ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 690cef50-7632-11dc-a76a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 177, place 34, org 10, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
16. prosince 1908. Číslo 346.
4 article
znichž po 25 roků německá univer- sita pražská štědrou podporu brala Však slyšte ten pokřik našich sousedů! Na- jednou chtějí paritu! Považují patrně dřívější poměr a štědrotu vládní k sobě za dávnou zvyk- lost, na kterou mají právo, a prof. Ba chmann spěchá do Vídně žádati stejný obnos pro něme- ckou universitu. Jest proto třeba prof. Bach mannovi spol. poraditi, aby prohlédl důkladně předložený rozpočet a dobře si všiml, zda není někde těch 700.000 K, které české universitě více se dá- vají na nutné stavby, vyváženo pro německé university. Bude-li spravedliv, přizná, že stej- ný obnos (700.000 K) vřaděn jest do mimořádného výdání pro univer- situ vídeňskou. Z jednotlivostí zasluhuje zvláštní pozornosti řádný rozpočet české a německé lékařské fa- kulty, jichž přirovnání opět nejjasněji dokáže nepravdivost tvrzení prof. Sauera o „hýčká- nř“ českých universitních ústavů a o „dvoji- tosti“ české universily. Řádný rozpočet na německou fakultu činí 719.706 K, na českou fa- kultu, která má dva a půlkrát vice posluchačů, než německá, pouze 677.816 K. Rozdíl v neprospěch če- ské lékařské fakulty činí tedy 41.890 K. Toto minus pro českou fakultu jest stálé opakuje se v mnohem ještě vyšších obnosech po celých 25 roků. Jest proto třeba přihlédnouti, v kterých položkách řádného rozpočtu jest česká fakulta zkracována. První, kdo každoro čn ě tímto zkrácením jsou postiženi, jsou mimořádní profe soři české lékařské fakuky. Rozpočet jich uvádí při české fakultě 12 při německé 10. A opak jest skutečností: při české fakultě jich jest 8 a teprve ke konci roku (v říjnu) přibudou platy tří dalších, tak že jich bude 11. Dvanáctý existuje jen v rozpočtu.
profesor Bach Sauer Vídeň ský lékařský
5 article
Při německé fakultě jest 10 mimořádných pro- fesorů pro celý rok. Proto též činí náklad no německé mimořádné profesory 65.180 K, na české pouze 46.436 K, čili o 18.744 K méně. Sbor profesorský české lékařské fakulty měl by již jednou mimořádným krokem se zastat odstrkovaných mimořádných profesorů své f- kultyl Poučným jest počet sluhů na německé české fakultě; na této jich jest 11 (12.000 K) na oné 18 (18.000 K). Na německé fakultě zřízena jsou tři stipen dia a 600 K při kliniekých ústavech operačních, na české fakultě pouze dvě taková stipendia Na honorované učebné povinnosti (t. zv. Lehrauftrag) určen jest při německé fa- kultě obnos 11.200 K, pří české fakultě pouze 7800 K. Asistentů placených má méně, než polo- vičně frekventovaná fakulta německá 43 česká 38. Jak při české fakultě se utrhuje i zcela ne- palrný obnos, osvětluje tento příklad: pro obě lékařské (vnitřní) kliniky německé povoluje se dotace a 700 K, pro tyléž kliniky české pouze A 500 K ročně. Z těchto velka-n tuje ono minus pro českou Těkařskou fakultu zlacnyn vse 11.000 K se jevící. Znova třeba se tázati profesora a t. č. pro- zektora německé university Sauera: kde jes viděti „nadržování“ vědeckým ústavům če- ským, kde jest ta „dvejitost“ českých ústa- vů a profesorských stolic? Právnická jakulta česká má v rozpočtu řád- ném položku 186.402 K, německá 145.314 K Ve skutečnosti však jest vydání na obě fakulty stejné. Neboť vedeno jest v rozpočtu o 5 řád- ných profesorů při české právnické fakultě více. než jich ve skulečnosti jest, tak že odečteme-l příslušný obnos (39.360 K), zbude pro českou právnickou fakultu skutečné vydání 147.042 K. Celý onen obnos 39.000 K byl i v roce 1908 při české právnické fakultě ušetřen.
