1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve středu 16. prosince 1909.
Praha
4
article
fla ranni a večerní liety
předpláel se:
V Praze v administraci
na měsle. . . . . . 2 K
na čtvrt lsta . . . . 6 K — h
s dvojí donáškou
na čtvrt lota . . . . 7 K 50 h
ve Gllálkách
na měsic. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měslo.
čtvre ista : . . . 9 K oo
s dvojí zásilkou
na měsle
B rtiota: . . k a
Praha
5
title
Dnošní čísla pro Prahu le o 10 stranách
Praha
6
article
Po včerejším hlasování.
Po včerejším hlasování.
Úřadnické ministerstvo včera po velikém
namáhání a nekonečném vyjednávání doplulo
zásluhou sociální demokracie s nákladem pro-
zatímního rozpočtu do bezpečného přístavu
říšská rada odhlasovala velikou dvoutřeti
novou většinou (362 proti 55 hlasům) pilnost
rzpočtového návrhu kn. Liechtensteina a vy-
řídila jej k dalšímn návrhu křesťanského
sociala Prochazky ihned ve druhém a třetím
Tento první úspěch svůj vděčí minister
ský předseda bar. Bienerth především po-
hrůžce případným rozpuštěním sněmovny po
slanců a použití čl. 14 Nejistá vyhlídka na
výsledek nových voleb, jakož i náklady pro
jednotlivé strany s volbami spojené přičinily
čeho ještě k odhodlání těch kterých stran
scházelo a potřebný fíkový list poskytla zá
minka, že nutno buď jak buď hájiti ideu parla
mentarismu.
Parlamentarism v této polovině soustát
jest ovšem podstatně rozdílný od toho, co se
vyrozumívá pojmem tím ve starých ústavních
státech. Zdejší parlamentarism je totiž zdráv.
jen když obstarává úkoly vládní, lhostejno.
zda se to děje postupem pravidelným, neb
obcházením a znásilňováním jednacího řádu
a krkolomnými skoky pilných návrhů. To vý-
slovně potvrdil i hlavní mluvčí strany sociálně-
demokratické, prohlásiv, že budou poslane
této strany hlasovati ve trojím čtení pro pro-
zatímní rozpočet, ač zároveň protestují prot
porušování jednacího řádu. Při roztříštěnosti
stran na radě říšské ovšem nebylo a není
v radě říšské nijaké organické většiny; jest
to prostě věcí té které vlády, aby si od pří-
padu k případu potřebnou většinu zaopatřil
a tak se stalo i tenkráte. Tento nedostatek
Prochazka
strana sociálnodemokratický
7
article
parlamentního ústrojí zdejšího jest tak ch-
rakteristický, že již dávno a to nejen za hra-
nicemi, ale i u nás, stalo se všeobecným pře-
svědčením, že rakouský parlamentarism jest
pouze zastřeným absolutismem; a ani nynější
případ co do odhlasování prozatímního roz-
počtu přesvědčení to neoslabí, byť se i theore-
ticky tak vyhraněná strana, jako jsou sociální
demokraté, tentokráte přímo poslavila dol slu-
žeb jeho. Výklad jejich mluvčího, že jim zá-
leží na udržení parlamentarismu, u nás ni
kterak nepřispívá k posílení pravého parln
mentarismu, jehož není. Bylo to prosté za-
hrávání se slovy, pojmy jejichž se nikterak
nekryjí.
Ve skutečnosti strana sociálně demo
kratieká dala se při svém postupu i tento-
kráte, jako již ve mnoha jiných případech
vésti opportunismem, kterýž snad neuspo
kojí všecky její ortodoxní stoupence, ale
který jí přináší určitý prospěch a přivádi
ji ze říše šerých theorií na půdu praktických
zájmů. Mezi ohlášenými vládními předloham
nalézá se, jak známo, i velmi důležitý
sociálně žádoucí návrh starobního pojišťo
vání; a naděje, že jeho projednání a vy
řízení uspíší tím, když v otázce prozatím
ního rozpočtu přimhouří obě oči, sama
o sobě by stačila k vysvětlení zaujatého
jimi stanoviska. Snad touto jedinou před-
lohou sociální ani nejsou vyčerpány všecky
odstavce úmluvy, kteréž se staly před
včerejším hlasováním mezi stranou sociálně
demokratickou, křesťanskými sociály a vlá-
dou; možná, že pojednalo se i o její poža-
davcích ve příčině žádoucí volební opravy
pro sněm.
