1
masthead
Ročník XXXXIII
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 31. října 1903.
Praha
4
article
Aa ranní a odpol. listy
přodj laeí na
v Praze v adiušnistrani
za měsse
na řtvrt leta . . . . .
s dvojí denáske 2 K 50
na . . . . 7 K 50h
vo nlkách: 2 K 30
n nlk .
Poštou:
s nrste
Rl . : . : 9 ka
s dvejí sísilke
ss něsl
k láa : . . K co
Praha
Pearl
5
title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6
article
Obrat v Uhrách a jeho důsledky
pro nás.
Obrat v Uhrách a jeho důsledky
pro nás.
Včera přijala vládní strana uherská jedno
myslně vojenský program svého devítičlen-
ného výboru se změnami hr. Tiszou jakožto
označeným předsedou ministerstva navržený mia
hájenými. I hrabě Apponyi „chvalitebně se
podrobil“, vyloživ v delší řeči své zásluhy v zá-
pase o vojenské požadavky; změna stanovisk
hr. Apponye jest velmi nápadná, vzpomeneme-li
že v devitičlenném výboru ostře se vyslovil proti
změnám hr. Tiszou navrženým a opustil před
ukončením výborovou schůzi, prohlásiv, že na-
dále jednání výboru se nezúčastní.
Celá vládní strana tedy opět se seskupila
kolem hr. Tiszy a lze předpokládati, že postup
ento nemine se účinku i na způsob, jakýmž
opposice odpor svůj dále povede.
Na ten čas se nedá ještě zjistiti, zda tentc
obrat v Uhrách jest pouze následkem. úspěchů,
v záležitostech vojenských získaných, či zdali
tu spoluúčinkovaly jiné ještě vlivy, povahy poli-
tické.
Prozatím stačí hotová událost, že v zá-
pasech uherských nadešla chvíle patrného uklid-
nění a že jest veškeré politické veřejnosti počí-
tati s vojenským programem Tiszovým jakožto
základem příštích změn v ústrojí společné ar-
mády.
Na úspěch zápasů uherských o požadavky
vojenské možno sice hleděti různě, ale to popříti
se nedá, že Maďarům náleží zásluha o to, že
provedli důkaz, kterak důsledná a promýšlen
ústavní činnost nemusí se zastaviti ani na prahu
armády, dosud za netykavku považované. Tento
příklad maďarský nemůže neúčinkovati na poli-
tické strany této poloviny soustátí, ba, bylo by
známkou jejich nevyspělosti a neschopnosti.
kdyby zkušeností ze zápasů uherských nedo-
vedly použiti v oboru vlastní své kompetence.
Apponyi
Tiszův
Maďar
Uhry
Tisza
7
article
Zurnalistika německá, zvláště vídeňská, říd-
se i při této příležitosti známou svou taktikou,
že vydává jednostranný zájem německý za zájem
celé této poloviny říše, ač jinak ihned dovede
apomenouti na práva neněmeckých její národů.
když se domnívá, že jejich součinnosti proti Ma-
darům nemá zapotřebí. Dočkáme se bezpochyby
za nedlouho, že německá žurnalistika obráti i ve
věcech vojenských, tak jako dosud vždy obrá-
tila, kdykoliv ve sporech s Maďary nadešlo ko-
nečné rozhodnutí.
Ostatně jest pozoruhodno, co dnes prav
„Vaterland“ o významu vojenských úspěchů ma-
darských. Doznává, že snad se ukáže při bliž-
ším zkoumání ústupků, okamžitě nepříjemně pů-
sobících, že se stanoviska vojenskéh
nemusí býti za všech okolností povážlivé, ba že
jsou to snad nutná opatření, kteráž by
samou vojenskou správou se musila podnítiti
následkem všeobecných a přirozených po-
měrů. Snad prý jest jedině tono litovati, že v-
jenská správa tak sama neučinila, a že vojenský
program má jiný původ či jiné formy.
Maďar
Ma
8
article
Ti, kdož se tedy obávali o budoucnost spo-
lečné armády, seznají z tohoto povzdechu, že
organisace armády skutečně má a měla zapo-
třebí oprav a že správa vojenská se dala na úkor
vlastní své autority předstihnouti potřebou, Ma
dary obratně ve vlastní prospěch zužitkovanou.
Jisto jest, že vojenská správa, jinak velmi
citlivá pro všecky nové vojenské vynálezy a po-
kroky, zvláště co se týče zbraní a vzrůstu moci
vojenské, zůstala v oceňování mravných činitelů
ve vojsku, z různých národů sestávajícím, i v do-
bě všeobecné branné povinnosti na stanovisku
armád z doby absolutistické. Dnes, kdy národové
armádu vydržují i hmotně i krví svou, nelze
bez nehezpečí ani ve vojště se uzavírati před
zájmy jejich.
