ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 697284c0-78ec-11dc-ae3c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 65, place 59, org 20, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
22. srpna 1905.
4 masthead
Číslo 230.
5 article
Bohužel, nemůžeme zaznamenati, že vystří- zlivění dostavilo se také u školní mládeže již se přiliš zalibilo v lenošení, kterému se dostává a potheosy svůdců. Není po- chybnosti, že studentské stávky po- něcuje tisk haličský, vrhajíc slepě hesla, zasluhujlcí odsou- zení. Ve volbě prostředků není vybíravý, ne- štítí se nejsurovějších spůsobů polemiky a jen se drží zásady, že každá zbraň je dobrá, která může uškoditi protivníkovi. Podobně píší z Varšavy do Lvova »G zetě Národové«: Při dělnických stávkách, jež stále se opa kují, nejde již o upravení poměru mezi děl- nikem a zaměstnavatelem, nýbrž o to, a by mezi dělníky a zaměstnavatel trvala věčná nespokojenosť a na- pjetí. Aby toho dosáhli, nelekají se ani krvavých zločinů, ani hospo- dářské ruiny tisíců spořádaných řemeslníků a průmyslníků. Policii byrokracii jsme spílali, a nyní ji voláme marně se ohližíme po její pomoci, neboť jest ohrožena jako občanstvo a opuštěna od ob- čanstva stará se především o sebe. Nedávno na jedné z nejlidnatějších ulic varšavských, v čelně navštěrovaném hostinci zabili číšníka, před ně- kolika dny dva dělníky a jeden z úřadníků firmy Lilpop a Rau byl skolen vrahem, který se vedral do jeho soukromého bytu. Co den čitáme v listech, že v hostineích, které navště- vují dělníci, odehrávají se výjevy brufalní zločinné. U stolku sedí několik osob. Najednou přijdou jaeísi neznámí lidě, ozvou se výstřely revolverů, na místě zločinu zůstávají mrtví ranění, a vrahové odcházejí v největším klidu, nikdo jich nezdržuje. Veřejné bezpečnosti ve Varšavě už není Postačí pověděti, že každého strážníka na ulie hlídají dva žandarmové s nasazenými bodáky.
Rau Varšava Lvov Lilpop
6 article
Pohled nebývalý a svého druhu jediný. Přes t attentáty na policisty jsou na denním pořádku a dějí se obyčejně, když se strážník vraci ze služby domů. Na venkově udála se řada útoků na krajské pokladny. Některé z nich při- pomínaly loupežně výpravy, dobře zorganisované. Dům, kde je pokladna, otočen kordonem, ně- kteří vrazí dovnitř, povraždí úřadníky, poberou peníze a s namířenými revolvery couvají do kruhů soudruhů. Jsou také případy, kdy dělníci, honění tajnými komitéty do stávek a tím do hladu jejich i rodin, dostávají vztek na agitátory a krutě se jim mstí. Ve Varšavě udál se následující případ: Ke dlaždičům přišel neznámý muž a začal jim hlásati stávku. Žena jednoho z dělníků, jež muží přinesla oběd, učinila agitátoru výčitku a agitátor se po ní rozehnal nožem. A tu všichni dlaždiči zdvihli se na agitátora, jenž honem dal se na útěk. V sousedním domě ho dostihli a kladivy tak rozmlátili, že z něho nezbyla leč krvavá massa. Zdivočení nižších vrstev spo- lečenských začíná u nás ve Varšavě na- bývati rozměrů prostě překvapujících. Do vidu přichází ještě olázka židovská. Živle m, který nejodhodlaněji pracuje pro společenský převrat, jsou dnes Židé. V čele revolučního ruchu židovského stojí tak zv. »Bund«, pracující v dorozumění se židovskými organisacemi v carství. Terr or židovského »Bundu« daleko pře- výšil terror ruských i polských socialistů. Ale věčně to tak nepůjde Zidé nechť se připraví, že záhy nastane obrat proti nim, jenž bude právě tak silný a bezohledný, jako je náhlý výbuch jejich vášně.
Zid Varšava
7 article
Protest polského tisku proti polilickým attentátům v Ruském Polsku. Varšavská »Gazela Polska« píše: »Od ně- jakého času není dne, aby na ulicích varšav ských nepadl někdo prostřelen kulí, probodnut nožem, zaklán sekerou. Lidé hynou jako mouchy a obecenstvo již tak přivyklo těmto každoden- ním zjevům, že se k nim chová bezmála lho- stejně. Cena lidského života sklesla na nejmenší míru. Nikdo s ní už nepo- čítá. Tak bývá v epochách velikých vojenských a historických přovratů. Humanila jde do koufa, mravnosti dávají jméno sentimentálnosti a člo- věk pouští uzdu všem zlým pudům. Homo sapiens přeměňuje se v la bése humaine, dobro- dějné vlivy dlouhověkové kultury ničí rázem zdivočení a barbarství triumfuje. Pojmy spra- vedlnosti, ctnosti, lásky mizejí, nenávist rozpa- luje svá ohniska v srdeích lidských, a duše tvrdnou a ocláněji se tvrdým pancířem zavilosti. Zločinci zločiny p ášou a říkají, že jménem spravedlnosti. Nesmime k tomu zavirati očí, vždyť se tu prolévá i naše krev i naší lidé, čtu zločinů se dopouštějí a mění se v dravce a divochy. Ve jménu práva a spravedlnosti ta čásť polské společnosti, která v rozvoji mrar- ném stanula na té výši, kde není slepé nená visti ani k zločinci, ta čásť, skládající se z lidí dobrých a moudrých, povinna jest nyní hlasně zaprotestovati proti násilnostem, které se dějí před její tváří.
