1
masthead
16. prosince 1908. Cislo 346
4
article
Němečlí poslanci, kteří lelos odvolali pilně ná-
vrhy, musili snésti nejtužší boj před voličstvem.
snažíce se odůvodnili toto jednání, poněvadž oby-
vatelstvo nechce býli děle již klamáno. Za takověte
nálady německého obyvatelstva přišli němečtí po-
slanci do nově zvoleného zemského sněmu. Spa-
třili, že mezi sněmovními aktuáry není jediného Něm-
ce, že devadesát procent úřadníků v zemských služ-
bách jest národnosti české.
Posl šl. Stransky: Ze 66 úřadníků jest 6o
Čechů.
Posl. Hubka: Není tomu tak! Jsem zemským
úřadníkem, musím to přece vědětil
Posl. šl. Stransky: Jestliže vy jako zemský
úřadník to popíráte, prohlašují vás za lháře. 60 Če-
chů, 6 Němců. (Odpor a výkřiky Čechů.)
Posl. Pergelt (pokračuje): Když se ozva
skromný hlas: Kde je německý aktuár? vyřítilo se
zběsile velké množství českých poslanců na německ
lavice.
Posl. Choc: To není pravda! e
Posl. Pergelt: Vždyť jsem byl přece svědkem
Posl. Choc: Byl jsem také při tom.
Posl. šl. Můhlwert: Zapřete nos mezi očima.
Posl. Pergelt (pokračuje): A nesvolával kn.
Posl
Čecho
Choc
Spa
Německo
Němec
Pergelt
5
article
Jiří Lobkovic jako nejvyšší zemský maršálek odr
1904 konference předsedů klubů, aby vyslechl jich
mínění o smírné dohodě? Němci měli také v tomto
směru stejný požadavek a byl příkře odmílnut. Zá
kladní ton nálady německého obyvatelstva stal se
dlouholetými útrapami a zavládnutím takových zdi-
vočelých poměrů ve veřejné službě takovým, že jeho
trpělivost byla napjata ku prasknutí. Zde se jednalo
pouze o poslední kapku, aby míra byla převršena.
Tak došlo k německé obstrukci
Posl. Choc: Po léta jste ji hrozili
Posl. Pergelt: Bylo to posledním útočištěm
Němců, aby konečně dodali náležitého důrazu svým
požadavkům, by cestou zákona říšského a zemského
došlo k uspořádání národnostních poměrů. Řečník
mluví o pražském srocování a praví, že
je velmi snadným, přenechati při takovéto vzpouře
vedení p. Klofáčovi.
Posl. Choc: Schreiner a Mally byli také při-
tom. Mally vyhnal buršáky, že musí ven.
Posl. Grössl: Odkud pak má Klofáč peníze
pro „Zlatou husu“? Zemězrádce! (Hluk a výkřiky
českých radit álů.)
Posl. Pergelt: Prohlašuje se s české strany
že buml jest drážděním klidného českého lidu
Lobkovic
Němec
Posl
Klofáč
Choc
Schreiner
Mally
6
article
Posl. Stransky: Drážděním takovým byl pro
Posl. Stransky: Drážděním takovým byl pro
nás akluár.
Posl. Pergelt: Praví se, že česká politika usi-
luje o rovnoprávnost všech. Až dosud jsem věřil, že
Praha jest hlavním městem Čech, země, ve které žijí
dva velké národní kmeny, z nichž německý kmenje
menšinou, ale silnou menšinou.
Posl. Horský: S židy dohromady
Posl. dr. Pergelt: Divím se, že toto slovo sly-
ším z úst duchovního. Od té doby, co se českonárodní
polilika přátelí s boykotem a násilnostmi, přestouplo
tolik židů do národního tábora. Ještč v době, kdy za
sedal zemský sněm, docházelo v pražských předmě
stích ke srocení a již tenkrále oxývalo se volání
„Sláva Srbsku!“ jako bojovné heslo těchto kohort
(Hlučný souhlas v levo, odpor Čechů.)
Posl. Fresl: Vy křičíte: „Sláva Hohenzoller
Posl. Choc: Zpíváte v zemském sněmu „Wach
am Rhcin“ a Schreiner také
Posl. šl. Stransky: Němci jsou naši spojenei
Srbové jsou naši nepřátele
Posl. Choc (ku posl. dru. Pergellovi): Vy jst
také zpíval a chtěl jste býti ministrem a chcete do
konce Schreinera vyhnati. (Trvalé výkřiky.)
Posl. Pergelt: Kdybych byl chtěl státi se mi
nistrem, mohl jsem se jím státi. Záleželo to na m
svobodné vůli. Co má Srbsko co činiti s německým
sludenty? Jak došlo ku provolání „Sláva Srbsku?
Posl. šl. Stransky: Kde vzala vaše luza an
klický prapor? (Výkřiky.)
Posl. Pergelt poukazuje na pověst, že posl
Klofáč získal v Praze velkou budovu „Zlatou husu
iHlučné výkřiky:. Slyštel. Styšte! v- levo)
Posl Choc: Nesplatil na to ani krejcaru!
Posl
Horská
doktor
Pergelt
Sláva Srbsko
Čecho
Sláva
Hohenzoller
Schreiner
Němec
Srba
Choc
Klofáč
Styšte
Posl Choc
Praha
Čechy
Pergell
7
article
Posl. Iro: To přijde příštího roku do srbského
rozpečlu.
Posl. Gröss!: Odkud má Klofáč peníze?
Posl. Pergelt: Blahopřeji posl. Klofáčovi, ale
nemohl jsem uvěřiti, že by dnes některému poslane
při rozčilujicích jízdách mezi Běichradem. Petrohra-
dem a Prahou, byť i za vlády Beckovy po celý rek
byly plaeeny diety, zbylo tolik, aby si v krátké dob
koupil tak volkou budovu. (Illučný souhlas v levo.)
Posl. Choc: Klofáč musí vyzdímati ješt
Schreinera,
Posl. Pergelt: Vidíme, že se vrátila doba zá-
zraků. Zda „Zlatá husa“ ponese tské zlaté vejce
jest jinou olázkou. (Hlučná veselost.)
Posl. Choc: Spíše, než „Černý orel“.
