ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 690f6050-7632-11dc-ab01-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 32 celkem · entity: person 230, place 73, work 11, org 25
1 masthead
16. prosince 1908. Cislo 346
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
Němečlí poslanci, kteří lelos odvolali pilně ná- vrhy, musili snésti nejtužší boj před voličstvem. snažíce se odůvodnili toto jednání, poněvadž oby- vatelstvo nechce býli děle již klamáno. Za takověte nálady německého obyvatelstva přišli němečtí po- slanci do nově zvoleného zemského sněmu. Spa- třili, že mezi sněmovními aktuáry není jediného Něm- ce, že devadesát procent úřadníků v zemských služ- bách jest národnosti české. Posl šl. Stransky: Ze 66 úřadníků jest 6o Čechů. Posl. Hubka: Není tomu tak! Jsem zemským úřadníkem, musím to přece vědětil Posl. šl. Stransky: Jestliže vy jako zemský úřadník to popíráte, prohlašují vás za lháře. 60 Če- chů, 6 Němců. (Odpor a výkřiky Čechů.) Posl. Pergelt (pokračuje): Když se ozva skromný hlas: Kde je německý aktuár? vyřítilo se zběsile velké množství českých poslanců na německ lavice. Posl. Choc: To není pravda! e Posl. Pergelt: Vždyť jsem byl přece svědkem Posl. Choc: Byl jsem také při tom. Posl. šl. Můhlwert: Zapřete nos mezi očima. Posl. Pergelt (pokračuje): A nesvolával kn.
Posl Čecho Choc Spa Německo Němec Pergelt
5 article
Jiří Lobkovic jako nejvyšší zemský maršálek odr 1904 konference předsedů klubů, aby vyslechl jich mínění o smírné dohodě? Němci měli také v tomto směru stejný požadavek a byl příkře odmílnut. Zá kladní ton nálady německého obyvatelstva stal se dlouholetými útrapami a zavládnutím takových zdi- vočelých poměrů ve veřejné službě takovým, že jeho trpělivost byla napjata ku prasknutí. Zde se jednalo pouze o poslední kapku, aby míra byla převršena. Tak došlo k německé obstrukci Posl. Choc: Po léta jste ji hrozili Posl. Pergelt: Bylo to posledním útočištěm Němců, aby konečně dodali náležitého důrazu svým požadavkům, by cestou zákona říšského a zemského došlo k uspořádání národnostních poměrů. Řečník mluví o pražském srocování a praví, že je velmi snadným, přenechati při takovéto vzpouře vedení p. Klofáčovi. Posl. Choc: Schreiner a Mally byli také při- tom. Mally vyhnal buršáky, že musí ven. Posl. Grössl: Odkud pak má Klofáč peníze pro „Zlatou husu“? Zemězrádce! (Hluk a výkřiky českých radit álů.) Posl. Pergelt: Prohlašuje se s české strany že buml jest drážděním klidného českého lidu
Lobkovic Němec Posl Klofáč Choc Schreiner Mally
6 article Posl. Stransky: Drážděním takovým byl pro
Posl. Stransky: Drážděním takovým byl pro nás akluár. Posl. Pergelt: Praví se, že česká politika usi- luje o rovnoprávnost všech. Až dosud jsem věřil, že Praha jest hlavním městem Čech, země, ve které žijí dva velké národní kmeny, z nichž německý kmenje menšinou, ale silnou menšinou. Posl. Horský: S židy dohromady Posl. dr. Pergelt: Divím se, že toto slovo sly- ším z úst duchovního. Od té doby, co se českonárodní polilika přátelí s boykotem a násilnostmi, přestouplo tolik židů do národního tábora. Ještč v době, kdy za sedal zemský sněm, docházelo v pražských předmě stích ke srocení a již tenkrále oxývalo se volání „Sláva Srbsku!“ jako bojovné heslo těchto kohort (Hlučný souhlas v levo, odpor Čechů.) Posl. Fresl: Vy křičíte: „Sláva Hohenzoller Posl. Choc: Zpíváte v zemském sněmu „Wach am Rhcin“ a Schreiner také Posl. šl. Stransky: Němci jsou naši spojenei Srbové jsou naši nepřátele Posl. Choc (ku posl. dru. Pergellovi): Vy jst také zpíval a chtěl jste býti ministrem a chcete do konce Schreinera vyhnati. (Trvalé výkřiky.) Posl. Pergelt: Kdybych byl chtěl státi se mi nistrem, mohl jsem se jím státi. Záleželo to na m svobodné vůli. Co má Srbsko co činiti s německým sludenty? Jak došlo ku provolání „Sláva Srbsku? Posl. šl. Stransky: Kde vzala vaše luza an klický prapor? (Výkřiky.) Posl. Pergelt poukazuje na pověst, že posl Klofáč získal v Praze velkou budovu „Zlatou husu iHlučné výkřiky:. Slyštel. Styšte! v- levo) Posl Choc: Nesplatil na to ani krejcaru!
Posl Horská doktor Pergelt Sláva Srbsko Čecho Sláva Hohenzoller Schreiner Němec Srba Choc Klofáč Styšte Posl Choc Praha Čechy Pergell
7 article
Posl. Iro: To přijde příštího roku do srbského rozpečlu. Posl. Gröss!: Odkud má Klofáč peníze? Posl. Pergelt: Blahopřeji posl. Klofáčovi, ale nemohl jsem uvěřiti, že by dnes některému poslane při rozčilujicích jízdách mezi Běichradem. Petrohra- dem a Prahou, byť i za vlády Beckovy po celý rek byly plaeeny diety, zbylo tolik, aby si v krátké dob koupil tak volkou budovu. (Illučný souhlas v levo.) Posl. Choc: Klofáč musí vyzdímati ješt Schreinera, Posl. Pergelt: Vidíme, že se vrátila doba zá- zraků. Zda „Zlatá husa“ ponese tské zlaté vejce jest jinou olázkou. (Hlučná veselost.) Posl. Choc: Spíše, než „Černý orel“. Posl dr. Pergeli odmítá poznámky dra. Kra- máře o německých kulérových studenlech. Nezahrá- vejle si s ohněm, varuje. Nebude-li Němcům možno posílati klidně a bez starosti své syny na německou universitu v Praze, přestává býti Praha také navžiy hlavním městem země. (Hlučná pochvala v levo.) Po- měry jsou ještě otravovány národním bovkolem s české strany, který posl. Klofáč nerušeně hlásá. Posl. Choc: Co se děje v Liberci?
