ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 69116810-8f35-11dd-b238-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 91, place 66, org 29, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
14. července 1913. Číslo 191.
4 article
instalační soustavu těmto daným poměrům podří- diti. Příznivější poměry provázely úpravné prácev umělecko-průmyslovém museu. Zde ředitel ústavu byl projektantem budovy, která se zároveň do nej- menší podrobnosti dle jeho návodu prováděla. On vypracoval celý instalační plán, koustruoval de- tajlní projekty na každý kus nábytku a připravil náležité nákresy pro sestrojení praktikáblů a o- statních instalačních pomůcek. Takto celá techní- cká příprava instalace vyšla z jednoho popudu,a umožnila, aby ideová část instalace mohla prove- dena býti k dokonalosti, za daných poměrů nejvýše dosažitelné. Při poznání těchto okolností nesmíme arci zapomínati, že obtíže finančního rázu tento příznivý postup úpravné práce ústavu neobyčejně zdržovaly. — Úsudku slavného shromáždění musím ponechati, aby při prohlídce sbírek ráčilo se pře- svědčiti, zdali tento můj skromný soud o vnitřním uspořádání ústavu a jeho sbírek odpovídá skuteč- Ale na dvě okolnosti dovoluji si předem upo- zorniti. Jsou to dvě oddělení umělecko-průmyslo-
6 article
vého musea a sice ono, které račte spatřiti ve vý- stavním sále I. patra a které má znázorniti celý vývoj umění kreslířského a malířského od nejstar- ších dob až do doby moderní, a dále oddělenív levém křídle I. patra, které má rovněž eminentně výchovný účel a kde znázorněny jsou vlivy vý- tvarných umění na rozvoj novodobého uměleckého průmyslu. Obě tato oddělení jsou, pokud bylo mi možno vystihnouti, novinkou, která je v rakouském musejnictví prakticky uplatněna. Prosím však slavné shromáždění, aby laskavě vzalo na vědomí, že pro nedostatek místa skorem polovice sbírek nedostala se k instalaci a je uscho- vána, aby občas mohly provedeny býti náležité výměny v instalovaných sbírkách, nebo až příz- nivější dislokační poměry ústavů dovolí doplnění stávající instalace. Slavné shromáždění uvidí v obou našich ústa- vech snahu: jednak připomínáním slavných minu- lých dob vychovávati a upevňovati v obecenstvu našich krajin upřímnou lásku k domácí hroudě av dalším pak shledáváme snahu vychovávati na zá- kladě takto upevněného lokálního patriotismu lás- ku k vlasti v užším i širším smyslu slova. Vlaste- necky vychovaný občan pak nelezne zde hojné podněty a pomůcky, aby toto své vlastenctví do- vedl také prakticky na poli národohospodářském uplatniti ve prospěch svůj a své domoviny i ce- lého státu. V nejvyšší osobě, jejíž jméno městské museum má velkou čest něsti, nalezne musejnictv plzeňské vždy pevnou svoji záštitu, která spole- hlivě přispěje k tomu, aby ústavům našim, které dnes veřejnosti odevzdáváme, bylo povždy možno čestně rozvíjeti se k žádoucí dokonalosti a takto sloužiti platně oněm účelům, které si byly vytkly
7 article
Ve slavném dnešním shromáždění meškaj vzácné osobnosti, jichž rozhodující nebo mocný vliv může velmi cenným způsobem přispěti k dal- šímu rozvoji našich museí. Snad mi neráčí slavné shromáždění pokládati za neskromnost, dovolím-li si slova svá zakončiti snažnou prosbou, aby laska- vá blahovůle všech přítomných, zvláště pak pří- zeň Vaší Excellence a Vaší Jasnosti provázela na- še ústavy při další jich činnosti Po té byla vykonána prohlídka sbírek a ce- lého zařízení obou museí, při čemž v historickém museu podávali výklad sekretář p. dr. F. Machá- ček a p. prof. Cyril ryt. Purkyně, v umělecko-prů- myslovém pak řed. p. arch. Škorpil. Všichni hosté neskrblili pochvalou nad krásným a účelným za- řízením ústavů. Po slavnostním tomto aktu odebrali se oficiáln účastníci do paláce obchodní komory, kdež pre- sident p. Jos. Houdek v delší pěkné řeči J. E děkoval za jeho příchod do Plzně, o jejíž hospodář- ském rozvoji se rozhovořil. J. E. pan ministr od- pověděl stejně vřele a vyslovil svoji radost, že může poznati tak důležité středisko hospodářského ruchu. Na to konal se v Měšťanské besedě (velká dvorana) společný oběd, při němž byl purkmistrem p. drem. Petákem pronesen přípitek císaři. Od společného oběda byl kabinetní kancelář poslán holdovací telegram. — Odpoledne navštíve- ny tři pivovary, kde byl ministr uvítán jejich správ- ními radami a provázen podniky. O 6. hod. več. rozloučil se místodržitelský vice president ryt. Vojáček s ministrem a odjel zpě do Prahy. V odpoledních hodinách došel zdejšího okresní ho hejtmanství z kabinetní kanceláře telegram němž se vyslovuje městské radě v Plzni dík za pro. jevený hold.
doktor F Machá profesor Cyril rýt Purkyně Škorpil Houdek Peták Vojáček Plzeň Praha obchodní komora
8 article Nezaměstnanost techniků.
