2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
14. července 1913. Číslo 191.
4
article
instalační soustavu těmto daným poměrům podří-
diti.
Příznivější poměry provázely úpravné prácev
umělecko-průmyslovém museu. Zde ředitel ústavu
byl projektantem budovy, která se zároveň do nej-
menší podrobnosti dle jeho návodu prováděla. On
vypracoval celý instalační plán, koustruoval de-
tajlní projekty na každý kus nábytku a připravil
náležité nákresy pro sestrojení praktikáblů a o-
statních instalačních pomůcek. Takto celá techní-
cká příprava instalace vyšla z jednoho popudu,a
umožnila, aby ideová část instalace mohla prove-
dena býti k dokonalosti, za daných poměrů nejvýše
dosažitelné. Při poznání těchto okolností nesmíme
arci zapomínati, že obtíže finančního rázu tento
příznivý postup úpravné práce ústavu neobyčejně
zdržovaly. — Úsudku slavného shromáždění musím
ponechati, aby při prohlídce sbírek ráčilo se pře-
svědčiti, zdali tento můj skromný soud o vnitřním
uspořádání ústavu a jeho sbírek odpovídá skuteč-
Ale na dvě okolnosti dovoluji si předem upo-
zorniti. Jsou to dvě oddělení umělecko-průmyslo-
6
article
vého musea a sice ono, které račte spatřiti ve vý-
stavním sále I. patra a které má znázorniti celý
vývoj umění kreslířského a malířského od nejstar-
ších dob až do doby moderní, a dále oddělenív
levém křídle I. patra, které má rovněž eminentně
výchovný účel a kde znázorněny jsou vlivy vý-
tvarných umění na rozvoj novodobého uměleckého
průmyslu. Obě tato oddělení jsou, pokud bylo mi
možno vystihnouti, novinkou, která je v rakouském
musejnictví prakticky uplatněna.
Prosím však slavné shromáždění, aby laskavě
vzalo na vědomí, že pro nedostatek místa skorem
polovice sbírek nedostala se k instalaci a je uscho-
vána, aby občas mohly provedeny býti náležité
výměny v instalovaných sbírkách, nebo až příz-
nivější dislokační poměry ústavů dovolí doplnění
stávající instalace.
Slavné shromáždění uvidí v obou našich ústa-
vech snahu: jednak připomínáním slavných minu-
lých dob vychovávati a upevňovati v obecenstvu
našich krajin upřímnou lásku k domácí hroudě av
dalším pak shledáváme snahu vychovávati na zá-
kladě takto upevněného lokálního patriotismu lás-
ku k vlasti v užším i širším smyslu slova. Vlaste-
necky vychovaný občan pak nelezne zde hojné
podněty a pomůcky, aby toto své vlastenctví do-
vedl také prakticky na poli národohospodářském
uplatniti ve prospěch svůj a své domoviny i ce-
lého státu. V nejvyšší osobě, jejíž jméno městské
museum má velkou čest něsti, nalezne musejnictv
plzeňské vždy pevnou svoji záštitu, která spole-
hlivě přispěje k tomu, aby ústavům našim, které
dnes veřejnosti odevzdáváme, bylo povždy možno
čestně rozvíjeti se k žádoucí dokonalosti a takto
sloužiti platně oněm účelům, které si byly vytkly
7
article
Ve slavném dnešním shromáždění meškaj
vzácné osobnosti, jichž rozhodující nebo mocný
vliv může velmi cenným způsobem přispěti k dal-
šímu rozvoji našich museí. Snad mi neráčí slavné
shromáždění pokládati za neskromnost, dovolím-li
si slova svá zakončiti snažnou prosbou, aby laska-
vá blahovůle všech přítomných, zvláště pak pří-
zeň Vaší Excellence a Vaší Jasnosti provázela na-
še ústavy při další jich činnosti
Po té byla vykonána prohlídka sbírek a ce-
lého zařízení obou museí, při čemž v historickém
museu podávali výklad sekretář p. dr. F. Machá-
ček a p. prof. Cyril ryt. Purkyně, v umělecko-prů-
myslovém pak řed. p. arch. Škorpil. Všichni hosté
neskrblili pochvalou nad krásným a účelným za-
řízením ústavů.
Po slavnostním tomto aktu odebrali se oficiáln
účastníci do paláce obchodní komory, kdež pre-
sident p. Jos. Houdek v delší pěkné řeči J. E
děkoval za jeho příchod do Plzně, o jejíž hospodář-
ském rozvoji se rozhovořil. J. E. pan ministr od-
pověděl stejně vřele a vyslovil svoji radost, že
může poznati tak důležité středisko hospodářského
ruchu.
Na to konal se v Měšťanské besedě (velká
dvorana) společný oběd, při němž byl purkmistrem
p. drem. Petákem pronesen přípitek císaři.
Od společného oběda byl kabinetní kancelář
poslán holdovací telegram. — Odpoledne navštíve-
ny tři pivovary, kde byl ministr uvítán jejich správ-
ními radami a provázen podniky.
O 6. hod. več. rozloučil se místodržitelský vice
president ryt. Vojáček s ministrem a odjel zpě
do Prahy.
V odpoledních hodinách došel zdejšího okresní
ho hejtmanství z kabinetní kanceláře telegram
němž se vyslovuje městské radě v Plzni dík za pro.
jevený hold.
doktor
F Machá
profesor
Cyril rýt
Purkyně
Škorpil
Houdek
Peták
Vojáček
Plzeň
Praha
obchodní komora
8
article
Nezaměstnanost techniků.
Nezaměstnanost techniků.
