Periodikum ALTO Viewer

1

31. října 1903

2

Příloha „Národních Listu

3

k číslu 29e.

4

Strana 9.

5 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 30. října. (Uherskou kab netní krisi) možno pokládati dneškem z rozřešenou. Hr. Apponyi rozhodl se přijati Tiszův opravený vojenský program a setrvati za- tím ve straně liberální, o čemž učinil prohlášeni v dnešní konferenci liberální strany. Následkem toho Tiszův program přijat konferencí jedno- hlasně a Tiszovi umožněno sestaviti kabinet. Bu- dou v něm zasedati hr. Štěpán Tisza jako předseda a ministr vnitra a pro prvou dobu také jako správce ministerstva a latere; Lad. Lu- kacs jako ministr financi, Plosz jako ministn spravedlnosti, Hieronymi jako ministr ob- chodu, Bela Tallian jako ministr orby, Ber- zeviczy jako ministr osvěly, gen. Nyir i jako ministr honvědů a Ervín Cseh opět jako minist pro Chorvatsko. IIr. Tisza odjíždí dnes do Vídně, aby předložil panovníku listinu svého kabinetu, o níž není pochybnosti, že bude schválena. Nový kabinet představí se oběma sněmovnám počát- kem příštího téhodne. Jednu krisi se tedy Tiszovi podařilo rozřešiti; jde o to, podaří-li se mu také rozřešiti druhou, totiž krisi parlamentní. Z Pešti, 30. října. (Dnešní konfe- rence liberálního klubu) zahájena bar. Podmanickým o 11. hod. dopol. Bar. Josi- povič prohlásil jménem chorvatské delegace, že přijímá Tiszův program, ale vyhražuje si platnost 30. čl. zák. z r. 1868, jímž se Chor- vatsku zabezpečuje právo stanoviti si prapor a vojenské emblemy, jakož i státní jazyk. Na to ujal se slova hr. Appony i, jenž se v hodi- nové řeči prohlásil s určitými výhradami pro

Tiszův Štěpán Tisza Bela Tallian Cseh Tisza Tisz Josi Praha Hradec Chorvatsko Vídeň Pešť Chor

6 article

Tiszův program a oznámil, že setrvá zatím ve straně liberální. Měl prý již v devítičlenném vý- boru leckteré námitky proti programu, alev zájmu celku a pro jednotný postup zříká se svých osobních pochybností a přijímá Tiszův program, doufaje, že bude skutečně proveden. Kdyby se však během času ukázalo, že se Tiszova politika příči jeho zásadám, vyhražuje si právo provésti z toho důsledky, o čemž by ovšem ministerského předsedu zpravil v pravý čas. Nyní však jest hotov podporovati kabinet Tiszův, ježto doufá, že bude řízen v témž duchu, jako kabinet Szel- lův. Podaří-li se Tiszovi pokojným a ústavným způsobem bez poškození práv národa rozuzliti dosavadní zmatky, získá si tím platných zásluh a bude vskutku hoden podpory všeobecné. Dále vysvětluje, že od svých požadavků v otázce pra- perů, vojenských ústavů a soudů ustoupil jen proto, že pokládá za prospěšnější, aby se pro ne patrnější pokrok vrhla na vážky síla celé strany než aby se pro dalekosáhlejší požadavky utvořila menšina. Řečníka těší, že za vlády hr. Štěpána Tiszy uskuteční se v otázce vojenského vycho- vání návrh, jejž byl učinil r. 1889 za vlády svého odpůrce Kolom. Tiszy, k němuž jinak cho- val vždy vřelou úctu. Nermoutí ho, že prapor, jejž nesl po dlouhá léta, vetkne nyní na dobytou tvrz jiná ruka; stávalo se to všem bojovníkům za pokrok po celá století. Vyloživ pak své ml- něni o jednotlivých bodech programu, končí pro- ltášením, že přijímá tento program, v němž vidí aspon částečné uskutečnění svých dávných snah. čellcích k založení uherské armády.

Tiszův Štěpán Tisza Tisza

7 article

Po řeči Apponyově promluvili Tiszaa Szell, kteří poděkovali Apponyovi za vlaste- necké sebezapření, Ivánka a Szentiva- nyi, kteří se po příkladu Apponyově prohlásili také pro program, načež po Apponyově po- známce, že si pro vhodnou dobu ponechává ob- jasnění svého stanoviska v otázce vojenského velení, přistoupeno k hlasování. Program deviti- členného výboru s opravami Tiszovými přijat jednohlasně.

Szell Tiszový

8 article

Z Terstu, 26. října. (Z istrijského sněmu.) Vlašská většina istrijského sněmu v Pulji přezírá důsledně slovanskou menšinu počíná si tak, jako by chorvatských a slovin- ských poslaneů ve sněmovně ani nebylo. Marně si posl. dr. Laginja v poslední schůzi stěžoval. že do sněmovních výborů nezvolen letos ani jediný slovanský poslanec. Vlach Bartoli od větil mu přímo, že je to pomsta za to, že Slo- vané překazili loňské jednání sněmovní. Dal- macie prý nejlépe ukazuje, jak by se v Istrii vedlo Vlachům, kdyby Slované nabyli na sněmu většiny. Chorvat dr. Stanger správně na to namítl, že istrijští Slované by byli úplně spo- kojeni, kdyby měli tolik práv, co jich mají Vla- chové v Dalmacii, kde tvoři sotva 1 proc. oby- vatelstva, kdežto Chorvaté a Slovinci tvoří Istriji dvě (řetiny všeho obyvatelstva. K slovu přiljásil se pak dr. Trinajstič, aby učinil for- málnýaávrh. Ale předseda Campitelli nedbal toho a dal prostě projedná ati jednaci pořad. Strila se bouře, jaké istrijský sněm dosud ne zažil a schůze musila býti přerušena. Ale když opět zahájena, pokračovali Vlachové ve své práci bez Slovanů. Shlukli se kolem předsed nietva a nedbajíce protestů slovanských poslanců odhlasovali si za hluku a bouře asi 20 před mětů jednacího pořadu. Schůze ukončena te prve po půlnoci; den příšti schůze bude prý oznámen písemně. Ale Campitelli nechce ji už předsedati; podalť demissi nikoli, jak sám vý- slovně prohlásil, z důvodů zdravotních, nýbrž vzhledem k poměrům, panujícím na istrijském sněmě. Odsuzujíť jeho předsednictví nejen Slo vané, nýbrž i někteři Vlachové, kterým není patrně ještě dost irredentnl.

