3
masthead
16. prosince 1908. Číslo 346.
4
article
znichž po 25 roků německá univer-
sita pražská štědrou podporu brala
Však slyšte ten pokřik našich sousedů! Na-
jednou chtějí paritu! Považují patrně dřívější
poměr a štědrotu vládní k sobě za dávnou zvyk-
lost, na kterou mají právo, a prof. Ba chmann
spěchá do Vídně žádati stejný obnos pro něme-
ckou universitu.
Jest proto třeba prof. Bach mannovi
spol. poraditi, aby prohlédl důkladně předložený
rozpočet a dobře si všiml, zda není někde těch
700.000 K, které české universitě více se dá-
vají na nutné stavby, vyváženo pro německé
university. Bude-li spravedliv, přizná, že stej-
ný obnos (700.000 K) vřaděn jest do
mimořádného výdání pro univer-
situ vídeňskou.
Z jednotlivostí zasluhuje zvláštní pozornosti
řádný rozpočet české a německé lékařské fa-
kulty, jichž přirovnání opět nejjasněji dokáže
nepravdivost tvrzení prof. Sauera o „hýčká-
nř“ českých universitních ústavů a o „dvoji-
tosti“ české universily.
Řádný rozpočet na německou
fakultu činí 719.706 K, na českou fa-
kultu, která má dva a půlkrát vice
posluchačů, než německá, pouze
677.816 K. Rozdíl v neprospěch če-
ské lékařské fakulty činí tedy
41.890 K.
Toto minus pro českou fakultu jest stálé
opakuje se v mnohem ještě vyšších obnosech
po celých 25 roků. Jest proto třeba přihlédnouti,
v kterých položkách řádného rozpočtu jest
česká fakulta zkracována.
První, kdo každoro čn ě tímto zkrácením
jsou postiženi, jsou mimořádní profe
soři české lékařské fakuky.
Rozpočet jich uvádí při české fakultě 12
při německé 10. A opak jest skutečností: při
české fakultě jich jest 8 a teprve ke konci roku
(v říjnu) přibudou platy tří dalších, tak že
jich bude 11. Dvanáctý existuje jen v rozpočtu.
profesor
Bach
Sauer
Vídeň
ský lékařský
5
article
Při německé fakultě jest 10 mimořádných pro-
fesorů pro celý rok. Proto též činí náklad no
německé mimořádné profesory 65.180 K, na
české pouze 46.436 K, čili o 18.744 K méně.
Sbor profesorský české lékařské fakulty měl by
již jednou mimořádným krokem se zastat
odstrkovaných mimořádných profesorů své f-
kultyl
Poučným jest počet sluhů na německé
české fakultě; na této jich jest 11 (12.000 K)
na oné 18 (18.000 K).
Na německé fakultě zřízena jsou tři stipen
dia a 600 K při kliniekých ústavech operačních,
na české fakultě pouze dvě taková stipendia
Na honorované učebné povinnosti
(t. zv. Lehrauftrag) určen jest při německé fa-
kultě obnos 11.200 K, pří české fakultě pouze
7800 K.
Asistentů placených má méně, než polo-
vičně frekventovaná fakulta německá 43
česká 38.
Jak při české fakultě se utrhuje i zcela ne-
palrný obnos, osvětluje tento příklad: pro obě
lékařské (vnitřní) kliniky německé povoluje se
dotace a 700 K, pro tyléž kliniky české pouze
A 500 K ročně.
Z těchto velka-n
tuje ono minus pro českou Těkařskou fakultu
zlacnyn vse 11.000 K se jevící.
Znova třeba se tázati profesora a t. č. pro-
zektora německé university Sauera: kde jes
viděti „nadržování“ vědeckým ústavům če-
ským, kde jest ta „dvejitost“ českých ústa-
vů a profesorských stolic?
Právnická jakulta česká má v rozpočtu řád-
ném položku 186.402 K, německá 145.314 K
Ve skutečnosti však jest vydání na obě fakulty
stejné. Neboť vedeno jest v rozpočtu o 5 řád-
ných profesorů při české právnické fakultě více.
než jich ve skulečnosti jest, tak že odečteme-l
příslušný obnos (39.360 K), zbude pro českou
právnickou fakultu skutečné vydání 147.042 K.
Celý onen obnos 39.000 K byl i v roce 1908
při české právnické fakultě ušetřen.
český lékařský fakulta
český Těkařska
univerzita Sauer
6
article
Fakulty theologické a kanceláře universitn
(česká i německá) mají příbližně stejné vydání
Zbývá tedy pouze fakulia filosofická česká.
která má o 119.000 K větší položku proti něme-
cké filosofické fakultě. Však ani z toho
nemůžeme míti radost, neboť snadno
tote plus vysvětlíme, pátrajíee
v rozpočtu, nájemným, které čin
při české fakultě 90.000 K, při ně-
mecké pouze 560 K. To znamená, že
a vysoká vláda velké Vaše zásluby patřičně
uznají.
»Já co osobní ctitel Vašich zásluh bychse
z takového veřejného uznání Vašich zásluh těši
a znamenám se Vašemu Blahorodí s obzvláštní
úctou oddaný ...«
K slzám dojat — když jsem já tak měkký
člověk! — přečell jsem oba listy, vzácné do-
kumenty naší veliké doby. Myslím, že se z nieh
čtenář mnohému přiučí. A ježlo vůbec je známo.