Polsko
8 article
Rusko buduje Polákům národní církev. Z Minska oznamují: Zdejší gubernátor na vybídnuti ministra vnitra obrátil se k místní administraci s dotazem, v kterém jazyku bylo by vhodnější v římsko-katolických kostelich ko- nati boží službu. Odpověď zněla, že bohoslužba v řimsko-katolických kostelích, kde jsou v min- ské gubernii ve většině, nevyhnutelně se musi konati v jazyku polském, protože katolíci ta- mější latinského jazyka naprosto jsou neznalí. v místech pak, kde v katolickém obyvatelstvu mají většinu Bélorusové, že katolický obřad má býti konán v nářeči běloruském. Gubernátor v tom smyslu odpověděl mini stru vnitra. Pozoruhodné porady. Papež pozval veškeré nuntie a apoštolské zástupce do Říma, aby radili se s ním o aktu- álních otázkách mezinárodních. Souvisí snac porady ta smraky, jež v poslední době na ob- zoru mezinárodním vystupují? Boykot čínský se šíří. Boykot amerického zboží v Číně následkem čínského protestu proti americkému zákonu, vy- lučujíeímu stěhování Číňanů do Spojených) států, rychle se šíří. Práce na nových budovách ame- rické společnosti »Standard Oil Co.« v Kantonu byly zastaveny, protože poslal boykotový výbor dělníky ze staveb domů. Snad president Roose- velt bude od té chvíle poněkud jiným, kdy Amerika poznává nyní na vlastním těle nebez- pečí v rozmachu zbožňovaného až dotud »žlu- tého plemene.«
Polák Číňan Roos Rusko Minsk Řím Čína Amerika Oil Company
9 article
Německé neúspěchy v Jižní Africe Opět jedno z častých nyní rozhodnutí Vi- léma II o věcech afriekých ohlášeno dnes. Gu- vernér Leutwein v západní osadě jiho-afeické jak čtenář zví z depeši, nabražen byl v úřadě tomto gen. konsulem Lindeqnistem. Na rozdí některých německých listů, kteréž předpovídají i odvolání vojenského velitele v této osadé gen. Trothy, soudíme spíše, že propuštění Leniweina jest úspěchem Trothy a — neúspěchem Bülowa V tomto smyslu mohlo by míti rozhodnut císařské vážné ovšem důsledky i pro postaven kaneléře sama. Ovšem třeba ještě dalšího ob- jasnění skutku císařova vyčkati; neboť není vy- loučeno, že Vilém II. chce urovnati věci jiho- africké, odstraněním obou sporných elementů Fakt ovšem jest, že kaneléř Bůlow, jemuž ne hověla brutální taktika Throthova, usiloval o od- volání tohoto osobního oblíbence eísařova a ž zatím aspoň místo něho z osady jest vytlačen — odpůrce Trothův. Mezi tím, co se dějí v osadě jiho africké pokusy, učiniti zalím konec ne snad válce s do- morodci, ale domácí válce mezi německými úřadníky, »místní« vzpoura ve východo-africké osadě, jak jsme již minule znaznamenali, stále se šíři.
Bülow Vilém jižní Afrika Vlém II
10 article
Sdělili jsme také již, že biskup Spiess s několika mnichy a jepličkami stal se oběl její. Zatím vysláno má býti tam k posile mobilisované mužstvo námořní pěchoty at 24. t. m. přes Terst, odkudž odpluje parníkem. Je na spěch, jak jest zjevno. Ostatní opatřen ponechají se nepochybně řišskému sněmu něme- ckému. Lodi válečné, křižující pobliž osady, obdržely též rozkaz, aby přirazily ke břehům její a na rozkaz císařův má tam odplouti dalsí jeden křižák. První obělí nového povslání by také již německý námořník z křižáku »Bussard« Územi nového odboje rozkládá se zvláště na jihu osady vychodo-africké mezi Kilvou Linolem, zasahuje ale až do území Donde Linole samo jest povstalci obsa- zeno. Zdá se, že i část kmene molumbij- ského, jež nedávno z pevných sídlišť na jiho- západ se uchýlila, povstání se zúčastní. Však i v okresu dar-es-salamském žádala jedna missie evangelická — v Monesomonze— za pomoc byl tam vyslán okresní náčelník s policií. Dar- es Salam jest hlavním místem této osady.
Spiess Salam Terst jihozápad
11 article
Norská krise. Podle zprávy »Neueste Hamburger Zigue ze Štokholmu, přijal korunní prine švédský, jenž za nové choroby královy vede vládu, v sobotní schůzi státní rady výsledek hlasování norského lidu na vědomí. O dalších rozhodnutích jeho zatím se ale nie nepraví. Tiskové chyby. V nedělním čísle v článku »Ruský protestantism a německý jazyk« v prvé větě je vytištěno: . . . »Poláci ze staréhoa nepochopitelného nedorozumění nepovažuj (církev katoliekou) za svou církev národní«; státi má: považují. Dále v předposledním odstavci stoji: . . . praktičtí Poláci tak zv. ideálné stránce národního života přiznávají vělši důležitost, než hospodářské, státi má: Pru- š áci.