doktor Laginja Vlach Bartoli Vlach Slovan Chorvat Stanger Trinajstič Terst Istria Dalmacie

9 article

Ze Zádru, 25. října. (Němčina v Dal macii.) V poslední schůzi sněmovní učiníl posl. Biankiní dotaz k zástupci vlády, jak se tato hodlá zachovati k vinné klausuli a k ho- spodářským potřebám Dalmacie. Posl. Biankin vytkl vládě, že je hlucha ke všem spravedlivým resolucím dalmatského sněmu, takže lid nabyl už přesvědčení, že se od rakouské vlády nemá čeho nadíti, leda prázdných slibů a bohem pro- kleté úřadní němčiny. »Šíření němčiny« pravil posl. Biankini — »jest jediný vládní úkol v Dalmacii, z níž se má utvořiti německý mos na východ. Ale ať se nezapomíná, že přes ná- rodní práva nepřechází se bez trestu. Německý most mohl by se shroutiti pod nohama . . .« Ze Záhřeba, 26. řijna. (Politic ké s chů ze.) Nový bán hr. Pejačevič počíná sio tolik liberálněji, než jeho předchůdce hr. Khuen- Héderváry, že nezakazuje aspoň všechny ve- řejné schůze a dovoluje, aby lid veřejně pro- jevil své politické smýšlení. V poslední době konáno několik schůzí v západní i východní části země, v nichž přijaty resoluce, týkající se finanční samostatnosti Chorvatska a rozšíření volebního práva. Také ve Varaždíně ko- nána dne 25. t. m. schůze, již se účastnilo na 4000 osob a v níž referovali dr. Derenčino

Posl Pejačevič Khuen Héderváry Zádr Dalmacie Záhřeb Chorvatsko Varaždín

10 article

nynější krisi v Uhrách a potřebě jednotné obrany proti hlavnímu nepřiteli — Maďarům Štěpán Radič o finanční samostalnosti Chor vatska a dr. Kristof o potřebě hospodářské organisace lidu. V přijaté resoluci žádá se opětně finanční samostatnost, svoboda tisku, shromaždo vání a spolčování, jakož i jednotný postup všech opposičných stran. Z Vídně, 28. října. (»Slavische Eeho«.) Známý horlivý propagator slovanské vzájemnosti, Fr. Podgornik, zabajuje opět vy- dávání časopisu »Slav. Eeho«, jež před dvěma roky zastavil. »Slav. Echo« bude hájiti, jako dřive, národních a historiekých práv všech slo vanských národů a bude si všímati slovanských otázek kulturních, hospodářských a sociálních. Předplatné (8 K ročně) možno zasílati na adresu listu ve Vídni IX. Lustkandlgasse 32.

Maďar Radič doktor Kristof Podgornik Uhry Vídeň Francie Slavische Ee

11 title

Z literatury.

12 article Darem.

Darem. 2— Kdybych nebyl přesvědčen, že čím sil- nější je výraz, tím slabší jeho účinek, nadepsa bych raději tuto kapitolu »lilerární žebrola.e Ale mám také na mysli, že nelze všeobecnit že příkré slovo to mohlo by zabolet na místech. kde nechtěl bych za živý svět trpčít práci obě tovným lidem. Nedivím se však, uklouzne-li někomu časem takově ostřejší slovo, čte- li. bez ustání po novinách šablonovité prosby o knihy provázené omletými větami o chudičkých obeích a krajích o neprobuzeném lidu, šíření osvěty v zapadlém kraji atd. Někdy je dokonce for mulář or ginálnější a zní sebevědoměji — i naiv něji. Neni to naivní, čtete-li na př., že X. Y se odhodlal přikročiti k sestavení české biblio- grafie a žádá, aby mu byl poslán výtisk každé vyšlé knihy? Aneb když se tam a tam rozhodli zaříditi čítárnu a žádají prostým — ovšem bez- plstným — zaslánem, aby ji veřejnost opatřil časopisy, přenechávajíce télo neznámé veřejnosti výběr? Někdy působí tyto hlasy z neznáma až podivným dojmem. Čtete jména lidi, nikdy pře tím nečtená, jména spolků, o nichž jste neměli tušení, jména míst, o kterých teprv z Palackého Soupisu byste zvěděli kde leží — je to snad první znamení — duševního, o literaturu se zajímajícího života, a ten počíná — nastavenou dlaní. Jaký je asi ten život? Kdo jej probouzt a kdo jej vede? A dále — jaká je ta naše organisace duševní vzájemnosti, literárního života. když v případě skutečné potřeby je nuceno ně kolik obětavých pracovníků v oboru lidového vzdělání prositi o knihy veřejnými zaslány úpě jieími k neznámým lidumilům?