8
article
čtení.
Doba nedaleká odhalí zajisté, zdali
strana sociálně demokratická postavila se
do šiků vládních pouze chvilkově, či zdali
úmluva platí i dalším úkolům úřadnického
ministerstva. Bude ovšem mnoho záležeti na
tom, jak dlouho nynější vláda ještě míní
počítati s parlamentem. Dvojí temná mračna,
jež se kupí jednak v politických poměrech
uherských jednak v zahraniční situaci, stále
ještě velmi nejasné a nejisté, mohou, a to
každé samo o sobě, způsobiti tu dosti
lan
brzkou změnu.
A sama ta okolnost, že dvě strany
sociálně demokratická a křesťansko sociální
podaly si ruce ve službách úřadnického
ministerstva; strany to, jež se chovají stejně
nepřiznivě ke stanovisku uherskému, jest
něco mimořádného, což v Uhrách neostane
bez ohlasu.
Obě strany jsou dále rázu odlišného o
vlastních národních stran, hledají uskuteč
nění svých cílů v širším celku a nynější
jejich sblížení v tomto směru je spolu před-
zvěstí nového směru, a to ne pouze v politice
vnitřní. Ostatní zásady jejich ovšem povedo
ke vzájemné zarputilé soutěži o přízeň širo-
kých vrstev lidových, jak se to již s dostatek
ukázalo při zápase o volební opravu do
rady říšské
Snaha o zatlačení užších zájmů národ
ních jest ostatně již od let vodítkem různých
vlád, jež se v době té vystřídaly ve Vídni.
a snaha tato včerejším hlasováním na radě
říšské získává nové posily. Zjev ten bude
tím vážnější, čím nejednotěji a nesoustavněji
si povedou strany národní. I toho podalo
včerejší hlasování doklady. Některé kluby
a mezi nimi zejména delegace česká, nedo-
vedly dospěti k jednotnému názoru, jak se
zachovati v dané situaci.
Uhry
Vídeň
9
article
Nehledíme-li v otázce té k sociálním
demokratům, ostatní čeští poslanci většinou
sice hlasovali proti, ale někteří hlasovali pro
zatímní rozpočet, a četně jich hlasování
nebylo přítomno; nebylo zajisté třeba tohoto
rozštěpení, zvláště když po předvčerejším
odhodlání sociálních demokratů, postaviti se
po bok vládě, nebylo více nijaké pochybno-
sti, že vlada má dvoutřetinovou většinu za-
bezpečenou. Jednomyslné, byť i k menšině
odsouzené vystoupení české delegace, bylo
by aspoň osvědčilo pevné stanovisko české,
takto ani to nezachráněno. Přičinili se o
tento stav zviaste katoncti posianel iNasvu-
ního klubu, čímž ovšem i V této organisaci
nadešla trhlina. Zajmy křesťansko-sociální
stojí za touto trhlinou, nikoliv zajmy národně
ne
české ..
Roztříštěnost české delegace při této
přiležitosti nebyla by snad tak povážlivá,
kdyby šlo pouze o prozatímní rozpočet, při
němž si vláda mohla vypomoci případně
čl. 14., ale zvláštním seskupením nové sně-
movní většiny byly dány podmínky nového,
jiného směru, k němuž se schyluje.
Jest pohopitelný jásot oněch víden
ských li-. kleréž hlásají, že myšlenka dří-
vějších koalc, jest věcí odbytou, že k posa-
vadním kombinacím nebude již třeba se
vraceti.
Nová koalice sociálních demokratůs
křesťanskými sociály zdá se listům oněm byti
dosti pevným a silným jádrem, o nějž se
bude moci vláda opírati.
