ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 677c0790-717b-11dc-86f5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 32, person 54, org 5, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIII
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 31. října 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 297.
4 article
Aa ranní a odpol. listy přodj laeí na v Praze v adiušnistrani za měsse na řtvrt leta . . . . . s dvojí denáske 2 K 50 na . . . . 7 K 50h vo nlkách: 2 K 30 n nlk . Poštou: s nrste Rl . : . : 9 ka s dvejí sísilke ss něsl k láa : . . K co
Praha Pearl
5 title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6 article Obrat v Uhrách a jeho důsledky pro nás.
Obrat v Uhrách a jeho důsledky pro nás. Včera přijala vládní strana uherská jedno myslně vojenský program svého devítičlen- ného výboru se změnami hr. Tiszou jakožto označeným předsedou ministerstva navržený mia hájenými. I hrabě Apponyi „chvalitebně se podrobil“, vyloživ v delší řeči své zásluhy v zá- pase o vojenské požadavky; změna stanovisk hr. Apponye jest velmi nápadná, vzpomeneme-li že v devitičlenném výboru ostře se vyslovil proti změnám hr. Tiszou navrženým a opustil před ukončením výborovou schůzi, prohlásiv, že na- dále jednání výboru se nezúčastní. Celá vládní strana tedy opět se seskupila kolem hr. Tiszy a lze předpokládati, že postup ento nemine se účinku i na způsob, jakýmž opposice odpor svůj dále povede. Na ten čas se nedá ještě zjistiti, zda tentc obrat v Uhrách jest pouze následkem. úspěchů, v záležitostech vojenských získaných, či zdali tu spoluúčinkovaly jiné ještě vlivy, povahy poli- tické. Prozatím stačí hotová událost, že v zá- pasech uherských nadešla chvíle patrného uklid- nění a že jest veškeré politické veřejnosti počí- tati s vojenským programem Tiszovým jakožto základem příštích změn v ústrojí společné ar- mády. Na úspěch zápasů uherských o požadavky vojenské možno sice hleděti různě, ale to popříti se nedá, že Maďarům náleží zásluha o to, že provedli důkaz, kterak důsledná a promýšlen ústavní činnost nemusí se zastaviti ani na prahu armády, dosud za netykavku považované. Tento příklad maďarský nemůže neúčinkovati na poli- tické strany této poloviny soustátí, ba, bylo by známkou jejich nevyspělosti a neschopnosti. kdyby zkušeností ze zápasů uherských nedo- vedly použiti v oboru vlastní své kompetence.
Apponyi Tiszův Maďar Uhry Tisza
7 article
Zurnalistika německá, zvláště vídeňská, říd- se i při této příležitosti známou svou taktikou, že vydává jednostranný zájem německý za zájem celé této poloviny říše, ač jinak ihned dovede apomenouti na práva neněmeckých její národů. když se domnívá, že jejich součinnosti proti Ma- darům nemá zapotřebí. Dočkáme se bezpochyby za nedlouho, že německá žurnalistika obráti i ve věcech vojenských, tak jako dosud vždy obrá- tila, kdykoliv ve sporech s Maďary nadešlo ko- nečné rozhodnutí. Ostatně jest pozoruhodno, co dnes prav „Vaterland“ o významu vojenských úspěchů ma- darských. Doznává, že snad se ukáže při bliž- ším zkoumání ústupků, okamžitě nepříjemně pů- sobících, že se stanoviska vojenskéh nemusí býti za všech okolností povážlivé, ba že jsou to snad nutná opatření, kteráž by samou vojenskou správou se musila podnítiti následkem všeobecných a přirozených po- měrů. Snad prý jest jedině tono litovati, že v- jenská správa tak sama neučinila, a že vojenský program má jiný původ či jiné formy.
Maďar Ma
8 article
Ti, kdož se tedy obávali o budoucnost spo- lečné armády, seznají z tohoto povzdechu, že organisace armády skutečně má a měla zapo- třebí oprav a že správa vojenská se dala na úkor vlastní své autority předstihnouti potřebou, Ma dary obratně ve vlastní prospěch zužitkovanou. Jisto jest, že vojenská správa, jinak velmi citlivá pro všecky nové vojenské vynálezy a po- kroky, zvláště co se týče zbraní a vzrůstu moci vojenské, zůstala v oceňování mravných činitelů ve vojsku, z různých národů sestávajícím, i v do- bě všeobecné branné povinnosti na stanovisku armád z doby absolutistické. Dnes, kdy národové armádu vydržují i hmotně i krví svou, nelze bez nehezpečí ani ve vojště se uzavírati před zájmy jejich. Doufejme, že vojenská správa budoucn i této stránce vojenské organisace bude věnovati větší pozornost a pěči, a že sbory zákonodárné jakožto mluvčí národů, armádu tvořících, vhod- nými pokyny ji budou podporovati.
