1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 346. ze dne 16. prosince 1908.
7
article
Uhelná statistika rakouská
za listopad.
Zevrubný výkaz c. k. ministerstva veřejných
prací o produkci uhelné za měsíc listop a d, jebol
hlavní čísla uveřejnili jsme již ve včerejším veče
níku, je tento:
A. Kamenné uhli.
Surové uhlí koks
celková (ěžba v a
Ostravsko-karvínský revír . 6,175.005 1,438.14
Rosicko-oslavanský revír . 384.966 48.650
Kladenský revír. . . . . 2,487 728
22. 200
Záp.český (plzeňský) revír. 1,754 568
11.042
Žacléřsko-svatoňovický . . 361.038
Halič . . . . . . . . 1,123 812
Ostatní doly . . . . . . 88.127
Úhrnem kamenného
uhll v listopadu 1908 . 11,875.244
1907 . 11..942.789
Od ledna do listop. 1908 . 130,350 239
. . 1907 . 127,469.622
B. Hnědé uhlí.
Zápy
Halič
Žacléřsko
8
article
Mostecko - teplicko - chomu-
tovský revír . . . . .
Falknovsko- loketsko -karlov.
revír . . . . . . . .
Wolfsegg-lhomasroitský rev.
Lubenský revír. . . . .
Voitsberg köllašský revír .
Trebovljanská pánev . . .
Istrie a Dalmacie . . ..
Halič . . . . . . . .
Ostatní doly v zemích kor
české . . . . . ..
Ostatní doly v zem, alpských
Úhrnem hnědého uhlív
20 86
listopadu . . . . 1908 22.366 738
1907 22,646.169 26.584
Od ledna do listopadu 1908 245,805.060 262.64
„ . » 1907 239,761.302 293. 91
Dle toho tedy listopad lelošní proti loňskému
vykazuje jak u hnědého, tak kamenného uhlí po-
kles těžby — arci jen nepatrný, obnášíť u ka-
menného něco přes půl proc. a u hnědého asi 1.2%.
V celkové roční číslici (za 11 měsíců) arci dosu
letošní těžba stojí nad loňskou. Tak vytěženo ka
menného uhli okrouhle o 3 mil. q a hnědého o6
mil. q letos více než v témž období loňském. —
Naproti tomu výroba briket vykazuje lelos v listo-
padu nový vzestup; kamenouhelných vyro
beno letos 122.014 q (z toho 32.216 q v revlru
ostravském, 71.000 v rosickém a 18.798 q v plzeň
ském) proti 97.392 q loni, bnědoubelných le
tos 194.142 q (z loho 176.719 v pánvi falknovsko
loketské, 11.991 v zemích alpských a 5432 q v pánv
mostecké) proti 175.133 q loni. Od počátku rokudo
konce listopadu vyrobeno briket kamenouhelných
Ietos 1,340.323 q (v loňském soudobí 1,235.847a
hnědouhelných 1,749.006 q proti 1,419.264 roku
loňského.
Falknovsko
Istria
Dalmacie
Halič
9
article
Ke stavu českého průmyslu
textilního.
Ke stavu českého průmyslu
textilního.
„Textilní Obzor“ píše: Situace textilního prů
myslu českého zůstává nezměněna, výrobně i ob-
chodně. Na podzím čekalo se určité oživení obchodu
s bavlněnými tovary, speciálně čekalo se pro měsíc
listopad. Naděje tyto se nesplnily. Rozhodnými všal
nebyly motivy domácí, nýbrž položení zahraniční
politiky. V posledních letech staly se balkánské země
odbytištěm pro nás neobyčejně důležitým, poněvadz
sem bavlnářský průmysl vyvážel přebytky svojí vý-
roby. Speciálně pro předlitavský průmysl mělo tote
odbytiště význam tím větší, poněvadž osamostatňo-
vací hnulí hospodářské v Uhrách má za následel
právě v prvé řadě mohutnění podnikavosti v oboru
průmyslu bavlnářského a tedy postupné zmenšování
našeho bavlnářského vývozu do Uher. Známými
událostmi na Balkáně bylo nám však odbytiště tamní
uzavřene a zboží, pro které není doma odbytu, zů-
stalo ve skladech, tísníc obchodní situaci doma tím
více. Proto také podnikány byly se strany textilních
organisaci opětné a opětně pokusy, přiměti vládu
k tomu, aby docíleně bylo urovnání poměrů balkán-
ských, což není nemožno. Bchužel však snahy tyto
neměly výsledku a průmysl jest nucen trpěti dále
pod daným nepříznivým položením politickým Na
domácím trhu docházelo sice k obchodům, avšak
v míře podstatně zmenšené, poněvadž spotřeba ku-
povala jen to nejnutnější, majíc za to, že jednak
Uhry
Balkán
10
article
následkem klesání cen bavlny a jednak následkem
hromadicího se zboží v továrnách docilí cen ještě
výhodnějších. Průmysl naproli tomu cílě se dotčen
uvažuje o prostředcích, jak zabrániti kritickémiu vý-
voji dané situace. Zatím totiž není ještě posice nej
horší. Veškery závody jsou plně zaměslnány, ježlo
jsou vyprodány až do poloviny příšlího roku, poho-
tové zboží nalézá rovněž dosti Mlušný odbyt, pouze
zboží pro pozdější měsíce nenalézá kupce. Nebezpeči
menší zaměstnanosti hrozí teprve úplně v druhé po
lovici přištího roku. Ježto by však hromadění skladů
mohlo míti velice neblahý vliv, uvažuje se o zmen-
šení výroby jak v přádelnách, tak v tkalcovnách ba-
vlny, jimž by nejen bráněno bylo důsledkům nad-
výroby, nýbrž kterým by také čeleno bylo přílišnému
poklesu cen. V tomtc smyslu nutno pojímati a vy-
kládati snahy o redukci výroby. Snahy redukční
zatím nalézají se ve sladiu přípravném a konají pří-
slušné organisace pilně porady. Jak již shora řečeno.