Komitét pro založení stavovské orgfanisace
absolventů českých vysokých škol technických
proti nezaměstnanosti vypracoval obšírnou zprávu
na základě řady porad, z níž podáváme tu stručný
výtah. Zpráva nejprve vypočítává ciferně počel
nezaměstnaných absolventů jednotlivých oborů
technických, kteří se na výzvu „Spolku architektů
a inženýrů v království Českém“ přihlásili. Inže-
nýrů stavebních nezaměstnáno neb nepřiměřeně za-
městnáno 80, architekti 3, strojních inženýrů 17
inženýrů chemie 9. inženýrů kulturních 24. inže-
nýr agronomie 1, geometrů 23. pojistných techniků
8, z ostatních oborů 7. Zpráva komise zabývá se
pak podrobně poměry v jednotlivých oborech ve-
řejné správy, které dosud i ze zásady techniky
nepřijímaly do svých služeb, a dokauje, jak jest
nutno v zájmu oborů těch samých i v existenčním
zájmu techniků, aby se tu poměry změnily. Ne-
můžeme tu, bohužel, do podrobností sledovat
všechny vývody pečlivé správy, která dochází k
výsledku, že jest nanejvýš tísnivá nad.
produkce a nezaměstnanost v odboru staveb-
ních a kulturních inženýrů, že jsou poměry velice
nepříznivé v odboru inženýrů strojních,
oboru geometrovském a architektury, a že v oboru
chemickém nejsou vyhlídky, hlavně do budoucnosti
valně uspokojivé.
spolek architekt
9
article
Poněvadž komise přihlížela při svém zkoumán
nezaměstnanosti techniků k počtu úřadnických míst.
prohlašuje, že tak činila jen se zřetelem na spo-
lehlivost statistických údajů v těchto oborech,
dodává: „aby postup tento nebyl nesprávně po-
chopen, jako zvláštní výzva ke sledování dráhy
úřadnické, prohlašuje komise s důrazem, že dle
jejího mínění má býti předním cílem výcho-
vy na vysoké škole technické dosa
žení samostatného života i samo-
statného podnikání inženýrského.
Předním prostředkem nápravy v neutěšených
poměrech techniků je dle komise omezen
nadprodukce v oborech přeplněných. Komise
ovšem se nevyslovuje pro numerus clausus na tech-
nikách, nýbrž apeluje na svědomitou úvahu rodičů
i studentů samých. Výsledky svého šetření shrauje
komise v tyto programové požadavky:
„1. Spolky technické odborné a stavoské spo-
lečně nechť ve vhodný čas každého roku uveřej-
něním pravdivých zpráv o poměrech nezaměstna-
nosti v různých oborech technických poučí veřej-
nost o vyhlídkách studia různých odborů.
2. Spolky stavovské podporujtež snahy na pře-
tvoření a doplnění vysokých škol technických
vzhledem na prokázané potřeby obchodu, průmyslu
a správy veřejné, aby školy ty nebyly jen ústře-
dím vědeckým, ale aby byly ve styku co nejužším
s životem praktickým a jeho potřebami. Poněvadž
přijímání mimořádných posluchačů nelze za še-
tření volnosti učení zameziti, buďtež učiněna opa-
tření, aby znemožněna byla nezřízená konkurence,
která se tím proti technikům podporuje.
vysoký škola technický dosa
10
article
Druhým prostředkem proti nezaměstnanosti je
přirozeně zvětšení okruhu technické
Práce. Nynější pokles průmyslového, obchodního
i stavebního ruchu, způsobený politickými poměry
světovými i vnitřními, jest jednou z hlavních pří-
čin nezaměstnanosti techniků. Přesahuje ovšem sí-
Jy technického stavu, aby mohl odstraniti příčiny
ty, tkvící v mezinárodních poměrech. Zbývá zde
jen naděje, že po nastalém uklidnění vývojem udá-
losti uplatní se tím pronikavěji sila nýní zastavené-
ho životního proudu obchodního, průmyslového
stavebního.
Poskytne snad i našim inženýrům příložitost u-
platniti své vědomosti v cizině, ač ovšem národo-
hospodářsky správným by bylo užíti těchto tak ná-
kladně vypěstovaných sil k povznesení života ve
vlastní zemi. I toto trpí spornými otázkami poli-
tickými. Zájem techníků žádá podporu snah.
čelících k tomu, aby na cestě čestného smíru, bez
ujmy národního života českého, dosaženo bylo ne-
rušeného rozvoje správy veřejné, hlavně zemské, a
učiněn konec neblahým účinkům na hospodářský
stavební ruch v království tomto.
3. Spolky stavovské domáhejtež se u přísluš-
ných činitelů, aby veškeré práce veřejné
jíchž provedení nelze prostě od-
ložiti, byly co nejdříve zahájeny, ja-
kož aby v podnicích, které j s ou
v provádění, řádně a intensivně byl
pokračováno. Potom bude možno, aby tech-
nikové domáhali se s úspěchem uplatnění na všech
místech, jež dle vzdělání svého mohou zastávati.
na místech, jež sil akademicky vzdělaných — sil
inženýrských — ve vlastním zájmu vyžadují.
11
article
4. Spolky stavovské domáhejtež se usilovně
všemi vhodnými způsoby a vytrvale nutné organí-
sace zprávy veřejné — v prvé řadě též samo-
správné služby inženýrské. Komise nepo-
važuje za vhodné, aby v této zprávě na kruhy tech-
nické řízené uváděla všechny důkazy této potřeby
organisace technické služby, obecně za nutnou u-
znávané. Chce proto uvésti jen, kterak přes to, že
české okresy zaměstnávají nejméně 5500 úřadníků
a zřízenců a že vydání jich činí ročně asi 17 mil.
korun, mají ve službách svých celkem jen 3 inže-
nýry, vedle toho však 58 sil méně kvalifikovaných,
z nichž 39 s nižší průmyslovou školou a 11 docela
jen se školou obecnou. Plat těchto několika inže-
nýrů jest o 1/2 menší než mistrů zednických v této
sluržbě zaměstnaných. Obecních úřadníků a zřízen-
ců českých bude asi 20.000, přes to však zaměst-
návají obce české, vyjma král, hlavní město Prahu
a předměstí, celkem 31 inženýrů s druhou
státní zkouškou, z nichž 14 král. město Plzeň, 17
pak ostatní všechna města česká dohromady. To
vše v čase, kdy pokrok v dopravnictví, na př. v
automobilisaci, vyžaduje obzvláštní péče o silníce,
jejichž stavba a udržování v českých okresích stojí
ročně asi 9 mil. korun, kdy potřebují okresy ne-
zbytně důkladnou odbornou radu, na př. při
schvalování regulačních plánů s ohledem na zacho-
vání rázu měst, k vyřízení sporů stavebních, v o-
tázkách regulace vod a meliorace půdy, vedení
podružných drah, autobusových linií, v elektrisaei
okresu atd., kdy obce mají spravovati stavební zá-
ležitosti správní, regulovati ruch stavební, zakládati
a spravovati vodovody, kanalisace, plynárny.
elektrárny, stavěti školy, nemocnice a chudobince
zúčastniti se reformy bytové atd.