Nezaměstnanost techniků. Komitét pro založení stavovské orgfanisace absolventů českých vysokých škol technických proti nezaměstnanosti vypracoval obšírnou zprávu na základě řady porad, z níž podáváme tu stručný výtah. Zpráva nejprve vypočítává ciferně počel nezaměstnaných absolventů jednotlivých oborů technických, kteří se na výzvu „Spolku architektů a inženýrů v království Českém“ přihlásili. Inže- nýrů stavebních nezaměstnáno neb nepřiměřeně za- městnáno 80, architekti 3, strojních inženýrů 17 inženýrů chemie 9. inženýrů kulturních 24. inže- nýr agronomie 1, geometrů 23. pojistných techniků 8, z ostatních oborů 7. Zpráva komise zabývá se pak podrobně poměry v jednotlivých oborech ve- řejné správy, které dosud i ze zásady techniky nepřijímaly do svých služeb, a dokauje, jak jest nutno v zájmu oborů těch samých i v existenčním zájmu techniků, aby se tu poměry změnily. Ne- můžeme tu, bohužel, do podrobností sledovat všechny vývody pečlivé správy, která dochází k výsledku, že jest nanejvýš tísnivá nad. produkce a nezaměstnanost v odboru staveb- ních a kulturních inženýrů, že jsou poměry velice nepříznivé v odboru inženýrů strojních, oboru geometrovském a architektury, a že v oboru chemickém nejsou vyhlídky, hlavně do budoucnosti valně uspokojivé.
spolek architekt
9 article
Poněvadž komise přihlížela při svém zkoumán nezaměstnanosti techniků k počtu úřadnických míst. prohlašuje, že tak činila jen se zřetelem na spo- lehlivost statistických údajů v těchto oborech, dodává: „aby postup tento nebyl nesprávně po- chopen, jako zvláštní výzva ke sledování dráhy úřadnické, prohlašuje komise s důrazem, že dle jejího mínění má býti předním cílem výcho- vy na vysoké škole technické dosa žení samostatného života i samo- statného podnikání inženýrského. Předním prostředkem nápravy v neutěšených poměrech techniků je dle komise omezen nadprodukce v oborech přeplněných. Komise ovšem se nevyslovuje pro numerus clausus na tech- nikách, nýbrž apeluje na svědomitou úvahu rodičů i studentů samých. Výsledky svého šetření shrauje komise v tyto programové požadavky: „1. Spolky technické odborné a stavoské spo- lečně nechť ve vhodný čas každého roku uveřej- něním pravdivých zpráv o poměrech nezaměstna- nosti v různých oborech technických poučí veřej- nost o vyhlídkách studia různých odborů. 2. Spolky stavovské podporujtež snahy na pře- tvoření a doplnění vysokých škol technických vzhledem na prokázané potřeby obchodu, průmyslu a správy veřejné, aby školy ty nebyly jen ústře- dím vědeckým, ale aby byly ve styku co nejužším s životem praktickým a jeho potřebami. Poněvadž přijímání mimořádných posluchačů nelze za še- tření volnosti učení zameziti, buďtež učiněna opa- tření, aby znemožněna byla nezřízená konkurence, která se tím proti technikům podporuje.
vysoký škola technický dosa
10 article
Druhým prostředkem proti nezaměstnanosti je přirozeně zvětšení okruhu technické Práce. Nynější pokles průmyslového, obchodního i stavebního ruchu, způsobený politickými poměry světovými i vnitřními, jest jednou z hlavních pří- čin nezaměstnanosti techniků. Přesahuje ovšem sí- Jy technického stavu, aby mohl odstraniti příčiny ty, tkvící v mezinárodních poměrech. Zbývá zde jen naděje, že po nastalém uklidnění vývojem udá- losti uplatní se tím pronikavěji sila nýní zastavené- ho životního proudu obchodního, průmyslového stavebního. Poskytne snad i našim inženýrům příložitost u- platniti své vědomosti v cizině, ač ovšem národo- hospodářsky správným by bylo užíti těchto tak ná- kladně vypěstovaných sil k povznesení života ve vlastní zemi. I toto trpí spornými otázkami poli- tickými. Zájem techníků žádá podporu snah. čelících k tomu, aby na cestě čestného smíru, bez ujmy národního života českého, dosaženo bylo ne- rušeného rozvoje správy veřejné, hlavně zemské, a učiněn konec neblahým účinkům na hospodářský stavební ruch v království tomto. 3. Spolky stavovské domáhejtež se u přísluš- ných činitelů, aby veškeré práce veřejné jíchž provedení nelze prostě od- ložiti, byly co nejdříve zahájeny, ja- kož aby v podnicích, které j s ou v provádění, řádně a intensivně byl pokračováno. Potom bude možno, aby tech- nikové domáhali se s úspěchem uplatnění na všech místech, jež dle vzdělání svého mohou zastávati. na místech, jež sil akademicky vzdělaných — sil inženýrských — ve vlastním zájmu vyžadují.
11 article
4. Spolky stavovské domáhejtež se usilovně všemi vhodnými způsoby a vytrvale nutné organí- sace zprávy veřejné — v prvé řadě též samo- správné služby inženýrské. Komise nepo- važuje za vhodné, aby v této zprávě na kruhy tech- nické řízené uváděla všechny důkazy této potřeby organisace technické služby, obecně za nutnou u- znávané. Chce proto uvésti jen, kterak přes to, že české okresy zaměstnávají nejméně 5500 úřadníků a zřízenců a že vydání jich činí ročně asi 17 mil. korun, mají ve službách svých celkem jen 3 inže- nýry, vedle toho však 58 sil méně kvalifikovaných, z nichž 39 s nižší průmyslovou školou a 11 docela jen se školou obecnou. Plat těchto několika inže- nýrů jest o 1/2 menší než mistrů zednických v této sluržbě zaměstnaných. Obecních úřadníků a zřízen- ců českých bude asi 20.000, přes to však zaměst- návají obce české, vyjma král, hlavní město Prahu a předměstí, celkem 31 inženýrů s druhou státní zkouškou, z nichž 14 král. město Plzeň, 17 pak ostatní všechna města česká dohromady. To vše v čase, kdy pokrok v dopravnictví, na př. v automobilisaci, vyžaduje obzvláštní péče o silníce, jejichž stavba a udržování v českých okresích stojí ročně asi 9 mil. korun, kdy potřebují okresy ne- zbytně důkladnou odbornou radu, na př. při schvalování regulačních plánů s ohledem na zacho- vání rázu měst, k vyřízení sporů stavebních, v o- tázkách regulace vod a meliorace půdy, vedení podružných drah, autobusových linií, v elektrisaei okresu atd., kdy obce mají spravovati stavební zá- ležitosti správní, regulovati ruch stavební, zakládati a spravovati vodovody, kanalisace, plynárny. elektrárny, stavěti školy, nemocnice a chudobince zúčastniti se reformy bytové atd.