český lékařský fakulta český Těkařska univerzita Sauer
6 article
Fakulty theologické a kanceláře universitn (česká i německá) mají příbližně stejné vydání Zbývá tedy pouze fakulia filosofická česká. která má o 119.000 K větší položku proti něme- cké filosofické fakultě. Však ani z toho nemůžeme míti radost, neboť snadno tote plus vysvětlíme, pátrajíee v rozpočtu, nájemným, které čin při české fakultě 90.000 K, při ně- mecké pouze 560 K. To znamená, že a vysoká vláda velké Vaše zásluby patřičně uznají. »Já co osobní ctitel Vašich zásluh bychse z takového veřejného uznání Vašich zásluh těši a znamenám se Vašemu Blahorodí s obzvláštní úctou oddaný ...« K slzám dojat — když jsem já tak měkký člověk! — přečell jsem oba listy, vzácné do- kumenty naší veliké doby. Myslím, že se z nieh čtenář mnohému přiučí. A ježlo vůbec je známo. že takřka z každého mého řádku lze se něčemu přiučiti, a že vůbec již od minulého století pů- mám tudiž o lidstvo zásluhy nehynoucí; a ježto dále je známo ze začátku tohoto článku, že potřebnému dráteníku věnoval jsem 1. střevíce. úplně zánovní, 2 dva páry manžet, 3. klobouk sice obnošený, ale pro dráteníka dávno ješt dosti dobrý a 4. menší obnos peněz v hoto- vosti — —
7 article
Co jsem chtěl říci! To, že chápal jsem bolest šlechetného dárce cukrové třuny, velko- dušného přítele školství a lidumila, jenž zajistě nepřeje si býti jmenován, že chápu bolest jeho, když v minulých dnech smutný, zoufalý jeho zrak tékal a zmatené bloudil v seznamu vyzna- menaných . . . marně těkal, marně bloudil .. a když konečně velkodušnému dárci cukrové třtiny nezbylo jiného, než hořký, těžký, z hlu- bokosti duše jdouel povzdech: »Nic — pranie — zásluhy mé zůstaly nepovšimnuty !« Je mi ho srdečně líto a je mi lito i jeho zásluh, o nichž ve své krajní obělavosti, jež nezná překážek ni mezí, sám se tak nenuceně rozepisuje. Je mi ho líto pro jeho trpké zkla- mání, jehož se dožil za srou krajní šlechetnost a za své lidumilství — sám bych se přimlouval za to, aby mu tak zv. příslušnými kruhy po zásluze bylo uděleno, po čem tak práhne šle- chetná jeho duše: titulek nějaký. Kdyby v me moci bylo, sám bych mu s prominutím všech ostatních zásluh udělil titul »Vašnosti« na všední den, a velký titul »Vaše Existence« na neděle a svátky . .. B. K.
8 article
německá filosofická fakulta m pro svou potřebu dostatek vlast- ních budov a ústavů, kdežto česká ťilosofická fakulta si musí potřeb- né místnosti opatřovati nájmem v obyčejných domech. Toto faktum opět vyvrací báchorky Sauerovy o nádhernosti vypravení českých ústavů a dostatečně ospra- vedlňuje stavební položky, které v mimořádném rozpočtu byly pro českou universitu zařaděny. Neboť nájemné roční 90.000 K representuje jistinu 2,250.000 K a proto správa státní pouze z důvodů hospodářských zařadila pro stavbu ústavů české filosofické fakulty mimo- řádně obnos 450.000 K. Bylo dříve uvedeno, že řádný rozpočet na českou universilu na r. 1909 činí 1,711.888 K a na německou 1,575.912 K. Ono plus pr českou universitu je pouze zdán- livé. Neboť odečteme-li od onoho obnosu sumu 70.000 K, kterou průměrně ročně české universitní studentstvo na kolejném a poplatcíe odvádí více než německé a dále onen obnos na nájemné (90.000 K) filosofické fakulty, shle- dáme, že na skutečné potřeby če- ské university sle povoluje pou ze 1,551.888 K, tedy okrouhle o 24.000 K méně, než na universitu německou Při tom se nesmí zapomínati, že česká univer- sita měla na př. v r. 1907 v zimním semestru 4025, německá pouze 1617 posluchačů a že tento poměr trvá i nyní.
Sauerův německý filosofický fakulta český filosofický
9 article
Ze všeho, co dosud bylo uvedeno, jest pa- trno, že řádný rozpočet české uni- versity na r. 1909 opětně nikterak nevyhovuje skutečným potřebám této university, že jest absolutn menší než rozpočet na universit německou. Při upotřebení spravedlivého stejného měřítka pro obě pražské university, měl by činiti řádný náklad na českou universitu 3,500.000 K. Dle měřítka toho však se měří pouze universitám německým, z nichž na př. vídeňská má řádný rozpočet 3,962.000 K mimořádný 1,000.000 K, úhrnem tedy skoro 5 milionů K; má tedy vídeňská universita sama vydání pouze o půl druhého milionu menší, nž všechny tři slovanské university dohromady. A po všem tom odvažuje se ještě přijíti rektor německé university a psáti o „zhýčkané české universitě“ a upírati nám právo na druhou českou universitu! Po této není ovšem v celém rozpočtu ani stopy. Úvahy této nechť povšimnou si jednak čle- nové profesorských sborů české univorsity, jed- nak kluby poslanecké. Zde ani tam namnoze to nebude na škodu a může české věci jen pro- Prof. dr. O. Srdínko. spěti.
