Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

31. října 1903

4

Číslo 297

5 article

niční se nezabýval jakživ, takže zlomyslný vtip praví o něm, že pro hodnost ministra vnějších věcí vyhlédnut byl jen pro svou znalost řečí cizích a pro svůj společenský chic. V pravdě míní říditi as Giolitti zahraniční politiku sám v souhlase s králem a Tittoni bude jen prostým as vykonavatelem vůle jejich. Sněmy v Německu. Říšský sněm v Německu sestoupiti se má prosince, sněm pruský 12. ledna 1904. Proti zneužívání zbraní vojenskými představenými. Vilém II. vydal konečně nařízení, směřujíeí proti tomuto zneužívání. Dle výnosu tohoto nemají býti neúmyslné vrážení a p. opilými podřízenými do představených a podobné jich výstřelky pokládány ještě za násilnost; te prve kdyby osoba představeného byla skutečně ohrožena, smí tento použiti zbraně. Má se ale stříci toho, by uděloval opilým rozkazy a má tyto po případě dáti odstraniti jen vlastními jieh kamarády. Velitelé lodí a setnin mají toto ustanovení vždy po 4 měsících znovu důstojní kům i mužstvu předčítati.

Vilém II Německo

6 article

Nelidské chování vílězů. Burský generál Delarey a jeho choť neob- drželi až dosud ni nejmenší odškodné za své vypálené domy a zničené hospodářství. Bía Burů, zničených válkou, jest vůbec tím hroz- nější, jelikož anglická vláda z podpůrných fondů dosud téměř nic nevyplácí. Známá přítelkyně Burů miss Hobhonson uveřejňuje v »South Afriean News« zprávy. svědčící, že velikému počtu rodin burskýeh kyne přímo hlad. Mnozí statkáři burští, před válkou bohatí, žijí dnes z milosrdenství svých služebníků kaferských. Bezpočet rodin statkář- ských musily pobíti koně své, by živily se masem jejich. Nemoci při nedostatku takovém obyvatel stvo decimují. I generál Delarey žíti musís osmičlennou rodinou svou ve dvou malých po- kojících. Z náhrady rodinám, válkou ruinova- ným, jež ve smlouvě míru byla na 75 mill. franků stanovena, vláda anglická nevyplatila nikomu ještě ani groše. Anglické zprávy offi cialní o spokojenosti a loyalnosti burského oby- vatelstva jsou dle Hobhonsonovy úplně vylhány

Delarea Bur South Afriean News

7 article

Delcassé a Lamzdorí. * Porady mezi ruským ministrem vnějších záležitostí Lamzdorfem a jeho francouzským kollegou Delcassém v Paříži denně pokračují, jen zřídka jsouce vystřídány zábavami a výlety. Jsou přirozeně přisně důvěrné a také projevo zajímavých dnes o nich není. Ni v tisku, mimo leda šablonovité obvyklé úvahy bez jedinkého zrnka positivního. Zřejmo ovšem jest, že týkati se budou zvláště tři nejaktuálnějších otázek doby nynější, jak již včera jsme byli naznačili otázky makedonské, mandžurské a marocké Tato tři M znepokojují dnes především mysli diplomatův, nad tož diplomatův o mír tak úzkostlivých, jakými jsou státníci rušti. Fran couzský tisk doplňuje tyto předměty porady další ještě kombinaeí. Pařížské »Patrie« sdělují totiž z Vídně,ž učiněn byl tam za pobytu carova pokus, obnovit někdejší »svatou allianci« za účasti tří eísařů ny nějších. Pokus zůstal bez výsledku. Car přál si by Francie zvěděla o tom, jakož také o tom že pokus ten nijak neoslabil allianci franko-ru- skou. Úkol, zpraviti vládu francouzskou o tom. převzal prý hr. Lamzdorf na své cestě do Paříže.

Fran Paříž Vídeň Francie Patria

8 article

Jest přirozeno, že také anglické pikle na per ském zálivu, na nichž nejen Rusko, nýbrž také Francie svými starými zájmy v Syrii jest anga žována, budou předmětem pozornosti obou stát- nikův. Právě nyní z Kalkuty se telegrafuje, že místokrál indický lord Curzon zakázal zpravo- dajům novinářským doprovázeti jej na nastáva- jící jeho cestě do zálivu perského. Zákaz ten budí živou pozornost. Jaké plány na perském zálivu Anglie skrývá tak úzkostně i před vlast ním tiskem? A jak se jim ubrániti? Nepo chybně hledati budou oba zástupci dvojspolku odpověď i na tuto otázku. Snad konečně před mětem úvah jejich bude, třeba jen nepřímo i vojenská otázka ve Francii, kdež nynějš o sociální demokraty se opírající vláda Loube- tova brannou moc Francie přímo soustavně oslabuje. Pařížská »Patrie« zaznamenává, že letos odvedeno bylo k vojsku francouzskému opě mnohem méně nováčků, než loni a sice ná sledkem nových přikazův ministerstva vojenství, aby brán byl větší zřetel ke slabým a neduži- vým. Francouzská armáda oslabena neméně než o 15. Jest pochopitelno, že tato »vnitřníe otázka francouzská silně interesuje i vládu ru- skou, zvláště když rozvoj situace mezinárodn poukazuje stále více a více k eventualitě, kdy Rus musila by dle allianční smlouvy své appel lovati i na brannou moc spojence svého. Pokud se listopadové schůzky visbadenské týče, k níž jest setkání se Delcasséa s Lamz- dorfem beztoho jen úvodem, ohlašuje se dnes, že schůzky té zúčastní se také německý vysla- nec v Petrohradě hr. Alvensleben a ruský vyslanec v Berlíně hr. Osten-Sacken.