Posl dr. Pergeli odmítá poznámky dra. Kra-
máře o německých kulérových studenlech. Nezahrá-
vejle si s ohněm, varuje. Nebude-li Němcům možno
posílati klidně a bez starosti své syny na německou
universitu v Praze, přestává býti Praha také navžiy
hlavním městem země. (Hlučná pochvala v levo.) Po-
měry jsou ještě otravovány národním bovkolem
s české strany, který posl. Klofáč nerušeně hlásá.
Posl. Choc: Co se děje v Liberci?
Posl
Klofáč
Choc
Schreiner
doktor
Pergel
Němec
Gröss
Praha
Liberec
8
article
Posl. Pergelt: Tato olrava studní nemůže
způsobili dorozumění a sblížení. Němocká zdatnosl
průmyslová a němečtí občané jsou ješíě dost silní, by
to vydrželi. Takovými prostředky nás nezastrašíte
(Pochvala v levo)
Posl. Mühlwert. Nezačínejte s boykotem
Vedlu by se vám špatně. (Výkřiky.)
Posl. Pergeli poukazuje dále na události v
Dvoře Králové a Lanškrouně. Nevedly-li všechny po
kusy desud k žádnému cíli a je-li vždy, kdy oba ná
rody se střetnou, třeba jen jiskry, aby sud s prachem
byl zapálen, je lépe zavěsti místo záštiplného a ne
přátelského spolužili vokojné žiti vedle sebe. (Sou
hlas na levici.) A tato národnostní rozluka jest heslem
všech Němců v Čechách. (Opětný hlučný souhlas na
levici.) Tím se nikomu neukřivdí. Němci chtějí, aby
v Čechách staly se opět zákon a právo základem ve
řejného života, aby národnostní libovůle, národnostní
výtržnosti a nepokoje zanikly, abychom těšili se opět
svému právu nerušeně a volně v zemi. Vyrovnání
jehož se domábáme, nemá býti utiskováním druhéh
národního kmene
Chceme národní a hospodářskou sa-
mostatnost v našich obvodech, chceme po-
kojné žití vedle sebe, poněvadž soužití za nynějších
poměrů jest přímo nemožné. Řečník nabádá ostatní
Němce a ostatní kmeny mocnářství, aby podporoval
Němce z Čech v těchto jejich snahách. Prospějí tím
sobě i státu. Bude li konečně českorněmecká sporná
otázka ve svém podstatném bodu rozřešena, bude
také odstraněna hlavní překažka skutečného ozdra-
vění ústavy a parlamentních poměrů v celém Ra-
kousku a potom bude zahájena nová dráha.
Posl
Němec
Dvůr Králové
Lanškroun
Čechy
9
article
Posl. Čhoc: Do Berlína! (Odpor a výkřiky
v levo.)
Posl. Pergelt: Čím silněji nás budou všichni
Němci a Neněmci podporovati v našich snahách, li
dříve dostane se jim klidu a pořádku a skutečného
parlamentarismu a pak povládne zde také skutečně
parlamentní vláda. My Němci jsme ovšem dosti silni.
abychom se nedali na dále potlačovati a dospěli na
ústavní cestě k zákonnému právu ve své vlasti.
(Hlučná pochvala a potlesk; řečníku blahopřejí.)
Posl. princ Liechtenstsin doporucuje několika
slovy přijetí pilnosti svého návrhu.
Dochiá i
rům
k věcným poznámkám.
Posl. D'Elvert prohlašuje, že demonstrací ze
dne 1. a 2. t. m. v Brně se němečtí studenti vůbec
nezúčastnili,
Posl. šl. Stransky prohlásil v příčině rvaček
mezi německo nacionálními a židovskými studenty.
že židovští studenti provokovali zároveň Vlachy.
Srážka Pagnina s Mallikem.
Za řeči šl. Stranského zvolal posl. Pagnini ně-
kolik nadávek na posl. Mallika. Ten popadl akl
před sebou a hodilje na Pagnina. Tento
byl zadržen svými stoupenci a lím bylo zabráněno
skulečné srážce.
Místopředseda dr. Sleinwender volal Mal-
lika k pořádku. Slyšel prý, že posl. Paguini volal na
Posl
Němec
Liechtenstsin
D Elvert
Vlach
doktor
Sleinwender
Paguini
Berlín
Brno
Mala
10
article
Mallika nadávky, jichž opakování chce si uspořili
Volá tské Pagnina k pořádku.
Poslanec Choc prohlašuje, že dostalo se mu
na konferenci klubovních předsedů ujištění, že každý
klub dostane se k slovu. Včera ještě byl zpraven, ž
se dostane k slovu. Dnes však dal předseda —- ne-
chce říci, že předseda objednal si návrh u křesťansko-
sociální strany — posl. Prochaskovi slovo k návrhu
na konec debaty. Toto znásilňování ne-
strpime (Souhlas u českých radikálů) a prohla
šujeme, že budeme obzvláště českéh
místopředsedu Zázvorku činiti za te
zodpovědným, bude-li se takovým způ-
sobem jednaťi vůči českým poslancům
(Hlučná pochvala českých radikálů.)
Místopředsedové Zázvorka a Pogačník ubezpečili
prý řečníka, že o úmyslu předsedy nevěděli (Slyšte
slyšte!) a že ihned protestovali proti tomuto jednání
Řečník to bere na vědomí a omezuje se na prohlá-
šení, že místopředseda Pogačník, muž, kterému plně
důvěřuje (Pochvala u Slovinců.), ho ujistil, že přijde
na řadu jako první řečník k meritu, žádá, by na
příště v žádném případě, kdyby chtěl předseda mě
niti dohody se stranami, nepodnikal ničeho bez do-
rozumění s dotyčnými stranami. (Hlučná pochvala
u českých radikálů)
Poslanec Malik konstatoval vůči poslanci Hri
barovi, že v Lublani nebylo sice provoláváno »Sláva
Srbsku«, ale »Živio Srbiae
Poslanec dr. Roller stojí prý na podkladě zá
konů a rozhodnutí nejvyššího soudu. Zavedení vnitřn
češtiny úřadní jest však výsledkem čachrování Čechů
s vládou.