Praha Plzeň spolek stavovský domáhat
12 article
5. V těchto poměrech zajisté odůvodněně lze žádati nejen ve prospěch stavu technického, ale veřejné správy samé, aby podobně jako zákonem zemským ze dne 3. října 1907, z. z. č. 83, a ze dne 29. května 1908, z. z. č. 35, a příslušnými předpisy zemského výboru král. Českého, vyhlášenými dne 26. září 1908, z. z. č. 93, jimiž okresním výborům se sumou přímých daní přes 150.000 K a počtem obyvatelů přes 20.000 a obcím přes 5000 obyvatelů uložena povinnost ustanoviti úřadníka pro koncept- ní službu, a to jen takového, jenž podrobil se s pro- spěchem studin právnickému a státovědeckému všem theoretickým zkouškám státním, podobně opatřena byla zemským zákonem inženýrská služba samosprávná, vykonávaná akademicky vzdělanými a zkoušenými inženýry všech příslušných odborů. Výdaje samo- správě tím uložené nemohou tomuto novému, tak potřebnému zařízení býti na překážku, jako nebyly v cestě ustanovení sil právnicko-konceptních. zvláště uvážíme-li, že působnost sil technických má za cíl říditi službu účelně i úsporně tak, že za- mezením výdajů dá se krýti jistě výloha této sprá- vy. Obce a okresy nechť svěřují ve vlastním pro- spěchu též řízení svých technicko-hospodářských podniků akademicky vzdělaným inženýrům.
13 article
6. Ovšem že i ve službě státní správy měly by spolky stavovské domáhati se peticemi náležité organisace technické služby ve- řejné, tím, že by se vystrojila silami všech od- borů technických, tedy obzvláště též chemickými. kulturně-inženýrskými atd. zabezpečením dalšího trvání technické finanční kontroly akademicky vzdělanými chemiky a nikoliv silami podružnými dále úpravou služby vodní, hlavně v oboru sporů práv vodních, jich soupisů, konečně i v poměr- ném zastoupení v úřadech centrálních a že- lezničních. Ale i soukromá praxe lnže- nýrská potřebuje v zájmu svém vlastním nutné mnové a vydatné úpravy a hlavně ochrany.
14 article
7. Nově zřízené komory inženýrské a spolky stavovské domáhejtež se přesného vyměře- ní úřadního oprávnění inženýr ského a skutečné jeho ochrany úřady vežejnými, hlavně též při zadávání a provádění staveb a prací inženýrských. Žádejtež, aby vydány byly zákonité předpisy aby technické vedení podniků průmyslových, veře- ných i soukromých, jež mají podstatný váiv na bez pečnost veřejnou nebo dělnictva v závodech za- městnaného, svěřováno býti musilo akademicky vzdělaným silám inženýrským příslušných odborů které poskytovaly by zákonnou záruku bezpečno výroby i provozu. Jeť protismyslným zřizovati instituce a vycho- vávati inženýry nákladnými otudiemi, ale zárovei ničiti činnost těchto přirozeně dražších sil podporou vvýchovy a oprávněností sil lacinějších, ale měně kvalifikovaných, aniž by byla vyloučena konkuren- ce přesným vymezením oborů působnosti obou těchto druhů sil pracovních. Komise je toho přesvědčení, že nezaměstna- nost a nadprodukce technických sil přináší neje inženýrům samým, ale i celému národu i státu ci- telnou škodu a že nedá se odstraniti bez vytrvalé práce.
15 article
Končí zprávu svoji proto výzvou co nej- důtklivěji na všecky kruhy inženýrské, aby vedle svého, zajisté namáhavého zaměstnání, věnovaly více pozornosti a vytrvalé práce všem otázkám prospěšným celému stavu. K tomu účelu doporouč komiset a) aby spolky stavovské umožnily absolvova- ným technikům účnst na životě a pracích spolko- vých, jakož i b) aby spolky stavovské a spolky studentské zřídily společnou stálou komisi zájmovou, která by poměry zaměstnanosti i otázky stavovské vzájemně v patrnosti vedla a na nutná opatření zavčas u- pozorňovala. K úkolům, které budou obzvláště vytrvalé práce vyžadovati, náleží zřízení instituce pod- půrné. O této úloze vyslovuje se komise na základě podrobných porad provedených a zprávy zvláštní sekce takto 8. Komise uznává, že zřízení instituce pod- půrné, která by pomáhala inženýrům přemáhat nezaměstnanost, jest i pro absolventy české vysoké školy technické v Praze a české inženýry vůbe prospěšným a právě v nynější době včasným.
spolek stavovský český vysoký škola technický v Praga
16 article
Komise má za to, že taková podpůrná instiluce. která by snad později přispěti mohla též k zlepše- ní hmotných poměrů inženýrů, má býti zřízena ce nejdříve. Komise prohlašuje, že pokládá za hlavní cth veškerých prací v tomto směru podniknutých, za- řízení samostatné české podpůrné instituce inže- nýrské. Při bedlivém a podrobném uvažování o cestách které by vedly k vyznačenému tomuto hlavnímu cíli a poskytly pomoc co nejrychlejí, neviděla ko mise dle poměrů dnešních tedy tím časem přího- nějšího prostředku, než doporučiti českým inžený rům, aby přičlenili se k Svazu technických úřad- niků rakouských — internacionální to instituci — jako polišťovně proti nezaměstnanosti, za podmí nek, které by jak národnímu tak stavovskému sta- novisku inženýrů českých nebyly na újmu, hlavně tedy za zřízení samosprávné české župy Komise dospěla k tomuto úrudku, jejž odbor- ným a stavovským spolkům k vyjádření předkládá a k souhlasu doporučuje, z té úvahy, že v nyněj ších poměrech nebylo by lze zavčas opatřiti dosta- tečný kapitál i vytvořiti finančně i správně vystro- jenou samostatnou instituci českou a že tedy nutno k cili tomu užíti uvedené cesty.
technický úřad
17 article Denní zpravy.