13 article

Neboť, o tom není pochyby, jsou kraje je mnoho krajů, kde musí nám všem záležet na tom, aby se hodně četlo, aby česká kniha sílila českou duši, kde třeba obělovati vskutku jistý kapitál, representovaný literaturou, na po- zdvižení úrovně lidového vzdělání; a je nutno tudiž dávati knihy, a hodně knih, a dobrýeh knih, kde je toho potřebí, přes to, že zneužívá veřejné lidumilnosti řada falešných žebráků z ne šikovnosti, ze skouposti nebo pohodll. Je však přece na biledni, že takové stlou kání knihoven a čítáren pro lid veřejným do prošováním a ze všech koutů sehnanými milo dary je nejen nedůstojné, ale také nespolehlivé, trapné a většinou bezcenné. Kdo mi ručí z ty pány sběratele, jichž neznámná jména z ne- známěho místa se octnou z čísla jasna v něja kém zaslánu? Kdo mi poví, jakých knih je potřebí, v jakých rukách se octnou? Kde se informovat? Almužnu chudákovi prosícímu s těži odepřete, přes všechna zařízení veřejného chu- dinství, když vás dojme svým vzezřením — třeba že znáte povidky o zručnosti řemeslných žebráků. Ale jedná li se o darování knih, nevl se nie jiného, než co vám říká šablonovitě za- sláno — a je li kde organisace lidumilství po třebí, je to v tomto přípudě. Nejen z ohledu na prosícl, ale také na dávající. Nelze si před

14 article

staviti, jaké smetí se schází těm ubožákům kteří z čisté obětavosti ujali se knihovny v míst ohroženěm, čítárny pro naše lidi tam, kde zá stupům chudých bylo by potřebl poskytnouti dobré stravy duševní, na niž mají právo právě tak, jako na chleba a práci. Kde jaké odpadky nejrozmanitějších tiskařských výrobků sejdouse nebohým sběratelům, kteří na porta, za donášku a na díkůvzdání vydají vic peněz, než stojí všechen ten bezcenný došlý papír. A jaká zod povědnost za všechen ten brak, s kterým nevite co počít a který se z valné části oslýcháte dávat do rukou i těm nejchudším z chudých, protože ti právě pro dobré slovo a dobrou knihu jevívají mnoho zájmu a smyslu, a vy bojíte se abyste v těch plachých, šitím u lampy oslabe ných očích neviděli tesklivou výčitku a pokoření podáváte-li chudičké čtenářce takový »dar«, je hož se ubohá knihovna nesmí ani zbaviti, ne chce li se vydávat v šanc výtkám, že zpronevě- řila kus národního darovaného jmění.

15 article

Tedy prosit, či neprosit o knihy? Dávat či nedávat? Proste a dávejte, hojně dávejte, protože dobrých knih v našem lidu nebud nikdy dosti. Je však třeba, aby celá akce žádán a rozdílení knih v českém lidu nabyla řádné organisace a poskytovala záruky, že se na pravé místo dostanou pravé knihy. Máme dosud sdru- žení studentská, která se obětavě zabývají se stavováním knihoven z darovaných knih a po- sílají je do krajin, kde jich je potřebí. Je nutno. aby sdružení taková se ustavila v instituci, kterou bychom pak uznávali k přijímání a vy- dávání darovaných knih jedině oprávněnou. Jsem přesvědčen, že naši nakladatelé najdou každo- ročně ve svých skladech jistý počet ležáků, kte rých by se mohli zbavit ve prospěch obecný že naše spolky naleznou aspoň trochu knih, které mohou časem věnovat k témuž účelu, a že i soukromníci často dědí, přejímají neb do stávají řady knih, kterých nepotřebují a jimiž dobře mohou vypomoci. Je však nutno, aby správu, třídění a rozdílení těchto knih vedla in- stituce jedna, spolehlivá a dostatečnou samo statnosti opatření, která by vylučovala věe špatné a nepotřebně, třídila materiál podle po- třeby a rozdilela dle došlých žádostí a dle vlast- ního uznání. Nakladatelé budou moci klidně od mítat neomalené žádosti o knihy od spolků z míst ne právě chudých, budou moci klidně odevzdat exempláry k prodeji již se nehodící do rukou, které je rozdělí tam, kde mohou dobře působiti, přestane zahrnování venkovských ža- datelů bezcenným brakem. za který musí být

Ted Prost

16 article

veřejně vděčni, obtěžování redal cí rozmanitým zaslány a dobrá kniha, samovolně darovaná, ne vyžebraná, splní své poslání, učit lid číst ben nedůstojných proseb a mrzutého almužnictví. České spisy- * Karla Aloisa Vinařického „Korres- pondence a spisy pamětní“. Na památku stých jeho nar zenin k tisku připravil Václav Olakar Sla- vík. I. Korrespondence od r. 1820/33. V Praze. Ná kladem České akademie císaře Frantíška Josefa pro vědy, slovesnost a umění. 1903. Ke stoletým narozeninám K. A. Vinařického vho připraveno vydání jeho korrespondence. Vydaný právě díl obsahuje dobu, kdež vlastenecký kněz stál jako ceremonář po bokui dvěma vlastenecky smýšlejícím arcibiskupům, bar. Chlumčanskému z Přetavlk a hr z Kolovrat. V době nejtužšího melternichovského ab solutismu, 1820—1833, byl ceremonář arcibiskupský osobností předůležitou, neboť v rukou jeho soustředo val se veškeren styk mocných církevních knížat s če skou společností i světem širším. Odtud význan Vinařického pro druhé období našeho národního znovuzrození.

Karel Alois Korres Olakar Josef vinařický Kolovrat Praha Český akademie Frantíška Přetavlk

17 article

Sluší v pravdě doložíti, že stává se nám Kare Al. Vinařický úplně známým teprve ze své korrespon dence. Dosud věděli jsme, že byl vlasteneckým a jinověrcům snášelivým knězem, z korrespondence vy chází na jevo, že byl vedle Palackého tehdejší dobou nejagilnější a spolu velice platnou podporou vlastene cké české společnosti. Každý, kdož jen poněkud Inui k národním snahžm českým, stál v přátelském styku s Vinařickým S nadšením vstupuje katolický kněr v důvěrný přátelský poměr k Františku Palackému. evangelíku rodem a smýšlením a s nadšením čte Kollárovu »Slávy dceru«, jejíž básník byl z účast- níků wariburské slavnosti reformační a kazatelem evangelické církve v Pešti. Korrespondence K. A. Vina řického poskytuje převzácné výhledy do periody znovu zrození. Stárnoucí již Dobrovský zvolna ustupuje z dějiště, jehož byl po půl téměř století přední po- stavon, Jungmann zabrán jest prácemi za dokončením svého slovníku, Palacký sotva v Praze zdomácněv zakládá »Musejník«, Kollár a Čelakovský jsou právě ve výši básnické své slávy. A k těmto vůdcům řad se mnozí mladší, kteří touží po zásluze vlastenecké a s nimi se všemi v nejhorlivějším je styku a nej pilnějším jest dopisovatelem arcibiskupský ceremonai

