2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
22. srpna 1905.
5
article
Bohužel, nemůžeme zaznamenati, že vystří-
zlivění dostavilo se také u školní mládeže
již se přiliš zalibilo v lenošení, kterému
se dostává a potheosy svůdců. Není po-
chybnosti, že studentské stávky po-
něcuje tisk haličský, vrhajíc
slepě hesla, zasluhujlcí odsou-
zení. Ve volbě prostředků není vybíravý, ne-
štítí se nejsurovějších spůsobů polemiky a jen
se drží zásady, že každá zbraň je dobrá, která
může uškoditi protivníkovi.
Podobně píší z Varšavy do Lvova »G
zetě Národové«:
Při dělnických stávkách, jež stále se opa
kují, nejde již o upravení poměru mezi děl-
nikem a zaměstnavatelem, nýbrž o to, a by
mezi dělníky a zaměstnavatel
trvala věčná nespokojenosť a na-
pjetí. Aby toho dosáhli, nelekají se
ani krvavých zločinů, ani hospo-
dářské ruiny tisíců spořádaných
řemeslníků a průmyslníků. Policii
byrokracii jsme spílali, a nyní ji voláme
marně se ohližíme po její pomoci, neboť jest
ohrožena jako občanstvo a opuštěna od ob-
čanstva stará se především o sebe. Nedávno na
jedné z nejlidnatějších ulic varšavských, v čelně
navštěrovaném hostinci zabili číšníka, před ně-
kolika dny dva dělníky a jeden z úřadníků
firmy Lilpop a Rau byl skolen vrahem, který
se vedral do jeho soukromého bytu. Co den
čitáme v listech, že v hostineích, které navště-
vují dělníci, odehrávají se výjevy brufalní
zločinné. U stolku sedí několik osob. Najednou
přijdou jaeísi neznámí lidě, ozvou se výstřely
revolverů, na místě zločinu zůstávají mrtví
ranění, a vrahové odcházejí v největším klidu,
nikdo jich nezdržuje.
Veřejné bezpečnosti ve Varšavě už není
Postačí pověděti, že každého strážníka na ulie
hlídají dva žandarmové s nasazenými bodáky.
Rau
Varšava
Lvov
Lilpop
6
article
Pohled nebývalý a svého druhu jediný. Přes t
attentáty na policisty jsou na denním pořádku
a dějí se obyčejně, když se strážník vraci ze
služby domů.
Na venkově udála se řada útoků na
krajské pokladny. Některé z nich při-
pomínaly loupežně výpravy, dobře zorganisované.
Dům, kde je pokladna, otočen kordonem, ně-
kteří vrazí dovnitř, povraždí úřadníky, poberou
peníze a s namířenými revolvery couvají do
kruhů soudruhů.
Jsou také případy, kdy dělníci, honění
tajnými komitéty do stávek a tím do
hladu jejich i rodin, dostávají vztek na
agitátory a krutě se jim mstí. Ve Varšavě
udál se následující případ: Ke dlaždičům přišel
neznámý muž a začal jim hlásati stávku. Žena
jednoho z dělníků, jež muží přinesla oběd,
učinila agitátoru výčitku a agitátor se po ní
rozehnal nožem. A tu všichni dlaždiči zdvihli
se na agitátora, jenž honem dal se na útěk.
V sousedním domě ho dostihli a kladivy tak
rozmlátili, že z něho nezbyla leč krvavá massa.
Zdivočení nižších vrstev spo-
lečenských začíná u nás ve Varšavě na-
bývati rozměrů prostě překvapujících. Do vidu
přichází ještě olázka židovská. Živle m,
který nejodhodlaněji pracuje pro
společenský převrat, jsou dnes
Židé. V čele revolučního ruchu židovského
stojí tak zv. »Bund«, pracující v dorozumění
se židovskými organisacemi v carství. Terr or
židovského »Bundu« daleko pře-
výšil terror ruských i polských
socialistů. Ale věčně to tak nepůjde
Zidé nechť se připraví, že záhy
nastane obrat proti nim, jenž bude
právě tak silný a bezohledný, jako je náhlý
výbuch jejich vášně.
Zid
Varšava
7
article
Protest polského tisku proti polilickým
attentátům v Ruském Polsku.
Varšavská »Gazela Polska« píše: »Od ně-
jakého času není dne, aby na ulicích varšav
ských nepadl někdo prostřelen kulí, probodnut
nožem, zaklán sekerou. Lidé hynou jako mouchy
a obecenstvo již tak přivyklo těmto každoden-
ním zjevům, že se k nim chová bezmála lho-
stejně. Cena lidského života sklesla
na nejmenší míru. Nikdo s ní už nepo-
čítá. Tak bývá v epochách velikých vojenských
a historických přovratů. Humanila jde do koufa,
mravnosti dávají jméno sentimentálnosti a člo-
věk pouští uzdu všem zlým pudům. Homo
sapiens přeměňuje se v la bése humaine, dobro-
dějné vlivy dlouhověkové kultury ničí rázem
zdivočení a barbarství triumfuje. Pojmy spra-
vedlnosti, ctnosti, lásky mizejí, nenávist rozpa-
luje svá ohniska v srdeích lidských, a duše
tvrdnou a ocláněji se tvrdým pancířem zavilosti.
Zločinci zločiny p ášou a říkají, že jménem
spravedlnosti. Nesmime k tomu zavirati očí,
vždyť se tu prolévá i naše krev i naší lidé,
čtu zločinů se dopouštějí a mění se v dravce
a divochy. Ve jménu práva a spravedlnosti ta
čásť polské společnosti, která v rozvoji mrar-
ném stanula na té výši, kde není slepé nená
visti ani k zločinci, ta čásť, skládající se z lidí
dobrých a moudrých, povinna jest nyní hlasně
zaprotestovati proti násilnostem, které se dějí
před její tváří.