Choc
Zázvorka
Pogačník
Malik
Sláva Srbsko
doktor
Roller
Čecho
Lublaň
Pogačník
Hri bar
slyšet slyšet
11
article
Další opravy přednesli poslanci Damm pro
dru. Adlerovi, Hribar (naproti Malikovi), že neměl
nijakého osobního prospěchu z boykotového hnutí
jež ostatně vyšlo od Němců, dr. Rybář, Ploja
Woll.
Posl. dr. Kramář ohražoval se proti vývodům
posl. Pergella o otázce jazykové, jež vyvrcholily ve
větách, že německý jazyk byl jedině zákonem pří-
pustným jazykem v celých Čechách a že němčina
má se prohlásiti za jediný zákonný soudní jazyk.
Damm
Adler
Hribar
Malik
Němec
Woll
Posl
doktor
Kramář
Čechy
12
article
Poukázal jen na všeobecný soudní řád, v němž s
mluví přec o jazyku v zemi obvyklém. Soudí-li dr
Pergeli, že nejvyšší soud rozhodoval až do r. 1884
v českém smyslu, jest pravý opak pravdou. Od roku
1884 rozhodoval nejvyšší soud za praxe svého pre-
sidenta Schmerlinga jinak, než dosud. Presidenti ně-
meckých krajských soudů prohlásili sami, že až do
vydání Stremayrových nařízení byla všude česká po-
dání beze všeho přijímána a česky vyřizována
Po půldruhého roku rozhodovali němečtí soud-
cové beze všeho za koaliční vlády dle práva a zá-
kona. Proč si později počínali opačně? Ne, protože
to bylo jich právním názorem, ale protože jim to
bylo poraděno německou národní radou. (Hlučný
souhlas a pochvala Čechů.
Schmerling
Stremayrový
Čecho
doktor Pergel
13
article
Vůčí výtce posl. dra. Pergelta, že Čechové jsou
vyděrači, prohlásil řečník, že při každém hlasování
se četlo, že řada německých poslanců putovala k mi
nist. předsedovi, s nímž se jistě nebavilí o počasí
ale nejpamětihodnější jest, že k min. předsedovi šl
také němečtí radikálové, kteří nikdy nehlasovali pro
vládu. Dělal-li někdo politiku vyděračskou
dělalitito pánové potencovanou vydě
račskou politiku, poněvadž si dali za
platiti za něco, co nehonorovali.
Posl. Kalina: A vláda dala také 70.000 K pro
trutnovský kraj ký rond
Posl. dr. Kramář: Ať mají z toho pánové ra-
dost: Krajský soud se bez českého sněmu přece ne
zřídl. — Čechům byla vnitřní úřadní řeč ná-
silně proti právu a zákonu odňata a je
našl největší povinností a nikdy o
toho neupustíme, dostati ji naz pět, jak
nám po zákonu patří. Ať tomu říkají Němci jak
chtějí, za své právo budeme vždycky bo-
jovati, aťoni dovolí nebo nedovoll.
Potom hlasovalo se o pilnosti I. čtení k ná
vrhu posl. Kaliny dle jmen.
Pilnost přijata 362 hlasy proti 55
hlasám
Schůce přerušena na půt hodiasy, aL, -- —r
seznam řečníků pro meritorní debatu.
Čecho
Posl
Kalina
doktor
Kramář
Schůce
14
article
Projev pro ture ckou sněmovnu
Když byla schůze obnovena, prohlásil předseda
dr. Welskirchner
Dnešním dnem vstoupilo Turecko do ústavního
života evropských států. Žádám, by mne sněmovna
zmocnila zaslati předsedovi tureckého parlamentu te
legram tHlučná pochvala), v kterémž bychom ture-
ckému parlamentu tlumečili nejvřelejší sympatie
nejlepší blahopřání ke zdatné činnosti. (Hlučná po
chvala a potlesk.) Pošlu příslušný telegram do Caři
hradu. (Hlučná pochvala.)
Potom zahájeno
druhé čtení zatímného rozpočtu.
Posl. Choc prolestoval především proti neproto-
kolování českých řeči. Jeho strana bude vžty bojo
vati za jazyková práva, i kdyby měla jednati odlou-
čeně od ostatních českých stran. Vysvětluje, pro
jeho strana zahájila obstrukci proli provádění jedna
cího řádu předsedou. Počatek hnuti v Praze slušt
hledati v neodůvodněné obstrukci německých po
slanců na českém sněmu Řečník kritisuje jednání
českého místodržitele vůči úřadnictvu mu podříze-
němu a promlouvá o nepříznivých poměrech ve statu
úřadníků místodržitelství v Čechách. Jeho závislost
na pražském kasině nelze déle strpěti.
Líče pražské demoustrace vytýkal policii a dra
gmuům, že počínali si brutálně proti demoustran-
tům, ba dokonce proti nevinným dívákům a dětem,
Pražské policii bylo nařízeno, aby jednala co nej-
rázněji, avšak jen proti českému lidu.
doktor
Welskirchner
Posl
Choc
Turecko
car hrad
Praha
Čechy
15
article
Prohlášení stanného práva v Praze bylo úpln
nezákonným. Zákonilé prostředky k odstranění nepo-
kojů tu byly, jen že se jich neužilo. V nynějším
rozpočtu není vzat zřetel na spravedlivé požadavký
slátních sluhů všech odborů. Horlí proti nazákonně
vysokým pensím býv. m nistrů, mluví o české škol-
ské slávce, a projevuje názor, že jesl smutným, že
právě v jubilejaí den donuceni byli děli a rodiče
k takovému kroku.
V závěrku prohlásil, že jest naprosto neudržite-
ným tvrzení, že státní řeč opírá se o obyčejové právo.
Jeho strana bude hlasovati proti rozpočtu a to
plném vědomí nejkrajnějšího odporu proti českému
lidu nepřátelské formé říše a proti nynějšímu ústav-
nímu a vládnímu systemu, proli klerému jeho strana
pociťuje jen největší nenávist. (Souhlas členů řeční
kovy strany.)
Posl. Staplásky pojedna! o hospodářských po
žadavcích ruského a polského národa a žádá za
stavbu vodních cest.