Kare Palacký Kollárův Sláva dcera Vino Dobrovská Jungmann Palacká Kollár Čelakovský Pešť Praha

18 article

Vinařický- * Svatopluk Čech, Většš prósa, II. Sebr spisy, sv. XIV. Nakl. F. Topič. Přítomný svazek ob- sahuje nejen tragickou rodinnou historii „Jestřáb con- tra Hrdlička“, jež bývá uváděna jako vzor autorovy prósy a vyšla již v nesčíslných vydáních, ale i rozto- milý psychologický obrázek „Výlet do Chorvatska“ plný neodolatelného humoru, obě půvabné idyliky „První starosti“ a „Hovor listí“ a tragickou historii ne- poznaného, zapomenutého genia „Sláva“. Všechny tyto povídky jsou hotové vzory české prósy, pro- dchnuté intimní poesii a oním tklivým humorem, jenž prozařuje i skrze slzy * Fr. Sokol-Tůma, Na šachtě. Hornický ro- mán z uhelného revíru ostravsko-karvínského. Díl II Nakl. F. Šimáček. Neúprosně pravdivě vylíčeny trudné poměry dělnictva v uhelné pánvi na rozhraní meravsko-slezském, jež zná autor z vlastního ná- zoru. K hmotnému nedostatku druží se těžký útisk národní, fysická bída šíří kořaleční mor a pomáhá zvyšovali bídu morální. Autor líčí příkře naturalisticky nejde mu o to, aby se čtenáři zalíbil, nýbrž aby vy burcoval veřejné svědomí obnažuje neúprosně nebez pečnou ránu, aby přiměl ty, jimž náleží, by se po- kusili zhojit ji.

Čo svatý . XIV Hrdlička Hovor F Šimáček Chorvatsko SokolTůma

19 article

* Adolí Heyduk, Ceslou. (1878—1886.) Sebr spisy sv. XXXIV. Nakl. J. Otto. Knížka lyriky. prodchnuté nadšenou láskou ku přírodě, opěvající k- loběh života během celého roku veršem zvučnýma zpěvným, prosyceným brzy jásavou láskou k životu, brzy tichou elegií. Okem poety sleduje autor věčnou změnu v přírodě, neustále obrozování po smrtelné strnulosti, neustálý ruch a rozvoj, jenž činí podstatu života. Poela miluje přírodu, zná všechna její tajem- ství a dovede veškeré fáse jejího vývoje provázet poe- tickým výkladem ryzí, zvonivé lyriky. * Dr. Mamin-Sibirjak, Legsndy. Přeložil A. G. StIn. Knihovna „Zlaté Prahy“, ročník XI. Nakl. J. Otto. Ruský autor, nikoli neznámý našemu čte- nářstvu. Zná život sibířský dokonale a povídky jeho vyznamenávají se životností a přesným, pravdivým líčením prostředí jednajících osob, tak vzdálených sou- časné kultury. Přitomná kniha obsahuje pět legend sibířských Tatarů z dob největší lávy tatarských chánů. Autor vžil se tak důkladně v názory Tatar sibířských že dovede věrně tlumočiti divokou roman- tiku legend s dějem namnoze fantastickým a plným poesie, jaká se zrodila v nekonečných stepích za di vokých válek a nájezdů.

Heyduk Cesla svatý . XXXIV Otta doktor Mamin Sibirjak Legsnda A G Stin Tatar Praha

20 article Z českých listů.

Z českých listů. * »Osvěla« registruje Denisovu knihu »Čechy o Bllé Hory« a rozvádí obšírněji autorovy výklady o osudech jazyka, literatury a umění českého. Re ferent, J. Božek, vybírá zprávy o bídném školstvi českém, o úpadku lidového i obecného vzdělání, vliv jezovitů na řízení gymnasií a spory jezovitů s arci biskupem o vládu na pražské universitě. P'odrobné je vylíčení poslupující germanisace, snah obhájeů českého jazyka a konečně nový rozkvět literatury české. * »Nová Česká Revue«, vydávaná nyní nákladem Topičovým, neobsahuje ve svém prvním čísle žádnou literaturu, aniž uvádi jediného článku neb referátu literárního. Zvláštní tento zjev lze ovšem vyložiti dobou, kdy první číslo vyšlo, přes to však je tak rozhodné pomíjení literatury nápadně, než aby ne souviselo s programem listu. Vydávat revui bez ru- briky literární, bylo by ovšem pokusem zajímavým ne nemožným v době literární i kritické nadprodukce. * »Slovanský Přehled« sděluje zprávu o novém zákoně, týkajícím se lidových přednášek z oboru selského hospodářství a všeho, co k tomu patří. v Rosku. Přednašky ty mohou býti provázeny roz pravami, konají se bez dozoru policejního a jsou pokrokem na poli lidové osvěty.