Denní zpravy. — Recept „času“ na ozdravění poměrů Čechách. Nedělní „Čas“, uvědomiv si patrně že nelze stále jen říkati, že vše, co Mladočeš dělají, je špatné, a neříkati, co se tedy státi má na ozdravění poměrů v Čechách, přicházi s positivním návrhem, jemuž předeslií jemné sice, přece však důkladné odmítnut ozdravovacích návrhů „Českého Slova“a „Samostatnosti“. Vlastní positivní návrh „ča- su“ zní: „Podle našeho mínění není rozřešení zemsk krise v Čechách starostí jen českých stran an hlavně českých stran, nýbrž především starosti toho, kdo ji zavinil. Nechceme opakovat ovšed nělou už písničku o německé obstrukci, o jejt bezdůvodnosti, zlovolnosti atd., můžeme tuto obstrukci charakterisovat jak je libo — v te charakteristice se sotva budeme rozcházet — avšak formální právo na obstrukci Němcům upí- rat nemůžeme, pokud jednací řád zemského sně- mu je tak mezerovitý a nedokonalý, že obstruk- ce, jakou Němci provozovali, je v jeho mezích možna. Avšak stejně jasná a nepopíratelná věe jest, že státní vláda, jejíž povinností je starati se o normální chod ústavních zřízení, neměla ani formálního práva, zůstávati vůči německé obstrukci lhostejna, ba dokonce podporovatí ji že nejen zanedbala svou vlastní povinnost, ale přímo jednala proti této povinnosti, jestliže se vůči německé obstrukci chovala tak, jak se po pět let chovala. A proto náleží v řešen zemské krise v Čechách iniciati v vládě; a starostí českých stran jest, co b mělo býti starostí i Němců i všech ostat- ních národů v celém Rakousku: státi na stráži, aby vláda postupo- valav tomtosměru způsobemústav- ním.
Mladočeš Němec Čechy Rakousko
18 article
Není-li rozřešení zemské krise v Čechác starostí českých stran, nýbrž toho, kdo ji za- vinil, t. j. Němců a vlády, nevíme, proč strana realistická zúčastňuje se vůbec politického ži- vota. Náleží-li v řešení poměrů v Čechách i ni- ciativa vládě, nevíme, proč „Čas“ a jeho strana bouřily tak radikálně proti zemské správní komisi čís. I., v níž homines po- litici obou národů byli by mohli státi „na stráži, aby vláda postupovala způsobem ústav- ním.“ „Čas“ ovšem prohlásí tyto naše námitky za nelogické a dokonce snad za konfusní; při- znáváme předem, že nás k nim svedla vylo- žená konfusnost jeho „positivních“ návrhů na řešení zemské krise. Že se realisté nestydí vy- jíti s takovým nepromyšleným a nedo- myšleným návrhem na světlo! Ponechme vládě iniciativu, Němcí ji budou v tom podporo- vati, připusťme si sami, aby do poměrů v Če- chách mohli strkat prsty i ostatní náro- dové v Rakousku, a české politic ke strany mohou jít křen kopat! Návrh „Času“ v té části, ve které předpisuje Čechům i Něm- cům pouze úlohu státi na stráži ústavnosti. dokumentuje, že návrh nevyšel z politického mozku. Tento realistický mozek jakoby ani ne- věděl nic o česko-německém zápasu a základ- ních jeho ideích, jakoby nic nevěděl o tom, o
Němec Čecho Čechy Rakousko Německo
19 article
Němci v Čechách bojují a proč provozují ob- strukci, jakoby nevěděl, že Němci, kteří od- mítli zemskou správní komisi č. I. hlavně pro její charakter autonomistický, všemi desíti budou pro dosazení zemské komise byro- kratické bez obledu na to, dojde-li se kn způsobem neústavním... Na nedělní pro- testní schůzi v Hradci Král. konstatoval pro dr. Drtina, že exministr Prade řekl o Němcích v Rakousku, že budou vždy pro absolutis- mus, jelikož bude německý. Proto náleží ini- ciativa v řešení zemské krise v Čechách — podle „Času“ ze dne 13. července — vlád Až sem dospěl realismusl — Klasobraní z radikálních schůzí na veskově Z Hradce Králové se nám píše: Protestn schůze v Hradci Králové konaná radikálními stra- nami v sobotu 12. t. m., měla tak obyčejný průběh že všeobecná tíseň a zklamání posluchačstva vy- vrcholeny byly po dvou hodinách resolucí a bez- mocnou zoufanlivostí pořadatelů. Při zahájení schů- ze bylo přítomno asi 150 osob, později se počeo zdvojnásobil. Za předsedu zvolen p. MUDr. Klu m- par, který postesknul si na malou účast slovy „Zaráží mne, že nevidím v prostorách divadla obvyklé bouřlivé pozadí: trpce mne dojímá, že k tak důležitému protestu jeví se taková nechuť..“ Pak mluvil dr. Drtina. Vyslovil politování nad ne- účastí poslanců, rozhorlil se zejména nad neúčast dra. Ulricha, mluvil o „dvorských protorianech“ dra Kramáře a o obstrukci Němců na sněmu. A krisi na sněmu rozřešil řečník těmito slovy: „Těžko říci jak vyváznouti z toho chaosu. Jest nutno jednat s Němci, ale tak, aby při dohodě nebylo ani vítězů ani poražených!“ Po řeči Drtinově mnozí posluchači již odcházeli a nevyčkali řečnického výkonu fenille- tonisty Dyka. Byla to báseň, která dra. Klum- para vytrhla z dumání. Pozvedl zraků svých poetovi, zamračil se, zablesklo se mu v očích mysle si:
Němec Král Drtina MUDr Ulrich Drtinův Dyk Čechy Hradec Rakousko Hradec Králové Kly
20 article
