ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4e4ef190-8f13-11dd-a2d6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 98, person 68, org 7, work 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v ponděli 14. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 19l.
4 article
Ma ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administrasi na měsle. . . . . . 2 K — na dávrt lota ! . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsíc. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K e2 ve filiálkáchi na měsie . . . . . 2 K 80 h Poštou. na měste, na čtvrt jetn . . . . 9 K 80h s dvoji zásilkou na měsle. na čtvrt iota : . . . ke
Praha
5 article
ečerní w dání. V drobnén prodejie ranni čislo o sobě za 8h večerní. . . . . . za d b Vo nliálkách nal venkůvěí ranní čislo . . . . . . . l večerní . . . . . . . . 5h Ineeráty platí se hotově napřed- Předplaceni a insorty přijíma administrace v Marlanské ul., a Tam nacházeji se též redakce, tiskárna a sxpedlee „Národnich Listš“. Rukopisy se nevracej
Národnich Listš Marlanský ulice
6 article Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci. Zostřená sítuace povšechná. Z Vídně, 14. července. Oficiosní „Mon- tagsrevuc“ tvrdí ve své situační úvaze o vě- cech balkánských, že je rumunský ná- sledník princ Ferdinand Ruskem docela ziskán, že král Karol, jsa vladařením unaven, řízení rumun- ské politiky následnikovi již zů- stavil a že co nyní s heslem rovnováhy na Balkáně státi se má, není nic jiného, než u tu- ženivýhradného ruského vlivu. „Ale takovýto stav“ — praví na konec „Mon- tagsrevge“ — může Rakousko-Uhersko tín méně ztrpěti, ježto ani albánská otázka vele- vyslaneckou konferencí vyřízena není a také vůbec jí vyřízena nebude. Rakousko- Uhersko pak, jakožto velmoc nej- blíže zúčastněná, nemůže takové- mutoaprušení svých zájmů nikte- rak dopustit. Evropská konference. Z Bukurešti, 14. července. Ve zdejších diplomatických kruzích se s určitosí tvrdí, že v krátku sejde se evropská konference, aby rozřešila balkánský problém. Francouzské obavy. Z Paříže, 14. července. Ztroskotané po- sli bulharského díplomata Načeviče v Caří- hradězbuzuje v pařížských kruzích velké obavy dalším průběhu války, která povede nevyhnutelně k dalšímu osazení bezbranného Bulharska a jeho bezpodmínečnému vzdání se vítězům. Poněvadž prohlášení diplomatických zástupců Bulharska ocitá se v odporu s usne- sením sofijského kabinetu, panuje v příčině skutečného návrhu dra. Daneva naprostá ne- orientovanost. Po jeho prohlášení v sobrání očekávalo se uspokojení tureckých přání, ale stal se pravý opak. Nápadným jest jmenování generála Savova ministrem války, ačkoliv byl před několika dny označen bulharským vyslancem v Petrohradě jako původce nové balkánské války. Srbsko usiluje před vyjednáváním o rozhodu- jící bitvu.
Ferdinand Karol Danev Savův Vídeň Rusko Balkán Mona RakouskoUhersko Rakousko Uhersko Bukurešť Paříž Bulharsko Petrohrad Srbsko
7 article
M. Z Kolína nad Rýnem, 14. července. (Zvl. telegr. „N. L.“) Bělehradský dopisovatel „Kölniséhe Zeitungu“ soudí na základě infor- mací z kruhů vládních: Srbsko je si vědomo. že Bulharsko, ačkoli mělo na bojišti do- sud neúspěchy a velké ztráty, přec ještě zaporaženésenepovažuje a že chce zahájiti vyjednávání jenom za tím účelem, aby mohl rozptýlené části své armády sloučit. spořádst a k novému útoku připravit. Proto usiluje Srbsko, aby dříve, než vyjednávání (na nátlak velmocí) bude zahájeno, svedena byla rozhodující bitva. Očekává se dlouhé jednání o mír- Z Paříže, 14. července. „Matinu“ telegra- fují z Bělehradu: Díplomaté soudí, že přes opačné tvrzení vojenských kruhů srbských mezi spojenými státy balkánskými nebudou již asi svedeny žádné velké boje. Tím není však řečeno, že by uzavření míru bylo již blízké, naopak se čeká, že jednání o mír ještě dlouho potrvá. Srbsko chce setrvati v reservě a ne- chce neprodleně vyhověti pokynům Ruska, bo- jíc se, že by rychlým uzavřením míru připra- vilo se o výsledky svých vítězství. Kromě toho žádá Srbsko, aby mělo hospodářsko-politický přístup k moři Egejskému a společnou hranici s Řeckem. Zdali se spokojí pouze s pravým
Matin Kolín nad Rýn Srbsko Bulharsko Paříž Bělehrad spojený stát Rusko Řecko Kölniséhe Zeitung
8 article
břehem Vardaru, jest ještě pochybno. Nej- spíše bude chtíti také ještě část území na le- vém břehu Vardaru. Řecko zase zdráhá se opustiti Kavalu, jeho vojskem obsazenou. Bul- harsko naproti tomu tvrdí, že, nemajíc tohoto přístavu, musilo by se vůbec vzdáti role jako námořní moc v Egejském moři. Srbsko prý přece začalo. Ze Solije, 9. července. (K. k.) (Došlo 14. července.) Oficiosní „Mir“ uveřejňuje denn rozkaz krále Petra k srbské armá- dě, podepsaný vojvodou Putnikem; byl nale- zen mezi papíry 8. srbského pluku (druhé vý- zvy), Bulhary poraženého. Denní rozkaz má datum 18. června st. kal. Listina byla vypra- cována v Bělehradě a datum připsáno vla st- ní rukou královou. Praví se v něm: „Bulhaři upírají Srbům území v Makedonii. jichž Srbové dobyli s tak velkými obětmi,a upírají jim Prilep a Bitolji. Srbové potáhnou do války se svými řeckými spojenci a černo- horskými bratry. Král vybízí vojáky, aby nesli své prapory středem řad nového ne- přítele.“ — Tento armádní rozkaz byl přilo- žen k nótě velitele 8. pluku podplukovníka šimona Jovanoviče, v níž nařizuje velitel svého prvního praporu, aby armádní rozkaz slavnostním způsobem oznámil svým vojákům.
Došla Bulhar Srba Jovanovič Vardar Řecko Srbsko Solija Mira Bělehrad Makedonie Prilep
9 article
Tato nota je rovněž datována z 18. června st. kal., což opravňuje k domněnce, že byla již dřive vypracována. Komentuje tento armádní rozkaz, jehož má originál, praví „Mir“: Hádka o otázce, kdo zač a bratrovražednou válku, je skon- čena. Srbský král vypověděl Bul- harsku válku a to po domnělém schvá- lení rozhodčího nálezu skupštinou. Zodpověd- nost za tento zločín padá tedy výhradně na Srbsko. Srbské hlasy proti králi Ferdínandoví. Z Bělehradu, 14. července. Některé listy prudce útočí na krále Ferdinanda, kterému příčítá se vina za poslední události, poněvadž chtěl dra. Daneva propustiti. Nejradikálněji si počíná „Malý Žurnal“, který v nápadné formě uveřejňuje článek, navrhující, aby od- straněni byli Koburkové z Bulharska dříve, než ji odstraní srbská armáda.
Ferdinand Mira Srbsko Bělehrad Bulharsko
10 article V Bulharsku klíd.
V Bulharsku klíd. Ze Sofije, 13. července. (K. k.) „Bulh. tel. agentura“ oznamuje: V cizině rozšířené pově- sti o atentátu na krále a na ministerského předsedu dra. Daneva jsou holými, fantastický- mi smýšlenkami. V celém Bulharsku jest na- prostý klid. Z bulharského sobrání. Ze Sofije, 9. července. (K. k.) (Došlo 14. července.) Sobrání zvolilo dřívějšího minister- ského předsedu Gešova předsedou bývalého ministra obchodu Todorova mí- stopředsedou. Tento ujal se předsednictví navrhl, aby sněmovna vzkázala svůj pozdrav těm, kteří neochvějně bojují za práva Bulhar ska. Sobrání schválilo za hlučné pochvaly tento návrh. Na to byl v prvém a druhém čtení přijat zákonný návrh, jímž se povoluje vojen- ský úvěr 50 milionů a vláda se zmocňuje vydati pokladní po- ukázky v této výši. Socialistický posla- nec Sakizov vyslovil přáni, aby vláda po- dala sobrání zprávu o situaci. Ministr financí Todorov prohlásil, že vláda usilovala ze všech sil, aby zemi uvedla na koleje míru Nastaly však události, jež ona nezavinila. Vlá- da počítá na podporu sobrání. Ministerský
