1
masthead
22. srpna 1905. Číslo 230.
4
article
Upozorňuje na různé zřejmé i zákulisní intriky ne-
přátel principu pojišťování soukromého úřadnictva
a vyslovuje přesvědčení, že dnešní osnova subkomi-
tétu je poslední a že po ní následovati bude konečné
uzákonění. Dále vysvětluje pan poslanec, proč musely
býti učiněny referentem sociálně politického výboru
různé ústupky, pokládá dnešní situaci za vyjasněnější
a upozorňuje, že soukromé úřadnictvo jenom při tuhé
organisaci a při postupu dosavadním, který imponuje
na místech rozhodujících, může v brzku dočkati se
splnění hlavního požadavku svého i všech ostatních.
Sympatická slova pana poslance setkala se u pří-
tomných se živou účastí. Po projevu díků panu po
slanci Reichstädterovi za dosavadní jeho práci v so-
ciálně - polilickém výboru, vzpomíná předseda pan
Škarda slovy nejvřelejšími zásluh poslance pana
dra. Fořta a shromáždění usnáší se povstáním
s míst na zvláštním projevu díků tomuto vzácnému
příteli soukromého úřadnictva a na zaslání poděko-
vacího telegramu.
Škarda
5
article
Pan Horňák upozorňuje, že v poslední dobe
několik zasloužilých českých mužů povoláno bylo do
panské sněmovny a doporučuje, by osobní intervene
zástupců ústředního výboru u některých z nich vy
voláno bylo u nich sympatické smýšlení pro náš po-
žadavek a eventuální projev v panské sněmovně, at
tam zákon bude projednáván. Přijato
Pan Drobný, redaktor »Hlasů z Haně«, přátel-
skými slovy tlumočí sympatie spolku žurnalistů mo-
ravských.
Po poznámce poslance pana Reichstädtera
a prol. Landy, kteří projevili mínění, že za dneš-
ních poměrů bude asi nálada v panské sněmovně pro
náš zákon příznivější a po projevu pana Kokta-
vého, zástupce spolku soukromých a výpomocných
úřadníků v Brně, který akcentoval, že i sdružení sou-
rodá veškerá svorně souhlasí se snahou a stanovi-
skem naší organisace, čteny došlé telegramy a dopisy
pozdravné téměř ode všech osobně nezastoupených
odborů zemské jednoty soukromých úřadníků.
Jelikož program sjezdu byl vyčerpán, zakončil
předseda pan Škarda vřelými slovy, jimiž vyjádřil
dík pp. poslancům i všem přítomným, tento zdařilý
sjezd.
Horňák
Drobná
Reichstädter
Kokta
Škarda
Brno
panská sněmovna
6
article
Veliký protestní tábor českého lidu
ve Slezsku.
(Od našeho zvláštního dopisovatele.)
V Kylešovicích, 20. srpna.
Trpělivému lidu českému došla konečně
trpělivost.. . Hrozné křivdy, jež na tomto lidu
byly činěny vládou a Němci ve všech směrech
života veřejného, staly se již nesnesitelnými.
Proto sešel se dnes český lid z celého Slezska
v počtu více než 15.000 v Kylešovicích, v bez-
prostředním to sousedství zpupné prušácké
Opavy a zahřměl mocně: »Až potud a ne
dál...l«
Mohutný a imposantní byl dnešní protest
českých Slezanů. Mohutný počtem a imposantní
důstojností průběhu. A protesty plamenné
rozhořčené i demonstrační průvod do Opavy,
to vše ukázalo vládě i Němcům, že i český
lid slezský jest si vědom svého práva v zemi
i v Opavě. Vládě i Němcům navzdor táhly
tisícově masy českého lidu do hlavního měsla,
z něhož parallelky byly vyhozeny a tím provo-
kativně bylo Čechům řečeno, že v Opavě není
pro ně místa; v sevřených řadách za zpěvu
našich hymen »Kde domov můj« a »Hej Sl -
vané« procházely české tisíce opavskými uli-
cemi, aby reklamovaly takto upírané české právo
na Opavu.
Němci a městská policie opavská ovšem
počínali si po svém způsobu ... Četnici musili
dělati pořádek mezi opavskými policisty, kteří
krvelačnou žíznivostí jevili tisíc chutí šavlemi se
vrhnout do řad Čechů. Došlo ovšem k mnohým
srážkám, prolita i krev vinou surových Němeů
opavských. O tom zaznamenáváme podrobnosti
v řeferátě.
Němec
Slezan
Čecho
Slezsko
Kylešovice
Opava
7
article
Opavští Němci začali demonstrovat ihned po
poledni. Asi sto výrostků ve stáří 10—17 let
několika »Nordmarkáři« v čele obsadili Matiční
dům a insultovali Čechy. Městští policajti po-
hlíželi na to klidně. S úsměvem dívali se na
»heilování« luzy a nezatkli ani uličníka, který
holi rozbil hlavu mladiku, jenž měl červeno
bilý karafiát. Němečtí výtržníci chtěli vniknout
do Matičního domu, leč upustili od toho, když
viděli, že uvnitř jest mnoho českých občanů.
Proto odtáhli za zpěvu »Wacht am Rheine
— a zabraňovali Čechům cestu k nádraží. Po-
licie nezakročila na prospěch Čechů; naopak
provokovali mnozí policajti Čechy, když tito žá-
dali o ochranu. Teprve po dlouhé době, když
Češi chtěli si vynutit cestu k nádraží mocí.
přišlo četnictvo a tak mohli Čechové dostati se
se dál. Výtržníci mávali při tom holemi; ně-
kolik opozdivších se našinců bylo okrvaveno.