Curzon Loub Rus Osten Sacken Rusko Francie Sýrie Kalkuta Anglie Nepa Petrohrad Berlín Patria

9 article

»Voss. Ztg.« píše k této schůzce: »Př tomnost hr. Bülowa a hr. Lamzdorfa za schůzký obou státníků ve Visbadenu ukazuje k jejímu politickému rázu, bude ale ponechán nepochybně ruskému hostu, aby označil ony předměty, o nichž dlužno názory si vyměniti. Jiné listy německé zatím okázale vytýkají roz sáhlá opatření policejní, jež se k návštěvě carské ve Visbadenu chyslají, tak jakoby táž a neméně rozsáhlá opatření nekonala se též všude, kde- koliv se Vilém II. na neustálých poutích svých oetne. »Kreuzzeitungu« sděluje se z Pařiže, že za schůzky ruských a francouzských státník bude uvedena na přetřes také otázka středo- mořská v tom směru, by se alliance rusko- francouzské a sblížení franko-italského použilo k tomu, aby Středozemní moře pozbylo rázu »anglického moře« a aby opět zjednána tam byla rovnováha zájmům všech států tam zů častněných.

Voss Bülow Vilém II

10 article

Tajné úmluvy Německa? Novoyorské »Times« tvrdí v jedné z ber línských depeší svých, že mezi Anglií a Něme ckem uzavřena byla tajná smlouva v při- čině afrických držav obou zemí a že také s Ru- skem Německo shodlo se v otázce mandžurské. Dle berlínského »Local-Anzeigru« běží ale pouze o známou již před pěti lety uzavřenou dohodu anglo-německou v příčině získávání nových územ v Africe, zvláště vzhledem na možnost budoucího odstupu afrických osad portugalských. Jiné listy německé existenci obou úmluv něměckých vůbee popírají. Snadno ovšem dementovati existenei smluv státních, jelikož se obyčejně do poslední chvíle popírají. Císař Vilém II. po krk v bahně . .. Podle zpráv hanoverského »Courieru«, byl by Vilém II. tyto dny málem zahynul na honu v okolí Blindischenu. Hnal se na koni za skvost- ným jelenem, když tu zabředl s těžkým koněm svým do močálu. Chtěl se dostati pěšky na sucho, ale ocitl se na vrstvě suchého písku, do něhož propadl se až po krk. Družina císařova přikva- čila tu právě v čas, aby ho zachránila před smrt udušením. Po svém návratu do Berlína vyslal Vilém II. ihned 60 mužů od 1. praporu zákop nického, aby nebezpečny močál zasypali.

Vilém II Courier Německo Times Anglie Afrika Blindischen Berlín LocalAnzeigra

11 article

Veliké nepokoje v Bilbau. V průmyslovém městě severního Španělsk Bilbau, kdež vůbec často utkávají se v boji vzájemném klerikálové, karlisté, socialisté, repu- blikáni a centralisté i se stoupenci katalonské neodvislosti, v posledních dnech udály se veliké nepokoje stávkujících dělníků, zvláště horníků, kteří vynutili zastavení práce v dolech dosud pracujících, místy i plenili a hutě i dopravu vlaků uhelných ohrožovali. Tak viní je aspon úřady španělské, jež nedopouštějí ale seznati z podrobnosti skutečný stav věci, poněvadž veškeré telegramy o dělnických bouřích těch zadržují. Spokojují se prohlášením stavu oble- žení, kterým nejednou již a jistě i tentokrát nepokoje potlačí. Na jak dlouho ale bez odpo- moci steskům dělnickým? Poslední, přes hra- nice donešené zprávy sdělují k nepokojům těmto některé ještě dramatické podrobnosti. Nejprudčeji dle nich zuřil boj o radnici biibaoskou, odkudž městská garda udržovala z mauserovek prudkou palbu proti lidu, radnici kamením bombarduji címu. Mnoho osob bylo při tom' zraněno, z nichž dvě ženy; jedna z těchto zatím již zemřela.

Bilbao severní Španělsk Bilbao

12 article

Před tím již udály se rovněž výjevy nanejvýš vášnivé. Demonstranti vrhali se rozlíceně na tratě železniční, by vlaky zadrželi. Vyplenili i pekařské krámy a tržnici a rozbili svíti- len v ceně 50.000 franků, takže město na mnohých místech jest večer úplně ve tmu zahaleno. Také oken bylo bezpočet rozbito; budky společnosti paroplavební shozeny do řeky, vozy poštovní i omnibusy hotelův byly zadržo- vány atd. Po prohlášení stavu obležení nena- stal ihned úplný klid, takže byly povolány k po- síle pěchota a dělostřelectvo. Vojenský guvernér prohlásil, že zjedná pokoj stůj co stůj. třeba násilím, stávkující chtějí ale rovněž ve stávce vytrvati, dokud nebudou požadavky jich splněny. Skutečně i ve středu nepokoje se obnovily. Ti- síce stávkujících, ozbrojených revolvery, vniklo do města a přepadlo krámy s potravinami Vojsko střílelo a zabilo pět osob, veliký počet jich pak zranilo. Později svede n byly tuhé boje o barikády, jež vojsko musilo bodákem dobývati. Na konec vojsko ovšem zůstávalo všude vítězem, Obraz, jaký skýtá Bilbao po nepokojich posledních, ličí depeše jedna takto: Továrny nepracují. Koleje železnic jsou vytrhány, tele- grafní tyče skáceny, budovy potravní daně spá- leny. Obyvatelé na rozkaz úřadů vojenských nesmějí domů opouštěti. Hnutí stávkové se šíř po celém severním Španělsku, do Santandra, San Sebastiana i do Barcelony, kdež následkem stávky plynárenských dělníků nepracuje i mnoho malých dílen o motorech plynových. Radikální poslanci belgičtí a francouzští byli z Barcelony vypovězeni.