9 article
Takováto příležitost se naskytne zvláště nyní, než se začnou ve vojsku prováděti změny dle ústupků Maďarům přiznaných. Říšská rada sice dala si pro rok řetošní ujíti příležitost pří- mou, uplatniti svůj hlas, povolivši předem odvod, ale nepřímo tato příložitost trvá pro poslane ustavičně, a zvláště vhodnou bude při povolo- vání nejbližšího odvodu. Nemají-li tu propuknouti tuhé zápasy, mus působiti se v čas na vojenskou správu, aby zá- sady, obsažené v ústupcích vojenských pro Uhry, obdobně se prováděly dle národních zájmů i v částech armády, z této poloviny soustátí po stavených. Zvláště my Čochové máme mnoho naléha vých příčin, abychom v čas se postarali, by pro vádění oněch zásad nedělo se na škodu našeho národa. Záležitosti vojenské musí nadále do- plniti program každé politické strany u nás, tím spíše pak naší strany vedoucí. Vždyť za posled ních let neminulo téměř dne, abychom s ostatním novinářstvem českým nebyli nuceni zaznamená vati namnoze až křiklavé případy nešetrnosti k našemu národe a právům jeho jazyka ve vojsku.
Maďar Uhry
10 article
Přihližejíce pak ke známým nyní ústupkům maďarským, můžeme, ba musíme ohledně každého z nich postarati se o to, aby byly zabez- pečeny zájmy našeho národa ve vojsku, zvláště když vývoj organisace vojenské čím dále, tím těsněji bude záviseti na součinnosti všech ná- rodních sil. Národ náš, dle svého historického posta- vení, tvoří vedle Uher a dědičných zemí alp- ských velmí význačný faktor pro zdar branných sil soustátí, a naše skutečná síla národní řadt nás na roveň oběma. Země české staví do bran- ných řad více než jeden million mužů, z nichž jest na 700.000 Čechů. Toť jest branná síla. s níž každý stát musí počítati, a nemůže tudíž býti Rakousko-Uhersku lhostejno, je-li národ tak důležitý s osudem svých synů ve vojsku a s cho- váním téhož k jeho národním zájmům spokojen čili nic. Týž význam, jaký má pro soustátí spoko- jenost Maďarův vzhledem k Východu, má náš národ vzhledem k Západu a Severozápadu. Proč bychom tudíž neměli činiti všecky důsledky, od- tud plynoueí? V tomto smyslu mají i odznaky a prapory vojenské pro nás svůj význam, byť tento ústupek Maďarům učiněný i politiky tak opatrnými, jako jest Kathrein, nebyl považován za důležitý Záříjový reskript z roku 1871 nutno tu uvěsti na pamět.