Doufejme, že vojenská správa budoucn
i této stránce vojenské organisace bude věnovati
větší pozornost a pěči, a že sbory zákonodárné
jakožto mluvčí národů, armádu tvořících, vhod-
nými pokyny ji budou podporovati.
9
article
Takováto příležitost se naskytne zvláště
nyní, než se začnou ve vojsku prováděti změny
dle ústupků Maďarům přiznaných. Říšská rada
sice dala si pro rok řetošní ujíti příležitost pří-
mou, uplatniti svůj hlas, povolivši předem odvod,
ale nepřímo tato příložitost trvá pro poslane
ustavičně, a zvláště vhodnou bude při povolo-
vání nejbližšího odvodu.
Nemají-li tu propuknouti tuhé zápasy, mus
působiti se v čas na vojenskou správu, aby zá-
sady, obsažené v ústupcích vojenských pro
Uhry, obdobně se prováděly dle národních zájmů
i v částech armády, z této poloviny soustátí po
stavených.
Zvláště my Čochové máme mnoho naléha
vých příčin, abychom v čas se postarali, by pro
vádění oněch zásad nedělo se na škodu našeho
národa. Záležitosti vojenské musí nadále do-
plniti program každé politické strany u nás, tím
spíše pak naší strany vedoucí. Vždyť za posled
ních let neminulo téměř dne, abychom s ostatním
novinářstvem českým nebyli nuceni zaznamená
vati namnoze až křiklavé případy nešetrnosti
k našemu národe a právům jeho jazyka ve
vojsku.
Maďar
Uhry
10
article
Přihližejíce pak ke známým nyní ústupkům
maďarským, můžeme, ba musíme ohledně
každého z nich postarati se o to, aby byly zabez-
pečeny zájmy našeho národa ve vojsku, zvláště
když vývoj organisace vojenské čím dále, tím
těsněji bude záviseti na součinnosti všech ná-
rodních sil.
Národ náš, dle svého historického posta-
vení, tvoří vedle Uher a dědičných zemí alp-
ských velmí význačný faktor pro zdar branných
sil soustátí, a naše skutečná síla národní řadt
nás na roveň oběma. Země české staví do bran-
ných řad více než jeden million mužů, z nichž
jest na 700.000 Čechů. Toť jest branná síla.
s níž každý stát musí počítati, a nemůže tudíž
býti Rakousko-Uhersku lhostejno, je-li národ tak
důležitý s osudem svých synů ve vojsku a s cho-
váním téhož k jeho národním zájmům spokojen
čili nic. Týž význam, jaký má pro soustátí spoko-
jenost Maďarův vzhledem k Východu, má náš
národ vzhledem k Západu a Severozápadu. Proč
bychom tudíž neměli činiti všecky důsledky, od-
tud plynoueí?
V tomto smyslu mají i odznaky a prapory
vojenské pro nás svůj význam, byť tento ústupek
Maďarům učiněný i politiky tak opatrnými, jako
jest Kathrein, nebyl považován za důležitý
Záříjový reskript z roku 1871 nutno tu uvěsti
na pamět.
Čecho
Maďarův
Maďar
Uhry
Rakousko
Uhersko
západ
11
article
Hluboko do vojenského života zasahujea
jednoty vojenské nijak se nedotýká reforma
trestního vojenského řízení; tu jde o spravedl-
nost a právo jednotlivců, vojinů; tu závisí n
správném řízení soudu i život vojína, a je-li
uznána a nepopřená potřeba, aby znali důstoj-
níci jazyk plukovní, jest tato potřeba ještě na-
lehavější pro členy vojenských soudů. Proto
musí v budoucím trestním řádu vojenském, jenž
bude založen na zásadách ústnosti a ve-
řejnosti, jazyk plukovní nabýt
práva jazyka jednaciho. Pouhým prá-
vem, aby souzený směl užívati svého mateřskéh
jazyka a výpovědi jeho se tlumočily, spokojitis
nelze, protože by tím byla spravedlnost ohro-
žena a odporovalo by to i zmíněným zásadám.
Znalost plukovního jazyka a sice znalost do
konalá musí se požadovati od všech člent
soudu i od žalobce.