Španělsko Santandra San Sebastián Barcelona

13 article Živelní pohromy.

Živelní pohromy. Zemské jednoty lemeslných a živnostenských společenstov v království českém v Praze došla dne 28. t. m. od společenstva živností oděvních v Mladě Vožici stížnost, že od řemeslníků a maloživnostníků z okresu mlado-vožického přes to, že v základě vý- nosu p. ministerského předsedy v základě § 73. odst. 2. zákona ze dne 25. října 1896 č. 220. ř. z. pro podstatnou poruchu v provozování jich živností, vzniklou letošní živelní pohromou království české stíhnuvší, za prominutí daně z výdělku na rok letošni předepsané, jakož i za poshovění dlužných nedoplatků na daních zažádali, daně i na dále se vymá- hají, ano že se jim i exekucí hrozí, ačkoliv výdělku žádného nemají. Z důvodu toho za- kročila zemská jednota ihned nejen u c. k. okresního hejtmanství v Táboře ohledně soudních okresů jeho obvodu, nýbrž i u zemského finančního ředitelství v

Praha Tábor

14 article

Praze, by provedly opatření, aby ohledně každého živ- nostníka ze soudních okresů letošní živel. pohromou pestižených a sice: benešovského, neveklovského, vla- šimského, jílovského, berounského, hořovického, un- hošťského, píseckého, mírovického, vodňanského, bla- tenského, březnického, německo-brodského, humpole- ckého, poličského, táborského, mlado-vožického, sobě- slavského, strakonického, horažďovického, volyňského, sušického, chotěbořského, přibyslavského, pelhřimov- ského, pacovského, kamenického n. Lipou, počá- teckého, milevského, bechyňského, ledečského, dolno- kralovického, hlínského, klatovského, plánického, krumlovského, uhlířsko - janovického, litomyšlského, sedleckého, votického, vltavo-týnského, skutečskéhoa lanškrounského, jenž za poskytnutí berních úlev strá- dajícímu, živelní pohromou těžce poškozenému řeme- slnictvu a živnostnictvu zmíněným výnosem předsedy ministersiva připověděných zažádá, bezodkladně zů- staveno bylo vymáhání dlužných daní a sice až do konečně vyřízení jeho žádosti. — Ježto zemské jed- noty z krajin postižených stále docházejí žádosti za zaslání blanketů žádostí za poskytnutí berních úlev pro poškozené živnostníky, dala tato blankety natisk- neuti a zašle jakýkoliv jich počet každému živnosten- skému společenstvu, které o ně požádá obratem z pouhou náhradu výroby tiskopisu (asi 4 hal. za kus).

Praha přibyslavský sedlecký votický

15 article

Blanket žádosti upraven jest tak, že ho každý uchazeč i jako čistopisu použiti může. Vepíše na urče- ná k tomu místa pouze jméno své, druh živnosti, svě bydliště a obec v niž ji provozuje a ostatní data, kte- rými by žádost doplniti chtěl. Každý uchazeč po- třebuje dva blankety, jeden na koncept, druhý na čistopis. Čistopis zadá u hejtmanství a koncept podrží, aby byl po ruce, kdyby pro případ zamítnutí žádosti bylo třeba podati rekurs k ministerstvu. Rekurs ten je zem. jed. členům svým ochotna zdarma vypracovati, nahradí se jí pouze nepatrné poštovné a po případě 4—6 hal. za tiskopis, kdyby v tom případě, že by po dán býti musil větší počet rekursů, tyto musily se dáti tisknouti. Všichni živnostníci, kteří si přáti budou, aby jim, kdyby žádost jejich byla zamítnuta, zemskou jednotou vypracován byl rekurs, ať ji zašlou ihned jak žádost svou podají, její koncepl, to jest doslovný její opis (ovšem s použitím blanketu vyhotovený)a jakmile obdrží nějaké vyřízení ve věci této, ihned také toto vyřízení, aby z něho mohla seznati, jest- li je třeba a možno rekurs podati a aby měla dosti času k jeho vypracování, poněvadž jest lhůta k jeho podání krátká. Nejlépe bude, když je zašlou v týž den. kdy jim bude doručeno. Den doručení ať na vyřízen poznamenají.

16 article Výstava děl chorvatských umělců .. (V pavilloně »Manesa« pod zahradou Kinského.)

Výstava děl chorvatských umělců .. (V pavilloně »Manesa« pod zahradou Kinského.) Elegantní, svérázná pozvánka došla vám těchto dnů do rukou. „Manes“ pokládá si za čest zváti vás na dnešek o 11. hod. dopol. k zahájení X. výstavy jež obsahovati bude díla chorvatských umělců. Bravo Kenečně zase přišli na řadu umělci slovanští! A po kolikáté že už rozevírají se prostory Kotěrova pavil- lenu? Nemýlite se! Po desáté mění se dnešním dnem celkový obrázek útulných salonků, po desáté hárá to po stěnách docela jiným tónem barev než před tím. Maně vás napadá (zejmena vzpomenete-li si, jak jste ve všední den chodili po výstavě některé třeba tři ho- diny docela sami) jak může „Manes“ podnikati vý- stavy, které nepořídí se jen tak přes noc, obratem ruky. Jak to dělá? S obělmi! A se značnými obětmi Doufá pevně — a proto vynakládá vše — že jednou konečně se mu podaří vpraviti do naší veřejnosti ná zor, že výstavy jsou místem stejné kulturní důleži tosti jako divadla a musea, společensky pak nutnou potřebou, jako plesy a koncerty. „Manes“ vi dobře že dělá nad svoji sílu, jest si vědom, že až doposu neměl mnoho zdaru se svými výstavami; neskládá však ruce v klin a znova snaží se rozehřěti ledovou kůru netečnosti podniky novými. „Gutta cavat lapidem non vi, sed saepe cadendo.“ Zdaří se po desáté výstavě „Manesu“, po tomto desátém zaklepání na dvéře veřej- nosti, najíti je otevřeny pro všechnu další dobu?