Praha
Plzeň
spolek stavovský domáhat
12
article
5. V těchto poměrech zajisté odůvodněně lze
žádati nejen ve prospěch stavu technického, ale
veřejné správy samé, aby podobně jako zákonem
zemským ze dne 3. října 1907, z. z. č. 83, a ze dne
29. května 1908, z. z. č. 35, a příslušnými předpisy
zemského výboru král. Českého, vyhlášenými dne
26. září 1908, z. z. č. 93, jimiž okresním výborům
se sumou přímých daní přes 150.000 K a počtem
obyvatelů přes 20.000 a obcím přes 5000 obyvatelů
uložena povinnost ustanoviti úřadníka pro koncept-
ní službu, a to jen takového, jenž podrobil se s pro-
spěchem studin právnickému a státovědeckému
všem theoretickým zkouškám státním, podobně
opatřena byla zemským zákonem
inženýrská služba samosprávná,
vykonávaná akademicky vzdělanými a zkoušenými
inženýry všech příslušných odborů. Výdaje samo-
správě tím uložené nemohou tomuto novému, tak
potřebnému zařízení býti na překážku, jako nebyly
v cestě ustanovení sil právnicko-konceptních.
zvláště uvážíme-li, že působnost sil technických má
za cíl říditi službu účelně i úsporně tak, že za-
mezením výdajů dá se krýti jistě výloha této sprá-
vy. Obce a okresy nechť svěřují ve vlastním pro-
spěchu též řízení svých technicko-hospodářských
podniků akademicky vzdělaným inženýrům.
13
article
6. Ovšem že i ve službě státní správy měly by
spolky stavovské domáhati se peticemi náležité
organisace technické služby ve-
řejné, tím, že by se vystrojila silami všech od-
borů technických, tedy obzvláště též chemickými.
kulturně-inženýrskými atd. zabezpečením dalšího
trvání technické finanční kontroly akademicky
vzdělanými chemiky a nikoliv silami podružnými
dále úpravou služby vodní, hlavně v oboru sporů
práv vodních, jich soupisů, konečně i v poměr-
ném zastoupení v úřadech centrálních a že-
lezničních. Ale i soukromá praxe lnže-
nýrská potřebuje v zájmu svém vlastním nutné
mnové a vydatné úpravy a hlavně ochrany.
14
article
7. Nově zřízené komory inženýrské a spolky
stavovské domáhejtež se přesného vyměře-
ní úřadního oprávnění inženýr
ského a skutečné jeho ochrany úřady
vežejnými, hlavně též při zadávání a provádění
staveb a prací inženýrských.
Žádejtež, aby vydány byly zákonité předpisy
aby technické vedení podniků průmyslových, veře-
ných i soukromých, jež mají podstatný váiv na bez
pečnost veřejnou nebo dělnictva v závodech za-
městnaného, svěřováno býti musilo akademicky
vzdělaným silám inženýrským příslušných odborů
které poskytovaly by zákonnou záruku bezpečno
výroby i provozu.
Jeť protismyslným zřizovati instituce a vycho-
vávati inženýry nákladnými otudiemi, ale zárovei
ničiti činnost těchto přirozeně dražších sil podporou
vvýchovy a oprávněností sil lacinějších, ale měně
kvalifikovaných, aniž by byla vyloučena konkuren-
ce přesným vymezením oborů působnosti obou
těchto druhů sil pracovních.
Komise je toho přesvědčení, že nezaměstna-
nost a nadprodukce technických sil přináší neje
inženýrům samým, ale i celému národu i státu ci-
telnou škodu a že nedá se odstraniti bez vytrvalé
práce.
15
article
Končí zprávu svoji proto výzvou co nej-
důtklivěji na všecky kruhy inženýrské, aby vedle
svého, zajisté namáhavého zaměstnání, věnovaly
více pozornosti a vytrvalé práce všem otázkám
prospěšným celému stavu. K tomu účelu doporouč
komiset
a) aby spolky stavovské umožnily absolvova-
ným technikům účnst na životě a pracích spolko-
vých, jakož i
b) aby spolky stavovské a spolky studentské
zřídily společnou stálou komisi zájmovou, která by
poměry zaměstnanosti i otázky stavovské vzájemně
v patrnosti vedla a na nutná opatření zavčas u-
pozorňovala.
K úkolům, které budou obzvláště vytrvalé
práce vyžadovati, náleží zřízení instituce pod-
půrné.
O této úloze vyslovuje se komise na základě
podrobných porad provedených a zprávy zvláštní
sekce takto
8. Komise uznává, že zřízení instituce pod-
půrné, která by pomáhala inženýrům přemáhat
nezaměstnanost, jest i pro absolventy české vysoké
školy technické v Praze a české inženýry vůbe
prospěšným a právě v nynější době včasným.
spolek stavovský
český vysoký škola technický v Praga
16
article
Komise má za to, že taková podpůrná instiluce.
která by snad později přispěti mohla též k zlepše-
ní hmotných poměrů inženýrů, má býti zřízena ce
nejdříve.
Komise prohlašuje, že pokládá za hlavní cth
veškerých prací v tomto směru podniknutých, za-
řízení samostatné české podpůrné instituce inže-
nýrské.
