záložen vídeň-
ských. A v stálé snaze, abychom mladý ústav náš po
vznesli, k rozkvětu přivedli a postavili jej na pevný
zdravý podklad obchodní a tím našemu če
skému lidu vídeňskému, zejmena řemeslni
ctvu a obchodnictvu v nesnadném jeho po
stavení trvale posloužili, sledujeme bedlivě
vše, co záložen českých ve Vídni se týká a neopomí
jíme též uchopiti se ihned toho, co by nám v snahách
našich prospěli mohlo.
Leč znajíce velmi dobře poměry všech našich
záložen, znajíce i osobní pohnutky pisatele posled
ního článku i ony plány a upřímné snahy dosavad
ních našich činitelů a pracovníků záloženských, s mě
řujicíkorganisacia povznesení našich
záložen, nemůžeme s obsahem zmíněného článku
souhlasiti a jsme nuceni tvrzení v něm uvedená uvěst
na pravou míru.
Neušly nám za dobu naší činnosti ovšem ani ony
osobní nepěkné vlastnosti jednotlivců, o nichž par
pisatel ve svém článku se zmiňuje a jež již tak často
byly hohužel příčinou, že již tak mnohá nejlepší snaha
a práce byla zmařena aneb aspoň stížena. A jedna
z těch nepěkných vlastností mohla býli také jen pří
činou, že někdo je s to o upřímnosti snah našich pra-
covníků a činitelů záloženských pochybovati, jich se
dotýkati, ač právě jich působeníma vlivem
rozvoj našich českých záloženve Vídn
v poslední době velmi příznivě pokročil, jak
pisatel ve svém článku sám doznává.
Merkur
Slovan
Vídeň
20
article
Jedině tomu jsme povděčni, že zahájená tato roz-
prava o našich českých záložnách uvede tyto aspoř
v širší známost u našeho obecenstva, jež nepráven
dosti netečně vůčí našim záložnám dosud se chová
že vysvětleny budou pravé poměry našich záložen
i osvětlena bude práce, která v těcht
mladých, příznivě se vyvinujících ústavech bez
hluku a v tichosti, ale vytrvale již po kolik let vyko-
návána jest.
Úplně nesprávným jest tvrzení, jakoby záložny
naše dosud u peněžních ústavů neměly dostatek úvěru
a jakoby s jásotem, jako spásu, musily uvítati v šen
osmi záložnám vídeňským dohromady nabídnu
tých 100.000 korun úvěru.
Tvrzením takovým jsou vlastně i záložny naše
zejmena v době, kdy trh peněžní tone v přebytku peněz
a soutěž, pokud nabízení úvěru se týče, dostoupila
snad stupně nejvyššího, a kdy tedy každý řádně spra
vovaný ústav si dovede úvěr opatřiti — stavěny do
nepříznivého světla, jakoby správa jich nebyla v dosti
řádných a schopných rukou. Leč není tomu tak
a tvrzením takovým bylo by záložnám
našim jen křivděno.
České záložny vídeňské, některé od počátku svého
založení, požívaly na vídeňském místě úvěru. Úvě
ten byl také postupně zvyšován tak, že dnes možno
říci, že záložny naše na vídeňském místě poží v aj
úvěru téměř neobmezeného za podmínek
tak výhodných, že sotva kde lepších nalézti možno
Ale nejen to, záložny naše obrátily na sebe již
dříve pozornost a nabyly laké ochotně podpory i vji-
ném směru.
Český záložna
21
article
Byla to vídeňská filiálka Živnostenské banky.
která, vystihnuvši ihned správně, jak velký význam
by mohly naše české záložny pro hospodářské sesí-
lení naše ve Vídni míti a zejmena jak prospěti by
mohly pří řádném vedení našemu malému živ
nostniku a obchodníku, hned od počátku
svého zřízení ve Vídni, bedlivě si záložen českých
všímala. Živnostenská banka vydala svým nákladem
první statistiku českých záložen vídeňských
tuto na interessenty rozeslala a tím poprvé u větš
míře na naše záložny upozornila. Z popudu Živno
stenské banky vstupovali jednotliví její úřadníci do
výboru záložen a jsou to právě oni jednotlivci
odborníci, o nichž zmínka v předešlém článku
učiněna jest, jimž podařilo se začasté jiného směr
ústavů těch docfliti.
Ona propůjčovala záložnám své úřadníky a revi
sory, ona poskytovala a poskytuje záložnám vídeř
ským za velmi výhodných podmínek úvěru téměř ne
obmezeného a ochotně vždy záložnám našim přichá
zela v každém ohledu vstříc.
Neprozradíme žádného tajemství zvláštního, sdě
líme-li, že sama naše záložna „Pělidomy“ požívá t
Živnostenské banky úvěru přes 100.000 K a že tém
ostatní záložny požívají u ní tolik úvěru, kolik po
třebují.
