ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 678cd070-717b-11dc-b68f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 40 celkem · entity: person 149, place 97, org 24, work 4
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NARODNI LISEY.
3 masthead
81. rnjna 19u,
4 masthead
Císlo 297
5 article
nost v bezvadných passážích. Průběh obou koncertů byl dokonale čestný a přítomní hudebníci i skladatelé již originálností ke koncertům se přivábiti dali, slíbil svoji nejúčinnější podporu oběma virtuosům + Akademický pěvecký sbor v Praze. Řádné zkoušky jsou v pondělí (mužský sbor), ve středu (žen- ský sbor) a v sobotu (smíšený sbor) od 6—8 hodin večer v Klementinu č. IV. Sbormistr kol. PhC. Jaroslav Mikan. Zápisné a legilimace 20 h, půlletní členský příspěvek 1 K. Volné členství udílí výbor. — Miku- lášská zábava bude v úterý 17. listopadu v Národním domě na Král. Vinohradech
Mikan Mika Praha Klementinum akademický pěvecký sbor národní dům na Královský
6 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Líčení porotní s obžalovanými bývalými funk- cionáři svato-václavské záložny ustanoveno bylo na 25. listopadu t. r. Předsedati bude — jak jsme již ozná- míli — vrch. rada p. Stolla, funkce votantů při padne radům pp. Boubelíkovi a Chlume ckému, náhradnická radovi p. Buttovi. Zapiso- vateli ustanoveni byli právní praktikanti pp. Zele- ný a Samek. Líčení potrvá bezpochyby 14 dní. K afféře „nové Omladiny“. V době reskriptových schůzí a sice po schůzi, konané na „Slovanech“ při- spěchala „Bohemia“ s „kaprem“, obloženým obvyklou už u ní přísadou „majonézy“. Vykládalať svému čte- nářstvu s tváří nevýslovně vážnou o nové „Omladině“ široce rozvětvené a organisovaně, která prý — zkrátka o hnutí téhož druhu, jakým bylo ono z tříadevadesá- tého roku. Kapr onen měl však zvláštní osud. Sen- sačního rázu byl, čtenářstvu „Bohemie“ chutnal, je- nom že nalezli se lidé, kterým už tehda zaváněl čoudem přepečené — kachny. „Bohemia“ totiž se svým tendenčním objevem, kombinovaným ze zprávy policejní, nehorázně se blamovala. Věc měla se dle pravdy takto: Po schůzi na „Slovanech“ zatčení byl tři mladíci: Bašta, Vacek a Francouz a protože u nich nalezeno několik hektografovaných lístků, zavedeno s nimi u trestního soudu pražského vyšetřování pro zločin velezrády, urážky panovníka a členů císař- ského domu, jakož pro zločin rušení veřejného po- koje a řádu. A výsledkem vyšetřování — které vedl adjunkt zemského soudu p. dr. Švorčík — bylo, že — jak se nám právě sděluje — byla těchto dnů Baštovi a Francouzovi doručena obža- loba pro zločiny dle § 63 a 64 (urážka panovníka členů císařského rodu) a že ve vazbě ponechán je- dině Bašta. 16letí Francouz a Vacek propuštěni n svobodu. Široce rozvětvená „Omladina“ zůstala tedy pouze — ve fantasii ctihodně „Bohemie“. Habeat sibií
Stoll Boubelík Butt Samek Sen Bašta Vacek Francouz doktor Švorčík Chlum Slovan Bohemia
7 article
Ze soudu sborového. Deírandace v Občanské záložně smečenské. Líčení den druhý. Včera dopoledne probírány byly jednotlivé pří pady malversací dopodrobna. Dle posudku znalce pana Dandy „vypůjčil“ si Sudlic jenom na cedulky neméně než 40.420 korun, Lukáš 1760 kor., Stránský 3940 kor. Oba obžalovaní k tomu podo- týkají, že Sudlic žádostem o podobné půjčky ochotně bez námitek vyhovoval. Také eskont směnečný stal se členům trojlistku výdatným zdrojem příjmů. Vy- brali sice od Zemské hanky příslušné obnosy, ale v denníku vykazovali sumy mnohem menší — aby nepoznalo se, že dilference zatím vklouzla do beze- dných jejich kapes. Mezi spoustou čtených listin a protokolů nalézal se jeden dokument pozoruhodnější: četnické ozná- meni, jímž soudu hlášeno, že život vzal sobě Sudlie. sebevražedný pokus, že provedl Stránský a že by bylo záhodno, vzíti do vazby tu ke Lukáše, aby neučinil totéž. Smutné to do- zvuky „slávy“, kterou provolali jednou Sudlicovi na- dšení členové výboru, když se své remunerace velkomyslně vzdal. U Stránského má záložna doposud ještě smě- nečnou pohledávku 4320 korun Krátce po 10. hodině dopolední po vyčerpání prů vodního materiálu došlo již k plaidoyerům. Veřejný žalobce, nám. st. z. p. dr. Sandmann dovozoval na základě zjištěných dat a posudku znale- ckého, jenž tentokráte vyžadoval práce nad obyčej úmorně, vinu obžalovaných, zlých démonů to v osu- dech smečenské záložny, kterou na štěstí — dík nad- lidské námaze kruhů povolaných a obětavosti člen- stva — bylo přece lze zachrániti a zabezpečiti jí lepší bohdá existenci pro budoucnost. Lukáš a Stránský těžce zklamali důvěru jim věnovanou — nechť stihne je přísný, ale spravedlivý a zasloužený trest.