že takřka z každého mého řádku lze se něčemu
přiučiti, a že vůbec již od minulého století pů-
mám tudiž o lidstvo zásluhy nehynoucí; a ježto
dále je známo ze začátku tohoto článku, že
potřebnému dráteníku věnoval jsem 1. střevíce.
úplně zánovní, 2 dva páry manžet, 3. klobouk
sice obnošený, ale pro dráteníka dávno ješt
dosti dobrý a 4. menší obnos peněz v hoto-
vosti — —
7
article
Co jsem chtěl říci! To, že chápal jsem
bolest šlechetného dárce cukrové třuny, velko-
dušného přítele školství a lidumila, jenž zajistě
nepřeje si býti jmenován, že chápu bolest jeho,
když v minulých dnech smutný, zoufalý jeho
zrak tékal a zmatené bloudil v seznamu vyzna-
menaných . . . marně těkal, marně bloudil ..
a když konečně velkodušnému dárci cukrové
třtiny nezbylo jiného, než hořký, těžký, z hlu-
bokosti duše jdouel povzdech: »Nic — pranie
— zásluhy mé zůstaly nepovšimnuty !«
Je mi ho srdečně líto a je mi lito i jeho
zásluh, o nichž ve své krajní obělavosti, jež
nezná překážek ni mezí, sám se tak nenuceně
rozepisuje. Je mi ho líto pro jeho trpké zkla-
mání, jehož se dožil za srou krajní šlechetnost
a za své lidumilství — sám bych se přimlouval
za to, aby mu tak zv. příslušnými kruhy po
zásluze bylo uděleno, po čem tak práhne šle-
chetná jeho duše: titulek nějaký. Kdyby v me
moci bylo, sám bych mu s prominutím všech
ostatních zásluh udělil titul »Vašnosti« na
všední den, a velký titul »Vaše Existence« na
neděle a svátky . ..
B. K.
8
article
německá filosofická fakulta m
pro svou potřebu dostatek vlast-
ních budov a ústavů, kdežto česká
ťilosofická fakulta si musí potřeb-
né místnosti opatřovati nájmem
v obyčejných domech. Toto faktum opět
vyvrací báchorky Sauerovy o nádhernosti
vypravení českých ústavů a dostatečně ospra-
vedlňuje stavební položky, které v mimořádném
rozpočtu byly pro českou universitu zařaděny.
Neboť nájemné roční 90.000 K representuje
jistinu 2,250.000 K a proto správa státní pouze
z důvodů hospodářských zařadila pro
stavbu ústavů české filosofické fakulty mimo-
řádně obnos 450.000 K.
Bylo dříve uvedeno, že řádný rozpočet na
českou universilu na r. 1909 činí 1,711.888 K
a na německou 1,575.912 K. Ono plus pr
českou universitu je pouze zdán-
livé. Neboť odečteme-li od onoho obnosu
sumu 70.000 K, kterou průměrně ročně české
universitní studentstvo na kolejném a poplatcíe
odvádí více než německé a dále onen obnos na
nájemné (90.000 K) filosofické fakulty, shle-
dáme, že na skutečné potřeby če-
ské university sle povoluje pou ze
1,551.888 K, tedy okrouhle o 24.000 K
méně, než na universitu německou
Při tom se nesmí zapomínati, že česká univer-
sita měla na př. v r. 1907 v zimním semestru
4025, německá pouze 1617 posluchačů a že
tento poměr trvá i nyní.
Sauerův
německý filosofický fakulta
český filosofický
9
article
Ze všeho, co dosud bylo uvedeno, jest pa-
trno, že řádný rozpočet české uni-
versity na r. 1909 opětně nikterak
nevyhovuje skutečným potřebám
této university, že jest absolutn
menší než rozpočet na universit
německou. Při upotřebení spravedlivého
stejného měřítka pro obě pražské university,
měl by činiti řádný náklad na českou universitu
3,500.000 K. Dle měřítka toho však se měří
pouze universitám německým, z nichž na př.
vídeňská má řádný rozpočet 3,962.000 K
mimořádný 1,000.000 K, úhrnem tedy skoro
5 milionů K; má tedy vídeňská universita sama
vydání pouze o půl druhého milionu menší, nž
všechny tři slovanské university dohromady.
A po všem tom odvažuje se ještě přijíti
rektor německé university a psáti o „zhýčkané
české universitě“ a upírati nám právo na druhou
českou universitu!
Po této není ovšem v celém rozpočtu ani
stopy.
Úvahy této nechť povšimnou si jednak čle-
nové profesorských sborů české univorsity, jed-
nak kluby poslanecké. Zde ani tam namnoze to
nebude na škodu a může české věci jen pro-
Prof. dr. O. Srdínko.
spěti.
profesor
doktor
Srdínko
10
article
Pozoruhodný článek ,Berliner
Morgenpostu“.
Že se nepodařilo zdejší kasiňácké tiskově
machinaci všechny studně veřejného minění
v Německu otráviti, vysvitá z článku »B er-
liner Morgenpostu«, jejž níže otisku-
jeme z největší a nejdůležitější části přes ně-
které jeho prohřešky proti dějinám minulost
kulturu připisuje autor Němcům. Zatím jest
známo, že probuzení a kulturní osvojení če-
ského národa jest činem vlastní životní síly ná
rodní proti germanisaci a až do dneška
bojem proti vnucované německé kultuře.