„Žádné zrní, samá pleva, bratře Dyku, místo veršů smolíš nyní politiku, nerozumím Tvému — toto — tento — tato, přežvykuješ jenom radikální blátol Zápal projevený neobyčejným a důrazným — kdy — kde — to-to-to, nemůže lhostejně na to se dívat. aby sekretariát strany sociálně-demokratické zaka- zoval dělnictvu účast na protestních schůzích.A pak na řadu přišli Šmeral, Pinkas, Kramář a politika slabošská, vídeňácká, kramářovská. K dovršení dojmu přihlásil se delegát nár. socialistů k projev za svou stranu. Dr. Klumpar povzdechoval a ani řečníka nepředstavil, ani mu nepoděkoval. Tento projev nár.-sociální byl ubohý a nedůstojný, sna na rychlo pořadateli sehnaný. Ubohý svým obsahem nedůstojný nabízením sil příslušníků ke každé prá- ci společné. Dr. Klumpar i ostatní u stolu předsed- nického se zachvěli, když z úst „řečníkových“ za- zněla trhaně věta: „Vítám postup vládních stran — těchto tří mladých stram a přeji si, aby tak postupoval celý svobodomyslný světi“A zase dr. Klumpar povstal, vyzýval ke slovu, ale nikdo, nikdo se nepřihlásil. Pak přišla resoluce. Dr. Klumpar opět žaloval trpce přítomným na t všeobecnou netečnost voličstvav době tak pohnuté a povzbuzoval k boji prot absolutismu. A o půl 11. odcházeli jsme tak tišez dívadla, jako bychom šli ze hřbitova a nikoliv manifestační protestní schůze radikálních stran. Pak-li takto všude vyznívají — pak bylo by lépe. aby se nekonaly a nesesměšňovaly náš boj prol vládě a Němcům.
Dyk Zápal Šmeral Pinkas Kramář doktor Klumpar Němec strana sociálnodemokratický zak
21 article
— Turistika a politika ve Slezsku. Slezšt Němci dovedli, jak náleží, využitkovati turistiky Bezkydách ke svým nacionálně politickým cí- lám. Dí arclvévodeké komoře tčšínské staly s před časem hory tyto takřka výhradným rejdištěm německých turistů, kteří, posilování jsouce turistv pruskými, dovedli na domácí chudé obyvatelstvo české a polské vykonávati nemalý vliv, jimž udržo- vány německé školy v pohorských městech a školy utrakvistické v obcích venkovských. Dostal-li se pak na takovouto školu renegát učitel, měli Němei vše, co chtěli. My jsme se částečně již vlivu ně- meckých turistů střásli, ježto naše turistika, do Bezkyd zvlášť vděčná, účinně paralysovala veškeré německé snahy. Jest potěšitelno, že za námi jdou Poláci i v tomto směru. V neděli za účelem po- vznesení polské turistiky otevřeli na Ropičce první polskou útulnu. Slavnostní akt sám byl zajímavým v nejednom směru. Především proto, že přítomn mu byli také zástupci českých turistů a dále tím- že nová útulna byla vysvěcena současně knězem katolickým i evangelickým. V promluvách zdů- raznil řišský poslanec páter Londzin součinnost Poláků obojího vyznání stejně jako součinnost Če- chů. Stala se tedy nedělní turistická slavnost na Ropičce i jakousi manifestací nutné společné če- ské a polské práce na horách bezkydských, čími řadí se po bok ostatním projevům po společném postou žesko-polském ve Slezsku, které v po- slední době nejsou právě ojedinělýmí.
Němec Bezkydy Polák Londzin Slezsko
22 article
— Případ skoro neuvěřitelný. „Listům Pojizer- ským“ se píše: „Okresní výbor v Železném Brodě dal minulý týden v pátek postaviti železný uka- zovák silniční na rozcestí silnice k nádraží a k Ra- kousům ve Vranovém. Za tím účelem odebral se do Vranova stálý najatý dělník okresního výboru Jose Křivůnek z Hamštejna, aby ukazovatel zasadil. Na ukazovateli jest na obou stranách český nápis označující směr silnice. Když měl Křivůnek ukazo- vatel zasaditi, přišli k němu pp. bratří Boučkové z Vranova (z nichž jeden jest místním starostou ve Vranově) a bez jakéhokoliv žertu vážný projev či- níce, vytýkali okresnímu výboru v Žel. Brodě, že nápisy nejsou dobře učiněny, že slušelo by se, aby okresní výbor dal do Vranova tabulky též s něme- ckým nápisem. Při tom byl též přísežný okresní cestář Šikola okresu železnobrodského, takže nutno tuto zprávu, která p. okresním cestmistrem byla dále sdělena, pokládati za zcela pravdivou. Tak stará se český starosta o pohodli Němců — a těžko jest posouditi snahu téhož, aby bohatý Vranov byl od Louček oddělen a snad za nějaký čas z něho država německá utvořena. Vranov a Malá Skále hosti na čtvrtinu Němců ze všech letních návštěv- níků a jest Vám snad znám případ p. hostinského
Vranův Jose Křivůnek Křivůnek Bouček Šikola Němec Pojizer Železný Brod Hamštejn Vranov Brod okresní výbor
23 article
Štoly, nájemce hospody Medingrovy, že pod ná- tlakem p. dra. Medingra a pod pohrůžkou výpověd musil z hostince odstraniti pokladničky Ústředni Matice školské a Národní jednoty severočeské donucen dále, aby odebíral „Megendorfer Blätter a jiné německé listy, aby se Němcům v Malé Skále zalíbilo.“ — V době, kdy Němci vyhazují české turisty z Krkonoš, je tento případ i smutný udál-li se skutečně tak, jak je vylíčen, — Poděkování. Sbor otců chudých u sv Apolináře má za svou povinnost vzdáti upřímné díky všem příznivcům letošní slavnosti XI. Prokop- ské pouti, pořádané dne 5. července 1913 ve velko- restauraci „U Pokorných“ v Ječné ulici. Za vše- stranný úspěch sluší zvláště děkovati J. J. místo- držiteli království Českého knížeti Františku Thu- novi z Hohenstelnů, slovutnému starostovi král. hl města Prahy, p. JUDru. Karlu Grošovi, oběma ná- městkům starosty pp. MUDru. Františku Kašparov a cís. r. Josefu Schrötterovi, protektoru slavnosti vrchnímu řediteli ústavu chudých král. hlav. města Prahy p. Emanuclu Fatkovi, městským radním pp cís. radovi J. Červenému. Bedřichu Kovařičovi Václavu Kasalickému, Ant. Koubkovi, K. Bolinovi.
