Dne 28. srpna 1900.

KANOL

Číslo 236. Strana 3.

seda ministerstva zahájí přes všecko popírání přece jenom nové vyjednávání s vůdci jednotlivých politi- ckých stran a že předmětem těchto vzájemných porad bude zároveň pracovní program vlády. Kdyby uká- zalo se, že strany jsou ochotny umožniti dělnost parla- mentu, ponesou se prý porady o tomto pracovním programu také k tomu, aby mohl býti vzat ohled na případná přání, týkající se buď vsunutí nebo pro- zatimního vyloučení toho neb onoho předmětu. Ale kromě téchto věcných porad došlo by prý ještě na porady, týkající se celé řady formálních otázek. Byla by mezi nimi také otázka, týkající se složení příštího předsednictva a ustanovení klíče k volbám do jedno- tlivých výborů Nové dohody jest, jak známo, v této příčině třeba proto, že předešlé zasedání říšské rady bylo prohlášeno za uzavřené.

Pokud se týče vyjednávání ministerského před- sedy s německými stranami, zachovává se v rozhodujících kruzích německých toto stanovisko: Konference předsedů jediné jest kompetentním or- gánem pro chování se německých stran. Chce-li mini- sterský předseda vstoupiti s nimi ve styky či žádá-li od nich nějaké objasnění, nesmí slyšeti žádné osobní mínění jen některého jednotlivce. Proto také budou-li jednotlivci tázáni, vezmou dotazy (návrhy) minister- ského předsedy ad referendum a konference předsedů dá společnou odpověď. Podle toho, obrátí-li se před- seda ministerstva na jednotlivé německé vůdce, bude svolána konference předsedů německých klubů. Konfe- rence tato při zakončení zasedání poslanecké sně- movny se usnesla, že zůstane v tom smyslu perma- nentní, aby také v mezidobí v důležitých případech mohla býti svolána. Takové vyhledávání styků před- sedy ministerstva s Němci musilo by býti každým způsobem považováno za případ, ve kterém má tento společný taktický orgán německých klubů zakročit. S určitostí se očekává, že němečtí vůdcové uvážíce politickou důležitost taktického společného postupo- vání, zachovají úplnou svornost.

Ministr zahraničních záležitostí hr. Go- luchowski odjede zítra večer k císařskému dvoru do Išlu a zůstane tam po dobu nadcházející ná- vštěvy krále rumunského, kterýž přijede zítra do Vídně a odebéře se k návštěvě rakouského císaře do Išlu. Není žádné pochybnosti, že hlavní příčinou ministrovy cesty jest nynější rumunsko-bulharský spor. Ministr říšských financí šl. Kallay byl přijat včera odpoledne v Išlu od císaře ve sly šení, načež pozván byl k rodinné tabuli. Kníže Ferdinand bulharský přijel dnes ráno z Zellu a. S. do Vídně, načež po krátkém pobytu odjel přes Uhry ihned do Srědce. Schůze tří císařů ve Vídni. Dnešní »Oester. Volksztg.« oznamuje, že jest již docela jisto, že během měsíce září ruský car Mikuláš a německý císař Vilém přibudou současně do Vídně. Z jiné strany zpráva tato dosud však potvrzena není. V Záhřebě konán bude, jak jsme již ozná- mili, cd 3. do 5. září chorvatský katolický sjezd. Program jeho jest sestaven takto: Dne 3. září o 5. hod. odpol. v čómě »Veni creator«; o 6. hod. v »Sokolovně« slavnostní zahájení sjezdu a první schůze; dne 4. září o 9. hod. dopol. zahájení porad čtyř odborů, v nichž bude dle potřeby odpo- ledne pokračováno: o 6. hod. odpol. druhá schůze sjezdu: přednáška dra. Jiřího Arnolda »o vý- chově« a dra. Kvaterníka »o dobročinných spol- cích«. Dne 5. září o půl 9. hod. ranní třetí schůze, ve kteréž bude přednášeti dr. Jiří Vrbanič »o sociální otázce«, dr. Alex šl. Bresztyansz ky »o poměru státu k církvi« a dr. Ružič »o kato- lickém tisku«. O 2. hod. odpol. slavnostní hostina, načež o 4. hod. čtvrtá schůze, ve kteréž přednášeti budou dr. Jakub Cuda »o pěkné literatuře«, dr.