10
article
Takovýto vývoj poměrů na radě říšské
znamená další ustupování do pozadí stran
staroliberálních; kdyby bylo možno v Ra-
kousku činiti logické důsledky z dané si
tuace, musilo by se míti za to, že o bu-
doucnost budou soupeřiti především skupiny
sociálních demokratů a křesťanských sociálů.
a že se to bude díti na útraty ostatních od-
žívajících stran, jež tak dlouho vcházely
v kompromisy protichůdné svým vlastním
zásadám, až se připravily o své vůdčí po
stavení.
Jest nyní na politicích českých, aby
vešli do sebe a opravdu vážné revisi podro-
bili posavadní svou politickou činnost a změ-
řili vzdálenost, kteráž jest mezi skutečností
a nadějemi, s nimiž do vídeňského parla
mentního bludiště se svého času ubírali.
Stojíme snad před budoucností, jež zů-
stavuje politikům českým na dobu více měně
nezjistitelnou pouze výběr mezi dvojím zlem
o Maďarech se tyto dny pravilo, že v takově
situaci obratně dovedou se rozhodnouti pro
— menší zlo. Politikové čeští mají již dosti
dlouhou zkušenost za sebou, vyrostli vesměs
již za doby ústavní; nemají proto omluvy
pro sebe, že se jim nedostává oné souvi-
slosti v politické praxi, na niž se mohli od-
volávati mužové, kteří na počátku éry ústavní
po věkové lhůtě byli poprvé vrženi do vírů
činné politiky.
Všechna minulost našeho národa jasně
vytyčuje před nimi podmínky, za nichž náš
národ rostl, se vyvíjel a mohutněl jakožto
neohrožený obhájce duševní svobody a po-
kroku. Tyto základy české myšlenky jsou
jedině spolehlivé, na nich budovati musl
česká politika i na dále, nechť již zloba dne
jest jakakoliv l.
Maďar
11
article
Krátká demise dra. Žáčka.
Krátká demise dra. Žáčka.
Z Vídně, 15. prosince.
(Zvl. telel. zpráva »Nár. Loe)
Jak ve večerním vydání »Nár. Listů« ji
sděleno, rozhodl se český ministr- krajan dr
Žáček podati formálně ministerskému předse-
dovi bar. Bienerthovi demi si.
K tomuto kroku vedlo jej usnesení »Ná
rodního klubu«, jenž prohlásil, že bude hla-
sovati proti pilnosti rozpočtu i proti roz-
počtu. (Jak jinde sdělujeme, usnesení to ne-
bylo dodrženo: část poslanců h'asovala
proti, část pro a část odešla.)
»Národní klub« zvěděv o demisi Žáčkorě
usnesl se:
1. vysloviti ministru dru. Žáčkov i dů
věru;
»Národnlho klüba«, sám hisoval pro pilnoe
a pro rozpočet
3. aby v kabinetu také na dále zůsínl.
Po sdělení tohoto usnesení dr. Žáčel
demisi svoji vzal zpět.
Bienerth
doktor
Žáčel
Vídeň
národní klub
12
article
Roztržka v Národním klubu.
Roztržka v Národním klubu.
Z Vídně, 15. prosince.
O dnešní schůzi Národního klubu sdě
luje korespondence »Centrum«, patrně na základě
nformací, daných katolicko-nár. klubem: »Agrár
nici setrvali jednomyslně na svém
oposičním stanovisku, katolicko-
národní poslanci jednomyslně na
svém votu pro rozpočet, Český k l u
9 hlasy proti 8 byl pro pilnost (mo-
ravšti Staročeši a skupina, vedená drem.
Kramářem, hlasovali pro, kdežto Staro
češi češti a skupina, vedená drem. Fořtem
hlasovali proti). Před plenární schůzí Na-
rodního klubu referovali předsedové jednotlivých
klubů: posl. Udržal oznámil stručně rozhod-
nutí agrárníků, pro všechny členy závazné, do-
kládaje, že jsou přesvědčeni, že mu s í po-
stupovati oposičně a to vzhledem n
situaci v Čechách a na všeobecnou politickou
parlamentní situaci.