Za rok 1904 bylo u Živnostenské banky ve Vídn
eskontováno záložnami vídeňskými za 318.293 K smě-
nek, směnečná závaznost záložen vídeňských u banky
dnes obnáší as 155.000 K, ačkoli vlastní jmění záložen
které směnky tyto podaly, obnáší dnes pouze a
60.000 K.
Vídeň
živnostenský banka
22
article
Číslice to poměrně dosti značná, svědčící právě
o opaku toho, co v předešlém článku uvedeno
Nemohlo býti ovšem záložnám našim ihned z po-
čátku tolik úvěru povolováno, jako se děje nyní. Půda
musila býti k tomu dosti zvolna připravována a př
léto práci naraženo bylo ovšem tu a tam na různé
překážky, nedorozumění, předsudky i nedůvěru, kteréž
ještě dnes se tu a tam objeví
Naše záložny ne všechny byly zvyklé počínal
si vždy dosti obchodnicky; při prelongaci neobnovo
valy směnek a nemělý pak materiálu k reeskontu
schopného, správa záložen, účtování i kontrola nebyly
vždy tak zařízeny, aby žáložnám naší doby úplně
vyhovovaly a mnohé záložny uzavíraly se a je ště
dnes se uzavírají vůči našemu živnostnictvu
a nepřijímaly směnky našich živnostníků, obmezujíce
se na poskytování půjček úřadníkům.
A právě zde vlastně započíti musila ta prvá
práce organisační, průpravná, pozvolná, ne
příliš vděčná, v našich záložnách — o níž nebylo
sice nikde psáno — ale která vzdor ne vždy dostateč-
nému porozumění, i přes různé předsudky setkala se
již s dobrým výsledkem a doufáme, že ještě s většími
výsledky v zájmu našeho živnostnictva i v zájmu
našeho hospodářského sesílení ve Vídni se selká.
Vídeň
23
article
Více jak dva roky pozorovati lze osvěženější čin-
nost v záložně v VIII., VII., X. okresu, mimo to za-
hájena nová činnost v záložně v III. okresu, klerá
již počínala likvidovati, založena nová záložna „Pěti-
domy“ v XV. okresu a můžeme olevřeně tvrditi, že
tato všeobecně zvětšená činnost nezůstala též bez
dobrého účinku i na ostatní záložny vídeňské, o čemz
bilance všech záložen vídeňských z roku 1904 nej-
lepší důkaz podávají. Proč přes to může někdo pře-
hlížeti příznivé výsledky takto v krátké době docilené
a dokonce dotýkati se dosavadních činitelů a pracov-
níků záloženských, toho příčinu dlužno hledati asi
v něčem jiném
Nechceme však rozebírati naše poměry a dotkne
me se pouze toho, co s věcné stránky posloužilo asi
některým záložnám jako důvod k jednání jinému.
24
article
Přirozeno, že ústav, který záložnám poskytuje úvěru
téměř neobmezeného, k vlastnímu jich kapitálu závod-
nímu poměrně vysokého, který zároveň i do jisté míry
tím jaksi i morální zodpovědnost za správné jich ve-
dení vůči celé veřejnosti přejímá, sám chce do po-
drobna stav záložen těch znáti a chce býti o nich
stále podrobně informován. Z té příčiny také Živno-
stenská banka požadovala, aby záložny, jimž úvěru
poskytovala, jejím odborným, obchodně zkušeným re-
visorem daly se revidovati a revisitutonabídla
banka záložnám úplně zdarma. Požadavek
to jistě ne upřílišněný, jehož splnění mělo se díti
stejně v zájmu banky, jako v zájmu záložen i v zájmu
celé veřejnosti. Co v Čechách vykonává jednota zá-
ložen, převzíti chtěla zde banka na svá bedra vlastní.
Také všecky záložny výše jednotlivě uvedené
požadavku tomu vyhověly a pokuč víme, nikterak
jim pokyny revisorem nebo bankou samou dané do
dnes neuškodily, naopak prospěly.
*) Řídíce se zásadou „audíatur et pars altera
uveřejňujeme ochotně i tento článek.
Čechy
stenský banka
25
article
Pouze někteří členové výboru dvou záložen n
požadavek tento přistoupiti nechtěli a záložny ony
úvěru dosud jim poskytovaného raději se zřekly
hledaly spojení jiného.