Štol Němec Pokorná Tha JUDr Groš Mudra Kašparov Schrötter Fatka J Červený Kovařič Václav kasalický Antonín Koubek K Bolina Krkonoše Hohensteln Praha hospoda Medingrův Megendorfer Blätter ústav chudá král
24 article
Antonínu Siřišťovi, J. Šulcovi, nám. vrchního řed. chudinského panu Josefu Klimentovi, Rudolíu Klečkovi, členu vrch. řed. chudinského, všem zúčastněným zástupcům okres. chud. ředitelství. ctěné správě pivovaru protivínského za vzácnou přízeň hmotnou, velevážené paní L.. Růžičkové z skvělé provedení uměleckého programu, vele- ctěným damám, které svou horlivostí zdar slavnosti podporovaly, šlechetným dárcům. cenných předmětů pro tombolu a vůbec všem, kteří byli jakkoli při- spěli ke zdaru slavnosti, jejíž účelem byla podpora chudých farností svato-apolinářské. V Praze, dne 9. července 1913. Za sbor otců chudých: Jaromíi Smutek, okr. ředítel u sv. Apolináře — Zavedení poštovních příkazních lístku Od 1. července mohou býti v tuzemsku vybírány splatné pohledávky až do 10 K včetně prostřed- nictvím pošty poštovními příkazními lístky. K tomu smi se používati pouze vzorců vydaných poštovní správou. Prodejní cena jich činí 10 hal — V průjezdě u Šenfloků. Číšnice Marie Hla- dová, zaměstnaná v restauraci u Šenfloků, nesla z kuchyně do místnosti dva talíře polévky. V prů- jezdě vrazil do ní 16letý sladovnický učeň Čeněl Spurný a jeden talíř číšníci vypadl z ruky. Roz- čilená čišnice obětovala i druhou polévku, neboh v ruce jí zbylý talíř hodila slaďáčkovi na hlavu Učeň utrpěl nejen opařeniny, ale také střepinami řezné rány. Neprodleně jej naložili do drožky odvezli do nemocnice, kde se mu dostalo lékařské pomoci. — Poraněn a — zavřen. V jednom karlinském hostinci strhla se včera o půlnoci rvačkfa, při níž 27letý dělník Antonín Wieden ze Žižkova č. 44 byl sklenicí udeřen do hlavy. Hlídka odvedla zra- něného k lékaři a po obvázání rány byl Wieden ponechán ve vazbě, poněvadž se zjistilo, že rvačku sám podnítil.
Siřišť J Šulc Klimenta Kleček Růžička Apolinář Šenflok Hla dová Spurná Wieden Hlídek Praha Žižkov Jaromía Smutek
25 article
— V domácnosti zednika. Antonín Mošnička. 33letý zedník, přišcl v podnapilém stavu do svého bytu v Novém Smíchově č. 717 a manželka četl jemu oprávněné levity. Mošnička se rozzlobil, vše v bytě rozbil a manželce zabitím vyhrožoval. Sou- sedé zavolali policistu, ale Mošnička se nedal. Po- licistu zbil a šavli s pochvou mu od řemene utrhl Konečně byl zuřivec přece přemožen a do sepa- race dopraven. — Oheň ve sklepě. Dnes ve 1/41. hod. vypuk požár ve Spálené ulici č. 96 ve sklepě p. Frant Holého, kde složena byla sláma a bedny. Ježie zejména ze slámy vycházel hustý dým, nemohl hasiči proniknouti dovnit a přes hodinu pracoval na zdolání požáru. Jak oheň povstal a jaká škoda vznikla majiteli, který má v témž domě sklad ná- býtku, nemohlo býti zjištěno. K obni se dostavil hasiči z centrály, novoměstské pobočky a dobro volní hasiči z Vinohrad — Rafínovaný zloděj. Komptoirista Karel Löwy příšel do svého bytu v Bubenčí č. 333 a k nema lému překvapení zastihl tam neznámého muže který tvrdil, že zpozoroval z bytu unikati kou prošo otevřel a hořící ručník uhasil. Löwy skuteč- ně spatřil doutnající ručník. Než se z překvapení vzpamatoval, neznámý utekl. Teprve později se zji- stilo, že šlo o rafinovaný čin zloděje. Šibal vnikl d bytu, sebral 120 K a když slyšel, že se komptoiri- sta vrací, zapálil ručník a tak se vymluvil, jakoby činil dobrodiní. Po pachateli zahájeno pátrání.