Polsko
8
article
Rusko buduje Polákům národní církev.
Z Minska oznamují: Zdejší gubernátor na
vybídnuti ministra vnitra obrátil se k místní
administraci s dotazem, v kterém jazyku bylo
by vhodnější v římsko-katolických kostelich ko-
nati boží službu. Odpověď zněla, že bohoslužba
v řimsko-katolických kostelích, kde jsou v min-
ské gubernii ve většině, nevyhnutelně se musi
konati v jazyku polském, protože katolíci ta-
mější latinského jazyka naprosto jsou neznalí.
v místech pak, kde v katolickém obyvatelstvu
mají většinu Bélorusové, že katolický obřad má
býti konán v nářeči běloruském.
Gubernátor v tom smyslu odpověděl mini
stru vnitra.
Pozoruhodné porady.
Papež pozval veškeré nuntie a apoštolské
zástupce do Říma, aby radili se s ním o aktu-
álních otázkách mezinárodních. Souvisí snac
porady ta smraky, jež v poslední době na ob-
zoru mezinárodním vystupují?
Boykot čínský se šíří.
Boykot amerického zboží v Číně následkem
čínského protestu proti americkému zákonu, vy-
lučujíeímu stěhování Číňanů do Spojených) států,
rychle se šíří. Práce na nových budovách ame-
rické společnosti »Standard Oil Co.« v Kantonu
byly zastaveny, protože poslal boykotový výbor
dělníky ze staveb domů. Snad president Roose-
velt bude od té chvíle poněkud jiným, kdy
Amerika poznává nyní na vlastním těle nebez-
pečí v rozmachu zbožňovaného až dotud »žlu-
tého plemene.«
Polák
Číňan
Roos
Rusko
Minsk
Řím
Čína
Amerika
Oil Company
9
article
Německé neúspěchy v Jižní Africe
Opět jedno z častých nyní rozhodnutí Vi-
léma II o věcech afriekých ohlášeno dnes. Gu-
vernér Leutwein v západní osadě jiho-afeické
jak čtenář zví z depeši, nabražen byl v úřadě
tomto gen. konsulem Lindeqnistem. Na rozdí
některých německých listů, kteréž předpovídají
i odvolání vojenského velitele v této osadé gen.
Trothy, soudíme spíše, že propuštění Leniweina
jest úspěchem Trothy a — neúspěchem Bülowa
V tomto smyslu mohlo by míti rozhodnut
císařské vážné ovšem důsledky i pro postaven
kaneléře sama. Ovšem třeba ještě dalšího ob-
jasnění skutku císařova vyčkati; neboť není vy-
loučeno, že Vilém II. chce urovnati věci jiho-
africké, odstraněním obou sporných elementů
Fakt ovšem jest, že kaneléř Bůlow, jemuž ne
hověla brutální taktika Throthova, usiloval o od-
volání tohoto osobního oblíbence eísařova a ž
zatím aspoň místo něho z osady jest vytlačen
— odpůrce Trothův.
Mezi tím, co se dějí v osadě jiho africké
pokusy, učiniti zalím konec ne snad válce s do-
morodci, ale domácí válce mezi německými
úřadníky, »místní« vzpoura ve východo-africké
osadě, jak jsme již minule znaznamenali, stále
se šíři.
Bülow
Vilém
jižní Afrika
Vlém II
10
article
Sdělili jsme také již, že biskup Spiess
s několika mnichy a jepličkami stal se oběl
její. Zatím vysláno má býti tam k posile
mobilisované mužstvo námořní pěchoty at
24. t. m. přes Terst, odkudž odpluje parníkem.
Je na spěch, jak jest zjevno. Ostatní opatřen
ponechají se nepochybně řišskému sněmu něme-
ckému. Lodi válečné, křižující pobliž osady,
obdržely též rozkaz, aby přirazily ke břehům
její a na rozkaz císařův má tam odplouti dalsí
jeden křižák. První obělí nového povslání by
také již německý námořník z křižáku »Bussard«
Územi nového odboje rozkládá se zvláště
na jihu osady vychodo-africké mezi Kilvou
Linolem, zasahuje ale až do území Donde
Linole samo jest povstalci obsa-
zeno. Zdá se, že i část kmene molumbij-
ského, jež nedávno z pevných sídlišť na jiho-
západ se uchýlila, povstání se zúčastní. Však
i v okresu dar-es-salamském žádala jedna missie
evangelická — v Monesomonze— za pomoc
byl tam vyslán okresní náčelník s policií. Dar-
es Salam jest hlavním místem této osady.
Spiess
Salam
Terst
jihozápad
11
article
Norská krise.
Podle zprávy »Neueste Hamburger Zigue
ze Štokholmu, přijal korunní prine švédský, jenž
za nové choroby královy vede vládu, v sobotní
schůzi státní rady výsledek hlasování norského
lidu na vědomí. O dalších rozhodnutích jeho
zatím se ale nie nepraví.
Tiskové chyby. V nedělním čísle v článku
»Ruský protestantism a německý jazyk« v prvé
větě je vytištěno: . . . »Poláci ze staréhoa
nepochopitelného nedorozumění nepovažuj
(církev katoliekou) za svou církev národní«;
státi má: považují. Dále v předposledním
odstavci stoji: . . . praktičtí Poláci tak zv.
ideálné stránce národního života přiznávají vělši
důležitost, než hospodářské, státi má: Pru-
š áci.
Zigue
Polák
12
article
Sjezd studentského spolku „Orličan
v Kyšperku.
(Od zvl. zprav. »Nár. L.-)
(Dokončení.)
Přinesli jsme ve včerejším čísle tohoto listu re-
ferát o sjezdu „Orličana“ a to úvodní čásť a proslov
čestného předsedy prof. dra. J. U. Jarníka. Řeč jeho
setkala se s velikým souhlasem, načež slova ujal se
druhý řečník redaktor p. Alois Haju.