V článku nadepsaném »Heroické hlouposti —
Češi a Němci« praví se:
Že události v Praze využitkovány budou od pra-
porečníků nacionalismu, aby si daleko od rány nade-
klamovali trochu laciných vavřínů, to se mohlo oče-
kávati. U nás v říší může se státi svobodě a právu
bůh ví jaké příkoří — a žádný třímatel praporu nedá
se na šancích viděti, ale proti nepříteli, který není
přítomen, ale několik set kilometrů vzdálen, už jest
možno odvážiti se býti »teulsch und frei«, ovšem
že nikoli bez vysokého úřadního dovolení a bez
ohledu na vše, co se sluší a patří, totiž n a mí-
nění vládní. Tak konalo se v neděli shro-
máždění sludentů a profesorů a nyní objevili se na
jevišti také německo-nacionální kupečtí pomocníci,
aby Němcům v Praze prokázali medvědí službu laci-
ného rozčilovacího rumlu.
Němec
Čech
Německo
Praha
Berliner Morgenpost
11
article
Nechceme li celý česko německý konflikt roz-
řediti řadou neplodných historických vzpomínek
nesmíme se příliš daleko pouštěti do dějin, nýbrž
nutno postaviti se na půdu přítomnosti a zkoumati.
které mravní a kulturní síly dnes jsou s to vyvi-
nouti vliv na výsledek konfliktu. Nebynoucí sláva
zůstane vždy Němcům (mI) z toho, že češství z nej-
hlubších hloubek asijské poroby vyvedli na výšl.
na kteréž češství se svými bývalými učiteli v soutěž
vstoupiti se odvažuje. Německé výchovné (lD) dílo
podařilo se až po jistou mez a jest zapsáno na
stránce německého úvěru, pokud Němei jsou dosti
velkomyslnými přáti svým kulturním chovancům
emancipaci, jíž se tito domáhají. Tato emancipace
jest prostým následkem kultury, kterou Češí od
Němců přejali, neboť každá kuitura podmiňuje jisté
kulturní právo, kteréž se od počáltku svělových
dějin vždy proti kolonisatorům stavělo, kdykoli
lito byli tak neopatrnými, že činili nárok na trvalé
podrobení se nově kultivovaných jako na odměnu
z vděčnosti. Češství, z nejhiubšího ponížení po
vstavší, rozpomenulo se své národnostní svébytnosti
a žádá pravo svého jazyka, poněva dž
jazyk jest nejdrahocennějším stat-
kem každého národního společenství.
Každý Němec, který svou vlastní národní
hodnotu v srdci nosí a důstojnost své národnosti
pociťuje, bez hlasitého vychloubaní a chvástavého
vyvyšování bude to pociťovati jako bo
lestnou urážku lidské důstojjnosti
loupt-li se jiným národům sva tos
jejich jazyka a jich podání. Každý šle
chetný patriotismus zachází právé tak
šetrně s cizími národními hodnotam
jakož jest odhodlán svůj vlastn
národní statek hájití do poslodn
kapky krve.
Němec
12
article
Jenom kříklouni chauvinismu, kleří vlast vždy
mají na jazyku a nikdy v srdci, jsou dosti surovými.
jiné národy zlehčovati a jimi oohrdati
Ku pravé lásce vlastenecké náleží notná část kosmo-
politického ducha, který v člověku především člověk
si váží a podle toho i jeho národnostním zvláštno-
slem volné dráhy poskytuje.
Tím však nemá niklerak býti řečeno, že páni
Češi v Práze dýchají duchem šlechelného patriotismu
Naopak zdá se, že splácejí touže mincí chauvinistické
surovosti, jakou sami druhdy přijali. Příčí se všnk
zdravému rozumu, vystupují-li pražští Němci proti
českému bouřlivému nacionalismu s aspiracemi, kte-
réž se s dnožními poměry nikterak nesnážejí. Žijet
v Praze mezi 225.000 obyvateli (v pražském obvodu
více než 14 mil. obyv.!) podle obcovacího jazyka
200,000 Čechů a jenom 20 000 Němců. Tento národ-
nostní poměr doznává vzhledem ke slavu věcí za-
jímavého osvětlení statistikou náboženství
kleráž vykazuje 200.000 katolíků proti 19.000 židů
a jenom 4000 protestantů. Tato čísla dávají na
srozuměnou, že Praha není ani vyšehradem něme-
ctví, lím méně hašton protestantismu. Vše, co
Němci a prolestanti v Praze mohou žá-
dati, jest naprostá rovnoprávnos
s Čechy, kdežto každý panovačný nárok, z dějin
odvozený, jest vývojem promlčen. Když se lakov
muž, jake prof. Rötle, postaví před 2000 studentů
vůči tomuto drtivému číselnému materiálu volá: „Bůh
opatrujž německou Prahu!“ pak nenalézáme ani do-
sti přiléhavých výrazů k označení tohoto nedostatku
„úcty ka skutečnestem!“
Čech
Němec
Čecho
profesor
Rötle
Praha
Čechy
13
article
Kdyby se v Praze spor vedl výhradně jenom
o právo a existenci tamní německé university, mohly
by všechny sympatie státi po boku Němců, nebo
tato universita jest kulturním činitelem, pro Němce
cenným a Čechům neškodným. Jestliže však, a to
se nyní děje, těmto demonstracím přikládá se vůbec
povaha zášti proti Čechům, potom je t
provokace, která se jeví počstné převaze českého
obyvatolstva směšnou, ne-li rouhavou. P. prof. Röth
nazval demonstrativní „bum!“ studentů
který zavdal příčinu k výtržnostem,
„heroickou hloupostí“ a připojil k tomu, že miluje
takové heroické hlouposti. Nemyslíme, že by se ně-
který pruský profesor odvážil „heroickou hloupost
pruských státních občanů, kteří na ulicích berlín-
ských pro poctivé volební právo demonstrují, označiti
jakožto roztomilou. Vime, že by sta pruských profe-
sorů každý sebe ostýchavější odpor proti ostnu pru-
ské despocie odsoudilo nejkrutějšími slovy, i žasneme
nad náplní mravního rozhořčení, kteréž se
s jedné strany ujimá němectví v Če
chách potlačovaného a s druhé strany vý
směšně přezírá Poláky, jimž se odnímá nejen
právo jazyka nýbrž i právo majefku a právo bez-
pečnosti života v pruských dolech.