Leč tvrzení, že záložny ony dosáhly bankovního
spojení výhodnějšího a dokonce úvěru téměř o 19
levnějšího, než dosud měly ve Vídni, neni správně,
a naše záložny samy dobře to vědí; stejně tak není
správné tvrzení, že záložny naše byly poměry nu-
ceny, své účty žírové dáti si olevříti u německých
peněžních ústavů. I zde snad máme co činiti s ojedi-
nělým případem u záložny, která sama od ostalních
se dobrovolně odlučuje, jelikož veškeré české záložny
vídeňské u vídeňské filiálky Živnostenské banky účty
svě již po více let mají a klidně spojení toholo po-
užívají.
Leč čeho my záložny máme dosud poměrně málo,
co nám v prvé řadě sehází, to jest: více
vlastního kapitálu, totiž splacených závod-
ních podílů a reserv a mimo to vklady na šeho
obecenstva.
Vídeň
živnostenský banka
26
article
Však nestačí dnes již pouze stěžovati si na ne-
tečnost našeho obecenstva, které skutečně, bohužel,
stále s jakousi nedůvěrou naprosto neodůvodněnou
vůči našim podnikům se chová a své úspory raději
na nepatrný úrok v poštovní spořitelně nebo v jiných
německých ústavech úkládá.
Nikoliv to již nestačí. My, záložny samy,
musíme též našemu obecenstvu přicházeti více vstříc,
musíme vzbuditi jeho zájem o nás, vzbuditi jeho dů-
věru k nám, svým jednáním více kupeckým, přelože-
ním svých úřadních místností z hostinců a zastrčených
lokálů do místností přístupnějších, zavedením úřa-
dování ne večerního, nýbrž denního, každodenního,
event. celodenního, živějším zájmem o potřeby na šeho
lidu, zejmena našeho živnostnictva, jemuz
zvláště ve Vídni jest třeba věnovati po-
zornosti největší
To jsou otázky, které ovšem jest nejlépe projed-
nati ve společných poradách zástupců všech záložen,
rovněž jako otázka, týkající se zřízení event. společné
informační kanceláře, „černé knihy“, záloženského
sekretariálu a pod.
Vídeň
27
article
Leč i tyto věci nejsou záložnám našim nijakou
novinkou a pisatel posledního článku nebyl prvý,
který o nich promluvil
Byla to opět vídeňská filiálka Živnoslenské banky,
která již před časem svolala zástupce všech záložen
vídeňských ke společné poradě, na níž o návrzích
těchto bylo jednáno.
Jest třeba také jen dohodnutí se záložen, aby
k postupnému provedení těchto již dříve vyslovených
návrhů došlo.
Přimlouváme se ovšem vřele za to, aby tyto spo-
lečné porady, v nichž na základě dosavadních zku-
šeností budou hledány další cesty ke zvelebení našich
záložen, v nichž přijdou na přetřes i ony otázky naše
vídeňské, jichž záložny naše měly by se též samy
ujati, aby tak staly se záložny naše skutečnou oporou
lidu našeho, byly častěji a pravidelněji konány.
Nestačí již to, že záložny naše existují, že půjčují
a přijímají peníze a tu a tam na dobrou věc nějakým
obnosem přispějí. Úkol našich záložen může býti mno-
hem větší. Naše sjednocené záložny mo-
hou více s dobrým výsledkem zasaho-
vati i do života veřejného.
Živnoslenský banka
28
article
Nebylo by dobré na příklad, kdyby záložny naše
v zájmu svém vlastním všímaly si více organi s a ce
našeho živnostnictva, čítajícího ve Vídni na
54.000 hlav, z nichž dobře 80% jsou naši rodáci —
ale kteří právě nejvíce se nám ve Vídni ztráceji? Co
členstva by tu záložny mohly získati! A nebo, nebyly
by s to, sjednocené záložny převzíti založení české
tiskárny ve Vídni, o níž delší čas se mluví a jejíž
prosperita předem zaručena jest? A jiných podobných
věcí jest dosti, které nebyly by našim záložnám ni-
kterak na škodu; aspoň způsobem takovým, staly b
se též obecenstvu našemu známějšími a obecenstvo
by je pak více vyhledávalo.
V každém případě ovšem potřebujeme m y, m a le
záložny, k splnění svých úkolů nějakého pev-
ného ústředí, jistou pevnou oporu. I když
sdružíme se, potřebujeme jako poměrně malé ústavy
někoho, kdo by za námi stál, kdo by v každém pří-
padu mohl nám radou i skutkem býti nápomocen, kdo
by úkoly naše mohl nám usnadniti i kdo má též vždy
dostatečných prostředků po ruce a stojí nám blízko,
by mohl vždy nám rychle přijíti vstříe.
Oporu takovou potřebujeme v dobách dobrých —
ale tím více potřebovali bychom ji v dobách zlých,
které i nás dotknouti se mohou — a jest nutno tedy
pamatovati na to, jelikož pak bylo by nám třeba těžko
pomoci teprve hledati.