Dnes již ani vláda, ani Němci netroufají si po-
pírati jak naše právo na druhou vysokou školu na
Moravě, tak její potřebu.
Neběží již také o otázku — praví řečník — má-li
či nemá-li býti druhá česká universita na Moravě zři-
zena, nýbrž o to, kde, zda v Brně či v některém
jiném městě moravském. Takové je stadium léto
olázky. Před 15 léty požadavek tento netroufal si
nikdo ještě ani vysloviti. Pokroková mládež studijní
s ním vystoupila (viz spis Vahalíkův a Doškův „Česků
universita na Moravě z r. 1892). Pokrok v léto otázce
tedy je. Bohužel, fešení její přichází dnes do doby.
kdy česká politika je v hlubokém úpadku, kdy právem
obávati se musíme, že nemáme síly, přivediti roz-
řešení české otázky universitní ve smyslu nám
příznivém. Řekl jsem, že běži o to, zda v Brně či
jinde. Olázka ta, cizinci poměrů neznalému zdála
by se nepochopitelnou. Universita dá se vždy přece
tam, kde jsou pro ni nejpříznivější pod-
minky, a te je hlavní město.
Pro fakultu medicínskou je zvláště potřeba, aby
byla ve městě spíše velikém, s dobrým spojením že-
lezničním, aby měla dosti materiálu a aby byla
blízko úslavů potřebných: nemocnice, porodnice.
ústavu pro choromyslné. Sociální otázke studentská
rovněž toho žádá, neboť na př. kondice naleznou
se spíše ve městě velikém. Knihovny, musea, galerie.
čítárny, divadla — to vše, ke všeobecnému i odbor-
nému vzdělání tak důležité poskytuje hlavní město.
profesor
doktor
Jarník
Alois Haja
Němec
Vahalíkův
Doškův
Kyšperk
Brno
Orličan
vysoký škola na Morava
český univerzita na Morava
Česk univerzita na Morava
galerie . čítárna
13
article
Ale Němci posuzují tuto otázku čistě jen s hlediska
národně politického, s hlediska svých ná-
rodně politických zájmů.
A dnes, bohužel, bez vůle Němců neděje sev
Rakousku nic. Systém Körbrův přijal i — Gautecha
vláda odkazuje nás na Němce, že se musíme s nimi
doholnouti o našich potřebách a požadavcích. My
nejsme však pod německou kuratelou.
my jsme svobodným národem, který svou poplatnosti
tuto říši vlastně udržuje, my o svých kulturních
národních potřebách nebudeme se smlouvati
s Němci, nýbrž budeme jich uskutečnění žádati na
vládě. (Tak jest!) Ta je zde oním povolaným a zod-
povědným činitelem, který má konati ke každému
národu svou povinnosl a to stejným loktem. I my
máme právo posuzovati olázku universitní se stano-
viška politického, se stanoviska svých národně-
polilických zájmů, a také toto právo chceme vy-
konávati, ať je to Němcům a vládě libo čili nic. A se
slanoviska toho pravime: Nejen důvody věcné.
nýbrž i hluboký náš zájem národněpolitický
vyžadují toho kalegoricky, aby druhá česká univer-
sila byla zlízena v Brně a nikde jinde
Morava je zemí přes německý svůj nátěr a přes
to, že zemskou vládu mají v rukou Němci, českou
a Brno ve veliké své své většině je hlavní město
této české Moravy. Jako hlavní město nesmí míti
výlučný charakter německý, nýbrž musí míti ve svých
zdech dosti místa pro obě národnosli v zemi bydlící
Němec
Körbrův
Brno
Morava
14
article
To je důvod věcný, ktený musí i střízlivý a rozumn
Němec ve svém srdci uznati.
Potom přijdou důvody další, povahy politické.
kterých ovšem Němci nikdy neuznají. My totiž ne-
hovime německé thesrii o zachování národního a po-
litického „Besitzstandu“ Němců v této říši a nejměně
na Moravě. Kdyby ten Besitzstand německý byl vý-
razem přirozených, skutečných poměrů, nemohli by-
chom proti němu ničeho namítati; ale on je výrazem
nepřirozené, umělé nadvlády, nemravných privilegií
Němců v této říši a na Moravě zvláště. My musíme
tímto německým Besitzstandem otřásti nejen ve vlast-
nim našem zájmu národním, nýbrž i v zájmu samé
veřejnlé mravnosti, v zájmu idey spravedlnosti,v
zájmu této říše samé, která konečně musí nalézti svůj
raison d'étre, svou ideu a tou je: konati vůči každému
národu stejně povinnost, dáti každému, což jeho jest.
Ten Besitzstand německý na Moravě je zvláště
nemravný, prolože se udržuje korupcí, vykořisťová-
ním duševní i hmotné bídy českého lidu na Moravě.
odpíráním mu všech prostředků potřebných k jeho
vývoji.
České školství obecné, měšťanské i střední je n
Moravě proti německému popelkou, odborných ško
téměř tam nemáme, neúplná česká technika zřízen
tam nedávno.
Němec
Morava
d ' étre
15
article
Zemský sněm i výbor moravský provozují pro-
tekční hospodářsství, hojně sypouce na potřeby, ústavy
a podniky německé a lučnými subvencemi udržujíce
umělou nadvládu německo-židovskou v moravských
městech. K takovémuto Besilzstandu nemůžeme mili
žádné úcty a žádných ohledů, naopak, zlomiti jej
přivésti k platnosti na Moravě skutečnou českou
většinu, je nejen naším právem, nýbrž i povinností
A tuto povinnost chceme konat, k ni hlásí se i česk
studentstvo z království
Jsme si vědomi významu české Moravy, tam lež
národní i politické těžisko české otázky, Moravaje
mostem, ze kterého jednou poženeme úlokem ne Ví-
deň a donutíme ji, aby zrovna jako Brno odložila
kuklu německé výlučnosti a stala se skutečným
hlavním městem této mnohojazyčné říše, kde Čech
nebude bezprávným porobkem, bez škol, bez ústavů
kulturních atd.