Zigue Polák
12 article
Sjezd studentského spolku „Orličan v Kyšperku. (Od zvl. zprav. »Nár. L.-) (Dokončení.) Přinesli jsme ve včerejším čísle tohoto listu re- ferát o sjezdu „Orličana“ a to úvodní čásť a proslov čestného předsedy prof. dra. J. U. Jarníka. Řeč jeho setkala se s velikým souhlasem, načež slova ujal se druhý řečník redaktor p. Alois Haju. Dnes již ani vláda, ani Němci netroufají si po- pírati jak naše právo na druhou vysokou školu na Moravě, tak její potřebu. Neběží již také o otázku — praví řečník — má-li či nemá-li býti druhá česká universita na Moravě zři- zena, nýbrž o to, kde, zda v Brně či v některém jiném městě moravském. Takové je stadium léto olázky. Před 15 léty požadavek tento netroufal si nikdo ještě ani vysloviti. Pokroková mládež studijní s ním vystoupila (viz spis Vahalíkův a Doškův „Česků universita na Moravě z r. 1892). Pokrok v léto otázce tedy je. Bohužel, fešení její přichází dnes do doby. kdy česká politika je v hlubokém úpadku, kdy právem obávati se musíme, že nemáme síly, přivediti roz- řešení české otázky universitní ve smyslu nám příznivém. Řekl jsem, že běži o to, zda v Brně či jinde. Olázka ta, cizinci poměrů neznalému zdála by se nepochopitelnou. Universita dá se vždy přece tam, kde jsou pro ni nejpříznivější pod- minky, a te je hlavní město. Pro fakultu medicínskou je zvláště potřeba, aby byla ve městě spíše velikém, s dobrým spojením že- lezničním, aby měla dosti materiálu a aby byla blízko úslavů potřebných: nemocnice, porodnice. ústavu pro choromyslné. Sociální otázke studentská rovněž toho žádá, neboť na př. kondice naleznou se spíše ve městě velikém. Knihovny, musea, galerie. čítárny, divadla — to vše, ke všeobecnému i odbor- nému vzdělání tak důležité poskytuje hlavní město.
profesor doktor Jarník Alois Haja Němec Vahalíkův Doškův Kyšperk Brno Orličan vysoký škola na Morava český univerzita na Morava Česk univerzita na Morava galerie . čítárna
13 article
Ale Němci posuzují tuto otázku čistě jen s hlediska národně politického, s hlediska svých ná- rodně politických zájmů. A dnes, bohužel, bez vůle Němců neděje sev Rakousku nic. Systém Körbrův přijal i — Gautecha vláda odkazuje nás na Němce, že se musíme s nimi doholnouti o našich potřebách a požadavcích. My nejsme však pod německou kuratelou. my jsme svobodným národem, který svou poplatnosti tuto říši vlastně udržuje, my o svých kulturních národních potřebách nebudeme se smlouvati s Němci, nýbrž budeme jich uskutečnění žádati na vládě. (Tak jest!) Ta je zde oním povolaným a zod- povědným činitelem, který má konati ke každému národu svou povinnosl a to stejným loktem. I my máme právo posuzovati olázku universitní se stano- viška politického, se stanoviska svých národně- polilických zájmů, a také toto právo chceme vy- konávati, ať je to Němcům a vládě libo čili nic. A se slanoviska toho pravime: Nejen důvody věcné. nýbrž i hluboký náš zájem národněpolitický vyžadují toho kalegoricky, aby druhá česká univer- sila byla zlízena v Brně a nikde jinde Morava je zemí přes německý svůj nátěr a přes to, že zemskou vládu mají v rukou Němci, českou a Brno ve veliké své své většině je hlavní město této české Moravy. Jako hlavní město nesmí míti výlučný charakter německý, nýbrž musí míti ve svých zdech dosti místa pro obě národnosli v zemi bydlící
Němec Körbrův Brno Morava
14 article
To je důvod věcný, ktený musí i střízlivý a rozumn Němec ve svém srdci uznati. Potom přijdou důvody další, povahy politické. kterých ovšem Němci nikdy neuznají. My totiž ne- hovime německé thesrii o zachování národního a po- litického „Besitzstandu“ Němců v této říši a nejměně na Moravě. Kdyby ten Besitzstand německý byl vý- razem přirozených, skutečných poměrů, nemohli by- chom proti němu ničeho namítati; ale on je výrazem nepřirozené, umělé nadvlády, nemravných privilegií Němců v této říši a na Moravě zvláště. My musíme tímto německým Besitzstandem otřásti nejen ve vlast- nim našem zájmu národním, nýbrž i v zájmu samé veřejnlé mravnosti, v zájmu idey spravedlnosti,v zájmu této říše samé, která konečně musí nalézti svůj raison d'étre, svou ideu a tou je: konati vůči každému národu stejně povinnost, dáti každému, což jeho jest. Ten Besitzstand německý na Moravě je zvláště nemravný, prolože se udržuje korupcí, vykořisťová- ním duševní i hmotné bídy českého lidu na Moravě. odpíráním mu všech prostředků potřebných k jeho vývoji. České školství obecné, měšťanské i střední je n Moravě proti německému popelkou, odborných ško téměř tam nemáme, neúplná česká technika zřízen tam nedávno.