doktor Došla Todorův Bulhar Todorov Bulharsko Sofijá
11 article
předseda Danev vznesl na sněmovnu výzvu, aby v rozhodujícíh hodinách, jaké země nyní prožívá a kdy jest nezbytno ne mluviti, nýbrž jednati, poskytla vládě svou podporu. Ze Sofije, 12. července. (K. k.) Sobráni schválilo smlouvu o koupi železniční trati Solun-Dedeagač. Bulharský vyslanec opouští Bukurešt. Z Bukureští, 13. července. (Rum. tel. ag. Rumunská vláda vydala bulharskému vyslanc Kalinkovu pasy. Kalinkov odjede asi v pon- dělí večer. Z Bukurešti, 14. července. (K. k.) Bulhar ský vyslanec opustí dnes v 1 hod. odpoledno se svým vyslaneckým personálem Bukurešt. O vítězném postupu řecké armády. Z Londýna, 14. července. Ze Solun se oznamuje: Řecká armáda pronikla Make- donií až skoro ke starým bulhurským hranicím X. divise přitáhla do krajiny štipské, kde ukořistila 39 těžkých bulharských děl a mno- ho strojových pušek. Bulhaři ustupují ke sta- rým hranicím, kde jejich pravé křídlo spojí se se střední armádou. Zabrání Strumice Řeky stalo se za nočního útoku. IV. divise přiblížil se na 200 m k bulharským předním hlídkám Potom se vrhlo všechno řecké vojsko na Bul- hary a připravilo jim děsnou porážku. Od- ňalo jim skoro všechna děla spíži a zajalo 1400 vojáků. Turecká armáda postupuje bez odporu. Z Caříhradu, 13. července. (K. k.) Dle oli ciálních zpráv nesetkává se turecká armáda postupující od Bulajru a čataldže, se žádným odporem.
Danev Kalinkův Bulhar Řek Sofijá Bukurešť Rumo Londýn SolunaDedeagač
12 article Bulharské vojsko opustí Turecku zůstavená území.
Bulharské vojsko opustí Turecku zůstavená území. Z Londýna, 14. července. (K. k.) Reuterova kancelář se dovídá, že bulharská vláda dala včera vojenským úřadům rozkaz, aby uza- vřely s tureckým velitelem dohodu o vyklizen území, která dle mírové smlouvy musí být postoupena Turecku. Generál Hezapčev by jmenován zástupcem bulharské vlády v mezí- národní komisi ke stanovení nových hranic. Turecké fínance. Z Caříhradu, 13. července. (K. k.) „Detíe Publique“ se rozhodla poskytnouti tureckému státnímu pokladu na italskou náhradu za Tri- polsko zálohu 50 mil. franků. Chystaný stav obležení v Rumunsku. Z Bukurešti, 13. července. (K. k.) Vláda bude na parlamentu žádati za zmocnění, aby v případě nezbytnosti byl vyhlášen stav ob- ležení nad celou zemí nebo jednotlívýmí je- jími částmí. Rumunský následník na bojíště. Z Bukurešti, 13. července. (Rum. tel. ag.) Princ následník Ferdinand, vrchní velitel ope- račních armád, opustil dnes večer Bukurešt. Rumunské vojsko není před Carabíí. Z Bukurešti, 13. července. (Rum. tel. ag.) Rumunská tel. agentura označuje zprávu za- hraničních listů, že rumunské vojsko se obje- vilo před Carabií, aby tam připravilo přecho přes Dunaj, za smýšlenku. Jest zmocněna tuto zprávu zcela formálním způsobem vyvrátiti. Postup rumunského vojska. Z Bukurešti, 13. července. (K. k.) Listy sdělují, že rumunské vojsko dostihlo dnes do Turtukaje a Dobriče.
Reuterův Hezapčev Ferdinand Londýn Turecko Rumunsko Bukurešť Rumo Dunaj Turtukaj Dobrič Detí Publique
13 article
Ze Sofije, 13. července. (Bul. tel. ag.) Ru- munská jízda vtrhla v 5 hodin ráno do vs Spasera (okr. Balčik).
Spaser
14 article
Drobné zprávy.