Prostý důsledek plukovního jazyka jest ob
sazení veškerých důstojnických míst osobam
skutečně jazyka toho znalými. Dosud u pluků
českých jest hojně důstojníků, kteří tomu poža-
davku nevyhovují, anebo jen naprosto nedosta
tečně, a proto, pokud se týče pluků ze zemí če-
ských, jest nutno přísnější šetření povinnosti, aby
důstojníci znali český jazyk plukovní. Stav vo-
jenského školství v zemích českých, a zvláště
v království českém jest nepoměrně nedosta-
tečný i co se týče množství těchto škol, i cos
týče péče o dokonalou znalost češtiny. Nechť jen
páni poslanci nahlédnou do seznamu vojenskýc
škol a do jejich programu učebníhol
12
article
Nejen důsledek nejvyššího listu z r. 1869
jímž se slíbilo Maďarům, že budou uherští dů-
stojníci přiděleni ke sborům uherským, ale po
třeba znalosti jazyka plukovního k tomu vede
aby ku plukům neněmeckým byli přidělován
především důstojníci, jejichž mateřština jest řeč
plukovní, tedy k českým plukům důstojníci čeští
V poměru k télo potřebě důstojníků českých
stůjž i počet českých chovanců na školách
ústavech vojenských; v poměru témž budiž do-
plněn i počet českých učebních sil na školách
oněch.
Potřeba dokonalé znalosti plukovních ja
zyků důstojníky jest především požadavkem zdat
nosti a výkonnosti vojenské; důstojník neznalý
jazyka plukovního jest na překážku úkolův ar-
mádních, ba může v rozhodujících okamžicíeh
svou neschopnosti, působiti plukovním jazykem
na mužstvo, dosažení vojenského úkolu i zne-
možniti. Potřeba tato ještě vzroste, až zavedenn
bude dvouletá povinnost vojenská, a výcvik
vychování mužstva bude vyžadovati největší
schopnosti důstojníka v ovládání plukovníhe
jazyka.
Rovněž zastaralým a péči o zvláštnosti ná
rodní málo svědčícím jest způsob posavadních
styků vojenských s úřady nevojenskými; pro
by tu nemělo se používati plukovního jazyka
s úřady v zemích, kdež jest jazyk ten jazykem
mateřským, jest nepochopitelno, ač-li nechceme
podkládati vojenské správě snahy poněmčovací
Jest nejen v zájmu národů ve zbrani, ale
i v zájmu zdatnosti a výkonnosti, jakož i povzne
sení mravních sil armády a jejího soužití s ná-
rody, aby zástupcové neněmeckých národů v čas
a náležitě potřeby vylíčené zastávali a uváděl
je v seznání správy vojenské a kruhů rozhodu-
jících, kteréž ústupky Maďarům učiněnými je-
jich. důležitosti se ani neuzavírají.
Maďar
13
article
Sněmovní komise.
Sněmovní komise.
Rozpočtová komise konala schůzi dnes v páte
o 1410. hod. dopol. K referátu posl. dra. Zintla o na-
vržené resoluci, aby zemský výbo, uvažoval o roz-
dělení školy pro porodní babičky na oddělení česk
a německé, prohlašuje přísedící zem. výboru posl
Žďárský, že z odborných kruhů českých lékař
nečiní se žádných námitek, a že se stanovisko věcného
a odborného věc ta se doporučuje, jakož i že třeba
je nové úpravy jejich trvání, ovšem tak, aby vždy
zůstaly.
Po debatě, ve které promluvili posl. dr. Brehm
dr. Pippich a referent, byla přijata resoluce referen-
tova. Týž zpravodaj přednáší o petici na zvýšení do
tace pro německou dětskou nemocnici Frant. JosefaI
v Praze, a po vývodech jeho, dra. Ulricha a hr
Zedtwitze přijalo navržené zvýšení z 1000 na
2000 K. Rlovněž přijata resoluce dra. Ulricha, žese
zem. výboru ukládá, aby, vyšetřiv poměry hmotné
i frekvenční obou seukromých dělských nemocnie.
podal sněmu návrhy na konečné upravení jejich pod-
por z prostředků zemských.
Zintl
Žďárský
doktor
Brehm
Pippich
František
Ulrich
Zedtwitz
Praha
14
article
K návrhu referenta dra. Ulricha přijaty sub
vence 2000 K jako příspěvek pro českou dětsko
nemocnici cís. Frant. Josefa I. v Praze, jakož i p
přednesení zprávy zem, výboru v ohledu tom násle
dující další návrhy: České dětské nemocnic
mohlo by výjimečně býti uděleno právo veřejnost
[bez ohledu na §8 2. a 3. zák. ze dne 5. března 1888)
bude-li jinak úplně vyhověno všem ostatním podmín-
kám zákona, a bude-li pro tento ústav předložena osno
va stanov, odpovidající normálním stanovám, plal
ným pro všeobecné nemocnice v král. českém.