Posl Klofáč Choc Schreiner doktor Pergel Němec Gröss Praha Liberec
8 article
Posl. Pergelt: Tato olrava studní nemůže způsobili dorozumění a sblížení. Němocká zdatnosl průmyslová a němečtí občané jsou ješíě dost silní, by to vydrželi. Takovými prostředky nás nezastrašíte (Pochvala v levo) Posl. Mühlwert. Nezačínejte s boykotem Vedlu by se vám špatně. (Výkřiky.) Posl. Pergeli poukazuje dále na události v Dvoře Králové a Lanškrouně. Nevedly-li všechny po kusy desud k žádnému cíli a je-li vždy, kdy oba ná rody se střetnou, třeba jen jiskry, aby sud s prachem byl zapálen, je lépe zavěsti místo záštiplného a ne přátelského spolužili vokojné žiti vedle sebe. (Sou hlas na levici.) A tato národnostní rozluka jest heslem všech Němců v Čechách. (Opětný hlučný souhlas na levici.) Tím se nikomu neukřivdí. Němci chtějí, aby v Čechách staly se opět zákon a právo základem ve řejného života, aby národnostní libovůle, národnostní výtržnosti a nepokoje zanikly, abychom těšili se opět svému právu nerušeně a volně v zemi. Vyrovnání jehož se domábáme, nemá býti utiskováním druhéh národního kmene Chceme národní a hospodářskou sa- mostatnost v našich obvodech, chceme po- kojné žití vedle sebe, poněvadž soužití za nynějších poměrů jest přímo nemožné. Řečník nabádá ostatní Němce a ostatní kmeny mocnářství, aby podporoval Němce z Čech v těchto jejich snahách. Prospějí tím sobě i státu. Bude li konečně českorněmecká sporná otázka ve svém podstatném bodu rozřešena, bude také odstraněna hlavní překažka skutečného ozdra- vění ústavy a parlamentních poměrů v celém Ra- kousku a potom bude zahájena nová dráha.
Posl Němec Dvůr Králové Lanškroun Čechy
9 article
Posl. Čhoc: Do Berlína! (Odpor a výkřiky v levo.) Posl. Pergelt: Čím silněji nás budou všichni Němci a Neněmci podporovati v našich snahách, li dříve dostane se jim klidu a pořádku a skutečného parlamentarismu a pak povládne zde také skutečně parlamentní vláda. My Němci jsme ovšem dosti silni. abychom se nedali na dále potlačovati a dospěli na ústavní cestě k zákonnému právu ve své vlasti. (Hlučná pochvala a potlesk; řečníku blahopřejí.) Posl. princ Liechtenstsin doporucuje několika slovy přijetí pilnosti svého návrhu. Dochiá i rům k věcným poznámkám. Posl. D'Elvert prohlašuje, že demonstrací ze dne 1. a 2. t. m. v Brně se němečtí studenti vůbec nezúčastnili, Posl. šl. Stransky prohlásil v příčině rvaček mezi německo nacionálními a židovskými studenty. že židovští studenti provokovali zároveň Vlachy. Srážka Pagnina s Mallikem. Za řeči šl. Stranského zvolal posl. Pagnini ně- kolik nadávek na posl. Mallika. Ten popadl akl před sebou a hodilje na Pagnina. Tento byl zadržen svými stoupenci a lím bylo zabráněno skulečné srážce. Místopředseda dr. Sleinwender volal Mal- lika k pořádku. Slyšel prý, že posl. Paguini volal na
Posl Němec Liechtenstsin D Elvert Vlach doktor Sleinwender Paguini Berlín Brno Mala
10 article
Mallika nadávky, jichž opakování chce si uspořili Volá tské Pagnina k pořádku. Poslanec Choc prohlašuje, že dostalo se mu na konferenci klubovních předsedů ujištění, že každý klub dostane se k slovu. Včera ještě byl zpraven, ž se dostane k slovu. Dnes však dal předseda —- ne- chce říci, že předseda objednal si návrh u křesťansko- sociální strany — posl. Prochaskovi slovo k návrhu na konec debaty. Toto znásilňování ne- strpime (Souhlas u českých radikálů) a prohla šujeme, že budeme obzvláště českéh místopředsedu Zázvorku činiti za te zodpovědným, bude-li se takovým způ- sobem jednaťi vůči českým poslancům (Hlučná pochvala českých radikálů.) Místopředsedové Zázvorka a Pogačník ubezpečili prý řečníka, že o úmyslu předsedy nevěděli (Slyšte slyšte!) a že ihned protestovali proti tomuto jednání Řečník to bere na vědomí a omezuje se na prohlá- šení, že místopředseda Pogačník, muž, kterému plně důvěřuje (Pochvala u Slovinců.), ho ujistil, že přijde na řadu jako první řečník k meritu, žádá, by na příště v žádném případě, kdyby chtěl předseda mě niti dohody se stranami, nepodnikal ničeho bez do- rozumění s dotyčnými stranami. (Hlučná pochvala u českých radikálů) Poslanec Malik konstatoval vůči poslanci Hri barovi, že v Lublani nebylo sice provoláváno »Sláva Srbsku«, ale »Živio Srbiae Poslanec dr. Roller stojí prý na podkladě zá konů a rozhodnutí nejvyššího soudu. Zavedení vnitřn češtiny úřadní jest však výsledkem čachrování Čechů s vládou.