Místopředseda dr. Stelnwender sdělil, že
posl. Adler odvolal svou resoluci na zrušení stan
ného práva.
Posl. Wojearowskl líčil smutnou situaci země
dělství v celém Rakousku, zejména v Haliči.
Posl. Niedrist prohlásil, že křesťanští sociálov
v zájmu obyvatelstva budou hlasovati pro rozpočet
K návrhu posl. Erba de bala uzavřena a hlav.
ními řečníky zvoleni poslanci : Horský (pro) a Drtina
(proti).
Posl
doktor
Stelnwender
Adler
Horská
Drtina
Praha
Rakousko
Halič
Erba jít bal
16
article
Posl. Drtina protestoval nejprve proti postup
předsednictva na počátku dnešní schůze; dále obíral
se pražskými a lublaňskými výtržnostmi a otázkou
českého menšinového školství
S nistorickým právem bumlu je tomu zrovna
tak jako s vnitřní úřadní něměinou. Stanné právo
bylo zbytečně vyhlášeno. Výtržnosti proti karlo-
varským Čechům byly mnohem horší než výtržnosti
v Praze. Čím více se veřejný život v Rakousku
demokratisuje, tím více budou Němci nucení pova-
žovati se s Čechy za rovnoprávné občany. Pouze
na základě stejného práva všem národům a občanům
tohoto státu možno dospěti k národnímu smíru
K takovému smíru jsou Čechové též vždy ochotni.
Čeští poslanci budou z těchže důvodů, z nichž
hlasovali proti pilnosti, hlasovati též proti zatímnímu
rozpočtu. (Hlučná pochvala.)
Po vývodech posl. Horského a doslovu prince
Liechtensinina schválen zatímný roz poče
ve 2. a na to ve 3. čtuní.
Konec schůze o 11. hod. v noci. Příští bude
zejtr a dopoledne,
Politické zprávy domáci.
V Praze, 15. prosince. (Vlašská uni
versita.) Universitní otázky stejně jako n
rodnostní spory nescházejí v Rakousku s pro
gramu každodenni veřejné diskuse. Máme če
skou universitní otázku na Moravě, mají svou
otázku haličtí Rusové, Slovinci, Chorvaté a o
několika let i Vlachové. V sobotu stal se halič
ský místodržitel dr. Boprzyňski předmětem úto
ku všepolských studentů, poněvadž se u vládí
přimluvil za zřízení dvou nových mimořádných
maloruských stolic při lvovské universitě. Dne
všechny haličské listy mají úvodníky o univer
sitě, hájí polského rázu university lvovské, al.
nevzpirají se už zřízení samostatné university
ruské, přejíce si pouze, aby byla úplně oddě
lena od university polské, jež má býti uchrá
něna od utrakvisace.
Posl
Drtina
Čecho
Němec
Liechtensinin
Rus
Chorvat
Vlach
doktor
Boprzyňski
Praha
Rakousko
Čechy
Morava
17
article
Ve Vídni mají současně starost s práv ni
ckou fakultou vlašskou. Tvrdilo se
v posledních dnech, že vláda se rozhodla zřídit
vlašskou fakultu v některém vídeňském před
městí. Tato pověst přiměla dra. Adlera a po
slance Pittonia, aby jako zástupci sociálně
demokratické strany nlavštívili bar. Bienertha
a vyzvěděli, co je na pověsti pravdy. Sam
soudí, že vlašská universitní otázka rozřeší se
definitivně jen tehdy, bude-li nová fakulta zři-
zena v Terstě. Bar. Bienerth odvětil depu-
taci, že vláda se vlešskou universitní otázkou
teprve zabývá a nijakého rozhodnutí ještě ne
učinila. Vezme prý v úvahu také důvody, jež
socialisté uvádějí ve prospěch Terstu.
Proti Vídni jako sídlu vlašské právnické
fakulty jsou však i křesťanští sociálové a sice
z důvodu, který zajímá i nás Čechy. Zřídí-li se
prý vlašská fakulta ve Vídni, prolomí se
tím zásada, že ve Vídni smí býti vyučovacím
jazykem jedině něměina a pak už nebude n
delší dobu možno vzpírati se ve-
řejným školám s vyučovacím jazy-
kem českým. Pánové, rozhodující ve Vídni
jsou prý tedy povinni vystoupiti co nejrozhod
něji proti umístění vlašské fakulty ve Vídni.
Adler
Bienerth
Sam
Čecho
Vídeň
Terst
sociálno demokratický strana
bar
18
article
V Praze, 15. prosince. (Napjato st
vuherské koalici.) Uherské koaličné vlá-
dě zbývá provésti už jen poslední bod převza-
tého programu, volební opravu, načež má dle
úmluvy, uzavřené v dubnu 1906 s korunou,
ustoupiti vládě definitivné. Jest pochopitelno, že
Wokerlovo ministerstvo nemá mnoho chuti
dobrovolně se prohlásiti za mrtvé a proto při-
pravuje půdu, na které by se po volební opravi
mohlo ujati vládních otěží jako ministerstvo de-
finitivné. Půdu tu má upravviti sloučení všech
tří koaličných stran v jednu novou, velikou
vládní stranu. Strana neodvislosti připouští fusi
všech stran jedině s podmínkou, že 1. ledna
1911 vstoupí v život shmostatná uherská cedu-
lová banka, proti níž však je zásadný odpon
v Andrássově stráně ústavní. Vzdá-li se ústavn
strana odporu, nebude pranie překážeti fusi
volební oprava se vyřídí hladce a koalice po-
volí též zvýšen, počet rekrutů. Setrvá:li všal
ústavní strana ve svém odporu, je rozkol v ko-
aliei nevyhnutetny. v
Je však málo naděje, že ústavní strana
změni své názory na samoštatnou banku. Vši
chni její výnikající politilové přednesli věcné
důvody proti samostatnosti. Tyto dní vyslovil s
proti ní i bývalý ministr fmnancí Luka c
Pravil, že nepochybuje o možnosti, zřiditi samo
statnou banku; ale nová banka bude Uhrám n
škodu. Nynější rakousko-uherská banka je prý
jediná společná instituce, která přináší Uhrám
užitek a nevyžaduje na nich nijakých oběti
Bylo by hloupé, odhoditi to jediné z. společných
říšských věcí, co je Uhrám na prospěch. Samo
statná cedulová banka zhorší postavení Uher
poněvadž zdraží peníze a uherský průmysl te
prve nebude s to konkurovati s průmyslem za
hraničným. Lukacs je dokonce přesvědčen, že
samostatná cedulová banka, i když si ji strana
neodvislosti vynutí, nebude míti dlouhého
trvání.