profesor doktor Srdínko
10 article
Pozoruhodný článek ,Berliner Morgenpostu“. Že se nepodařilo zdejší kasiňácké tiskově machinaci všechny studně veřejného minění v Německu otráviti, vysvitá z článku »B er- liner Morgenpostu«, jejž níže otisku- jeme z největší a nejdůležitější části přes ně- které jeho prohřešky proti dějinám minulost kulturu připisuje autor Němcům. Zatím jest známo, že probuzení a kulturní osvojení če- ského národa jest činem vlastní životní síly ná rodní proti germanisaci a až do dneška bojem proti vnucované německé kultuře. V článku nadepsaném »Heroické hlouposti — Češi a Němci« praví se: Že události v Praze využitkovány budou od pra- porečníků nacionalismu, aby si daleko od rány nade- klamovali trochu laciných vavřínů, to se mohlo oče- kávati. U nás v říší může se státi svobodě a právu bůh ví jaké příkoří — a žádný třímatel praporu nedá se na šancích viděti, ale proti nepříteli, který není přítomen, ale několik set kilometrů vzdálen, už jest možno odvážiti se býti »teulsch und frei«, ovšem že nikoli bez vysokého úřadního dovolení a bez ohledu na vše, co se sluší a patří, totiž n a mí- nění vládní. Tak konalo se v neděli shro- máždění sludentů a profesorů a nyní objevili se na jevišti také německo-nacionální kupečtí pomocníci, aby Němcům v Praze prokázali medvědí službu laci- ného rozčilovacího rumlu.
Němec Čech Německo Praha Berliner Morgenpost
11 article
Nechceme li celý česko německý konflikt roz- řediti řadou neplodných historických vzpomínek nesmíme se příliš daleko pouštěti do dějin, nýbrž nutno postaviti se na půdu přítomnosti a zkoumati. které mravní a kulturní síly dnes jsou s to vyvi- nouti vliv na výsledek konfliktu. Nebynoucí sláva zůstane vždy Němcům (mI) z toho, že češství z nej- hlubších hloubek asijské poroby vyvedli na výšl. na kteréž češství se svými bývalými učiteli v soutěž vstoupiti se odvažuje. Německé výchovné (lD) dílo podařilo se až po jistou mez a jest zapsáno na stránce německého úvěru, pokud Němei jsou dosti velkomyslnými přáti svým kulturním chovancům emancipaci, jíž se tito domáhají. Tato emancipace jest prostým následkem kultury, kterou Češí od Němců přejali, neboť každá kuitura podmiňuje jisté kulturní právo, kteréž se od počáltku svělových dějin vždy proti kolonisatorům stavělo, kdykoli lito byli tak neopatrnými, že činili nárok na trvalé podrobení se nově kultivovaných jako na odměnu z vděčnosti. Češství, z nejhiubšího ponížení po vstavší, rozpomenulo se své národnostní svébytnosti a žádá pravo svého jazyka, poněva dž jazyk jest nejdrahocennějším stat- kem každého národního společenství. Každý Němec, který svou vlastní národní hodnotu v srdci nosí a důstojnost své národnosti pociťuje, bez hlasitého vychloubaní a chvástavého vyvyšování bude to pociťovati jako bo lestnou urážku lidské důstojjnosti loupt-li se jiným národům sva tos jejich jazyka a jich podání. Každý šle chetný patriotismus zachází právé tak šetrně s cizími národními hodnotam jakož jest odhodlán svůj vlastn národní statek hájití do poslodn kapky krve.
Němec
12 article
Jenom kříklouni chauvinismu, kleří vlast vždy mají na jazyku a nikdy v srdci, jsou dosti surovými. jiné národy zlehčovati a jimi oohrdati Ku pravé lásce vlastenecké náleží notná část kosmo- politického ducha, který v člověku především člověk si váží a podle toho i jeho národnostním zvláštno- slem volné dráhy poskytuje. Tím však nemá niklerak býti řečeno, že páni Češi v Práze dýchají duchem šlechelného patriotismu Naopak zdá se, že splácejí touže mincí chauvinistické surovosti, jakou sami druhdy přijali. Příčí se všnk zdravému rozumu, vystupují-li pražští Němci proti českému bouřlivému nacionalismu s aspiracemi, kte- réž se s dnožními poměry nikterak nesnážejí. Žijet v Praze mezi 225.000 obyvateli (v pražském obvodu více než 14 mil. obyv.!) podle obcovacího jazyka 200,000 Čechů a jenom 20 000 Němců. Tento národ- nostní poměr doznává vzhledem ke slavu věcí za- jímavého osvětlení statistikou náboženství kleráž vykazuje 200.000 katolíků proti 19.000 židů a jenom 4000 protestantů. Tato čísla dávají na srozuměnou, že Praha není ani vyšehradem něme- ctví, lím méně hašton protestantismu. Vše, co Němci a prolestanti v Praze mohou žá- dati, jest naprostá rovnoprávnos s Čechy, kdežto každý panovačný nárok, z dějin odvozený, jest vývojem promlčen. Když se lakov muž, jake prof. Rötle, postaví před 2000 studentů vůči tomuto drtivému číselnému materiálu volá: „Bůh opatrujž německou Prahu!“ pak nenalézáme ani do- sti přiléhavých výrazů k označení tohoto nedostatku „úcty ka skutečnestem!“
Čech Němec Čecho profesor Rötle Praha Čechy
13 article
Kdyby se v Praze spor vedl výhradně jenom o právo a existenci tamní německé university, mohly by všechny sympatie státi po boku Němců, nebo tato universita jest kulturním činitelem, pro Němce cenným a Čechům neškodným. Jestliže však, a to se nyní děje, těmto demonstracím přikládá se vůbec povaha zášti proti Čechům, potom je t provokace, která se jeví počstné převaze českého obyvatolstva směšnou, ne-li rouhavou. P. prof. Röth nazval demonstrativní „bum!“ studentů který zavdal příčinu k výtržnostem, „heroickou hloupostí“ a připojil k tomu, že miluje takové heroické hlouposti. Nemyslíme, že by se ně- který pruský profesor odvážil „heroickou hloupost pruských státních občanů, kteří na ulicích berlín- ských pro poctivé volební právo demonstrují, označiti jakožto roztomilou. Vime, že by sta pruských profe- sorů každý sebe ostýchavější odpor proti ostnu pru- ské despocie odsoudilo nejkrutějšími slovy, i žasneme nad náplní mravního rozhořčení, kteréž se s jedné strany ujimá němectví v Če chách potlačovaného a s druhé strany vý směšně přezírá Poláky, jimž se odnímá nejen právo jazyka nýbrž i právo majefku a právo bez- pečnosti života v pruských dolech.