Choc Zázvorka Pogačník Malik Sláva Srbsko doktor Roller Čecho Lublaň Pogačník Hri bar slyšet slyšet
11 article
Další opravy přednesli poslanci Damm pro dru. Adlerovi, Hribar (naproti Malikovi), že neměl nijakého osobního prospěchu z boykotového hnutí jež ostatně vyšlo od Němců, dr. Rybář, Ploja Woll. Posl. dr. Kramář ohražoval se proti vývodům posl. Pergella o otázce jazykové, jež vyvrcholily ve větách, že německý jazyk byl jedině zákonem pří- pustným jazykem v celých Čechách a že němčina má se prohlásiti za jediný zákonný soudní jazyk.
Damm Adler Hribar Malik Němec Woll Posl doktor Kramář Čechy
12 article
Poukázal jen na všeobecný soudní řád, v němž s mluví přec o jazyku v zemi obvyklém. Soudí-li dr Pergeli, že nejvyšší soud rozhodoval až do r. 1884 v českém smyslu, jest pravý opak pravdou. Od roku 1884 rozhodoval nejvyšší soud za praxe svého pre- sidenta Schmerlinga jinak, než dosud. Presidenti ně- meckých krajských soudů prohlásili sami, že až do vydání Stremayrových nařízení byla všude česká po- dání beze všeho přijímána a česky vyřizována Po půldruhého roku rozhodovali němečtí soud- cové beze všeho za koaliční vlády dle práva a zá- kona. Proč si později počínali opačně? Ne, protože to bylo jich právním názorem, ale protože jim to bylo poraděno německou národní radou. (Hlučný souhlas a pochvala Čechů.
Schmerling Stremayrový Čecho doktor Pergel
13 article
Vůčí výtce posl. dra. Pergelta, že Čechové jsou vyděrači, prohlásil řečník, že při každém hlasování se četlo, že řada německých poslanců putovala k mi nist. předsedovi, s nímž se jistě nebavilí o počasí ale nejpamětihodnější jest, že k min. předsedovi šl také němečtí radikálové, kteří nikdy nehlasovali pro vládu. Dělal-li někdo politiku vyděračskou dělalitito pánové potencovanou vydě račskou politiku, poněvadž si dali za platiti za něco, co nehonorovali. Posl. Kalina: A vláda dala také 70.000 K pro trutnovský kraj ký rond Posl. dr. Kramář: Ať mají z toho pánové ra- dost: Krajský soud se bez českého sněmu přece ne zřídl. — Čechům byla vnitřní úřadní řeč ná- silně proti právu a zákonu odňata a je našl největší povinností a nikdy o toho neupustíme, dostati ji naz pět, jak nám po zákonu patří. Ať tomu říkají Němci jak chtějí, za své právo budeme vždycky bo- jovati, aťoni dovolí nebo nedovoll. Potom hlasovalo se o pilnosti I. čtení k ná vrhu posl. Kaliny dle jmen. Pilnost přijata 362 hlasy proti 55 hlasám Schůce přerušena na půt hodiasy, aL, -- —r seznam řečníků pro meritorní debatu.
Čecho Posl Kalina doktor Kramář Schůce
14 article
Projev pro ture ckou sněmovnu Když byla schůze obnovena, prohlásil předseda dr. Welskirchner Dnešním dnem vstoupilo Turecko do ústavního života evropských států. Žádám, by mne sněmovna zmocnila zaslati předsedovi tureckého parlamentu te legram tHlučná pochvala), v kterémž bychom ture- ckému parlamentu tlumečili nejvřelejší sympatie nejlepší blahopřání ke zdatné činnosti. (Hlučná po chvala a potlesk.) Pošlu příslušný telegram do Caři hradu. (Hlučná pochvala.) Potom zahájeno druhé čtení zatímného rozpočtu. Posl. Choc prolestoval především proti neproto- kolování českých řeči. Jeho strana bude vžty bojo vati za jazyková práva, i kdyby měla jednati odlou- čeně od ostatních českých stran. Vysvětluje, pro jeho strana zahájila obstrukci proli provádění jedna cího řádu předsedou. Počatek hnuti v Praze slušt hledati v neodůvodněné obstrukci německých po slanců na českém sněmu Řečník kritisuje jednání českého místodržitele vůči úřadnictvu mu podříze- němu a promlouvá o nepříznivých poměrech ve statu úřadníků místodržitelství v Čechách. Jeho závislost na pražském kasině nelze déle strpěti. Líče pražské demoustrace vytýkal policii a dra gmuům, že počínali si brutálně proti demoustran- tům, ba dokonce proti nevinným dívákům a dětem, Pražské policii bylo nařízeno, aby jednala co nej- rázněji, avšak jen proti českému lidu.
doktor Welskirchner Posl Choc Turecko car hrad Praha Čechy
15 article
Prohlášení stanného práva v Praze bylo úpln nezákonným. Zákonilé prostředky k odstranění nepo- kojů tu byly, jen že se jich neužilo. V nynějším rozpočtu není vzat zřetel na spravedlivé požadavký slátních sluhů všech odborů. Horlí proti nazákonně vysokým pensím býv. m nistrů, mluví o české škol- ské slávce, a projevuje názor, že jesl smutným, že právě v jubilejaí den donuceni byli děli a rodiče k takovému kroku. V závěrku prohlásil, že jest naprosto neudržite- ným tvrzení, že státní řeč opírá se o obyčejové právo. Jeho strana bude hlasovati proti rozpočtu a to plném vědomí nejkrajnějšího odporu proti českému lidu nepřátelské formé říše a proti nynějšímu ústav- nímu a vládnímu systemu, proli klerému jeho strana pociťuje jen největší nenávist. (Souhlas členů řeční kovy strany.) Posl. Staplásky pojedna! o hospodářských po žadavcích ruského a polského národa a žádá za stavbu vodních cest. Místopředseda dr. Stelnwender sdělil, že posl. Adler odvolal svou resoluci na zrušení stan ného práva. Posl. Wojearowskl líčil smutnou situaci země dělství v celém Rakousku, zejména v Haliči. Posl. Niedrist prohlásil, že křesťanští sociálov v zájmu obyvatelstva budou hlasovati pro rozpočet K návrhu posl. Erba de bala uzavřena a hlav. ními řečníky zvoleni poslanci : Horský (pro) a Drtina (proti).