Němec
Čecho
Röth
Polák
Praha
14
article
Co nejrozhodněji nutno pak odmítnout
lčení peměrů v ten smysl, jakoby v Praze naprot
německé menšině stále česká většina, výhradně z „ln-
zy“ složená. Výtržníky možno ovšem označovati
běžném slova smyslu „luzou“ i v tom případě, r-
krutuje-li se částečně z kruhů vzdělaných, právě tak.
jako to byla luza, která před nedávnem v Berlině
za noční doby za vedení akademicky vzdělaných
kruhů ulice ohrožovala a jednotlivé židovské občany
insultovala. Všeohecně vžak stují české obyvatel-
stvo Prahy Ha kulturní výši, kteráž odůvodňuje čest-
né vyrovnání trvajících sporů.“
Potud berlínský list, který patří k nejroz-
šířenějším a nejoblíbenějším. Doporučujeme
článek k bedlivému studiu rozhodujících našieh
státniekých umělců domácích, kteří se domnívají
když se Praze násilím vnuti buml, že j
Praha německá, anebo že se německou stane
Praha
Berlín
15
article
Císařství německé a bouře
v Praze.
Císařství německé a bouře
v Praze.
(Hlas francouzského publicisty.)
Známý publicista francouzský p. André
Chéradame, jenž řídí rubriku zahraniční
politiky v jednom z nejrozšiřenějších žurnálo
francouzských »Le Petit Journal« uve-
řejnil pozoruhodný článek o pražských bouřích,
který s povděkem můžeme citovati. Chéradame
zmiňuje se o řeči kaneléře Bülowa, učinivšího
zmínku o bouřích pražských a prohlásivšího, že
vláda německá nehodlá se vměšovati do záleži-
tostí rakouských. »Toto prohlášení oficiální«e
píše Chéradame, »spočívá na spravedlivé zá-
sadě, ale na neštěsti nesrovnává se nijakse
skutečností, neboť více jak 10 let pangermani-
stická propaganda provozovaná v Rakousku, je
řízena z Německa pod shovívavou ochranou au-
torit berlínských.« »Petit Journal« dále uváde
vyzývavé řeči profesorů berlínské university proti
Praze, kterou chtějí míti němečtí studenti a pro-
fesoři německou a kteří hlásají, že povinnosti
každého Němce je pomáhati bratrům za hrani-
cemi. Deputace německých studentů, ozbroje
Chéradam
Bülow
Petit
Němec
Praha
Rakousko
Německo
16
article
Praze. Úřady němýcké nezabránily tomu a lze
těžce nalézti skutek německé intervence, který
by byl charakterističtější a politování hodnější.
Co by řekli v Berlíně, v případě, že by na-
staly ve Štrasburku nepokoje mezi sludenty fran-
couzskými a německými, kdyby university fran-
couzské delegovaly zástupce, aby zúčastnilis
boje? Zajistě by kníže Bülow to nedovolil, což
by bylo pochopitelné. A co pravdivé pro Štras-
burk, je též pro Prahu. Chéradame píše dále
»Praha byla kdysi povrchně germanisována,
ovšem, ale od padesáti let české obyvatelstvo
zaujalo opět místo, jež mu patřilo. Praha je
město zeela české, kde Němci re-
presentují stěží desetinu obyva-
telstva. Ale Němci nechtějí se smířiti se
stavem věci a jejich studenti svou zpupnosl
nepřestávají denně provokovati lid český, který
přírozeně konečně ztrati trpělivost. Mir nena-
stane dříve v této části Rakouska, dokud ne-
přijmou Němci co je nevyhnutelné, to je, za-
měnění Rakouska oficialně německého Rakou-
skem opravdovým, kde živly slovanské budou
hráti roli politickou přiměřenou jejich počtu.
Zatím kníže Bülow, bude-li chtít opravdu pra-
covati pro mír evropský, učiní dobře, když své
krajany prakticky, a nikoliv jen slovy, napo-
mene k větší mírnosti a moudrosti.«
Bülow
Chéradam
Němec
Praha
Berlín
Štrasburk
Rakousko
17
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 119.)
Ve Vídni, 15. prosince.
(Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Bienerthův kabinet dostal v
pozdní hodíně noční od posla-
necké sněmovny prozatímní
rozpočet na první polovici pří-
štího roku!
Promlouvajíce na úvodním místě o tomto
výsledku včerejší schůze, zaznamenáváme po-
drobnosti z jednání-
O 146. hodině večerní po hlasování dle
jmen konaném, schválila poslanecká
sněmovna 362 hlasy proti 55 pilnos
prvního čitení zatímniho rozpočtu
na první polovici roku příštího
Hned potom schválila prostým hlasováním.
ale také potřebnou dvoutřetinovou většinou pi-
nost druhého a třetího čtení.