11
article
jest zaměstnanost přádelen úplná, poněvadž jsou
hluboco do roku 1909 vyprodány. K obchodům do-
chází i nyní dosti čelným, ovšem za cen podstatně
nižších, leč přece jenom celkem více měně uspoko
jivých. Při tom ovšem nulno podolknouti, ze jsou
přádelny nuceny odhodlávali se i zde ke značnějšín
ústupkům cenovým. Režné tkacovny bavl-
nářské rovněž pracují zúplna, Těžší jest již po-
sice pestrých tkalcoven, které více trpí hro-
maděním skladů a boykolem zemí balkánských. Ješta
více postiženy jsou danou siluací (iskárny a ba-
revny, které již stojí v přímých vývozních stycíeh
se zeměmi balkánskými. Z průmyslu lnu se
nám sděluje: při stejně stlačených cenách jako
předcházejícím měsíci sjednávají se četné i větší zá-
věrky. Dobrovolná redukce převážné většiny přá-
delen trvá dále, sklady příze jsou stále ještě znač-
né a znemožňovaly posud zvýšení záznamů aspoi
na výši výrobní ceny. Sklady suroviny jsou všude
doslalečné, dovozy nové sklizně posud nepatrné.
takže teprve po několika týdnech bude možno vyslo-
viti se o jakosti lnů. Boykot rakouského zboží v Tu-
recku přivodil další tiseň na trhu jutového zbo-
ží, ježlo velké průmysly — jutová plálna konsu-
mující — tímto hnutím těžce jsou poškozeny. Za-
měsínanost jest naproslo nedostatečná, pracujese
větším dílem na sklady a i staré zakázky se pro-
longují. Zásoby suroviny jsou — jak se zdá — nad
míru veliké, jskost nového vlákna čáslečně dosti
uspokojuje.
Z trhů peněžních, 15. prosince. (Pův. zpr. »N. L.«
Praha. Při klidném obchodě minula dnešn
bursa zcela bez obchodu, takže nedošlo v žá
néní oboru k závěrkám a podáváno pouze za akcie
Ješta
Praha
12
article
České průmyslové banky K 415.—, Hospodářské
úvěrní banky 389.—, Pražské úvěrní banky K 528.-
»Merkuru«, směnárenské akc. společnosti K 586.—
České banky Union 244.75, Zajišť. banky K —.
Živnostenské banky K 238.—, První pražské zasta-
várny K 480.—, Králohradeckého úvěrního ústavu
K 444.—, Pražské paroplavební společnosti po Vitavě
a Labi K 600.—, Akc. továrny na vyrábění uměl.
hnojiv a lučebnín v Kolíně K 390.—, Kolínské to
várny na kávové náhražky K 702 —, Podolské cement.
K 201.—, České společnosti pro průmysl cukern
K 165.-, pivovaru v Čes. Budějovicích K 880.—
strojírny Daňkovy K 416.50, První českomoravské
strojírny K 885.—, Škodových závodů K 281.—
První české akc. továrny orient. cukrovinek K 250 —
západočeských továren kaolin. a šamot. K 490.—
peníze.
Daňkův
Škodův
Kolín
Čes . Budějovice
Český průmyslový banka
hospodářský úvěrní banka
úvěrní banka
Český banka Union 244.75
Zajišť . banka
Králohradecký úvěrní
první český akciový
13
article
Vídeň. Na dnešní začáleční burse působilo
zlepšení parlamentní sitnace, klid v Praze a nove
vyjednávání s Tureckem příznivě, ale záhy násled
kem petrohradské zprávy, že Rusko žádá na Rakou
sku kompensace za balkánské země, způsobilo lehké
seslabení kursů a prodávány byly silněji toliko al
pinky, následkem nepříznivého odhadu odbytu železu
v měsíci listopadu. Na polední burse způsobilo epší
smýšlení v Berlíné zotavení. Protože však podnět
z Berlína brzo povolil a také ostatní bursy neposkytly
více zlepšení, obchod zase se ochromil. Vzdor vše-
obecnému klidu pevná základní tendence se nezmě
nila a bursa končila lehce seslabenými kursy za pří
větivého smýšlení. Kreditky, akcie státní dráhy, lom-
bardy byly poněkud slabšl, alpinky povolily o 2 K
ve šraňku uhelné a zbrojovky měly poptávku. Trl
k ukládání chabý a skoro nezměněný. Na eskompt
ním trhu peníze stouply 33/1 9%
Použití mazimálního celního tarifu v Černě Hoře
Vídeň
Praha
Turecko
Rusko
Berlín
14
article
Dle nařízení fin. ministra černohorského má býti
v Černé Hoře s platností od 1. t. m. starého slylu
(15. pros) zboží ze států, jež neuzavřely obchodních
smluv s Černou Horou, vycliváno dle maximálního
celního tarifu. Rakousko-Uhersko, jak známo, dosu
s Černou Horou, podobně jako s jinými balkánským
státy, vyjma Srbsko, obchodní smlouvu neuzavřelo
obchodní styky naše s Černou Horou upraveny byly
naposled jen provisorně nařízením ministerským ze
dne 15. března 1906 č. 63 ř. z. na základě zmocňo-
vacího zákona ze dne 27. února 1906 č. 42 říš.
při této provisorní úpravě obě strany si přiznaly
navzájem právo nejvyšších výhod. Černá Hora snaž
se dosáhnouti obchodní smlouvy s naší říší a po
skončení jednání o rumunskou smlouvu dojde pravdě-
podobně vedle Bulharska a Turecka i na Černou Ho-
ru Poslední celní tarif černohorský jest v platnost
od 15./28 ledna, 1905, kdy nasloupil místo dřívěj-
šího tarifu z 6. prosince 1903 starého stylu; jestt
dvojitý tarif, minimální a maximální, s celními saz-
bami, stanovenými částečně dle hodnoty, čáslečně
dle váhy; rozpětí obou maximálních a minimálních
sazeb jest dosti citelné. Náš vývoz do Černé Hory
činí téměř 21/2 mil. K, dovoz z Černě Hory asi
1 mil. K.