Posl doktor Stelnwender Adler Horská Drtina Praha Rakousko Halič Erba jít bal
16 article
Posl. Drtina protestoval nejprve proti postup předsednictva na počátku dnešní schůze; dále obíral se pražskými a lublaňskými výtržnostmi a otázkou českého menšinového školství S nistorickým právem bumlu je tomu zrovna tak jako s vnitřní úřadní něměinou. Stanné právo bylo zbytečně vyhlášeno. Výtržnosti proti karlo- varským Čechům byly mnohem horší než výtržnosti v Praze. Čím více se veřejný život v Rakousku demokratisuje, tím více budou Němci nucení pova- žovati se s Čechy za rovnoprávné občany. Pouze na základě stejného práva všem národům a občanům tohoto státu možno dospěti k národnímu smíru K takovému smíru jsou Čechové též vždy ochotni. Čeští poslanci budou z těchže důvodů, z nichž hlasovali proti pilnosti, hlasovati též proti zatímnímu rozpočtu. (Hlučná pochvala.) Po vývodech posl. Horského a doslovu prince Liechtensinina schválen zatímný roz poče ve 2. a na to ve 3. čtuní. Konec schůze o 11. hod. v noci. Příští bude zejtr a dopoledne, Politické zprávy domáci. V Praze, 15. prosince. (Vlašská uni versita.) Universitní otázky stejně jako n rodnostní spory nescházejí v Rakousku s pro gramu každodenni veřejné diskuse. Máme če skou universitní otázku na Moravě, mají svou otázku haličtí Rusové, Slovinci, Chorvaté a o několika let i Vlachové. V sobotu stal se halič ský místodržitel dr. Boprzyňski předmětem úto ku všepolských studentů, poněvadž se u vládí přimluvil za zřízení dvou nových mimořádných maloruských stolic při lvovské universitě. Dne všechny haličské listy mají úvodníky o univer sitě, hájí polského rázu university lvovské, al. nevzpirají se už zřízení samostatné university ruské, přejíce si pouze, aby byla úplně oddě lena od university polské, jež má býti uchrá něna od utrakvisace.
Posl Drtina Čecho Němec Liechtensinin Rus Chorvat Vlach doktor Boprzyňski Praha Rakousko Čechy Morava
17 article
Ve Vídni mají současně starost s práv ni ckou fakultou vlašskou. Tvrdilo se v posledních dnech, že vláda se rozhodla zřídit vlašskou fakultu v některém vídeňském před městí. Tato pověst přiměla dra. Adlera a po slance Pittonia, aby jako zástupci sociálně demokratické strany nlavštívili bar. Bienertha a vyzvěděli, co je na pověsti pravdy. Sam soudí, že vlašská universitní otázka rozřeší se definitivně jen tehdy, bude-li nová fakulta zři- zena v Terstě. Bar. Bienerth odvětil depu- taci, že vláda se vlešskou universitní otázkou teprve zabývá a nijakého rozhodnutí ještě ne učinila. Vezme prý v úvahu také důvody, jež socialisté uvádějí ve prospěch Terstu. Proti Vídni jako sídlu vlašské právnické fakulty jsou však i křesťanští sociálové a sice z důvodu, který zajímá i nás Čechy. Zřídí-li se prý vlašská fakulta ve Vídni, prolomí se tím zásada, že ve Vídni smí býti vyučovacím jazykem jedině něměina a pak už nebude n delší dobu možno vzpírati se ve- řejným školám s vyučovacím jazy- kem českým. Pánové, rozhodující ve Vídni jsou prý tedy povinni vystoupiti co nejrozhod něji proti umístění vlašské fakulty ve Vídni.
Adler Bienerth Sam Čecho Vídeň Terst sociálno demokratický strana bar
18 article
V Praze, 15. prosince. (Napjato st vuherské koalici.) Uherské koaličné vlá- dě zbývá provésti už jen poslední bod převza- tého programu, volební opravu, načež má dle úmluvy, uzavřené v dubnu 1906 s korunou, ustoupiti vládě definitivné. Jest pochopitelno, že Wokerlovo ministerstvo nemá mnoho chuti dobrovolně se prohlásiti za mrtvé a proto při- pravuje půdu, na které by se po volební opravi mohlo ujati vládních otěží jako ministerstvo de- finitivné. Půdu tu má upravviti sloučení všech tří koaličných stran v jednu novou, velikou vládní stranu. Strana neodvislosti připouští fusi všech stran jedině s podmínkou, že 1. ledna 1911 vstoupí v život shmostatná uherská cedu- lová banka, proti níž však je zásadný odpon v Andrássově stráně ústavní. Vzdá-li se ústavn strana odporu, nebude pranie překážeti fusi volební oprava se vyřídí hladce a koalice po- volí též zvýšen, počet rekrutů. Setrvá:li všal ústavní strana ve svém odporu, je rozkol v ko- aliei nevyhnutetny. v Je však málo naděje, že ústavní strana změni své názory na samoštatnou banku. Vši chni její výnikající politilové přednesli věcné důvody proti samostatnosti. Tyto dní vyslovil s proti ní i bývalý ministr fmnancí Luka c Pravil, že nepochybuje o možnosti, zřiditi samo statnou banku; ale nová banka bude Uhrám n škodu. Nynější rakousko-uherská banka je prý jediná společná instituce, která přináší Uhrám užitek a nevyžaduje na nich nijakých oběti Bylo by hloupé, odhoditi to jediné z. společných říšských věcí, co je Uhrám na prospěch. Samo statná cedulová banka zhorší postavení Uher poněvadž zdraží peníze a uherský průmysl te prve nebude s to konkurovati s průmyslem za hraničným. Lukacs je dokonce přesvědčen, že samostatná cedulová banka, i když si ji strana neodvislosti vynutí, nebude míti dlouhého trvání.