Danda Lukáš Stránský doktor Sandmann
8 article
Obhájce obžalovaných p. dr. Nejedlý omlouval svého klienta slepou důvěrou k osobnosti Sudlicově. který ve Smečně i v okolí požíval vážnosti a vlivu tak mocného, že nebylo Lukášovi snad ani možno. aby svodům jeho odporoval. Řečník poukazoval ze- jmena na okolnost, že obžalovaní hned, jak schodek první byl zjištěn, upsali náhradu a protože tato byla dotýčnými členy výboru přijata, že nelze posuzovati jednání Lukáše i Stránského se stanoviska trestního zákona. V tomže smyslu vyzněla také řeč obhájce Strán- ského, p. dra. Zítka. O 1. hodině odpolední prohlásil předseda pan rada Devorecký rozsudek, jímž Lukáš i Strán- uznáni vinnými ze zločinu zpronevěry v všecn žalovaných případech a kterým vyměřen: Lu- kášovi šestnáctiměsíční, Stránskému osmnácti- měsíční těžký žalář, zostřený každého druhého měsíce postem. Soud uznal obžalované spolupachateli i v při- padech Sudlicovi za vinu příčítaných, uznav, že čle- nům výboru, kteří při smírném jednání s oběma funkcionáři netušili pravou výši skutečného schodku, šlo o to pouze, aby zajistili sobě na jmění jejich aspoň částečnou náhradu schodku před dalšími even tuálními věřiteli. Dr. Nejedlý ohlásil stížnost zmateční i od- volání z tohoto rozsudku a veřejný žalobce dr. Sand- mann vyhradil sobě odvolání, pokud se týče výměry trestu.
doktor Nejedlá Sudlicův Lukáš Stránský Sand Smečno
9 article
Ze soudů cizích.
10 article
Hraběnka Kwilecká před perotou. Předevčíren dopoledne slyšena ještě jednou svědkyně Falkow ská, která před tím prohlásila, že až do poslední doby byl poměr obžalovaných manželů velice důvěrný Svědkyně opakovala znova tuto svoji výpověď, do davši, že údaje její založeny jsou na zápiskách, kter si byla druhdy činila, aby nezapomněla na ty či ony důležité momenty. Potom vyslýchán kriminální komisař šl. Tre skow, který na dotaz, neprováděl-li někdo v soudní budově náflak na svědky, udal, že prý — dle zprávy několika úřadníků polštiny znalých, kteří po budov byli rozestaveni — nedaleko pokladny dva muži byl zadrženi proto, že polsky volali na některé svědky aby nebyli tak hloupi a nesvědčili a jeli raději domů Jména oněch dvou osob byla prý zjištěna. Porodní bába Kubovicová, jež ošetřovala hraběnku před 24 léty, prohlásila, že se porod tehda odbyl zcela hladce a že hraběnka vůbec jevila odpon a nechuť vůči jakékoli lékařské prohlídce Další svědkyně slečna Wardewská, byla sedm neděl bonou na zámku wroblewském. Dle jejího svě dectví hlavní průvodní svědkyně Hedvika Andru szewská neměla na zámku ustláno na růžích.
Kwilecká Wardewská Andr
11 article
Hraběnka vytýkala jí přečasto lhářství, naslouchán u dveří a mlsnost a týrala prý ji také tělesně proto, že nechtěla podepsat papíry, které jí byly předloženy Svědkyně prý kdysi za rozhovoru hraběnčina s jednou komtessou zaslechla stížnost dívčiny, že chlapci ve všem se dává přednost před ní. A tu prý hraběnka se vyjádřila: „Já ho musím přece uznávat!“ Úřadník státního zastupitelství, který vedl vy- šetřování proti obžalovaným, udal, že úkol tento na- rážel na nesčetné obtíže, protože prý podřízený perso- nál hraběcích manželů byl svým zaměstnavatelům oddán měrou až neuvěřitelnou. Tak na př. prý bába Ossowská trvala houževnatě na tom, že při civilním procesu v Poznani, kde běželo o uznání legitimity novorozeněte, přísahala dle svého vědomí a svědomí Hraběte Kwileckého prý svědek už před tím několi kráte upozornil, že se pouští do nebezpečné hry V srpnu pak že nezbylo, než hraběte dáli za lknout.
Ossowská Poznaň
12 article
Vyslýcháni polom svědci vývodní, z nichž zejmena hraběnka Oninská udala, že při své ná- vštěvě u hraběnky z jejího stavu bezpečně soudila že běží o porod. Kromě toho všimla si též ná padně podobnosti novorozeného chla- pečka s ostatními členy hraběcí rodiny Slečna Mozkiewiczova z Poznaně prohlá- sila, že slečna Wardewská (viz z předu jeji výpověd. Pozn. red.) vyjadřovala se velice nepříznivě a pomstychtivě o manželích Kwileckých a trvá na tom, přese vše popírání zmíněné svědkyně. Setník ryt. Ziegler. jenž měl dvě děti s Cecilii Parskou, provdanou teď Mayerovou, odpovídá na dotaz předsedův, je-li olcem také chlapečka, narozeného r 1895: Protože měl jsem známost s Parskou, nemohu toho popírati. Předseda: Viděl jste toho hošíka? Svě- dek: Neviděl. Matka jeho řekla mně, že ho dala na vy- chování k jedné bezdětné rodině. Já k tomu svolila Parská nežádala na mně pak ani krejcaru. Od té doby jsem se s ní vůbec neslýkal Veřejný žalobce sděluje, že paní Mayerové právě včera narodil se hošík. Jak bude lze ji k soudu dopraviti, že se tak stane, do 6. listopadu však nikoli. Sensačním dojmem působilo, když později byl uveden do síně mladý hrabě se synkem paní Mayero- vé, o rok mladším. Porotci je obklopili a bedlivě si je prohlíželi. Jedněm zdálo se, že jsou si podobni, jiní tvrdili zas, že hošík starší je spíše podoben obžalo- vané hraběnce. Setník Ziegler prohlásil, že nemůže se ani v tom ani v onom směru prohlásiti, protože neviděl dětí až doposud.