Sněmovna byla — jak vidno z obou cifen
— neobyčejně hojně navštívena. Nejen dole
v zasedací sini, ale tnké v prvmm a druhém
patře, kde bylo neobyčejně plno. Hlasováne
dálo se za naprostého klidu. Toliko
když bývalý ministr posl. Prášek položil za-
mítavé svoje votum, ozvaly se na leviei
hlasy: „Prášek ne?“
Bylo zajímavo, že bývalý český ministr hla-
soval proti pálnosti zalímního rozpočtu hned po
bývalém německém ministru Pnadovi, který
hlasoval pro.
Proti pilnosti zatiního rozpočtu hlasovalo
jen 55 poslaniců, kteří se roztřiďují takto
24 agrárních Čechů, 9 členů Českého klubu, 11
českých radikálů, 3 Všeněmci, 2 realisté, posl
dr. Markov, posl. Brejter a 4 disidenti moravští:
dr. Bulín, dr. Frant, Sláma, prof. Smrček a dr
Stránský.
Bienerthův
Prášek
Pnad
Čecho
doktor
Markov
Bulín
František
Sláma
profesor
smrček
Stránský
Vídeň
poslanecký sněmovna
18
article
Hlasovali proti pilnosti zatímního rozpočtu
tito poslanci: dr. Baxa, Bergmann, Breiter
Bukvaj, Bulín, Buřival, Chaloupka, Choc, Čech,
dr. Drtina, Dürich, dr. Fořt, Fresl, dr. Hajn
Holý, dr. Horský, Hubka, Hyrš, Iro, dr. Jäger
dr. Kaftan, Kalina, Klofáč, Kotlář Jos., Kotlái
Václ., dr. Kramář, Kratochvíl, Lisý, Malik, dr.
Markov, dr. Masat yk, Mazanec, Náprstek, Neu-
mann, Okleštěk, Padour, Rataj, Reichstädter
Rychtera, dr. Sláma Fr., Sláma Josef, Smrček
dr. Srb, Srdánko, Staněk, dr. Stránský Adolí
Suhrada, Švejk, Udržal, Velich, Vojta, dr. Za
hradník, Zázvorka, Žemlička.
Nepřítomni byli poslanci čeští: Brdlík, dr-
Čelakovský, Čipera, dr. Fiedler, Kulp, Maštálku
dr. Pacák, dr. Pražák, Rolsberg, Rozkošný
Sablík, Sternberg, Svozil, Špaček a dr. Vrtal.
Pro pilnost hlasovali tito poslanci češt.
dr. Horský, dr. Hruban, Kadlčák, Ku-
chynka, Myslivec Josef, My skivec Vá-
clav, Pillich, Prokop, Stojan, Šaba-
ta, Šachl, Šillinger, Šrámek, Thun
Tvarůžek, Valoušek, Záruba a d
Záček.
Baxa
Bergmann
Breiter Bukvaj
Bulín
Buřival
Chaloupek
Choc
Čo
doktor
Drtina
Dürich
Fořt
Fresl
Hajn
Horská
Hubka
Hyrš
Jäger
Kaftan
Kalina
Klofáč
Jos
Václ
Kramář
Kratochvíl
Lisá
Malik
Markov
Masat
yk
Mazanec
Náprstek
Okleštěk
Padour
Rataj
Reichstädter Rychter
Sláma
František
Josef
Srb
Srdánko
Staněk
Stránský
Suhrada
Švejk
Udržal
Velich
Vojta
Zázvorka
Žemlička
Brdlík
Čelakovský
Čipera
Fiedler
Kulpa
Maštálek
Pacák
Pražák
Rolsberg
Sablík
Sternberg
Svozil
špaček
Vrtal
Hruban
Kadlčák
Pillich
Prokop
Stojan
Šabo
Šachl
Šillinger
Šrámek
Thun Tvarůžek
Valoušek
Záruba
Neomann
d Záček
19
article
Jak z télo statistiky patrno, byla delegane
česká rozbita ve tři skupiny, z kterých jedra
50členná hlasovala proti rozp-o-
čtu, druhá 16členná při hlasování nebyla,
třetí 18členná, čílaje v ni také českého ministra,
hlasovala pro rozpočet..
Rusové, vyjímaje dra. Markova, v y šl
všichni před hlasováním, tolikéž ve-
škeři němečtí radikálové. Celkem ne-
bylo při hlasování 99 poslanců.
Slovinci a Chorvaté zůstali ve sněmovněa
hlasovali téměř bez výjimky pro pilnost, ba
hlasovali také pro návrh posl. Kaliny ne
hlasování dle jmen. To učinil národní sv av
jihoslovanský, jakkoli před několika dny
veřejně vyhlásil, že se usnesl proti v lá-
dě na politice a taktice zdsadn
o posičníl Nezachovali se jinak, než sl o ci-
álně demokratický svaz, který dal
posl. Pernerstorfrem, sotva tento byl zvo-
len místopředsedou, ujišťovati, že jest jejich
svaz jediným zásadně oposičním klubem.
Rus
Markov
Slovinec
Chorvat
Kalina
20
article
Dnes tento svaz hlasoval pro pilnos
rozpočtu státniho třikráte: při prvním,
při druhém a při třetím čtení. Dnes tento svaz
ve své veliké většině pomáhal znásilňovati če-
ské poslance.