Žádáme důrazně a hlasitě, aby vláda zřídila
konečně druhou českou universitu na Moravě a sice
aby ji zřídila v Brně a nikde jinde. Vidíme v brněn-
ské universitě české nejen důležitý prostředek kul-
turního našeho povznesení (česká věda potřebuje dvou
soutěžicích universil), nýbrž i povznesení náro-
ního a politického.
Bohužel, česká politika dnes je v úpadku: míst
Brna nabízí se nám Prostějov, Kroměříž, Olomouc
a nevojněji — Královo Pole, nedávno ještě ves-
nice u Brna.
A přicházejí již umdleně politické duše české, při-
cházejí ti naši političtí kramáři a namlouvají národu
našemu, že je věcně totéž: universita v Brně jako
v Králově Poli. Není to pravda: ani věcně nen
to totéž (medicínská fakulta, nepohodlí atd.). Ale ne-
běží tu jen o věcnou stránku, nýbrž o politick ou
a národní.
Dnes je věcí přímo naší narodní a politi-
ckécti setrvat důsledně a neochvějně na požadavku
druhé české university v Brně a nikde jinde.
Morava
Moravaj most
Brno
Čechy
Prostějov
Kroměříž
Olomouc
univerzita v Brno
16
article
Němci nejsou našimi poručníky, nejsou rozhod-
čími o našich kullurnich a národních potřebách, o vě-
cech těch rozhodovati musíme s a mi.
Dali jsme se vystrčit z Opavy, hlavního města
země, kde konečně Němci jsou nad námi v převaze,
a máme se nyní dáli vystrčit ještě z Brna, hlavního
města země chromnou většinou slovanské?
Nejsem radikál, nehovím heslu „ryc nebo nic“
ale nežli bychom za takovýchto ponižujících pro nás
okolností přijali druhou českou universitu v Králově
Poli, nebo v Prostějově, raději volám: Počkámel
Čekali jsme skoro dvě desetiletí, zatím jsme rostli a
sílili se na všech stranách, zatím řada měst na Mo-
ravě přešla v ruce české a tím vším vzrostla naše
síla a váha národní, že ani vláda ani Němci se ne-
opovažují oprávněnost požadavku universitního na
Moravě popírati. Nechtějí jen universitu v Brně. Nuže.
počkáme ještě nějaký rok, neskládajíce ovšem ruce
v klin.
Němec
Opava
Brno
Prostějov
Morava
univerzita v Brno
17
article
Především seberme opět své síly na poli poli-
lickém, udělejme pořádek doma, učiňme konec poli-
lice, která to, co nám po právu a spravedlnosti patří.
chce na vládě, šlechtě a koruně vyprositi a vypo-
zlonkovati.
Postavme českou politiku na široký základ demo-
kratický, zasaďme se konečně vší silou o zavedení
všeobecného rovného práva hlasov -
ciho. Vnesme požadavek druhé české university do
mass lidových. Tak nabudeme politické síly a moci
(Potlesk. a soublas.)
Když byl řečník ještě promluvil o návrhu Brá-
fově a rekapituloval svůj názor, přednesl IngC. V rbi-
cký resoluci, která jednomyslně schválena a zní:
„Zúčastnění na manifestační schůzi „Orličana?
v Kyšperku, dne 20. srpna 1905, protestují proti stá
lému odkládání vlády se zřízením druhé české uni-
versity v Brně a žádají, aby universita tato byla
výhradně v tomto městě co nejdříve zřízena, aby
tak dáno bylo národu českému, co mu po právu
a početnosti jeho dávno náleži.
Kyšperk
Brno
Orličan
pořádek dom
18
article
O vzdělání a šíření jeho studentstvem obšírně
tonem přátelským a vroucným promluvil ředitel pan
Hynek ze Slatiny. Položiv si otázku, co vzdělání jest.
jakým způsobem lze je nabýti a jak se jeví ve spo“
lečnosti a národě, poukázal, kterak možno student-
stvu je uplatniti při práci menšinové a národní. Řeč
jeho měla ráz pečlivě propracované chrie a třebaže
byla obšírnější, upontala zájem posluchačstva až do
chvíle poslední, kdy řečník shrnal a rekapitulova
prostředky, jimiž možno vzdělání všestranného dosíe
a uvedl, jak zdárným způsobem lze je uplatniti.
Frenetický pollesk provázel dobře míněná, o život
ních zkušenostech i osobním rozhledu řečníkově svěd
čící slova.
Střízlivou a věcnou byla řeč dra. Štemberky
o menšinové práci v pohoři Orlickém. Řečník vytk
si za cíl, jasně označiti, jak by mohlo menšinové
práce zúčastnili se studentstvo, zastoupené v »Orli
čanu«. Především poslání jeho jest na poli kuliurním.
V pohoří Orlickém nesvádí se tak prudký průmyslový
zápas, jako je tomu na př. v severozápadních Če
chách; zde nemají Němci prostředků k hospodář-
skému boykottu, ba Čechové na hranicích mají po
stavení hospodářsky silnější než krajané druhé ná
rodnosti Města Žamberk, Vamberk, Kyšperk, Rychnov
a j. v. mohla by se stáli pevnými baštami hospo-
dářskými, kdyby k zápasu na tomto poli došlo. Pro
zatím jest nám se starali především o naše menšiny
kulturně, starati se o výchovu a uvědomění širokých
lidových mass, o zvýšení vzdělanosti, její utuženía
utvrzení. Až do nedávné doby všímala si málo česká
veřejnost našich menšin v pohoří Orlickém: leprve
před třemi lély utvořen 9. sbor Národní jednoty
severočeské. Nebylo však možno za dobu poměrně
tak krátkou vniknouti zcela a hluboko do všech po-
měrů a zbývá práce v tomlo směru ještě velmi
mneho.