Oninská Mozkiewiczův Wardewská Ziegler Parska Mayerův Mayer Mayero Poznaň
13 article Sokolský věstník.
Sokolský věstník. Ze »Sokola« v Praze—VII. Jednota navštíví dne 1. listopadu hrob zakladatelů Sokolstva na břbitově olšanském. Schůze bratří a sester ženského odboru o 1/29. hod. dopol. u pošty v Bělského třídě. Oblek občanský. — Dne 7. listopadu pořádá slavnostní večer k uctění památky br. Jindřicha Fügnera ve dvoraně »Na kovárně«. O oslavenci promluví br. dr. Jos. Scheiner, starosta »Sokola« pražského. Účin- kuje br. pěvecký kroužek jednoty. Vstup každému volný. Začátek o 8. hod. več.
Fügner doktor Jos Scheiner Praha Olšanský Sokol
14 article Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický. * Zkrácení pracovní doby v obchodech koloniál- ních. Obchodníci pražští se zbožím koloniálním na Václavském náměstí sjednotili se k podnětu Nového obchodního gremia, že budou zavírati své závody již o 9. hod. večerní, aby pracovní dobu vlastní akcí pro svůj personál zkrátili. Představenstvo gremiální vzalo s povděkem na vědomí toto usnesení a žádá znova i ostatní své pány členy z oboru koloniálního, aby k příkladu tomuto se všichní brzo připojili. * Nedělní práce v obchodech. V zimních mě- sících dovolena jest v Praze nedělní práce pouze do 11. hod. dopol. a obchodnictvo, zastoupené v Novém obchodním gremiu, žádá obecenstvo zvláště z ven- kova, aby nákup svůj dle toho zařídilo, ježto dochází opětně k nemilým a nesprávným výtkám obecenstva vůči obchodníkům, kteří řádně závody své zavírají aby nevydávali se pokutování živnostenského úřadu. Proto upozorňují obecenstvo, že nelze jim o 11. hod. dopolední již zboží žádané prodati.
Václavský náměstí Praha
15 article
* Stesky pražských fiakristů. Včera o 7. hodině večerní konala se v hostinci „U tří kosů“ v Křemen- cové ulici schůze liakristů pražských, na níž předne- sena celá řada stesků a stížností na různé nepřístoj nosti, jimiž trpí stav fiakristický. Zejmena stěžováno si na majitele hotelů, kteří vydržují si 3—4 povozya kteří v jednotlivých případech — jak se to stalo ne- dávno — nechávají vůz státi na ulici a tak přebírají obchod fiakristům, ačkoliv k tomu docela nic nejsou oprávněni, jelikož povozy mají míti jen ke své po- třebě a z té příčiny také žádných daní z nich neplatí
Steska Křemen
16 article
Dále stěžováno si na venkovské povozy, jež jezdí za noci Prahou bez luceren, ačkoliv ve všech vělších městech existuje policejní předpis, dle něhož mají míti povozy v noci jezdící bez rozdílu lucerny. Při tom stě- žováno si též na nákladní vozy, které jezdí ulicemi zakázanými, ačkoliv tyto vyhraženy jsou výhradně jen pro povozy lehké. Fiakristé ohražují se dále proti užívání tak zv. „gumáků“ a sice v zájmu obecen- stva, ježto toto, zvláště za deštivého počasí, tím velice trpí, postříkáno jsouc i z větší vzdálenosti bláten. zvláště když některé ulice mají ještě středověkou dlaz- bu. (Při tě příležitosti poukazuje pan Burian na cha- trnou dlažbu Nerudovy ulice na Malé straně, kter je v tak mizerném stavu, že se tam snadno neštěstí může přihoditi.) Kromě toho stěžováno si na rychlou jízdu automobilů, jež se jim beze všeho trpí, kdežto naproti tomu fiakrista za rychlou jízdu bývá bez ohledu pokutován. Také pohřební ústavy, ačkoliv mají povo- lení jen k držení povozů umrlčích, poškozují živnost fiakristskou tím, že vydržují si několik povozů kromě toho také pro smuteční hosty, ačkoliv k tomu nejsou vůbec oprávněni, ježto neplatí z nich vůbec žádných daní. Vzhledem k velikým daním pak vy- žadují fiakristé také více ohledů se strany dozorčích orgánů, které různými chikanami fiakristům živnost jen stěžují. V tom ohledu přejí si fiakristé konečné upravení jízdného řádu, který je zastaralý a vůbec ani se nedodržuje. Dále přejí si fiakristé znovuzřízení týdenních trhů na seno na Havlíčkově náměstí, ježte jsou od obchodníků se senem neklesťansky vykořisto- váni. Debaty, jež byla místy dosti pohnulá, zúčastnil se vývody tuto naznačenými pp.: starosta společen- stva p. Danda, Frant. Vondráček, Josef Vondráček.