Wokerlův
Uher
Lukacs
Praha
Luka
Uhry
lová banka
19
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 15. prosince.
Nový sultán marocký.
Uznání Muleje Hufida jako legitim-
ního vládce v Marokku má se státi kolektivním
listem v Tangeru pověřených zástupců cizíek
vlád, který bude poslán do Fezu. Dřivější sultár
Abdul Aziz, který zamýsli trvale se usídlt
ve vile nedaleko Tangeru, podnikne dříve cestu
do Mekky-
Stead a německý císai.
Proslulý anglický žuraalista William Stes
napsal svým známým temperamentním a krásným
způsobem článek o Vilému II. a prohlásil, že
panovník, který se nalézá v tak příkrém o-
poru s míněním svého lidu (pisatel naráží na
boerskou válku), neměl by míti práv
rozhodovati o válce a miru. Tente
článek vyvolal rozhorlení německých žurnálů.
Zejména »Köln. Zeit.« se rozkatila na angli-
ckého publicistu. Německý list obrací se ostře
proti kritice Steadově, ujišťuje, že Německo má
mírumilovné úmysly. Rozhodně zavrhuje tvrzen
Steadova. »Nedovolujeme«, píše německý žurnál
dopáleně, »žádnému cizinci, aby se plet
do poměru německého národa k e
saři a ohražujeme se rázně proti tomu, aby
Stead rozséval v nás símě nedůvěry a nesváru
Co mají mezi sebou německý národ a cisah
k vyřizení, po tom nikomu nic není. Kdo se do
našich soukromých národních věcí chce vměšo-
vati, ten si musí dát libiti, že mu odpovíme
zřetelným »Hands off«.
Hollandsko proti Venezuele.
Dle telegramů včera již do Berlína došlých
zahájilo v neděli nizozemské vá-
lečné loďstvo boj proti loďstvu
venezuelskému. Nizozemský pancéřový
křižník »Geederlande zajal před zá-
livem Puerto Cabello venezuel
skou pobřežní hlídkovo u loď ,Alix
mužstvo její vysadil na břeh, na lodi pak vztyči
nizozemskou vlajku. V Caracasu je pr
připravena revoluce.
Aziz
Stead
Stes
Vilém
Köln
Steadův
Praha
Maroko
Tanger
Mekka
Německo
Venezuela
Berlín
Caracas
Puerto Cabello
20
article
Politické schůze a veřejné projevy
Politické schůze a veřejné projevy
Z Jindř. Hradce. Zdejsi polilický spolek, gremiun
obchodníků a všechna živnostenská společenstva
svolaly do sálu Měšťanské besedy schůzi městskýci
voličů, v níž za předsednictví pana JUDra. Karl
Šedivého zemský poslancc pan Karel Mert po
jednal o minulém zasedání zemského sněmu,
původu německé obstrukce, o osnovách zákonů n
změnu volebního řádu, o živnostenském sdružen
atd. Svou obsáhlou řeč zakončil výzvou na souslie
dění a semknutí se všech českých poslanců na říšsko
radě v pevný šik k odražení nepřálelských úloků.
Resoluce, v níž jest zahrnut tento požadavek
byla přijata jednomyslně.
V druhé části své řeči pan posl. Mert pojedna
o vládou projektovaném starobním pojišťování. Par
C. Kohoušek navrhl resoluci tohole znění
Osnova zákona o slarobním a invalidním poji
šťování budiž změněna, doplněna a obsahujž násle
dující zásady;
I. Pravidla, platná pro pojišťování dělnictva, bu
tež zavedena také pro samostatné živnostníky,“
sice: žádá-li se u dělnictva nejen zajištění reníy
pro případ stáří — nýbrž i pro případ invalidity
musí se rovněž žádati u živnostnictva, řemeslnictv
a obchodnictva zavedení renty nejen pro případ slár
ale i pro případ invalidity
II. Renta budiž ve všech případech vyměřen
v takové sumě, aby doslnčovala k uživení samostat
ného živnostníka a jeho rodiny, jak v případu stáří
tak i invalidity
III. Ustanovení, že povinnému pojištění starob
renty nepodléhají samostatní živnostnici, jejichž pří
jem přesahuje ročně K 2400, aneb ti, kteří zaměst
návají pravidelně více než dva dělníky, budiž z osno
vy vyloučeno.
JUDr
Šedivý
Karel Merta
C Kohoušek
Jindřichův
Hradec
21
article
IV. Osnova budiž na radě říšské vypracována —
správa však projektovaných pojišťoven odevzdán
budiž správám zemským.
Shrnujíce veškeré tylo požadavky v jeden celek
žádáme svého poslance na radě říšské p. Mag. P
Františka Žemličku, by společně se všemi českým
poslanci o to se zasadil, aby zde uvedené požadavky
naše do osnovy o starobním a invalidním pojišťován
pojaty a pokud možno uzákoněny byly
Po přijetí této resoluce vzdal pan Karel Rěmle
zvláště jménem živnostnicíva panu poslanci diky
jemuž projevena i všeobecná důvěra.
Ze Sadské. Městská rada v Sadské, uvaždjíc
neblahých poměrech celého českého národa, vybíz
veškeré poslance české bez rozdílu stran, aby nynější
budoucí vládě v každém směru kladli všemožn
obtíže do té doby, dokud stanné právo v Praze ne
pude zrušeno, dokud o české menšiny nebude zá
konně postaráno a dokud nezaviádne úplná rovno
právnost jazyka českého v celé oblasti koruny české
Josef Kříž, starosta.
Z Říčan. Okresní zastupitelstvo Hčanské ve val
né schůzi, dne 12. t. m. konané, usneslo se jedno
myslně přistoupiti k povšechnému protestu měs
českých proti vyhlášení slanného práva v Praze
žádá, aby bez průtahu tato nezasloužená pohant
českého národa oyla odčiněna.