Čecho Maďarův Maďar Uhry Rakousko Uhersko západ
11 article
Hluboko do vojenského života zasahujea jednoty vojenské nijak se nedotýká reforma trestního vojenského řízení; tu jde o spravedl- nost a právo jednotlivců, vojinů; tu závisí n správném řízení soudu i život vojína, a je-li uznána a nepopřená potřeba, aby znali důstoj- níci jazyk plukovní, jest tato potřeba ještě na- lehavější pro členy vojenských soudů. Proto musí v budoucím trestním řádu vojenském, jenž bude založen na zásadách ústnosti a ve- řejnosti, jazyk plukovní nabýt práva jazyka jednaciho. Pouhým prá- vem, aby souzený směl užívati svého mateřskéh jazyka a výpovědi jeho se tlumočily, spokojitis nelze, protože by tím byla spravedlnost ohro- žena a odporovalo by to i zmíněným zásadám. Znalost plukovního jazyka a sice znalost do konalá musí se požadovati od všech člent soudu i od žalobce. Prostý důsledek plukovního jazyka jest ob sazení veškerých důstojnických míst osobam skutečně jazyka toho znalými. Dosud u pluků českých jest hojně důstojníků, kteří tomu poža- davku nevyhovují, anebo jen naprosto nedosta tečně, a proto, pokud se týče pluků ze zemí če- ských, jest nutno přísnější šetření povinnosti, aby důstojníci znali český jazyk plukovní. Stav vo- jenského školství v zemích českých, a zvláště v království českém jest nepoměrně nedosta- tečný i co se týče množství těchto škol, i cos týče péče o dokonalou znalost češtiny. Nechť jen páni poslanci nahlédnou do seznamu vojenskýc škol a do jejich programu učebníhol
12 article
Nejen důsledek nejvyššího listu z r. 1869 jímž se slíbilo Maďarům, že budou uherští dů- stojníci přiděleni ke sborům uherským, ale po třeba znalosti jazyka plukovního k tomu vede aby ku plukům neněmeckým byli přidělován především důstojníci, jejichž mateřština jest řeč plukovní, tedy k českým plukům důstojníci čeští V poměru k télo potřebě důstojníků českých stůjž i počet českých chovanců na školách ústavech vojenských; v poměru témž budiž do- plněn i počet českých učebních sil na školách oněch. Potřeba dokonalé znalosti plukovních ja zyků důstojníky jest především požadavkem zdat nosti a výkonnosti vojenské; důstojník neznalý jazyka plukovního jest na překážku úkolův ar- mádních, ba může v rozhodujících okamžicíeh svou neschopnosti, působiti plukovním jazykem na mužstvo, dosažení vojenského úkolu i zne- možniti. Potřeba tato ještě vzroste, až zavedenn bude dvouletá povinnost vojenská, a výcvik vychování mužstva bude vyžadovati největší schopnosti důstojníka v ovládání plukovníhe jazyka. Rovněž zastaralým a péči o zvláštnosti ná rodní málo svědčícím jest způsob posavadních styků vojenských s úřady nevojenskými; pro by tu nemělo se používati plukovního jazyka s úřady v zemích, kdež jest jazyk ten jazykem mateřským, jest nepochopitelno, ač-li nechceme podkládati vojenské správě snahy poněmčovací Jest nejen v zájmu národů ve zbrani, ale i v zájmu zdatnosti a výkonnosti, jakož i povzne sení mravních sil armády a jejího soužití s ná- rody, aby zástupcové neněmeckých národů v čas a náležitě potřeby vylíčené zastávali a uváděl je v seznání správy vojenské a kruhů rozhodu- jících, kteréž ústupky Maďarům učiněnými je- jich. důležitosti se ani neuzavírají.
Maďar
13 article Sněmovní komise.
Sněmovní komise. Rozpočtová komise konala schůzi dnes v páte o 1410. hod. dopol. K referátu posl. dra. Zintla o na- vržené resoluci, aby zemský výbo, uvažoval o roz- dělení školy pro porodní babičky na oddělení česk a německé, prohlašuje přísedící zem. výboru posl Žďárský, že z odborných kruhů českých lékař nečiní se žádných námitek, a že se stanovisko věcného a odborného věc ta se doporučuje, jakož i že třeba je nové úpravy jejich trvání, ovšem tak, aby vždy zůstaly. Po debatě, ve které promluvili posl. dr. Brehm dr. Pippich a referent, byla přijata resoluce referen- tova. Týž zpravodaj přednáší o petici na zvýšení do tace pro německou dětskou nemocnici Frant. JosefaI v Praze, a po vývodech jeho, dra. Ulricha a hr Zedtwitze přijalo navržené zvýšení z 1000 na 2000 K. Rlovněž přijata resoluce dra. Ulricha, žese zem. výboru ukládá, aby, vyšetřiv poměry hmotné i frekvenční obou seukromých dělských nemocnie. podal sněmu návrhy na konečné upravení jejich pod- por z prostředků zemských.
