2
masthead
NÁDODNÍ LIS
Lisa
3
masthead
20. srpna 1901. Číslo 229.
4
article
Prabu a svou nepřítomnost způsobem v podobných
případech obvyklým, náležitě byli omluvili.
— Komité pro úpravu a splavnění
středn. Labe koná plenární schůzi v neděli dne
25. t. m. o 11. hod. dopol. ve velkém sále
nového záloženského domu v Přelouči. Na pro-
gramu se nalezají: 1. Zpráva jednatelská.2.
Zpráva pokladní. 3. Zpráva ravisorů účtů.
4. Návrh na přetvořeni se nyní trvajteíh
komité v sdružení stabilní. 5. Čtení a schválen
stanov. 6. Volby funkcionářů. 7. Volné návrhy
Páni účastnici schůze, kteří přejí sobě mi
zajištěný oběd, nechť to oznámí korrespondenčnín
listkem punu delegátu Jos. Slavikovi, starostov
města Přelouče, nejdéle do 24. srpna. JUD
Fr. Ulrich, starosta města, t. č. předseda. Václav
Váňa, t. č. jednatel.
— Kluby občanské. Občanský klu
v Praze VII. koná schůzi výboru vl úterý dne
20. t. m. v místnostech p. J. Havránka. Ne
pořadu jsou volby do berních komisí. Přítom
nost všech pp. členů výboru nutna.
— Slavnost »Radhoště« a studentský
ejezd v Prostějově. V Prostějově konána byla
v neděli dne 18. t. m. slavnost ve prospěch
»Radhoště« a zároveň studentský sjezd, př
němž promluvili pp. dr. Kalabis a K vě-
toň. Pak následovala manifestační schůze pro
zřízení české university na Moravě, ve kterép
vědecké přednášce prof. dra. Julia S to kl a s
přijata byla tato resoluce: »My Čechové, shro-
máždění na veřejně manifestační schůzi pro
zřízení druhé české university v Prostějověu
příležilosti slavnosti »Radhošíě« a sjezdu čes
studentstva dne 18. srpna 1901, vyslechnuvše
řeč prof. vys. školy technické v Praze dra. Juli
Prab
Ulrich
Váňa
J Havránek
doktor
Kalabis
profesor
Julio
Čecho
Přelouč
Jos
Francie
Praha
Prostějov
český univerzita na Morava
5
article
Stoklasy »O životě buňky rostlinné a živočišná«,
usnášíme se: Že utvrzujeme a obnovujeme re-
soluce, které na veřejné schůzi manifestační za
tímž účelem konané dne 28. května r. 1899,
pak ve schůzi obecního zastupitelstva ze dne
16. listopadu r. 1900 přijaty byly., Zejmena
uváživše, že národ český přispívá téměř jednou
čtvrtinou na uhražení potřeb státních a zat
stát má mravní povinnost přispívati národu č
skému ke splnění jeho potřeb kulturních; uvá-
živše dále, že jediná universita pro 6millionový
národ český v Praze zřízená jest přeplněna, a ne-
postačuje návalu studentstva na ni přichá
zejícího, tak že velká část českých studujících
nucena jest ubírati se na university cizi —
a tim rozvoj národa našeho na poli vědeckém
a kulturním jest zdržován; a uváživše dále, že
ve smyslu čl. XIX. státních základních zákono
maji učiliště tak zřízena býti, aby vyhovovala
potřebám obyvatelstva a zásadě rovnoprávnosti
konečně uváživše, že Moravě s 1,600.000
Stoklasa
Praha
Morava
6
article
Čechů a pouze 600.000 Němeů obyvatelstv
české na základě čl. XIX. a podle zásad
slušnosti a spravedlnosti plné právo má
žádati zřízení české university na Moravě
prohlašujeme, že pevně trvajíce na práveeh
národa českého, založených v přirozeném právu
i v zákonech slátních, žádáme vládu co nejdů-
razněji, by zřídila českou universitu na Moravě
a žádáme poslance české na sněmě i na radě
říšské, aby všemi silami a za každé příležitosti
usilovali o splnění této nejvroucnější tužby a
nejnutnější potřeby kulturní Čechů moravských.«
— Rodinné zprávy. Slečna Míla Vaskov
a pan Vojtěch A. Trka, poštovní assistent v Rakov-
níku, slaviti budou svůj sňatek dne 24. srpna 190
o 11. hod. dopolední v chrámu sv. Ludmily na král
Vinohradech. — Slečna Augusta H avlova a uěite
p. Ant. Vorreith a slč. Viléma Havlova a mag.
pharmacie p. Josef Patočka, slaví sňatek dna 2.
srpna o 11. hod. dopoledne v děkanském chrámu
kolinském.