Burian Danda František Vondráček Praha Havlíčkův náměstí
17 article
Bayer, Burian, Herman a Kraus. Usneseno jedno- hlasně zasaditi se u příslušných instancí o to, aby ve- škery nepřístojnosti a nezákonitosti byly v brzku odstraněny, nemá-li živnost fiakristská úplně býti při- vedena na mizinu. Schůzi na to starosta společenstv po 11. hod. noční ukončil. * Ústřední jednota pekařů v Čechách, na Mo- ravě a ve Slezsku konala ve čtvrtek odpoledne v re- staurantu Choděrově valnou hromadu. Zúčastnili se jí: živnostenský instruktor p. dr. Polák, komisai p. Burda, předseda svazu německých pekařů sever- ních Čech p. Vogt z Jablonce n. N., dále zástupci z Roudnice, Berouna, Nymburka, Olomouce, Brna, Labské Týnice, Buštěhradu, Kutné Hory a z Mladé Boleslavi. Výroční zprávy byly schváleny. Zástup- cům živnostenského inspektorátu pp. dru. Polákovi a Burdovi vysloveny díky za hájení stavu. Na to vykonány volby. Předsedou zvolen opěť p. Ant. Jungmann z Libně, místopředsedou p. Edmund Juřt- ček z Brna, do výboru (z Prahy a okolí) pp. V. Balvín, F. Bouše, A. Cakl, J. Dejmek, J. Holub, J Hrabánek, J. Hruška, Fr. Hulík, V. Kolátor, J. Ko vářík, J. Lacina, Fr. Oplt, Fr. Pavlát a Boh. Svo boda; z venkova pp.: Fr. Babůněk z Jihlavy, J. Cik- hart z Tábora, Fr. Frisch z Plzně, J. Hampl z Par dubic, J. Jansa z Roudnice, Fr. Kratochví! z Chru- dimi, Fr. Lukeš z Kolína, E. Novák z Příbrami,J Novák z Berouna, V. Perný z Ml. Boleslavi, A. Po- korný z Česk. Budějovic, V. Pospíšil z Kutné Hory.
Bayer Burian Herman Kraus Choděrův Polák Burda Vogt Jungmann Edmund Juřt V Balvín F Bouše A Cakl J Dejmek Hrabánek J Hruška Hulík V Kolátor J ko J Lacina Oplt Pavlát Boh Babůněk Frisch J Hampl J Jansa Kratochev Chru Lukeš E Novák Novák V Pospíšil Čechy Slezsko Jablonec Roudnice Beroun Nymburk Olomouc Brno Labská Týnice Buštěhrad Kutná Hora Mladá Boleslav Libeň Praha Francie Jihlava Tábor Plzeň Kolín Příbram Boleslav Budějovice svaz německý pekař
18 article
G. Spurný z Prostějova a J. Vondřeje z Nového Mě- sta n. M. Náhradníky pp. V. Bouček, J. Dobiáš, Mertl, A. Řípa a J. Vodrážka (z Prahy a okolf), v Burian z Třeboně, V. Černohorský z Jičína, V. Ko- márek z Olomouce, V. Lapáček z Buštěhradu aa Votava z Nymburka * České odborové sdružení rukavičkářů v Praze a předměstí pořádá v sobotu dne 31. října veřejnou přednášku »Bitva na Bílé Hoře a její následky« ve spol. místnosti su Bonů« ve Pštrosově ulici. Před i po přednášce zapěje pěvecký odbor sdružení sbory Začátek o 8. hod. več. Hosté vítáni * Odborové sdružení mechaniků a optiků pro král. české v Praze má v neděli dne 1. listopadu v 10 hodin dopoledne řádnou valnou hromadu su Tesařů« (nároží Smetanovy a Pštrosovy ulice) O 9. hod. dopoledne jest členská schůze poradná. * Ze společenstva čalouníků v král. hlav. městě Praze a okolí. Od 1. listopadu t. r. úřaduje v záleži- tostech společenstva opětně starosta p. Jan Řehák (ve Štěpánské ulici č. 51 n.) denně mimo neděle svátky od 1. do 2. hod. odpol. stávky. * Z Bilbaa, 30. října. (C. B.) Noc minula beze vší zvláštní přihody. Jeví se nedostatek potravin. Slávkáři jsou pokojnější a proto doufá se, že dojde ke shodě. Dnes pokračuje se v poradách generála Zappina s podnikateli a stávkáři. Prší jen se leje. Vojsko, kromě jízdy, jež hlídkuje na ulicích, j odvoláno. * Z Nového Yorku, 30. října. (C. B) Na dnešek jest ohláševa stávka stavebních dělníků ve Spojenýchobcích. Zúčastní se jí na 10.000 dělníků; možná však, že zasáhne s dělníky jiných odborů 100.000 lídí. Účelem stávky je donutit novo yorské podnikatele staveb k uznání dělnické jednoly. Štávka postíhne největší města východně od St
G Spurná J Vondřej V Bouček J Dobiáš Mertl A Řípa J Vodrážka Burian V Černohorský V ko V Lapáček Votava Bono Smetanův Řehák Zappin Prostějov Praha Třeboň Jičín Olomouc Buštěhrad Nymburk Bílá hoře pštrosův ulice štěpánský ulice Bilbao Nový York Český odborový sdružený rukavičkář
19 title
Louisu
20 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry. ** Dne 8. a 15. listopadu hraje vídeňský klub »Crickela« v Praze. První den asi se »Slavif«. Tyž den pak slaví ve Vídní sňatek R. E. Wagner, známý brankář »Crickety«, se slečnou Marií Weisovou. ** Mezinárodní turnaj footbalových šestic po- řádá athletická sekce »Währinger Bicyele-Clubu« dne 8. listopadu. Vítězům stříbrné odznaky a čestnou cenu, druhým odznaky. Doba hry 2x10 minut. ** Proposice zápasů o »Challenge Cup«, o který se též »Slavie« pokusila, změněny zvláště v tom bodu, že pokál bude věčně putovní cenou. Na změnu tu ale nechce přistoupiti obhájce pokálu W. A. C. jelíkož cenu nechce zpět vydati, tedy bude z toho soudní proces.