Denisův Čecho Bll J Božek Topičův

21 article

* »Naše Doba« přináší pět dopisů Nerudových B. Smetanovi. Neruda prosí Smelanu o účasť na koncertě ve prospěch spolku žurnalistů, chce tak životopisné vzpomínky pro fenilleton, a v jednom z listů naráží na nedorozumění, jež se mezi nimi sběhlo, a o němž vydavatel listů nemohl se dopátrat podrobnějších zpráv. * V »Lumíru« má neunavný pěstitel modern anglické literatury J. Bartoš studii o Georgovi Moorovi. Vykládá jeho názory o umění a podává výčet jeho tvorby literární. * Nový list »Divadlo« má zprávu o dědičce lou kového divadla starého Kopeckého, jeho vnučce, která dosud putuje po Čechách s původními figurkam slavného českého loutkáře. Referent činí návrh, aby vnučce Kopeckého byla dána příležitost hráti v Praze kde se v poslední době těší loutková divadla znač nější přízní. * E. Chalupný otiskl v »Přehledu« literární inter view: »Z myšlenek Olakara Březiny«. Selkal se s básníkem u F. Bílka v Chýnově a vybírá z roz hovorů s ním několik myšlenek o formě, o cíli vý voje, o realismu, o věčnosti. I praktických současných otázek dotknuto. Důrazně žádá básník lepší znalost slovanských literatur a zavedení jich na středních školách. Pokládá za štěstí pro nás, »že Slováci mluví a píšou krásným jazykem svým; aspoň zachován jest v něm obrozující pramen češtiny«. Na konec jistě pozoruhodný je u básníka-mystika výrok: »Činu polřebujeme, hlavně činu«. Čtenář.

B Smetan Neruda Smelan J Bartoš Georgov Moor Kopeckij E Chalupná F Bílek Slovák Čechy Praha Chýnov Olakara Březina

22 article

Odborné spisy- * O úpravě a obnově hranic za platnost nových zákonů procesních. Napsal K Flieder, soudní rada v Chrudimi. Tiskem dra. Ed Grégra a syna v Praze. V komisi knihkupectví B A. Keil v Čhrudimi. Stát ode dávna z různých ohledů k tomu při- hlížel, aby pozemky byly nejen náležitě vyměřeny nýbrž též dle polohy, rozměrů a obraničení přesně určovány. Tak vznikla jednotlivá ustanovení ob. zá kona obč. (88 840. a násl.), usilující o to, aby držeb- nost majetků byla zjištěna, spory byly zamezeny škody bylo uvarováno. Nejbezpečnějším prostředkem zameziti spory ze sousedství vyplývající jest ovšem určitě vymezení (ohraničení) sousedicích pozemků Tam, kde není hranic přirozených, mají sousedi zá jem, aby hranice v přírodě byla vyznačena, aby vy- stoupila zřejmě a určitě, pro sousedy závazně, a po- něvadž soud svými průkazními prostředky poskytuje nejlepší záruky přesného vyšetření hranic, vzchází potřeba soudního ohraničení pozemků. Spisova- tel obírá re ve svém spise právě tímto důležilým předmětem, řeší sporné a choulostivé otázky sem spadající a podává návod, jak jest stranám a soudei postupovati v řízení mimosporném a sporném. V li- teratuře naší nebylo dosud zevrubnějšího pojednání. k těmto otázkám přihlížejícího. Zasluhuje tedy spis povšimnutí interessentů. Spisovatel rozebírá svoji látku, maje pilné zření i k novým zákonům proces- ním i četným odchylkám názorů právě novolami zá- konů vyvolaným, čímž nabývá práce jeho i jisté aktuální váhy a ceny.

Flieder Grégr A Keil Chrudim Praha knihkupectví B

23 article

* Thomas Carlyle, Dějiny francouzské re- voluce. Díl I. Bastilla. Díl. II. Konstituce. Díl III. Guillotina. Přeložila Pavla Moudrá. (Vzdělávací bibliotěka. Sbírka moderní četby. Svazek 51.—53.) V Praze. Redakcí a nákladem K. S. Sokola. Souborného původního vylíčení dějin veliké fran couzské revoluce posud v jazyku svém nemáme z překladů význam již toliko bibliografický přísluší dějinám Mignetovým. Tomáš Castyle mezi historiky prvé polovice XIX stol. zaujímá místo význačné své rázným způsobem líčení i geniálním úsudkem svým. Dle Castyla jeví se dějiny určité doby býti přede vším plodem činnosti vynikajících osobností Ovšem, kdo předrevoluční a revoluční hrdiny fran couzské posuzuje se stanoviska ethického, nebude valně povděčen. Strhlť anglický historik bez milo- srdenství masku mnohému, jejž prvá perioda revo- lučních válek francouzských učinila mučenníkem ob- čanské cnosti a svobodomyslného smýšlení. Nejkraj- nější ukrutnosti Maratovy, Robespierrovy nebo Ton- quierovy de Tainville nejsou mu tím, zač od sta leh byly pokládány. Jemu jest prvá perioda revoluce, za- vřená mírem campotormijským, nezbylnou očistou děsných poměrů, zavládlých jak při francouzském dvoře královském, tak ve francouzské společnosti. Drastický toho podává důkaz Castyle, pojednávaje o pověstném oblékání bratra králova Karla z Anjou do novomodních pantalonů, k němuž bylo potřebí — čtyř mužů! Jest na snadě, že při léto methodě histo- rické nebyla Castylem ušetřena ani nešastná Marie Antonie, jakkoli spisovatel celkem vytýká vzáené vlast nosti její povahy.

Thomas Carlyle Guillotin Pavel Moudrá Sokol Mignetův Castyle Maratův Robespierrův Ton Karel Anja Castyl Marie Antonia Praha

24 article

Z cizích revuí.

25 article

* Jemmichov ve stali »Die- Polen in deutschen Reich«, uveřejněné v »G.lobu«, studuje olázku pol skou. Pohled na národnostní mapku poučuje o umě- lém němectví v nynější provincii poznaňské. Tuto jen výsledky sčítání r. 1900: Pouze polskou mateř skou řeč přiznalo 3.0 3 490 (1890: 2,765 101), pol- skou a německou 161 221 (1890: 103.112), pouze mazurskou 142047 (1890: 102.441), mazurskou německou 10.896 (1890: 5627), pouze kašubskou 100.212 (1890: 54 433), německou a kašubskou 1652 (1890: 22 3). Do oči bije faktum, že germanisac mezi Kašuby nejméně škody nadělala! — Totéž čísto obsahuje pochvalný referát o L. Niederlově Národopisné mapě uherských Slováků. * V Le Tour du Monde zpráva o neobro žené cestovatelce po Africe mrs. Sheldouové, nadano spisovatelce (autorka románů, dramat atd.), jež zor- ganisovala celou výpravu do Afriky, kde podstoupila nejhorší nebezpečí. Dodavatel čerstvého zboží pro sultánův harém již již by ji byl unesl, kdyby ho nebyla v poslední chvíli ze sna se probudivší cesto vatelka — zastřelila. Otá ka alkoholismu rozvířila německý tisk. Paul Heyse ve své odpovědi na Leixnerův dotaz zmínil se o škodlivém vlivu pijáckých písní Scheffelových a naznačil, že autor písně »Gaudeamus igitur« sám holdoval pití. Proti tomu vyvstala řad obhájců Scheffelových. Jiní obírají se otázkou, byll Göthe milovníkem alkoholu. Resnitát; cenil si do brého vína, ale nepřekročoval meze. Kávé a tabáku se jistý čas zcela vyhýbal.