Zintl Žďárský doktor Brehm Pippich František Ulrich Zedtwitz Praha
14 article
K návrhu referenta dra. Ulricha přijaty sub vence 2000 K jako příspěvek pro českou dětsko nemocnici cís. Frant. Josefa I. v Praze, jakož i p přednesení zprávy zem, výboru v ohledu tom násle dující další návrhy: České dětské nemocnic mohlo by výjimečně býti uděleno právo veřejnost [bez ohledu na §8 2. a 3. zák. ze dne 5. března 1888) bude-li jinak úplně vyhověno všem ostatním podmín- kám zákona, a bude-li pro tento ústav předložena osno va stanov, odpovidající normálním stanovám, plal ným pro všeobecné nemocnice v král. českém. Zemskému výboru se ukládá, aby se „Spolkem pro zřízení a vydržování dětské nemocnice“, po pří- padě též s radou král. hl. města Prahy za účelem po- třebného urovnání poměrů vyjednával, aby v příčině udělení práva veřejnosti zprávu a návrhy své podal Na tak dlouho, dokud ústavu tomu nebude právo ve- řejnosti uděleno, budiž mu poskylnuta stálá roční pod- pora 2000 K.
Ulrich František Praha všeobecný nemocnice spolek pro zřízený Josef I
15 article Posl. dr. Ulrich referuje o zprávě zem. výboru
Posl. dr. Ulrich referuje o zprávě zem. výboru v příčině stavby nového zem. ústavu pro cho- romyslné v okolí pražském, jakožto ná- hrady za dosavadní ústav pro choromyslné v Praze Referent, který osobně prohlédl pozemky velkostatku Bohnice a zem. velkostatku Ruzíň, probírě důkladně celý stav této záležitosti, srovnává veškery objekty ohledně jichž by se mohlo jednati ke zbudování tako- vého ústavu nového pro choromyslné, vyslovuje se s uznáním vůči přísed. zem. výboru posl. Ždárskému o pěči jeho a dovednosti, kterou opatřil pro stavbu tohoto ústavu prozatímní smlouvou zakoupení velko- statku Bohnice za cenu 730.000 K, vysvětluje výhody tohoto kupu a sděluje, že činiti má náklad na celý ústav pro 1000—1200 nemocných asi 5—6 millicnů k kterýžto náklad Bude však zem. fondu téměř celý uhra- žen, poněvadž nový ústav má býti náhradou za ústav pražský a cenu pozemků i budov tohoto ústavu v Pra- ze, které budou k volné disposici, lze čítati téměl na 5 mill. K. Referent navrhuje podle návrhů zem. vý- boru, aby zpráva zem. výboru byla vzata na vědomí. aby na základě prozatímní smlouvy byl kup velko statku bohnického proveden, a aby za tím účelem byl povolen pro r. 1903 obnos 800.000 K a sice 730.000 korun na koupi onoho velkostatku a 70.000 K na pří- pravné práce ke stavbě, aby dále zem. výboru pro r. 1904 do zemského rozpočtu vřadil přiměřený obnos jako částku na stavbu ústavu, aby zem. výbor byl zmocněn, by na základě definitivního stavebního pro gramu vypsáním veřejného konkursu získal potřebn plány a stavbu pak v celku nebo v částkách jednom nebo několika podnikatelům zadal a o postupu prach v příštím zasedání sněmovním zprávu podal.
Posl doktor Ulrich Ždárský Praha Bohnice Ruzíň
16 article
Posl. dr. Brehm navrhuje, aby druhý ústav pro choromyslné, který musí býti zbudován, byl po- staven v německém území z důvodů národnostních i humanitních a by zem. výbor o zřízení takového ústavu se zřetelem k území, německou národnosti obývanému, zprávu podal. Posl. Nowak navrhuje, by postavení tohoto druhého ústavu se provedlo v se- verních Čechách, pokud možno v obvodu okr. hejtm děčínského Posl. inž. Kaftan vyslovuje se v ten smysl, ž v Ruzíni mohl rovněž nový ústav pro choromyslné úspěšně býti umístěn, poněvadž by se tam byla mohla dostatečná voda opatřiti, ale že uznává výhodno koupě velkostatku bohnického a že odvádění vody může se neškodně díti zaviažováním splašek. V při- čině navržených resolucí poukazuje posl. inž. Kaftan k loňské, sněmem přijaté resoluci, že při zřizován nových zem. blázinců má býti vzat zřetel na souměr- né rozložení jich po celých Čechách.