Při bedlivém a podrobném uvažování o cestách
které by vedly k vyznačenému tomuto hlavnímu
cíli a poskytly pomoc co nejrychlejí, neviděla ko
mise dle poměrů dnešních tedy tím časem přího-
nějšího prostředku, než doporučiti českým inžený
rům, aby přičlenili se k Svazu technických úřad-
niků rakouských — internacionální to instituci —
jako polišťovně proti nezaměstnanosti, za podmí
nek, které by jak národnímu tak stavovskému sta-
novisku inženýrů českých nebyly na újmu, hlavně
tedy za zřízení samosprávné české župy
Komise dospěla k tomuto úrudku, jejž odbor-
ným a stavovským spolkům k vyjádření předkládá
a k souhlasu doporučuje, z té úvahy, že v nyněj
ších poměrech nebylo by lze zavčas opatřiti dosta-
tečný kapitál i vytvořiti finančně i správně vystro-
jenou samostatnou instituci českou a že tedy nutno
k cili tomu užíti uvedené cesty.
technický úřad
17
article
Denní zpravy.
Denní zpravy.
— Recept „času“ na ozdravění poměrů
Čechách. Nedělní „Čas“, uvědomiv si patrně
že nelze stále jen říkati, že vše, co Mladočeš
dělají, je špatné, a neříkati, co se tedy státi
má na ozdravění poměrů v Čechách, přicházi
s positivním návrhem, jemuž předeslií
jemné sice, přece však důkladné odmítnut
ozdravovacích návrhů „Českého Slova“a
„Samostatnosti“. Vlastní positivní návrh „ča-
su“ zní:
„Podle našeho mínění není rozřešení zemsk
krise v Čechách starostí jen českých stran an
hlavně českých stran, nýbrž především starosti
toho, kdo ji zavinil. Nechceme opakovat ovšed
nělou už písničku o německé obstrukci, o jejt
bezdůvodnosti, zlovolnosti atd., můžeme tuto
obstrukci charakterisovat jak je libo — v te
charakteristice se sotva budeme rozcházet —
avšak formální právo na obstrukci Němcům upí-
rat nemůžeme, pokud jednací řád zemského sně-
mu je tak mezerovitý a nedokonalý, že obstruk-
ce, jakou Němci provozovali, je v jeho mezích
možna. Avšak stejně jasná a nepopíratelná věe
jest, že státní vláda, jejíž povinností je starati
se o normální chod ústavních zřízení, neměla
ani formálního práva, zůstávati vůči německé
obstrukci lhostejna, ba dokonce podporovatí ji
že nejen zanedbala svou vlastní povinnost, ale
přímo jednala proti této povinnosti, jestliže se
vůči německé obstrukci chovala tak, jak se po
pět let chovala. A proto náleží v řešen
zemské krise v Čechách iniciati v
vládě; a starostí českých stran jest, co b
mělo býti starostí i Němců i všech ostat-
ních národů v celém Rakousku:
státi na stráži, aby vláda postupo-
valav tomtosměru způsobemústav-
ním.
Mladočeš
Němec
Čechy
Rakousko
18
article
Není-li rozřešení zemské krise v Čechác
starostí českých stran, nýbrž toho, kdo ji za-
vinil, t. j. Němců a vlády, nevíme, proč strana
realistická zúčastňuje se vůbec politického ži-
vota. Náleží-li v řešení poměrů v Čechách i ni-
ciativa vládě, nevíme, proč „Čas“ a jeho
strana bouřily tak radikálně proti zemské
správní komisi čís. I., v níž homines po-
litici obou národů byli by mohli státi „na
stráži, aby vláda postupovala způsobem ústav-
ním.“ „Čas“ ovšem prohlásí tyto naše námitky
za nelogické a dokonce snad za konfusní; při-
znáváme předem, že nás k nim svedla vylo-
žená konfusnost jeho „positivních“ návrhů na
řešení zemské krise. Že se realisté nestydí vy-
jíti s takovým nepromyšleným a nedo-
myšleným návrhem na světlo! Ponechme vládě
iniciativu, Němcí ji budou v tom podporo-
vati, připusťme si sami, aby do poměrů v Če-
chách mohli strkat prsty i ostatní náro-
dové v Rakousku, a české politic ke
strany mohou jít křen kopat! Návrh „Času“
v té části, ve které předpisuje Čechům i Něm-
cům pouze úlohu státi na stráži ústavnosti.
dokumentuje, že návrh nevyšel z politického
mozku. Tento realistický mozek jakoby ani ne-
věděl nic o česko-německém zápasu a základ-
ních jeho ideích, jakoby nic nevěděl o tom, o
Němec
Čecho
Čechy
Rakousko
Německo
19
article
Němci v Čechách bojují a proč provozují ob-
strukci, jakoby nevěděl, že Němci, kteří od-
mítli zemskou správní komisi č. I. hlavně pro
její charakter autonomistický, všemi desíti
budou pro dosazení zemské komise byro-
kratické bez obledu na to, dojde-li se kn
způsobem neústavním... Na nedělní pro-
testní schůzi v Hradci Král. konstatoval pro
dr. Drtina, že exministr Prade řekl o Němcích
v Rakousku, že budou vždy pro absolutis-
mus, jelikož bude německý. Proto náleží ini-
ciativa v řešení zemské krise v Čechách —
podle „Času“ ze dne 13. července — vlád
Až sem dospěl realismusl
— Klasobraní z radikálních schůzí na veskově
Z Hradce Králové se nám píše: Protestn
schůze v Hradci Králové konaná radikálními stra-
nami v sobotu 12. t. m., měla tak obyčejný průběh
že všeobecná tíseň a zklamání posluchačstva vy-
vrcholeny byly po dvou hodinách resolucí a bez-
mocnou zoufanlivostí pořadatelů. Při zahájení schů-
ze bylo přítomno asi 150 osob, později se počeo
zdvojnásobil. Za předsedu zvolen p. MUDr. Klu m-
par, který postesknul si na malou účast slovy
„Zaráží mne, že nevidím v prostorách divadla
obvyklé bouřlivé pozadí: trpce mne dojímá, že k
tak důležitému protestu jeví se taková nechuť..“
Pak mluvil dr. Drtina. Vyslovil politování nad ne-
účastí poslanců, rozhorlil se zejména nad neúčast
dra. Ulricha, mluvil o „dvorských protorianech“ dra
Kramáře a o obstrukci Němců na sněmu. A krisi
na sněmu rozřešil řečník těmito slovy: „Těžko říci
jak vyváznouti z toho chaosu. Jest nutno jednat
s Němci, ale tak, aby při dohodě nebylo ani vítězů
ani poražených!“ Po řeči Drtinově mnozí posluchači
již odcházeli a nevyčkali řečnického výkonu fenille-
tonisty Dyka. Byla to báseň, která dra. Klum-
para vytrhla z dumání. Pozvedl zraků svých
poetovi, zamračil se, zablesklo se mu v očích
mysle si:
Němec
Král
Drtina
MUDr
Ulrich
Drtinův
Dyk
Čechy
Hradec
Rakousko
Hradec Králové
Kly
20
article
„Žádné zrní, samá pleva, bratře Dyku,
místo veršů smolíš nyní politiku,
nerozumím Tvému — toto — tento — tato,
přežvykuješ jenom radikální blátol
Zápal projevený neobyčejným a důrazným — kdy —
kde — to-to-to, nemůže lhostejně na to se dívat.