Kinský Kotěrův Manes Gutt

17 article

Výstava děl chorvatských umělců, zaujímajíc všechny místnosti Kotěrova pavillonu působí impo santním dojmem! Cítite se volnějšími mezi obrazy z nichž vane poesie jižního slovanského nebe, barvy oku příjemnější, myšlénka příbuznější, Není ve vý stavě obrazu divokých, křiklavých tánů, nesrozumi- telné fantasie, dekadence a secesse. Reální střízlivos mluví i z allegorie. Přenecháme péru odbornému po- sudek bližší a zmínime se jen hromadně o obrazech plastikách vyslavujících umělců. Frangeš Robert v mramoru a sádře vystavuje s Dominika, Ludvíka, Gorgona, stydlivost a j. v. Csikoš- Sessia de Bella v oleji obrazy Terra rosa, Innocentia. Pallas Athene a Psyche, Odysseus vraždí záletníky Walpurgina noc, Antonia nad mrivolou Césarovou Dante před očistcem, Pieta a genre z Krasu. Grulič M. Klement vystavuje lepty a olejové obrazy jako Večer v přístavu, Partie z Lovrany, Ve snu, Vjezd do zálivu, Přímořská krajina a j. v. Joso Bužan řadu portraitů, mezi nimi rokošné: Statenka a Vesni- čanka; nově jmenovaný professor malířské akademie Vlaho Bukovac skvělé diptichon: Ikar, myšlenkově i provedením geniální triptichon Dante v pekle,v očistci a ráji, dále scenerii V máji, Noční fantasiia řadu portmitů. Z další řady uměleckých obrazů a pla- stik vynikají díla Josipa a Marija Bauera, Robert Auera, Tomislava Krizmana, Ivana Městroviče, Rud Valdece, Tišova Ivana, Branka Šenca, Slavy Raška- jovy, Celestina Medoviče, Fedra Kovačiče. Ot. Iveko- viče a j.v. Výstava otevřena bude, jak již podotčenc, dnes o 11. hodině dopol. vernisáží.

Kotěrův Robert Dominik Ludvík Gorgona Pallas Odysseus Dante Bukovac Josip Bauer Auer Tomislav Krizman Městrovič Slavo Raška Medovič Fedr Kovačič Otakar Psyche Kraso Ikar Ruda Valdec Tišov Ivan Šenca Sessia jít Bell Terra rosa Walpurgina noc Statenka a Vesni

18 title

Ideálná zařízení měst. ..

19 article (Přednáškové reminiscence na letošní drážďanskou

(Přednáškové reminiscence na letošní drážďanskou výstavu.) Originální, účelnou výslavu měli letošního roku v Drážďanech. Kde jaké německé město mohlo se pochlubiti vzorným zařízením nějakého městského podniku, něčím moderním a praktickým, neb celou scupravou a vzhledem, to přispělo k exposicím mo- dely, plány, eventuálně i předměty, jichž při opalření podobném bylo zapotřebí. Tak se stalo, že výstava tvořila skutečně ideál zařízení moderních měst po všech stránkách toho, co vyrozumíváme pod techni- ckým názvem: městectví. Nesmí se arci šmahem či- niti drážďanské výstavě kompliment, jakoby vše, co vystavcváno, bylo nejlepši, nejumější a nejroz- umnější. Dokonce ne. Byly tami také věci, jichž u nás již dávno se užívá, nebo, které již dlouho jako ne- výhodné a zastaralé odloženy; ale v celku mnoho zajímavého, snad proto, že tak souborně sestaveného lam bylo. Rozhodně za prohlídku výstava ta stála. Byly to zejmena technické kruhy, jež interesovalaa pak samotné správy měst, jichž povinností samozřey mou bylo, ve vlastním zájmu se o výstavu interesovali. Většinou se tak stalo. Také královská Praha vyslala n drážďanskou výstavu své inženýry ze účely infor- mačními. Včera ve Spolku architektů a in- ženýrů zahájil o výstavě té rozhovor vrch. inž p. Ludvík Čížek, jenž ujav se slova po předchozím zahájení schůze cís. r. inž. Jahnem, promluvil podslatě asi takto Výstava drážďanská byla odbornou, pokud se za- Hízení měst moderních týče. Účelem jejím bylo podati návštěvníku způsobem rychlejším, než by se tak mohle státi okružní cestou, obrázek zařízení moderních měst.

Čížek Ing Jahn Drážďany Praha

20 article

Jak výslava ta vznikla? Myšlénka zrodila se před 6 lety na schůzi purkmistrů německých měst a měla znázorniti vývoj německých obcí. Na schůzi zástupeů těchto měst usneseno, aby výstava konána bylav Drážďanech a to v r. 1903. K pořádání výstavy při- hlásilo se 128 německých měst. Řád výstavní byl pra- jednoduchý; pouze 12 článků o věcech nejdůležitěj- ších. O době, o cenách a skládání účtů. Program vý- stavní býl tento: Výstava rozdělena na 3 části, n výstavu měst, průmyslníků a několika stavů zvláštních pokud se zařízeními měst zabývají. Výstava měst měla 8 oddělení. První oddělení, sestavené do jednotlivých skupin, obsahovalo komunikace, stavby vodní, mosly dlažby, dráhy, vyměřování měst atd. Oddělení druhé týkalo se rozšiřování měst, stavební policie (organisace a stavební řád) a pěče o byty (malé, dělnické). Od- dělení tietí mělo za heslo pěči o architekturu, umění grafické a malířské, klenotnictví a památky uměle- cké. Oddělen čtvrlé týkalo se pěče obcí o vešker zdraví, blahobyt obyvatelstva a službu bezpečnostní.