15 article
Ze Sofije, 12. července. (K. k.) Bulharská tel. agentura označuje zprávy, že několik obc bylo vypleněno četami, účastnícími se pochodu bulharského vojska, za naprosto nesprávné, po- něvadž armádu na pochodě neprovázejí žádné čety. Z Athén, 14. července. (K. k.) „Ath. tel. ag.“ oznamuje: Včera konal se zde za účasti asi 30.000 lidí tábor, na němž bylo po řeči starosty Merkurise usneseno zaslati za- stupitelstvům hlavních měst v Evropě a Ame- rice protest proti ukrutnostem. pá- chaným Bulhary. Z Athén, 14. července. (K. k.) „Ath. tel. ag.“ oznamuje: Řecký vyslanec v So- fiji Panas sem přijel. Proslýchá se, že pře- vezme místo generálního ředitele pro zahra- niční záležitosti v ministerstvu zahraničních záležitostí. Z Athén, 14. července. (K. k.) „Ath. tel. ag.“ sděluje: Král Konstantin zaslal mimo pro- testní noty velmocem také osobně jednotli- vým pohlavárům států telegramy, ve kterýc uváděje podrobnosti protestuje proti ukrutnostem, páchaným Bulhary Ze Soluna, 13. července. (K. k.) „Ath. tel ag.“ sděluje: Řecká vláda poslala dnes ráno velké množství potravin do Sěru Zítra odjede tam komise, složená z funkcio- nářů prefektury, aby rozdělila podpory. Israe- lité a mohamedáni zahájili rovněž pomocnou akci.
Merkuris Bulhar Konstantin Sofijá Atény Ath Evropa Soluna
16 article Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Od císařova dvora v Išlu. Z Lázní Išlu, 14. července. (K. k.) Dnes v 10 hod. dopoledne vzal Jeho Veličenstvo do přísahy nového uherského mi- nistra obchodu barona Jana Har- kana. Při tomto slavnostním aktu interveno- val ministerský předseda hr. Tisza. Král. uherský nejvyšší komoří hr. Festetics fungoval jako korouhevní pán, přísežnou formuli pře- četl státní tajemník Vertesy. Po přísaze při- jal Jeho Veličenstvo císař nového ministr obchodu ve zvláštním slyšení. Na to dostavil se odstupující ministr obchodu Lad. Beöthy k audienci na rozloučenou. Beöthy děkoval Jeho Veličenstvu za řád že- lezné koruny I. třídy dnes mu udělený. V 11h. dopol. byl ministerský předseda hr. Tisza při- jat Jeho Veličenstvem ve slyšení. Nástupce hr. Berchtolda. Z Berlína, 14. července. „Lokalanzeigru“ oznamuje se z Vídně, že hr. Berchtold hodlá odstoupit a že se jeho nástupcem stane dosa- vadní říšský ministr rytíř Biliňski. T bude prý každým způsobem jakousi změnou svstému. Příští delegace uvítají prý už Berch- toldova nástupce. Arcívévoda Vilém. Z Vídně, 14. července. Pan arcivévoda Vilém opustil dnes ráno o 7. hod. sanatorium v průvodu svých rodičů pana arcivévody Štěpána a paní arci- vévodkyně Marie Terezie. Pan arcivévoda Vilém odjel automobilem, provázen rodiči, na nádraží se- verní dráhy, odkudž odjela arcivévodská rodina do Žyvce, kdež zůstane pan arcivévoda Štěpán s ro- dinou přes léto. Lépine poslancem. Z Paříže, 14. července. (K. k.) Bývalý poli- cejní prefekt pařížský Lépine byl zvolen Montbrisonu poslancem.
Jan Haro Král Festetics Tisza Berchtold Biliňski Vilém Štěpán Marie Terezia Išlu Berlín Vídeň Paříž lázeň Išlu Vertes
17 title
Politická hlídka.
18 article Boj o německou školu v Praze-Libni.
Boj o německou školu v Praze-Libni. V boji o německou školu v Praze-Libni došlo v sobotu k další bitvě. Dne 12. t. m. ko- nala se mimořádná schůze německé okresní školní rady pražské, svolaná po žádosti dvou německých členů jejích. Ve schůzi té pokračo valo se v jednání o návrhu, aby seznam škol- ních děti, jenž má býti základem pro veřejnou německou školu v Libni, byl uznán způsobi- lým jako podklad pro komisionelní řízení o škole té. Dále mělo se jednati o tom, aby sta- rosta měst pražských jako předseda německé okr. školní rady pražské byl přinucen pode- psati řečený seznam. Sobotní schůze byla pokračováním schů- ze, konané 5. t. m. (o této schůzi jsme v „Nár. L.“ tehdy referovali). Ve schůzi, konané 5. t. m., rokovalo se o návrhu zástupce obce praž- ské obecního staršího JUDra. Scharfa, aby ze seznamu, německou okr. školní radou vyhoto- veného, byly vyloučeny všechny děti, jež do něho nenáležejí, a aby byly čteny všecky zá- znamy, týkající se dětí těch.