Černá hoře
Černá Hora
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Bulharsko
Turecko
Černá
28 leden
15
article
K situaci petrolejového průmyslu. Zemský sva
producentů surového petroleje oznámil svým členům
že od 21. t. m. počne s přejímáním běžné těžby pe-
troleje svých členů v poměru s volnými skladišťními
prostorami; od 15. ledna 1909 má dojíti ku poskyto-
vání záloh 1.50 K na základě dohody s Ústřední ban
kou českých spořilelen v Praze, jež po dobu smlouvy
se státem povoluje svazu zálohu 1.84 K na uložený
surový petrolej, zůročitelnou 414% nad bankovn
sazbou; rozdíl obou záloh má sloužiti pro různé re
servy. Tento úspěch svazu přispěl k upovnění cen
jež stouply na 1.15 K. — V pátek bude v minister-
stvu veřejných prací zahájena anketa o sanaci
naftového průmyslu, jíž zúčastní se záslupci produ-
centů, majítelů bruttoprocent, skladních společenstev
a haličského zemského svazu.
Praha
16
article
Veitschské závody. Akcie veltschských závodů
stouply značně v poslední době, patrně ná sledkem
zpráv a vělších amerických objednávkách; na leden
až brezen objednáno do Ameriky 600 vagonů magne-
silu, což zračí značný vzrůst, ježto po krisi ameri-
cké poklesl americký odběr na 400 vagonů a teprve
před několika týdny stoupl opět na 500 vagonů. Větš
objednávky dují asi podnět k opětnému zahájení in-
vestičních prací v Admontu.
K urnesení o omezení výroby v rakouských
tkalcovnách baviny, jež jsme včera registrovali, do-
dává „N. W. T.“, že ku provedení řečeného usne-
sení bylo rozhodnuto, podniknouti potřebné kroky
za tím ččelem, aby byla získána právně závazná pro-
hlášení o souhlasu jednollivých tkalcoven. Dosud ne-
bylo rozhodnuto, má-li omezení výroby, jež se týká
asi 100.000 stavů, býti provedeno jednotněv
určitý týž den týdne, neb má-li býti jednotlivým zá-
vodům ponecháno na vůli, rozhodnouti se pro kte-
rýkoli den. Obmezení výroby bude kontrolováno.
Vyděračství železářského kartelu. »N. F. P.« za
znamenává příznačný doklad o nenasytnosti »na
šeho« kartelu železářského, o jeho neústupném šrou
bování cen železa. Dle sdělení závodu Titonia, ko
manditní společnosti E. Haake Co., továrna hospo-
dářských a domácích strojů ve Velsu, lze dostati cia
prutově železo franko Vels i s vyclením za 19. 40 K
kdežto domácí cena činí 19.80 K: podobně 2mn
silné plechy železné stojí z cíziny franko Vels 25 1/ p
oproti domácí ceně 26.25 K. Rakouští velkoobchod
níci se železem sami doznávají, že nemohou dodržet
cizozemských záznamů. Je proto nutno — dodává
sama »N. F. P.« — důrazně upozorniti n
to, že železo t. č. lze z ciziny dostat
levněji než od domácích firem, sby karte
konečně byl nucen ceny své snížiti.
Titonio
E Haake
Amerika
Admont
17
article
Příjmy drah. Dopravní příjmy Jižní dráhy
činily v první prosincové dekádě 3,067.386 K (—
545.206 proti defin. a — 214.870 K oproti provis
zúčtování) a od počálku t. r. 125.859.666 K (—
1.383.145 K defin., + 1,475839 K provis.). — Příjmy
Společnosti státní dráhy činily v téže době
3,635.690 K (— 168.151 K), resp. od počátku t. r
73.775.045 K (+ 1,047.024 K)
Pražská bursa uhelná. V Praze, 15. prosince.
Při malém opět zájmu se strany spotřebitelů, na
jichž přání a v jichž zájmu tato instituce zaveden
byla, zahájen dnešní desátý a v tomto roce po
slední uhelný den na burse. Zástupcové dolů
velkoobchodníci jsou stálými navštěvovateli, kdažto
průmyslníci objevují se na trhu jen pořídku. za
věrky, učiněné mezi stranami, se úřadně nezazname
návají, nýbrž jen ty, které byly sprostředkovány pří
sežným sensálem. Dnes k žádným závěrkám
nedošlo. Při nepatrném zájmu, jaký zástupcové velko-
průmyslu vůči instituci uhelných trhů na naší burs
jeví, není vyloučena možnost, že toto zařízení záhy
ke všeobecné škodě vezme za své.
Německá statistika lihu za lislopad: výrob
552.452 hl (loni 458.601), spotřeba pitná 219.07
219.220) hl, spotřeba průmyslová 147.160 (135. 188)
hl, vývoz 79 (4638) hl, zásoby koncem listopadu
513.313 (357.983) hl.