R E Wagner Cricket Weisův Crickel Praha Vídeň vídeňský klub Währinger Bicyeleklub Challenge Cup Slavia
21 title
Věstník spolkový.
22 article Zábavy.
Zábavy. Ústřední spolek českých profe ssor v Praze pořádá ve středu dne 4. listopadu t.r v malém sále Měšťanské besedy pražské přátelský večer. Na programu jsou deklamace, zpěvy a ko- mické výstupy za lask. spoluúčinkování sl. kroužku pražského Hlaholu, komika p. J. Wanderera, technik p. J. Havelky a j. Začátek o 1/28. hod. Páni členové. jich dámy a hosté mají vstup volný. Ochotnická divadla. Divadelní ochotnická jednola »Tyl- v Rychnově n. Kn. sehraje v neděli dne 1. listo- padu o 1/28. hod več. v Pelclově divadle ve prospěch pořízení nových dekorací: »Loupežníci«, tragedii Fr Schillera, v překladu J. J. Kollára. — V Dusíkově divadle v Čáslavi sehraje se v neděli dne 1. listopadu v 7 hod. več. »Černé duše«, drama od Lad. Stroupežnického. Předprodej vstupenek u p.J Procházky, fotografa v Čáslavi. Po divadle v Čte- nářské besedě koncert. — V městském divadle v Ml. Boleslavi sehraje div. spolek »Kolár« ve prospěch spolku paní a dívek »na polévky chude školní mládeži« v neděli dne 1. listopadu v 7 hod. več. Fr. Ad. Šuberta »Drama čtyř chudých stěn«. — Dramatický odbor »Sokola« jaroměř- ského »Vrchlický« sehraje v neděli dne 1. listo- padu o 1/28. hod. več. v Sokolském domě »Její pastor kyňa«, drama od Gabriely Preisové. — Spolek divadelních ochotníků v Sezemicích pořádá v neděli dne 1. listopadu v 7 hod. več. v ho- stínci »U Beránka« v Sezemicích divadelní předsta- vení: »Slavomam«, drama od Karla Pippicha.
J Wanderer J Havelka Tyl Schiller Kollár Stroupežnický Procházka Kolár František Ada Šubert Vrchlický Preis Pippich Praha Rychnov můj Čáslav Boleslav Sezemice Hlahol ochotnický divadlo Pelclův divadlo Dusíkův divadlo spolek paní a dívka Sokol sokolský dům Drama čtyři chudá stěna
23 title
Balkán.
Balkán
24 article Projekty reform a položeni v Makedonii.
Projekty reform a položeni v Makedonii. Dop. „N. I. Z Cařihradu, 25. října. V Cařihradě se nemluví o ničem jiném, leč o tom, že velmoe nemohou se dohodnouti o společném návrhu makedonských reform. Zvláště se vyznačuje Anglie. Ačkoli z Londýna velmi často dokazovali že Anglie ráda bude ve všem podporovati každý návrh Ruska a Rakouska na reformy, přece ve skutečnosti Anglie vede v té příčině svou vlastní akci. Anglický projekt reform docela se liši od rusko-rakouského. Hlevní jeho body jsou: 1. Generálgubernátorem evropských vila jetů bude jmenován křesťan. Nebude-li to možno. nechť si jím bude Turek, ale jemu buďte dáni k ruce dva křesťanští náměstkové, kteří by ne- byli tureckými poddanými. 2. Každému tureckému pluku v evropskýeh vilajetech budiž přiděleno 6 cizích důstojníků. kteří budou nejen instruktory, nýbrž i dozore nad pořádkem v pluku; tím se zabrání ohav nostem tureckého vojska. 3. Turecké žandarmerii evropských vila jetů buďtež dáni většinou cizinci za důstojníky 4. Všichni turečtí důstojníci, kterým je do- kázáno, že měli účastí v makedonských a staro srbských zvěrstvech, buďte odtud posláni do Ostatní body anglického projektu týkají se reformy obecní, Berní, zlepšení zemědělství soudnictví, vzdělanosti atd. Odpověď rusko-rakouské diplomacie na tente projekt byla nejasná a neurčitá, ačkoli krátká - že „tyto anglické názory na makedonské re- formy shodují se v celku s návrhem rusko-ra- kouským. Ale shoda mezi projekty není valná. Že se Anglie v otázce reform takto chová. vysvětluje se následovně. Anglii urazilo, že ne- byla přizvána k vypracování plánu reform.
Dop Turek Berný Makedonie Cařihrad Anglie Londýn Rusko Rakousko
25 article
Zvyklá, aby byla brána na potaz ve všech vě- cech, týkajících se Turecka, Anglie změnila své zdrželivé chování k rusko-rakouskému návrhu zdvihla se, aby jej zmařila. Návrh anglický je Turecku ještě nepříznivější, než rusko-rakouský. ale za to je příznivější Makedoncům, přímo ře- čeno Bulharům. Že žádá přísný evropský dozor nad prováděním i plněním reform, má příčinu v tom, že Anglie zná Turecko a ví, že ono samo bez donucení, žádných reform neprovede. Co bude dále, o tom se mnoho hádá, ale málo ví. Jisto je pouze to, že Turci i sám sultán zuby nehty se protiví cizímu dozoru nad re- formami. Nové třenice mezi Srby a Bulhary v Make denii velmi jsou Turkům vítány. Turci se již báli, že Bulhaři a Srbové se sjednotí, a hle! bul- harský komitét už zase Srby vraždí a tím jim nemožným činí, aby šli svorně s Bulhary. V bi- tolském vílajetě komitét zavraždil ředitele srb- ské školy v Jablanici Mitra Novoviče a ředitele srbské školy v Kruší Dimka Mihajloviče. Prvého zavraždil vůdce povstalecké čety Done Donkov zastřeliv jej uprostřed vsi. Týž Donkov za- vraždil minulý měsíc ujee téhož Novoviče, váže- ného Srba, a dva jehe syny. Tedy za měsícv jediné vsi 4 Srbové zavražděni, a kým? Svým bratry Bulhary! Turci se ovšem radují z prolévání bratrsko krve, jež musí energicky odsouditi všechen slo- vanský a zvláště ruský tisk, aby se Bulharům ko nečně rozjasnilo, to že není „kulturné závo- dění“, jež ostatním národnostem slibují v samo správné Makedonii, a že zločin zůstává zločinem nechť se zločinec hradí jakoukoli záminkou. Dojčin.