Wokerlův Uher Lukacs Praha Luka Uhry lová banka
19 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15. prosince. Nový sultán marocký. Uznání Muleje Hufida jako legitim- ního vládce v Marokku má se státi kolektivním listem v Tangeru pověřených zástupců cizíek vlád, který bude poslán do Fezu. Dřivější sultár Abdul Aziz, který zamýsli trvale se usídlt ve vile nedaleko Tangeru, podnikne dříve cestu do Mekky- Stead a německý císai. Proslulý anglický žuraalista William Stes napsal svým známým temperamentním a krásným způsobem článek o Vilému II. a prohlásil, že panovník, který se nalézá v tak příkrém o- poru s míněním svého lidu (pisatel naráží na boerskou válku), neměl by míti práv rozhodovati o válce a miru. Tente článek vyvolal rozhorlení německých žurnálů. Zejména »Köln. Zeit.« se rozkatila na angli- ckého publicistu. Německý list obrací se ostře proti kritice Steadově, ujišťuje, že Německo má mírumilovné úmysly. Rozhodně zavrhuje tvrzen Steadova. »Nedovolujeme«, píše německý žurnál dopáleně, »žádnému cizinci, aby se plet do poměru německého národa k e saři a ohražujeme se rázně proti tomu, aby Stead rozséval v nás símě nedůvěry a nesváru Co mají mezi sebou německý národ a cisah k vyřizení, po tom nikomu nic není. Kdo se do našich soukromých národních věcí chce vměšo- vati, ten si musí dát libiti, že mu odpovíme zřetelným »Hands off«. Hollandsko proti Venezuele. Dle telegramů včera již do Berlína došlých zahájilo v neděli nizozemské vá- lečné loďstvo boj proti loďstvu venezuelskému. Nizozemský pancéřový křižník »Geederlande zajal před zá- livem Puerto Cabello venezuel skou pobřežní hlídkovo u loď ,Alix mužstvo její vysadil na břeh, na lodi pak vztyči nizozemskou vlajku. V Caracasu je pr připravena revoluce.
Aziz Stead Stes Vilém Köln Steadův Praha Maroko Tanger Mekka Německo Venezuela Berlín Caracas Puerto Cabello
20 article Politické schůze a veřejné projevy
Politické schůze a veřejné projevy Z Jindř. Hradce. Zdejsi polilický spolek, gremiun obchodníků a všechna živnostenská společenstva svolaly do sálu Měšťanské besedy schůzi městskýci voličů, v níž za předsednictví pana JUDra. Karl Šedivého zemský poslancc pan Karel Mert po jednal o minulém zasedání zemského sněmu, původu německé obstrukce, o osnovách zákonů n změnu volebního řádu, o živnostenském sdružen atd. Svou obsáhlou řeč zakončil výzvou na souslie dění a semknutí se všech českých poslanců na říšsko radě v pevný šik k odražení nepřálelských úloků. Resoluce, v níž jest zahrnut tento požadavek byla přijata jednomyslně. V druhé části své řeči pan posl. Mert pojedna o vládou projektovaném starobním pojišťování. Par C. Kohoušek navrhl resoluci tohole znění Osnova zákona o slarobním a invalidním poji šťování budiž změněna, doplněna a obsahujž násle dující zásady; I. Pravidla, platná pro pojišťování dělnictva, bu tež zavedena také pro samostatné živnostníky,“ sice: žádá-li se u dělnictva nejen zajištění reníy pro případ stáří — nýbrž i pro případ invalidity musí se rovněž žádati u živnostnictva, řemeslnictv a obchodnictva zavedení renty nejen pro případ slár ale i pro případ invalidity II. Renta budiž ve všech případech vyměřen v takové sumě, aby doslnčovala k uživení samostat ného živnostníka a jeho rodiny, jak v případu stáří tak i invalidity III. Ustanovení, že povinnému pojištění starob renty nepodléhají samostatní živnostnici, jejichž pří jem přesahuje ročně K 2400, aneb ti, kteří zaměst návají pravidelně více než dva dělníky, budiž z osno vy vyloučeno.
JUDr Šedivý Karel Merta C Kohoušek Jindřichův Hradec
21 article
IV. Osnova budiž na radě říšské vypracována — správa však projektovaných pojišťoven odevzdán budiž správám zemským. Shrnujíce veškeré tylo požadavky v jeden celek žádáme svého poslance na radě říšské p. Mag. P Františka Žemličku, by společně se všemi českým poslanci o to se zasadil, aby zde uvedené požadavky naše do osnovy o starobním a invalidním pojišťován pojaty a pokud možno uzákoněny byly Po přijetí této resoluce vzdal pan Karel Rěmle zvláště jménem živnostnicíva panu poslanci diky jemuž projevena i všeobecná důvěra. Ze Sadské. Městská rada v Sadské, uvaždjíc neblahých poměrech celého českého národa, vybíz veškeré poslance české bez rozdílu stran, aby nynější budoucí vládě v každém směru kladli všemožn obtíže do té doby, dokud stanné právo v Praze ne pude zrušeno, dokud o české menšiny nebude zá konně postaráno a dokud nezaviádne úplná rovno právnost jazyka českého v celé oblasti koruny české Josef Kříž, starosta. Z Říčan. Okresní zastupitelstvo Hčanské ve val né schůzi, dne 12. t. m. konané, usneslo se jedno myslně přistoupiti k povšechnému protestu měs českých proti vyhlášení slanného práva v Praze žádá, aby bez průtahu tato nezasloužená pohant českého národa oyla odčiněna. Zároveň bylo jednomyslně protestováno prol soustavnému utiskování českých menšin školských v uzavřeném území. Okresní zastupilelstvo žádá Český klub poslane cký, aby vyvodil nejkrajnější důsledky z jednán dolyčných činitelů.