Ko snížení cen šroubů píše „N. F. P.“, že se
zřetelem k německé soutěži byly sníženy ceny
tak zv. „černého zboží“ (matky, nýty a p.) o 10
až 15%. V dřevěných šroubech provedeno — jak ji
svého času oznámeno = 10%% snížení již před
Praha
20
article
1,520.036
1,551.708
17,357.912
17,157.120
21
article
3,332.429
377.514
798 801
735.07
822.700
225.400
24. 360
22
article
288.321
560.410
23
article
týdny. Jenom bílě šrouby zůstávají v ceně nezmě-
něny. Mezi německými a rakouskými šroubárnami
není žádně dohody odbytové. Pro snížení cen šroub
bylo směrodatným také zlevnění váleného drátu, jenž
je surovinou pro výrobu šroubů, a pokles v za-
kázkách.
Ku průběhu brusselské konference oukerní do
dává „Magd. Ztg.“ tyto zajímavé poznámky: Sezení
brusselského komitétu nemělo ještě nikdy tak klidný
a jednomyslný průběh, jako tentokráte a Rusko, jež
— jak známo — se ho poprvé zůčastnilo, vyslovilo
uznání nad výbornou působností konvence. Tente
stát během jednání asi jednou učinil zmínku, zda by
jemu v případě, že by cukerní ceny v Evropě byly
kdy velmi vysokými, mohlo býti snad přiznáno zvý-
šení jeho vývozního kontingentu a na to dostalo
se příslušnému delegátu se všech stran okamžité od-
povědi, že — kdyby tento připad skutečně nastal —
je ještě vždy dosti času, o tom se dohodnouti.
Vývoz českého hnědého ubií. Na saských stát
ních drahách bylo dopraveno v posledním týdnu
97.856 (— 6285) č- ského hnědého uhlí.
Nová výpůjčka slátu Sao Paulo znamenáv
Londýně /s ažio, ježto neobmezená záruka
spolkového slátu a převzetí bankéřských funkci do-
mem Rolhschildovým bursu uspokojilo. Přiznivý d-
jem způsobilo také zajištění úrokové služby, příjmy
ze surtaxy 5 fr. ve zlatě na vývoz kávy a ujišlění
vlády Sao Paulo, že příjmy z ní a z prodejů valo-
risační kávy dosáhnou asi 45 mil. fr. — V Něme-
cku, jak známo, dojdou k emissi 2 mil. lib. šterl.
této 5% půjčky při emissním kursu 921/2 2%. Emisse
provede se zejíra dne 16. prosince bankovním domem
S. Bleichröder. Že realisování této půjčky zna-
mená konec celé neblahé valorisace, viděti jasně
z toho, že se vláda v Sao Paulo zavávala před úpl
ným splacením půjčky žádnou kávu ať přímno ať ne
přímo na svůj účet nekupovati.
Magda
Rolhschildův
S Bleichröder
Rusko
Evropa
Sao Paulo
Londýn
Přiznivý d
97.856
24
article
Použiti mazimálního tariíu na Černé Hoře.
Úradní list černohorský uveřejňuje nalízení fin. mi
nistra, v němž se nařizuje celním úřadům, aby po
čínaje 1. prosincem starého stylu, na všechno zboží,
které se do Černého Hory dováží ze zemí, jež ne
uzavřely s Černou Herou obchodní smlou-
vu, používaly maximálního tarifu.
Sesilené uživání krystalového oukru? (Původní
zpráva.) Po posledních událostech, kdy zvláště na
Moravě na Olomoucku rozvířen byl osamostatňovací
boj hospodářský proti Němcům, vydáno bylo heslo,
aby se sesílil zájem o větší spotřebu krystalovébo
cukru v domácnostech českých. Toto sesílení má míli
za účel, aby krystalový cukr, dosud málo nebo vůbec
ve známost neuvedený, nahradil do jisté míry cukr
neboť je známo na Moravě, že na tomto poli nejsme
osamostatněni následkem toho, že moravské suro-
varny jsou odkázány na cizí, najmě německé rafi-
nerie. Cukr kryslalový však vyrábějí i surovarny
mnohé na Moravě. Zemský spolek obchodníků na-
vázal v této záležitosti styky se surovarnami mo
ravskými (českými), leč zdá se, že není jen hračkou
vyllačiti zavedený produkt. Mnohem lepším by bylo
kdyby realisována byla otázka vlastní rafinerie, která
ale přes slibné začátky jaksi vázne. Hlavním ka-
menem úrazu jest misto. Valná čásť interessentů
vyslovuje se pro to, aby podnik byl v Prostě-
jově, čásť jich však stojí proti, neboť přisuzuje věci
samé patriotické zabarvení. Zájem o vlastní rafinerii
nacházi ohlasu na ostatních okresích: četné hospo-
dářské spolky ukládají vedoucím činitelům povinnost
neustoupiti od plánu a bouževnalě pracovati a vésti
akci bez určitějšího označení místa.
Inselvence. Protokolovaná konfekční firma Ign.
Gerstel ve Vídni zastavila platy s dluby
za zboží ve výši 140.000 K a dluhy peněži
trm40 000 —— Ht.
vřelzněsvava openu
Němec
Gerstel
Černá hoře
Černý Hora
Morava
Olomoucko
Vídeň
Igny
25
article
s pleteným zbožím Alser Louvre, majitel M. Ho-
henstein, zastavila platy s dluhy za zboži
130.000 K a peněžnými dluhy 40.000 K. — Videň-
ský spolek věřltelů oznamuje tyto insolvence
Ferenezi Jeně, kupec v Kunbegyes; Souček Jan
kupec v Sušici; Schupí J. H., obchod s galant
zbožím v Novém Sadě; Friedmanna Morice synové,
obchod se šatstvem v Žemunu; Heim Richard, dříve
obchodník v Mostu, nyní bytem v Trnovanech
Kulha Karel, kupec v Badenu; Schwarez Izák, kupec
v Homonně; Schlittnerová Flora ve Vídni VII. Kir
cheng, 20, Künzler Isidor, obchod s bavlněným zbo
žím ve Vidni VII. Westbahnstr. 35; Müller Herm.
zaps. firma v Ullrichstalu.