Drážďany

21 article

Tedy lázně, hřiště, záchodky; čistění ulic, odstraňován odpadků; opatřování potravin, zkoumání jich a jatky dále hasičství, policii a pohřebnictví. Páté oddělení za- hrnovalo v sobě vše, co patří pod pojem školství lidového vzdělání vůbec; tedy správu školství, bu- dovy,zařízení škol, způsoby vyučování, zdravotnictvi ve školách, vzdělávací ústavy pro dospělé, knihovny čítárny. Šestě oddělení mělo za předmět své výstavy pěči o chudě a nemocné osoby a sice chudobince chorobince, léčení chudých a městské nemocnice, péče obcí o osoby k práci neschopné v ústavech dobročin- ných a konečně nadace pro chudé a mrzáky. Sedmé oddělení obsahovalo podniky městské, správu obecní záložny a sporitelny; tedy plynárny a vodárny, ma- jetek obce, zastavárny, půjčovny a pod. Slovem, z- stoupena tu finanční správa. Osmě a poslední oddě lení týkalo se statistiky obecní. Nejvíce měst zúčastněno bylo ve skupině první tedy ve výstavě komunikací, v otázkách čistě techni ckých. Z toho patrno, co vlastně technik pro vývo města znamená. Taktéž oddělení třetí: péče o architek turu, poukazuje k pravdivosti eminetního postaven technika v městě. Podobně skupina čtvrtá. Technik a lékař mají vůbec v otázce moderního zařízení měs velikou roli. Podobně i učitel. Z toho možno tvrditi. že vývoj moderních měst jest zásluhou techniků, zdra- votnictví, lékařů, vzdělání učitelstva. Co se výstavy průmyslníků týče, bylo zde dv oddělení. Jedno pro průmysl vůbec, druhé odborné topení a zařízení na omezení kouře a sazí. Zvláštn výstavku měly plynárny, vodárny a elektrárny, pak ochranné sbory a stanice a konečně soukromý podnik jednotlivce o nakažlivých nemocech.

22 article

Zvláštní výstavky nelze ani do podrobna uváděti Organisace výstavy ležela v rukou předsednictva — 14 členů, výboru — 33 členů, kanceláře výstavní stavební a čtyř odborů (94 členů). Financování vý- stavy bylo dosti šťastné, neboť bylo jednoduché. Vý- stavní palác již stál od výstavy starší. Je to budova definitvní, zděná a stála 1,800.000 marek. Tím hlavní starost odbyta. Drážďanská obec pro- půjčila palác zdarma. Ostatní budovy provisorní byly rozpočteny na 200.000 marek; na tiskopisy, plakáty pod. 55.000 marek. Výlohy (režie) činily 105.000, osvět- lení 65.000, vydání jubilejního spisu 205.000. Příjmy byla vydání úplně uhražena. Výstava ležela vedle ve- likých sadů, takolka uprostřed města. Co de veli- kosti zaujímala plochu menší než dnešní naše pražské výstaviště (asi jako hořická). Palác, jak již řečeno. obsahoval vlastní výstavu měst, ostatní budovy stroj. nictví, spalování mrtvol; na prostorách byly umístěny stavba, dlažby, mosty, plynovody, pak budova pr průmysl atd. atd. Rozumí se i restaurační pavillony byly dosti četné. Atrakcí zábavních nebylo mnoho snad jediná světelná fontána a pak balonová aréna kde stihl balon týž osud, jako druhdy naši „Kysi belku“; na štěstí však praskl na zemi. Partery zahradní byly velice pěkně upraveny Tím naskizzoval pan přednášející v hlavních ry- sech účel, roztřídění a organisaci výstavní. Detailní po- jednání o některých zajímavých předměstích pone- cháno až do přednášky druhé, nejbližší Ob. st. geometr p. Zvěřina rozhovořil se po t o postavení techniků německých, o zřízení obce dráž- ďanské s případnými paralellami na obec naši Inž. p. Šoukup promluvil pak o komunikacích na drážďanské výstavě

Zvěřina Ing Šoukup Company jít vel blízký Ob

23 article Slované v jižních Uhrách ...

Slované v jižních Uhrách ... Tuze se mluví a píše o slovanské vzájemnosti Objímáme a bratříme se v duchu, tisknem si na dálku ruce, vyznáváme si lásku v brožurách a žurnálech — ale ve skutečnosti se neznáme. Taková platonická, snivá láska, hlahol zvonů někde v dálavách. Cíhme všichni svoji velikost, svoji početnost, ale i roztrou- šenost; pramálo však děláme, aby ten pocit vzájem- nosti visící nám všem nad hlavou, svezl se nížeji do srdcí a tepen, do celé bytosti naší a všeho konání. Poslední zvláště neodpovídá v praxi theorii vzájem nosti. Volá se vším právem po vzpruze vzájemného cítění, přetvoření jeho v čin, v seznámení nejen ethi- cké, nýbrž i osobní. Cesta sic daleká, ale přece schůd- ná, cil vzdálený, ale dosažitelný. Chuti, vytrvalost a součinnosti všestranné ta všeslovanská anabase jistě by se zdařila. Poznat se — je prvním heslem k pochodu! Ale jaké to poznání musí být? Nestač- vědět, že lam a tam žije tolik a tolik duší slovanského národa; poznání musí býti hlubší, tak dokonalé, jako známe sami sebe. Nezáleží na tom, zdali z knih autopsie nebo z přednášek — jen když je, a správné. Ušlechtilou snahou tou veden, po řadu let pracuj u nás s úspěchem Slovanský klub o vzájemné seznamování se s ostatním Slovanstvem. Členové jeho, v jour-fixech pravidelně pořádaných, sdělují mezi sebou a s veřejností nové kroky, jež na poli slo- vanské vzájemnosti učiněny, poučují se a konečně stýkají se s hosty-Slovany, do Prahy zavítavšími.