V oposici bylí Čechové téměř ducela sami
Jenom jeden Rus, jeden Polák a tři Němci hla-
sovali s nimi. Ostatní sněmovna celá lekla se
strašáku, že bude říšská rada rozpuštěna, nebo
uzavřena. Co nevyšlo, hlasovalo všechno pro
pilnost. Češti argárníci praví, že jejich votum
diktováno bylo zvláště zdráháním se bar. Brie-
nertha svolati sněm královis tv
českého.
Věcná rozprava o zatímním roz-
počtu protáhla se do půl 11. hod.
no ční.
O X11. byl rozpočet schvále
také ve třetím čtení. Zejtra začne debal
o pilném návrhu posl. prince Al. Liechten-
steina v příčině neprodleného prv-
ního čtení předlohy bosensko-hercegovské. Prv-
ním řečníkem proti předloze jest posl. Malik,
do beiu j
Jest úmysl přikázati pozejtří tuto předlohu
zvláštnímu 26člennému výboru.
Z Vídně, 15. prosince. (K. k.)
Předseda dr. Weiskirchner zabájil schůz
o 11.20 hod. a po přečtení došlých spisů sdělil, že
princ Liechtenstein změnil svůj návrh v ten způsob
že vatímný rozpočet má býti ihned projednáván
má býti o něm bez všelikého předběžného rokováni
ve všech čteních definitivně usneseno.
Sněmovna rokovala dál
o pilném návrhu Liechtensteinově.
Předseda udělil slovo posl. Prochaskovi k for
málnímu návrhu a ten navrhl kon r nsly, což vy
volalo hlučné protesty česk v a dikál
a následujíel vřavu (viz vrěroi« »N. L.e)
Hlavním řečníkem proti násr. : zvoíen posl. dr
Adler, pro něj dr. Pergelt.
Čecho
Polák
Němec
Al
Malik
doktor
Weiskirchner
Liechtenstein
Liechtensteinův
Adler
Pergelt
Rus
Vídeň
21
article
Předseda dr. Weiskirchner volal posl
Fresla a Lisého k pořádku, vyhrožujíce, že jim
pošle účet za rozbita prkna od stolků. Způsobili
prý zlomyslně škodu a dopustili se zločinu veřejnéh
násili. (Trvalý bluk a výkřiky.)
Posl. dr. Adler brojil za stálé pochvaly svých
přívrženců proti českým radikálům, kteří ještě pře
12 dny při vyhlášení stanného práva v Praze měli
důvod k uprotestu, ne však dnes, kdy je zrušeno
Čeští radikálové byli spíš vinni, že k stannému právu
došlo.
Odůvodňuje
stanovisko své strany k zatímnímu
rozpočtu,
pravil: Jsme dnes pro vyřízení rozpočtu, avšak ne
můžeme vládě a nynější státní správě
odhlasovati votum důvěry. Jako před 14
dny, trváme na tom, že pariament nesmí se dáli
zkrátiti na svém právu a ve své povinnosti rokovat
o rozpočtu, ani demagogií Klofače a jeho nezodpo
vědné společnosti, ani demagogií nalevici sněmovny
která celou čest německého národa soustředia na
otázku, smějí-li studenti v Praze procházeti se n
Příkopě nebo na Senovážném náměstí. Při těcht
věcech jedná se o »symbol práva Němců v Praze-.
doktor
Weiskirchner
Fresl
Lisý
Posl
Adler
Němec
Praha
senovážný náměstí
22
article
Avšak toto symbolické jednání nesmí se hnáti ut
tam, kde jeho provádění znamená nebuzpečí pro věc
mnohem důležitější.
Já osobné a celá moje strana jsme
absolutně proti každému zák azu ba-
rev. Kdyby v mé straně nastal podobný případ
kdyby byla v sázce krise parlamentu a nebezpeč
pro život na ulicích, poprosil bych své mladé sou-
druhy, když byli vymezili a stanovili svoje právo
aby po nějaký čas, než nastane uklidnění, tobot
práva nepoužívali.
Nejen že Němci studující tuto radu nedali, chtěl
dokonce, aby zákaz bumlu byl zrušen a chtěli ně-
kolik hodin za stanného práva v Praze se prochá-
zeti. Když sociální demoktaté viděli, že Němci a Če
chové se dali nezodpovědnými demagogy strhnout
ke krokům, jež sami nechtějí, tu si řekli, že je nyn
situace změněna
Obraceje s
Němec
Praha
23
article
proti agrárníkům
řečník pokračoval: Ma ii býti valce zabráněno
baron Aehrenthal vyprostiti se z dobrodružství, do
něhož nás frivolně uvedl, musí míti vláda možnost.
použíti všech prostředků, aby státy na Balkáně aspot
dále nedráždila. V tomto okamžíku odpírati vládě.
aby měla v politice obchodní na Balkáně volnou
ruku, jest jednáním, které může nazvati jen zradou
na zájmech Rakouska jako státu, zradou zájmu, klerý
mají národové rakouští na tom, aby byl mír za
ehován. (Hlučná pochvala sociálních demokratů.)