Němec Čecho Röth Polák Praha
14 article
Co nejrozhodněji nutno pak odmítnout lčení peměrů v ten smysl, jakoby v Praze naprot německé menšině stále česká většina, výhradně z „ln- zy“ složená. Výtržníky možno ovšem označovati běžném slova smyslu „luzou“ i v tom případě, r- krutuje-li se částečně z kruhů vzdělaných, právě tak. jako to byla luza, která před nedávnem v Berlině za noční doby za vedení akademicky vzdělaných kruhů ulice ohrožovala a jednotlivé židovské občany insultovala. Všeohecně vžak stují české obyvatel- stvo Prahy Ha kulturní výši, kteráž odůvodňuje čest- né vyrovnání trvajících sporů.“ Potud berlínský list, který patří k nejroz- šířenějším a nejoblíbenějším. Doporučujeme článek k bedlivému studiu rozhodujících našieh státniekých umělců domácích, kteří se domnívají když se Praze násilím vnuti buml, že j Praha německá, anebo že se německou stane
Praha Berlín
15 article Císařství německé a bouře v Praze.
Císařství německé a bouře v Praze. (Hlas francouzského publicisty.) Známý publicista francouzský p. André Chéradame, jenž řídí rubriku zahraniční politiky v jednom z nejrozšiřenějších žurnálo francouzských »Le Petit Journal« uve- řejnil pozoruhodný článek o pražských bouřích, který s povděkem můžeme citovati. Chéradame zmiňuje se o řeči kaneléře Bülowa, učinivšího zmínku o bouřích pražských a prohlásivšího, že vláda německá nehodlá se vměšovati do záleži- tostí rakouských. »Toto prohlášení oficiální«e píše Chéradame, »spočívá na spravedlivé zá- sadě, ale na neštěsti nesrovnává se nijakse skutečností, neboť více jak 10 let pangermani- stická propaganda provozovaná v Rakousku, je řízena z Německa pod shovívavou ochranou au- torit berlínských.« »Petit Journal« dále uváde vyzývavé řeči profesorů berlínské university proti Praze, kterou chtějí míti němečtí studenti a pro- fesoři německou a kteří hlásají, že povinnosti každého Němce je pomáhati bratrům za hrani- cemi. Deputace německých studentů, ozbroje
Chéradam Bülow Petit Němec Praha Rakousko Německo
16 article
Praze. Úřady němýcké nezabránily tomu a lze těžce nalézti skutek německé intervence, který by byl charakterističtější a politování hodnější. Co by řekli v Berlíně, v případě, že by na- staly ve Štrasburku nepokoje mezi sludenty fran- couzskými a německými, kdyby university fran- couzské delegovaly zástupce, aby zúčastnilis boje? Zajistě by kníže Bülow to nedovolil, což by bylo pochopitelné. A co pravdivé pro Štras- burk, je též pro Prahu. Chéradame píše dále »Praha byla kdysi povrchně germanisována, ovšem, ale od padesáti let české obyvatelstvo zaujalo opět místo, jež mu patřilo. Praha je město zeela české, kde Němci re- presentují stěží desetinu obyva- telstva. Ale Němci nechtějí se smířiti se stavem věci a jejich studenti svou zpupnosl nepřestávají denně provokovati lid český, který přírozeně konečně ztrati trpělivost. Mir nena- stane dříve v této části Rakouska, dokud ne- přijmou Němci co je nevyhnutelné, to je, za- měnění Rakouska oficialně německého Rakou- skem opravdovým, kde živly slovanské budou hráti roli politickou přiměřenou jejich počtu. Zatím kníže Bülow, bude-li chtít opravdu pra- covati pro mír evropský, učiní dobře, když své krajany prakticky, a nikoliv jen slovy, napo- mene k větší mírnosti a moudrosti.«
Bülow Chéradam Němec Praha Berlín Štrasburk Rakousko
17 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 119.) Ve Vídni, 15. prosince. (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Bienerthův kabinet dostal v pozdní hodíně noční od posla- necké sněmovny prozatímní rozpočet na první polovici pří- štího roku! Promlouvajíce na úvodním místě o tomto výsledku včerejší schůze, zaznamenáváme po- drobnosti z jednání- O 146. hodině večerní po hlasování dle jmen konaném, schválila poslanecká sněmovna 362 hlasy proti 55 pilnos prvního čitení zatímniho rozpočtu na první polovici roku příštího Hned potom schválila prostým hlasováním. ale také potřebnou dvoutřetinovou většinou pi- nost druhého a třetího čtení. Sněmovna byla — jak vidno z obou cifen — neobyčejně hojně navštívena. Nejen dole v zasedací sini, ale tnké v prvmm a druhém patře, kde bylo neobyčejně plno. Hlasováne dálo se za naprostého klidu. Toliko když bývalý ministr posl. Prášek položil za- mítavé svoje votum, ozvaly se na leviei hlasy: „Prášek ne?“ Bylo zajímavo, že bývalý český ministr hla- soval proti pálnosti zalímního rozpočtu hned po bývalém německém ministru Pnadovi, který hlasoval pro. Proti pilnosti zatiního rozpočtu hlasovalo jen 55 poslaniců, kteří se roztřiďují takto 24 agrárních Čechů, 9 členů Českého klubu, 11 českých radikálů, 3 Všeněmci, 2 realisté, posl dr. Markov, posl. Brejter a 4 disidenti moravští: dr. Bulín, dr. Frant, Sláma, prof. Smrček a dr Stránský.