Němec Morava d ' étre
15 article
Zemský sněm i výbor moravský provozují pro- tekční hospodářsství, hojně sypouce na potřeby, ústavy a podniky německé a lučnými subvencemi udržujíce umělou nadvládu německo-židovskou v moravských městech. K takovémuto Besilzstandu nemůžeme mili žádné úcty a žádných ohledů, naopak, zlomiti jej přivésti k platnosti na Moravě skutečnou českou většinu, je nejen naším právem, nýbrž i povinností A tuto povinnost chceme konat, k ni hlásí se i česk studentstvo z království Jsme si vědomi významu české Moravy, tam lež národní i politické těžisko české otázky, Moravaje mostem, ze kterého jednou poženeme úlokem ne Ví- deň a donutíme ji, aby zrovna jako Brno odložila kuklu německé výlučnosti a stala se skutečným hlavním městem této mnohojazyčné říše, kde Čech nebude bezprávným porobkem, bez škol, bez ústavů kulturních atd. Žádáme důrazně a hlasitě, aby vláda zřídila konečně druhou českou universitu na Moravě a sice aby ji zřídila v Brně a nikde jinde. Vidíme v brněn- ské universitě české nejen důležitý prostředek kul- turního našeho povznesení (česká věda potřebuje dvou soutěžicích universil), nýbrž i povznesení náro- ního a politického. Bohužel, česká politika dnes je v úpadku: míst Brna nabízí se nám Prostějov, Kroměříž, Olomouc a nevojněji — Královo Pole, nedávno ještě ves- nice u Brna. A přicházejí již umdleně politické duše české, při- cházejí ti naši političtí kramáři a namlouvají národu našemu, že je věcně totéž: universita v Brně jako v Králově Poli. Není to pravda: ani věcně nen to totéž (medicínská fakulta, nepohodlí atd.). Ale ne- běží tu jen o věcnou stránku, nýbrž o politick ou a národní. Dnes je věcí přímo naší narodní a politi- ckécti setrvat důsledně a neochvějně na požadavku druhé české university v Brně a nikde jinde.
Morava Moravaj most Brno Čechy Prostějov Kroměříž Olomouc univerzita v Brno
16 article
Němci nejsou našimi poručníky, nejsou rozhod- čími o našich kullurnich a národních potřebách, o vě- cech těch rozhodovati musíme s a mi. Dali jsme se vystrčit z Opavy, hlavního města země, kde konečně Němci jsou nad námi v převaze, a máme se nyní dáli vystrčit ještě z Brna, hlavního města země chromnou většinou slovanské? Nejsem radikál, nehovím heslu „ryc nebo nic“ ale nežli bychom za takovýchto ponižujících pro nás okolností přijali druhou českou universitu v Králově Poli, nebo v Prostějově, raději volám: Počkámel Čekali jsme skoro dvě desetiletí, zatím jsme rostli a sílili se na všech stranách, zatím řada měst na Mo- ravě přešla v ruce české a tím vším vzrostla naše síla a váha národní, že ani vláda ani Němci se ne- opovažují oprávněnost požadavku universitního na Moravě popírati. Nechtějí jen universitu v Brně. Nuže. počkáme ještě nějaký rok, neskládajíce ovšem ruce v klin.
Němec Opava Brno Prostějov Morava univerzita v Brno
17 article
Především seberme opět své síly na poli poli- lickém, udělejme pořádek doma, učiňme konec poli- lice, která to, co nám po právu a spravedlnosti patří. chce na vládě, šlechtě a koruně vyprositi a vypo- zlonkovati. Postavme českou politiku na široký základ demo- kratický, zasaďme se konečně vší silou o zavedení všeobecného rovného práva hlasov - ciho. Vnesme požadavek druhé české university do mass lidových. Tak nabudeme politické síly a moci (Potlesk. a soublas.) Když byl řečník ještě promluvil o návrhu Brá- fově a rekapituloval svůj názor, přednesl IngC. V rbi- cký resoluci, která jednomyslně schválena a zní: „Zúčastnění na manifestační schůzi „Orličana? v Kyšperku, dne 20. srpna 1905, protestují proti stá lému odkládání vlády se zřízením druhé české uni- versity v Brně a žádají, aby universita tato byla výhradně v tomto městě co nejdříve zřízena, aby tak dáno bylo národu českému, co mu po právu a početnosti jeho dávno náleži.
Kyšperk Brno Orličan pořádek dom
18 article
O vzdělání a šíření jeho studentstvem obšírně tonem přátelským a vroucným promluvil ředitel pan Hynek ze Slatiny. Položiv si otázku, co vzdělání jest. jakým způsobem lze je nabýti a jak se jeví ve spo“ lečnosti a národě, poukázal, kterak možno student- stvu je uplatniti při práci menšinové a národní. Řeč jeho měla ráz pečlivě propracované chrie a třebaže byla obšírnější, upontala zájem posluchačstva až do chvíle poslední, kdy řečník shrnal a rekapitulova prostředky, jimiž možno vzdělání všestranného dosíe a uvedl, jak zdárným způsobem lze je uplatniti. Frenetický pollesk provázel dobře míněná, o život ních zkušenostech i osobním rozhledu řečníkově svěd čící slova. Střízlivou a věcnou byla řeč dra. Štemberky o menšinové práci v pohoři Orlickém. Řečník vytk si za cíl, jasně označiti, jak by mohlo menšinové práce zúčastnili se studentstvo, zastoupené v »Orli čanu«. Především poslání jeho jest na poli kuliurním. V pohoří Orlickém nesvádí se tak prudký průmyslový zápas, jako je tomu na př. v severozápadních Če chách; zde nemají Němci prostředků k hospodář- skému boykottu, ba Čechové na hranicích mají po stavení hospodářsky silnější než krajané druhé ná rodnosti Města Žamberk, Vamberk, Kyšperk, Rychnov a j. v. mohla by se stáli pevnými baštami hospo- dářskými, kdyby k zápasu na tomto poli došlo. Pro zatím jest nám se starali především o naše menšiny kulturně, starati se o výchovu a uvědomění širokých lidových mass, o zvýšení vzdělanosti, její utuženía utvrzení. Až do nedávné doby všímala si málo česká veřejnost našich menšin v pohoří Orlickém: leprve před třemi lély utvořen 9. sbor Národní jednoty severočeské. Nebylo však možno za dobu poměrně tak krátkou vniknouti zcela a hluboko do všech po- měrů a zbývá práce v tomlo směru ještě velmi mneho.