Němec
Čecho
Čech
Čechy
8
article
Charakteristické jest, že Němci křičeli na čet-
níky:. »Fuj, to je nespravedlnos
chránit(!) Čechy l«
U nádraží byla postavena setnina mysliveů
Výtržníci přišli »vítat« Čechy z Těšínska
Ostravska, již po poledni přijeli zvláštním vlakem.
Dik vojsku nedošlo tu ke krveproliti, ač němečti
kluci měli kamení plné kapsy. Když zvláštní
vlak přijel a vystoupilo z něho několik set
Čechů, počali Němci křičet z plna hrdla své
»heil«. Český lid jim na to odpověděl zpěvem
»Hej Slované!« — a německé hulákání pře-
hlušil. Pak v průvodu ubíral se do blízkých
Kylešovic, kdež na velíkém prostranství ve
středu obce konal se tábor lil du.
Když jménem pořadatelstva zahájil tábor
pan dr. Mlčoch z Opavy, bylo prostranství
naplněno tak, že by »jablko nepropadlo«. Přes
15.000 lidí všech stavů a povolání, z blízka
i z dáli bylo přítomno. Z okolních obcí přijel
lid na ověnčených vozech žebřinových; ve vlní-
cích se massách byly vztýčeny tabulky s růz-
nými hesly, jako: »Státní právo jest ohradou
naší národnosti«, »Žádáme všeobecné rovné,
přímé a tajné právo hlasovací« a pod.
Němec
Čecho
Slovan
doktor
Mlčoch
U nádraží
Těšínsko
Ostravsko
Kylešovice
Opava
9
article
Dr. Mlčoch v zahajovací řeči, uvítav
poslance slezské a dra. Slámu z Brna, na-
značil, že všechna moc pochází z lidu a český
lid v tomto soustáti že proto chce svá práva.
neb jen spokojený lid může býti základem moci
etátu. Český lid ve Slezsku, na samé hranie
pruské není však spokojen (Bouřlivý souhlas)
proto přišel na tábor, aby tuto nespokojenost
projevil a řekl, co mocní tohoto státu mají
činit, aby nespokojenost odstranili.
Starosta kylešovický p. Polica uvíta
jménem obce účastníky, načež promluvil nej-
prve posl. Hrubý. Pravil v podstatě:
Na tábor jsme přišli, abychom řekli, že
s poměry ve Slezsku nejsme spokojeni. Tábor
ten má být plamenným protestem proti těm,
kdož nás na této rodné půdě pokládají za roby
a méně cenné. Proto povzneseme hlasu výstraž-
ného a tím důraznějšího, že za námi stojí naši
bratři z celé koruny svatováclavské a nejen
naši bratři, nýbrž každý slusný člo-
věk, jenž má v těle cit a svědomí. (Výborně!)
Hlas náš musí být slyšán i tam, kde byli dosud
hluchými k našim steskům.
doktor
Mlčoch
Sláma
Hrubá
Brno
Slezsko
10
article
Heslem naším není nic než: »Právo a spra
vedlnost!« Nechceme brát Němcům nic, ale
chceme vše, co po právu každém i lidském nám
patří. (Bouřlivý potlesk.) Chceme býti ve svě
domovině slezské rovnoprávnými a svobodným
občany. Chceme žiti se svými sousedy v míru
ale jen v takovém, jenž bude odpovídat rovnému
právu. (Hlučný souhlas.)
V této zemi a zvláště v Opavě, děly se loni
18. srpna a i potom hrozné násilnosti na českém
lidu. (Bouřlivě výkřiky proti Němcům.) Varujeme
tuto Opavu a říkáme, aby se obrátila, neb boj
proti ní musil by býti hrozný v následeích. Tim
více varujeme vládu, neb vše to, co Němci páší,
jest ovocem zvrácené vládní politiky. (Bouřlivý.
demonstrační potlesk.) Vláda Němce hejčkala
a jim ustupovala a nás utiskovala. (Volání
Hanba!) Poměry ve Slezsku jsou
obrazem, jak to nemá býti v práv-
ním státě. (Výkřiky, souhlas a potlesk)
Ten věrný, loyalní lid český vláda odnárod-
ňuje, ale vlastizrádné Němce favorisuje. Náš
člověk nedostane ani rozsudek ve své řeči,
Čecha soudí úřadník, jenž náš jazyk neovládá.
Němec
Čecho
Opava
Slezsko
11
article
Nemáme zastoupení na sněmu, jež nám patři.
Vaši poslanci na vašem sněmu, Slezáci, nemají
práva činiti ani návrhy. (Volání: Chceme vše-
obecné hlasovací právo.) Není potřeba, abyeh
dále líčil tento obraz hanby a bídy; sami ve
svých srdcích nejlépe cítite hro-
znou křivdu. Tak to nesmí jiti dál. (Hro-
mové volání: Nesmí!) Ve Slezsku musí na-
stati jiné poměry, trpělivost nám došla. (Potlesk.)
Setrváme na půdě práva, neb jsme národem
vzdělaným. Chovejme se důstojně ! Řekněm
vládě, že dále to tak ve Slezsku jíti nesmli
»Až potud a ne dál !« voláme z těchto míst.
Hlavy vzhůru, drazí Slezáci, a nedejme seh
(Bouřlivý potlesk.)