Bienerthův Prášek Pnad Čecho doktor Markov Bulín František Sláma profesor smrček Stránský Vídeň poslanecký sněmovna
18 article
Hlasovali proti pilnosti zatímního rozpočtu tito poslanci: dr. Baxa, Bergmann, Breiter Bukvaj, Bulín, Buřival, Chaloupka, Choc, Čech, dr. Drtina, Dürich, dr. Fořt, Fresl, dr. Hajn Holý, dr. Horský, Hubka, Hyrš, Iro, dr. Jäger dr. Kaftan, Kalina, Klofáč, Kotlář Jos., Kotlái Václ., dr. Kramář, Kratochvíl, Lisý, Malik, dr. Markov, dr. Masat yk, Mazanec, Náprstek, Neu- mann, Okleštěk, Padour, Rataj, Reichstädter Rychtera, dr. Sláma Fr., Sláma Josef, Smrček dr. Srb, Srdánko, Staněk, dr. Stránský Adolí Suhrada, Švejk, Udržal, Velich, Vojta, dr. Za hradník, Zázvorka, Žemlička. Nepřítomni byli poslanci čeští: Brdlík, dr- Čelakovský, Čipera, dr. Fiedler, Kulp, Maštálku dr. Pacák, dr. Pražák, Rolsberg, Rozkošný Sablík, Sternberg, Svozil, Špaček a dr. Vrtal. Pro pilnost hlasovali tito poslanci češt. dr. Horský, dr. Hruban, Kadlčák, Ku- chynka, Myslivec Josef, My skivec Vá- clav, Pillich, Prokop, Stojan, Šaba- ta, Šachl, Šillinger, Šrámek, Thun Tvarůžek, Valoušek, Záruba a d Záček.
Baxa Bergmann Breiter Bukvaj Bulín Buřival Chaloupek Choc Čo doktor Drtina Dürich Fořt Fresl Hajn Horská Hubka Hyrš Jäger Kaftan Kalina Klofáč Jos Václ Kramář Kratochvíl Lisá Malik Markov Masat yk Mazanec Náprstek Okleštěk Padour Rataj Reichstädter Rychter Sláma František Josef Srb Srdánko Staněk Stránský Suhrada Švejk Udržal Velich Vojta Zázvorka Žemlička Brdlík Čelakovský Čipera Fiedler Kulpa Maštálek Pacák Pražák Rolsberg Sablík Sternberg Svozil špaček Vrtal Hruban Kadlčák Pillich Prokop Stojan Šabo Šachl Šillinger Šrámek Thun Tvarůžek Valoušek Záruba Neomann d Záček
19 article
Jak z télo statistiky patrno, byla delegane česká rozbita ve tři skupiny, z kterých jedra 50členná hlasovala proti rozp-o- čtu, druhá 16členná při hlasování nebyla, třetí 18členná, čílaje v ni také českého ministra, hlasovala pro rozpočet.. Rusové, vyjímaje dra. Markova, v y šl všichni před hlasováním, tolikéž ve- škeři němečtí radikálové. Celkem ne- bylo při hlasování 99 poslanců. Slovinci a Chorvaté zůstali ve sněmovněa hlasovali téměř bez výjimky pro pilnost, ba hlasovali také pro návrh posl. Kaliny ne hlasování dle jmen. To učinil národní sv av jihoslovanský, jakkoli před několika dny veřejně vyhlásil, že se usnesl proti v lá- dě na politice a taktice zdsadn o posičníl Nezachovali se jinak, než sl o ci- álně demokratický svaz, který dal posl. Pernerstorfrem, sotva tento byl zvo- len místopředsedou, ujišťovati, že jest jejich svaz jediným zásadně oposičním klubem.