Luka Jelič »o církevním umění« a dr. Kosta conte Vojnovič »o katolickém životě«. Ukon- čení sjezdu. Říšský německý sněm dle všeho svolán ne- bude. Dnešní »Nord. Allg. Ztg.« píše aspoň: Některé časopisy nepřestávají žádati za brzké svolání říšského sněmu a sice žádají to nejhlasitěji ony časopisy, kte- réž v červenci byly proti tomu. Ohledně potřeby, aby zasedal říšský sněm, nemají se věci nyní jinak, než tenkráte. Také nyní není žádného důvodu, aby par- lamentární přestávka byla předčasně přerušena.« Německý velevyslanec v Cařihradě svob. pán Marschall přijat byl včera po hostině v Yil- dizském paláci od sultána ve slyšení. Srbský král Alexandr pokračuje na dráze samostatného jednání. Těchto dnů vydal úkaz, jímž bývalý předseda ministerstva dr. Vladan Giorgievič a bývalý ministr vojenství generál Atanazkovič, kteří až dosud měli hodnost »ministrů v disposici«, dávají se do výslužby. Jsou tedy nyní již dáni do výslužby všickni členové dřívějšího ministerstva. Výminkou jest jen Genčič, jenž byl ze státních služeb propuštěn.

Současně zbaven byl svého místa a dán do výslužby také dosavadní vyslanec v Berlíně, Milan Bogičevič, králův příbuzný. Stalo se tak z trestu za to, že spo- lečně s drem. Vladanem Giorgievičem horlivě při- čiňoval se o to, aby vyhledal pro krále nevěstu z rodu knížecího. Bogičevič oznámil tři dny před zá- snubní proklamací královou vládě bělehradské, že se mu podařilo nalézti již pro krále Alexandra vhod- nou partii a že za tím účelem podniknul již první přípravné kroky. Král Alexandr přiveden byl ná- sledkem tohoto svémocného jednání svého vyslance ve velmi trapnou situaci, kterouž ukončil posléze vyhlá- šením svého zasnoubení. Praví se, že v nejkratší době budou nově obsazena také vyslanecká místa ve Vídni, v Bukurešti, ve Srědci a v Římě. — Protože bývalý král Milan nepřestává strojiti úklady proti králi Alexandrovi, vyrozuměla jej srbská vláda, že by přestala mu vypláceti apanáži a státní pensi, kdyby od toho neupustil. — Ve Skoplji úkladně za- střelen byl od jistého Albánce vážený Srb Irka Jo- vanovič. K rumunsko-bulharskému sporu. »Ag.

Tel. Bulg« upozorňuje na článek listu »Národní Právo«, v němž se praví: V officiósním rumunském časopise »Roumanie« bylo reprodukováno prohlášení »Advérulu«, že Rumunsko jest příliš malé. Slova tato dokazují, že je to Rumunsko, jež chce mír po- rušiti. »Národní Právo« uvádí dále případ v Ešek- Adě. Bulharská vláda — praví list — učinila ten- kráte návrb, aby celá záležitest předložena byla na základě usnešení konference v Haagu smírčímu soudu, Rumunsko však smířlivý tento návrh zamítlo, což tvoří dle mínění »Nár. Pr.« nový důkaz válečného zbrojení Rumunska. Události ve Spaghangu. Komise, pověřená vyšetřováním událostí ve Spaghangu, odjela tam již včera. Členy jejími jsou brigádní generál Enver paša, úředník ministerstva spravedlnosti Mehmed effendia tajemník.