Čecho
Míl Vaskov
A Trek
svatý . Ludmila
Augusta H avlův
Vorreith
Havlův
Patočka
Morava
Rakov
český univerzita na Morava
král Vinohrady
7
article
— Úmrtí. Včera zemřela zde ve věku 48 let
paní Anna Hrasehová, roz. Pažoutova, manželk
revírního inspektora a výkonného správce místo-
držitelské, vojenské a policejní sítě telegrafní a te-
lefonické v Praze. Pohřeb koná se zejtra o 4. hod
odpol. z kostela u sv. Trojice ve Spálené ulici na
olšanský hřbito.
— Novoměsteký občanský klub v Praze
v čelně navštívené schůzi komise poradní, konano
dne 16. t. m. za předsednictví p. Fr. Hamáčka, zabý-
val se nastávajícími volbami do sněmu král. českého
jakož i doplňovacími do sboru obecních starších
Živé debaty zúčastnili se pp. Beneš, JUDr. Fuhrich
Hadrbolec. Novotný, Wildman a j. Komise přiblížejí
k tomu, že ve vážném okamžiku boje politického.
kdy se strany Všeněmců tak prudký útok na násj
podnikán soustavně a v uvážení, že snadno v lůne
strany v prvním okresu volebním král. českého do
jiti mohlo by k boji, usnesla se jednohlasně vyzvati
správní výbor klubu, aby svolal veřejnou schůzi
členskou, do této aby pozval oba posavadní poslane
naše pp. V. Březnovského a PhDra. G. Blažka, by
voličstvo vyslechnuvši správu jejich o činností vlastní
a v uvážení politické situace samo o kandidátech
rozhodlo. — V záležitosti příštích letošních doplňo-
vacích voleb do sboru obecních starších po řeči pp.
Hrasehová
Pažoutův
Hamáček
Beneš
JUDr
Fuhrich Hadrbolec
Novotná
Wildman
V Březnovský
PhDr
G Blažek
Praha
Olšanský
Novoměsteký občanský klub
8
article
Beneše, Novotného, Smakala, Vomáčky, Topínky.
Wildmana a j. usneseno jednohlasně připamatovati
správnímu výboru, aby v důsledku zásady doposu
hájeně a v provolání stanovené nestavěl žádného
kandidáta, jenž přijal by kandidaturu na základě po-
savadního kompromisu na radnici a tím ovšem kom-
promis fen schvaloval a podporoval. — Na návrl
p. JUDra. Fuhricha vyzván správní výbor, aby pro-
testoval jak u vlády tak i u zemského výboru proti
zamýšlenému předčasnému rozpuštění sněmu králov-
ství českého, jelikož spatřujeme v zamýšleném činu
další zkracování práv sněmu našeho a projev neváž-
nosti k němu, jakož i neodůvodněné odnímání příle-
žitosti poslancům posavadním, aby našli úhradu
příjmů zemských za zvýšané vydání konečným upra-
vením plalů učitelských. O podaných protestech budiž
zpraven též výkonný výbor národní strany svobodo-
myslné. — Potom ustavila se komise živnostěnská
jež zvolila si předsedou p Jos. Vomáčku, místopřed
sedou p. J. Hrušku, jednatelem p. Jar. Horáka a refe
rentem p. V. Šmakala. V komisi těto, prozatím
15-členné, jsou dále pp.: A. Čežik, JUDr. J. Fuhrich.
C. Hadrholec. MgPh. Fr. Haas, Al. Krälíček, Em
Laně, K. Mirovský, B. Pajckr, Jos. Plaček, Fr. Pola
a K. Topinka.
Beneš
Novotný
Smakal
Vomáčka
Topínka
Wildman
Fuhrich
J Hruška
Horák
A Čežik
JUDr
J Fuhrich
Hadrholec
František
Haas
Al
K Mirovský
Pajckr
Jos
Plaček
Pol
K Topinka
Jos
Francie
národní strana svoboda
em Lana
9
article
— Konfiskace. Číslo 33. antisemitského týden
níku »Nové Listy« bylo zabaveno pro olištění feuiile-
tonu »Exekuce« od Václava Safra. Opravené výdání
bylo uspořádáno.
— Výstavy. Obrazárna v Rudoltině
Za příčinou stavebních oprav na Rudolůně bude
obrazárna ode dneška až do soboty dne 24. t. m
uzavřena.