Rus Markov Slovinec Chorvat Kalina
20 article
Dnes tento svaz hlasoval pro pilnos rozpočtu státniho třikráte: při prvním, při druhém a při třetím čtení. Dnes tento svaz ve své veliké většině pomáhal znásilňovati če- ské poslance. V oposici bylí Čechové téměř ducela sami Jenom jeden Rus, jeden Polák a tři Němci hla- sovali s nimi. Ostatní sněmovna celá lekla se strašáku, že bude říšská rada rozpuštěna, nebo uzavřena. Co nevyšlo, hlasovalo všechno pro pilnost. Češti argárníci praví, že jejich votum diktováno bylo zvláště zdráháním se bar. Brie- nertha svolati sněm královis tv českého. Věcná rozprava o zatímním roz- počtu protáhla se do půl 11. hod. no ční. O X11. byl rozpočet schvále také ve třetím čtení. Zejtra začne debal o pilném návrhu posl. prince Al. Liechten- steina v příčině neprodleného prv- ního čtení předlohy bosensko-hercegovské. Prv- ním řečníkem proti předloze jest posl. Malik, do beiu j Jest úmysl přikázati pozejtří tuto předlohu zvláštnímu 26člennému výboru. Z Vídně, 15. prosince. (K. k.) Předseda dr. Weiskirchner zabájil schůz o 11.20 hod. a po přečtení došlých spisů sdělil, že princ Liechtenstein změnil svůj návrh v ten způsob že vatímný rozpočet má býti ihned projednáván má býti o něm bez všelikého předběžného rokováni ve všech čteních definitivně usneseno. Sněmovna rokovala dál o pilném návrhu Liechtensteinově. Předseda udělil slovo posl. Prochaskovi k for málnímu návrhu a ten navrhl kon r nsly, což vy volalo hlučné protesty česk v a dikál a následujíel vřavu (viz vrěroi« »N. L.e) Hlavním řečníkem proti násr. : zvoíen posl. dr Adler, pro něj dr. Pergelt.
Čecho Polák Němec Al Malik doktor Weiskirchner Liechtenstein Liechtensteinův Adler Pergelt Rus Vídeň
21 article
Předseda dr. Weiskirchner volal posl Fresla a Lisého k pořádku, vyhrožujíce, že jim pošle účet za rozbita prkna od stolků. Způsobili prý zlomyslně škodu a dopustili se zločinu veřejnéh násili. (Trvalý bluk a výkřiky.) Posl. dr. Adler brojil za stálé pochvaly svých přívrženců proti českým radikálům, kteří ještě pře 12 dny při vyhlášení stanného práva v Praze měli důvod k uprotestu, ne však dnes, kdy je zrušeno Čeští radikálové byli spíš vinni, že k stannému právu došlo. Odůvodňuje stanovisko své strany k zatímnímu rozpočtu, pravil: Jsme dnes pro vyřízení rozpočtu, avšak ne můžeme vládě a nynější státní správě odhlasovati votum důvěry. Jako před 14 dny, trváme na tom, že pariament nesmí se dáli zkrátiti na svém právu a ve své povinnosti rokovat o rozpočtu, ani demagogií Klofače a jeho nezodpo vědné společnosti, ani demagogií nalevici sněmovny která celou čest německého národa soustředia na otázku, smějí-li studenti v Praze procházeti se n Příkopě nebo na Senovážném náměstí. Při těcht věcech jedná se o »symbol práva Němců v Praze-.
doktor Weiskirchner Fresl Lisý Posl Adler Němec Praha senovážný náměstí
22 article
Avšak toto symbolické jednání nesmí se hnáti ut tam, kde jeho provádění znamená nebuzpečí pro věc mnohem důležitější. Já osobné a celá moje strana jsme absolutně proti každému zák azu ba- rev. Kdyby v mé straně nastal podobný případ kdyby byla v sázce krise parlamentu a nebezpeč pro život na ulicích, poprosil bych své mladé sou- druhy, když byli vymezili a stanovili svoje právo aby po nějaký čas, než nastane uklidnění, tobot práva nepoužívali. Nejen že Němci studující tuto radu nedali, chtěl dokonce, aby zákaz bumlu byl zrušen a chtěli ně- kolik hodin za stanného práva v Praze se prochá- zeti. Když sociální demoktaté viděli, že Němci a Če chové se dali nezodpovědnými demagogy strhnout ke krokům, jež sami nechtějí, tu si řekli, že je nyn situace změněna Obraceje s
Němec Praha
23 article
proti agrárníkům řečník pokračoval: Ma ii býti valce zabráněno baron Aehrenthal vyprostiti se z dobrodružství, do něhož nás frivolně uvedl, musí míti vláda možnost. použíti všech prostředků, aby státy na Balkáně aspot dále nedráždila. V tomto okamžíku odpírati vládě. aby měla v politice obchodní na Balkáně volnou ruku, jest jednáním, které může nazvati jen zradou na zájmech Rakouska jako státu, zradou zájmu, klerý mají národové rakouští na tom, aby byl mír za ehován. (Hlučná pochvala sociálních demokratů.) V této siluaci třeba učiniti vše a ničeho neopome- nouti, aby se vládě ukázalo, že národové ra- kouští nehodlají prolévati krev pr Bosnu. Jen silné Rakousko bode uprostřed jem- ného arangementu, které obstaral pan Aehrenthal v Evropě, méně vydáno choutkám různých dipl- matů. Avšak k síle v politice náleží také vnitřní po řádek ve státě. Sociální demokraté nechtějí, aby par lament pykal za to, co zavinila nesvědomitost stra měšťáckých. Uspokojivé rozřešení otézky vlašské university je nezbytné. Irredenta nepotírá se v Terstu a Tri dentu, nýbrž v Rímě. Vysvobodme je, dejme rakou Jským Vlachům, co jim náleží, a bude irredenta po třena. Zřízení vlašské právnické fakulty ve Vídn není uspokojivým rozřešením.