Zprávy církevní. Církevní slavnost. Dnes konáme památku sv. Avgustina biskupa a učitele církevního. Ve svém mládí oddán byl světu. Ale pohnut kázáním sv. Ambrože, biskupa v Miláně a tajemným hlasem v za- hradě: tolle et lege — čte Písmo svaté a obrací se. V třicátém třetím roce přijímá sv. křest, později se stává knězem a roku 395 biskupem v Hippo. Jako církevní učitel byl kladivem na všechny bludy. Umřel, děkuje Bohu, a vzpomínaje na svou matku Moniku, jejíž osmnáctileté modlitbě přičítal milost svého obrácení. Eucharistický sjezd v Praze. Budoucí týden ve středu a ve čtvrtek dne 5. a 6. září slaví spolek kněží adoratorů svůj sjezd. Prvního dne totiž ve středu bude odpoledne zahájení sjezdu v refektáři kníž. arcib. semináře, pak přednáška pro kněze ado- ratory. Pro věřící bude o 4. hodině v seminářském chrámu Páně pobožnost sv. růžence, po něm kázání, které koná vdp. P. Jemelka S, J. K 5. hod. přijede Jeho kníž. Milost ndp. arcibiskup, k jehož uvítání seřadí se kněžstvo k portálu. Od 5— 6 hod. slavná adorační hodina. Po ní budou se modliti kněží denní hodinky. Zároveň bude se slyšeti sv. zpověď. — Druhý den 6. září: Časně z rána čtou se mše sv. O půl 6. hod. budou se kněží modliti hodinky o nejsv. Svátosti. O 7. hod. přijede opět Jeho kníž. Milosta bude podávati sv přijímání. O půl 10. je pro kněze druhá přednáška v refektáři. O 11. hodině pak slav- nostní »Te Deum« ve chrámu Páně. Století se do- konává a zapadá do moře věčnosti, láska Spasitele našeho Ježíše Krista ale trvá! Vzdejme tedy, kněžíi věřící, Pánu Ježíši díky, odprosme za sebe i jiné a prosme za milost pro časy budoucí. — Vdp., kteří se sjezdu súčastniti hodlají, se uctivě žádají, aby to do 3. září řiditelství kníž. arcib. seminéře laskavě oznámili. O nocleh i stůl bude postaráno.

Zprávy denní. * J. M. ndp. biskup Edvard Jan Nep. Brynych v Praze. J. M. ndp. biskup Edvard Jan Brynych zavítal včera ve 3 hodiny odpoledne do Prahy. Na nádraží státní dráhy dostavili se: vldp. Fr. Václav Bubeník O. Pr. a dp. Tomáš Škrdle, aby vznešeného hosta uvítali. Ndp. biskup ubytoval se v klášteře Dominikánském. O půl 6. hodině odpolední zavítal ndp. biskup do kníž. arcibiskupského semináře, aby si tam prohlédl výstavu katolického tisku. Pro- vázeli jej Dominikáni vldp. převor Fr. Václav Bu- beník a universitní profesor z Frýburku Fr. Vine. Zapletal. Jeho bisk. Milost prohlížel si důkladně celou výstavu a všichni přítomní dávali mu na jevo upřím- nou a srdečnou úctu. Ndp. biskup byl s výstavou ve- lice spokojen, chválil její uspořádání a s patrným po- těšením ji opouštěl. Prakticko-theoretický sociální kurs. Středa, dne 29. srpna. a) Dopoledne. V 8 hod. slouží J. M. ndp. Eduard Jan Brynych, biskup, mši sv. v chrámu Páně sv. Jiljí u Dominikánů. — V 10 hodin odborová schůze: kaplan Ant. Hoffmann: Kře- stanská charita. Předseda Karel Ervín hrahě Nostic.

b) Odpoledne. Odborové schůze: O půl 2. hod.: ře- ditel dr. Fr. Reyl: O spolcích a jejich organisaci Předseda říd. učitel Karel Skultéty. — O půl 4. b.: Přednáška faráře dr. Rud. Horského. Taktika našeho boje proti našim odpůrcům a nepřátelům. Předseda red. Jan Lang. — Poznámky: 1. Výstava jest ote- vřena od 8—12 dopoledne a od 1—6 hod. odpoledne. Inspekci ve výstavě má dne 29. srpna dopoledne dp. Fr. Stejskal, odpoledne dp. Václav Müller. Vstup do výstavy jest každému volný a bezplatný. — 2. Dům družstva Vlasť a knihtiskárnu možno si prohlédnouti od 7—12 hod. dopoledne a od 2—6 hod. odpoledne. Jsou v Žitné ulici č. 570 st, 26 nové. 3. Papírnický závod družstva Vlasť jest otevřen od 7 hod. ranní do 8. hod. večerní.