Makedonec Bulhar Srba Turek Dimek Mihajlovič Turecko Anglie Turec Jablanica Makedonie
26 title
Asie.
27 article
Sultánova politika. Sultán z vlastního počinu zamitl návrhi ru- ský a rakouský na reformy v Makedonii. Mini- sterská rada ovšem také prohlásila, že návrh rusko-rakouský přijmouti nelze. Po tomto od- mítnutí Turecko samo se postaví na půdu berlín ské smlouvy a oznámi podepsavším velmocem že nemá horlivějšího přání, než prověsti re- formy, berlínskou smluvou předepsané a vy žaduje si kontrolu všech podepsavších velmoci. Kontroly dvou, Ruska a Rakouska, je mu málo. Při tě nápadné ochotě Turocko počítá na to, že velmoci se nedohodnou a ono že bude míti vol- nou ruku. V tom bude míti bezpochyby pravdu neboť neshody mezi velmocemi už nyní začí nají. Vyslancům ruskému a rakouskému ostatní jejich kollegové trpce vyčítají, že jednali sami bez potazu s nimi, podávajíce Portě notu svých Reformu žandarmerie Turecko chce vzít do rukou na prvém místě a velitelem jejím jme- novati evropského generála. Z kterého státu a národu tento generál bude vybrán, není ne- snadno uhodnouti. Jeť příliš dobře známo, jakou úlohu hrají Němci od dvacíti pěti let v turecké armádě. Když byli provedli reorganisaci turecké armády, chopí se nyní reorganisace turecké žan darmerie. Tím bude Německu dána možnost hluboko zasáhnouti do vnitřních záležitostí říše osmanské.
Němec Makedonie Min Turecko Rusko Rakousko Německo
28 article
Kdyby Turecko rychle a energicky sam provedlo reformy, bylo by ovšem nejlepší a pro týrané, ode všech opuštěné Makedonce nejvýhod nější, neboť je-li jim nyní zle, bude jim deset krát hůře, až se stanou jablkem sporu mez evropskými velmocemi. Ale bohužel na to také naděje není, že by Turecko samo své evropské provincie zreformovalo. To dokazuje, že řáděn tureckého vojska neustává. Turecké vojsko právě nyní mělo by se chovati mírně a vykáz- něně, aby křesťané mohli nabyti důvěry, že jim bude uleveno, upustí-li od povstání. Bohuželv chování tureckého vojska nic se nemění. Docházejí zprávy, že v Omoranech pod Ve- lesem turečtí vojáci zavraždili nejzámožnějšího a nejlepšího občana Janeta Martinoviče, Srba. Před tím arci jeho dům vydrancovali. Na učitele Radosavijeviče učinili attentát, ale na štěsti mu neubližili. Juzbaša (setník) nutí jmenovaného učitele a sedláky, aby dosvědčili, že Janeta za- vraždili komiti. V Martoleích pod Velesem vojáci vyplenil dům, hospodáře odvlekli do Velesu a ženu jeho. když jim cestu zastupovala, ranili z pušky. Prohlídky domů, jichž účelem je pátrati po zbraních, dějí se všude dům od domu. Př tom vojsko nejen krade a loupí, nýbrž i po svém starém obyčeji násilí činí ženám i dívkám.
Makedonec Janeta Martinovič Srba Janeta Turecko Veles Radosavijevič Juzbaša
30 article
Telegramy. R. Ze Sofie, 30. října. Delegáti makedonské organisace odmítají přijetí posledních reform poněvadž nezahrnují i amnestie a poněvadž prý jimi poměry se nezlepší. Odpor platí zvláště Hilmi pašovi i tomu, že Srbové a jiné národnost byli v reformní komisi postaveni Bulharům n roveň. Mimo to žádají Bulhaři dosazení křesťan- ského guvernéra. Z Cařihradu, 30. řijna. (C.-B.) Turei ubezpečují, že demobilisace neustává, avšak z venkova oznamují, že tam chystají zimní baráky pro mobilisaci vojska. O reformních požadaveích není dosud žádného projevu. Dnes rokovalo se nich v mimořádné ministerské radě. Z Bělehradu, 30. října. (C.-B.) Dnes na- posled vydaná »Ustavna Srbija«, pojednávajíe o rusko-rakouské reformní notě, praví, že nota ta jeví známky, že okkupace není vylou čena. Poněvadž zájmy Ruska a Rakousko- Uherska na Balkáně jsou přímo protichůdny jest zřejmo, že při vyjednávání obou státův o notě musilo se upřímnosti nedostávati. Cho- vání se Anglie a Italie, visbadenská schůzka císařův a návštěva Lamzdorfa v Paříži ukazují k tomu, že také tato nota sdíleti bude osud předchůdkyň svých. Otázka nová, jež tak vznikne, jest vlastně nyní již otevřena. Z Petrohradu, 30. října. (C.-B.) Ke sdě- lení, že Porta energicky vystoupí proti prvním třem odstavcům rakousko-ruské noty, poněvadž v nich vídí vměšování se do vnitřních zále- žitostí svých, píší »Birž. Vědomosti« Záležitosti balkánských vilajetů za své vlastní pokládati a dle vlastního názoru o nich opa tření činiti — to Turecko dávno již nemůže Vnitřní záležitosti dávno už se staly zahranič ními. Ton rakousko ruské něty nasvědčuje, ž Porta dá na konec odpověď, jak ji velmoci očekávají.