Trhy. Příští výroční trh ve Voticích konat
se bude v pondělí 21. prosince t.r.
Banky, záložuy a spořitelny.
Pražské odúčtovaci sdružení. Ke vzájemné
výměně podaně směnky, cheky, poukázky a faktury
od 8. do 15. prosince 1908 : K 29,008 268 83,
1907 K 19,679 42671. Součet všech podání od
2. ledna 1908 činí K 1090,214 372 62 a vykazuje
u porovnání s K 962,455 456 21 téhož obdob
předešlého roku příbytek K 127,758 916 41.
rny poněžni
Videň
Souček
Jan kupec
Schupit
Friedmann
syn
Heim
Karel
Kir
Müller
Louvre
Kunbegyes
Sušice
Žemun
Most
Trnovany
Baden
Homonna
Vídeň
Votice
Ferenezi Jena
Schwarez Izák
Schlittnerová Flor
Künzler Isidor
26
article
Vídeňská bursa
Vídeňská bursa
Závěrečné kursy
Zástavní listy: 15. prosince 14. pros.
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 95.— 95 —
4proc, žel. úp. zem. banky kr. česk. 95.50 95.50
4proc. Hypot. banky kr. českého 96 25 96 10
31/sproc. Hypot. banky kr. českého 89.45 89.45
41/vproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 99.75 99.75
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze 98.— 98.—
Ústřední banka čes. spořitelen 4% 100.— 100.—
x. Z Vídně, 15. prosince. (Telegr. »Národnich
Listů«.) Po burse. Kreditky 621 25, uherské kre
ditky 721.—, anglobanka 292 50, bankovní jednota
504 75, unionka 520.—, länderbanka 423 75, státní
dráha 670.25, jižní dráha 101.75, polabská dráha
442.—, severozáp. dráha 443.50, turecké tabákově
354.—, rýmavsko muráňské 520.—, alpinky 631.—
květnová renta 94.45, uherská korunová 91.25.
turecké losy 176.—, marky za hotové 117.20, ultimo
117.31. Smýšlení upevněné.
x Z Vídně, 15. prosince. (Tellgram. »Nár. Listůe.
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.75
199 05, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —
Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.—
Brussel na delší lh. —.-
——, Německo šek na
krátké ihůty zaj100 mk. 117.121/2, 117.321/2, Německo
na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. št. 239.674/2, 239.96, Londýn na delší ih
—.— —.—, Nový York za 100 doliarů —.
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.121
95.271/2. Ilalie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
a ruska města šek a kr. lh. za 100 rublů 251.—
252.—, Petrohrad delší lb. —.—, —.—, Paříž šel
na krátké lh. za 100 fr. 95.35, 95.55, Paříž delší
—.—, Curych a Basilej šek a krátké lh.
95.321/2, 95.45, na delší thůty —.—, —.—, Švýcary.
šek a krátké lh. 95.327 /2, 95.45 na delší ih. —.—
Švýcar
Praha
Vídeň
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Ruska město šek
Paříž
Curych
Basilej
ústřední banka
Italia šek
95.271 / 2
27
article
Berlínská bursa.
Z Barlina, 15. prosince. K. k.) Kreditky 195.70, ber
lInská obchodní 169.—, darmštadtská banka 128 5
německá banka 239.50. diskonto komand. 179.10
drážďanská banka 147.50, národní banka 120.20
státní dráha 143.90, lombardy 18.40. Kanada 176 90,
Baltimore 110 50, dráha Henri 121.70, bochumsve
219.—, dortmundské —.—, Lauřina huť 193. 40
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 188 40. harpeusaé
193.10, Hibernia —.—, Packet 109.—, Lloyd 83.50.
dynam. trust —.—. Smýšlení klidné.
Z Hamburku, 15. prosince. (K. k.) Rak. stříbrná
renta 97.40, rakouská zlatá renta 97.40, uherská zlatá
renta 92.65, italská renla 103.60, kreditky 195.30
losy z r. 1860 153.50, státní dráha 143.75, lombardy
18.30, stříbro 67.— zboží, 66.50 peníze. Smýšlen
klidné.
Henri 121.70
Lloyd 83.50
Kanada
Baltimore
Lauřin huť 193
Hamburk
drážďanský banka
národní banka
Hibernia
Packet 109
Consolidace
28
article
Z Prankfurtn, 15. prosince. (Telegr. závěr. kursy.
Úvěrní akcie 195.80 akcie společnosti státní dráhy
144.—, lombardy 18.20. papír. renta —.—, stří
brná ronta 97.95 rak. zlatá renta 97.85, 49% rak
korun. renta 94.90, uherská zlatá renta 92.50, uhen
korunová renta 91 65. Smýšlení klidné.
Z Frankfurtu, 15. prosince. (Dodat. bursa.) Úvár
akcie 195 80, státní dráha 144.—, lombardy 18.20.
Pařížská bursa.
Z Paříše 15. prosince. (Telegr. závěrečné kursy
Bproe. renta 97 47, italská renta 104.15, rakonsl-
pozemkový úvěrní ústav 1100, státní dráha 726.—
lombardy —.—, cheky na Londýn 25 15 ra«o -
ská zlatá renta 96 65, unerská zlatá renfa 93 85.
otomanská banka 708.—, tabáková režie 377.—
ruské 1906 99.90, turecké losy 173.50. — Smýšlen
pevné.
Frankfurt
Londýn
29
article
Pražská bursa.