Zároveň bylo jednomyslně protestováno prol
soustavnému utiskování českých menšin školských
v uzavřeném území.
Okresní zastupilelstvo žádá Český klub poslane
cký, aby vyvodil nejkrajnější důsledky z jednán
dolyčných činitelů.
Mag
Žemlička
Rěmle
Kříž
Sadská
Praha
Říčany
Český klub poslane
22
article
Z Michle. Občanský politický klub v Michli n
schůzi, dne 2. prosince 1908 konaně, rokoval c udá
lostech politických od nastoupení koaliční vlády
bar. Becka i dospěl k plesvědčení, že nacionální ne
návist Němců v zemích koruny české proti přísluš
níkům národa českého stále se stupňuje a šíří, takže
Čech nemůže již v celém obvodu vlasti své nalézt
právo v jazyku svém pro revoltu c. k. soudců, klet
zákony, jichž ochránci býti mají, šlapou, Čech ne-
může v celém obvodu vlasti své nabýti vzdělání v ja
zyku mateřském, ač mu to zákony zaručeno jest
hi
prolo, že jest Čechem.
V poslední době i na půdě ryze české lak zva
nými „bumly“ své špatně vychovaně mládeže pro
vokují Němci klidné občany král. hlav. měsla Prahy
a ničí jich obchody a živnosti.
To vše děje se za asistence a pod ochranou, c. k
ozbrojené moci i c. k. úřadníků a za spolupůsoben
příslušníků národa českého v ministerstvech i v po
slanecké sněmovně říšské rady, kde poslanci národ
českého hlasy svými pomáhají c. k. vládě vyřize
vati jednu nezbytnost slátní za druhou.
Vyzývá proto politický klub všechny poslane
národa českého, aby, nechtějí-li připraviti se o dů
věru svého voličsiva, odepřeli veškerou svou pomo
vládě jak v ministerstvech, tak i v parlamentě, do
kud vláda nepostará se, aby stätní základní zákony
z r. 1867, jakož i ostatní zákony 2 rovnosti jazyků
národů všech království a zemí na říšské radě za
stoupených všemi c. k. úřadníky náležité respekto
vány a plněny byly. J. Runčík, předseda, Václav Ší
jednatel
Beck
Němec
Čo
Čecho
J Runčík
Václav Ší
Michle
Čechy
Praha
23
article
Vyznamenání vystavovatelů
Vyznamenání vystavovatelů
na jubilejní výstavě obvodu ob-
chodní a živnostenské komory
v Praze r. 1908.
(Pokračování.
Třída VII. Dopravnictví a třída XIII. Inženýrstvía
stuvilelství.
Hors concours: Král. hlavní město Praha
Čestný diplom: C. k. ředitelství státníc
drah v Praze, zemský výbor pro království české
odd. pro stavbu místních drah, c. k. ředitelství poš
a telegrafů v Praze, komise pro kanalisování Vitavy
a Labe: 1. expositury pro stavbu vodních cest. 2. ex
positury regulační komise pro král. české, 3. hydro
grafické oddělení c. k. míslodržitelství, firmy Lanna.
technické kanceláře zemědělské rady pro král. české
exposice rakouského Lloydu.
Diplom zlaté medaile: Exposice zem
ského výboru král. českého oddělení pro stavby po-
zemní, mostní a silničné, koleklivní exposice spolke
»Manes« v Praze, exposice Dunajsko-vitavsko-lab
ského komitétu, exposice Středolabského komitétu
exposice elektrolechnického spolku, exposice prof
dra. Picka, exposice prof. Zdeňka Schuberta ze Sol-
dernů, exposice M. Blechy, architekta v Praze, ex
posice prof. dra. Pulije, V. Nekvasila, architekta
v Kariíně, J. Rechziegla arch. a stav. v Praze, a
Richtra, stavitele v Praze.
Diplom stříbrné medaile: exposic
O. Havla, inženýra v Praze, Spolku posluchačů inže
nýrství na c. k. vysoké škole lechnické v Praze
»Austro Americani«, R. Bendelmayera, architekta
v Praze, Klubu za »Starou Prahu«, bratří Kavalírů
architektů v Praze, Jos. Kopeckého poradní a pro
jekční kancelář na Smíchově, F. Šamonila, architektn
v Praze, B. Bořkovce, aut. inž. na Král. Vinohradech.
Král
Lloyd
Picek
profesor
Schubert
M Blech
doktor
Pulij
V Nekvasil
J Rechziegel
Richter
O Havel
Americani
R Bendelmayer
Kavalír
F Šamonil
Bořkovec
Ing
Praha
Kariín
Smíchov
živnostenský komora v Praga
Lanna . technický kancelář zemědělský rada pro král
Jos
24
article
A. Kaldy, c. k. inž. v Praze.
Diplom bronzové medaile: Exposic
spolku posluchaů strojního inženýrství na c. k. české
vysoké škole technické v Praze, Josefa Špitalského,
úřad. oprávněného geometra v Německém Brodě, Jos,
Schüllera, zednického mistra v Ustí nad O.I., firmy
Lehký a Dahinter, podnikatelství staveb v Praze, dra
F. Prochůzky v Praze, okresního výboru karlínského
okresního výboru haberského, okresního výboru chru
dimského a okresního výboru kouřimského.
Hors concours: L. G. Bondy v Praze, Adol
Orlik v Praze, Holevšovský a Řivnáč v Praže, Jilj
Kriner a synové v Praze, Laurin a Klement v Mlad
Boleslavi, Singer a spol. v Praze, A. Bahlsen, velko-
obchod se semeny v Praze.
Diplom za zvlášť vynikající ob
chodní zdatnost. Svoboda a Hynais v Praze
M. L. Bachar a syn v Praze, V. J. Rott v Praze.
Richard Sembrich v Praze, B. Fr. Zrnka v Praze.
Glugowski a spol. v Praze, H. Rödl v Praze, Antonín
Kumpera v Praze, V. Prášek v Praze, Jan Pilai
v Oberlaa, Vendelin Formánek v Praze, Heller a Schille
v Praze, F. Macháček a spol. na Král. Vinohradech.