Hilmi paša Srba Bulhar Port Sofie Cařihrad Bělehrad Rusko RakouskoUhersko Balkán Anglie Paříž Petrohrad Turecko Ustavna Srbija
31 article Zemské sněmy.
Zemské sněmy. Sněm markrabství moravského. (Zvláštní telf. zpr. »Národních Listů«.) (I. zasedání schůze 29.) V Brně, 30. října. Mistodržitel hr. Zierotin odpověděl na Při krylův dotaz po rozdělení lékařské komory morav ské v českou a německou sekci, že osnova jejího příštího jednacího řádu není dosud schválena a proto žádost za rozdělení komory nebyla podánaa místodržitel nemohl proto ničeho učinít, aby vyhověl požadavku komory. Ostatně má jen vrchní dozor na lékařskou komoru, avšak nemá přímého vlivu na její usnesení. Až dojde, bude žádost předložena ministerstvua pokud jedná se změnou o odvrácení národních třenie místodržitel bude ji všemožně podporovati. Pilnost návrhu posl. Šíleného na změnu obe ního řádu po jeho odůvodnění propadla. Po Primavesově referátu usnešena stavba II ústavu pro choromyslné v Kroměříži a do rozpočtu vloženo na ni zatím 919.711 K. Příští schůze bude z ejtra.
Zierotin Primavesův Brno Kroměříž usnešen stavba II ústav pro choromyslný
32 article
Z Vídně, 30. října.
Vídeň
33 article
Slezský sněm byl včera večer u zavřen V dolnorakouském sněmě poslanec dr Lueger podal pilný návrb, v němž protestuje prot včerejšímu usnesení professorského sboru lékařsk fakulty vídeňské a navrhuje, by sněm odmíti one smělé prohlášení. Maršálek žádá se, aby zakroči u ministerstva vyučování a toto poučilo professorský sbor o právech a povinnostech zemského sněmu Sněm nemusí se dáti poučovati od professorů. Prot vivisekci na lidech sluší protestovati a proto dopo- ručuje pilnost svého návrhu. Tato přijata a přešlo se k rokování věcnému. Poslanec Schneider, narážeje na svůj dotaz po očkování příjice a pod., tvrdí, že sněm má právo zamezili zneužívání nemocnic, jež země vydržuje. Podobně vyslovil se poslanec dr. Pattai, pro hlašuje, že sněm má právo dáti podnět, aby zneuží vání vivisekce bylo zákonem zamezeno. Proti lékař skému stavu není žádně předpojatosti. Poslanec Steiner konstatuje sněmovní kom petenci v téte záležitosti, oznamuje, že dostal projevy souhlasu též prý od zahraničných professorů se vzá- cnými pokyny stran vivisekce. Dověděl se ještěo různých jiných zlořádech a bude prý je bezohledně udávat, vyšetřovat a stíhat. Po doslovu navrhovatele dra. Luegra, jenž prohlašoval za povinnost chránit nemocné před zlo- činnými experimenty a doplnil svůj návrh v tom směru, aby všecky návrhy a dotazy i debata o této záležitosti byly hromadně rozmnoženy a rozdány obyvatelstvu, pilný Luegrův návrh i jeho dodatek byly přijaty. Bez debaty přijata předloha o usnesení obecní rady stran pense vídeňského starosty a zaopatření jeho vdovy a sirotků.
Lueger Prot Schneider doktor Pattai Steiner Luegr obecní rada
34 article Příští schůze bude v úte rý.
Příští schůze bude v úte rý. V haličském sněmě posl. Tarnowkia spol. dotazovali se vládního zástupce po stanislavov- ských nepokojích. Politický výbor štyrského sněmu učinil ná- vrh ohledně hospodářského poměru k Uhrám, v němž vláda vyzývá se pro případ rozluky s Uhrami posta- rati se o autonomní celní tarií a příslušná opatření,
Uhry
35 article Uherská krise.
Uherská krise. ch. Z Pešti, 30. října. Jednomyslné usne- šení vládní strany vzbudilo v ni veliký jásot. Když president bar. Podmaniczky prohlásil, že vojenský program, pozměněný podle návrhů hr. Tiszy, nenarazil na odpor a že jest jednomyslně přijat, ozval se hlučný potlesk a hr. Tiszovi bylo bouřlivě gratulováno k jeho prvnímu úspěchu. Hr. Tisza děkoval po skončené schůzi ještě pohnutými slovy všem členům za podporu a zvláště pak Szellovi, Andrássovi a Apponyovi. Chování se hr. Apponye, zvláště pak jeho rozhodnutí, že zůstane ve vládní straně, poněkud znepokojilo opposici v prvé chvíli. Jakkoliv členové opposice dosud prohlašovali, že jest jim lhostejno, zdali skupina hr. Apponye zůstane ve většině čili nic, přece na druhé straně opposice nemohla zatajiti zklamání nad odhodláním hr. Apponye, obávajíe se, že tento po svém dnešním prvém skutku vykoná druhý, že totiž bude přísně prováděti jednací řád.