V Praze, 15. prosince. Oficiální záznamy znějí
Zhstavní listy české hyp. banky 59
„ . , 31/2
Základní úpisy české zem. banky 490
Kom.-dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 40
„ . . . „ » (v K) 4 %
Mel. úpisy . . » (ve zl.) 4
„ . . (VK) 400
Žel. . . ..
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . . . 4
Dlužní úpisy. Živnost. banky 4 1/2 0
Dlužní úpisy České prům. banky
Diužní úpisy Ústřední banky
čaských spořitelen . . ..
Zást. listy Hyp. ústavu Městské
spořitelny pražské . .
Zástavní listy mor. byp. banky
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky
Želez. úpisy
Zástavní listy I. mor. spořitelny
4142
41/2
hal, zem. banky
Praha
městský spořitelna
30
article
Kom dl. úni . .
Kom dl. úni . .
Železnič.
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 6ps
» Rak.uherské banky 4 %
Dolnorak. hyp. ústavu 4 90
31/2
Kom. dl. úp.»
3 1/22
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4%
Prior. obl. spol. rak. míst. drah
Ruská stální půjčka z r. 1906.
Únorová společná renta (v pap.)
Dubnová . . (ve stř.)
Květnová.
» (v pap.)
Červencová spol. renta (ve stř.)
Rakouská zlata renla . . .
korunová renta. . . 40
invesliční » . . . 31/29
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . . ,
Hospodářská úvěrní banka .
Moravská eskontní banka. . .
Pražska uvěrní banka . ..
První česká akc. pojišť. na život a
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská bauka. . . . .
Haličská akc. bypoteční banka . a
Rakousko uherska banka . . ..
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .»
Rustonova strojírna . . . .
Česká spole nost cukerní . . .
Český pivovar v Č. Budějovicícha
Kolínská továrna chemická . . a
Podolská cementárna . . . . »
Poldina huť . . . . . . . »
Pražská železářská společnost .
První česká rafl. v Modřanech a
* tov. orient. cukrov..
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Zala
Hradec Králové
Rakousko
Poldin huť
Modřany
Hal
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hospodářský úvěrní banka
eskontní banka
uvěrní banka
bypoteční banka
31
article
Trhy na zboki.
Plodinová bursa
V Praze, 15. prosince.
ObIlI. Znamená se za 50 kg transito: pšenic
česká 1908 77—81 kg 12.15, 12 60, rakouská — -
—.—, uherská — kg —.—, —.—, vadna —.—
—, žito české nové 1908 72—75 kg 10
10 35; ječmen výběr 9.90, 10 15, I. jakosti 9.50
9.60, střední 9.20, 9.30, merkant. 8.90, 9—; o ve
prima 8.35, 8.45, merkantilní 8 25, 8.30), oves k set
0.—, 0.—, kukuřice 1908 8.60, 8.70, 1907 0 —
0.—, cinquantinová 1907 10.—, 10 25; vikev če
ská 9.75, 10. —, haličská 0.—, 0.—, uherská 0.—
0.—, pohanka 0.—, Proso 0.—.
Mlýnské výrobky Ceny za 100 kg transitot: pše
ničná mouka č. 0 K 39 50, 40.—, č. 1 38.50, 39.—
č. 2 37.—, 37.50, č. 3 34.50, 35.—, č. 4 32.50, 33.50
č. 5 31.25, 32.—, č. 6 30.—, 31.—, č. 7 26 50, 27.—
č. 8 18.50, 19.—. Žitná mouka č. I. 31.50, 32.—, č.Il.
30.50, 31.—, č. III 26.—, 27.-, č. IV. 20.—, 21.—
ošeničně otruby jemné 14.25, 14.50, hrubé 14.25.
14.50, otruby žitné 14.25, 14.50, krupice 39.30, 40.—
prach 1550, —.—, tluč —. —, —.—, kroupy: č. 3.0
45.—, 46.—, čís. 2/0 44.—, 45.—, čís. 0 43.—, 44.
čís. 1 41.—, 42.—, čís. 2 39.—, 40.—, čís. 3 38. —
39.—, čís. 4 36.—, 37.—, čís. 5 35. . 36.—, čis
31.50, 32.50, čís. 8 29.—, 30.—, čís. 9 27.—, 28 —
čís. 10) 26.—, 27.—, zlom 27.—, 28.—.
Prosa
Praha
kg
9.60
32.50
41
32
article
Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český 190
22.—, 22 50, šedý ruský 20.25, 20.75, kmin česky 51.—
52.—, holandsky 51.—, 52.—, lněná semena baliěsk
—.—, —.—, konopná semena haličská 11.——, 11.50
konopná semena uherská —.—, jetel červený 190
47.—, 64.—, prostý kokotice 1908 59.—, 71.—, bllý
1908 44.—, 61.—, švédský 60.—, 75.—, úročník —.
thymotée —.—. —.—, růžák —.—, —.—, vičenec
(ligrus) 15.—, 18.—, dvojsečný —.—, —.—, řepka
vlhká 1908 16.30, 16.50, řepka zimní, suchá, 190e
—.—, —.—, řepkové pokrutiny 9 15, 9 . 25.