Pan Maiwald z Hrabství promluvil za
rolníky: Jménem rolnictva, jež celé zemi opa-
třuje chléb, připojují se ke slovům našeho
poslance. (Souhlas.) Platíme daně a prote chceme
spravedlnost. Chceme, aby lid selský stal se
vzdělaným — a proto chceme ško ly
české (Potlesk) a nedáme si ve svých ško-
lách vnucovat němčinu. (Výkřiky souhlasu.)
Prohlašuji také jménem samosprávy české, že
nestrpíme, aby českým obeím byly zasílány ně-
mecké dopisy od úřadů. Lid selský chce rovno-
právnost národní, občanskou a proti bezprávi
dnes důrazně protestuje. (Pollesk.)
Pan Ludvik Fr. Trojek z Polské Ostravy
za živnostnictvo prohlásil, že ani ono není spo-
kojeno a veřejně vyslovuje vládě nedůvěru.
Slezák
Maiwald
Ludvik
Slezsko
Ostrava
12
article
(Bouřlivý potlesk.) České živnostnietvo jestsi
vědomo, že jen národ rovnoprávný a samostatný
jest silný hmotně — a proto bude živnoslnictvo
české ve Slezsku stát v předních řadách boje
za rovné právo národa v této zemi. A české
živnostnietvo si přeje politiky rázně a energické,
ne opatrnické a bojácné. Zkušenosti nás na-
učily, že prošením nedocilíme ničeho. (Souhlas.)
Vždyť Němci jsou ve Slezsku výbojní až do
krajnosti a vláda je v tom podporuje. Žádá
proto poslance, aby zahájili ve Slezsku radi-
kální taktiku, neboť české živnosinictvo
nehodlá dále napínati svoji trpělivost. (Bouřlivý
potlesk.)
Pan David z Opavy za dělnictvo pravil:
I my, slezští dělníci protestujeme, neb jest našl
povinností, abychom postavili se proti utiskování
národa národem, jako se stavíme proti utisko-
vání své třídy třídou kapitalistickoř. (Hlučný
souhlas.) Útisk národní eiti český dělník ve
Slezsku nejvíce. Proto nesmíme již mlčet, ale
křičet, hodně křičet musíme, abychom pánům
ve Vídni již jednou vyfoukli bavlnku z uší. Nám
ve Slezsku kradou se práva. Když dělník hla-
dový ukradne housku, jest zavřen. Co zasloužili
by ti, kteří kradou práva národům? (Výkřiky,
jež nemožno reprodukovat z ohledu na cen-
suru . . .) Vůči nám neplní se zákony, o nás
se jen vl, když je potřeba peněz, anebo když
nepřítel jde na Rakousko. A toho máme už
dost. Chceme, když platíme daň z mozolů a
krve, ryze české a svobodné školství, rovno-
právnost u úřadů, všeobecné rovné tajné a přímé
právo hlasovací a chceme také českou
universitu pro Moravu a Slezsko
v Brně. (Bouřlivý potlesk.)
Za to vše musíme bojovat bez ohledu.
Němec
David
Slezsko
Opava
Vídeň
Rakousko
Morava
Brno
13
article
Vždyť kdybychom prolili jen stý díl krve, již
jsme prolili na různých bojištích za cizí stát ..
dávno bychom měli samostatnost. (Frenetický po
tlesk.) Proto bojujme. Pryč s naší holubičí po
vahou. Splaťme každou ránu ranou. České děl-
nictvo v bojí za svobodu vždy bojovalo a ono
bude a musí bojovat především za svobodu
svého národa ve Slezsku, zemi koruny české
(Dlouhotrvající potlesk.)
Řídicí učitel Gudriel z Raduně pro-
mluvil o steseích českého školství ve Slezsku
jež nás nutí, abychom veřejně obžalovali vládu
která zákon neplní, a žalovali na »kulturní-
Němce, kteři nás barbarsky ubljí. Řečník vypočí
tává rozdíl: měření práv ve škole nám a Něm-
cům — a praví za všeobecného souhlasu, že
přišli jsme to odsoudit a říci, že chceme to, co
mají Němci.
Němec
Slezsko
Raduň
Německo
Gudriel
kulturníNěmec
14
article
Vláda Němcům tak přála a přeje, že z
zemských peněz námi nahromaděných dávala
německým obcím na školy až 50%% příspěvek
nám, když o totéž jsme se hlásili, řekla, že
není už peněz. Vláda nás chce zničit —a
proto nadržuje Němcům ve školství. Ubohý
lide — praví řečník — nevzdělanců ti nadá-
vají, ale dávají nám školy, z nichž nemohou
vyjít vzdělaní občané. Dosud jest ve Slezsku
učitelstvo na českých školách, vyšlé z něme-
ckého ústavu v Opavě, učitelstvo, jež k svému
působení na české škole připravovalo se 26
hodin týdně německy a 2 hodiny če-
sky !! (Bouřlivý projev proti vládě.) Já sám
jsem jedním z těch učitelů — a přiznám se
že když z ústavu jsem vyšel, třináctiletý
chlapec mi řekl, že česky neumím psát.. . (Po-
hnutí.)