aby sekretariát strany sociálně-demokratické zaka-
zoval dělnictvu účast na protestních schůzích.A
pak na řadu přišli Šmeral, Pinkas, Kramář a politika
slabošská, vídeňácká, kramářovská. K dovršení
dojmu přihlásil se delegát nár. socialistů k projev
za svou stranu. Dr. Klumpar povzdechoval a ani
řečníka nepředstavil, ani mu nepoděkoval. Tento
projev nár.-sociální byl ubohý a nedůstojný, sna
na rychlo pořadateli sehnaný. Ubohý svým obsahem
nedůstojný nabízením sil příslušníků ke každé prá-
ci společné. Dr. Klumpar i ostatní u stolu předsed-
nického se zachvěli, když z úst „řečníkových“ za-
zněla trhaně věta: „Vítám postup vládních
stran — těchto tří mladých stram a přeji si, aby tak
postupoval celý svobodomyslný světi“A
zase dr. Klumpar povstal, vyzýval ke slovu, ale
nikdo, nikdo se nepřihlásil. Pak přišla resoluce.
Dr. Klumpar opět žaloval trpce přítomným na t
všeobecnou netečnost voličstvav
době tak pohnuté a povzbuzoval k boji prot
absolutismu. A o půl 11. odcházeli jsme tak tišez
dívadla, jako bychom šli ze hřbitova a nikoliv
manifestační protestní schůze radikálních stran.
Pak-li takto všude vyznívají — pak bylo by lépe.
aby se nekonaly a nesesměšňovaly náš boj prol
vládě a Němcům.
Dyk
Zápal
Šmeral
Pinkas
Kramář
doktor
Klumpar
Němec
strana sociálnodemokratický zak
21
article
— Turistika a politika ve Slezsku. Slezšt
Němci dovedli, jak náleží, využitkovati turistiky
Bezkydách ke svým nacionálně politickým cí-
lám. Dí arclvévodeké komoře tčšínské staly s
před časem hory tyto takřka výhradným rejdištěm
německých turistů, kteří, posilování jsouce turistv
pruskými, dovedli na domácí chudé obyvatelstvo
české a polské vykonávati nemalý vliv, jimž udržo-
vány německé školy v pohorských městech a školy
utrakvistické v obcích venkovských. Dostal-li se
pak na takovouto školu renegát učitel, měli Němei
vše, co chtěli. My jsme se částečně již vlivu ně-
meckých turistů střásli, ježto naše turistika, do
Bezkyd zvlášť vděčná, účinně paralysovala veškeré
německé snahy. Jest potěšitelno, že za námi jdou
Poláci i v tomto směru. V neděli za účelem po-
vznesení polské turistiky otevřeli na Ropičce první
polskou útulnu. Slavnostní akt sám byl zajímavým
v nejednom směru. Především proto, že přítomn
mu byli také zástupci českých turistů a dále tím-
že nová útulna byla vysvěcena současně knězem
katolickým i evangelickým. V promluvách zdů-
raznil řišský poslanec páter Londzin součinnost
Poláků obojího vyznání stejně jako součinnost Če-
chů. Stala se tedy nedělní turistická slavnost na
Ropičce i jakousi manifestací nutné společné če-
ské a polské práce na horách bezkydských, čími
řadí se po bok ostatním projevům po společném
postou žesko-polském ve Slezsku, které v po-
slední době nejsou právě ojedinělýmí.
Němec
Bezkydy
Polák
Londzin
Slezsko
22
article
— Případ skoro neuvěřitelný. „Listům Pojizer-
ským“ se píše: „Okresní výbor v Železném Brodě
dal minulý týden v pátek postaviti železný uka-
zovák silniční na rozcestí silnice k nádraží a k Ra-
kousům ve Vranovém. Za tím účelem odebral se do
Vranova stálý najatý dělník okresního výboru Jose
Křivůnek z Hamštejna, aby ukazovatel zasadil. Na
ukazovateli jest na obou stranách český nápis
označující směr silnice. Když měl Křivůnek ukazo-
vatel zasaditi, přišli k němu pp. bratří Boučkové
z Vranova (z nichž jeden jest místním starostou ve
Vranově) a bez jakéhokoliv žertu vážný projev či-
níce, vytýkali okresnímu výboru v Žel. Brodě, že
nápisy nejsou dobře učiněny, že slušelo by se, aby
okresní výbor dal do Vranova tabulky též s něme-
ckým nápisem. Při tom byl též přísežný okresní
cestář Šikola okresu železnobrodského, takže nutno
tuto zprávu, která p. okresním cestmistrem byla
dále sdělena, pokládati za zcela pravdivou. Tak
stará se český starosta o pohodli Němců — a těžko
jest posouditi snahu téhož, aby bohatý Vranov byl
od Louček oddělen a snad za nějaký čas z něho
država německá utvořena. Vranov a Malá Skále
hosti na čtvrtinu Němců ze všech letních návštěv-
níků a jest Vám snad znám případ p. hostinského
Vranův
Jose Křivůnek
Křivůnek
Bouček
Šikola
Němec
Pojizer
Železný Brod
Hamštejn
Vranov
Brod
okresní výbor
23
article
Štoly, nájemce hospody Medingrovy, že pod ná-
tlakem p. dra. Medingra a pod pohrůžkou výpověd
musil z hostince odstraniti pokladničky Ústředni
Matice školské a Národní jednoty severočeské
donucen dále, aby odebíral „Megendorfer Blätter
a jiné německé listy, aby se Němcům v Malé Skále
zalíbilo.“ — V době, kdy Němci vyhazují české
turisty z Krkonoš, je tento případ i smutný
udál-li se skutečně tak, jak je vylíčen,
— Poděkování. Sbor otců chudých u sv
Apolináře má za svou povinnost vzdáti upřímné
díky všem příznivcům letošní slavnosti XI. Prokop-
ské pouti, pořádané dne 5. července 1913 ve velko-
restauraci „U Pokorných“ v Ječné ulici. Za vše-
stranný úspěch sluší zvláště děkovati J. J. místo-
držiteli království Českého knížeti Františku Thu-
novi z Hohenstelnů, slovutnému starostovi král. hl
města Prahy, p. JUDru. Karlu Grošovi, oběma ná-
městkům starosty pp. MUDru. Františku Kašparov
a cís. r. Josefu Schrötterovi, protektoru slavnosti
vrchnímu řediteli ústavu chudých král. hlav. města
Prahy p. Emanuclu Fatkovi, městským radním pp
cís. radovi J. Červenému. Bedřichu Kovařičovi
Václavu Kasalickému, Ant. Koubkovi, K. Bolinovi.