Hynek
Štemberk
Němec
Čecho
Orlický
Žamberk
Vamberk
Kyšperk
Rychnov
národní jednota
19
article
Musíme zjišťovati a vyhledávati české menšiny
v pohoři Orlickém, poznati dokonale sociální jich po
měry a postavení, hospodářskou zdatnost a co hlav-
ního — podrobnou statistiku českého obyvatelstva.
Naše akademické studentstvo získalo by si velikého
uznání a zásluhy, kdyby se podjalo takovéto stati-
stické práce, při které zapotřebí mnoha spolehlivých
a prozíravých intelligentů. Studentstvo »Orličana-
mohlo by členstvo rozděliti v jednotlivé sku-
piny, čímž by se docílilo úspěšného toho díla. At
tato statistika bude provedena, pak teprve bude možno
uvážiti, jakým způsobem pro menšiny pracovati.
Kulturní poslání však nesmí býti při tom zapomí-
náno; a tu jest především na místě dobrá česká kniha,
slušné české časopisy, jež studentstvem mohou býti
šířeny do vrstev nejšírších. Kam sahá vliv české
knihy, tam sahá česká síla. Tu největší píli a práci
musíme vyvinovali na hranici národnostní, uvědo-
mováním a vzděláváním lidu přednáškami. Třeba tu
voliti themata co nejvhodnějšl, aby náš člověk z
přednášky hodně mnoho si odnesl. Dále: ničím s
tak člověka našeho nezískáte, jako přátelským osob-
ním stykem. Z toho vyplývá pro vás povinnost, co
možná největší a nejčastější styky s krajany v uza-
vřeném územi pěslovati.
Akademické studentstvo, zejmena v době feriální
může zde vykonati velmi mnoho. Bylo by na čase
aby se strany české turistiky splacen byl dluh tomute
pohoří a věnována mu pozornost, jaká se věnuje
Sumavě a Krkonoším. Studentstvo získalo by si zá-
sluhu neocenitelnou, kdyby vydalo spolehlivého prd-
vodce pohořím Orlickým. Dobrá vůle a trochu oběti
k tomu postačí. A ještě v jednom směru můžete
akademičlí přálelě, prokázati velikých služeb pohoř
Ata
Orlický
Krkonoše
Orličan
20
article
Orlickému. Jest to zpravodajství o životě menšinovém
a záchranném. Česká veřejnost stále o stále mus
býti upozorňována na zájmy menšinové a to v po
drobnostech a konkrétnostech. Řečník zmíniv se o
práci 9. sboru N. J. S., končil řeč svoji apostrofou
Studentstvo české, které má za sebou takové idealn
dějiny, nemůže se ani jinam postaviti než na stranu
práva a utlačovaných! Byly doby, kdy studentské
legie prolévaly krev na barikádách, konajíce svoji
národní a demokratickou povinnost. Ty doby minuly,
máme jiné a s nimi i poměry velmi změněné — ale
přece máme stále ještě barikády, na nichž dlužno
studentstvu bojovati. České menšiny jsou těmi bari
kádami, kde český student dovede přinésti obětí
bude bojovati dojista do jednoho pro celistvost vlast
a národa! (Výborně, dlouhotrvající potlesk.)
Dalším řečníkem byl ing. C. Vrbícký, jenž pro-
mluvil, vyloživ, co klerikalismus jest, velice trefně
o této hlíze. Jest svrchovaně potřebí a na čase, aby
lid náš vypřáhi z nynějšího směru a aby káru svého
osudu obrátil a táhl směrem opačným na cesty, na
něž nás uvésti chtěli přední naši myslitelé Hus
Komenský, Chelčický a Havlíček. A kdyby nevypřáhl
tu je svrchovaný čas, aby počal uvažovati o směru.
kam jde. Dnes jsme na cestě, abychom dostihli Špa-
nělska a ltalie, kde hlíza klerikalismu od pravěku
zapustila bohaté kořeny. Nutnost národního probu-
zení z mdloby klerikální ukládá intelligenci, aby
vždy a všude důsledně potírala tuto furil, jež pro-
následuje náš lid. Bohužel vzácné jsou v národu
našem ryzí a samostatné a hrdé povahy, což do-
kazují obvyklé příklady ze živola, tak obvyklé, že
málo lidí si jich všímá, jako: uvítání biskupů, farářů
nebo šlechticů, visitační hostiny a p.
Ing
Vrbícký
Komenský
Chelčický
Havlíček
21
article
Daleko náš lid se odrodil pravé české povaze
samostatné, hrdé, neoblomné, dostal ohebnější pátei
a naše školy konkordátní přičiňují se o to, aby
přestal myslet, aby se stal loutkou zvůle Římano.
Tuto necelost našeho lidu, vočkovanou v něj
konfesijní školou, můžete pozorovat den co den
neboť náš lid postrádá těch nejprimitivnějších zá-
kladů vědomostních a dle toho jedná.
Několik příkladů, které skutečně se sběhly
uvedu, abyste poznali nízké niveau našeho idu, od-
kojeného klerikální výchovou.
22
article
Ve vsi dopustili se dva chalupníci pychu, kácel
dříví v cizím lese. Byli viděni a udáni, ovšem že
hrozil jim kriminál. Tu k sousedce jedné přijde
malka jednoho z posližených a shání se, nema-li
brožurku v letech 60. tištěnou »Psaní od panenky
Marie«. Sousedka se divila a tázala se, k čemuji
tak potřebuje a dostala odpověď: »Víte, tahle knížk
chrání každého, kdo ji nosí u sebe, před — ostudou«
Naši venkovští hospodáři, místo aby se dali po-
jistit, strkají kočičky do pole; místo aby zřizovali
zdravé chlévy, dávají obrázek sv. Linharla na dvéře
chlévů; místo aby spravovali cesty, dávají kříže a
obrázky na místa neštěstí — a tak všude kamkoli
pohlédneme, vidíme nerozhodnost, polovičatost, ne-
zodpovědnost za své jednání, neúspěchy svádějí se
na židy, na Němce, na neznabohy, nevlastence, na
nepřízeň a dopuštění boží.