Aehrenthal Jský Vlach Balkán Rakousko Bosna Evropa Terst vlašský právnický Ma ia
24 article
Oddělené projednání rozpočtové debaty jest ne- možným a proto sociální demokraté hlasují pr pilnost všech čtení, aváak s protestem proti porušování jednacího řádu. Čii tak, nechtějíce vydati parlament § 14. (Hlučná po- chvala a potlesk sociálních demokratů.) Předseda dr. Weiskirchner vyslovuje nej- hlubší politování nad neparlamentním jednáním jedné sněmovní skupiny. Je věcí většiny stran. chtějí-li provésti konec debaty. Ostatně i tato skupina bude moci promluviti za rokování meritorního. (Po- chvala. Posl. Lisý pokřikuje.) Posl. Pergelt praví, že vláda žádala zalímný rozpočet jen jako akt důvěry parlamentu k sobě samému. Sněmovna mohla rozpočet zamítnouti, avšak vláda musí starati se o opalření, aby stát mohl dále žíti. K tomu jsou dva způsoby: § 14. anebo stav mimozákonný. Převážná většina snaží se za- chovati mandál a činnost sněmovny. Prato parla- mentarismus nesmí býti zdánlivým. Máme zatímnou úřadnickou vládu. Jak odstraní překážky sestavení parlamentní vlády koaliční? Vřáda, která čeká jen na okamžik, aby místo své opustila, nemá slly ani vědomí ani vůle úkol ten plniti. V jakém stava nachází se stát?
doktor Weiskirchner Posl Lisá Vřád Prata
25 article
Od r. 1866 nebylo mocnářství ve stavu kritičtěj- ším než nyní. Celá Evropa jest v horečném roze- chvění pod tlakem olázky východní a v popřed? stojí mocnářství naše nenáviděno aneb aspoň nepod- porováno dostatedně a neobklopeno přáteli, nýbrž více nebo méně zřejmě nenáviděno téméř celou Evropou. Řečník poukazuje na veliký význam, jaký za nynější kritické politickě siluace na Východě má vy- řízení obchodně poli ického zmocňovacího zákona, zmiňuje se o významu předlohy o postátňování drah a lituje, že za nynějších poměrů nelze očekávati silnou energickou politiku vládní v jednotlivých resortech. Dues existuje v Rakousku jen zdá nlivý parlament, poněvadž dle složení většina sně- movny není s to, utvoříti ze svého středu vládu. Rečník poukazuje na nesnáze z existence četných malých stran. (Posl. princ Liechtenstein: 279 Pokod národní otázka nebude rozřešena, nebude možno řádné řešení otázky řádu jednacího. Jádrem celé politické situace v Rakousku jest dnes.
Posl Liechtenstein Evropa Rakousko 279 Pokod
26 article
otázka národní Řešíti musí začiti se tam, kde národií požár plane nejvýš, v zemi, kde vznikl, v Čechach. Řečník uvažuje, prč nebylo možno sestaviti koaliční kabinet? Absulutně nutným předpokladem bývalo by, aby byla vylýčena demarkační čára až do okamžiku, kdy by byla zákono Járstvím roz- řešena národní otázka. Bez takového příměři, be stavu pořádlku a zlákonnosli je vlád koaliční nemyslitelna. Za vyjednavání pře utvořením nynějšího kabinetu žádali jsme obnoveni stavu, jaký se vyvinul po právu, zákunu a dl platných nařízení. Má-li být učiněn pokus o zjednání míru, třeba provésti nestitutio in integrum až do okamžiku, kdy začal hlavní spor. Má li však jedna strana podržeti zárukou, čeho v bojí dobyla vi, clam et precario, tedy zajisté nikoliv řádněa poctivě, a máli potom teprve býti mír uzavřen, je to potupným mírem pro stranu druhou a tu je pravou přídinon nemožnosti vlády koaliční. Skulecný stav od r. 1781 až skoro do r. 1848 byl ten, že jako zákon platil 8 13. obecného řádu soudaího, dle něhož ve všech dědiených zemích mocnářství, mimo Halič, má německá řeč platiti jaku jediná zákonná řeč soudní. Tento stav udržel se i na dale až do vydání Stremayrova nařízení z r. 1880. Jim byla stanovena zásada, že všude v Čechách lze podávati česka podání. Posl. Masaryk: A kdo vydřel čl. XIX.? N tom jsme my vůbec nespolupůsebili. Dr. šl. Můhlwerth: To byl hšich starých li- berálů, za ten nemůžeme býti činění zodpovědnými.