Dr. Kramář motivoval usnesen
Klubu českého.
Svrchovaně zajímavým bylo jeho doznání
»V okamžiku tom jsem si vědom
že jsem měl vždycky mluviti tak
jakjsemeltil, neboť každá neupřímná
politika se mstí!«
Dr. Hruban vytkl, že kafolicko-národní
klub již 27. listopadu se usnesl hla so v at
pro pilnost rozpočtového provisoria z toho
důvodu, že nejedná se o vládu (), nýbrz
o parlamen t.
Při hlasování potom vykonaném ode
vzdáno 30 hlasovacích lístků proti
pilnosti, 22 pro pilno st.
Pro pilnost hlasovali poslanci kato-
licko-národní a skupina Kramá-
řova, kdežto agrárníci a skupina Fořtova hlaso-
vali proti.
Udržal
doktor
Kramář
Hruban
Fořtův
Vídeň
Čechy
národní klub
13
article
Za nemalého rozechvění vzato na přetřee
postavení ministra dra. Žačka. Posl. Prá šek
navrhl, aby dru. Žáčkovi zůstavila se volno
hlasování; tento návrh většinou přijat. Za veli
kého rozruchu schůze skončena.
Hned potom sešli se katolicko-národní
poslanci ke schůzi klubovní ve které vy
sloveno politování nad výsledkem hlaso-
vání v Národním klubu a projeven názor,že
klub nemůže převziti zodpovědnost za even
tuální následky vota poslanců českých prot
rozpočtu.
Následkem toho také jednomyslně usne-
seno přes výsledek hlasování v Ná-
rodním klubu setrvati při původním
votu a hlasovati pro pilnost. Dr. Hru-
ban usnesení to sdělil ihned předsedovi klubu
českých agrárníků a Českého klubu.
Usnesení katolicko-národní strany je záro
veň vystoupením z Národního klubu.
poněvadž podle stanov Národního klubu men-
šina jest povinna podrobiti se usnesení většiny
a nesmí hlasovati opačně.
Jak agrární, tak český klub počílaly
hned s faktem; že Národní klub dneš-
kem přeslal existova ti.
Z Vídně, 15. prosince. Národní klub svo-
lán jest ještě ke schůzi na zejtra dopoledne.
Katolicko-národní poslanci nechtějí se (
dostaviti zejtra do Národního klubu, prohlašuj?
však, že kdyby stal se pokus N
v, so
k tomu ochotnt. . . .
Z Vídně, 15. prosince. Po skončené noční
sehůzi dostavil se předseda klubu katolicko-
národního dr. Hruban k místopředsedovi Národ-
ního klubu posl. Udržalovi a sdělil mu, že, kluh
katolicko-národní z Národního klubu vystupuje
Dodal, že vyrozumění to činí způsobem na
prosto oficiálním.
Posl
Žáček
doktor
Hruban
Udržal
Vídeň
katolickýnárodní strana
národní klub
klub katolickýnárodní doktor
14
article
Dvě aféry poslance Pergelta.
Dvě aféry poslance Pergelta.
Pro nařčení poslance Klofáče.
Z Vídně, 15. prosince.
Poslanec dr. Pergelt měl dnes pro svou
řeč v parlamentě promluvenou dvě afér
Jednu s poslancem Klofáčem, na kterého
vrhl podezření, jakoby byl nekale nabyl vlastni-
ctví domu »U zlaté husy«.
Posl. Klofáč poslal dru. Pergelto
jako své svědky poslance dra. Baxu a Choce.
kterým dr. Pergelt prohlásil, že je dalek každého
úmyslu, poslance Klofáče urážeti a dal mu satis
fakci, prohlásiv, že byl una ven a t a ke
Pergelt
Klofáč
doktor
Posl
Pergelto
Baxa
Choc
Vídeň
15
article
V drobném prodejií
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerní . . . . . . . za 4 k
Ve fliálkách na venkově
ranní číslo . . . . . . . 10k
večerni . . . . . . . . 5 b
lnseráts
platí se hotově napřed
Předplscení a insorty přijímá
administrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházají se těl
redakce, tiskárna a expedlne
„Národních Listů-
Rukopisy se novracejl
16
article
podrážděn výkřiky českých po-
slanců proti němu činěnými.