A přece každý je svého štěstí strůjcem a platí-li
to o jednotlivci, platí to i o národě; nemůžeme-l
vychovati jednotlivce, nemůže býti obratu v národě.
Příklady, které jsem uvedl, jsou výmluvnější, než
kterákoliv charakte istika, neboť ony svědčí o nízké
úrovni vzdělanostní, o falešném domnění, o vlastn
nezodpovědnosti, o podlomené vůli a neodhodlanosti
v činy, o myšlenkové netečnosti a pověrčivosti
bázni, o spolehání na milosti cizí i boží — našeho
lidu. Národ takto vyzbrojený musí živořit, musí ustu-
povati »lépe vyzbrojeným sousedům ve smyslu tom-
a tak je odsouzen k hospodářskému i politickému
úpadku.
Marie
Němec
23
article
Jednotlivé případy, které jsem uvedl, jsou toliko
ovoce klerikalismu; klerikalismus sám je systém,
jenž vyvíjí se všude tam, kde kněži nad obyčejný
lid se povznášejí; je to přesně stanovený a promy-
šlený postup, jenž cílí ku povznesení politické moc
církví, k ujařmení lidu v okovy nevědomosti. A ne-
mají-li nastati poměry ještě horší, je nutno odhalit
a sáhnouti ke kořenu, z něhož tato slabost je živena
a odkájena; je nutno jemu stavěti hráze na zákla
dech rozumu. A tuto povinnost v první řadě přijati
musí na sebu studentstvo a ostatní intaliigence. Nám
dějiny vědy ukládají tento boj, neboť klerikalismus
důsledně stavěl se a staví proti vědě, jíž my jsme
vychováni. Kompromis je nemožný. Musíme míti
živé paměti utrpení Galilea a Koperníka, nám dosud
musí před očima zářiti hranice Brunova a Husova.
nás dosud bouřiti musí persekuce Darwina a j. veli
kých mužů, jež lidstvo jen zřídka plodí.
Nestavíme se proti náboženství, jako věci svě
domí, neboť citíme dobře, že všechno není rozřešeno
že otázky o prapříčinách, o prasíle a jsoucnu ne-
může věda zodpověděti, ale žádáme, aby nábo ženstv
zbaveno bylo toho, co nikdy k němu nepatří, žá-
dáme, aby kněži lidsky a v duchu doby si vedli, aby
nemusila platiti slova Rousseaua: »Čiňte pravý opai
toho co na vás chtějí, a dobře činiti budete.«
Ten boj přejímáme na sebe, a tu musíme se
ozbrojiti vědou. Začněmež u sebe dle oné ženy v
Makyových anarchistech, která jsouc tázána, čím ona
přispěla ke štěstí lidstva, pravila: »Tím, že sama
jsem šťastna.«
Hledme se stáli lidmi celými, výplňujícími správně
své místo, jen tak pomůžeme k obratu.
Galileo
Koperník
Brunův
Husův
Darwin
Rousseau
24
article
Rozejdeme se v národ, a tu musíme býti pří-
klady. A budeme-li pravými intelligenty, tu nikdo
nás, až docilí společenského postavení, nebude re-
akcionářem, jak často se stává. My musíme pochodeň
svobody třímati v pravici, my musíme proti každému
absolutismu vésti boj, ledy i proti absolutismu církví,
čili proli klerikalismu. My nesmíme státi se intelli-
genel stádovou, která dává si ještě žehnat vodu.
svíčky, primatorské řetězy, která libá prsteny a ruce.
chodí na procesi, nosí nebesa, prapory vystrkuje bi-
skupům a jejíž ženy jsou členkami různých řádů
růžencových společností — ne takovou intelligeneí
nechtějme býti, nýbrž intelligencí v pravém slova
smyslu, v duchu a v pravdě. Nechtějme býti inlelli-
gencí, jejíž věda sloužiti má k získání živnosti, nýbrž
nám budiž věda životním fondem, z něhož každé
naše konání má prýštiti, která na základě jeho do-
pracovala se positivního názoru světového, a která
nejedná podle rozumu stádového, nýbrž, která říditi
se dovede svými vybudovanými zásadami.
Takovými buďme, takovými chtějme býti a notný
kus práce bude hotov.
Na venek práce naše budiž systematická a tak-
tická. Začněmež u svých nejbližších; otce a matku
nemožno měnit, ale vlivu svého užívejme na sou-
rozence. Postup náš budiž od muže k muži, od
osoby k osobě, masy nelze obracet. A zásady své
prakticky proveďte, když sami rodinu zakládati bu
dete. Kdyby Čech vzal si Němku, prohlášen bude za
nevlastence, ale co o tom říci, když intelligent, po-
krokář, vezme si ženu klerikálně zfanatisovanou
která řídí dle toho výchovu dětí, která zjednává
vlivu kněžím a jich často nemístným radám v ži-
votě rodinném, tak že systém klerikalismu pronikati
může i do těch nejintimnějších a nejvážnějších oka-
mžiků života lidského vůbec.
Němka
Čechy
25
article
Práce naše na venek budiž přímá, a neměl by
si nikdo odpustit žádného chameleonství. Ona budiž
uvědomující, kulturní, neboť jen tak možno čeliti
tomuto zlu. Cítite li s národem — pracujte pro
národ. Zřetel svůj obracejte ke školství, sledujte je
od škol obecných až po školy vysoké; a vy, kolle-
gové, kteří budete v oboru výchovy působit, vám
skytá se tu práce vděčná a veliká.