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fasole k va-
ření ki 11.—, 12.—, ke krmení 0.—, 0.—, boby 8 75
9.25, hrách Viktoria 15 25, 15.75, k vaření žlutý
12 25, 12.75, k vaření zelený 13.25, 14.—, ke krmen
——, čočka 1908 12.—, 21.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: šveslky české
10.—, 15.—, merkant. bos. 11.25, 11.75, bos. 110/ 120
13.50, 14.—, 95/110 —.—, —.—, 80/85 —.—, —
70/75 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, víšně —.-
—.—, třešně —.—, —.—, hrašky —.—, —.—, kři-
žaly —.—,
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované 4.90, 5.15, nelisovaně 4.90, 5.15, nové české
0.—, C.—, sláma cepy mlácená 3.50, 3.60, ke krmení
—.—, —.—, ke stlaní 2.50, 2.75, cizí —.—
Slad po 50 kg: Ia 15.—, 15.10, Ila 14.25, 14 60
Škrob po 100 kg transito: pšeničný —.—
rýžový —.—, —.—, vlhký škrob —.—, —.—, bram-
borový: 1. jakosti 28.—, 28.50, nejjemnější 29.—
29 50, škrobová moučka 29.50, 30.—
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádl
uherské 77.—, 78.—, sádlo americké —.—, -
10j —.—, —.—
Lih, surový, nezdaněný, kontingentovaný 52.—
52 50, surový a nekonting. 34.50, 35.—, ralinovaný
kontingent., zdaněný 146.—. 146 50.
Slad
Ilo
kg
konopný semeno
33
article
Brambory. Ceny za 50 kg: k jídlu 2.60, 2.80
k pálení lihu 0.—, 0.—
ObIlí.
T Z Vídně. 15. prosince. (Telel. zpráva »N. L.
(Plodinová bursa.) Mírné počasí a chaba
tendence v cizině působily na tendenci zdejší bursy.
Přes ústupky které majitelé povolily, obchod se
neoživil. Pšenice i žito měly jenom zdrželivou po
ptávku. V obou chlebovinách byly dnes povoleny
ústupky 10 hal. Také v ječmeni byly žádany nižší
ceny, ale zamítouty. Protože poptávka byla slabší,
majitelé nenaléhali k obchodu. Kukuřice i ove
rovněž ochably, kukuřice byla o 5—10 h lacinější,
oves o 5h.
Znamenaly: Pšenice tisská 13.25, 13 65, pše-
nice rumunská 13.—, 13.30, pšenice slovacká
12.35, 12.90, pšenice z Moravského pole 12. 25.
N L
Vídeň
kg
34
article
12.50. — Žito slovácké 10.35, 10.60, žito z okol
Pešti 10.45, 10.60, žito z jižní dráhy 10.30, 10.55.
žito rakouské 10 15. 10 40.— Ječmen moravský 9 60
1075, rak 9.10. 9.50, slovácký 8.60, 10 10, z jižní
dráhy 0.—, 0.—, severo-uherský 0 —, 0.—, tisský
0.—, 0.—, pro pivovary 7.75, 8.40, ke krmení 7.75,
840 Kukuřice uherská stará 8.90, 9.15, nová 7.50.
775, cinguant. st. 10 10, 10.30, nová 9.—, 9.50. —
Oves uherský špatný 8 75, 89), vybraný 9.10
970, český a moravský 8.75, 8.90, uherský —.—
—.—. Repka pohotová —.—, —.—, rumunská —.—
Z Vídně, 15. prosince. (K. k.) (Závěrečná zpráva
z plodinově bursy.) Pšenice a žito zlaciněly o 10
haléřů, kukuřice o 5 až 20 h, oves o 5 h. Obcho
v celku nebyl čilý.
z Berlina, 15. prosince. (K. k.) Závěr. Pšenice na
prosinec 206.—, na květen 209.50, na červenec —.—
smýštení mdlé. Žto na prosinec —.—, na květen
176.50, na červenec —.—, smýšlení chabé. Ove
na prosinec 162.50, na květen 165 50, smýšlení
chabé. Kukuřice na prosinec 161.50, na květen
149.—, smýšlení chabé Počasí: krásně.
Ječmen
Repka
Pešť
slovácký
nový 9
Vídeň
Berlín
970
35
article
Z Hamburku, 15. prosince. (K. k.) Pšenies
chabá, holštýnská 202 žito chabé, meklenburské
162 -165 žito ruské —.—. Počasí: krásně.
Z Drážďan, 14. pros. (Bursa plodinov á.)
Ceny za 1000 kg. v markách. Pšenice bllá 204
209, pšeníce hinědá nová 199, 205, pšenice červ. ruska
237, 245, žito saské 158, 166, pruské 187, 191.
ruské 187. 191, ječmen saský n. 183, 196, ječmen
slezský 19), 210, deský 215, 225, moravský —, —
ječmen ke krmení 143, 148, oves saský 156,
164, slezský —, —, kukuřice cinquant. 185, 195,
Laplata 173, 178, amer. mixed —, —, hrách
ke krmení 188, 195, boby —, —, vikev 170, 180.
pohanka tuzemská 209, 210, cizí 200, 210.—
řepka zimní, vihká —, —, řepka suchá —
Iníně pěkná 285, 265 m., prostřední 245, 255 marek.
Laplata 240—, 245.— m., otruby pšeničné hrubě
11.60, 11 80, jemné 11.40, 11.60, otruby žitné 12.60,
13 — marek za 100 kg.
Bursa
Hamburk
Drážďany
Ruska
slezský
Laplata
kg
36
article
Peníze] Zboži
101.50 102.5
96.50 97 5
89.45 90
99.25 100.2
96 50
38
article
99.75/ 100.75
t00-7
100.30
t 00
39
article
99.75
100.—
98.50
40
article
97 50
103 . 25
94. 70
93.50
93.50
100. 4
95 10
99. 75
93.05
95.7,
94.5
41
article
94.50
101 4
96 1
100.2
91.05
93.4
92.50
44
article
88.25
97.2
96.25
88 25
95.50
76 50
97 50
89.2
46
article
z Patike, 15. prosince. 3 hod. 15 m. (C. - T.- B.)