Tisz Tisza Appony Pešť Hradec Tisza
36 article
Ve vládním táboře očekává se, že hrabě Apponyi užije svého vlivu na vůdce opposice v ten rozum, aby vzali za vděk vymoženými ústupky. V opposičních řadách však jest pořád smýšlení válečně a prohlašuje se tam. že nyní více nežli dříve jest příčina k obstrukci, protože program Tiszův veškerý pozdější bo o samostatnost Uherska činí nemožným Přes to vyslovuje se mínění, že doba bez- vládnosti pro Uhersko minula a že podaří se zjednati nějaký modus vivendi s opposicl. Z Pešti, 30. října. (C.-B.) Destinovaný ministerský předseda hr. Štěpán Tisza před- loží prý císaři v zejtřejší audienci návrh n obsazení jednotlivých odborů. Možná že jmeno- vání nového ministerstva bude uveřejněno neděli. Přiští úterý noví ministři složí přísahu ve Vídni. Konference strany, v níž členové vlády představí se, odbude se nejspíš ve středu, načež ve čtvrtek bude schůze poslanecké sně- movny, do níž dostaví se poprvé nový kabinet.
Apponyi Tiszův Štěpán Tisza Uhersko Pešť Vídeň
37 article
Nový uherský kabinet. Členové nového ministerstva složí v úterý císaři přísahu, večer téhož dne představí se liberálním klubu a ve středu v poslanecké sně- movně. Odbor ministra a latere převezme zatím hr. Štěpán Tisz a. Koluje pověs t, že pro tot místo je vyhlédnut bar. Féjérvary. Konference liberální strany. Z Pešti, 30. října. (C.-B.) V konferenci liberální strany (podáváme zde některé doplňky ke zprávě v »Pol. zprávách domácích« již ob- sažené. Pozn. red.) promluvil nejprve posl. Jo- sipovič. Jmenem chorvatských poslanců pro- hlásil, že přijímají zprávu 9členného výboru s Tiszovými změnami a žádal ohledně chorvat- ských práv zřetel a stanovení určitých momentů v odst. 6. vojenského programu, jež jmenují se tu jen zběžné.
Štěpán Tisza Pol Tiszový Pešť
38 article
Hr. Apponyi označuje své stanovisko v otázce vojenské, že v příčině odznakův armádě a v přičině vojenského trestního řízení a vojenského školství nechce sice jíti ani o krok dále, že však si přál jiné formulování. V příčině vojenských škol hr. Apponyi doka- zoval, že ustanovení srovnávají se s resolucí, kterou navrhl v roce 1889. Za pravidelných ústavních poměrů musily by ovšem býti usku- tečněny ty ideje, které on vykládal. (Tak jestl) Řečník schválil program devítičlenného výboru a nechce k tomu přispívali, aby veliká idea jeho snah, zřízení uherského vojska, ztroskotala s v počálečním období. (Hlučná pochvala.) Hr. Apponyi pojednal pak zevrubněo jednotlivých částech programu. Posl. Ivanka prohlásil potom, že ještě než ministerstvo Tiszovo v poslanecké sněmovně se představí, ze strany vystoupí. Posl. Hieronymi na to dí, že osvojuje si program Tiszův úplně. Posl. Szentivanyi pokládá žádoucím, aby členové staré národní strany nyní nevystu- povali ze strany liberální, poněvadž i obstrukce chystá se již odzbrojiti. Vystoupením těchto členů obstrukce získala by jen nových sil.
Apponyi Posl Ivanka Hradec poslanecký sněmovna
39 article
Hr. Tisza odpověděl především na projev Apponyiův, že program nové vlády nebude ob- sahovati nic, co by činilo nemožným ji podpo- rovati. Nikdo nepojal by jeho úkol úplně, kdyby jeho politika byla kopii jiné. Nebude napodo- bovati ani jedné, ani druhé vlády. Prosí, aby poslanci byli přesvědčení, že sdílí zásady úmysly vlády Szellovy. Základem pro jeho pojí- mání jest však, že nikdo nesmí utrpěti bez- práví, a že nikdo nesmí doufati, že Tisza po- kusí se zneužiti moci. Tisza děkuje Apponyimu za jeho odhodlání přinésti svůj mravní význam na oltář obecného blaha. Toto odhodlání jen rozmnoží řečníkovu úctu k Apponyiovi. (Hlučná pochvala.)
Tisza Hradec Tisza Apponyi
40 article
Dle mého skromného názoru § 11. XII. zák. z r. 1867 rozhoduje tuto otázku, nebot bez velicí řeči nelze velet a bez služební řeči nelze ustanoviti vnitřní organisaci. Třeba ne- bylo o řeči zákonného ustanovení, jest dle po- vahy věcí v stanovení vnitřní organisace obsa- ženo také stanovení služební řeči. Proto ne- smíme jíti dále. Text zmíněného zákona posky- tuje k tomu právní základ. Tento svůj náhled mohu podepříti ještě dvěma důvody: Věc po- suzovali r. 1867 podobně ti, kdo zákon poří- dili i ti, kdo mu odporovali. Positivního pro- jevu uvésti nemohu, neboť o tom právu tehda nikdo nepochyboval. Proto nebylo třeba seo něm vyjadřovat. Nejsilnějším důvodem je, že první desítileti po vyrovnání z r. 1867 odpůrci společné armády netvrdíli, že v jazykové otázce. možno disponovat a že disposiční právo národa nebylo přenešeno na korunu. Obecným názorem bylo, že stanovení služební a velicí řeči spadá do ohoru práva panovníkova. Shoduje se to také s vnitřní povahou a obsahem zákono- dárské akce roku 1867. Část XII. zákona z roku 1867 o společných záležitostech je deklarativná a přeje si vytknouti nové právn normy pro vyřizování společných záležitostí.