I na útulny obra ťte zřelele, a odsouditi musíte.
když nějaký radikál z vlastního pohodlí své dět
posílá do mateřských škol, kdež působí jeptišky,
které nejsou k výchově způsobilé, neznajíce život
vzdalujíce se ho.
V hlavních rysech naznačil jsem, kde a v čem
musíme čeliti klerikalismu, vše ostatní závisí na vůli
jednotliců. S otevřeným hledím, prosti jezovitismu
dejme se v boj, nebojíce se obětí. Stůjme v prvních
řadách bojovníků, jen tak můžeme národ vyvésti
z labyrinthu, do nějž jej římští zřízenci a s nimi
spojená valná část naší neuvědomělé šlechty uvrhla.
Býti klerikálem je velmi pohodlně, neboť klerika-
lismus otevírá šlechtě dvéře panské sněmovny, kleri
kalismus prospívá jako dobrý prostředek pro získání
úřadů a podobné. My však nechtějme takých pro-
středků užívati, jednejme čestně, nám hlavním úče-
lem budiž povznesení svého »já«.
Nuže, v boj kollegové, a řiďme se heslem H vli
čkovým, který jim nejlépe rozuměl, když pravil
»Nic jim nevěřte a nic jim nedejte. (Pollesk
souhlas.)
panská sněmovna
H vel
26
article
Tím referáty skončeny a ke slovu přihlásilo se
několik řečníků. Učitel p. Hubálek ujistil, že vítá li
kdo snahy »Orličana«, jest to dozajista české uči-
telstvo, jež dalo sympatie studentstvu již tím na jevo,
že jednota učitelská přijala protektorát sjezdu. Mluvčí
přeje si, aby všechna krásná slova a předsevzetí, na
sjezdu pronesená, stala se skutkem.
Poslanec p. Čhaloupka vítá a těší se z toho,
že »Orličan« hlásí se k práci národní. »Pracujtea
působte mezi naším lidem,« praví, »a nyní i a
vstoupite do života praktického, nezapomínejte, že
většinou vyšli jste z prostých lidí, kteří úrovní vzdě-
lanosti jsou značně pod vámi. Vám náleží povznésti
je k sobě, vzdělávati jich. Tím osvědčíte lásku k lidu,
oddanost národu; poučením obyvatelstva povznášíte
národ celý.
Učitel p. Petr Skalický, místopředseda 9.
sboru N. J. S., vyslovuje své potěšení nad zájmem
a chutí studentstva pracovati ruku v ruce se staršími
menšinovými činovníky. Upozorňuje na české škol-
ství ve Vídni, na menšiny vídeňské, na něž nesmí
býti zapomínáno a podává drastické příklady ztrát
českých duší nedostatečnou podporou. Dovolává s
působnosti členů »Orličana«, až vrátí se k studiím
do Prahy, aby tu ve vnitrozemí propagovali my-
šenku podpory morální i hmotné Čechům vídeňským
v zápase jejich o školství. (Výborně! Na podnět p.
uč. Hynka po řeči p. Skalického uspořádána s bírka
pro menšinové školství ve Vídni.)
Ředitel p. Beran z Pečína zve ženy a dívky
české k pospolité práci s muží na poli menšínovém.
K závěru schůze učinil p. dr. Štemberka
návrh, aby účastníci sjezdu manifestovali pro žádost
českých obcí na Lanškrounsku za české bohoslužby.
Stalo se tak za značného souhlasu. Doslovem před-
sedy p. Krouna sjezdové jednání ukončeno.
Hubálek
Skalický
Čecho
Hynk
Beran
doktor
Štemberk
Vídeň
Praha
Lanškrounsko
Krouna
Orličan
27
article
Sjezd soukromého úřadnictva
v Prostějově.
V době vážné, která předchází definitivnímu bohdá
řešením nejživotnějšího požadavku soukromého úřad-
nictva, toliž dosažení obligatorního zákona o pen-
sijním zajištění, uspořádaly moravské odbor
Zemské jednoty soukromých úřadníků v král. če-
ském manifestační sjezd dne 20. srpna
v Prostěj ově.
Účelem sjezdu bylo manifestování ve pro-
spěch brzkého uzákonění pensljního
pojišťování soukromých úřadníků vu-
bec a dále projednání elaborátu sub-
komitétu sociálně politického výboru
říšské rady, kterýžto elaborát má být podkla-
dem k dalšímu jednání o této záležilosti v sociálně-
politickém výboru na říšské radě.
Budiž předem konstatováno, že manifestace tato
a účel sjezdu vůbec dosaženy byly v míře nejdoko-
nalejší. Prostranný sál »u Habusrů« sotva stačil po-
jmouti veškeré účastníky sjezdu, a jednání na sjezdu
provedeno bylo s imponující důstojností, jež, uznána
ústy povolaných činitelů, dokonale dokumentovala
disciplinu v řadách zorganisovaného soukromého
úřadnictva panující.
Kromě přečetného účastenství členů odboru
místního zastoupeny byly na sjezdu svými delegáty
tyto odbory Zemské jednoty soukromých úřadniků;
Blansko, Brno, Bystřice pod Hostýnem, Jaroměi
Kroměříž, Lipník, Litovel, Přerov, Král. Vinohrady.
Král
Prostějov
Blansko
Brno
Bystřice pod Hostýn
Lipník
Litovel
Přerov
říšský rada
Jaroměe Kroměříž
28
article
Vsetín, Ústí n. Orlicí, Zábřeh, Mimo to zastoupena
byla tato sourodá sdružení: Českoslovanská obchod-
nická beseda, Privatbeamten-Verein v Prostějově,
Spolek absolventů obchodní akademie v Prostějově,
Spolek advokátních a notářských úřadníků v Brně,
Spolek soukromých a výpomocných úřadníků na
Moravě, sídlem v Brně a Spolek žurnalistů mo-
ravských.