Mag Žemlička Rěmle Kříž Sadská Praha Říčany Český klub poslane
22 article
Z Michle. Občanský politický klub v Michli n schůzi, dne 2. prosince 1908 konaně, rokoval c udá lostech politických od nastoupení koaliční vlády bar. Becka i dospěl k plesvědčení, že nacionální ne návist Němců v zemích koruny české proti přísluš níkům národa českého stále se stupňuje a šíří, takže Čech nemůže již v celém obvodu vlasti své nalézt právo v jazyku svém pro revoltu c. k. soudců, klet zákony, jichž ochránci býti mají, šlapou, Čech ne- může v celém obvodu vlasti své nabýti vzdělání v ja zyku mateřském, ač mu to zákony zaručeno jest hi prolo, že jest Čechem. V poslední době i na půdě ryze české lak zva nými „bumly“ své špatně vychovaně mládeže pro vokují Němci klidné občany král. hlav. měsla Prahy a ničí jich obchody a živnosti. To vše děje se za asistence a pod ochranou, c. k ozbrojené moci i c. k. úřadníků a za spolupůsoben příslušníků národa českého v ministerstvech i v po slanecké sněmovně říšské rady, kde poslanci národ českého hlasy svými pomáhají c. k. vládě vyřize vati jednu nezbytnost slátní za druhou. Vyzývá proto politický klub všechny poslane národa českého, aby, nechtějí-li připraviti se o dů věru svého voličsiva, odepřeli veškerou svou pomo vládě jak v ministerstvech, tak i v parlamentě, do kud vláda nepostará se, aby stätní základní zákony z r. 1867, jakož i ostatní zákony 2 rovnosti jazyků národů všech království a zemí na říšské radě za stoupených všemi c. k. úřadníky náležité respekto vány a plněny byly. J. Runčík, předseda, Václav Ší jednatel
Beck Němec Čo Čecho J Runčík Václav Ší Michle Čechy Praha
23 article Vyznamenání vystavovatelů
Vyznamenání vystavovatelů na jubilejní výstavě obvodu ob- chodní a živnostenské komory v Praze r. 1908. (Pokračování. Třída VII. Dopravnictví a třída XIII. Inženýrstvía stuvilelství. Hors concours: Král. hlavní město Praha Čestný diplom: C. k. ředitelství státníc drah v Praze, zemský výbor pro království české odd. pro stavbu místních drah, c. k. ředitelství poš a telegrafů v Praze, komise pro kanalisování Vitavy a Labe: 1. expositury pro stavbu vodních cest. 2. ex positury regulační komise pro král. české, 3. hydro grafické oddělení c. k. míslodržitelství, firmy Lanna. technické kanceláře zemědělské rady pro král. české exposice rakouského Lloydu. Diplom zlaté medaile: Exposice zem ského výboru král. českého oddělení pro stavby po- zemní, mostní a silničné, koleklivní exposice spolke »Manes« v Praze, exposice Dunajsko-vitavsko-lab ského komitétu, exposice Středolabského komitétu exposice elektrolechnického spolku, exposice prof dra. Picka, exposice prof. Zdeňka Schuberta ze Sol- dernů, exposice M. Blechy, architekta v Praze, ex posice prof. dra. Pulije, V. Nekvasila, architekta v Kariíně, J. Rechziegla arch. a stav. v Praze, a Richtra, stavitele v Praze. Diplom stříbrné medaile: exposic O. Havla, inženýra v Praze, Spolku posluchačů inže nýrství na c. k. vysoké škole lechnické v Praze »Austro Americani«, R. Bendelmayera, architekta v Praze, Klubu za »Starou Prahu«, bratří Kavalírů architektů v Praze, Jos. Kopeckého poradní a pro jekční kancelář na Smíchově, F. Šamonila, architektn v Praze, B. Bořkovce, aut. inž. na Král. Vinohradech.