Takově učitele i s jejich vysvědčeními mu-
síme nyní hnát za hranice. A jaké školy nám
dává vláda. Já nazývám je »potvorami« (Hlučný
potlesk.). A tyto školy utraquistické dala vláda
do českých obcí, aby nás poněmčila, aby naše
dědiny vydala v ruce Němců a vykonalo to, co
vykonati nemohou pruské marky. České matky,
vzepřete se tomu, tak jako byste se vzepřely
Němec
Slezsko
cký ústav v Opava
15
article
když by lupič chtěl vám dítě ukrást od prsou
Vždyť v takových školách zabíjejí duši vašeho
dítěte a lupiči zabili by jen tělo. Vzepřeme se
tomu, vždyť i zvíře má svobodu a nám ne-
chtějí dáti svobodu ve školství. Dělají to proto,
abychom nestali se takovými pány jako Němci,
kteří obsadili všechny úřady. A proto stůjme
svorně jako jeden můž a bojujme za odstra-
nění této nespravedlnosti. (Bouřlivý potlesk)
Pan Kojetínský ze Svinska promluvi
za pokrokové Čechy slezské. Bičuje ostře zlo-
řády v úřadech a poukazuje na turecké poměry
slezské. Napočítali nás páni z vlády 146.000
(Volání: A jest nás mnohem víc), ale úřadníků
nám nedali přiměřený počet. A jsou občané zde
k vůli úřadníkům anebo úřadníci k vůli obča-
nům?! (Volání: Úřadníci pro lid !) Ano a proto
musíme vládu donutit, aby nám vyhověla. Řeč-
ník z historie dokazuje, že ve Slezsku úřado-
valo se česky v době, kdy němčina dlouhoa
dlouho do úřadů nesměla — a dnes to v na-
šich úřadech vypadá jako v Prusku. (Hanbal)
A nejen to: úřadníci se postavili na špici luzy
a chodí nám rozbíjet lebky. (Projevy protestu.
Němec
kojetínský
Hanbal
Slezsko
Prusko
16
article
Proto upozorňujeme dynastii, že má v řa-
dách svých úřadníků ve Slezsku lidl pochybného
charakteru. (Potlesk) Řečník konči appellem,
aby lid byl nepoddajný a v úřadě mluvil jen
česky a jen české protokoly podepisoval. Po
dobrém nám právo dát nechtějí, tedy vynutím
si je po zlém: (Bouřlivý potlesk.)
Starosta G labažna z Mokrých Lazeů
jménem českého venkova prohlašuje: Co bylo
řečeno, jsou slova naše, stesky naše, žaloby
naše, přání naše. (Potlesk.) Říká se, že jen ně-
kolik přivandrovalých Čechů dělá ve Slezsku
českou politiku. My Slezané prý jsme s vládou
spokojeni. (Bouřlivé: »Nejsme!«) Ano, my
nejsme s ní spokojeni, nýbrž budeme protin
bojovat. (Souhlas.) Řečník pak mluví o věrnost
českého lidu k eísaři a končí loyalním pro
jevem.
Několik lidí začalo zpívat — »rakouskou
národní hymnu«. Leč sotva začali, celé shro
máždění spontanně zpívalo hymnu slovanskou.
Pro nynější náladu v tom dosud nejloyalnějším
lidu slezském jest to charakteristické.
Pan redaktor Hans z Opavy odůvodni
pak tuto
Čecho
Slezan
Hans
Slezsko
Opava
17
article
resoluci:
„My Čechové slezští, shromáždění na mani-
lestačním táboře lidu v Kylešovicích dne 20. srpna
1905, prohlašujeme slavnostně, že nebudeme déle
snášeti křivdy a útisky národnosti naší činěné, ná-
silně odnárodňování, šlapání práva a platných zá
konů, urážení našich nejsvětějších citů, proto pro-
testujeme slavnostně proti nesnesitelným
poměrům, do nichž národnost naše jest uvržena
proti násilnostem, které v hlavním městě země prot
nám a našim ústavům osvětovým byly páchány
proti všemu zkracování a šikanování českého oby-
vatelstva, ať pochází od úřadníků svých povinnost
nedbalých, anebo od jiných činitelů a sborů nám
nepřejných a tudíž žádámedůrazně c. k. vlá-
du, aby těmto nesnesitelným poměrům konec uči-
nila. Žádáme zejmena: 1. aby národnost
české ve Slezsku poskytnuta byla ústavou zaru-
čená ochrana právní proti násilí, utiskování a od-
národňování, aby poctivě prováděny byly předpisy
ústavní o svobodách občanských, aby rolnictvu
živnostnictvu a dělnicivu poskytnuty byly ony pod-
pory, kterých potřebuj a aby provedena byla
oprava volební na základě všeobecného práva hla-
sovacího; žádáme dále: 2. aby nám dány byly
polřebné školy, střední a odborné, aby naše škol
ství obecné vybudováno bylo tak, jak toho žádaj
potřeby lidu našeho, aby tudíž zejmena zrušen byl
germanisační výnos z roku 1873 a konečně, aby
nýnější naše kulturní ústavy nejen byly chráněny
proti zvůli a násilí, nýbrž aby byly potřebám při-
měřeně zdokonaleny; žádáme konečně: 3. aby
jednou již byla provedena poctivě jazyková rovno-
právnost před soudy a Úřady politickými, školními.
Čecho
Kylešovice
Slezsko
18
article
církevními, finančními, poštovními i dopravními
aby nám dosazováni byli úřadníci, kteří nejen znaj
dokonale jazyk lidu, nýbrž mají i cit pro své povin
nosti a srce pro potřeby našeho lidu. Taktěž vy-
zýváme zemský výbor a zemský sněm, apy pro
vedena byla jazyková rovnoprávnost a konec učiněn
byl stavu, který pro nás jest pokořující, avšak
stejně zahanbujíci pro přední sbory zemské samo-
správy.“
Resoluce lalo přijata bouřlivým souhlasem jedno
myslně.