Posl doktor Brehm Nowak Ing Kaftan Čechy
17 article
Po dalších řečech posl. dra. Zintla, přísed. zem. výboru Žďárského, který vysvětlil celý postu této záležitosti a zodpověděl veškeré vývody řečníků v této debatě, pak posl. dra. Schrcinera, inž Kaftana, který navrhuje, že se zem. výboru ukládá aby při vypracování plánů pro nový zem. ústav pr choromyslné co nejbedlivěji přihlížel k čistění výkalo a výmětů zavlažováním pozemkův a aby vyžádal sob k účelu tomu dobrozdání odborných znalců, dra. Pip- picha a referenta, který navrhl dodatek, aby zem výbor si vyžádal v každém případě dříve dobrozdán odborných znalců lékařských, technických, zeměděl- ských a administrativních, byly návrhy referenta, pal resoluční návrhy posl. dra. Brehma a posl. inž Kaftana přijaty. Příště schůze jest v úterý dne 3. listopadu 2. hodině odpolední, nebo bude-li tohoto dne plenárn schůze sněmu, až po ní. Včerejší referáto schůzi rozpočtové komise ze dne 29. t. m. dlužno doplniti v tom smyslu, že žá- dost Spolku pro české feriální osady za podporu nebyla zamítnuta k návrbu posl. inž. Kaftana. Pan posl. inž. Kaftan přimlouval se za to, aby spolku pro české fe- riální osady subvence byla udělena, po případě, aby zem. výbor byl vyzván, vykonati nové šetření a podati sněmu příznivé návrhy Žádost byla zamílnuta k ná- vrhu zemského výboru, resp. referenta posl. hr. Zedt witze a sice většinou hlasů
Zintl Žďárský Schrciner Kaftan Brehm Ing spolek pro český fe
18 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 30 října. Odpor proti vládnímu klackářství v Bulharsku Všechen neodvislý bulharský tisk píše pro ministru vnitra Petkovu, jenž se postavil v čelo armádě klackářův a hlásá vyhubení všem oppo- nentům nynější stambulovské vlády, především rusofilů. Odpor proti tomuto junáctví šíří se z intelligence do širokých mass národa a nabývá hrozných rozměrů. Mezi sedláky ozývají se hlasy, žádající, aby se proti vládnímu násilí zor- ganisoval branný odpor. Jen rozvážní vůdcové opposice ještě zdržují výbuch hněvu národního proti knížeti, vládě, politickým úřadům a policii. kteráž vzala si na pomoc bosáky z celého kni- žectví a jménem „přesného vlastenectví“ ohro- žuje každého poctivého a slušného člověka. Ale vedle toho spojená opposice usnesla se, že klae- kářům s pole neustoupí a provede boj s nimi jednou pro vždy až do konce. Vše nyní závisi od toho, nevzpamatují-li se klackáři, nezastydí-l se za sebe a neslitují se nad svou nešťastnou vlastí. Půjde-li však vláda Rača Petrova a Svirča Petkova do krajnosti, opposice vyzve národ, aby se s klackáři vypořádal hrubou silou. O starozagorském spiknutí proti dru. Da nevu docházejí tyto podrobnostii 1. Rota klackářská byla zorganisována ně kolik dní do příjezdu vůdcův opposice z městské luzy čirpanské, novozagorské, kazanlické a ši- pocké. Úřady při tom pomáhaly.
Petkův Rota Praha 30 říjen Bulharsko Rača Petrov
19 article
V úrobném prodejíe ranní číslo o sobě . . . za odpoleddni na zi Ve silialkách na venkově ranní čoele. . . . . .. odpole dní . . . . . . . 5h Inserát platí se hotevě tapřed Přečplacené a lazerty přijímá rdminí- strače v Marinnsk é ulici č. a Tam nacházejí se též redakc Uskárna a szpečice „Národnick Listé“. Eukopisy se nsvraesji
Národnick é ulice
20 article
2. Krajský náčelník a vojenský velit zúmyslně odjeli z města, aby nepřitomnosti za- maskovali své účastí a měli výmluvu, kdyby byli přivlečeni k zodpovědnosti. 3. Vláda odkomandovala velitele brigády do Radné Mahaly, bojíc se, aby vojensky neza- kročil proti klackářům, až se dají do práce. 4. Bývalý poslanec V. Dimčev upozornil starozagorské úřady v čas, co klackáři chystají, ale úřady neučinily žádného opatření, poslušny pokynu vlády. 4. Týž Dimčev poslal knížeti telegramo tom, co klackáři chystají, ale kníže ani slovem, ani skutkem mu neodpověděl. 6. Když vůdcové opposice měli přijeti, po- licie zapověděla fiakristům objeviti se na ná- draží, aby vůdcové opposice nemohli ujeti. Per- ron byl obsazen tak, že v prvé řadě stáli poli- eajti, v druhé klackáři, ozbrojení kyjí a revol- very. Teprve za klackáři mohli se postaviti přátelé vůdcův opposice. Když přijeli, policie se rezstoupila a udělala volnou cestu klackářům. 7. Přepadení zahájil advokát Ačkov, jenž začal volati: „Dolů s rusofily ! Dolů se zrádci!“ což tlupa za ním opakovala a vrhla se na dra. Daneva, aby jej ubila. Danev byl od jisté smrti zachráněn jen tím, že několik jeho přívrženců nasadilo zaň život. Policie zastoupila cestu těm měšťanům, kteří chvátali Danevu na pomoc.