Hynek Štemberk Němec Čecho Orlický Žamberk Vamberk Kyšperk Rychnov národní jednota
19 article
Musíme zjišťovati a vyhledávati české menšiny v pohoři Orlickém, poznati dokonale sociální jich po měry a postavení, hospodářskou zdatnost a co hlav- ního — podrobnou statistiku českého obyvatelstva. Naše akademické studentstvo získalo by si velikého uznání a zásluhy, kdyby se podjalo takovéto stati- stické práce, při které zapotřebí mnoha spolehlivých a prozíravých intelligentů. Studentstvo »Orličana- mohlo by členstvo rozděliti v jednotlivé sku- piny, čímž by se docílilo úspěšného toho díla. At tato statistika bude provedena, pak teprve bude možno uvážiti, jakým způsobem pro menšiny pracovati. Kulturní poslání však nesmí býti při tom zapomí- náno; a tu jest především na místě dobrá česká kniha, slušné české časopisy, jež studentstvem mohou býti šířeny do vrstev nejšírších. Kam sahá vliv české knihy, tam sahá česká síla. Tu největší píli a práci musíme vyvinovali na hranici národnostní, uvědo- mováním a vzděláváním lidu přednáškami. Třeba tu voliti themata co nejvhodnějšl, aby náš člověk z přednášky hodně mnoho si odnesl. Dále: ničím s tak člověka našeho nezískáte, jako přátelským osob- ním stykem. Z toho vyplývá pro vás povinnost, co možná největší a nejčastější styky s krajany v uza- vřeném územi pěslovati. Akademické studentstvo, zejmena v době feriální může zde vykonati velmi mnoho. Bylo by na čase aby se strany české turistiky splacen byl dluh tomute pohoří a věnována mu pozornost, jaká se věnuje Sumavě a Krkonoším. Studentstvo získalo by si zá- sluhu neocenitelnou, kdyby vydalo spolehlivého prd- vodce pohořím Orlickým. Dobrá vůle a trochu oběti k tomu postačí. A ještě v jednom směru můžete akademičlí přálelě, prokázati velikých služeb pohoř
Ata Orlický Krkonoše Orličan
20 article
Orlickému. Jest to zpravodajství o životě menšinovém a záchranném. Česká veřejnost stále o stále mus býti upozorňována na zájmy menšinové a to v po drobnostech a konkrétnostech. Řečník zmíniv se o práci 9. sboru N. J. S., končil řeč svoji apostrofou Studentstvo české, které má za sebou takové idealn dějiny, nemůže se ani jinam postaviti než na stranu práva a utlačovaných! Byly doby, kdy studentské legie prolévaly krev na barikádách, konajíce svoji národní a demokratickou povinnost. Ty doby minuly, máme jiné a s nimi i poměry velmi změněné — ale přece máme stále ještě barikády, na nichž dlužno studentstvu bojovati. České menšiny jsou těmi bari kádami, kde český student dovede přinésti obětí bude bojovati dojista do jednoho pro celistvost vlast a národa! (Výborně, dlouhotrvající potlesk.) Dalším řečníkem byl ing. C. Vrbícký, jenž pro- mluvil, vyloživ, co klerikalismus jest, velice trefně o této hlíze. Jest svrchovaně potřebí a na čase, aby lid náš vypřáhi z nynějšího směru a aby káru svého osudu obrátil a táhl směrem opačným na cesty, na něž nás uvésti chtěli přední naši myslitelé Hus Komenský, Chelčický a Havlíček. A kdyby nevypřáhl tu je svrchovaný čas, aby počal uvažovati o směru. kam jde. Dnes jsme na cestě, abychom dostihli Špa- nělska a ltalie, kde hlíza klerikalismu od pravěku zapustila bohaté kořeny. Nutnost národního probu- zení z mdloby klerikální ukládá intelligenci, aby vždy a všude důsledně potírala tuto furil, jež pro- následuje náš lid. Bohužel vzácné jsou v národu našem ryzí a samostatné a hrdé povahy, což do- kazují obvyklé příklady ze živola, tak obvyklé, že málo lidí si jich všímá, jako: uvítání biskupů, farářů nebo šlechticů, visitační hostiny a p.
Ing Vrbícký Komenský Chelčický Havlíček
21 article
Daleko náš lid se odrodil pravé české povaze samostatné, hrdé, neoblomné, dostal ohebnější pátei a naše školy konkordátní přičiňují se o to, aby přestal myslet, aby se stal loutkou zvůle Římano. Tuto necelost našeho lidu, vočkovanou v něj konfesijní školou, můžete pozorovat den co den neboť náš lid postrádá těch nejprimitivnějších zá- kladů vědomostních a dle toho jedná. Několik příkladů, které skutečně se sběhly uvedu, abyste poznali nízké niveau našeho idu, od- kojeného klerikální výchovou.