19
article
Pak přečell předseda dr. Mlčoch došlé telegramy
a přípis Národní rady české a ukončil památný tento
tábor voláním „Na zdar!“ budoucnosti českého Slez-
ska, celé české koruny a všemu českému lidu. Z
zpěvu hymny „Kde domov můj“ lid se rozcházel.
Uspořádán průvod do Opavy. V sevřených řadách
kráčelo více než 10.000 Čechů ke hlavnímu městu.
Kráčeli důstojně za zpěvu národních písní. V městi
očekáván byl průvod s napjetím. Četnictvo a vojsko
uzavřelo však všechny ulice ústící do vnitř města. Z
kordonem stáli opavští policisté a němečtí výtržníci.
Imposantní průvod náš kráčel ulicemi za zpěvu hymny
„Hej Slované“ — tak že křik Němců nadávajících z
kordonem nebylo ani slyšeti. Až skorem k nádraži
došel průvod v pořádku. Když blíže nádraží lid se roz-
děloval, prorazili kordon četníků — opav-
ští policajti a sekali divoce do lidu. Mnoho osob
bylo zraněno; počet do této chvíle znám není. U ná-
draží došlo k ostrým srážkám mezi fidem českým
německými zbujníky. Tito kamením bombar-
dovali vůz, na němž jela z tábora sel-
ská děvčata z jedně okolní obce. Něme
spáchali i surovost nejnižšího ládu: probodli koně
zapřaženého ve voze rolníků, jedoucích z tábora ..
Pořadatel na koni jedoucí byl k zemi sražen a zbi
Mimo jiné byl pan Honka z Kateřinek tat strážníkem
č. 27 do hlavy. Českému lidu ovšem došla také trpě-
livost — a i mnozí němečtí provokatéři ucítili české
rány. O večerních bouřích podáme ještě zprávy.
doktor
Mlčoch
Čecho
Slovan
Němec
Honek
Opava
Kateřinka
20
article
Národní rada česká zaslala manifestačnímu
táboru českého lidu slezského v Kylešovicích násle-
dující pozdravný projev: V záplavě nespravedlivých
příkoří a křivd, páchaných na národě českém všude,
zejmena pak ve Vašem vévodství slezském, vskutku
povznáší mysl celého národa českého i jeho před
stavitelky, naší Národní rady české statečná
obrana a vytrvalý boj věrného českého lidu ve
Slezsku. Jsme hluboce přesvědčeni, že žádné pře-
kážky, které zlomyslně a s barbarským
fanatismemi na zjevný odpor zákonu
naši zjevní i tajní nepřátelé všude hromadí kultur
nímu i všemu národnímu rozmachu a životu českého
národa vůbec, nezadrži bohdá vítězství spravedlivé
a poctivé věci naší, budeme-li všichn
věrní Čechové opravdově uvědomělí
a nepoddajně mužní ve vnucovaném nám boj
tomto. Z mužné pak statečnosti Tvojí, věrný český
lide slezský, z Tvojí osvědčené uvědomělosti a obě
tavosti národní při všech brutalních křivdách na
Tobě dosud beztrestně páchaných, čerpáme naději
že není a nemůže býti žádné moci na
světě, která by přirozené vítě zstv
rovného práva a spravedlnosti ve
zotročované vlasti Tvojí mohla za-
držeti. S tou myšlenkou přejeme Vám dnes, draz
rodáci čeští na východní stráži proti záplavě ger
mánské, všeho nejlepšího zdaru, nadšeně pozdravu
jíce kylešovický tábor Váš jménem Národní rady
české upřímným »Na zdar!« Národní rada če
ská: dr. Josef Herold, předseda. V královské Praze
dne 19. srpna 1905.
Vaš
Čecho
doktor
Josef Herold
Kylešovice
Slezsko
královský Praha
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Co z toho máme, že jsme zemí boha-
tou. Ne sice plným právem, nýbrž spíše ze
samolibosti, jež nám byla po léta vštěpovánaa
následkem ne zrovna rozumné výchovy politi-
cké naučili jsme se věřit tomu, že vlast naše
je zemi velice bohatou, pravé Kanaan, plné
medem a strdl. Bylo by dobře, kdybychom také
v tomto ohledu poopravili nesprávný názor.
Nedá se sice popříti, že vlast naše je zemí
v níž nalezneme veškeré podmínky rozkvětu
v každém směru, však i u nás zapotřebí inlen-
sivní práce, především ale rozumných disposie.
bez nichž bychom ke štěstí se nedomohli, kdy-
bychom v ráji žili. Dnes s hrůzou pozorujeme
že přes bohatství, uložené v zemi i přes intelli-
genci a píli širších vrstev než kdekoli v zemích
kulturních, u nás na všech stranách vzmáhá s
pauperismus a my nemůžeme hospodářsky
místa. O otázce té dalo by se pověděti mnoho.
příčin smutného zjevu tu celá řada, i mohli by-
chom vyplniti několik čísel tohoto listu vý-
hradně úvahami o věci té, jejíž význam
podceňovati bylo by hříchem, však tenkrát
chceme se v uzoučkém rámci, jenž nám
poskytnut, zmíniti pouze o jedné záležitosti.