V Dimčev Dimčev Ačkov Radný Mahal
21 article
Jízdní žandarmové obklíčili vůdce opposice, aby byli isolováni s útočníky. Policie mezi tím prala do měšťanů, kteří chtěli Daneva vysvoboditi. 8. Rota, jež pronásledovala dra. Daneva, aby ho za každou cenu zavraždila, celou noe řádila po městě a pobořila několik domů a krámů, udávajíc, že se tam Danev snad ukryl. Policie rotu provázela a chránila od měšťanů. 9. Policie řádila i druhého dne, když už vůdcův opposice nebylo v městě. Při tom zbila a zranila deset měšťanů, z nichž někteří na rány zemřeli. Listy zaznamenávají kormutlivý fakt, že v spiknutí proti rusofilům měl účastí i starozagon ský metropolit (11!) Metoděj, jenž dal dobrému úmyslu klackářů církevní schválení. Vůdce starozagorských klackářův, advokát Ačkov, je vnukem tohoto mitropolita a oba pocházejí z Ma- kedonie. Vnitřní makedonsko-drinopolská organi- sace uveřejnila protest proti podlému jednání těchto dvou Makedonců.
Metoděj Ačkov Makedonec Ma
22 article
Rusko a Japonsko. Ruské listy dovídají se z Portarturu, že protiruská agitace v Japonsku dosud neutichla. Japonci spoléhají na svou dosavadní převahu nad Ruskem na Tichém okeánu. Ruské válečné loďstvo má tam jedva 200.000 tun vodního ob- sahu, ale japonské 2,400.000 tun. Protože tento rozdíl každým rokem bude menší, bojovná stran v Japonsku žene věcí k rychlému rozhodnutí vá- lečnému. Ovšem Japonci zapomínají, že lehko- myslná válka s Ruskem postavila by je tvářív tvář celé Evropě, kde nynější cesty carovya Lamzdorfovy znamenají, že Rusko plně oce- ňuje vážnosť položení na dálném Východě. Po- tom by Japonsko pochodilo tak, jako před ně- kolika léty Čína. Oč jest Japonsko lépe připra- veno a zorganisováno, o to jsou prostředky Číny větší, a spojené Evropě pokořiti se musila, Týž osud by očekával Japonsko. Kromě mandžurské otázky znepokojují Ja- ponce pověsti, že Rusko staví v dolině řeky Jalu a Viovampu pevnosti. Pověsti ty Rusové prohlašují za bezpodstatné. K italské krisi ministerské. Politik, jejž vyhlédl si Giolitti pro mini- sterstvo vnějších věcí, senátor Tittoni, jest v ministerském úřadě homo novus. Jest Řima- nem; narodil se v roce 1854, jest synem bo- hatého statkáře, když ale jeho jmění otcovské pohřbeno bylo ve známém stavebním krachu římském, jmenoval Tiltona přítel rodiny Sarace prefektem v Perugii. Od tří let Tittoni, jenž by po 11 let i poslancem, jest prefektem v Neapoli, kdež si počinal dost obratně. Politikou zalira-
Japonec Rus Giolitti Tittoni Tilton Rusko Japonsko Evropa Čína spojený Evropa Jal Perugia Neapol
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. — a. V Praze, 30. října.