Scharf Praha Libeň
19 article
Zástupce Němců dr. Krieg vzpíral se ná- vrhu dra. Scharfa, namítaje, že není věcí okr. školní rady, aby zjišťovala otázky, jež mají býti projednány při vlastním komisionelním řízení, na něž povolati dlužno všechny zájem- níky. Dr. Krieg hájil dále stanovisko, že te- prve protokoly, při komisionelním řízení se- psané, budou základem pro rozhodnutí o zří- zení žádané školy. Proto žádal, aby komisio- nelní řízení, jehož je třeba, bylo ihned prove- deno. Názory dra. Kriega se však neujaly, pro- čež ob. starší dr. Scharí přečtl pak seznam všech 426 dětí, přihlášených do žádané něme- cké školy v Praze-Libni; dr. Scharf četl všech- ny údaje, jež o dětech těch měl po ruce. Četba dra. Scharfa trvala od 11. hod. dopol. do 1/43. hod. odpol., načež předseda schůze, mag. rada dr. Stein, prohlásil, že je unaven, pročež skon- čil schůzi a sdělil, že teprv oznámí, kdy se bude příští schůze konati. Otázka německé školy v Libni nevyřizuje se tedy tak rychle, jak by si pražští Němci přáli.
Němec doktor Krieg Scharf Scharí Stein Praha Libeň
20 article Městská musea v Plzni.
Městská musea v Plzni. Plzeň. 13. července 1913. (Dokončení.) Nebude mi snad vykládáno v neskromnost. když připomenu, že od vystavění nové budovy až do konce r. 1912 vynaložila obec plzeňská (včet- ně stavebního nákladu na musejní budovu i její zařízení) obnos 2.100.000 K- Za to však mohu se těšiti nadějí, že ústavy naše na dnešním svém stupni rozvoje ne. usejí se obávati odborné kritiky V historickém našem museu provede nás od- dělení geologické a paleontologické nejstaršími dobami zdejších krajů a přes oddělení prachistori- cké přiblížíme se k dobám historickým, kde památ- ky z dob Lucemburků připomenou nám první doby rozvoje našeho města, kde památky na doby hu- sitského hnutí a vzniku českého knihtisku v Plzni, památky ze 16. věku a pro Plzeň význačné doby rudolfinské, po té vzpomínky na těžké doby války třicetileté a následující doby valdštýnské i pozděj- ší nalezneme, které tvoří jaksi milníky v postupu nejvýznačnějších momentů z historie Plzně. Při prohlídce sbírek historického musea dluž- no mi prositi slavné shromáždění, aby ku posudku svému ráčilo uvážiti, že místo, pro sbírky musea toho vykázané, nikterak nedovoluje, aby mohly se v pravém poměru ke své bohatosti náležitě rozvi- nouti. Dále sluší tu také na zřeteli míti, že svste- matika instalace poněkud trpěla tím, že tajemník musea, který instalaci prováděl, neměl na úpravu nábytku žádného vlivu, nýbrž našel po svém před- chůdci již vše k instalaci připravené a musil svoji
Plzeň
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Stoleté jubileum jičínské. Jičín dožil se letos zvlášť významného jubilea. Právě tomu 100 let, co na jeho zámku, vystavěném na náměstí kolem r. 1630 mužem mocného roz- machu a smělých plánů grandsegneurem Jičínska Albrechtem Eusebiem z Valdštýna, sídlil téměř po 5 týdnů fod 3. června do 6. července 1813) císař František I., konaje zde vysoce důležitá diploma- tická jednání s Ruskem, Pruskem a Francii. Bylo to po nešťastném tažení Napoleonově na Rus, na němž značně pobledla moc a sláva tohoto tehdaž obávaného monarcha. Tehdaž ne o Vídni, ni o Ber- lině či Petrohradu a Paříži, ale o Jičínu, nevelkém ještě krajském městě, mluvilo se po celé snad Evropě a k němy upíraly se zraky všech, kdož měli zájem na vývinu důležitých věcí nejblíže příštích, jimiž další osud i obraz Evropy měl býti rozhodnut. Ano, po celých téměř pět neděl řízen byl tehdaž z Jičína komplikovaný aparát zahra- niční politiky. S cisařem bydlel současně na jičín- ském zámku rakouský premiér Kliment Metterních a dva vyšší hodnostové, kdežto ostatní panstvo ubytovalo se jednak ve staré radnici, jednak po soukromých domech. Denně střídali se v Jičíně vyslanci cizích států i domáci civilní i vojenšti hodnostově. Cisař řídil celou vysoce důležitou akci s velikou obezřetností a čilosti, nepopřávaje si klidu, dokud účel jeho pobytu v Jičíně nebyl splněn. Hr. Metterních odjel tenkráte do Drážďan, kdež dne 26. června 1313 přímo jednal s Napo- leonem. zetěm císaře Františka I. Leč marně. Na- poleon byl nepovolným a odepřel vydati části do- bytých území. I vyčerpána byla trpělivost jeho tchána a krátce na to smluvena a podepsána „svatá aliance“ mezi Rakouskem, Ruskem a Pruskem.