Štol
Němec
Pokorná
Tha
JUDr
Groš
Mudra
Kašparov
Schrötter
Fatka
J Červený
Kovařič
Václav kasalický
Antonín
Koubek
K Bolina
Krkonoše
Hohensteln
Praha
hospoda Medingrův
Megendorfer Blätter
ústav chudá král
24
article
Antonínu Siřišťovi, J. Šulcovi, nám. vrchního řed.
chudinského panu Josefu Klimentovi, Rudolíu
Klečkovi, členu vrch. řed. chudinského, všem
zúčastněným zástupcům okres. chud. ředitelství.
ctěné správě pivovaru protivínského za vzácnou
přízeň hmotnou, velevážené paní L.. Růžičkové z
skvělé provedení uměleckého programu, vele-
ctěným damám, které svou horlivostí zdar slavnosti
podporovaly, šlechetným dárcům. cenných předmětů
pro tombolu a vůbec všem, kteří byli jakkoli při-
spěli ke zdaru slavnosti, jejíž účelem byla podpora
chudých farností svato-apolinářské. V Praze, dne
9. července 1913. Za sbor otců chudých: Jaromíi
Smutek, okr. ředítel u sv. Apolináře
— Zavedení poštovních příkazních lístku
Od 1. července mohou býti v tuzemsku vybírány
splatné pohledávky až do 10 K včetně prostřed-
nictvím pošty poštovními příkazními lístky. K tomu
smi se používati pouze vzorců vydaných poštovní
správou. Prodejní cena jich činí 10 hal
— V průjezdě u Šenfloků. Číšnice Marie Hla-
dová, zaměstnaná v restauraci u Šenfloků, nesla
z kuchyně do místnosti dva talíře polévky. V prů-
jezdě vrazil do ní 16letý sladovnický učeň Čeněl
Spurný a jeden talíř číšníci vypadl z ruky. Roz-
čilená čišnice obětovala i druhou polévku, neboh
v ruce jí zbylý talíř hodila slaďáčkovi na hlavu
Učeň utrpěl nejen opařeniny, ale také střepinami
řezné rány. Neprodleně jej naložili do drožky
odvezli do nemocnice, kde se mu dostalo lékařské
pomoci.
— Poraněn a — zavřen. V jednom karlinském
hostinci strhla se včera o půlnoci rvačkfa, při níž
27letý dělník Antonín Wieden ze Žižkova č. 44
byl sklenicí udeřen do hlavy. Hlídka odvedla zra-
něného k lékaři a po obvázání rány byl Wieden
ponechán ve vazbě, poněvadž se zjistilo, že rvačku
sám podnítil.
Siřišť
J Šulc
Klimenta
Kleček
Růžička
Apolinář
Šenflok
Hla dová
Spurná
Wieden
Hlídek
Praha
Žižkov
Jaromía Smutek
25
article
— V domácnosti zednika. Antonín Mošnička.
33letý zedník, přišcl v podnapilém stavu do svého
bytu v Novém Smíchově č. 717 a manželka četl
jemu oprávněné levity. Mošnička se rozzlobil, vše
v bytě rozbil a manželce zabitím vyhrožoval. Sou-
sedé zavolali policistu, ale Mošnička se nedal. Po-
licistu zbil a šavli s pochvou mu od řemene utrhl
Konečně byl zuřivec přece přemožen a do sepa-
race dopraven.
— Oheň ve sklepě. Dnes ve 1/41. hod. vypuk
požár ve Spálené ulici č. 96 ve sklepě p. Frant
Holého, kde složena byla sláma a bedny. Ježie
zejména ze slámy vycházel hustý dým, nemohl
hasiči proniknouti dovnit a přes hodinu pracoval
na zdolání požáru. Jak oheň povstal a jaká škoda
vznikla majiteli, který má v témž domě sklad ná-
býtku, nemohlo býti zjištěno. K obni se dostavil
hasiči z centrály, novoměstské pobočky a dobro
volní hasiči z Vinohrad
— Rafínovaný zloděj. Komptoirista Karel Löwy
příšel do svého bytu v Bubenčí č. 333 a k nema
lému překvapení zastihl tam neznámého muže
který tvrdil, že zpozoroval z bytu unikati kou
prošo otevřel a hořící ručník uhasil. Löwy skuteč-
ně spatřil doutnající ručník. Než se z překvapení
vzpamatoval, neznámý utekl. Teprve později se zji-
stilo, že šlo o rafinovaný čin zloděje. Šibal vnikl d
bytu, sebral 120 K a když slyšel, že se komptoiri-
sta vrací, zapálil ručník a tak se vymluvil, jakoby
činil dobrodiní. Po pachateli zahájeno pátrání.