Zemskému výboru se ukládá, aby se „Spolkem
pro zřízení a vydržování dětské nemocnice“, po pří-
padě též s radou král. hl. města Prahy za účelem po-
třebného urovnání poměrů vyjednával, aby v příčině
udělení práva veřejnosti zprávu a návrhy své podal
Na tak dlouho, dokud ústavu tomu nebude právo ve-
řejnosti uděleno, budiž mu poskylnuta stálá roční pod-
pora 2000 K.
Ulrich
František
Praha
všeobecný nemocnice
spolek pro zřízený
Josef I
15
article
Posl. dr. Ulrich referuje o zprávě zem. výboru
Posl. dr. Ulrich referuje o zprávě zem. výboru
v příčině stavby nového zem. ústavu pro cho-
romyslné v okolí pražském, jakožto ná-
hrady za dosavadní ústav pro choromyslné v Praze
Referent, který osobně prohlédl pozemky velkostatku
Bohnice a zem. velkostatku Ruzíň, probírě důkladně
celý stav této záležitosti, srovnává veškery objekty
ohledně jichž by se mohlo jednati ke zbudování tako-
vého ústavu nového pro choromyslné, vyslovuje se
s uznáním vůči přísed. zem. výboru posl. Ždárskému
o pěči jeho a dovednosti, kterou opatřil pro stavbu
tohoto ústavu prozatímní smlouvou zakoupení velko-
statku Bohnice za cenu 730.000 K, vysvětluje výhody
tohoto kupu a sděluje, že činiti má náklad na celý
ústav pro 1000—1200 nemocných asi 5—6 millicnů k
kterýžto náklad Bude však zem. fondu téměř celý uhra-
žen, poněvadž nový ústav má býti náhradou za ústav
pražský a cenu pozemků i budov tohoto ústavu v Pra-
ze, které budou k volné disposici, lze čítati téměl na
5 mill. K. Referent navrhuje podle návrhů zem. vý-
boru, aby zpráva zem. výboru byla vzata na vědomí.
aby na základě prozatímní smlouvy byl kup velko
statku bohnického proveden, a aby za tím účelem
byl povolen pro r. 1903 obnos 800.000 K a sice 730.000
korun na koupi onoho velkostatku a 70.000 K na pří-
pravné práce ke stavbě, aby dále zem. výboru pro
r. 1904 do zemského rozpočtu vřadil přiměřený obnos
jako částku na stavbu ústavu, aby zem. výbor byl
zmocněn, by na základě definitivního stavebního pro
gramu vypsáním veřejného konkursu získal potřebn
plány a stavbu pak v celku nebo v částkách jednom
nebo několika podnikatelům zadal a o postupu prach
v příštím zasedání sněmovním zprávu podal.
Posl
doktor
Ulrich
Ždárský
Praha
Bohnice
Ruzíň
16
article
Posl. dr. Brehm navrhuje, aby druhý ústav
pro choromyslné, který musí býti zbudován, byl po-
staven v německém území z důvodů národnostních
i humanitních a by zem. výbor o zřízení takového
ústavu se zřetelem k území, německou národnosti
obývanému, zprávu podal. Posl. Nowak navrhuje, by
postavení tohoto druhého ústavu se provedlo v se-
verních Čechách, pokud možno v obvodu okr. hejtm
děčínského
Posl. inž. Kaftan vyslovuje se v ten smysl, ž
v Ruzíni mohl rovněž nový ústav pro choromyslné
úspěšně býti umístěn, poněvadž by se tam byla mohla
dostatečná voda opatřiti, ale že uznává výhodno
koupě velkostatku bohnického a že odvádění vody
může se neškodně díti zaviažováním splašek. V při-
čině navržených resolucí poukazuje posl. inž. Kaftan
k loňské, sněmem přijaté resoluci, že při zřizován
nových zem. blázinců má býti vzat zřetel na souměr-
né rozložení jich po celých Čechách.
Posl
doktor
Brehm
Nowak
Ing
Kaftan
Čechy
17
article
Po dalších řečech posl. dra. Zintla, přísed. zem.
výboru Žďárského, který vysvětlil celý postu
této záležitosti a zodpověděl veškeré vývody řečníků
v této debatě, pak posl. dra. Schrcinera, inž
Kaftana, který navrhuje, že se zem. výboru ukládá
aby při vypracování plánů pro nový zem. ústav pr
choromyslné co nejbedlivěji přihlížel k čistění výkalo
a výmětů zavlažováním pozemkův a aby vyžádal sob
k účelu tomu dobrozdání odborných znalců, dra. Pip-
picha a referenta, který navrhl dodatek, aby zem
výbor si vyžádal v každém případě dříve dobrozdán
odborných znalců lékařských, technických, zeměděl-
ských a administrativních, byly návrhy referenta, pal
resoluční návrhy posl. dra. Brehma a posl. inž
Kaftana přijaty.