L Niederlův Slovák Sheldouová Leixnerův Scheffelův Gaudeamus Afrika Paul Heys

27 article

* F. P. Vožický: Desatero českého člověka Cyklus povídek. Nákladem J. Špringra v Praze 1903 * Památník ochotnického divadla ve Vamberku Na památku stoletého trvání her. Uspořádal Jo s. Král. Vyda! Spolek ochotníků. Tiskem „Unie“ v Pra ze 1903. Kapesní kalendář dělnictva českoslovanskéh na rok 1904. Nákladem Tiskového družstva českoslo- vanské sociálně demokratické strany dělnické (časo- pis „Zář“) a redakcí Frant. J. Čermáka * Básně » epigramy. Napsal F r. Karel Zacho val. Cena 50 hal. Nakladatel Václav Popelka v Týně nad vl. Čtyli kníhy senetů. Napsal J. S. Machar. 2. vydání. S obálkou K. Kupky. Cena 2 K 40 hal. Na- kladatel F. Šimáček v Praze *Plosa Antonína Sovy. (Lyrické vteřiny duše I.—VI. Rozvíření samotářských strun.) S podo- biznou autora dle kresby K. Hlaváčka. („Symposion“. Cena 1 K 10 h. Nakladatel H. Kosterka na Král. Vino- hradech. * Vojenské obrázky. Napsal Boh. Brodský („Sebraných spisů“ svazek 1.) Cena 4 K. Nákladen Cyrillo-methodějského nakladatel. V. Kotrba v Praze * Kim. Napsal Rudyard Kipling. Přeložila Pavla Moudrá. Autorisované vydání. („,Anglick knihovny“ svaz. XII)) Cena 3 K 60 h. NakladatelJ Otlo v Praze. * Melancholie. Napsal Kaz. Przerwa-Tet- majer. Se svolením autorovým přeložil a úvodem opatřil Karel Rieger. S podobiznou spisovatele Cena 3 K. Nakladalel Jos. Svoboda na Král. Vino- hradech.

J Špringr Král Vyda František J Čermák Zacha Popelka Machar K Kupka F Šimáček Sova K Hlaváček Symposion H Kosterka Brodská V Kotrba Kim Kipling Pavel Moudrá Rieger Praha Vamberk Nákladen Cyrilla ochotnický divadlo Anglick knihovna Nakladatelj Otla Plosa

28 article

* Strýcové. Obraz bulharských typův a mravo za tureckých časů. Napsal Ivan Vazov. Z bulhar štiny přeložil Josef Koněrza. (Světové knihovny? č . 347—348.) Cena 40 hal. Nakladatel J. Otto v Praze * Malému čtenáři. Řada povídek pro nejnižší stu- peň věku školního od F. J. Andrlíka. („Sbírka spisů pro mládež vynikajících českých spisovatelů““, svaz LX.) Cena 1 K 10 h. Nakladatel dr. Frant. Bačkovský v Praze. * Radosti malých. Řada 24 obrazů ze života dět- ského s prostonárodními říkadly. Maloval R. Landa Ve skvostné plátěné vazbě za 6 K. Nákladem „Unie“ v Praze. * Kráska v New Yorku. Americká výpravná ope- retta ve dvou jednáních a čtyřech obrazích od H. Mo tona. Česky napsal V. Táborský. Hudba od Gu- stava Kerkera. (Švábovy sbírky libret“ č. 1.) Cena 40 hal. Nakladatel Jos. Šváb v Praze III. * Mikado. (Den v Titipu.) Burleskní operetia o dvou jednáních. Napsal W. P. Gilbert. Hudbu složil Arthur Sullivan. Přeložil B. K. (,Wiesnerov sbírka libret“ č. 25.) Cena 1 K. Nakladatel Al. Wiesnen v Praze. * Almanach Slavie 1903—1904 pro studující ško středních, odborných i vysokých. Redaktor F. X. Ho dáč. Cena 1 K * Český družstevní kalendář na přestupný rok 1904. Ročník II. Cena váz 1 K. Vydán péčí Ústřední jednoty českých hosp. společenstev v král. českém v Praze. * Český kraj. Největší občanský a rodinný ka- lendář na přestupný r. 1904. Roč. I. Cena 2. K. Nakl Alois Wiesner v Praze. * Dějiny anglické literatury od počátku až po naši dobu. Napsal Aug. Filon. Přeložil dr. V. Tille. 2 svazky. Cena 5 K 60 h. Nakladatel Jan Laichter na Král. Vinohradech.