Alois Brey v Karlíně, J. Nef v Praze, stálá výslava
a tržnice řemeslných výrobků v Praze, V. Štaněk
v Praze, Jan Stoupa v Praze, Jachím Vedeles v Praze,
»Zádruha« v Praze, Robert Ender v Praze, Gustav
Irmenbach v Praze, Jindřich Vaněk v Praze, Mar
Pleschner v Praze, Weigner a Metzel, Otakar Čihál
A Kalda
Ing
Josef
Schüller
F Prochůzky
L G Bond
Řivnáč
Laurin
Klement
Singer
Hynais
M L Bachar
V J Rott
Sembrich
H Rödl
Kumpera
V Prášek
Pilai
Heller
Schill
F Macháček
Král
Brea
J Nef
V Štaněk
Stoupa
Ender
Vaněk
Metzel
Čihál
Praha
německý Brod
Jos
Ust nad O . I
Mlad Boleslav
Oberlao
Karlín
český vysoký škola technický v Praga
karlínský okresní
Adol Orlik
Jilj Kriner
Vendelin Formánek
Jachí Vedele
Gustav Irmenbach
Mar Pleschner
Holevšovský
Weigner
25
article
v Praze, B. Knobloch v Praze, Oto Podvinec v Praze.
P. Arnoldt v Praze, Lih. Ronec v Praze, L. Schiller
v Praze.
Diplom za záslužnou obchodní čin-
nost: luženýr Miroslav Stöhr na Smíchově, Uirych
a Bauer v Praze, J. Kraus na Král. Vinohiradech,
B. B. Cerník v Praze, St. S. Betlé na Král. Vino-
hradech, Schill a spol., L. Gtöschl v Praze, L. C.
Halphen v Praze, Jaroslav Herold v Praze, A Babica
v Praze Botyslaví, K. Heller a spol. v Praze, Frant.
Sch'ögel v Praze, Josef Vrba a spol. v Praze, L Cís
v Praze, R. Polák v Praze, PhMg. V. Boháč v Praze.
Anna Peroutková v Praze, O. Srbek v Praze, Gara-
bella a spol. na Smíchově, Richard Fiala, Praha II-
v Ústí nad Lab., J. Hladik v Praze, Běla Čambalová
v Praze, Judita Čechvalová v Praze, Anna Kubalová
v Praze, Kateřina Judošová, Josef Madunický v Praze,
Artur Gob et v Karlině, Pick a spul. na Král. Vino-
hradech, Frant. Pokorný v Praze, Josef Hora v Praze.
Moser a spol., Novoveská kyselka v Praze. V ad. Vaněk
v Karlíně, Karel Piek na Král. Vinohradech, Karel
Kouklik v Praze, Pavel Rotler, Josef Penc, Božena
Ryplová v Praze, Marek Krása v Praze, J. k lemperer
v Praze.
Knobloch
Podvinec
P Arnoldt
L Schiller
Stöhr
Uirych
Bauer
J Kraus
Král
Betlý
Schill
L Gtöschl
L C
Halphen
Jaroslav Herold
Babica
K Heller
František
Vrba
V Boháč
Peroutková
Fiala
J Hladik
Čambalová
Kubalová
Judošová
Josef madunický
Gob
Karlin
Pick
Vaněk
Piek
Kouklik
Pavel Rotler
Penc
Ryplová
Krása
Praha
Smíchov
St . S
Praha Botyslavit
Gara
Ústí nad Laba
Karlín
L Cís
O . Srbka
Praha II
Josef Hora
Moser
Lihlava
PhMg
26
article
Sbor obecních starších král. hlav.
města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav.
města Prahy
vyřlzuje rozpočet obecní na rok 1909.
Praha
27
article
Před zahájením schůze sboru konaly porady oba
početně nejsilnější kluby a sice svobodomyslnýi
staročeský. Jednalo se o pronájem mísinost
v obecním paláci kdysi hr. Sylva -T a-
roucey, dále o rozpočtech obecních a zejména
o návrhu na uzavření nové výpůjěky obecn
k uhražení schodku investičního v obnosu 5,636. 183
korun.
Ve staročeském klubu byla provedena
volba důvěrníků (parlamentní komise), do níž zve-
leni pp. dr. J. Vlček, K. Vlček, dr. Štych, dr. Šupich,
Jirousek, Blecha, red. Hansl, dr. Růžička a dr. Srb.
Jednání sboru zahájil p. statosta dr. K. Gro
o 1/45. hod. odpol
Lože a galerie byly velmi hojně navštiveny
Přikročeno ku projednávání předchozich
rozpočíů zvláštních fondů
Relerenlem byl vrch. ředitel účiárny p. Floinnia
Fond ústavu chudých má potřebu 367.274 K
úhradu 111971 K. Fond pro zamezení pouliční že-
broty polřeba 44.042 K. Na chudobinec u sv. Bartolo-
měje je petřeba 272.678 K, pro chorobinec na Kar-
lově 135.244 K. Ústav maanželů Olivových má potřebu
76.639 K, úhradu 76.688 K
V rozpravě uvedl p. ob. st. Náhlovský, že zří-
zení chudinské jest jedním z nejdůležitějších zřízení
obecních. Olázka bytová souvisí těsně s otázkou
chudinskou. V posledních lelech nastala veliká nou-
ze o levné a zdravé byty; věc tato nebyla však
dosud žádné komisi ani žádnému referátu přidělena
doktor
J Vlček
K Vlček
Štych
Šupich
Jirousek
Blech
Hansl
Růžička
Srb
K Gro
svatý . Bartolo
Olivův
Náhlovský
Kara
SylvaT
28
article
Otázka pojišťovací je stejně důležita, ale bylo
j dosud poměrně málo péče věnováno. V poslední
době objevila se ve veřejnosti nová předleha zákona
o slarobním a invalidním pojišťování. Ale předloha
tato má mnoho vad a nedostatků a je v nynější sve
podobě nepřijatelna. Chudinství pražské je vedeno
dle nejlepších vzorů, ba mohlo by v některých ohle-
dech samo býti vzorem jiným městům, ale ve smyslu
ideálném daleko ještě pokulhává za úkolem luštění
otázky sociální. Čelední pokladna měla by lěčili one-
mocnělé služky ambulantně. Řečník navrhuje, aby
v nejbližší době vyzvány byly obce sousední, aby
se seskupily, zvolily své delegáty, kteří by společne
se zástupci obce pražské se radili účelně o řešení
olázky chudinské pro velkou Prahu. — Dále řeční
upozerňuje, že na Karlově není dosud provedeno
ohraničení pozemků erárních a táže se, jak pokročilo
jednání o zakoupení pozemků, sousedících s úslavem
sv. Barioloměje
Pan ob. st. Břoznovský míní, že tylo záležilosli
patří vlastně do sociální komise a poukazuje k tomu,
a přípojují se oběslkých, hohalých. předměstí vázne
otázky, dlužno vzpomenouritom-nské
e k soclální demokra«.