Příště schůze jest v úterý dne 3. listopadu
2. hodině odpolední, nebo bude-li tohoto dne plenárn
schůze sněmu, až po ní.
Včerejší referáto schůzi rozpočtové komise
ze dne 29. t. m. dlužno doplniti v tom smyslu, že žá-
dost Spolku pro české feriální osady za podporu nebyla
zamítnuta k návrbu posl. inž. Kaftana. Pan posl. inž.
Kaftan přimlouval se za to, aby spolku pro české fe-
riální osady subvence byla udělena, po případě, aby
zem. výbor byl vyzván, vykonati nové šetření a podati
sněmu příznivé návrhy Žádost byla zamílnuta k ná-
vrhu zemského výboru, resp. referenta posl. hr. Zedt
witze a sice většinou hlasů
Zintl
Žďárský
Schrciner
Kaftan
Brehm
Ing
spolek pro český fe
18
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 30 října.
Odpor proti vládnímu klackářství v Bulharsku
Všechen neodvislý bulharský tisk píše pro
ministru vnitra Petkovu, jenž se postavil v čelo
armádě klackářův a hlásá vyhubení všem oppo-
nentům nynější stambulovské vlády, především
rusofilů. Odpor proti tomuto junáctví šíří se
z intelligence do širokých mass národa a nabývá
hrozných rozměrů. Mezi sedláky ozývají se
hlasy, žádající, aby se proti vládnímu násilí zor-
ganisoval branný odpor. Jen rozvážní vůdcové
opposice ještě zdržují výbuch hněvu národního
proti knížeti, vládě, politickým úřadům a policii.
kteráž vzala si na pomoc bosáky z celého kni-
žectví a jménem „přesného vlastenectví“ ohro-
žuje každého poctivého a slušného člověka. Ale
vedle toho spojená opposice usnesla se, že klae-
kářům s pole neustoupí a provede boj s nimi
jednou pro vždy až do konce. Vše nyní závisi
od toho, nevzpamatují-li se klackáři, nezastydí-l
se za sebe a neslitují se nad svou nešťastnou
vlastí. Půjde-li však vláda Rača Petrova a Svirča
Petkova do krajnosti, opposice vyzve národ, aby
se s klackáři vypořádal hrubou silou.
O starozagorském spiknutí proti dru. Da
nevu docházejí tyto podrobnostii
1. Rota klackářská byla zorganisována ně
kolik dní do příjezdu vůdcův opposice z městské
luzy čirpanské, novozagorské, kazanlické a ši-
pocké. Úřady při tom pomáhaly.
Petkův
Rota
Praha
30 říjen
Bulharsko
Rača Petrov
19
article
V úrobném prodejíe
ranní číslo o sobě . . . za
odpoleddni
na zi
Ve silialkách na venkově
ranní čoele. . . . . ..
odpole dní
. . . . . . . 5h
Inserát
platí se hotevě tapřed
Přečplacené a lazerty přijímá rdminí-
strače v Marinnsk é ulici č. a
Tam nacházejí se též redakc
Uskárna a szpečice „Národnick Listé“.
Eukopisy se nsvraesji
Národnick
é ulice
20
article
2. Krajský náčelník a vojenský velit
zúmyslně odjeli z města, aby nepřitomnosti za-
maskovali své účastí a měli výmluvu, kdyby
byli přivlečeni k zodpovědnosti.
3. Vláda odkomandovala velitele brigády do
Radné Mahaly, bojíc se, aby vojensky neza-
kročil proti klackářům, až se dají do práce.
4. Bývalý poslanec V. Dimčev upozornil
starozagorské úřady v čas, co klackáři chystají,
ale úřady neučinily žádného opatření, poslušny
pokynu vlády.
4. Týž Dimčev poslal knížeti telegramo
tom, co klackáři chystají, ale kníže ani slovem,
ani skutkem mu neodpověděl.
6. Když vůdcové opposice měli přijeti, po-
licie zapověděla fiakristům objeviti se na ná-
draží, aby vůdcové opposice nemohli ujeti. Per-
ron byl obsazen tak, že v prvé řadě stáli poli-
eajti, v druhé klackáři, ozbrojení kyjí a revol-
very. Teprve za klackáři mohli se postaviti
přátelé vůdcův opposice. Když přijeli, policie se
rezstoupila a udělala volnou cestu klackářům.