Strýcová Vazov Koněrza Otta F J Andrlík doktor František Landa V Táborský Švábův Gilbert Sullivan B K Al Wiesner Aug Filon V Till Laichter Král Praha New York Jos svaz LX Slavia Český kraj

29 article

* Důkladné vyléčení holohlavosti, též padání současného sešedivění vlasů. Navedení, zpracované n základě nejlepších pramenů atd. II. vyd. Cena 1K Nakladatel R. Storch v Karlíně. * Chromatické hromobití. Napsal Ludvík Lo šťák. Cena 60 hal. * Jak žíti dlouhý život. Makrobiotika. Napsal dr Fr. Navrátil. (Bibliotéka lékařských spisů populár ních“, sv. XXIII. Cena 70 hal. Nakladatelé Hejda Tuček v Praze. * Ječmínek, kalendář humoristický na rok 1904. Cena 1 K. Nakladatel R. Promberger v Olomouci. * Kalendář česko-žídovský na rok 1903—1904, vydaný Spolkem českých akademíků židů. Redakton Karel Fischer. Ročník XXIII. Cena 1 K 20 hal Nákladem spolku Kobrův studentský kalendář na rok 1903-4 Ročník XIV. Redaktor F. Hejkovský. Cena 1 K Nakladatel I. L. Kober v Praze. Kapesní kalendáž českých řemeslníků v Če- chách. na Meravě a ve Slezsku 1904. Ročník I. Sesta- vil a vydal Leop. Weigner, adjunkt technoloni- ckého musea v Praze * Krausův průvodce pe elsktrické dráze z Tábora do Bechyně. Sestavil František Dušan Zenkl S 13 obrázky a 1 mapou. Cena 40 hal. Nakladatel V. Kraus v Táhoře * Malý kalendář české mládeže na školní rok 1903-4. Sestavil a vydal H. T. Kolisko. Ročník IIi Cena 40 hal. Nákladem vydavatelovým na Král. Vino- hradech. * Nová květomluva. Veršem napsal Jos. Bar toň-Jičínský. Cena 50 hal. Nakladatel F. Hložek v Uh. Brodě. *O isorhodeese, druhé methylpentose z konvel- vutionu. Napsal Emil Votoček. (Zvláštní otisk z Věstníku Král české společnosti náuk.) Cena 12 h. V komisi u Fr. Řivnáče v Praze.

R Storch Lo Navrátil svatý . XXIII Hejda Tuček Ječmínek R Promberger Fischer Kobrův F Hejkovský Leop Weigner Krausův František Dušan Zenkl V Kraus Kolisko Král Jos Jičínský F Hložek Votoček Řivnáč Karlín Francie Praha Olomouc Slezsko Tábor Bechyně Bara Uh . Brod

30 article

* O rakousko-uherskům vyrovnání. Napsal Václ Fresl. („Knihovnička Našich Snah“ č. 1.) Cena 16h Nakladatel C. M. Homan v Přešticích. * Pojištění dělníků a výkonných úřadníků pro případ nemoci podle rakouského zákonodárství. S ná- lezy správního soudu od roku 1889 do roku 1903. Sestavil a vykládá Fr. Kafka, komisař magistrátu kr. hlav. města Prahy. Sešit 1. Cena 50 hal. Naklada tel Alois Wiesner v Praze. * Povšechná stávka, její význam v budoucnost i přítomnosti. Napsal S. Nacht, přeložil J. K. Ná- kladem česko amerického dělnického Sokola v Chi- cagu, 566. záp. 18. ulice. * Po smrti. Vědecké, s rozumem se srovnávajích řešení záhad života i smrti. O přirozenosti a určení člověka. O postupu a nepřetržitosti života. Napsal Lev Denis. S obálkou dle návrhu A. Muchy. Nakla- datelé Hejda a Tuček v Praze. * Právnický život v Čechách a ne Moravě v lisíci- leté době od konce IX. do konce XIX. století. V nákre- sích dějepravných, životopisných a knihopisných po- dává dr. HermenegildJireček. Cena 8 K. V ko- mísi F. Řivnáče v Praze. * Rusky snadno a rychle. Učí Fr. Vyma zal Třeti opravené vydání. Cena 72 h. Nakladatel dr. F Bačkovský v Praze * Slovanské svity. Volné listy z kroniky rozvoje Psal . (Jozef Kulíner.) Cena 2 K 40 h. Nakla- datel J. Otto v Praze. * Urbánkův kapesní kalendář českého učitelstv na školní rok 1903—1904. Uspořádali J. Urbánek Budějovický a Ant. Konst. Viták. Roč. Iv S podob. Štěpána Bačkory. Cena 60 hal. Nakladate Fr. A. Urbánek v Praze.

Václ Fresl M Homan Kafka Wiesner S Nacht Ná Denis A Mucha Hejda Tuček HermenegildJireček F Řivnáč doktor F Bačkovský Kulíner Otta Urbánkův J Urbánek Antonín Viták Iva Bačkora A Urbánek Přeštice Francie Praha Čechy Morava Nakl Sokol

31 article

* Základové bry klavírní. Sepsal prof. H. Trne- ček, výklady provází prol. Kar. Hoffmeister Sešit 1. Cena 1 K 50 hal. Nakladatel Mojmír Urbánek v Praze. * Z přírody. Řada populárních článků přírodo- vědeckých. Napsal prol. dr. Vilém Kurz. Svazek I (poslední). Cena 1 K 60 hal. Nakladatel F. Šimáček v Praze * Český Lid. Sborník věnovaný studiu českého li- du v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku. Redaktor prof. dr. Č. Zíbrt. Vychází 15. každého mě síce v illustrovaných sešitech po 1 K. Roční před- platně 9 K 60 hal. Ročník XIII., sešit 1. Nakla nalei F. Šimáček v Praze. * Dělnické písně. Výbor písní souciálně-demokra- tických, doplněný prostonárodními písněmi obsahu demokratického nebo sociálního. Uspořádal Juli u Myslík, Nákladem Tiskového družstva strany soci- álně demokratické. * V. J. Nemirovič Dančenko: Vlčí kořist. Z ruštiny přeložil Vítězslav Unzeiti g. Ottova La- ciná knihovna národní č. 205 * Henry W. Longíellow: Michael Anígelo. Přeložil Fr. Krsek. „Sborník světové poesie“ sv. 80. Nakladatel J. Otto v Praze *Thomas Bailey Aldrich: Výbor z peesi jeho. Přeložil Ant. Klášterský. „Sborník světov poesie“ sv. 79. Nakladatelství J. Otly v Praze * Krisla Nevšlmalová: Výbor ze spisů, jež na- psal Multatuli. V Praze. Jos. Pelel. * Kalendář paní a dívek českých na rok 1904 Ročník XVII. Rediguje Gabriela Preissová. Ná kladem J. Olty v Praze. * Arnošt Říha: Francouzská mluvnice a čí tanka (pro školy měšťanské). Nákladem české gra- fické společnosti »Unie« v Praze.

profesor Hoffmeister Urbánek doktor Kurz F Šimáček Zíbrt Juli Myslík Nemirovič Dančenko Vítězslav Unzeiti Ottův W Longíellow Michael Krsek svatý . 80 Otta Thomas Bailey Aldrich Antonín svatý . 79 Multatuli Preissová Říha Praha Čechy Morava Slezsko Slovensko Francie Olt Krislo Nevšlmalová

32 article

Mr. Penn.