22 article
Ve vsi dopustili se dva chalupníci pychu, kácel dříví v cizím lese. Byli viděni a udáni, ovšem že hrozil jim kriminál. Tu k sousedce jedné přijde malka jednoho z posližených a shání se, nema-li brožurku v letech 60. tištěnou »Psaní od panenky Marie«. Sousedka se divila a tázala se, k čemuji tak potřebuje a dostala odpověď: »Víte, tahle knížk chrání každého, kdo ji nosí u sebe, před — ostudou« Naši venkovští hospodáři, místo aby se dali po- jistit, strkají kočičky do pole; místo aby zřizovali zdravé chlévy, dávají obrázek sv. Linharla na dvéře chlévů; místo aby spravovali cesty, dávají kříže a obrázky na místa neštěstí — a tak všude kamkoli pohlédneme, vidíme nerozhodnost, polovičatost, ne- zodpovědnost za své jednání, neúspěchy svádějí se na židy, na Němce, na neznabohy, nevlastence, na nepřízeň a dopuštění boží. A přece každý je svého štěstí strůjcem a platí-li to o jednotlivci, platí to i o národě; nemůžeme-l vychovati jednotlivce, nemůže býti obratu v národě. Příklady, které jsem uvedl, jsou výmluvnější, než kterákoliv charakte istika, neboť ony svědčí o nízké úrovni vzdělanostní, o falešném domnění, o vlastn nezodpovědnosti, o podlomené vůli a neodhodlanosti v činy, o myšlenkové netečnosti a pověrčivosti bázni, o spolehání na milosti cizí i boží — našeho lidu. Národ takto vyzbrojený musí živořit, musí ustu- povati »lépe vyzbrojeným sousedům ve smyslu tom- a tak je odsouzen k hospodářskému i politickému úpadku.
Marie Němec
23 article
Jednotlivé případy, které jsem uvedl, jsou toliko ovoce klerikalismu; klerikalismus sám je systém, jenž vyvíjí se všude tam, kde kněži nad obyčejný lid se povznášejí; je to přesně stanovený a promy- šlený postup, jenž cílí ku povznesení politické moc církví, k ujařmení lidu v okovy nevědomosti. A ne- mají-li nastati poměry ještě horší, je nutno odhalit a sáhnouti ke kořenu, z něhož tato slabost je živena a odkájena; je nutno jemu stavěti hráze na zákla dech rozumu. A tuto povinnost v první řadě přijati musí na sebu studentstvo a ostatní intaliigence. Nám dějiny vědy ukládají tento boj, neboť klerikalismus důsledně stavěl se a staví proti vědě, jíž my jsme vychováni. Kompromis je nemožný. Musíme míti živé paměti utrpení Galilea a Koperníka, nám dosud musí před očima zářiti hranice Brunova a Husova. nás dosud bouřiti musí persekuce Darwina a j. veli kých mužů, jež lidstvo jen zřídka plodí. Nestavíme se proti náboženství, jako věci svě domí, neboť citíme dobře, že všechno není rozřešeno že otázky o prapříčinách, o prasíle a jsoucnu ne- může věda zodpověděti, ale žádáme, aby nábo ženstv zbaveno bylo toho, co nikdy k němu nepatří, žá- dáme, aby kněži lidsky a v duchu doby si vedli, aby nemusila platiti slova Rousseaua: »Čiňte pravý opai toho co na vás chtějí, a dobře činiti budete.« Ten boj přejímáme na sebe, a tu musíme se ozbrojiti vědou. Začněmež u sebe dle oné ženy v Makyových anarchistech, která jsouc tázána, čím ona přispěla ke štěstí lidstva, pravila: »Tím, že sama jsem šťastna.« Hledme se stáli lidmi celými, výplňujícími správně své místo, jen tak pomůžeme k obratu.
Galileo Koperník Brunův Husův Darwin Rousseau
24 article
Rozejdeme se v národ, a tu musíme býti pří- klady. A budeme-li pravými intelligenty, tu nikdo nás, až docilí společenského postavení, nebude re- akcionářem, jak často se stává. My musíme pochodeň svobody třímati v pravici, my musíme proti každému absolutismu vésti boj, ledy i proti absolutismu církví, čili proli klerikalismu. My nesmíme státi se intelli- genel stádovou, která dává si ještě žehnat vodu. svíčky, primatorské řetězy, která libá prsteny a ruce. chodí na procesi, nosí nebesa, prapory vystrkuje bi- skupům a jejíž ženy jsou členkami různých řádů růžencových společností — ne takovou intelligeneí nechtějme býti, nýbrž intelligencí v pravém slova smyslu, v duchu a v pravdě. Nechtějme býti inlelli- gencí, jejíž věda sloužiti má k získání živnosti, nýbrž nám budiž věda životním fondem, z něhož každé naše konání má prýštiti, která na základě jeho do- pracovala se positivního názoru světového, a která nejedná podle rozumu stádového, nýbrž, která říditi se dovede svými vybudovanými zásadami. Takovými buďme, takovými chtějme býti a notný kus práce bude hotov. Na venek práce naše budiž systematická a tak- tická. Začněmež u svých nejbližších; otce a matku nemožno měnit, ale vlivu svého užívejme na sou- rozence. Postup náš budiž od muže k muži, od osoby k osobě, masy nelze obracet. A zásady své prakticky proveďte, když sami rodinu zakládati bu dete. Kdyby Čech vzal si Němku, prohlášen bude za nevlastence, ale co o tom říci, když intelligent, po- krokář, vezme si ženu klerikálně zfanatisovanou která řídí dle toho výchovu dětí, která zjednává vlivu kněžím a jich často nemístným radám v ži- votě rodinném, tak že systém klerikalismu pronikati může i do těch nejintimnějších a nejvážnějších oka- mžiků života lidského vůbec.