Král Lloyd Picek profesor Schubert M Blech doktor Pulij V Nekvasil J Rechziegel Richter O Havel Americani R Bendelmayer Kavalír F Šamonil Bořkovec Ing Praha Kariín Smíchov živnostenský komora v Praga Lanna . technický kancelář zemědělský rada pro král Jos
24 article
A. Kaldy, c. k. inž. v Praze. Diplom bronzové medaile: Exposic spolku posluchaů strojního inženýrství na c. k. české vysoké škole technické v Praze, Josefa Špitalského, úřad. oprávněného geometra v Německém Brodě, Jos, Schüllera, zednického mistra v Ustí nad O.I., firmy Lehký a Dahinter, podnikatelství staveb v Praze, dra F. Prochůzky v Praze, okresního výboru karlínského okresního výboru haberského, okresního výboru chru dimského a okresního výboru kouřimského. Hors concours: L. G. Bondy v Praze, Adol Orlik v Praze, Holevšovský a Řivnáč v Praže, Jilj Kriner a synové v Praze, Laurin a Klement v Mlad Boleslavi, Singer a spol. v Praze, A. Bahlsen, velko- obchod se semeny v Praze. Diplom za zvlášť vynikající ob chodní zdatnost. Svoboda a Hynais v Praze M. L. Bachar a syn v Praze, V. J. Rott v Praze. Richard Sembrich v Praze, B. Fr. Zrnka v Praze. Glugowski a spol. v Praze, H. Rödl v Praze, Antonín Kumpera v Praze, V. Prášek v Praze, Jan Pilai v Oberlaa, Vendelin Formánek v Praze, Heller a Schille v Praze, F. Macháček a spol. na Král. Vinohradech. Alois Brey v Karlíně, J. Nef v Praze, stálá výslava a tržnice řemeslných výrobků v Praze, V. Štaněk v Praze, Jan Stoupa v Praze, Jachím Vedeles v Praze, »Zádruha« v Praze, Robert Ender v Praze, Gustav Irmenbach v Praze, Jindřich Vaněk v Praze, Mar Pleschner v Praze, Weigner a Metzel, Otakar Čihál
A Kalda Ing Josef Schüller F Prochůzky L G Bond Řivnáč Laurin Klement Singer Hynais M L Bachar V J Rott Sembrich H Rödl Kumpera V Prášek Pilai Heller Schill F Macháček Král Brea J Nef V Štaněk Stoupa Ender Vaněk Metzel Čihál Praha německý Brod Jos Ust nad O . I Mlad Boleslav Oberlao Karlín český vysoký škola technický v Praga karlínský okresní Adol Orlik Jilj Kriner Vendelin Formánek Jachí Vedele Gustav Irmenbach Mar Pleschner Holevšovský Weigner
25 article
v Praze, B. Knobloch v Praze, Oto Podvinec v Praze. P. Arnoldt v Praze, Lih. Ronec v Praze, L. Schiller v Praze. Diplom za záslužnou obchodní čin- nost: luženýr Miroslav Stöhr na Smíchově, Uirych a Bauer v Praze, J. Kraus na Král. Vinohiradech, B. B. Cerník v Praze, St. S. Betlé na Král. Vino- hradech, Schill a spol., L. Gtöschl v Praze, L. C. Halphen v Praze, Jaroslav Herold v Praze, A Babica v Praze Botyslaví, K. Heller a spol. v Praze, Frant. Sch'ögel v Praze, Josef Vrba a spol. v Praze, L Cís v Praze, R. Polák v Praze, PhMg. V. Boháč v Praze. Anna Peroutková v Praze, O. Srbek v Praze, Gara- bella a spol. na Smíchově, Richard Fiala, Praha II- v Ústí nad Lab., J. Hladik v Praze, Běla Čambalová v Praze, Judita Čechvalová v Praze, Anna Kubalová v Praze, Kateřina Judošová, Josef Madunický v Praze, Artur Gob et v Karlině, Pick a spul. na Král. Vino- hradech, Frant. Pokorný v Praze, Josef Hora v Praze. Moser a spol., Novoveská kyselka v Praze. V ad. Vaněk v Karlíně, Karel Piek na Král. Vinohradech, Karel Kouklik v Praze, Pavel Rotler, Josef Penc, Božena Ryplová v Praze, Marek Krása v Praze, J. k lemperer v Praze.
Knobloch Podvinec P Arnoldt L Schiller Stöhr Uirych Bauer J Kraus Král Betlý Schill L Gtöschl L C Halphen Jaroslav Herold Babica K Heller František Vrba V Boháč Peroutková Fiala J Hladik Čambalová Kubalová Judošová Josef madunický Gob Karlin Pick Vaněk Piek Kouklik Pavel Rotler Penc Ryplová Krása Praha Smíchov St . S Praha Botyslavit Gara Ústí nad Laba Karlín L Cís O . Srbka Praha II Josef Hora Moser Lihlava PhMg
26 article Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy vyřlzuje rozpočet obecní na rok 1909.
Praha
27 article
Před zahájením schůze sboru konaly porady oba početně nejsilnější kluby a sice svobodomyslnýi staročeský. Jednalo se o pronájem mísinost v obecním paláci kdysi hr. Sylva -T a- roucey, dále o rozpočtech obecních a zejména o návrhu na uzavření nové výpůjěky obecn k uhražení schodku investičního v obnosu 5,636. 183 korun. Ve staročeském klubu byla provedena volba důvěrníků (parlamentní komise), do níž zve- leni pp. dr. J. Vlček, K. Vlček, dr. Štych, dr. Šupich, Jirousek, Blecha, red. Hansl, dr. Růžička a dr. Srb. Jednání sboru zahájil p. statosta dr. K. Gro o 1/45. hod. odpol Lože a galerie byly velmi hojně navštiveny Přikročeno ku projednávání předchozich rozpočíů zvláštních fondů Relerenlem byl vrch. ředitel účiárny p. Floinnia Fond ústavu chudých má potřebu 367.274 K úhradu 111971 K. Fond pro zamezení pouliční že- broty polřeba 44.042 K. Na chudobinec u sv. Bartolo- měje je petřeba 272.678 K, pro chorobinec na Kar- lově 135.244 K. Ústav maanželů Olivových má potřebu 76.639 K, úhradu 76.688 K V rozpravě uvedl p. ob. st. Náhlovský, že zří- zení chudinské jest jedním z nejdůležitějších zřízení obecních. Olázka bytová souvisí těsně s otázkou chudinskou. V posledních lelech nastala veliká nou- ze o levné a zdravé byty; věc tato nebyla však dosud žádné komisi ani žádnému referátu přidělena
doktor J Vlček K Vlček Štych Šupich Jirousek Blech Hansl Růžička Srb K Gro svatý . Bartolo Olivův Náhlovský Kara SylvaT
28 article
Otázka pojišťovací je stejně důležita, ale bylo j dosud poměrně málo péče věnováno. V poslední době objevila se ve veřejnosti nová předleha zákona o slarobním a invalidním pojišťování. Ale předloha tato má mnoho vad a nedostatků a je v nynější sve podobě nepřijatelna. Chudinství pražské je vedeno dle nejlepších vzorů, ba mohlo by v některých ohle- dech samo býti vzorem jiným městům, ale ve smyslu ideálném daleko ještě pokulhává za úkolem luštění otázky sociální. Čelední pokladna měla by lěčili one- mocnělé služky ambulantně. Řečník navrhuje, aby v nejbližší době vyzvány byly obce sousední, aby se seskupily, zvolily své delegáty, kteří by společne se zástupci obce pražské se radili účelně o řešení olázky chudinské pro velkou Prahu. — Dále řeční upozerňuje, že na Karlově není dosud provedeno ohraničení pozemků erárních a táže se, jak pokročilo jednání o zakoupení pozemků, sousedících s úslavem sv. Barioloměje Pan ob. st. Břoznovský míní, že tylo záležilosli patří vlastně do sociální komise a poukazuje k tomu, a přípojují se oběslkých, hohalých. předměstí vázne otázky, dlužno vzpomenouritom-nské e k soclální demokra«.