bůh
22
article
Začiná nářkem na nepříznivé výrobní poměry,
na špatné výdělky a na nedostalek práce v urči-
tých oborech, slyšeti dnes všude oprávněné la-
mento na neslýchanou drahotu potravin i těch
nejnutnějších. Od nás vyváží se nejlepší do
bytek do ciziny a my zde nedostaneme za cenu
nepostižitelnou slušný kus masa. Ovoce naše
v obrovském množství putuje za hranice a u nás
jabličko je dražší než oranže; vlast naši nazývaji
domovem povidel a drůbeže a husa u nás pře-
stane znenáhla býti sváteční potravou člověka
ze střední vrstvy. Cizinci sjíždějí se k nám, aby
pobavili se střelbou zvěře, již u nás hojnost
a párek malých koroptviček stojí na trhu 2K
40 h! A což vejce v naši kuchyni, jež libuje
si hlavně v jídlech moučných, tak nezbytná
23
article
Zdá se, jakoby všechny slepice v Čechách rázem
přestaly nést. A ani ten ultra demokratický
brambor nechce zůstati za ostatními viktuá-
liemi, neprší li čtrnáct dní neb tři neděle,
nezadá si v ceně s hruškou muškatelkou. Na
jednu z příčin poukázáno bylo v nedělním
článku našem »Boykotovaná Praha«. Však
nejde tu pouze o hlavní město, vždyť poměry
na venkově nejsou o nic lepší. V Praze
aspoň v potravinách výběr, na venkově spoko-
jiti se musí každý s tím, co dostane. Co je
přičinou těchto politování hodných poměrů, jež
hrozí státi se sociální kalamitou ? Zvrácená neb
aspoň nedostatečná opatření hospodářská. Je-li
několik neděl sucho a hrozí-li nedostatek krmiv
pro dobytek, ihned se zavrou hranice pro plei
a drahám se uloží dopravovat ji uvnitř za sazby
pokud možná snížené. Hrozi-li z té či oné příčiny
nedostatek potravin pro lidi, nikdo si toho u nás
ani nevšímne. Všechna hospodářská politika
nesla se u nás po léta k tomu, aby potraviny
byly zdražovány a na nic nebylo tak naříkáno
než na to, že jsou prý »zadarmo«. Nyní, když
dostavují se nezbytné následky polítiky té, la-
mentuje se zase na drahotu. Kde nemají potra-
vin, kde odkázání jsou na zásobování odjinud,
tam ovšem pomoci si nemohou, ale zajímavo
je, že právě tam nejsou potraviny o nic dražší,
ba spíše levnější než u nás. U nás veřejná správa
o zásobování potravinami nestarala se dosud pra-
nic. Tento nad jiné důležitý úkol prozíravé státní
administrace u nás dosud naprosto nepovšimnut
Čechy
Praha
Boykotovaná Praha
24
article
O všechno pečováno u nás více, než o to, aby
obyvatelstvo mělo s důstatek zdravých a pokud
možno levných potravin. Naopak u nás na při-
klad zabednil stát, aby hověl prospěchům druhé
poloviny říše a určitých stavů, proti dovozu
dobrého a laciného dobytka kolkolem své hra-
nice. Náš dobrý, výborným žírem odchovaný
dobytek putuje ven a my za něj nemáme ani
náhrady v dobytku cizím, horším a špatném.
U nás vůbec obchod s potravinami není účelně
organisován, u nás děje se to, co v zemích
nejzanedbanějších, jejichž bohatstvl cizina exploi-
tuje na úkor obyvatelstva domácího, jež při
tom chudne a upadá. Však ne pouze státním
nýbrž i samosprávným orgánům nastává povin-
nost, ujati se energicky věci. Ohledy na jedno-
tlivé stavy a jejich domnělé prospěchy tu pře-
stávají, u nás beztoho je příčinou tak mnohého
zla, že k vůli ohledům na různé části zaned-
bávají se zájmy celku.
25
article
— Prof. Bachmann o theorii „jednodomého
práva“. V Horšově Týně, až dosud nesporném
majetku všeněmeckém, pořádal německým libe
rálům vděk buršácký spolek „Pilsner Land-
tag“, schulvereinskou slavnost a na komersu
řečnil také posl. prof. Bachmann jménem něme-
cko-pokrokové strany ke studentům, jimž v boj
o „nejvyšší statek“, nabízel pomoc její. „Bo
tento,“ pravil prof. Bachmann, „nebyl by tak
rozhořčený, kdyby se jednalo jenom o jedno-
tlivé objekty, nikoli však o princip. Avšak náš
boj jest zásadní. Svou legendární tneorií o stát-
ním právu zbudoval si náš protivník domovské
právo výhrady. („Allein-Heimatsrecht“). Na-
proti tomu musíme vždy opakovati, že půda jest
naše. Není žádných nadpráví na základě „do-
mněnkových theorií“; co jsme prací dobyli, jest
naše a musí zůstati naším. V národnostním zá-
pase nezvítězí však ti, kdož mají velkou hubu
(„Maul“) a zvučná slova; vítězem zůstane jen
ten, kdo protivníku odpoví nejlepšími důvody
a jinak pracuje národně, jest ochoten a take
schopen pracovati.“ Jest zřejmo, že posl. Bach-
mann posledními slovy vychvaloval horšovo-
týnským odběratelům zcela po způsobu obchod-
ních cestujících zboží své firmy nad zboží vše-
německé, pokuc se však týče práva domnělé do
movské výhrady, na základě prý legendár
profesor
Bachmann
Bo tento
Bach
Horšův
Allein
Heimatsrecht
Pilsner Land
26
article
ních (1!) theorií státoprávních, patří tato jeho
grimasa nepochybně na český účet. Jak se zdá,
ochrnul na logiku také pan prof. Bachmann,
neboť jestliže někdo stojí na domovském právě
jednostranné výhrady, jsou to především theore-
tikové německé državy a praktikové rozdělení
země, a to jsou především političtí soudruzip.