Břoznovský
Praha
Karlov
29
article
každou chvili činí obci pražské výtky, že se nedo-
stalečně stará o chudinu. Když poslanci télo strany
jsou v Praze, pořádají schůze a v nlch výtk
pronášejí nikoli vládě, nýbrž obci, že má málo blaho-
volnosti pro chudinu. Z rozpočtu obecního jest však
vidno, že tyto výtky nejsou správné. Co činí obee
pražská pro chudinu, podobného připadu nenalezne
se v žádném městě v Evropě. Ať sociální demokrate
ukáži, jak oni se o chudinu budou slarati. Oni už
měli některé obce, ale v těch zkrachovali! Vím. že
mě za to „Právo Lidu“ napodne, ale tím budu ozna-
čen řádným člověkem, kdyby mě chválilo, byla by
to pro mne hanba. Praha ročně vydává pro chudia-
ství 700.000 K a to je nulno otevřeně těm pánům
sděliti
Pan ob. st. Katalický doporučoval, aby v ústavě
manželů Olivových byla zahájena důkladná úspora.
Na to rozpočty chudinských fondů byly schvá-
leny.
Pronájem místnosti v paláci dřívo
hr. Syiva Tarouce
Katalický
Olivův
Praha
Evropa
30
article
Poněvadž byl sbor kompetentním k usnášení se.
předložil p. starosta dr. K. Grož ku projednávání
návrh rady měsíské, aby p. Alfonsu Fériaudov
pronajato bylo 8 místností v prvém patře a vinný
sklep v obecním domě čp. 852—II. na Příkopě (býv
palác hr. Sylva-Tarouccy) na dobu 3 let od 1. listo-
padu 1908 za roční nájemné 12.000 K mimo 63% po-
platek z nájemného.
Proti návrhu veli živě promluvil p. ob. s
V. Štěpánok (státoprávní pokrokovec). Uvedl, že okol-
nosti věcné a zejména národní jsou proti návmu
rady městské. Prohlašuje, že nemluví z nějaké osob-
ní nesympalie, když uvádí, že není dosud známo.
zda pan Fériaud dostane vinárnickou koncesi: zda
dokázal, že je příslušníkem tohoto státu? Mohlo b
se státi, že mu dnes sbor míslnosti zadá a on konces
neobdrží, v jaké pak bude nepříjemné situaci! Roz-
hodnějšími jsou důvody národní a politické.
Nyní přibyl nový potent a sice Národní radn.
Nechce dokazovati, co znamená Národní r-
da — a co by znamenati měla a mohla! (Hlučný
souhlas.) Jesti nejeví činnost, jakou by měla, přec
jest jen našim malým domácím ministeriem. Její
zástupcové přišli na radnici: dr. Kramář a dr. Šolc,
žádati o pronájem místností v obecním domě pro
Národní radu. Palác byl koupen také z důvodu
zachování českého rázu Příkopu, ale
tento důvod se špatně praktikuje. Je tam policejní
expositura, zatčení jsou tam po stech voděni, krámy
jsou dvojjazyčně označeny — to je
podivná representace českosti!
doktor
Fériaudov
Taroucca
V Štěpánok
Fériaud
Kramář
Šolc
obecní dům pro národní rada
obecní dům
31
article
Řečník uvádí, že Národní rada podala svoji žá-
dost v době, kdy Praha byla pod stanným právem.
Toto právo bylo sice zrušeno, ale proti Čechům
Národní rada žádala o nájem v obecním paláci v do-
bě, kdy český jazyk z velké části království je vy-
puzován. Všem těm nepřátelům měla se dáti odpověd
tím, že se Národní radě měly pronajati místnosti
v obecním paláci na Příkopě. Řečník navrhuje,
aby o návrhu rady městské přešlo se
k jednacímu pořadu a aby místnosti ony byly
pronajaty Národní radě za nájemně 6000 K ročně,
konečně aby hlasováno bytlo dle jmen. (Hlučná po-
chvala i na galerii.)
Pan ob. st. dr. Ježábek uvedl, že obec koupila
palác z ůvodu zachování starobylé slavitelské pa-
mátky a aby se stal národním palácem českým. Nyní
se má obec postarati o to, aby sem nesly se kroky
všech věrných Čechů, zde mají být vítání drazí ho-
sté naší a zde máme na horkém území Příkopu zřídit
pevnost proti pevnosti! Tak žádá naše veřejnost
dnes, v době nejurputnějšího boje za naše prával
Rtečník souhlasí s návrhy p. V. Štěpánka.
Pan ob. st. Kukla uznává rozpaky mnohých
obecních starších, kteří nevědí, pro ce se nozhod-
nouti. Doporučuje, aby Národní radě byly opatřeny
represenlační místnosti.
Pan ob. st. Čížek uvádí, že setrvává na svém
dřívějším prohlášení, které pronesl proti pronajatl
místností za vinárnu.
Pan m. r. dr. Pík praví, že předvídal tuto různost
náhledů a proto již pedem žádal, aby celá záležitost
byla odročena. Obecní slarší nemají nyní volné pole
k rozhodováni, poněvadž se o věc přiliš angažovala
verejnosl, která prý nyní pojednou hledí vykonávat
Čecho
doktor
Ježábek
Příkop
V Štěpánek
Kukla
Praha
národní rada
obecní palác
32
article
Třída XXIII. Obchod.