Praha
24 article
Ani nevím, kde jsem se dočetl následujíe historky: Dvorní rada Pustoryl dlouho byl ne přítelem anglických bot s nízkými podpatky s dlouhou špičkou. Konečně ale nemohl mode oddolati a opatřil si, jakkoli mu jakýs vnitřn hlas říkal, aby tak nečinil, zrovna taková perka, jaká měl pan president a do nichž milostpan Pustorylová byla zamilována. Domnívala se patrně, že obuje li si pan manžel takov boty, stane se tím presidentství o hodně bližsím. Jaký ale byl následek této změny ? Ž dostal pan dvorní rada opět kuří oka, od nichž jak výborně měl zaznamenáno ve svých pamě tech, neméně než už 30 let měl pokoj . . Ubohý pan Pustoryl! Marně se namáhal vyložiti ševci, jak by měl botu skonstruovati. Týž byl také již nervósní věčnými výklady výtkami, věčným strhováním z účtů, i dal ne- jednou již panu radovi Pustorylovi na jevo. nebylo li by lépe, kdyby si vyhledal mistraji ného. Takhle že to za nie nestojí: on prý panu Pustorylovi mizerné dodává boty, pan dvorní rada panu mistrovi mizerně platí a př tom prý se do roka nejméně šestkráte po- hádají.« »Chcete, abych se pohádal snad deset- krále? Anebo aby mi narostla kuři oka tak na čele? Vy dobrotisko? Ne tak, ale pošlete mi sem obratného vyřezávače kuřích ok, roz umíte, když neumíte to jinak. Beztoho byste měli míti oba společné doporučenky, aby on hned opravil, co vy zkazíte.«
Pustoryl
25 article
»Bude zde zejíra, pane dvorní rado, věru, že s ním budete spokojen.« »Uvidíme !« A skutečně nazejtří zaklepal »pedolog- u rady na dvéře. »Jaké to překvapení! Kadečko, to's ty Co mi tedy neseš ?e »Co bych vám — pane dvorní rado, nesl? Vyřezavač kuřích ok klaněl se dvornímu radovi »Nemluv tak! Seděli jsme spolu v jedné lavici na gymnasium, jsme druhové a buď m vítán. Jsi-li skutečně operatérem, tím lépe ! Aspoů se budu moci s plnou důvěrou svěřit tvému umění.« »Oh, byly to krásné časy! Tys se dřel s vyznamenáním jsi dělal zkoušky, stal's s doktorem, komisařem, potom obyčejným a ted konečně dvorním radou. Ach, což já vím. Já zatím chodil za školu, hrál za hradbami ,vel- kého pasáka“ a hledal na Invalidovně koule. Až — až se mi poštěstilo státi se chefem holičsk oficiny. Vzal jsem si totiž, když bylo nejhůř za ženu vdovu po vlásenkáři. Teď ,operuji“ také- ale bez narkosy a moc lacino. Za tři desetníky očko. Račte se posadit, pane dvorní.« »Račte se mnou a se svým starým pří telem, mluviti jinak, rozumite?« »Nu, musí-li to být, pobízet se nedám.« A než minul měsíe, byl pan »operatére s panem dvorním radou v intimním poměru jako by skutečně byli spolu chodili do školy Tak že mnohdy to bylo panu radovi až nepří jemno. Přítel horlivě ho zastavoval na ulici vyptával se ho po zdraví jakésí vzdálené tetinky s níž se byl také náhodou u dvorního rady setkal, a jejíž existence tím pevněji důvěrn poměr s Pustorylem zpečetila.