Stremayrův Jim Posl Masaryk doktor šl Halič Čechy
27 article
Posl. dr. Pergelt: Němečtí členové poslanecké i panské sněmovny zaujali proti polilickému opráv- nění onuho nařizení ce nejrozhodnější stunovisko, Toto se podnes nezměnilo. Avšak vlády a jich or- gány zaujaly změněné slanovisko, pokud jde o ju- stiční správu. Rozhodnutí, která vyslovila platnost nařízení, jsou nezákonnými a nezákonnost nemůže se státi nikdy právem. (Hlučná pochvala Němců.) Se zřetelem na okolnost, že na německých kan didátech soudcovských míst zádala se znalost češtiny, došlo k tomu, že postupně se zmenšoval příliv Němců k soudcovskému stavu a že následkem toho bylo vy- síláno do německých soudních okresů stále více če- ských soudců, takže dnes jest celé německé jazykové území proniknuto českými soudními úřadníky. Jejich úřadní činnost budí obavy, dotkne-li se jich otázka jazyková a národnostní. Proto jest nutně oprávněn požadavek Němců v Čechách, aby byli. souzeni ně- meckými souci a aby byli spravování německými úřadníky. Posl. Choc: A vice versa! Pravda-li? Posl. dr. Velich: Co pak bylo nyní v Chebu? Posl. šl. Stransky: Vždyť ten člověk uměl německy! Posl. dr. Perzelt: Poslanec dr. Kramář pro- hlásil rozhodnuti chebských soudů za lrestuhodný průlom do dlouholelé praze, Avšak bezpráví nemůže se nikdy a nikdy státi právem. (Souhlas, v levo.) Fiktivní žaleby, vrhané do německého území, byly provokací Němců. (Hlučná pochvala a souhlas na levici) Dr. Kramář získal si vlastně velkou záslubu.
Posl doktor Pergelt Němec Velich Perzelt Kramář Čechy Cheb
28 article
Ukázal nám, jak zde čeští poslanci dělají politiku, jak se dodělávají politicky národních úspěchů. Pro- hlásil otevřeně, že zavedení české řeči úřadní via facti bylo Gautschovou vládou přiznáno Mladočechům z to, že hlasovali pro německou smlouvu obchodní. (Slyšte! Slyštel na levici.) A co ríká dr. Kramářo m.-p. Beckovi? Za to, že vláda patronisovala užíváni Stremayrových nařízení u německých soudů, pánově zachránili jí vyrovnání. To už není žádný zdánlivý parlamentarismus, to jest politická korupce. Je to převrácení toho, co parlament býti má. Perversila je nesmazatelnou, hlavní značkou léto české postulátní a vyděračské politiky. (Hlučná pochvala na levici) Posl. Choc: Na perversilu mají Němci privilejl Posl. Pergelt připomíná řeč, již před 21 lely promluvil v panské sněmovné dr. Unger. v níž byla prý doložena podstata a platnost vnitřní úřadní něm- činy v Rakousku. Říjnový diplom má také ustano- vení, že německý text je původní. Proč císať Josef, který byl germanisátorem, nodal uzákoniti státní něm- činu expressis verbis? Nebyl právě tomu nakloněn, aby stav samozřejmý, všemi uznávaný, dal ještě vý- slovně uzákoniti. (Souhlas v levo.) A jak nazvati, jestliže úřadníci X. nebo XI. t hodn. nebo takoví, kteří ani do XI. tř. hodn. vřaděni nejsou, revoltují ojediněle anebo dokonce i smluveně na různých místech proti platné služební a úřadní řeči a užívaji svémocně o své vůli češtiny jako vnitřní úřadní řeči?
Gautschův doktor Kramářo Beck Stremayrový Posl Choc Němec Unger Josef Rakousko
29 article
Posl. Hrásk ý: Jak je přirozeno. (Odpor levo Posl. dr. Pergelt: To jest anarchie, to jest re- volta podřízených proti představeným. Potom nejsme již v právním státě, nýbrž v zemí anarchistické, kde platí libovůle jednollivce. (Hlučná pochvala v levo Výkřiky Čechů.) Posl. Hráaký: Cheb! Dr. Froyerio Posl. dr. Pergelt obrací se pak proti tvrzen dra. Kramáře, že Němci spustili na českém zemském sněmu obstrukci, aby vynutili rozdělení. Naléhá na konečné zjednání pořádku v otázce jazykové, k ně- muž dojíti má cestou zák. Vzpomíná historie růz- ných dorozumivacích pokusův a p. a praví: Přejeme si dorozumění a neodmítáme ho, vyhoví-li potřebám přitomnosti, bude-li představovati správný střed ná- roků obou stran. Co však vy chcete, je panovánín jedné strany nad druhou v celé zemi. (Souhlas v le- vo, odpor Čechů) Posl. Hráský: Toho jsme nikdy nechtěli. Chce me jen rovnoprávnost Posl. Neumann: Co vy máte, zádáme nry takél Posl. ryt. Můhlwert: Kolik zemských úřad- níků máme?- Posl. Br. Pergelt: Rovnoprávnost v fomte smyslu jest pouzze záminkou pro panství Čechů r celé zemi
Posl doktor Pergelt Čecho Froyerio Posl Němec Hráská Hráaký : Cheb