V této siluaci třeba učiniti vše a ničeho neopome-
nouti, aby se vládě ukázalo, že národové ra-
kouští nehodlají prolévati krev pr
Bosnu. Jen silné Rakousko bode uprostřed jem-
ného arangementu, které obstaral pan Aehrenthal
v Evropě, méně vydáno choutkám různých dipl-
matů. Avšak k síle v politice náleží také vnitřní po
řádek ve státě. Sociální demokraté nechtějí, aby par
lament pykal za to, co zavinila nesvědomitost stra
měšťáckých. Uspokojivé rozřešení
otézky vlašské university
je nezbytné. Irredenta nepotírá se v Terstu a Tri
dentu, nýbrž v Rímě. Vysvobodme je, dejme rakou
Jským Vlachům, co jim náleží, a bude irredenta po
třena. Zřízení vlašské právnické fakulty ve Vídn
není uspokojivým rozřešením.
Aehrenthal
Jský Vlach
Balkán
Rakousko
Bosna
Evropa
Terst
vlašský právnický
Ma ia
24
article
Oddělené projednání rozpočtové debaty jest ne-
možným a proto sociální demokraté hlasují pr
pilnost všech čtení, aváak s protestem
proti porušování jednacího řádu. Čii
tak, nechtějíce vydati parlament § 14. (Hlučná po-
chvala a potlesk sociálních demokratů.)
Předseda dr. Weiskirchner vyslovuje nej-
hlubší politování nad neparlamentním jednáním
jedné sněmovní skupiny. Je věcí většiny stran.
chtějí-li provésti konec debaty. Ostatně i tato skupina
bude moci promluviti za rokování meritorního. (Po-
chvala. Posl. Lisý pokřikuje.)
Posl. Pergelt praví, že vláda žádala zalímný
rozpočet jen jako akt důvěry parlamentu k sobě
samému. Sněmovna mohla rozpočet zamítnouti, avšak
vláda musí starati se o opalření, aby stát mohl
dále žíti. K tomu jsou dva způsoby: § 14. anebo
stav mimozákonný. Převážná většina snaží se za-
chovati mandál a činnost sněmovny. Prato parla-
mentarismus nesmí býti zdánlivým. Máme zatímnou
úřadnickou vládu. Jak odstraní překážky sestavení
parlamentní vlády koaliční? Vřáda, která čeká jen
na okamžik, aby místo své opustila, nemá slly ani
vědomí ani vůle úkol ten plniti.
V jakém stava nachází se stát?
doktor
Weiskirchner
Posl
Lisá
Vřád
Prata
25
article
Od r. 1866 nebylo mocnářství ve stavu kritičtěj-
ším než nyní. Celá Evropa jest v horečném roze-
chvění pod tlakem olázky východní a v popřed?
stojí mocnářství naše nenáviděno aneb aspoň nepod-
porováno dostatedně a neobklopeno přáteli, nýbrž
více nebo méně zřejmě nenáviděno téméř celou
Evropou.
Řečník poukazuje na veliký význam, jaký za
nynější kritické politickě siluace na Východě má vy-
řízení obchodně poli ického zmocňovacího zákona,
zmiňuje se o významu předlohy o postátňování drah
a lituje, že za nynějších poměrů nelze očekávati
silnou energickou politiku vládní v jednotlivých
resortech. Dues existuje v Rakousku jen zdá nlivý
parlament, poněvadž dle složení většina sně-
movny není s to, utvoříti ze svého středu vládu.
Rečník poukazuje na nesnáze z existence četných
malých stran. (Posl. princ Liechtenstein: 279
Pokod národní otázka nebude rozřešena, nebude
možno řádné řešení otázky řádu jednacího.
Jádrem celé politické situace v Rakousku jest
dnes.
Posl
Liechtenstein
Evropa
Rakousko
279 Pokod
26
article
otázka národní
Řešíti musí začiti se tam, kde národií požár
plane nejvýš, v zemi, kde vznikl, v Čechach.
Řečník uvažuje, prč nebylo možno sestaviti
koaliční kabinet? Absulutně nutným předpokladem
bývalo by, aby byla vylýčena demarkační čára
až do okamžiku, kdy by byla zákono Járstvím roz-
řešena národní otázka. Bez takového příměři, be
stavu pořádlku a zlákonnosli je vlád
koaliční nemyslitelna. Za vyjednavání pře
utvořením nynějšího kabinetu žádali jsme obnoveni
stavu, jaký se vyvinul po právu, zákunu a dl
platných nařízení. Má-li být učiněn pokus o zjednání
míru, třeba provésti nestitutio in integrum
až do okamžiku, kdy začal hlavní spor. Má li však
jedna strana podržeti zárukou, čeho v bojí dobyla
vi, clam et precario, tedy zajisté nikoliv řádněa
poctivě, a máli potom teprve býti mír uzavřen, je
to potupným mírem pro stranu druhou a tu je
pravou přídinon nemožnosti vlády koaliční. Skulecný
stav od r. 1781 až skoro do r. 1848 byl ten, že
jako zákon platil 8 13. obecného řádu soudaího, dle
něhož ve všech dědiených zemích mocnářství, mimo
Halič, má německá řeč platiti jaku jediná zákonná
řeč soudní. Tento stav udržel se i na dale až do
vydání Stremayrova nařízení z r. 1880. Jim byla
stanovena zásada, že všude v Čechách lze podávati
česka podání.
Posl. Masaryk: A kdo vydřel čl. XIX.? N
tom jsme my vůbec nespolupůsebili.
Dr. šl. Můhlwerth: To byl hšich starých li-
berálů, za ten nemůžeme býti činění zodpovědnými.