Z kruhů poslaneckých přítomní byli: říšský po-
slanec p. Skala, který jako náměstek starosty za-
stupoval též městskou radu, dále říšský poslanecp.
Reichstädter, pak osvědčení pracovníci národní,
zemští poslanci pp. dr. Přikryl a dr. Perek.
Ke 3. hodině odpolední zahájil sjezd předseda
místního odboru p. Sobotka přivítáním přitom-
ných V úvodní své řeči vylíčil nedostatek upraven
služebních poměrů soukromých úřadníků a naznačih
účej sjezdu.
Při volbě předsednictva sjezdu k návrhu pana
Grofa zvoleni jednomyslně říšský poslanec pan
Skála čestným předsedou, p. Škarda, předseda
odboru v Brně a pan Kosina, předseda odboru
v Ústí nad Orlicí, předsedy, dále pp. Doskočila
Nejezchleb, zapisovateli.
Pan říšský poslanec Skála přivítal jménem
obce účastníky sjezdu a ujistil za klub poslanecký,
že tento sleduje horlivou práci organisace, věnuje
snahám jejím všechny sympatie.
Skala
Reichstädter
page
doktor
Přikryl
Perek
Grof
Kosina
Nejezchleb
Vsetín
Ústí
Orlice
Zábřeh
Prostějov
Brno
Morava
Ústí nad Orlice
spolek absolvent obchodní akademie
spolek advokátní
odbor v Brno
PrivatbeamtenSF
29
article
Zemský poslanec p. dr. Perek vyslovil se rov-
něž velmi sympaticky o požavavku soukromého
úřadnictva ohledně pensijního zajištění a vyzýval
odbory moravské i ostatní v Čechách, aby obrátily
se peticemi na zemské sněmy za tím účelem, by
tyto sněmy samy vyzvaly vládu a říšskou radu, aby
se zákon pensijní v brzku stal skutkem. Řeč pana
poslance, pronesená formou dokonalou, došla nále-
žitého porozumění a ocenění.
Na to bylo uděleno slovo referentu o hlav-
ním bodu programu, totiž o nynějším sladiu
otázky pensijního pojišťování soukromého úřadnictva
a o poslední osnově zákona, zpracované subkomité-
tem sociálně-politického výboru, náměstku starosty
Jednoty, professoru V. Landovi.
doktor
Perek
V Landa
Čechy
30
article
V obsažné řeči své vysvětluje referent nutnost
zabezpečení se proti důsledkům různých kalamit, jež
soukromého úřadníka neb jeho rodinu ve formě ne-
moci, invalidity, stáří neb smrti v budoucnosti ohro-
žují. Vysvětliv nemožnost střádání kapitálu z úspor,
uvádí, že jediným možným zabezpečením pro bu-
douenost jest pojištění se. Objasňuje, proč pojištění
dobrovolné je pro valnou věřšinu soukromého úřad-
nictva, hlavně pro dnešní drahotní poměry nedosti-
žitelné, ba i nejisté a nespolehlivé a dokládá z těchto
důvodů, proč veškerá snaha organisace soukromého
úřadnictva musila se něsti k dosažení obligatorního
zákona pensíjního. Vylíčil všechny kroky organisac
za součinnosti kollegů jiných národností a za vy-
datné podpory poslanců podniknuté, obšírně projed-
nával o různých fásích, které osnova zákona během
4 let prodělala. Na to přešel referent k projednání
elaborátu, vypracovaného subkomitétem sociálně-
politického výboru a uvedl hlavně důležité změny
oproti osnovám dřívějším. Trpce stěžoval si do zvý-
šení karenční doby pro nároky na rentu invalidnía
do snížení požitků této renty. Konečně v celkovém
resumé projevil mínění, že navzdor všem vadám
přece musí soukromé úřadnietvo v zájmu zachránění
principu souhlasiti s navrženou osnovou zákona.
jelikož za daných poměrů není naděje, že by v dob
dozírné dosáhlo soukromé úřadnictvo zákona o pod-
mínkách výhodnějších a spravedlivějších, Relerát
vyslechnut se vzácnou pozorností a vývody řečníka
odměněny pochvalou.
31
article
Resoluce, navržená na to p. Svobodou,
přijata jednohlasně v tomto znění:
Soukromé úřadnictvo, shromážděné na sjezdu
moravských odborů Zemské jednoty soukromých
úřadniků v král. českém dne 20. srpna v Prostějově.
po vyslechnutí referátu o nynějším stadiu otázky
obligatorního pensijního zajištění soukromého úřad-
nictva a po projednání elaborátu osnovy, vypraco-
vaného subkomitétem sociálně-politického výboru
prohlašuje
Ač trpce neseme, že dle elaborátu výše jmeno-
vaného karenční doba pro nároky na rentu invalidní
na deset let z dřívějších pěti byla zvýšena a že po-
žitky této renty hlavně pro první doby sníženy n
míru, existenčnímu minimu takřka ani neodpovídající
přece vzhledem k tomu, že nám hlavně jde o vítěz-
ství principu pojišťování soukromého úřadnictva vůbec.
považujeme elaborát výše zmíněný za
přijatelný podklad k dalšímu jednání
v těto pro nás životní otázce v sociálně-
politickém výboru a v plenu říšské rady; zároven
žádáme co nejsnažněji všechny po-
slance, aby se vší rozhodností a dle
sil svých k brzkému uskutečnění obli-
gatorního pensijního zákona se při-
činili.
Řlšský poslanec pan Reich städter vyslovuje
se velmi pochvalně o veškeré dosavadní činnosti
organisace v tomto směru a lituje, že není přítomen
referent sociálně-politického výboru pan dr. Fořt, jehož
neúmorné práci přikládá největší zásluhu o to, že otázk
pensijního pojišťování nachází se v dnešním stadiu.
Svoboda
Reich
doktor
Fořt
Prostějov