Antonín mošnička Holý Löw Nový Smíchov Bubeneč
26 article
— Zlodějské historky. Ze sklepa domu čp. 526 v Karlfně byl odcizen šicí stroj v ceně 250 K nad- poručíku Vilému Faberovi. Jak se zjistilo, odcizil stroj 22letý Ludvík Laněman a poslal s ním kočího Josefa Březovského do zastavárny. Na stroj dosta- li 80 K, z čehož Březovský obdržel 10 K zpropit- ného. — Bohumilu Maříkovi z Konviktské ulice 2 byla na západní dráze odcizena tobolka se 700 K. — U Antonie Slezákové ve Pštrossově ul č. 24 ubytovala se neznámá žena, která pojednou zmizela a odnesla různé šaty. — Do bytu Ferd Svobody v Bubenči č. 205 vnikl neznámý pacha- tel a odeizil střádanku se 150 K. — Do krámu ob- chodníka Boh. Červinky v Bubenči č. 208 vloupa se zloděj, zotvíral zásuvky, ale peněz nevzal, nebot je p. Červinka měl bezpečněji uložené. — Do ně- mecké studentské noclehárny v čís. 1663-II. dosta se zloděj a vzal oblek. — Řozníku Ant. Skučkovi z Nuslí č. 161 někdo vzal na Karlově náměstí ho dinky se řetízkem — Oprava tiskové chyby. V dnešním poled- ním čísle „Nár. Listů“ vloudila se do první denn zprávy („Nová realistická lež“) v řádku 13. shora tisková chyba. Celá věta správně zní: „Dr. Kra- mář vyvodiv důsledky z hlasování o zemské správ ní komisi čís. I....“ Chybně bylo vytištěno čís.z — Plavba parníků společnosti Austro-Ameri- cana v Terstu. V nejbližší době odplují z Terstuí parník „Canada“ dne 19. července do Quebecu Montrealu; parník „Sofie Hohenbergová“ dne 24. července do Patrasu. Almerie. Las Palmas, Ria de Janciro, Santosu, Montevidea a Buenos- Aires parník „Eugenia“ dne 19. července do Nov. Yorku parník „Alice dne 2, srpna do Nov. Yorku a parník „Laura“ dne 7. srpna do Neapole, Barcelony, La Palmas, Ria de Janeiro, Santosu. Montevidea Buenos-Aires
Faber Laněman Březovský Mařík Slezáková Červinka Řozník Antonín Skuček Hohenbergová Janciro Eugenius York Alica Laura jít Janeiro Pštrossův Bubeneč Nusle Karlov náměstí Terst Kanada Québec Montreal Patras Palmas Santos Montevideo BuenosAires Neapol Barcelona Le Palmas Ferd Svoboda austroAmeri
27 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Z trhu cukerního. —n— V Praze, 14. července. [Surovin e. Dnešní náš trh zahájen vyčkávavě a po dojítí první chabé v záznamech o 5 a 71/% fen. sestupné depeše hamburské polevily ceny na našem trhu na K 20.55 za pohotové a K 21.— na říjen-pro- sinec v paritě ústecké. Na polední chabý a v zá- znamech pro některé lhůty o 21/2 fen. nižší Mag- deburk bylo lze v poledne za promptní pouze K 20.50 z Ústí docíliti. Na trhu s rafinádami se cena nemění pravděpodobně dojde zítra k dodatečnému uvol- nění kontingentu na červenee
Praha Ústí
28 article Pražská bursa.
Pražská bursa. V Praze, 14. července. Tento týden zahájena polední bursa náladou dosti pevnou a obchodo- vány akcie České průmyslové banky za K 434.— a K 435.—, z nichž cena druhá uváděna jako ofi- ciální záznam (+ K 1.—), akcie Zajišťovací banky za K 246.— (+ K 2.—), akcie Pozemkové banky za K 422.—, jinak akcie strojírny Daňkovy za K 412.— a K 412.50 při ofic. záznamu K 412.— (+ K 4.—), akcie Pražské akciové strojírny za K 173.— (+ K 2.0), akcie První české továrny orient. cukrovinek za K 155.— (+ K 1.—) a akcie Rakouské alpské báňské společnosti za K 880-50 (+ K 2.50). Dále kladeno pak za akcie České banky „Union“ . . . . . 265.50 České banky . . . . . . . . . 406.— Hospodářské úvěrní banky . . 444.— Chorvatské zemské banky . . . 242.— Jadranské banky . . . . . . . 413.— Lublaňské úvěrní banky . . . . 415.— Úvěrní banky v Ružomberku . . 245.— Moravské agrární banky . . . . 410.— Pražské úverní . . . . . . . . 646.— 431.— Zálož. úvěr. úst. v Hradci Král. 261.50 Živnostenské banky . . . . . . 575.— „Merkuru“ směn. akc. společnosti Pražské zastavárny . . . . . . 530.— První čes. akc. pojišťovny na život 262.— Pražské paropl. spol. po Vltavě a Labi . . . . . . . . . . . Akc. tov. na výrobu uměl. hnojiva v Kolíně . . . . . . . . . . 321.50 (— 3.50 Kolín. tov. na kávové náhražky 540.— České spol. pro průmysl cukerní 334.— (+ —.50 Pivovaru v.Čes. Budějovicích . . 955.— Elektrot. akc. spol. dř. Kolben 433.— (— 2.— 925.—
Čes Kolben Praha Ružomberok Hradec Královský Vltava Kolín Český průmyslový banka pozemkový banka Český banka hospodářský úvěrní banka jadranský banka úvěrní banka moravský agrární banka živnostenský banka Český společenský Elektrot . akciový . společenský
29 article
Vídeňská bursa.