Slovan Uhry Praha Slovan

24 article

Klubovní večery bývají vyplněny zajímavými přednáškami. Ve středu v tom směru velice poutavě promluvil p. R. Pilař, jenž causeristickou formou rozhovořil se o Slovanech v jižních Uhrách. Po za- hájení schůze drem. Scheinerem promluvil asi takto: O poměrech Slovanů v jižním Uhersku jest dosu naše česká veřejnost velice málo informována. Příčina toho spočívá v lom, že přirozený a nejjednodušší styk na poli obchodním námi doposud bohužel velice byl zanedbáván, a na poli literárním nebo politickém vůbec neexistuje V jižních Uhrách bydlí Slované v následujících v komitátech: v báč-bodrogském, jenž rozklád se mezi řekou Dunajem a Tisou, torontálském jehož západní hranicí jest Tisa a jižní Dunaj a částečně v komitátu temešském, východně od torontálského Tyto dvě župy tvoří t. zv. uherský Banát. Severně o řeky Maruše rozkládá se až k řece Kereši t. zv. Alfčla kdež Slované zastoupeni jsou v komitátu čanad- ském a bekéšském. V těchto 5 župách žije 2,270.000 obyvatelů. Dle úřadního sčítání jest tamí 802.000 Maďarů, 552.000 Němců, 468.000 Srbo.

R Pilař Scheiner Slovan Maďar Němec Srba Uhry jižní Uhersko Dunaj Tisa Banát Maruše

25 article

275.00C Rumunů, 130.000 Slováků a zbytek rozděluje se na Rusíny. Bulhary a cikány. Celkem žije tam tudiž 625.000 Slovanů Komitát báč-Bodrogský, krátce též Báčkou nazývaný, jest nejbohatší a nejlidnatější župou z celýct Uher. Žije tam 766.000 obyvatelů, z nichž 210.000 Srbů, přes 300.000 Maďarů, téměř 200.000 Němců 30.000 Slováků. Srdcem komitátu jest městc Subo- tica (Szabadka, Maria Theresiopel). Pro nás Slovany jest zajímavo, že jest to největší slovanské město Uhrách. V Subotici žije 82.000 obyvatelů a jest dle velikosti třetím městem v Uhrách. Dle úřadního sčí- tání napočítali tam 46.000 Maďarů 2600 Srbů a 31.000 přináležejících k ostatním jazykům. Tito „ostatní jsou tak zvaní Buněváci čili Buněvci. Ve skutečnost žije tam však na 60.000 Buněvcův a zbytek připadá na Maďarony, Maďary, Srby a židy. Buněvc“ mluv v Uhrách jazykem srbochorvatským a jsou katoníci.

Rumun Slovák Rusín Bulhar Cikán Srba Maďar Němec Theresiopel Uhry Subotica Buněvcův

26 article

Město samo nevyniká ni,ak krásou neb výstavnosti, avšak rozhodně imponuje rozsáhlosti a čistotou. Ve středu města žije intelligence, ovšem většinou mada- ronská a kolem ve čtvrtích pak žijí Buněvci, Maďař a Srbové. Vzezření města jest čistě maďarské a chor- vatské. Jediné místo, kde srbochorvatské řeči nečiní se překážek, jest kostel. Tam provedena důmyslně rovnoprávnost. Na levé straně nalézaji se prapory se stuhami a nápisy pouze v řeči maďarské a na pravé straně tytéž s nápisy chorvatskými. Kázání konají se tam rovněž v obou řečích. Co se národního uvědo- mění týče, vypadá to se Slovany velice špatně. Ma- ďarské školy přivedly to již tak daleko, že národní cit slovanský nadobro již otupěl. Uvědomělých Bu- něvců jest tam hrstka a mladé uvědomělé intelligence nejvýše 30 osob. Massy rolnického lidu jsou národně lhostejny a dorost bohatších Buněvců šmahem se ma- ďarisuje. Kdežto dřive nebylo tam ani jediné bohaté maďarské rodiny, tvoři dnes maďarskou intelligenci odrodilci a pak Maďaři pomocí nevěst slovanských zbohatlí. Jest celá řada příkladů, že přivandrovalý maďarský úřadník neb učitel oženil se s bohatou srb skou nevěstou a ze slovanského kapitálu maďarisuje dále. Rovněž v obchodě a politice nehraje slovanský živel již žádné role. Ve veřejných místnostech jazyk srbochorvatský se netrpí a proto založili si tamní Bu- něvci „národní kasino“ (pučka kasino), kde se scházejí a kde mají svou čítárnu. Studenti navštěvují vysoké školy v Pešti neb v Kološi a rychle se maďarisují

Maďař Srba Slovan Ma Pešť Kološ

27 article

V nynější době počínají se Buněvci trochu organiso- vati. První krok k účinnější práci učinili založenín spořitelny pod názvem „zemljedeljska štedio nica“, která právě teď vchází v život a bude důležitou oporou slovanského živlu. Všecky dosavadní peněžní ústavy v Subotici byly maďarské. Zajímavo jest též. že Buněvci vydávají ve svém nářečí měsíční orgán pod jménem „Neven