prof. Bachmanna. Princip stejného práva, který
jest také literou zákl. stát. zákonů; hájený če-
ským národním programem, jest neodlučitelný
od stejně rovně volného průtahu, nezkráceného
bydleni a všech národních práv osvědčování pro
obě národnosti, kdekoli ve vlastech českýcha
právě toto česká zásada, která prohilašuje celou
oblast českých zemí, za jazykově smíšenou (dr.
profesor
Bachmann
27
article
E. Grégr), potírá jakékoli vyhražování domácího
práva jedné národnosti, jehož domáhá se ně-
mecký požadavek rozdělení země. Proto jest na-
šim Němeům přijatelnou t. zv. jednojazyčná
rovnoprávnost, kteráž má omeziti „německou
državu“ v Čechách, vybudovati v království
zvláštní německý dům, s výhradou všech práv
domácího pána, pro Němce především a právě
k vůli vyhazovu českých menšin, podle něme-
cké domněnky pouhých partají, s nimiž by se
naložilo právě tak, jako nakládají němečtí ma-
jitelé domů s českými nájemníky, nechtějí-li tito
posílati své děti do německé školy. Vyhrává-li
pak jen ten, kdo má dobré argumenty, nebude
prof. Bachmann nikdy náležeti k vítězům. —
Zajímavo jest, že na komersu vystoupil také ně-
mecký agrárník, posl. Stahl, který vyšel z boku
Schönererova, jeho stranu opustil a k agrár-
níkům se přidal, i v Horšově Týně zle lál Vše-
němeům, především posl. Schalkovi na jeho
vlastní půdě, a za to velebil Schreinera za jeho
neúnavnou konkretní práci. Doklad o tom, co
Schroiner svou taktickou routinou učinil z ně-
mecké agrární strany, již obratně odzbrojil o ne-
bezpečné žihadlo.
E Grégr
Bachmann
Stahl
Schreiner
Schroiner
Čechy
Horšův Týn
28
article
— Osobni. MUDr. E. Kapper, odborný léka
vrátil se z cest a ordinuje zase v obvyklých hodi-
nách. — Pan docent dr. K. Švehla vrátil se z cest
a ordinuje opět denně od 2.—4. hod. odpol. v Pla-
týze, č. telefonu 3195. — V účtárně místodržitelské
jmenováni byli assistent Viktor Hladík účetním
officiálem a praktikant Karel Lampa účetním
assistentem
— Velici nenerál kronštadtské pevnosti, generll-
lieutenant Timotej Michaljevič Beljaje v se svou
chotí zavítal včera do Prahy, aby si prohlédl památ-
nosti naší metropole. Provázeti ho bude sekretáí Slo-
vanského klubu pan Forman
Zprávy rodinné. Pan Bohuslav Hl aváče k,
strojní inženýr, s chotí svojí Hanou roz. Jehlič-
kovou slavili sňatek dne 20. t. m. v chrámu Páně
u sv. Jindřicha. — Pan Jan Balek, účetní úřadník
zemského výboru a paní Eluša Balková roz. Kra-
tochvílova slavili tyto dni sňatek.
MUDr
E Kapper
doktor
K Švehla
Hladík
Karel lampa
Timotej Michaljevič
Forman
Bohuslav hektolitr
Hana
Jindřich
Balek
Pla
Praha
Eluša Balková
29
article
— Úmrtí. V Tejnce zemřela paní Marie Eben-
streitová roz. Hofímanova, choť praktického
lékaře, ochrnutím srdce, v pondělí, dne 21. srpna
v 36. roce věku svého. Pobřeb koná se ve středu,
dne 23 srpna o 4. hod. odpol. — Na Král. Vino-
hradech zemřel v neděli pan Otakar Kubáse k,c.
k. poštovní officiál hlavní pošty v Praze, v 38. roce
věku. Zesnulý byl u svých představených, jakož
i svých soudruhů a přečetných přátel osobností ve-
lice oblíbenou. Pohřeb koná se dnes v úterý o 6. b.
odpol. z ústřední kaple na hřbitově olšanském.
— Ze zemského výboru král. českého. Ve schůzi
dne 16. srpna za předsednictví nejv. maršálka zem-
ského Jiřího kn. Lobkovice udělen byl zemské školní
radě souhlas k rozdělení měšť. školy chlapecké ve
východním obvodu v Plzni na dvě samostatné školy;
k úpravě industriálního vyučování na obecné škole
v Bavorově a ku ponechání jedné vyučovací hodiny
žensk. ručních prací Bohumile Dienellové v Krucem-
burku-Hluboké; rovněž bylo sděleno, že se nečiní
námitek, aby obecná škola v Netolicích zůstala pěti-
třídní. Schválena usnesení vrchní správy všeob. veř.
nemocníce v Písku v příčině systemisování ošetřov.
a služebního personálu.