Potřebujeme vždy tedy oporu ve vel-
kém, silném peněžním ústavu. A v tom
směru vyhovovalo nám dosud nejlépe naše místní
bankovní spojení, při němž my také po dobrém uvá-
žení a ve svém vlastním zájmu jako jedna z vídeň-
ských záložen zůstaneme. Žáložna Pětidomy.
zaps. spol. s ruč. obmez. ve Vídni XV., Turnergasse 9.
Vídeň
29
article
Apitace v Německu proti vysokým clům z do-
bytka. Z nejrůznějších krajin Německa oznamuje se
velké stoupání cen dobytka a tím také cen masa,
stejně jako u nás. Zejmena je citelný nedostatek masa
vepřového ve Slezsku. Tam činí obce nejrůznějších
okresů návrh, aby byl kontingent připouštěný na jatky
z Ruska zvýšen a aby ctevřeny byly hranice pro do-
voz rakouských vepřů. Také v jižním Německu je
značný nedostatek vepřů. Tam naříká se však ještě
mnohem více na zdražení masa hovězího. V mnichov-
ské městské radě podali dva členové návrh, aby vláda
bavorská uplatnila svůj vliv v tom směru, aby cla
z masa na dobu drahoty masa byla su-
spendována. V odůvodnění návrhu toho se
praví, že ceny volského masa stále stoupají a spo-
třeba masa klesá. Dokazuje se dále, že bavorské rol-
nictvo není svou produkcí dobytka s to domácí spo-
třebu ukájeti. Letošní zdražení masa že jest zvláště
následkem poměrů rakouských, kde ceny dobytka
po loňské nouzi o píci stouply, což působí zpětně
Německo
Slezsko
Rusko
30
article
zejmena na poměry jihoněmecké, poněvadž obvol
tento jest odkázán na dovoz dobytka rakouského. Ná-
vrh na snížení cel z masa byl v Mnichově příjat. Po-
dobný podnět byl učiněn v obecním zastupitelstvu
štutgartském a také usnesen a žádáno zejména za pro-
dloužení lhůty pro porážku. Dále obrátilo se 36 duryn-
ských městských obcí přímo na říšského kancléře
s prosbou o odpomoc v nouzi o maso. Tam obnáší
zdražení 302%. Okolnosti ty a stížnosti uvedené za-
sluhují tím větší pozornosti, že, jak známo, vejdou
příštím rokem s novou obchodní smlouvou v platnost
zvýšená německá cla z dobytka. Nynější agitace v již-
ním Německu čelí také k tomu již, aby se stala opa-
tření, aby tato zvýšená cla z dobytka nevešla hnei
v platnost, nýbrž teprve až dosáhnou ceny dobytk
a masa opět normální výše. Též v Lipsku konána
byla četně navštívená schůze lidu, kteráž se usnesl
na resoluci, aby byly otevřeny hranice pro dovoz do-
bytka za účelem zmírnění nouze o maso.
Mnichov
Německo
Lipsko
31
article
Z trhů obilních. Na počátku tohoto týdne témě
v celé zemi pršelo a temperatura klesla. Vyhlídk y na
sklizeň kukuřice tím stouply. Na trzích zahraničných
jest činnost všude omezena a omezuje se většinou na
nejnutnější jen zaopatřování spotřeby. V Americe bylo
kolisání jen nepatrné a klesnutí cen obnášelo 1 34
centu. Zřejmých zásob přibývá. Na anglických trzích
bylo smýšlení chabé, ale konsumenti nečinili přes to
větších objednávek. Na trzích francouzských bylo
smýšlení zcela nezměněno. V Německu bylo smý-
šlení z počátku klidné, ale později na nepříznivé ruské
zprávy kursy stouply, nedodržely však až do konce.
Na všech ostatních trzích kontinentálních jest ob-
chod celkem slabý při smýšlení povolujícím. Na pešt-
ském trhu byl obchod s chlebovinami mdlý a ceny
povolovaly, kdežto pícniny zůstaly nezměněny. Pše-
nice byla levněji nabízena, zvláště pak nabídka vago-
nového zboží byla naléhavá. Obchod byl zahájen smý-
šlením mdlým a ceny co den klesaly. Celkem zlaci-
něla v tomto týdnu o 30—35 hal. Také srbská pšenice
byla silněji nabizena a klesla v cenů o 40—45 hal.
Obraty celkové obnášejí 170.000 q. S žitem byl také
v tomto týdnu obchod slabý. Nabídka je sice trvale
mírná, ale také koupěchtivost konsumentů i vývozeů
ochabla a ceny proto o 15—20 hal. klesly. Z Pešt
placeno bylo dle jakosti K 12.70—12.90. Po ječmenu
na kroupy a ke krmení byla poptávka zejmena pro
e lae
Německo
Pš