7. Přepadení zahájil advokát Ačkov, jenž
začal volati: „Dolů s rusofily ! Dolů se zrádci!“
což tlupa za ním opakovala a vrhla se na dra.
Daneva, aby jej ubila. Danev byl od jisté smrti
zachráněn jen tím, že několik jeho přívrženců
nasadilo zaň život. Policie zastoupila cestu těm
měšťanům, kteří chvátali Danevu na pomoc.
V Dimčev
Dimčev
Ačkov
Radný Mahal
21
article
Jízdní žandarmové obklíčili vůdce opposice, aby
byli isolováni s útočníky. Policie mezi tím prala
do měšťanů, kteří chtěli Daneva vysvoboditi.
8. Rota, jež pronásledovala dra. Daneva,
aby ho za každou cenu zavraždila, celou noe
řádila po městě a pobořila několik domů a
krámů, udávajíc, že se tam Danev snad ukryl.
Policie rotu provázela a chránila od měšťanů.
9. Policie řádila i druhého dne, když už
vůdcův opposice nebylo v městě. Při tom zbila
a zranila deset měšťanů, z nichž někteří na rány
zemřeli.
Listy zaznamenávají kormutlivý fakt, že v
spiknutí proti rusofilům měl účastí i starozagon
ský metropolit (11!) Metoděj, jenž dal dobrému
úmyslu klackářů církevní schválení. Vůdce
starozagorských klackářův, advokát Ačkov, je
vnukem tohoto mitropolita a oba pocházejí z Ma-
kedonie. Vnitřní makedonsko-drinopolská organi-
sace uveřejnila protest proti podlému jednání
těchto dvou Makedonců.
Metoděj
Ačkov
Makedonec
Ma
22
article
Rusko a Japonsko.
Ruské listy dovídají se z Portarturu, že
protiruská agitace v Japonsku dosud neutichla.
Japonci spoléhají na svou dosavadní převahu
nad Ruskem na Tichém okeánu. Ruské válečné
loďstvo má tam jedva 200.000 tun vodního ob-
sahu, ale japonské 2,400.000 tun. Protože tento
rozdíl každým rokem bude menší, bojovná stran
v Japonsku žene věcí k rychlému rozhodnutí vá-
lečnému. Ovšem Japonci zapomínají, že lehko-
myslná válka s Ruskem postavila by je tvářív
tvář celé Evropě, kde nynější cesty carovya
Lamzdorfovy znamenají, že Rusko plně oce-
ňuje vážnosť položení na dálném Východě. Po-
tom by Japonsko pochodilo tak, jako před ně-
kolika léty Čína. Oč jest Japonsko lépe připra-
veno a zorganisováno, o to jsou prostředky
Číny větší, a spojené Evropě pokořiti se musila,
Týž osud by očekával Japonsko.
Kromě mandžurské otázky znepokojují Ja-
ponce pověsti, že Rusko staví v dolině řeky
Jalu a Viovampu pevnosti. Pověsti ty Rusové
prohlašují za bezpodstatné.
K italské krisi ministerské.
Politik, jejž vyhlédl si Giolitti pro mini-
sterstvo vnějších věcí, senátor Tittoni, jest
v ministerském úřadě homo novus. Jest Řima-
nem; narodil se v roce 1854, jest synem bo-
hatého statkáře, když ale jeho jmění otcovské
pohřbeno bylo ve známém stavebním krachu
římském, jmenoval Tiltona přítel rodiny Sarace
prefektem v Perugii. Od tří let Tittoni, jenž by
po 11 let i poslancem, jest prefektem v Neapoli,
kdež si počinal dost obratně. Politikou zalira-
Japonec
Rus
Giolitti
Tittoni
Tilton
Rusko
Japonsko
Evropa
Čína
spojený Evropa
Jal
Perugia
Neapol
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
— a. V Praze, 30. října.
Praha
24
article
Ani nevím, kde jsem se dočetl následujíe
historky: Dvorní rada Pustoryl dlouho byl ne
přítelem anglických bot s nízkými podpatky
s dlouhou špičkou. Konečně ale nemohl mode
oddolati a opatřil si, jakkoli mu jakýs vnitřn
hlas říkal, aby tak nečinil, zrovna taková perka,
jaká měl pan president a do nichž milostpan
Pustorylová byla zamilována. Domnívala se
patrně, že obuje li si pan manžel takov
boty, stane se tím presidentství o hodně
bližsím.