Němka Čechy
25 article
Práce naše na venek budiž přímá, a neměl by si nikdo odpustit žádného chameleonství. Ona budiž uvědomující, kulturní, neboť jen tak možno čeliti tomuto zlu. Cítite li s národem — pracujte pro národ. Zřetel svůj obracejte ke školství, sledujte je od škol obecných až po školy vysoké; a vy, kolle- gové, kteří budete v oboru výchovy působit, vám skytá se tu práce vděčná a veliká. I na útulny obra ťte zřelele, a odsouditi musíte. když nějaký radikál z vlastního pohodlí své dět posílá do mateřských škol, kdež působí jeptišky, které nejsou k výchově způsobilé, neznajíce život vzdalujíce se ho. V hlavních rysech naznačil jsem, kde a v čem musíme čeliti klerikalismu, vše ostatní závisí na vůli jednotliců. S otevřeným hledím, prosti jezovitismu dejme se v boj, nebojíce se obětí. Stůjme v prvních řadách bojovníků, jen tak můžeme národ vyvésti z labyrinthu, do nějž jej římští zřízenci a s nimi spojená valná část naší neuvědomělé šlechty uvrhla. Býti klerikálem je velmi pohodlně, neboť klerika- lismus otevírá šlechtě dvéře panské sněmovny, kleri kalismus prospívá jako dobrý prostředek pro získání úřadů a podobné. My však nechtějme takých pro- středků užívati, jednejme čestně, nám hlavním úče- lem budiž povznesení svého »já«. Nuže, v boj kollegové, a řiďme se heslem H vli čkovým, který jim nejlépe rozuměl, když pravil »Nic jim nevěřte a nic jim nedejte. (Pollesk souhlas.)
panská sněmovna H vel
26 article
Tím referáty skončeny a ke slovu přihlásilo se několik řečníků. Učitel p. Hubálek ujistil, že vítá li kdo snahy »Orličana«, jest to dozajista české uči- telstvo, jež dalo sympatie studentstvu již tím na jevo, že jednota učitelská přijala protektorát sjezdu. Mluvčí přeje si, aby všechna krásná slova a předsevzetí, na sjezdu pronesená, stala se skutkem. Poslanec p. Čhaloupka vítá a těší se z toho, že »Orličan« hlásí se k práci národní. »Pracujtea působte mezi naším lidem,« praví, »a nyní i a vstoupite do života praktického, nezapomínejte, že většinou vyšli jste z prostých lidí, kteří úrovní vzdě- lanosti jsou značně pod vámi. Vám náleží povznésti je k sobě, vzdělávati jich. Tím osvědčíte lásku k lidu, oddanost národu; poučením obyvatelstva povznášíte národ celý. Učitel p. Petr Skalický, místopředseda 9. sboru N. J. S., vyslovuje své potěšení nad zájmem a chutí studentstva pracovati ruku v ruce se staršími menšinovými činovníky. Upozorňuje na české škol- ství ve Vídni, na menšiny vídeňské, na něž nesmí býti zapomínáno a podává drastické příklady ztrát českých duší nedostatečnou podporou. Dovolává s působnosti členů »Orličana«, až vrátí se k studiím do Prahy, aby tu ve vnitrozemí propagovali my- šenku podpory morální i hmotné Čechům vídeňským v zápase jejich o školství. (Výborně! Na podnět p. uč. Hynka po řeči p. Skalického uspořádána s bírka pro menšinové školství ve Vídni.) Ředitel p. Beran z Pečína zve ženy a dívky české k pospolité práci s muží na poli menšínovém. K závěru schůze učinil p. dr. Štemberka návrh, aby účastníci sjezdu manifestovali pro žádost českých obcí na Lanškrounsku za české bohoslužby. Stalo se tak za značného souhlasu. Doslovem před- sedy p. Krouna sjezdové jednání ukončeno.
Hubálek Skalický Čecho Hynk Beran doktor Štemberk Vídeň Praha Lanškrounsko Krouna Orličan
27 article
Sjezd soukromého úřadnictva v Prostějově. V době vážné, která předchází definitivnímu bohdá řešením nejživotnějšího požadavku soukromého úřad- nictva, toliž dosažení obligatorního zákona o pen- sijním zajištění, uspořádaly moravské odbor Zemské jednoty soukromých úřadníků v král. če- ském manifestační sjezd dne 20. srpna v Prostěj ově. Účelem sjezdu bylo manifestování ve pro- spěch brzkého uzákonění pensljního pojišťování soukromých úřadníků vu- bec a dále projednání elaborátu sub- komitétu sociálně politického výboru říšské rady, kterýžto elaborát má být podkla- dem k dalšímu jednání o této záležilosti v sociálně- politickém výboru na říšské radě. Budiž předem konstatováno, že manifestace tato a účel sjezdu vůbec dosaženy byly v míře nejdoko- nalejší. Prostranný sál »u Habusrů« sotva stačil po- jmouti veškeré účastníky sjezdu, a jednání na sjezdu provedeno bylo s imponující důstojností, jež, uznána ústy povolaných činitelů, dokonale dokumentovala disciplinu v řadách zorganisovaného soukromého úřadnictva panující. Kromě přečetného účastenství členů odboru místního zastoupeny byly na sjezdu svými delegáty tyto odbory Zemské jednoty soukromých úřadniků; Blansko, Brno, Bystřice pod Hostýnem, Jaroměi Kroměříž, Lipník, Litovel, Přerov, Král. Vinohrady.