Stremayrův
Jim
Posl
Masaryk
doktor
šl
Halič
Čechy
27
article
Posl. dr. Pergelt: Němečtí členové poslanecké
i panské sněmovny zaujali proti polilickému opráv-
nění onuho nařizení ce nejrozhodnější stunovisko,
Toto se podnes nezměnilo. Avšak vlády a jich or-
gány zaujaly změněné slanovisko, pokud jde o ju-
stiční správu. Rozhodnutí, která vyslovila platnost
nařízení, jsou nezákonnými a nezákonnost nemůže
se státi nikdy právem. (Hlučná pochvala Němců.)
Se zřetelem na okolnost, že na německých kan
didátech soudcovských míst zádala se znalost češtiny,
došlo k tomu, že postupně se zmenšoval příliv Němců
k soudcovskému stavu a že následkem toho bylo vy-
síláno do německých soudních okresů stále více če-
ských soudců, takže dnes jest celé německé jazykové
území proniknuto českými soudními úřadníky. Jejich
úřadní činnost budí obavy, dotkne-li se jich otázka
jazyková a národnostní. Proto jest nutně oprávněn
požadavek Němců v Čechách, aby byli. souzeni ně-
meckými souci a aby byli spravování německými
úřadníky.
Posl. Choc: A vice versa! Pravda-li?
Posl. dr. Velich: Co pak bylo nyní v Chebu?
Posl. šl. Stransky: Vždyť ten člověk uměl
německy!
Posl. dr. Perzelt: Poslanec dr. Kramář pro-
hlásil rozhodnuti chebských soudů za lrestuhodný
průlom do dlouholelé praze, Avšak bezpráví nemůže
se nikdy a nikdy státi právem. (Souhlas, v levo.)
Fiktivní žaleby, vrhané do německého území,
byly provokací Němců. (Hlučná pochvala a souhlas
na levici)
Dr. Kramář získal si vlastně velkou záslubu.
Posl
doktor
Pergelt
Němec
Velich
Perzelt
Kramář
Čechy
Cheb
28
article
Ukázal nám, jak zde čeští poslanci dělají politiku,
jak se dodělávají politicky národních úspěchů. Pro-
hlásil otevřeně, že zavedení české řeči úřadní via facti
bylo Gautschovou vládou přiznáno Mladočechům z
to, že hlasovali pro německou smlouvu obchodní.
(Slyšte! Slyštel na levici.) A co ríká dr. Kramářo
m.-p. Beckovi? Za to, že vláda patronisovala užíváni
Stremayrových nařízení u německých soudů, pánově
zachránili jí vyrovnání. To už není žádný zdánlivý
parlamentarismus, to jest politická korupce. Je to
převrácení toho, co parlament býti má. Perversila je
nesmazatelnou, hlavní značkou léto české postulátní
a vyděračské politiky. (Hlučná pochvala na levici)
Posl. Choc: Na perversilu mají Němci privilejl
Posl. Pergelt připomíná řeč, již před 21 lely
promluvil v panské sněmovné dr. Unger. v níž byla
prý doložena podstata a platnost vnitřní úřadní něm-
činy v Rakousku. Říjnový diplom má také ustano-
vení, že německý text je původní. Proč císať Josef,
který byl germanisátorem, nodal uzákoniti státní něm-
činu expressis verbis? Nebyl právě tomu nakloněn,
aby stav samozřejmý, všemi uznávaný, dal ještě vý-
slovně uzákoniti. (Souhlas v levo.)
A jak nazvati, jestliže úřadníci X. nebo XI. t
hodn. nebo takoví, kteří ani do XI. tř. hodn. vřaděni
nejsou, revoltují ojediněle anebo dokonce i smluveně
na různých místech proti platné služební a úřadní
řeči a užívaji svémocně o své vůli češtiny jako vnitřní
úřadní řeči?
Gautschův
doktor
Kramářo
Beck
Stremayrový
Posl
Choc
Němec
Unger
Josef
Rakousko
29
article
Posl. Hrásk ý: Jak je přirozeno. (Odpor
levo
Posl. dr. Pergelt: To jest anarchie, to jest re-
volta podřízených proti představeným. Potom nejsme
již v právním státě, nýbrž v zemí anarchistické, kde
platí libovůle jednollivce. (Hlučná pochvala v levo
Výkřiky Čechů.)
Posl. Hráaký: Cheb! Dr. Froyerio
Posl. dr. Pergelt obrací se pak proti tvrzen
dra. Kramáře, že Němci spustili na českém zemském
sněmu obstrukci, aby vynutili rozdělení. Naléhá na
konečné zjednání pořádku v otázce jazykové, k ně-
muž dojíti má cestou zák. Vzpomíná historie růz-
ných dorozumivacích pokusův a p. a praví: Přejeme
si dorozumění a neodmítáme ho, vyhoví-li potřebám
přitomnosti, bude-li představovati správný střed ná-
roků obou stran. Co však vy chcete, je panovánín
jedné strany nad druhou v celé zemi. (Souhlas v le-
vo, odpor Čechů)
Posl. Hráský: Toho jsme nikdy nechtěli. Chce
me jen rovnoprávnost
Posl. Neumann: Co vy máte, zádáme nry
takél
Posl. ryt. Můhlwert: Kolik zemských úřad-
níků máme?-
Posl. Br. Pergelt: Rovnoprávnost v fomte
smyslu jest pouzze záminkou pro panství Čechů r
celé zemi
Posl
doktor
Pergelt
Čecho
Froyerio Posl
Němec
Hráská
Hráaký : Cheb