Buněvec Subotica

28 article

Sombor (Zombar) jest třetí největší město Báčce a leží na trati ze Subotice do Osieku. Ze 30.000 obyvatelů jest dle úřadního sčítání 9000 Maďarů, 12.000 Srbů, 2600 Němců a 5800 „jiných“. Ve sku- tečnosti jest tam těchto „jiných“ Buněvců 8000. Na rozdíl od Subotice jest slovanský živel v Somboru mocný a zejmena Srbové mají značný vliv. V obecním zastupitelství na př. Srbové dominují, vzdor tomu, že jsou v minoritě. V politickém ohledu Srbové drží s vládní maďarskou stranou a maji se prý při tom dobře. Jejich poslanec, dr. Drakulič, Srb, jest též ve vládní straně a tamější srbští vůdcové sympalisují s pravými Maďary a udržují osobní styky s vrchním županem. Naproti tomu vláda povoluje jim poměrně větší národní volnost, nežli opposičním Srbům v ji- ných městech V Sombaru Srbové mají též divadlo v budově, již vyslavil bohatý Srb Lazar Dunděrský ze sv. Tomáše, dále mají krásný Národní dům s velikou čitárnou, srbské školy, kostely a dále svoji banku, která těší se dobré pověsti a má též filiálky severně od Som- baru ve Stanišičí a v Ridice. Důležitost této banky pro slovanský živel vysvítá z toho, že kdyby padla do židovsko-maďarských rukou, dostali by Maďaii o 4 parlamentní zástupce více. Katoličtí Srbové, dříve zmínění Buněvci, nemají národního uvědomění a stejně jako v Subotici jsou výborným materiálem k maďari- saci. Právě v národním ohledu jest jasně viděti, jaký ohromný význam má slovanská církevní řeč! Srby jedině v uvědomění drží jejich slovanská liturgie a náboženství, kdežto u Buněvců všude latina národní cítění umlčuje- Další město Petrovec zachoval si čistý slo- vácký ráz a vypadá úplně jako kdyby byl ze severního

Maďar Srba Němec doktor Drakulič Srb Dunděrský Tomáš Petrovec Subotica Osiek Som Sombor Zombar

29 article

Slovenska vyloupnut a sem na jih přesazen. Každý domek bíle natřený s dolejší modrou neb červenou obrubou, s malinkými okénky, opatřenými sloven- skými ornamenty. Větší čistota a zámožnost jest jedi- ným rozdílem před obcí slovenskou na severu a na jihu. Hospodářsky stojí si tamější Slováci dobřea vytlačují následkem své píle a spořivosti okolní Něm- ce, Srby i Maďary, zakupujíce jejich pozemky. Dů- kazem jejich vyspělosti jest, že jsou i hospodářsky or- ganisováni a mají čistě slovenskou spořitelnu. Většin tamějších obchodníků jsou Slováky, menšina jest ži- dovská. Zajímavou specialitou Petrovce jest, že exi- stuje tam celá řada poslovenčených německých rodin V blízkém Kisáči jsou opět poslovenčení Maďaří Kromě těchto dvou osad žijí v Báčce Slováci ješt v Selenči, v Pivnici, v Hložanech, Ku píně a v šesti jiných menších vesnicích. Střediskem intelligence uherských Srbů je Ner Sad a duší celého srbského života jest „M a tie srbská“, která podporuje literaturu, vydává kni a stará se o duševní rozvoj Srbů uherských. V d Matice srbské umístěna jest znamenitá knihovna v zasedací síni možno viděti krásné obrazy, před vující všecky bývalé předsedy Matice, jakož i vše vynikající osobnosti, jež o národ srbský v Uhri dobyly si zvláštních zásluh. V Novém Sadě jest di srbské gymnasium, jedině to slovanské v celj Uhrách.

Slovák Srba Maďar Petrovec Slovensko Německo Seleneč Hložany Uhry Matica

30 article

Nový Sád vyznamenává se hlavně zelinářstvta Hlávkový salát, zelený hrášek, ovoce a hrozny v vážejí se u velikém množství až do Německa. Výro ten jest na některé výjimky vesměs v srbských ruke Jako v Samboru, tak i Novém Sadě byl p. ple nášející upozorněn na nevšímavost českého obchl nictva a průmyslnictva vůči jižním Uhrám. Naše krul obchodní ani jednou neinserují v srbských novinin neposílají tam své zástupce a vůbec se o tamější n měry nestarají. Následkem toho neznají též Srbe naše české zboží a kupují od toho, kdo jim z němec strany zboží nabídne. V Novém Sadě na př. pijí Srbou pivo z měšťanského pivovaru v Budějovicích v č mnění, že jest to pivo české, a o existenci česk budějovického akciového pivovaru nemají ani ponět Komitát torontálský representuje nejúro nější krajinu tak zv. Banátu. V této župě žije 610.0 obyv., z nichž dle národnosti jest 195.000 Srbochorvai 184.000 Němců, 114.000 Maďarů, 88.000 Rumuno 15.000 Slováků a asi 7000 Bulharů Pančevo, blíže Bělehradu, jest hlavním kon tátním městem a při počtu 19.000 obyvatelů, žijí ta Srbové a Němci téměř ve stejné síle. Maďarů jest tan téměř 3000 duší. Srbský živel tam hospodářsky dos vyniká a zejmena obchody jsou většinou v rukou snt ských.

Srb Srba Srbochorvai Maďar Bulhar Pančevo Němec Německo Sambor Uhry Budějovice Bělehrad Slovák

31 article

Veliký Bečkerek jest největším městem ko mitátu torontálského a čítá 26.400 obyvatelů. Srbov Maďaři a Němci žijí tam ve stejném počtu avšak nái města jest maďarský. Srbských firem jest již málovi děti a obchody jsou většinou v rukou židů a Něme Jižně od Bečkereku nalézají se dvě velké slo venské obce Kovačica (Antalfalva) a Padiní (Lajosfalva) a na západ slovenská obec Tót Ara dácz. V komitátě temešském žijí Srbové pouzev jižnější části a sice v okresu belocrkvanském, kubín- ském a vršeckém, celkem 65.000 duší vedle 171.000 Němců, 167.000 Rumunů a 57.000 Maďarů. Srbove usazeni jsou četněji pouze ve dvou městech a sice v Vršci r v Bele Crkvi.