Jaký ale byl následek této změny ? Ž
dostal pan dvorní rada opět kuří oka, od nichž
jak výborně měl zaznamenáno ve svých pamě
tech, neméně než už 30 let měl pokoj . .
Ubohý pan Pustoryl! Marně se namáhal
vyložiti ševci, jak by měl botu skonstruovati.
Týž byl také již nervósní věčnými výklady
výtkami, věčným strhováním z účtů, i dal ne-
jednou již panu radovi Pustorylovi na jevo.
nebylo li by lépe, kdyby si vyhledal mistraji
ného. Takhle že to za nie nestojí: on prý
panu Pustorylovi mizerné dodává boty, pan
dvorní rada panu mistrovi mizerně platí a př
tom prý se do roka nejméně šestkráte po-
hádají.«
»Chcete, abych se pohádal snad deset-
krále? Anebo aby mi narostla kuři oka tak
na čele? Vy dobrotisko? Ne tak, ale pošlete
mi sem obratného vyřezávače kuřích ok, roz
umíte, když neumíte to jinak. Beztoho byste
měli míti oba společné doporučenky, aby on
hned opravil, co vy zkazíte.«
Pustoryl
25
article
»Bude zde zejíra, pane dvorní rado,
věru, že s ním budete spokojen.«
»Uvidíme !«
A skutečně nazejtří zaklepal »pedolog-
u rady na dvéře.
»Jaké to překvapení! Kadečko, to's ty
Co mi tedy neseš ?e
»Co bych vám — pane dvorní rado, nesl?
Vyřezavač kuřích ok klaněl se dvornímu radovi
»Nemluv tak! Seděli jsme spolu v jedné
lavici na gymnasium, jsme druhové a buď m
vítán. Jsi-li skutečně operatérem, tím lépe ! Aspoů
se budu moci s plnou důvěrou svěřit tvému
umění.«
»Oh, byly to krásné časy! Tys se dřel
s vyznamenáním jsi dělal zkoušky, stal's s
doktorem, komisařem, potom obyčejným a ted
konečně dvorním radou. Ach, což já vím. Já
zatím chodil za školu, hrál za hradbami ,vel-
kého pasáka“ a hledal na Invalidovně koule.
Až — až se mi poštěstilo státi se chefem holičsk
oficiny. Vzal jsem si totiž, když bylo nejhůř
za ženu vdovu po vlásenkáři. Teď ,operuji“ také-
ale bez narkosy a moc lacino. Za tři desetníky
očko. Račte se posadit, pane dvorní.«
»Račte se mnou a se svým starým pří
telem, mluviti jinak, rozumite?«
»Nu, musí-li to být, pobízet se nedám.«
A než minul měsíe, byl pan »operatére
s panem dvorním radou v intimním poměru
jako by skutečně byli spolu chodili do školy
Tak že mnohdy to bylo panu radovi až nepří
jemno. Přítel horlivě ho zastavoval na ulici
vyptával se ho po zdraví jakésí vzdálené tetinky
s níž se byl také náhodou u dvorního rady
setkal, a jejíž existence tím pevněji důvěrn
poměr s Pustorylem zpečetila.
Kadečka
26
article
»Co pak dělá naše společná tetinka«, spusti
pan »operatér« zpravidla, kdykoli se s panem
dvorním radou sešel a byl někdo při tom. Za-
kládal si totik na této tetičce, s niž nalezalse
asi v takovém příbuzenstvu, jako pověstná šva-
krová neteře nebožtíka bratrance rozvaděné
tehyně, ale kdyby mu byla zemřela, byl by nad
jejím hrobem tak upřímně truchlil, jako nad
hrobem vlastní své matky, oslatně měl v plánu.
domáhati se se vší rozhodností toho, aby v tomt
přesmutném připadě uveden byl jako »pozůstalý«
též na parte.
Věděl dobře, jak by to hnulo obchodem
kdyby byl s dvorním radou a s ostatnlmi —
mezi nimi byl by se tam skvěl též c. k. pod
plukovník a také ještě pan »c. k. cestmistr« —
na ceduli s černým rámem. — — — —
Když ale pan dvorní rada konečně zpozo
roval, že »operatér« z důvěrného slovičkat
příliš nestydatě kořistil, odhodlal se učiniti tomu
jednou pro vždy konec.