—— Pro výlot do Třebenic a na Košťálov
končí přihlášky již zejtra dopoledne. Jen přihlásiv-
ší se se složným na vlak 4 K a 60 hal. na uhira-
žení režie, mají nároky na rychlovlak, který odjíždí
v neděli dne 25. t. m. o 5. hod. 25 min. ze sta
nádraží (Hybernská ub).
— »Hrabě Zamojskl«, V Přivoze u Moravsko
Ostravy byl zaměstnán v dilnách soverní dráhy zá
mečnický pomocník Jan Zamojski, který žil v nuz-
ných poměrech. Před nějakým časem rozšiřila se po
dílnách zpráva, že Zamojski jest synem hraběte Za
mojského v Rusku, který lelos umřel a svému synu
odkázal přes půlčtvrtého mitlianu rublů, Lidé vyprá-
věli si, že zámečník Zamojski jest nemanželským
synem, že matka dala jej kdes na vychování, odkudž
hoch ulekí pro špatné zacházení a po různých ce-
stách dostal se až do Přívozu. Matka jeho pátral
prý po ztraceném synovi, až konečně jej našla a vy
Václav safra
Zamojskl
Zamojski
Třebenice
Košťálov
Přivoga u Moravsko
Ostrava
Rusko
10
article
zvalaaby ujal se velikého dědictví. Zamojski měi
následkem toho okamžítě veliké množství přátel.
kteří nejen mu k nabytému jmění gratulovali, ale
také i nabídli své peníze, aby novopečený hrabě měl
na cestu na Rus a ke své obšatě. Zamojski tak se-
bral mnoho set korun, nakoupil si nových šalů
odjel skutečně na Rus. Poněvadž dlouho nedal o sobě
věděti, lehkověrní přátelé, kteří o hraběti Zamojskému-
půjčili své peníze — mnosí celé své úspory — jal
se pátrati po něm a k svému nemalému překvapení
shledali, že Zamojski v Rusku ničeho nedědil, nen
hrabětem, že rozšířil celou historii o dědictví a šlech
ticiví o sobě proto, aby získa! peněz a z Přívozu
odjeti mohl, neboť hořela mu tam již půda pod no
hama, bylť namálo zadlužen. Plán se mu podařil
přátelé »pana hraběte« budou ovšem marně čekati
na uznání jeho.
— Koupě velkoetatku. Advokát pan JUD
Karei Ritter z Eisensteinu a sl. Alžběta šl. z Eisen
steinu koupili od sič. Juliany z Eisensteinu velko
statek Prčice a Uhřice v okresu selčanském z
400.000 korun.
Zamojský
Karei Ritter
Alžběta
Julianus
Rus
Rusko
Eisenstein
Prčice
Uhřice
11
article
— Jaké nepříjemnosti má v zápětí opo-
zděné dodání zásilky drůbeže. Třebaže vyslo-
vováno jest všeobecně přání po zavedení celoden-
ního klidu v neděli, dlužno přece dbáti toho, aby
zejmena při poštovních zásilkách adresáti nepřichá-
zeli ke škodě. Poštovnímu ředilelství zajisté nálež
pečovati o to, aby v neděli byly doručeny adresá-
tům alespoň ony zásilky, které opozděným doruče-
ním snadno mohou přijít ke zkáze. Z celé řady
případů, velmi nemilých, uvádíme následující. Paní
A. D. odevzdala v Chrudimi v sobotu na poštu
několik kusů drůbeže a s plnou určitostí očekával
že adresát, úřadník v Praze, zásilku v neděli do-
poledne obdrži. V očekávání tom byla však zkla-
mána nejen odesílatelka, ale i adresát. V neděí
zaveden je totiž klid na poště tak přísný, že ani
drůbež nebyla doručena. Stalo se teprve včera do-
poledne. Panující vedra ovšem velmi neblaze půso-
bila na zásilku, ktorá byla tak zničena, že se k po
žívání naprosto nebodila. Adresát musil ještě za
platit potravní daň za drůbež úplně zničenou. Er
pressy a telegramy nelze na druhý den s doručením
odkládati, proč by se nedala výjimka a doručová
ním v neděli zavésti i při zásílkách, rychlé zkáze
podlehajících?