Pro urážku Žídů
Druhou aféru, která není pouze a prostě
osobní, poněvadž týká se celého poměru
Némectva k židovstvu, měl dr. Per-
gelt s posl. dv. r. Kurandou.
Dr. Pergelt za své řeči vyrušen byl vý-
křikem: »V Praze jdou židé s vámil«
Dr. Pergelt odsekl: »Nejsme n
židy odkázáni, darujeme vám jel-
Posl. Kuranda, který za tohoto přiběhu
nebyl přítomen, gratuloval dru.
Pergeltovi ke konci jeho řeči.
Když se však poz léji dozvěděl, jak dr.
Pergelt o židech se vyslovil, odešel do bufetu za
drem. Pergeltem a pravil mu hlasitě: »Gratulo-
val jsem ti, nevěda o části tvé řeči proti ži-
dům. Samozřejmě béřu svou gratulaci nejenom
zpět, nýbrž musím ti ještě říci: Kdyby dr.
Stransky užil nejostřejších útoků
proti židům, nedotklo by se mě to,
jako když člen sťrany, která má
ve svém programu židovskou
otázku, zavrhuje židy jako spolu-
bojovníky v národnostním boji.
Od tebe nebyl bych to nikdy očekával, že
skoro ve slavnostním okamžiku, jako gene-
rální řečník Němců a zrovna Němeů
z Čech a člen německo-pokrokové strany, tak
opovržlivým způsobem zapřeš s ou-
činnost židů s vámi a prohlašujes,
že o ně nestojíš, ať se drž! Čechů!e
Také v tomto případě uchýlil se dr. Per-
gelt k bezcenné omluvě, že prý byl rozčilen
a že nemínil židy níjak uraziti.
Kuranda
doktor
Pergelt
Posl
Němec
Čecho
Praha
Čechy
17
title
„Zhýčkaná česká universlta“.
18
article
Rozpočet na r. 1909.
Rozpočet na r. 1909.
Rozpočet ministerstva kultu a vyučovánl
na r. 1909 činí 104,618.185 K, zvýšil se tedy
proti roku přodešlému o 7 milionů K. Z tohot
zvýšení připadá na kultus 3,002.695 K, kdežto
na vyučování pouze 2,960.279, ostatní na-
centrálu. Uvážíme-li, že celý státní rozpočet se
zvýšil o 148.5 milionů K, jest obnos ne-
celých tří milionů korun přímo
směšným zvy šením pro veškeré
školství celé Cislajtanie.
piveršity rozpočteno
obnosem 17,206.721 (v r. 1908 14,728.969
korun); vydání na všech na
činí 6,232.463 K (v r. 1908 7,035.211 Kl.
Z obnosu, určeného pro všechny universily,
připadá na německé university
10,037.269 K, na slovanské pouze
6,525.246 K.
Z obnosu posledně uvedeného jest určeno
pro českou universitu 1,711.888 K na řádné
vydání a 946.107 K na vydání mimořádné. Na
r. 1908 obnosy tyto činily 1,639.613 K ve vy-
dání řádném a 282.329 K ve vydání mimořád-
Zvýšení ve vydání řádném činí tedy
okrouhle 72.000 K a jest poměrné se zvýšením
roků předcházejících; ve vydání mimořádném
poprvé praeliminován větší obnos pro českou
universitu na stavbu nejnutnějších ústavů, což
se zadostučiněním tuto poznamenáváme.
Pro německou universitu v Praze rozpočte-
no řádné vydání na 1,575.912 K, mimořádné
obnosem 192.835 K.
České universitě dostalo se
tedy aspoň částečného splnění ně-
kterých nejnaléhavějších poža-
davků z těch pramenů státních,
ném.