Oves mdlý, na prosinec 18.20, na leden 18.15,
na leden duben 18.30, na březen-červen 18.35, žite
klidné, na prosinac 16.90, na leden 16.90, na
leden duben 16.90, na březen-červen 17.15, pšenice
stálá, na prosinec 22.35, na leden 22.65, na
leden-duben 23.—, na březen-červen 23.40, mouka
stálá, na prosinec 29.10, na Jeden 9ů-43,. ua
leden-duben 29 8U, na březen čerrea 50 . 25. Počasí:
zamračené.
Z Pařisa 15. prosince. (K. k.) Závěr. Oves mdlý
na prasin43, ua leden 18.15, na leden-
duben 18.30, na březen-červen 18.35, žito klidné,
na prosinac 16 90, na leden 16 90, na leden duben
16.90, na březen červen 17.15, pšenice stálá, na
prosinec 22.35, na leden 22.65, na leden- duben
21.—, na březen-červen 23.40, mouka státá, na
prosinec 29.10, na leden 29.45, na leden duben
29.50, na b ezen červen 30.25. Počasí: zamračeno.
53
article
14 65
94.60
84 1
244.75
54
article
94 80
84 35
2 15.50
200 —
391.—
55
article
193 —
528.— 532 —
—.— 271 50
414.— 450.—
238. — 238.50
559.— 561 —
57
article
885.915.—
416.50 418.75
165.— 175.—
880. -940.—
390.— 41 1.—
20u.— 2 2
1415.— 418.—
2390 240
250.— 270.—
58
article
—n.— V Praze, 15. prosince. (Pův. zpráva
»Nár. Listů«.) Surovina. Včera večer v
známost vešlá německá statistika listopadová
učinila příznivý dojem na trhy, pročež i nás
dnešní trh zahájen tendencí ustálenou. Za
promptní zboží zaplaceno dopoledne K 22.80 z
Ústi. První depeše hamburská byla ustálená se
záznamy o 10 a 15 fen. vyššímí. Na polední
Magleburk vykazující zlepšení záznamův o 15
a 20 fen. oceňováno pohotové K 22.90, na
říjen-pros nac kladeno K 22.— franko Ústi.
Londýn zachoval směr ustálený, odpolední Ham-
burk přišel klidný se záznamy pro přední lhůty
o 10 fen., pro vzdálenější o dalších 5 fenika
zolavenými. Naše bursa končí ustáleně, pro
promptní cenu polední K 22 90, na leden uvá-
děno K 22.95 a na říjen prosinec zůstal záznam
K 22 — v paritě ústecké beze změny
Trh s rafinádami omezuje se jen na
prodej maloobchodu. Cena K 72 50 ze stanie
továrních jest nezměněna.
Praha
Londýn
59
article
Úřadní záznamy pražské bursy cuksrní. A. Su-
rovina. I. výrobek basis 88 proc, rend. za 100 k
pohotového zhoží k dodání z Ustí nad Labem z
stanice K 22.90, 23.—, z Ústí nad Labem přísta-
viště 22 90, 23.—, z Prahy 22.50. 22.70, z Prahý,
Karlina překladiště —.—, z Kolína 21.90, 22.10.
z Pardubic 21 60, 21 80, z Kralup 22..30, 22.50. —
Dodávky na lhůty: z Ústí nad Labem sta-
nice na červenec —.—, —.—, na leden 1909
22.95, 23 10; z (stí přístaviště na leden 1919
22.95, 23.10, na říjen prosinec 1909 22.—. 22.30.
— Zadní výrobek z Ústí nad Labem
12% basis —.—, —., basis 88% —.—, —
B. Cukr pro konsum za 100 kg: pohotov
zboží: rafináda I. 73.—, 73.50, rafináda II. —.
—.—, pilé centrifugálni —.—, —.—, cukr kostkový
v bednách 1. 75.—, 75.50, cukr kostkový v bednách
II. —.—, —.—, cukrová moučka v pytlích 75.- -,
75.50, centrifugální pilé transito k dodaní z Terstu
—, —.—, krystalový cukr zdaněný 66.—, 66.50.
— Dodávky na lhůty: rafinada na prosiuee
73.—, 73 50.
Karlin
Cukr
Ust nad Labe
Ústí nad Labe
Praha
Prahý
Kolín
Pardubice
Kralupy
na říjen
Terst
kg
60
article
Poslední telegramy.
Prvni čislice peníze a drubá zbožt
Z Hamburku, 15. prosince. 5 h. 45 m. (C.-T. B.)
na prosinec 20.25, 20 30, na leden 20.35, 20 40, na
úor 20.50, 20.50, na březen 20.60, 20 65, na doben
20.70, 2.1.75, na květen 20.85, 20.90, na červen 20.95,
21.—, na červenec 21 05, 21.10, na srpen 21.15,
21.20, na záři 20.65, 20.90, na říjen 19.75, 19 85,
na listopad 19.65, 19.70. Smýšlení klidné. Počasí:
zamračeno.
Z Magdeburku, 14. prosince. (K. k.) Dle úřadních
udajů obnašely v německé říši
v listopadu
1908
1907
1906
zpracování řepy 51,682.662 56,278,076 57,347.735
výtěžek . . . 161
14.65
14.54 0
výroba . . . 8,443.012 8,342.733 8,436.709
v prvních 3 měsleích
1908—9 1907—8 1906 —7
zprac. řepy 105,013.445 103,280.258 109,688.510
výtěžek . 15 66
14.01
13.84 9%
výroba . . 16,679.481 14.757.385 15,450.607
vývoz . . 1,670.695 2,173.542 3,489 250
spotřeba . 3,534.526 3,285.022 3,177.737
zas. 30.list. 13,136.126 11,233 888 10,918.752
řepy, které snad ještě budou zpracovány 13,057.018
protí 30,613.065 q roku loňského. Licht snižuje svj
odhad pro Nemecko na 2,060. 000 tun.
Hamburk
Magdeburk