*Schůze duchovenstva. Dp. farář dr. Ru- dolf Horský svolává na středu v 5 hodin odpoledne schůzi s tímto programem: 1. O erekčních fundacích do fasse počítaných. Referent vadp. metrop. kanovník dr. Jan Sedlák. Po referátu rozhovor o této záleži- tosti. — 2. Volné návrhy. — Pozn. 1. Přístup do schůze mají jediné kněží. — 2. Schůze koná se ve velké dvoraně Svatováclavské záležny v druhém po- schodí. Z výstavy katolického tisku. Knihy pro výstavu zaslali ještě: L. V. Hora, farář, V. Žižka, pí. Vlasta Pittnerová a knihkupectví Kobrovo. Výstava těší se čilé návštěvě jak obecenstva praž- ského, tak zvláště duchovenstva z Prahy i z venkova. Výstavu navštívili během pondělka dpp.: J. Smělý. k. s. sekretář, Frant. Leubner, farář, dr. Řezníček, red. Petr Kopal, red. Fr. Žundálek, P. Q. Konečný, pí. Vlasta Pittnerová, Löffler, farář, Frant. Vocílka, dr. Jan Sedlák, metrop. kanovník, Holeček, katecheta, Provazník, katecheta, Hromádko, farář, Wolf, kate- cheta a různí a četní jiní. — Dozor konali a výklad ve výstavě v pondělí obstarávali P. K. Burian O. Cr. V. Hálek a Václav Soukup, bohoslovec. Upozorňu- jeme ještě jednou duchovenstvo, aby neopomenulo navštíviti během týdne naši výstavu.

Bedřich Nietsche zemřel. Obyčejně dělá se při označení smrti , avšak tentokráte toho není třeba, protože muž, jenž nosil toto jméno, byl nepříte- lem učení Kristova, jež velí býti tichým a pokorným v srdci. Nietsche byl filosofem kruté síly, neznající milosrdenství a filosof tento minulou sobotu ve Vý. maru zemřel — jak jame již telegramem oznámili — náhle na změknutí mozku ve stáří teprve 56 roků, z nichž plných deset ztrávil v šílenství. Významná jsou slova, jež ve svém šílanství volal: já jsem hloupý, já jsem hloupý! — V muži tom vězí něco bezděčně tragického. Byl synem pastora a narodil se r. 1844 v Röcken u Lützenu. Pocházel z polské krve a jme- noval se původně Nízký a byl na to hrdý, že po- cházel ze šlechtické a nikoliv z chlopské krve. Niet- sche všecko sobectví nenáviděl, on byl pouze filoso- fem mocných, hrubého násilí, jež bezcitně kráčí přes hekatomby mrtvol. Proto i jeho filosofie přešla jaksi do krve německého národa. Mommsen a Niet- sche vzájemně se doplňovali. Wolf a Schönerer jsou vtělení Mommsenovci a Nietscheovci. Významné je též, že Nietscheovi dostalo se v domě otcovském náboženského vychování a byl prý též určen pro stu- dium bohosloví. Záhy však přeměnil se na atheistua v Schopenhauerovce. Na lipské universitě seznámil se s Wagnerem, jejž na počátku zbožňoval, s nímž ale brzy se nadobro znepřátelil. Nietsche byl nesmírně domýšlivý; tak myslil o sobě, že je též velikým kom- ponistou. Nietsche neměl s nikým dlouhého přátelství, byla to povaha samotářská. Ve svém 25. roce stal se profesorem v Basileji. Německo-francouzské války súčastnil se jako ošetřovatel raněných. Veliké duševní námahy předráždily nějak jeho mozkové ústrojí. Začal povážlivě na přesílení churavěti, což ho přimělo r.

1879 profesury na universitě se vzdáti. Na Wsgnera zanevřel pro jeho operu Parsival, v níž prý jako dekadent před křížem křesťanským sklesl. Jeho do- mýšlivost stupňovala se až v paroxismus, v němž na vždy odtrhl se ed svých ctitelů a přátel. Niefsche svými filosofickými spisy zahájil dobu naprosté revo- luce. On všecky dosavadní pojmy o dobru a zlu za- vrhl. Není pak divu, když o něm rozšířila se zvěst. že nadobro zešílel. Ve své chorobě nalezl obětovné osetřovatelky ve své sestře a matce. Z jeho čelnějších spisů uvádíme: »Morgenröthe« (1881), »Die fröhliche Wissenschaft« (1882), »Also sprach Zarathustra« (1883—84) »Jenseits von Gut und Böse«. »Zur Ge- nealogie der Moral« (1887), »Die Götzendämmerung« (1889), »Der Antichrist« a »Der Wille zur Macht«. O zčeštění některých drobností je ho postarali se pá- nové Krejčí a Procházka. Byl to velice nadaný, ale našťastný duch, jejž nezměrná ctižádost doslovně vžrala. Náš lid říká: pro samou filosofii se zbláznil — zfantil. Náboženství jest věcí soukromou. Z Ly- onu dochází zpráva o následujícím výronu sociálně- demokratické drzosti: V poslední schůzi obecní rady v Lyoně byl jistý její soziálně-demokratický člen tak drzý, že učinil následující návrh: »Poněvadž ka-