Antonín mošnička
Holý
Löw
Nový Smíchov
Bubeneč
26
article
— Zlodějské historky. Ze sklepa domu čp. 526
v Karlfně byl odcizen šicí stroj v ceně 250 K nad-
poručíku Vilému Faberovi. Jak se zjistilo, odcizil
stroj 22letý Ludvík Laněman a poslal s ním kočího
Josefa Březovského do zastavárny. Na stroj dosta-
li 80 K, z čehož Březovský obdržel 10 K zpropit-
ného. — Bohumilu Maříkovi z Konviktské ulice
2 byla na západní dráze odcizena tobolka se
700 K. — U Antonie Slezákové ve Pštrossově ul
č. 24 ubytovala se neznámá žena, která pojednou
zmizela a odnesla různé šaty. — Do bytu Ferd
Svobody v Bubenči č. 205 vnikl neznámý pacha-
tel a odeizil střádanku se 150 K. — Do krámu ob-
chodníka Boh. Červinky v Bubenči č. 208 vloupa
se zloděj, zotvíral zásuvky, ale peněz nevzal, nebot
je p. Červinka měl bezpečněji uložené. — Do ně-
mecké studentské noclehárny v čís. 1663-II. dosta
se zloděj a vzal oblek. — Řozníku Ant. Skučkovi
z Nuslí č. 161 někdo vzal na Karlově náměstí ho
dinky se řetízkem
— Oprava tiskové chyby. V dnešním poled-
ním čísle „Nár. Listů“ vloudila se do první denn
zprávy („Nová realistická lež“) v řádku 13. shora
tisková chyba. Celá věta správně zní: „Dr. Kra-
mář vyvodiv důsledky z hlasování o zemské správ
ní komisi čís. I....“ Chybně bylo vytištěno čís.z
— Plavba parníků společnosti Austro-Ameri-
cana v Terstu. V nejbližší době odplují z Terstuí
parník „Canada“ dne 19. července do Quebecu
Montrealu; parník „Sofie Hohenbergová“ dne 24.
července do Patrasu. Almerie. Las Palmas, Ria de
Janciro, Santosu, Montevidea a Buenos- Aires
parník „Eugenia“ dne 19. července do Nov. Yorku
parník „Alice dne 2, srpna do Nov. Yorku a parník
„Laura“ dne 7. srpna do Neapole, Barcelony, La
Palmas, Ria de Janeiro, Santosu. Montevidea
Buenos-Aires
Faber
Laněman
Březovský
Mařík
Slezáková
Červinka
Řozník Antonín
Skuček
Hohenbergová
Janciro
Eugenius
York
Alica
Laura
jít Janeiro
Pštrossův
Bubeneč
Nusle
Karlov náměstí
Terst
Kanada
Québec
Montreal
Patras
Palmas
Santos
Montevideo
BuenosAires
Neapol
Barcelona
Le Palmas
Ferd Svoboda
austroAmeri
27
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z trhu cukerního.
—n— V Praze, 14. července. [Surovin e.
Dnešní náš trh zahájen vyčkávavě a po dojítí
první chabé v záznamech o 5 a 71/% fen. sestupné
depeše hamburské polevily ceny na našem trhu
na K 20.55 za pohotové a K 21.— na říjen-pro-
sinec v paritě ústecké. Na polední chabý a v zá-
znamech pro některé lhůty o 21/2 fen. nižší Mag-
deburk bylo lze v poledne za promptní pouze
K 20.50 z Ústí docíliti.
Na trhu s rafinádami se cena nemění
pravděpodobně dojde zítra k dodatečnému uvol-
nění kontingentu na červenee
Praha
Ústí
28
article
Pražská bursa.
Pražská bursa.
V Praze, 14. července. Tento týden zahájena
polední bursa náladou dosti pevnou a obchodo-
vány akcie České průmyslové banky za K 434.—
a K 435.—, z nichž cena druhá uváděna jako ofi-
ciální záznam (+ K 1.—), akcie Zajišťovací banky
za K 246.— (+ K 2.—), akcie Pozemkové banky
za K 422.—, jinak akcie strojírny Daňkovy za
K 412.— a K 412.50 při ofic. záznamu K 412.—
(+ K 4.—), akcie Pražské akciové strojírny za
K 173.— (+ K 2.0), akcie První české továrny
orient. cukrovinek za K 155.— (+ K 1.—) a akcie
Rakouské alpské báňské společnosti za K 880-50
(+ K 2.50). Dále kladeno pak za akcie
České banky „Union“ . . . . . 265.50
České banky . . . . . . . . . 406.—
Hospodářské úvěrní banky . . 444.—
Chorvatské zemské banky . . . 242.—
Jadranské banky . . . . . . . 413.—
Lublaňské úvěrní banky . . . . 415.—
Úvěrní banky v Ružomberku . . 245.—
Moravské agrární banky . . . .
410.—
Pražské úverní . . . . . . . .
646.—
431.—
Zálož. úvěr. úst. v Hradci Král.
261.50
Živnostenské banky . . . . . .
575.—
„Merkuru“ směn. akc. společnosti
Pražské zastavárny . . . . . .
530.—
První čes. akc. pojišťovny na život
262.—
Pražské paropl. spol. po Vltavě
a Labi . . . . . . . . . . .
Akc. tov. na výrobu uměl. hnojiva
v Kolíně . . . . . . . . . .
321.50 (— 3.50
Kolín. tov. na kávové náhražky 540.—
České spol. pro průmysl cukerní 334.— (+ —.50
Pivovaru v.Čes. Budějovicích . . 955.—
Elektrot. akc. spol. dř. Kolben 433.— (— 2.—
925.—
Čes
Kolben
Praha
Ružomberok
Hradec Královský
Vltava
Kolín
Český průmyslový banka
pozemkový banka
Český banka
hospodářský úvěrní banka
jadranský banka
úvěrní banka
moravský agrární banka
živnostenský banka
Český společenský
Elektrot . akciový . společenský
29
article
Vídeňská bursa.