Eusebio Prusek Napoleonův Metterne František Jičín Jičínsko Valdštýn Rusko Francie Rus Vídeň Petrohrad Paříž Evropa Hradec Drážďany Napa Rakousko Prusko svatá aliance František I
22 article
Událost světodějného významu zpečetěna ve čtv- řech zdech severovýchodního nárožního empíro- vého pokoje jičinského zámku, tehdejšího majetku Ferdinanda knížete Trauttmansdorfa, nejvyššího podkoního císařova. Pokoj ten nazván „konferenční síň“ a z nařízení jmenovaného majitele zachován v tehdejším svém vzezření, s nábyíkem i podo- biznou císaře Františka I. až do doby přítomné. A brzy na to ukázal se zdárný výsledek svaté aliance: Napoleon byl spojenými vojsky poražen u Lipska, čímž navždy zlomena moc tohoto, té doby tak obávaného válečníka. Za svého pobytu v Jičíně, nebyl-li právě nutně zaneprázdněn, vyjížděl císař František I. častěji do krásného okoli jičínského a navštívil četné vyni- kající jeho budovy. Tak obdivoval se s Veliše pře- kvapujícímu rozhledu po širém kraji a na Krko- noše, vystoupil i na sousední Loretu, ba jednoho dne vypravil se i do divuromantických Prachov- ských skal, kdež veden byl nejimposantnější skalní partií, úzkou soutěškou mezí skalními sloupy oblačné výše. Soutěška ta nazvána v paměť na návštěvu vznešeného hosta „Císařskou chodbou . I na ponurý Kumburk, malebný to článek lesna- tého rámce jičínského kraje, hrdé kdys sídlo Smiři- ckých, si vyjel; stejně pak navštívil i nejnádher- nější zjev Českého ráje: Trosky i skvostně polo- žený a širému kraji hrdě vévodicí zámek hrubo- skalský. Často pak projížděl se v krásné, dlouhé, čtyřřadové lipové aleji, díle Valdštýnově, uniku střední Evropy a v sousedním rozkošném parku Libosadě přitomen byl národní slavnosti, ke cti jeho pobytu v Jičíně pořádané. Empirová deska v loggii tamtéž umístěna byla na paměť této císař- ské návštěvy.
Ferdinand František spojený Valdštýnův Trauttmansdorf Lipsko Jičín Veliš Prachov Kumburk jičínský kraj Evropa
23 article
Pro město Jičín byl tedy pobyt císařůvv r. 1813 událostí nadmiru významnou a vzpomí- náme-li jí letos právě po stu letech, činíme tak zejmena pod dojmem nynějšího rozkvětu města, jež vlivem četných neblahých událostí, po násilné smrti Valdštýnově znenáhla jen vzpamatovávalo se z trpké poroby k lepšímu životu a nešťastnou želez- niční politikou bylo téměř odřiznuto od ruchu prů- myslu, zůstavší pouze známým střediskem tržním pro bližší i vzdálenější okoli, městem čelných zeměpanských úřadů a škol a v posledních letech pro svoji výtečnou polohu v rámci malebných vrchů podkrkonošských a Českého ráje, pravou branou převábných vycházek do Českého rájea hlavně do blízkých Prachovských skal, jichž turisti- ckým protektorem odedávna Jičín byl a je. Vzpomínka stoletžho jubilea památné události z r. 1813 platí zejmena všem, kdož o letošních prázdninách zavitají do této útulné metropole pod- krkonošské a budou prohližeti četné stavební pa- mátky hlavně z doby Valdštýnovy, z nichž ovšem zámek na náměstí zaujímá místo nejpřednější, kdož dále navštiví lipovou alej s Libosadem a divokou romantiku Prachovských skal, projdou tam špa- lírem nebetyčných gigantů, tvořících nádhernou „Císařskou chodbu“ a v chladu a stínu hlubokéh lesa panenské přírody prachovské uvažovati budou o nevyčerpatelných půvabech kraje, jež již před 100 lety nadchly samu korunovanou hlavu k tolike- J. Kamenický. rému obdivu.
Valdštýnův J Kamenický Jičín Libosad
24 article Různé zprávy.