33 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Z pražského trhu ebilního. Situace obchodu obil- ního zůstala také na včerejší burse trvale pevnou. Ná- sledkem nedostatečné nabídky pšenice neuplatnily se zde chabé zprávy uherské. Poslední ceny K 8.00—8.50 z Prahy bylo lze hladce docíliti také včera za pšenici. Nabídka žita byla výdatnější než pšenice a ač smý- šlení bylo klidné, ceny přece neklesly. Prodáváno za K 7.00—7.25 z Prahy. Ječmen všech druhů jde dobře na odbyt za ceny upevněné, ale koupěchtivost vývozců byla poněkud menší. Konsumenti jeví pro dobré zdra- vé druhy prostřední zájem stále čilý. Záznam K 7.0 až 8.20 z Prahy zůstal v platnosti nezměněn. Nabídk ovsa byla silnější než poplávka po něm. Ceny při klid- ném smýšlení sotva dodržely. Z Prahy byl placen K 6.10—6.40. Značně pevnějším byl obchod s řepkou, za niž bylo povolováno o 15—20 h více. Za cenu K 11.75—11.85 z Prahy šla snadno na odbyt. S ostat- ními plodinami byl obchod při nezměněných cenách stejný jako dosud.

Praha

34 article

Zaměstnanost předlitavských továren strojů ná- strojových. Z Vídně se nám píše: Od počátku daného obchodního roku možno pozorovati v rakouském prů- myslu strojů nástrojových značný ruch. Poptávka roste a také delinitivních objednávek jest dost. S uherskou krisí změnila se ale siluace úplně a dnes jest obchod tak mdlým, že možno téměř mluviti o zhor- šení. Příčiny toho nutno hledati v následujících mo- mentech. Předlitavské továrny, pokud se vůbec od- hoďlávají k investicím, dotazují se nejen u všech do- mácích továren, nýbrž obracejí se o offerty i k ně- meckým závodům, které nabízeji z pravidla levněji následkem tamní vývozní politiky. Dalším zlem jest. že předlitavští spotřebitelé strojů uvedených stroje objednané pronikavě specialisují, čímž se výrobní ceny rakouských strojů značně zvyšují a tím i ceny pro- dejní. Faktem jest, že Německo jest v uvedeném směru stálým a ostrým soutěžníkem i na domácích trzích Objednávky železničního eráru byly letos nepatrny V rozpočtu preliminováno 1.9 mill. K, průmyslníci však tvrdí, že neužito dosud ani poloviny tohoto obno- su. Továrny nemají tak značné sklady jako loni, což plyne z toho, že pracováno podstatně méně.

Vídeň Německo

35 article

Cukr. Zatím co u nás soutěžní zápas ústřední pro- dejny cukerních rafinerií s nekartelovanými rafine- riemi stále jest veden a zatím co nekartelovane závody docilujíznačnýchúspěchů, ozna- muje se z Německa konec ústřední prodejny. Hned ze dvou stran. Z Magdeburku se nám oznamuje: Jak se proslýchá, usnesl se poradní sbor prodejního sdru- žení německých cukerních rafinerií navrhnouti správní radě, aby bylo sdružení 1. lednem 1904 rozpuštěno Z Berlína pak se oznamuje: O rozpuštění ústřední prodejny rafinerií cukerních oznamuje „Berl. Tgbl.“; Následkem soutěže nekartelních rafinerií sílí požada- vek, rozpustiti 1. lednem 1904 ústřední prodejnu.

Berl Německo Magdeburk Berlín

36 article

Ústřední prodejna rakouská má zde pěkný doklad toho, co čeká i ji. — Letošní valná hromada chro- piňskéhocukrovaru svolána je na 16. listopad. Bude jí navrženo, povoliti po odpisech placení 31/2 % dividendy. Výsledek minulého roku byl dle zprávy příznivý; za to pracovaly cukrovary v Tlumaczi a Lu- čanech nepříznivě. — Jak „Frankf. Ztg.“ z Brusselu oznamuje, možno pokládati nyní za jisto, že Rusko přistoupí k mezinárodní cukerní kon- venci. Dražší petrolej. Na poslední schůzi petrolejových vývozních rafinerií a na následující potom schůzi všech petrolejových rafinerií usneseno dáti z kontin- gentu pro domáci potřebu do obchodu 57% a stanoviti cenu 36 K z Bohumína. Dosud placeno 34—35 K. — Co do vývozu usneseno vyjednávati s americkými interessenty Zmar bagdadské dráhy? Sdělili jsme nedávno podstatně části dohody mezi francouzskými a něme- ckými interessenty bagdadské dráhy. Ji pokládáno dílo toto, které tak silně namířeno proti Rusku, za zaru- čeno. Nyní oznamuje však Wolfova tel. kanc. z Cali- hradu: Zprávu, že francouzská vláda ne- schválila změny smluvní, učiněně francouzskými a německými interessenty co do bagdadské dráhy. nutno doplniti v ten rozum, že smlouvy ty učiněny s podmínkou schválení vlád. Souhlas německé vlády měl býti vyžádán teprve, až francouzská vláda jej dá. Francouzská vláda však souhlas odepřela, prolože

Wolfův Tlumacz Brusel Rusko Bohumín Cali