Klement
Praha
český univerzita 1,711
Český univerzita
19
article
FEUILLETON
FEUILLETON
V Praze, 10. prosince.
(O lidumilu velmi snaživé m.
Právě lakový rok jubilejní, ikdyby nevykazoval
momentů tak slavnostních a povznášejících.
jakým bylo ve významný a pamálný den2
prosince r. 1908 p. Kr. vyblašovění onoho tk
oblibeného slanného práva v Praze a okoll,
jest jako stvořeným k tomu, aby člověk od-
dával se myšlenkám a rozjímáním nejrůžověji
zabarveným... A aby vstávaje lehaje vroucné
a zbožně děkoval osudu za to, že dopřáno mu
žíti v době tak osvícené a lidumilné, v době
radostného, nadšeného a všeobecného zápolení ve
službách lásky nejryzejší a nejnežistnějšl, lásky
k bližnímu, kterážto vzácná květina pojednou
všude dokola, kamkoli se ohlédneme, jako po
kouzelném doteku proutku čarodějova vypučela
na všech stranách, a dále pučí a raší v nej-
krásnější, nejnádhernější své květy, mezi něž
botanikové ovšem nepočítají libý kvitek stanného
práva .
Znalci tvrdí, že se letos urodilo sice dost
koroptví, ale za to prý až nápadně, skorem
oslentativně málo zajíců. To samo o sobě bylo
by úkazem zarmucujícím, kdybychom nevěděli
my čtenáři novin, že v náhradu za nedosla
tečnou úrodu zajíců vyskytla se v letošním
jubilejním roce úroda více než dostatečná.
ovšem, v oboru naprosto jiném a na poli, jež
až do té doby téměř zůplna leželo ladem
mám totiž na mysli letošní skutečně požehnanou
úrodu — lidumilů a mecenášů ..
Urodilo se jich letos množství tak nápadné
a nikdy nebývalé, že podobně bohaté úrody ne
pamatují ani za různých okolností zhusta cilovan
t. zv. nejstarší lidě. Bohatec i chudý, šlechtie
měštěnín, muž i žena, všichni spolu svorně zá
polí a závodi ve snaze nejušlechuilejší, seč stač
jich síly a prostředky, oslavit významný jubilejn
rok činem nějakým šlechetným a velkodiušným,
ovědčíeím o veliké, zcela novšodní a ryzí jejich
Bohatec
Praha
20
article
Nadšenými, ryzí a vzne
lásce k bližnímu . ..
šenou ideou lidumilství provanutými jedine
i korporacemi zakládány jsou humanitní i vzdě-
lavací ústavy, školy, chrámy, chudobince, ne-
mocnice, sanatoria, jsou zakládána mnohá, i sta-
tisícová nadání, jichž účel zajisté je z nejkrás-
nějších a nejušlechtilejších, neboť směřuje —
k ulevení lidské bídy . ..
Bohužel, sám osobně pro jisté, na ten ča
nepřekonatelné technické překážky nemohl jsem
se všeobecného toho zápolení na poli lidumil-
ství zúčastniti činem významnějším a způsobem
tak vynikajícím, jak bylo i mým nejzbožnějším
přáním. Pohřichu, pro nahodilé ty překážky
musil jsem zatím na dobu neurčitou odložiti
provedení a uskutečnění dávné své myšlenky,
jistě krásné a užitečné: vybudování asylu pro
mladistvé i starší, ale najisto snaživé dramatické
autory, kteří po úspěšném propadnutí svých tak
zv. dramat hodlají nějaký čas žiti v zátiší, vzdá-
leni ošemelných propadlišť jeviště. V asylu, mnou
zalim jen projektovaném, žili by jako v ráji ..
všeho byl by tam dostatek, jen potřeby ku
psaní dramat nevyhnutelné, pero, papír, inkoust
a nůžky, jimiž lze vystřihovati scény z jiných
autorů, byly by z asylu vůbec a nadobro vy-
mýtěny a odstraněny. Myslím, že by mně lidstvo
jednou na kolenou děkovalo za uskutečnění
myšlenky tak neobyčejně užitečné a vpravdě
lidumilné.