Různé zprávy. — Světélkující květiny. Za parného a dusného večera před bouří v červenci roku 1762 pozorovala dcera proslulého přírodozpytce Linného Eliška Kristina na řeřišnici větší (tropeolum majus), že její květy vydávají světlo podobné malému za- blesknutí. Týž případ druhého dne za soumraku se opakoval. Linné sám přesvědčil se o pravdivosti tohoto zjevu a poradil dceři své, aby o tomto úkazu podala akademii pro vědy a umění zprávu. Ve zprávě této jest udáno: Švětelkování pozůstává z rychlého zazáření světla, které jest tak náhlé, že sotva okem může býti zachycen. Sedíme-li a pa- tříme-li na nějakou rostlinu, pozorujeme, že tu jeden květ, tu zase druhý se zaleskne kratičkým jemným světlem. Hledí-li se však upřeným okem pouze na jediný květ, tu zřídka kdy zazáří. Jak tento zjev vzniká, nemůže Linné ani jeho dcera vysvětliti. Oni domnívají se, že povstává z nevidítelné sever- ní záře, která třpytí se ve vzduchu a od lesknou- cích se květů bývá odrážena. Rozhodně se však o- pírají domněnce, jakoby záře tato vznikala z rychlého pohybování květů, čím oči jsou osněny. Podobné zjevy byly pak později zjištěny na dvou mákovitých odrůdách papaver rhoeas a orientale. pak na lilii žluté (lilium bulbiferum), na slunečníci (helianthus annus), na měsíčku zahradním (calen- dula officinalis) a na tagetes erecta a patula. Mime to geranic a vrbiny také světělkují. Největší náchyl- nost ku světělkování mají květiny s červenými oranžovými a zlutými květy. Zjev pozorován byl při zamračeném, ale teplém počasí. Mimořádně po- zorováno bylo světélkování též na heřmánku (ma- tricaria inodora), který však světélkuje pouze při hustých mlhách.
Linné
25 article
= Výtažek z koňského masa proti nemocí be- ri-beri. Před několika dny referovali jsme o úspěš- ném léčení choroby beri-beri, pocházející z poží- vání loupané rýže, injekcemi extraktu z rýžových slupek. Nyní oznamují lékaři nový lék proti této nervové chorobě, lék. přípravený z koňského ma- sa. Také chininem bylo docíleno pěkných léčivých výsledků a proto je oprávněna domněnka, že ve všech těchto látkách je asi neznámá dosud sub- stance, která působí na nervy blahodárně. = Malířská akademie na jatkách. Pařížský učitel kreslení Gaston Carré připadl na zvláštní myšlenku. Dvakráte týdně vyučuje na městských jatkách kreslení a modelování zvířat dle přírody Modelů je tu dostatek a Carré sleduje při tom ta- ké ještě jinou myšlenku. Svou a svých žáků pří- tomností zamezuje, že dělníci nechovají se ke zví- řatům příliš neurvale, jako se jindy často stává. Tím slouží Carré zároveň umění a ochraně zvířat.
Carré
26 article
— Jeskyňové museum. V Pöstlingberkuu Lince bylo zřízeno museum pro vše, co souvisí s jeskyněmi. Obsahuje bohatou sbírku krápníkůa zbytků předpotopních zvířat i rostlin a ukazuje geologické složení a předhistorické osazení a dneš- ní zvířata i rostlinstvo všech rakouských jeskyň. Neobyčejně zajímavé je oddělení evropských sle- pých zviřat podzemních. Je tu také chováno množ- ství živých podzemních mloků z krasových pod- zemních řek. Některé pověstné jeskyně jsou tu věrně napodobeny. = Doktorská dissertace o beeisteaku. Heřman Diels vypravuje v „Deutschen Literaturztg.“, žev Americe se objevila doktorská dissertace „o nej- lepší přípravě beefsteaku“. Diels k tomu podotý- ká, že nyní na evropských universitách není už pro disserlaci takové jistě „chutné“ thema možné. ale v dřívějších dobách prý dissertace německých doktorů pojednávaly také o ledačems, nad čím by se nynější páni doktoři pozastavili.