Král Prostějov Blansko Brno Bystřice pod Hostýn Lipník Litovel Přerov říšský rada Jaroměe Kroměříž
28 article
Vsetín, Ústí n. Orlicí, Zábřeh, Mimo to zastoupena byla tato sourodá sdružení: Českoslovanská obchod- nická beseda, Privatbeamten-Verein v Prostějově, Spolek absolventů obchodní akademie v Prostějově, Spolek advokátních a notářských úřadníků v Brně, Spolek soukromých a výpomocných úřadníků na Moravě, sídlem v Brně a Spolek žurnalistů mo- ravských. Z kruhů poslaneckých přítomní byli: říšský po- slanec p. Skala, který jako náměstek starosty za- stupoval též městskou radu, dále říšský poslanecp. Reichstädter, pak osvědčení pracovníci národní, zemští poslanci pp. dr. Přikryl a dr. Perek. Ke 3. hodině odpolední zahájil sjezd předseda místního odboru p. Sobotka přivítáním přitom- ných V úvodní své řeči vylíčil nedostatek upraven služebních poměrů soukromých úřadníků a naznačih účej sjezdu. Při volbě předsednictva sjezdu k návrhu pana Grofa zvoleni jednomyslně říšský poslanec pan Skála čestným předsedou, p. Škarda, předseda odboru v Brně a pan Kosina, předseda odboru v Ústí nad Orlicí, předsedy, dále pp. Doskočila Nejezchleb, zapisovateli. Pan říšský poslanec Skála přivítal jménem obce účastníky sjezdu a ujistil za klub poslanecký, že tento sleduje horlivou práci organisace, věnuje snahám jejím všechny sympatie.
Skala Reichstädter page doktor Přikryl Perek Grof Kosina Nejezchleb Vsetín Ústí Orlice Zábřeh Prostějov Brno Morava Ústí nad Orlice spolek absolvent obchodní akademie spolek advokátní odbor v Brno PrivatbeamtenSF
29 article
Zemský poslanec p. dr. Perek vyslovil se rov- něž velmi sympaticky o požavavku soukromého úřadnictva ohledně pensijního zajištění a vyzýval odbory moravské i ostatní v Čechách, aby obrátily se peticemi na zemské sněmy za tím účelem, by tyto sněmy samy vyzvaly vládu a říšskou radu, aby se zákon pensijní v brzku stal skutkem. Řeč pana poslance, pronesená formou dokonalou, došla nále- žitého porozumění a ocenění. Na to bylo uděleno slovo referentu o hlav- ním bodu programu, totiž o nynějším sladiu otázky pensijního pojišťování soukromého úřadnictva a o poslední osnově zákona, zpracované subkomité- tem sociálně-politického výboru, náměstku starosty Jednoty, professoru V. Landovi.
doktor Perek V Landa Čechy
30 article
V obsažné řeči své vysvětluje referent nutnost zabezpečení se proti důsledkům různých kalamit, jež soukromého úřadníka neb jeho rodinu ve formě ne- moci, invalidity, stáří neb smrti v budoucnosti ohro- žují. Vysvětliv nemožnost střádání kapitálu z úspor, uvádí, že jediným možným zabezpečením pro bu- douenost jest pojištění se. Objasňuje, proč pojištění dobrovolné je pro valnou věřšinu soukromého úřad- nictva, hlavně pro dnešní drahotní poměry nedosti- žitelné, ba i nejisté a nespolehlivé a dokládá z těchto důvodů, proč veškerá snaha organisace soukromého úřadnictva musila se něsti k dosažení obligatorního zákona pensíjního. Vylíčil všechny kroky organisac za součinnosti kollegů jiných národností a za vy- datné podpory poslanců podniknuté, obšírně projed- nával o různých fásích, které osnova zákona během 4 let prodělala. Na to přešel referent k projednání elaborátu, vypracovaného subkomitétem sociálně- politického výboru a uvedl hlavně důležité změny oproti osnovám dřívějším. Trpce stěžoval si do zvý- šení karenční doby pro nároky na rentu invalidnía do snížení požitků této renty. Konečně v celkovém resumé projevil mínění, že navzdor všem vadám přece musí soukromé úřadnietvo v zájmu zachránění principu souhlasiti s navrženou osnovou zákona. jelikož za daných poměrů není naděje, že by v dob dozírné dosáhlo soukromé úřadnictvo zákona o pod- mínkách výhodnějších a spravedlivějších, Relerát vyslechnut se vzácnou pozorností a vývody řečníka odměněny pochvalou.
31 article
Resoluce, navržená na to p. Svobodou, přijata jednohlasně v tomto znění: Soukromé úřadnictvo, shromážděné na sjezdu moravských odborů Zemské jednoty soukromých úřadniků v král. českém dne 20. srpna v Prostějově. po vyslechnutí referátu o nynějším stadiu otázky obligatorního pensijního zajištění soukromého úřad- nictva a po projednání elaborátu osnovy, vypraco- vaného subkomitétem sociálně-politického výboru prohlašuje Ač trpce neseme, že dle elaborátu výše jmeno- vaného karenční doba pro nároky na rentu invalidní na deset let z dřívějších pěti byla zvýšena a že po- žitky této renty hlavně pro první doby sníženy n míru, existenčnímu minimu takřka ani neodpovídající přece vzhledem k tomu, že nám hlavně jde o vítěz- ství principu pojišťování soukromého úřadnictva vůbec. považujeme elaborát výše zmíněný za přijatelný podklad k dalšímu jednání v těto pro nás životní otázce v sociálně- politickém výboru a v plenu říšské rady; zároven žádáme co nejsnažněji všechny po- slance, aby se vší rozhodností a dle sil svých k brzkému uskutečnění obli- gatorního pensijního zákona se při- činili. Řlšský poslanec pan Reich städter vyslovuje se velmi pochvalně o veškeré dosavadní činnosti organisace v tomto směru a lituje, že není přítomen referent sociálně-politického výboru pan dr. Fořt, jehož neúmorné práci přikládá největší zásluhu o to, že otázk pensijního pojišťování nachází se v dnešním stadiu.
Svoboda Reich doktor Fořt Prostějov