21
article
Jakáž pomoc, nelze hned najednou svět
učiniti rájem. Prozatím učinil jsem pouze, co
bylo v mé moci. Věnováním, o jehož velko-
leposti sám ovšem nemám nijak přehnaných
illusl, obmyslil jsem potřebného drátenička, jenž
na dveře bytu i srdce měho zaklepal v důvěře,
jež mi lichotila a jež neměla býti oslyšána.
Žiti, znamená vždy ještě míti nějaké přání.
I dráteniček projevil mi své přání, jehož vy-
plnění, na štěstí, nevybíhalo za meze nemož-
nosti: nechtěl ani automobilu, ani se nechtěl
státi komerčním radou. Řekl mi pouze o nějaké
staré boty — v minulých dnech přemnozl lidé
chovali v srdelch svých přání mnohom dětin
štější. Dráteniček, chudinka, byl neobut a stanné
právo, jímž postižena teď Praha, bylo toho dne
ještě zostřeno citelným mrazíkem, což, dle po
věsti ovšem nezaručené, slalo prý se na přímé
zakročení z Berlína.
Vyhověl jsem horoucí dráteničkově touze
po nějakých botách. V době, kdy bohatec i chudý.
šlechtic i měštěnín předstihují se u vykonávání
skutků lidumilných, ani já nezatvrdil jsem srd
svého Ochotně — neříkám to, abych se chlubi
a abych na své zásluhy v oboru lidumilství upo-
zornil tak zv. příslušné kruhy — vyhledal jsem
nebožáku střevice, jež u mne zahálely a v nichž
nikdy nemohl jsem jaksi zdomácnět: byly příliš
malé na velikou tu dobu, v níž jest nám žiti.
Ale právě dráteníčkovi ta okolnost nijak nebyla
závadou, při svém útlejším věku měl nohu formátu
právě takového, aby se do mého střevíce po-
hodlně vešla. Oči jeho zazářily — živě jsem si
představil, jak se honem venku na schodech obuje
a rovnou poletí někam na soirée.
Praha
Berlín
22
article
Vida, do hocha najednou vjela nezřízená
fintivost — nemám li prý ještě kousek zbytečného
prádla. Dal jsem mu tedy ještě noční košili
a klobouk, neobyčejně obnošený, jenž mi na vě
šáku překážel a dva páry manšet. A ještě jsem
o vlastní újmě a nežádán přidal mu ze svého
jmění dvouhaléř na cestu životem — kdyby ně
kolik milionů nás Čechoslovanů dalo mu jen po
dvouhaléři, koupí si menší panství, kluk mizerná
A na konec věnoval jsem mu i viržinku právě
zapálenou, neobyčejnou vzáenost, byla ukroucena
nejsplše z látky asbestové. I při dobrotě srdce
svého zanevřel jsem na ni proto, že hned po na-
pálení jala se příliš ostentativně provozovati pasi-
vní resistenci: usmyslila si, že hořet nebude a ne-
bude, ani po dobrém, ani po zlém. Jsou takové
umíněné viržinky. Renitence jejich měly by si,
hlavně teď, v době stanného práva, povšimnouti
ony výše zmíněné příslušné kruhy.
Přiznám se, že jsem za svůj dobrý skutek
ani nečekal nijaké odměny již zde, na zemi —
že na onom světě skutek ten ovšem bez po-
všimnuti nezůstane a bude připočten k zásluhám
23
article
mým ostatním, o tom ovšem jsem ani na oka-
mžik nepochyhoval. Avšak hle, nebe usoudilo
jinak, hned ještě v týž den sám došel jsem od-
měny již zde, na tomto světě. Cli a darem do-
stalo se mým sbírkám rukopisů dvou neobyčejně
vzácných exemplářů.