Maďar Němec Tót Srba Rumun Bela Crkev Kovačica Padinit Němec

32 article

Největším slovenským městem v Uhrách jest Vel- ká Čaba. Ze 37.000 obyvatelů přiznalo se 27.500 duší k slovenskému obcovacímu jazyku. Vzezlenl města však jest čistě maďarské a nikdo nepozná, že jest vlastně ve slovenském městě. Zastupitelství obce jest síce maďarské, avšak rychtár a strážníci jsou Sl- váci. Hospodářsky jsou Slováci dosti silni a patří ta- mější kraj k jednomu z nejbohatších. Slováci čabianš pocházejí většinou ze Semeru. Obchod jest v rukouži dovsko-maďarských. Semeništěm maďarisace jest t- mější maďarské gymnasium, kde žákům jest zapově- zeno slovensky mluvit a nesmí dostávati ani dopisv se slovenskou adresou. V tomto roce dokonce hrá dorost ochotnické divadlo v jazyce maďarském. Jedi nou okrasou města jest pěkný park, jenž r0zkládá s na břehu řeky Kereše. Kromě zmíněných měst žije slovenský živel ješt v obcích: Békéšský Sv. Ondrej, Kondoros Čorváš a Polný Berinčok V Saravaši skončil přednášející svoji pouť po slo vanských krajích. Celkový dojem z celé cesty odnes si příznivý; seznal že tamní Slované ač neuvědo mělí, přece jen jsou majiteli slovanské půdy a houžev natě vzdorují maďarisaci. Schází jen národní organí sace. Přednášející končí přáním, aby naše obchodn kruhy vešly s tímto slovanským, zdravým obyvatel stvem ve styk a tím způsobem razily dráhu doroz umění a vzájemnosti česko-slovanské. (Výborně Pollesk)

Čaba Slovák Jedi Slovan Uhry Vela Kereš Polná ochotnický divadlo Békéšský svazek . Ondrej Kondoros Čorváš

33 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — O říšské radě. Německé listy uvažují o nastávajícím zasedání říšské rady, která dle jejich domnění svolána bude nejdéle 15. listo padu. Termín tento zdá se nám býti přília blizkým, zejmena jestli se podaří takovým způ sobem upraviti poměry na sněmu českém aby ve schůzích jeho mohlo se pokračovati To ovšem nebude asi tak snadnou věci a my na smír zemský ani dost málo nevěříme. Z naší strany aspoň nepřistoupí se na odčinění nyněj ších zmatků jinak, než když Němci povolí, aby předloha o reformě volebního řádu do obc byla zkoncována. Nestane-li se tak, potom ra ději nechť se šetří penězi a sněm se pošle domů. Německé listy jsou přesvědčeny, že my ve Vídni obstrukci dělat budeme, jestli vláda nepovolí a nevyřídí nám českou universitu v Brně. Kdyby prý se vláda k tomu odhodlala, nalezne Němce na bojišti. Vymění tedy prostě obstrukci německou za českou. Nejlépe je na Čechy zhurta, neboť politikou koncesí se u nich nic nedokáže. Ostatně Němci žádného mazlení se s nimi neztrpí. — Dobrá. Také my máme již vykonanou inspekci ve své zbrojnici a leceos jsme v ní našli, čeho použijeme. Vláda a Něme nechť nezapomínají, že dovedeme zatít žílu říšské radě tak důkladně, že ji ani § 14. ne- zachrání. Dále již to jako dosud ne- půjde. Posaditi se hezky blízko k nebi n a strany, umýti si ruce problematické čistoty opakovat stále: »Jsme nad stranami, nechceme se do ničeho vměšovat, vyřiďte si ja zy- kový spor sami:« — ne, ne, pane Körbře musíte se do toho vložit, musíte se rozhodnout pro právo nebo pro křivdu! Buďto naučíte Němce moresům a vpravite jim úctu před konstitučním zřízením a najmě před většinou, neb ovládne obstrukce všude: v Praze a ve Vídni. A na konec i v Pešti!

Němec Körbrý Vídeň Čechy Praha Pešť český univerzita v Brno

34 article

— Německý klerus proti kapitole a arci- biskupovi. Jak se nám z dobrého pramene sdě- luje, koluje mezi německým kněžstvem stížnost, která má býti zaslána do Říma. Stižnost ta je namířena proti arcibiskupovi i proti kapitole pražské, líčí zbědovaný stav církve v Čechách příznivé podmínky pro církevní rozvrat a pří činy toho zvláště svaluje na nedostatečnou správu diécesí českých, zvláště pražské. Jako protilék udává zřízení dvou nových biskupství v Chebu a v Kutně Hoře, pro něž žádá biskupy takové kteří by byli s to svojí energií a rozhledem za staviti blížící se náboženský rozvrat v Čechách Hlavní vinu dává nedostatečné výchově kněž v seminářích, kde prý se ustanovují za před stavené osoby naprosto se k tomu nehodící, pro fessorům na fakultách a učilištích, kteři se usta novují beze vši potřebné kvalifikace a uváděj se tu jednotliví professoři jménem, arcibisku- povi a kapitole vytýká se, že ubili katolick spolkový život, že osoby v katol. spolcích pra- cující pronásledovali a všude odstrkovali, žese beneficia obsazují i od kněží samých způsobem takovým, který prý jest šlapáním všeho práva církevního. Dále se tam jedná o vyznamenání která byla dána osobám jako Drozd, Kohouta jiným, vytýká se arcibiskupovi a gen. vikáři Brusákovi, že jsou neschopni pro své úřadya jako doklad se uvádí okolnost, že veškeren créme kněžstva v Čechách jest nynějšími po- měry a špatnou správou diécese pražské roz-

Brusák Řím Čechy Cheb