Břoznovský Praha Karlov
29 article
každou chvili činí obci pražské výtky, že se nedo- stalečně stará o chudinu. Když poslanci télo strany jsou v Praze, pořádají schůze a v nlch výtk pronášejí nikoli vládě, nýbrž obci, že má málo blaho- volnosti pro chudinu. Z rozpočtu obecního jest však vidno, že tyto výtky nejsou správné. Co činí obee pražská pro chudinu, podobného připadu nenalezne se v žádném městě v Evropě. Ať sociální demokrate ukáži, jak oni se o chudinu budou slarati. Oni už měli některé obce, ale v těch zkrachovali! Vím. že mě za to „Právo Lidu“ napodne, ale tím budu ozna- čen řádným člověkem, kdyby mě chválilo, byla by to pro mne hanba. Praha ročně vydává pro chudia- ství 700.000 K a to je nulno otevřeně těm pánům sděliti Pan ob. st. Katalický doporučoval, aby v ústavě manželů Olivových byla zahájena důkladná úspora. Na to rozpočty chudinských fondů byly schvá- leny. Pronájem místnosti v paláci dřívo hr. Syiva Tarouce
Katalický Olivův Praha Evropa
30 article
Poněvadž byl sbor kompetentním k usnášení se. předložil p. starosta dr. K. Grož ku projednávání návrh rady měsíské, aby p. Alfonsu Fériaudov pronajato bylo 8 místností v prvém patře a vinný sklep v obecním domě čp. 852—II. na Příkopě (býv palác hr. Sylva-Tarouccy) na dobu 3 let od 1. listo- padu 1908 za roční nájemné 12.000 K mimo 63% po- platek z nájemného. Proti návrhu veli živě promluvil p. ob. s V. Štěpánok (státoprávní pokrokovec). Uvedl, že okol- nosti věcné a zejména národní jsou proti návmu rady městské. Prohlašuje, že nemluví z nějaké osob- ní nesympalie, když uvádí, že není dosud známo. zda pan Fériaud dostane vinárnickou koncesi: zda dokázal, že je příslušníkem tohoto státu? Mohlo b se státi, že mu dnes sbor míslnosti zadá a on konces neobdrží, v jaké pak bude nepříjemné situaci! Roz- hodnějšími jsou důvody národní a politické. Nyní přibyl nový potent a sice Národní radn. Nechce dokazovati, co znamená Národní r- da — a co by znamenati měla a mohla! (Hlučný souhlas.) Jesti nejeví činnost, jakou by měla, přec jest jen našim malým domácím ministeriem. Její zástupcové přišli na radnici: dr. Kramář a dr. Šolc, žádati o pronájem místností v obecním domě pro Národní radu. Palác byl koupen také z důvodu zachování českého rázu Příkopu, ale tento důvod se špatně praktikuje. Je tam policejní expositura, zatčení jsou tam po stech voděni, krámy jsou dvojjazyčně označeny — to je podivná representace českosti!
doktor Fériaudov Taroucca V Štěpánok Fériaud Kramář Šolc obecní dům pro národní rada obecní dům
31 article
Řečník uvádí, že Národní rada podala svoji žá- dost v době, kdy Praha byla pod stanným právem. Toto právo bylo sice zrušeno, ale proti Čechům Národní rada žádala o nájem v obecním paláci v do- bě, kdy český jazyk z velké části království je vy- puzován. Všem těm nepřátelům měla se dáti odpověd tím, že se Národní radě měly pronajati místnosti v obecním paláci na Příkopě. Řečník navrhuje, aby o návrhu rady městské přešlo se k jednacímu pořadu a aby místnosti ony byly pronajaty Národní radě za nájemně 6000 K ročně, konečně aby hlasováno bytlo dle jmen. (Hlučná po- chvala i na galerii.) Pan ob. st. dr. Ježábek uvedl, že obec koupila palác z ůvodu zachování starobylé slavitelské pa- mátky a aby se stal národním palácem českým. Nyní se má obec postarati o to, aby sem nesly se kroky všech věrných Čechů, zde mají být vítání drazí ho- sté naší a zde máme na horkém území Příkopu zřídit pevnost proti pevnosti! Tak žádá naše veřejnost dnes, v době nejurputnějšího boje za naše prával Rtečník souhlasí s návrhy p. V. Štěpánka. Pan ob. st. Kukla uznává rozpaky mnohých obecních starších, kteří nevědí, pro ce se nozhod- nouti. Doporučuje, aby Národní radě byly opatřeny represenlační místnosti. Pan ob. st. Čížek uvádí, že setrvává na svém dřívějším prohlášení, které pronesl proti pronajatl místností za vinárnu. Pan m. r. dr. Pík praví, že předvídal tuto různost náhledů a proto již pedem žádal, aby celá záležitost byla odročena. Obecní slarší nemají nyní volné pole k rozhodováni, poněvadž se o věc přiliš angažovala verejnosl, která prý nyní pojednou hledí vykonávat
Čecho doktor Ježábek Příkop V Štěpánek Kukla Praha národní rada obecní palác
32 article
Třída XXIII. Obchod.