Kdysi zářicím okem ho uvítal a když od
ložil nástroje, takto na něho spustil: »Sláv
tobě, mistře. Trvalo to sice dlouho, konečně ale
umění tvé korunováno skvělým výsledkem: jsem
prost již kuřích ok! Zde máš desitku jako od-
měnu a nyní honem jdi, neb o půl dvanáct
mám důležitou návštěvu. S bohem, příteli
s bohem, snad se někdy za jiných okolnost
ještě spolu shledáme!« —
»Co že? On s takovou na mne. Nu.
počkej !«
Od té doby navštěvoval Kadečka dvorníh
radu ne ve své odborné vlastnosti, nýbrž jako
spolužák, přitel a příbuzný. A vždy to narafičil
tak, aby objevil se před radou, když někdou
něho byl.
Nevěda již čeho se chopiti, aby nestoud
ného se zbavil, odhodlal se pan Pustoryl
Kadečka
27
article
heroickému prostředku. Když na druhý den byl
opět navštíven hubenou postavou, klidně jako
by nie nařídil sluhovi, aby přinesl vedle do sa-
lonu láhev sektu. Po chvilce kynul operatéru,
aby jej rovněž do salonu následoval. Tam
mlčky nalil do připravených sklenic, zvedl skle-
nici a pravil: Teď si příteli připijeme, však
na vykán!! Sklenice zazvonily a pan Ka
dečka věděl ihned, kolik uhodilo . ..
Slovíčko ty -
Jak se vůbec mohlo státi, že se v konver
saci lidí od sebe vzdálených ztratilo
Nie přece nepřirozenějšího než mluviti
někým tak, jako by jich bylo víc. Jakýto
vlastně nesmysl, říkati druhému na místo »ty-
— »vy«l
Pluralis majestaticus! O ano. Dobře pravi
Boileau ve svých satyrách: J'appelle un cha
un chat et Rolet un fripon« (Jmenuji kočku
kočkou a Roleta darebákem). Každého dle jeho
zásluhy, proč ale mám mluviti se svým cidičem
bot tak, jako by byli dva?
Zdali by utěšenější poměr nezavládl v lidstvu
kdybychom si vůbec všichni vespolek, kteř
činíme nárok na čestný titul člověka a konáme
též jeho povinnosti, říkali ty?
Však jsme si tak druhdy řikali. V té době
kdy nebylo vyšších a vznešenějších, nízkých
nižších, mocných a silných, slabých a malo
mocných, velkých a malých, bohatých a chudých
v době, kdy neznala společnost pokrytců a lidí
skrývajících se za tvářnost cizl.
Zdvořilost lidí si rovných nezná mnoh
Však jako je na př. nepřirozeno a odporno
když i z rodiny slovičko ty je vyhozeno, ještě
odpornější je užívati slovička ty, když se d
něho nutiti musíme a když všechno ostatnís
slov.
Ka
Boileau
uno
28
article
příčí důvěrnému poměru, jehož slovíčko to jinal
nejpřipadnější je illustrací.
Však to znáte
Seděli jste náhodou ve společnosti člověka,
který každému, koho potká, nabízí slovíčko ty
jako kočevák pomeranče.
Vyměnil s vámi padesát slov a poněvadž
vypil při tom láhev vína a několik pohárů šam-
paňského, domnívá se míti právo nabídnou
vám slovíčko »ty«. Děláte, jako byste to pře-
slechli, ale soused vás tak snadno nepustí. C
jiného vám zbývá, než se zvednout, zavěsit své
rámě v jeho, vypit sklenici a polejt a zkazit
si vestu červeným vínem.
Čert aby ho vzal, teď přicházejí také sji-
ných stran tabule. Ale, pánové, pánové. Což
pak to musí být? Jestli ale na některého z vá
zapomenu a oslovím ho: pane, vy ! považte to
neštěští.
A druhého dne.
Bylo to do opravdy míněno či ne ? Vždyt
se ani jak se patři neznáme. Mám spustit já,
či vyčkat, nespusti-li on. »On« ale uvažuje
zrovna tak a čeká na vás. Svět jinak vypadá,
nedívá li se naň člověk očima alkoholem zali-
týma. A jak jinak se presentuje večer při zár
světel, uprostřed vonných květin živých, sku-
tečných i umělých a při plném žaludku a jak
jinak zase, když ze všeho toho se vyspime.
Říká se, že spánek zanáší nás do říše fantasie,
ba ne, on z nás všechnu fantastičnost důkladně
vyklepává a vraci nás z rána střízlivosti
Nu tak tedy, co je s tim »ty«?
Slyšíte, jak provozují konversací pravý ta-
nec mezi vejci, jak se vyhýbají všemu, co by
je svésti mohlo užit v rozmluvě nějaké náměstky
osobní . ..