Eben
Král
Kubás
kn
Lobkovic
Dienellová
Praha
Olšanský
Plzeň
Bavorov
Kruc
Písek
zemský výbor král . český
obecný škola v Netolice
30
article
— »Traglcká smrt učitele-voláka«. Ke zprávě
této v sobotním čísle »N. L.« uveřejněné píše s
nám z kruhů velmi dobře zpravených, že cvičení v
kroku, »abteilig« zvaném, jemuž za oběť padl kýlou
stižený učitel záložník Bočánek, netrvalo plné čtyři
hodiny, nýbrž půl hodiny, za to však provedeno bez
pohovu (rast«) a jak v mluvě vojenské se říká,
sostře«. To ovšem stačilo víc než k tomu, aby se
stará choroba, která měla býti u prohlídky konsta-
tována, obnovila nejprudším způsobem. Všecky ostatní
okolnosti, jež jsme o tragické smrti učitele Bočánka
uvedli, zakládají se podle ujištění nám opětně došlé-
ho doslova na pravdě.
— Výtržnosti posluchačstva při schůzi městského
zastupitelstva v Žižkově. Před týdnem konali sociální
demokraté v Bezovce v Žižkově tábor lidu, na němž
proklamován požadavek rovného všeobecného práva
hlasovacího. Úsnesena v té příčině resoluce, kterou
zvláštní depulace doručila starostovi města Žižkova
p. G. Žákovi. Vyřízení věci na žižkovské radnici stalo
se se zvláštní rychlostí, ale že nevyznělo tak, jak si
sociální demokratě přáli, sezvali na včerejší odpoledne
do zasedací síně žižkovské radnice hlouček stoupenců
obého pohlaví a aranžovali pri jednání zastupitelstva
hlučnou výtržnost. Rázným zakročením pana starosty
hluk záhy ztichl a program jednání hladce byl vyřízen.
Bočánek
Žižkov
31
article
Po skončení schůze sociální demokratě znova způ-
sobili hluk, v němž na ulici pokračovali a ujišťovali.
že „přijde ještě něco většího a horšího“. — Schůze
obecního zastupitelstva měla následující postup. Z
přítomnosti 20 členů zahájil starosta p. G. Žák schůzi
o 1/24. hod. odpol. a věnoval vřelou posmrtnou vzpo-
mínku zesnulému prvému starostovi Žižkova p. Karlu
Hartigovi, jehož památku přítomní členové zastupitel-
stva uclili povstáním. — Na to městský koncipista p.
dr. Houba přečeti zprávu o činnosti městské rady
od minulé schůze zastupitelstva. Uvádíme z ní tyto
podrobnosti: Na dodání mostní váhy na Žižkově ná-
městi přijata nabídka p. V. Červeného. Usneseno vy-
psati offertní řízení za účelem odvozu asi 200 vozů
hliny do sadů na vrchu Žižkově. — Zaplaceno 1070k
přisouzených rozsudkem zemského soudu ve sporu
obce žižkovské s manželi Krásovými, majiteli domu
čp. 608 o náhradu škody a sice náhrada škody 200k
a útraty soudní 870 K. — Usneseno, aby dědicům
Městeckým byla vyplacena trhová cena 40.761 K z
pozemek č. kat. 516/1 od nich zakoupený. — K žádosti
Národní rady usneseno požádati členy místní školní
rady německé a zástupce obce, aby při zápisu do ně-
mecké školy působili k tomu, aby české děti do
této školy nebyly přijímány. Útneseno
neuděliti nijakých výhod městským úřadníkům při
použití městských lázní žižkovských. — Vzato na
vědomí, že ministerstvo vnitra nedalo místa odvolání
obce žižkovské z rozhodnutí místodržitelství v příčině
odepřeného zhizení čtvrté, po případě pátě lékárny
v Žižkově. — K žádosti dělnictva, shromážděného
na táboru lidu dne 13. srpna v „Bezovce“ za podání
petice na zavedení všeobecného rovného
práva volebního do sněmu král. českého a do
všech zastupitelstev obcí a měst, usneseno odpověděti:
G Žák
Žižkův
Hartig
doktor
Houba
V Červený
Krásův
Městecký
Žižkov
Bezovka
32
article
Městská rada uznává za spravedlivo, aby všechny
vrstvy národa byly zastoupeny v zákonodárných sbo-
rech a zastupitelstvech obcí a měst tak, aby zájmy
všech národních vrstev chráněny byly součinností
společnou a rovněž tak aby upravována byla pravidla,
dle nichž práva a povinnosti jednotlivců se určují jak
v živolě veřejném tak i soukromém. Poněvadž však
v otázkách řečených jest obvyklo v předměstích postu-
povati společně jak s král. hlav. městem Prahou, tak
i s ostatními obcemi předměstskými, usnesla se rada
městská — předpokládajíc, že i tam podobné žádosti
byly podány — dotázali se rady král. hlav. města
Prahy a obcí Karlína, Král. Vinohradů a Smíchova
stran kroků, jež v záležitosti uvedené obcemi lěmi
podniknuty budou. Po dojítí odpovědí těch bude za-
stupitelstvo města Žižkova požádáno, aby svolilo k za-
hájení společné akce města Žižkova, král. hlav. města
Prahy a obcí předměstských ve věci té.“ — Po pře-
čtení tohoto odstavce zprávy ozval se v posluchačstvu
projev: „Proč jste sami nerozhodli?“ — Starosta p.
G. Žák uvedl v té příčině, že v neděli o táboru lidu
v „Bezovce“ diel na radnici a ubíral se k domovu
Král
G Žák
Praha
Smíchov
Žižkov
Bezovka
obec Karlín