Není to sice rukopis ani Homerův, ani Ša-
lomounův originál »Písně plsní«, ani rukopis
Mojžišův, po němž marně pátrám u všech praž-
ských antikvářů — nýbrž jsou to dva na po-
hled zcela obyčejné listy formátu obchodního
Jsou to listy zeela soukromé, ale nesmírněsi
jich vážím jakožto krásných a významných do-
kumentů opravdu veliké a osvícené naší doby.
Homerův
Mojžišův
24
article
Potomci jisté budou z nich mít radost, možno-li.
ještě větší.
S úsměvem, v němž zračila se všecka
přímo andělská dobrota jeho duše — jeť známo,
že »rovný rovného si hledá« — věnoval mije
šlechetný přítel, jemuž byly adresovány. Je ře-
ditelem škol, náboženství katolického, svobodný
a úplně zachovalý — odesílatelem listů je šle-
chetný lidumil, jenž najisto nepřeje si býti jme-
nován — lidumil a dobrodinec, jenž, obávám
se, v jubilejním tomto roce asi mnoho má kon-
kurentů v milovaném našem království . . . Je
takto zámožným továrníkem, který škole, na
níž působí šlechetný můj dárce dvou jeho ruko-
písů, věnoval kdysi učební pomůcku: kousek
cukrové třtiny, aby žáci věděli, jak cukrová
třtina vypadá. Aby si ji třeba nepletli s bibli-
ckou »třtinou, větrem se klátící.«
Dovolte, abych již oba vzácné dokumenty
prostě a doslova opsal, i s tim líbezným slův-
kem »každopádně«, jež se v nich vyskytuje
jež je skutečnou okrasou novodobé naší češtiny
Zníť pak list prvý, jak následuje:
»Vaše Blahorodí
Příležitostně Vám budu vyprávěti, jakým
neslýchaným způsobem při nynějším vyzname
nání jsem byl opomenut a co se mně v tomto
ohledu zvláště přihodilo, takže jsem se odhodlal.
případ ministerstvu vyučování předložiti.
25
article
Záleží mně při tom ve Vidni vykázati, že
skutečně svoje zásluhy mám a při tom položím
váhu na Vase osobní jich uznání.
Prosím vás tudíž o zaslání přípisu v tom
smyslu, pokud možno, nejdřive a dovolil jsem
sobě malý koncept Vaší odpovědi, jak já si ji
představuji, přiložiti. Doufám, že to nevezmete
za zlé a že mé prosbě vyhovite. Konečně ještě
podotýkám, že jsem Vaší očekávanou ct. od-
pověď z jistých důvodů datoval ze dne
1. srpna 1906
Děkuje Vám předem, znamenám s veškerou
úctou atd.«
Druhý, přiložený list je konceptem
takto zní:
»V Praze, dne 1. srpna 1906.
Panu N. N., majiteli firmy N. N.
v Praze.
Považuji za svou milou povinnost, vyslo-
viti Vašemu Blahorodi timto své vřelé uznání
za Vaší činnost pro obecné dobro na poli škol-
ském.
Tím, že Jste všem školám cukrovou třtinu
věnoval, přispěl Jste skutečně ke zvýšení vše-
obecné znalosti a dodal Jste školám učební po-
můcku, která pro vyučování žactva je velice
důležitou.
Oceňuji tento dobročin nejen — (v origi-
nále je »néjen«, ale mně ta nuance se nelíbí —)
se stanoviska školského, nýbrž i z toho dů-
vodu, že mně jakožto vzdělanci známo jest,
s jak velkými obužemi spojeno jest zaopatření
cukrové trtiny vůbec.
Nechci poukazovati tím na Vaše hmolná
oběti pro tento účel, ačkoliv zajisté značný
obnos representují, nýbrž na nemožnost, z Ja-
maiky cukrovou třtinu vůbec dostati, jelikož ta-
mější vláda vývozu třtiny odpor činí, tak že
málokterému cestovateli podaří se odtamtud
cukrovou trtinu s sebou přivězti.
Každopádně Jste pro skolství neodměnitelná
služby vykonal a nepochybuji, že školní úřady
N N
Praha