Heřman Diels Diels Amerika Jeskyňová muzeum Deutschen Literaturztg
27 article
—Vesuv opět v činnosti. Nedávno navštívil jistý italský novinář observatoř na Vesuvu a by přijat oběma badateli, kteří tu konají hlídku a stu- dia. „V posledních letech přestali cizinci krajínu navštěvovati,“ pravil prof. Mercalli, „ale od té do- by, co se Vesuv opět probudil, je jich zde stále plno. Hlavní kráter už je v činnosti delší dobu a činnost jeho očividně stoupá. Máme nežádoucí dů- kazy, že klid Vesuvu je u konce.“ Tak byl zaveden novinář ku prof. Malladerovi, který letos v květnu sestoupil 1000 stop hluboko do krateru Vesuvu. Novinář, aby se něco dověděl, připomněl, že to byl odvážný kousek. „Ano, byl to podnik, který dráždí nervy,“ odpověděl skromně Malladra, „neboť stále se sesouvala země a musil jsem slézati příkré pro- pasti. Byl to perný kus práce, s přístroji k měřen výšky a tepla a s fotografickými přístroji na zá- dech. Na dně kráteru jsem našel místa, kde byck byl mohl pohodlně rozbíti stan. Nejvyšší bod kra- feru jsem zjistil 3851 stop nad hladinou mořskou Před výbuchem, r. 1906, byl nejvyšší bod 4275 nad hladinou mořskou. Střed dna krateru je hluboký 861 stopu, ale na některých místech byla hloubk 987 stop. Jinými slovy našel jsem na dně krateru. jež se zdá při pohledu shora hladkým, pahrbek, vy- soký 126 stop. To, co se shora zdá býti malými ka- meny, jsou monolithy, velké 8—10 m3. Co se týče temperatury, učinil jsem zajímavý objev. Za 9 mě- síců, ed doby, co do krateru sestoupil dr. Capello vzrostla teplola o 167° tepla. Největší horko jest u velké žlutě trhliny sírové; dostupuje tam 2959.
profesor Mercalli Vesuv Mallader Capello Vesuv
28 article
Jsou tam v činnosti titanské síly, zatím co na ve- nek je dosud všecko v klidu. Přiloží-li se ucho k některému z monolithů, je slyšeti jemné, hluboké hučení, provázené tu a tam tlumenými nárazy a zvláštními zvuky, jako když burácí hrom. Přiklá- dám těmto zjevům akustický velký význam a dou- fám, že za nedlouho rozřeším problém, jehož řešení se dosud nikdo nepodjal. Nevíme dosud, co se děje v krateru za noci. Zamýšlím proto znova sestoupiti do ústí netvora a zůstati tam den a noc.“ Na otázku novinářovu, věří-li, že bude Vesuv v nejbližší době opět soptit, řekl prof. Malladra, že je o tom pře- svědčen a že se mu zdá, jakoby se tvořil nový krater. Zemětřesením utvořila se v bezprostřední blízkosti observatoře, na boku Vesuvu, velká trhli- na, široká 10 stop. Počíná u špičky krateru a táhne se po celé hoře, na straně Atria del Cavalla, a k moři. Trhlina je dlouhá přes pět mil a dělí město Torre del Greco na dvě částí. V této ošklivé trhlině prý číhá smrt. = Podvodný ředitel panství. Z Berlína, 13. července. Na panství knížete Lynara ve Slezsku byla objevena zpronevěra ve výši několika milionů.
profesor Malladra del Cavallo Berlín Slezsko Lynara Torre del Greco
29 article
Pachatelem je ředitel panství Köhler, jemuž dal kníže generální plnou moc. = Obětí krváků. Z Poznaně, 13. července. V minulé noci vrátil se z noční toulky domů truhlářský pomocník Pawlikowski, zaměstnanýu truhláře Belického a beze vší příčiny vytáhl na- bitý revolver a střílel do spících dělníků. Tři byli nebezpečně zraněni, kdežto čtvrtý unikl zuřivci bez pohromy. Pawlikovaki byl zatčen a dopraven do vazby. Má se za to, že jeho čin je výsledkem četby krváků. — Létadlo s operační síní. Anglické listy ozna- mují z Ameriky novinku, která je tak „amerikán- ská“, že možno právem pochybovati o pravdivosti zprávy. Plukovník Cody v Novém Yorku prý se- stavil zvláštní létadlo pro zdravotní službu vojen- skou. Létadlo je zařízeno tak, aby mohlo v případě potřeby také plouti a kabina je zařízena jako ope- rační síň. Kromě pilota-námořníka pojme létadlo devět lidí. — Katastrofa na elektrické dráze. Ze San Sebastianu, 14. července. (K. k.) Včera od- poledne srazily se za jízdy k závodům v Irunu mezi Hendayem a Irumem dva přeplněné vozy elektrické dráhy. Deset lidí bylo zabito, asi 5o raněno.
Köhler Pawlikowský Cody Poznaň Amerika Nový York San Sebastian Irun Henday