Kadečka
26 article
»Co pak dělá naše společná tetinka«, spusti pan »operatér« zpravidla, kdykoli se s panem dvorním radou sešel a byl někdo při tom. Za- kládal si totik na této tetičce, s niž nalezalse asi v takovém příbuzenstvu, jako pověstná šva- krová neteře nebožtíka bratrance rozvaděné tehyně, ale kdyby mu byla zemřela, byl by nad jejím hrobem tak upřímně truchlil, jako nad hrobem vlastní své matky, oslatně měl v plánu. domáhati se se vší rozhodností toho, aby v tomt přesmutném připadě uveden byl jako »pozůstalý« též na parte. Věděl dobře, jak by to hnulo obchodem kdyby byl s dvorním radou a s ostatnlmi — mezi nimi byl by se tam skvěl též c. k. pod plukovník a také ještě pan »c. k. cestmistr« — na ceduli s černým rámem. — — — — Když ale pan dvorní rada konečně zpozo roval, že »operatér« z důvěrného slovičkat příliš nestydatě kořistil, odhodlal se učiniti tomu jednou pro vždy konec. Kdysi zářicím okem ho uvítal a když od ložil nástroje, takto na něho spustil: »Sláv tobě, mistře. Trvalo to sice dlouho, konečně ale umění tvé korunováno skvělým výsledkem: jsem prost již kuřích ok! Zde máš desitku jako od- měnu a nyní honem jdi, neb o půl dvanáct mám důležitou návštěvu. S bohem, příteli s bohem, snad se někdy za jiných okolnost ještě spolu shledáme!« — »Co že? On s takovou na mne. Nu. počkej !« Od té doby navštěvoval Kadečka dvorníh radu ne ve své odborné vlastnosti, nýbrž jako spolužák, přitel a příbuzný. A vždy to narafičil tak, aby objevil se před radou, když někdou něho byl. Nevěda již čeho se chopiti, aby nestoud ného se zbavil, odhodlal se pan Pustoryl
Kadečka
27 article
heroickému prostředku. Když na druhý den byl opět navštíven hubenou postavou, klidně jako by nie nařídil sluhovi, aby přinesl vedle do sa- lonu láhev sektu. Po chvilce kynul operatéru, aby jej rovněž do salonu následoval. Tam mlčky nalil do připravených sklenic, zvedl skle- nici a pravil: Teď si příteli připijeme, však na vykán!! Sklenice zazvonily a pan Ka dečka věděl ihned, kolik uhodilo . .. Slovíčko ty - Jak se vůbec mohlo státi, že se v konver saci lidí od sebe vzdálených ztratilo Nie přece nepřirozenějšího než mluviti někým tak, jako by jich bylo víc. Jakýto vlastně nesmysl, říkati druhému na místo »ty- — »vy«l Pluralis majestaticus! O ano. Dobře pravi Boileau ve svých satyrách: J'appelle un cha un chat et Rolet un fripon« (Jmenuji kočku kočkou a Roleta darebákem). Každého dle jeho zásluhy, proč ale mám mluviti se svým cidičem bot tak, jako by byli dva? Zdali by utěšenější poměr nezavládl v lidstvu kdybychom si vůbec všichni vespolek, kteř činíme nárok na čestný titul člověka a konáme též jeho povinnosti, říkali ty? Však jsme si tak druhdy řikali. V té době kdy nebylo vyšších a vznešenějších, nízkých nižších, mocných a silných, slabých a malo mocných, velkých a malých, bohatých a chudých v době, kdy neznala společnost pokrytců a lidí skrývajících se za tvářnost cizl. Zdvořilost lidí si rovných nezná mnoh Však jako je na př. nepřirozeno a odporno když i z rodiny slovičko ty je vyhozeno, ještě odpornější je užívati slovička ty, když se d něho nutiti musíme a když všechno ostatnís slov.
Ka Boileau uno
28 article
příčí důvěrnému poměru, jehož slovíčko to jinal nejpřipadnější je illustrací. Však to znáte Seděli jste náhodou ve společnosti člověka, který každému, koho potká, nabízí slovíčko ty jako kočevák pomeranče. Vyměnil s vámi padesát slov a poněvadž vypil při tom láhev vína a několik pohárů šam- paňského, domnívá se míti právo nabídnou vám slovíčko »ty«. Děláte, jako byste to pře- slechli, ale soused vás tak snadno nepustí. C jiného vám zbývá, než se zvednout, zavěsit své rámě v jeho, vypit sklenici a polejt a zkazit si vestu červeným vínem. Čert aby ho vzal, teď přicházejí také sji- ných stran tabule. Ale, pánové, pánové. Což pak to musí být? Jestli ale na některého z vá zapomenu a oslovím ho: pane, vy ! považte to neštěští. A druhého dne. Bylo to do opravdy míněno či ne ? Vždyt se ani jak se patři neznáme. Mám spustit já, či vyčkat, nespusti-li on. »On« ale uvažuje zrovna tak a čeká na vás. Svět jinak vypadá, nedívá li se naň člověk očima alkoholem zali- týma. A jak jinak se presentuje večer při zár světel, uprostřed vonných květin živých, sku- tečných i umělých a při plném žaludku a jak jinak zase, když ze všeho toho se vyspime. Říká se, že spánek zanáší nás do říše fantasie, ba ne, on z nás všechnu fantastičnost důkladně vyklepává a vraci nás z rána střízlivosti Nu tak tedy, co je s tim »ty«? Slyšíte, jak provozují konversací pravý ta- nec mezi vejci, jak se vyhýbají všemu, co by je svésti mohlo užit v rozmluvě nějaké náměstky osobní . ..