30
article
Z Vídně, 14. července. Na zprávy o postupu
turecké armády, jakož i nejistotu ohledně dalšího
vývoje balkánské situace, zahájila dnešní příprav-
ná bursa v slabé náladě. Při redukovaných
obchodech kursy vesměs poklesly, zejména Ško-
dovky a alpinky zlaciněly každé o 5 K. akcie stát.
dráhy o 2—3 K. Pevny byly pouze hodnoty jižní
dráhy a zejména 3 priority stouply o 3 K. Ve
šraňku změnily se kursy nepatrně, jen lloydovým
akciím naskočilo 11 K. Ke konci byla nálada slabá
a obchod zdrželivý. Renty bez obchodu. Poledné
bursa zahájila v zdrželivém směru.
Pozdějí potrval klid v obchodě. Vůdčí speku-
lační papíry se nezměnily. Ke konci byla nálada
trvale zdrželivá.
Berlinská bursa.
Z Berlína, 14. července. Vojenský po-
stup Turků a zdráhání zvláště Řecka, zahajiti
neprodleně jednání o mír, činí situaci na
Balkáně opět nejasnější. Za prodejů na-
stalo tedy ve všech oborech ochabení, jimž byly
postiženy zvláště báňské, parolavební a elektrář-
ské. Později kursy dále klesaly a pak ukázala se
jistá síla odporu, takže ojediněle nastalo mírne
zlepšení. Obchod byl velmi klidný, jen na trhu
parolavebními bylo chvilemi poněkud živěji. Denni
peníze 3%, soukromý diskont 4 1/2 90.
Turek
Vídeň
Berlín
Řecko
Balkán
31
article
Akciový pivovar se sladovnou v Břeclavě vy-
plácí za rok 1912 dividendu ve výši 24 K na akcii,
t. j. 6 procent
Úvěrní banka v Ružomberku končí dle „F. C.
pololetní bilanci při vyšším zisku než v sou-
dobí loňském
Rakouská nemovitostní banka, akc. spol. ve
Vídni, konala nedávno první řádnou valnou hro-
madu. Podle zprávy, ředitelem ryt. Fleissnerem
předložené, pracovala banka v prvním správním
roce, čítajícím jen 9 měsíců, se zřetelem ke kriti-
ckým poměrům s uspokojivým výsledkem. Usnese-
no bylo vypláceti 5proc. dívidendu a utvo-
řiti zajišťovací fond pro bankovní dlužní úpisy
Z trhu petrolejového sděluje berlínský odborný
list „Petroleum“, že nejdůležitější události na mezi-
národním trhu petrolejovém jest vzhledem k mobili-
saci rumunské armády v platnost vstoupivší zák a
vývozu rumunských olejů k topení a
surového petroleje. Také pro ostatní vý-
robky bude mobilisace potud významná, že vývoz ru-
munského svítivého petroleje a benzinu bude trpěti
zabráním drah pro vojenské účely. Na ceny však
tyto události zatím neměly pozoruhodného vlivu.
Ceny surového petroleje amerického se ne-
změnily. Haličský surový petrolej opět poněkud
ochabl a znamená nyní 81/2 K za 100 kg. Cena ba-
kinského surového petroleje, o které se soudilo,
že nepůjde nad 40 kopějek, činila v uplynulém
týdnu 4034 kopějky za pud franko Černé město.
Vysvětluje se to nedostatkem surového petroleje
kartelem zájemníků. Jen otevření nových jam, jichž
právě v Rusku není nedostatek, může přivoditi
změnu poměrů. Ceny plynového oleje a be-
zinu se takřka nezměnily.
Z německého trhu na kůže. Z Berlína se
sděluje: Následkem zvýšení cen surových koží uká-
zalo se nutným také zvýšení cen kožených ře-
menů. Drahotní přirážka byla směrodatnými fir-
mami zvýšena o dalších 5 marek s působností o
1. července t. r.
F C
Břeclava
Ružomberok
Vídeň
Rusko
Berlín
akciový . společenský
kg
kopějka
32
article
Připuštění cizozemské společnosti. Minister-
stvo vnitra ve shodě s ministerstvem obchodu při-
pustilo akc. spol. „Tannerie de Cuir idé al
de Wiltz' ſtovárna na ideální kůže) k živnosten-
skému provozování obchodů dle jejich sťanov, pří-
pustných v královstvích a zemích v říšské radě za-
stoupených se sídlem jejího zastupitelstva ve Vídni.
Schválené změny stanov. Ministerstvo vnitra
ve shodě s příslušnými ministerstvy schválilo změ-
nu stanov akc. spol. „Galicyiski. Ziemski Bank
kreditowy, Towarzystwo akcyjne we Lwowie“ (Ha-
ličská banka pro pozemkový úvěr, akc. spol. ve
Lvově), usnesenou valnou hromadou akcionářů dne
26. září 1912. Dále schválena byla změna stanov
„Štyrské elektrářské společnosti“ v
štyrském Hradci, usnesená valnou hromadou
dne 6. května 1913.
Částečné zrušení snížených celních sazeb na
maso ve Švýcarech. Snížené celní sazby na kon-
servované maso a sušenou slaninu tar. pol. 77 b)
švýcarského celního tarifu, platné od 1. ledna 1912,
byly dnem 1. června 1913 opět zrušeny. (Sdělení
vývozní kanceláře obchodní a živnostenské ko-
mory v Praze.)
Mezinárodní zemědělský ústav páčí pravděpo-
dobný výnos pšenice ve Spojených státech sev.-
amerických na 190.784.000 metr. centů, k. j. 957
skutečného výnosu loňského, ovsa na 149.630.000.
j. 72.7% sklizně loňské a lněného semen
6,334.000 q. t. j. 74.8% minuláho výnosu.
Konkurs. Firma G. A. Bachi v Turině.
jeden z nejstarších tamních velkoobchodů s krát-
kým zbožím, ocitla se v konkursu. Pasiva činí
810.000 lir, aktiva 570.000 lir. Zúčastněny jsou též
rakouské a německé firmy.
Konkurs uvalen zemským soudem ve Vídni na
jmění obchodníka Josefa Watzgera jun. v Atz-
gersdortu u Vídně, Erlaag.2
Cuir
Wiltz
Bachi
Watzger
Vídeň
Lvov
Hradec
Praha
spojený stát
Turin
Atz
ministerstvo vnitro
Ziemski Bank kreditowy
I Lwowa
mezinárodní zemědělský ústav