30 article
Z Vídně, 14. července. Na zprávy o postupu turecké armády, jakož i nejistotu ohledně dalšího vývoje balkánské situace, zahájila dnešní příprav- ná bursa v slabé náladě. Při redukovaných obchodech kursy vesměs poklesly, zejména Ško- dovky a alpinky zlaciněly každé o 5 K. akcie stát. dráhy o 2—3 K. Pevny byly pouze hodnoty jižní dráhy a zejména 3 priority stouply o 3 K. Ve šraňku změnily se kursy nepatrně, jen lloydovým akciím naskočilo 11 K. Ke konci byla nálada slabá a obchod zdrželivý. Renty bez obchodu. Poledné bursa zahájila v zdrželivém směru. Pozdějí potrval klid v obchodě. Vůdčí speku- lační papíry se nezměnily. Ke konci byla nálada trvale zdrželivá. Berlinská bursa. Z Berlína, 14. července. Vojenský po- stup Turků a zdráhání zvláště Řecka, zahajiti neprodleně jednání o mír, činí situaci na Balkáně opět nejasnější. Za prodejů na- stalo tedy ve všech oborech ochabení, jimž byly postiženy zvláště báňské, parolavební a elektrář- ské. Později kursy dále klesaly a pak ukázala se jistá síla odporu, takže ojediněle nastalo mírne zlepšení. Obchod byl velmi klidný, jen na trhu parolavebními bylo chvilemi poněkud živěji. Denni peníze 3%, soukromý diskont 4 1/2 90.
Turek Vídeň Berlín Řecko Balkán
31 article
Akciový pivovar se sladovnou v Břeclavě vy- plácí za rok 1912 dividendu ve výši 24 K na akcii, t. j. 6 procent Úvěrní banka v Ružomberku končí dle „F. C. pololetní bilanci při vyšším zisku než v sou- dobí loňském Rakouská nemovitostní banka, akc. spol. ve Vídni, konala nedávno první řádnou valnou hro- madu. Podle zprávy, ředitelem ryt. Fleissnerem předložené, pracovala banka v prvním správním roce, čítajícím jen 9 měsíců, se zřetelem ke kriti- ckým poměrům s uspokojivým výsledkem. Usnese- no bylo vypláceti 5proc. dívidendu a utvo- řiti zajišťovací fond pro bankovní dlužní úpisy Z trhu petrolejového sděluje berlínský odborný list „Petroleum“, že nejdůležitější události na mezi- národním trhu petrolejovém jest vzhledem k mobili- saci rumunské armády v platnost vstoupivší zák a vývozu rumunských olejů k topení a surového petroleje. Také pro ostatní vý- robky bude mobilisace potud významná, že vývoz ru- munského svítivého petroleje a benzinu bude trpěti zabráním drah pro vojenské účely. Na ceny však tyto události zatím neměly pozoruhodného vlivu. Ceny surového petroleje amerického se ne- změnily. Haličský surový petrolej opět poněkud ochabl a znamená nyní 81/2 K za 100 kg. Cena ba- kinského surového petroleje, o které se soudilo, že nepůjde nad 40 kopějek, činila v uplynulém týdnu 4034 kopějky za pud franko Černé město. Vysvětluje se to nedostatkem surového petroleje kartelem zájemníků. Jen otevření nových jam, jichž právě v Rusku není nedostatek, může přivoditi změnu poměrů. Ceny plynového oleje a be- zinu se takřka nezměnily. Z německého trhu na kůže. Z Berlína se sděluje: Následkem zvýšení cen surových koží uká- zalo se nutným také zvýšení cen kožených ře- menů. Drahotní přirážka byla směrodatnými fir- mami zvýšena o dalších 5 marek s působností o 1. července t. r.
F C Břeclava Ružomberok Vídeň Rusko Berlín akciový . společenský kg kopějka
32 article
Připuštění cizozemské společnosti. Minister- stvo vnitra ve shodě s ministerstvem obchodu při- pustilo akc. spol. „Tannerie de Cuir idé al de Wiltz' ſtovárna na ideální kůže) k živnosten- skému provozování obchodů dle jejich sťanov, pří- pustných v královstvích a zemích v říšské radě za- stoupených se sídlem jejího zastupitelstva ve Vídni. Schválené změny stanov. Ministerstvo vnitra ve shodě s příslušnými ministerstvy schválilo změ- nu stanov akc. spol. „Galicyiski. Ziemski Bank kreditowy, Towarzystwo akcyjne we Lwowie“ (Ha- ličská banka pro pozemkový úvěr, akc. spol. ve Lvově), usnesenou valnou hromadou akcionářů dne 26. září 1912. Dále schválena byla změna stanov „Štyrské elektrářské společnosti“ v štyrském Hradci, usnesená valnou hromadou dne 6. května 1913. Částečné zrušení snížených celních sazeb na maso ve Švýcarech. Snížené celní sazby na kon- servované maso a sušenou slaninu tar. pol. 77 b) švýcarského celního tarifu, platné od 1. ledna 1912, byly dnem 1. června 1913 opět zrušeny. (Sdělení vývozní kanceláře obchodní a živnostenské ko- mory v Praze.) Mezinárodní zemědělský ústav páčí pravděpo- dobný výnos pšenice ve Spojených státech sev.- amerických na 190.784.000 metr. centů, k. j. 957 skutečného výnosu loňského, ovsa na 149.630.000. j. 72.7% sklizně loňské a lněného semen 6,334.000 q. t. j. 74.8% minuláho výnosu. Konkurs. Firma G. A. Bachi v Turině. jeden z nejstarších tamních velkoobchodů s krát- kým zbožím, ocitla se v konkursu. Pasiva činí 810.000 lir, aktiva 570.000 lir. Zúčastněny jsou též rakouské a německé firmy. Konkurs uvalen zemským soudem ve Vídni na jmění obchodníka Josefa Watzgera jun. v Atz- gersdortu u Vídně, Erlaag.2
Cuir Wiltz Bachi Watzger Vídeň Lvov Hradec Praha spojený stát Turin Atz ministerstvo vnitro Ziemski Bank kreditowy I Lwowa mezinárodní zemědělský ústav