Chrudim
Praha
12
article
— Vojí do motorového vozu elektrické
dráhy. Mrzuté dobrodružství zažil včera řidič moto
rového vozu elektrické dráhy Konrád Blahna. Traí
měl úplně volnou a pohroma přišla mu se strany
Bylo by přece poněkud přílišné, žádati od řidičů mo
torových vagonů, aby se rozhlíželi také na obě strany
jestli snad se nezlíbí některému kočímu se svým ve-
biklem do motorového vozu vraziti. Tolik pozornost
mají kočí povozů také věnovati, aby se přesvědčili.
zdali je jizdní dráha volná. Této nutnosti ovocnái
Václav Šmejkal z Klecan nevyhověl, když včera pře
polednem jel ze smíchovského trhu. Po 11. hod. do-
pol. po vyprodání ovoce odjížděl s jednospřežním
povozem z Jakobského náměstí do Kinského třídy ne
koleje elektrické dráhy, po nichž jel motorový vůr
č. 109. Před domem č. p. 275 na Smíchově vrazi
vojí do motorového vozu, voj vnikla otvorem na
přední plošinu a zasáhla řidiče Konráda Blahnu, je-
muž způsobila poranění na levé tváři. Trestní řízení
proti Šmejkaloví bylo zavedeno
Blahna
Traí
Šmejkal
Klecany
Jakobský náměstí
Smíchov
13
article
— Otyry osoby zemřely po požití jedo
vatých hub. Pražský výletník nám píše: V Rata
jich stala se politováníhodná příhoda, která obyvatel
stvo tamější velice rozrušila. Domkář Jan Kolman
minulé neděle dopoledne nasbíral v lese množstv
hub, které přinesl před polednem domů, aby je žen
připravila k obědu. V poledne zasedl ke stnlu muž
žena, syn a dvě děvčátka, z nichž jedno dvanácti
druhé sedmileté. Při obědě žena s mužem se nepo-
hodla a vzdálila se. Této ckolnosti děkuje za za
chránění svého života. Houby, které k obědu pří
pravila, byly jedovaté a celá rodina se jimi otrávila
Žena, která následkem svády jedla méně, z nebez
pečí vyvázla, ale ostatní členové rodiny podlehl
strašlivé smrti. Syn, nalézající se na odchrodu do
Žatce k česání chmele, zemřel následkem požití jado
vatých hub. Otec, který houby nasbíral, zemřel po
dlouhém trápení a obě jeho dcerušky skonaly v pon
dělí ráno. Právě, když jsem odjížděl z Rataj, zvonilo
se jim umíráčkem.
Kolman
Žatec
Rataj
14
article
— Zatčení cíkáni. Dvojice cikánů, Marlin
Čiorej a František Goman, kteří dne 13. t. m. byl
dopadeni u Jinonic, dopraveni byli včera z Franli
škova nádraží do Plzně k tamějšímu krajskému soudu
do vazby
— Bezděčný výstřel na nádraži. Ze Chva
se nám sděluje: V těchto dnech navštívilo majitel
xaverovského dvora p. Alionsa Werimöilera, který
jest nájemcem honitby v okolních ohcích, několii
lovců, mezi nimiž byl také podnikatel staveb pan
Edgar Gregersen z Pešti. Po uspořádaném honu chtěli
se lovci poledním vlakem severozápadnídráhy vrátit
do Prahy a když jíž se nalezali na zdejším nádraží
kdež stál osobní vlak č. 414, vzpomněl si p. Greger-
sen, že má v pošce ještě jednu ránu. Sejmuv zbrai
s ramene, hotovil se náboj vyjmouti, v tom však
rána vyšla a náboj zasáhl pravou ruku průvodčího
vlaku Jindřicha Karpíáka, načež vnikl do střechy
jednoho vagonu.
— Loupožná krádož v zlatnickém ob-
chodě. V noci dne 17. t. m. byia manželka zlatníka
p. Ferdinanda Hecka v Moravaké Ostravě probuzena
elektrickým zvonkem, který oznamoval vloupání do
obchodu v přízemí. Poněvadž manžel nebyl doma
mešká právě v lázních, vyběhla pí. Recková na
chodbu domu, zavolala o pomoc sousedy a spěchala
do přízemí. Tam spatřila cizího muže, který tázal se
jí, zdali v domě bydlí nějaký Raška. Když pí. Ra-
cková odpověděla že nikoliv, vzdálil se neznámý
rychle na ulici a zmizel směrem k hotelu »National«
Při obledání dveří obchodu shledáno, že uzavřen by
zámek a z obchodu odnešeno na hotovosti a cenných
věcech přes 1200 K. Po zloději není stopy.
Marlin Čiorej
Goman
Alionsa Werimöiler
Gregersen
Greger
Karpíák
Heck
Raška
Jinonice
Plzeň
Pešť
Praha
Moravaký Ostrava
Frant
15
article
— Mrtvola utonulého učitele vylovena.
Z Ústí n. L. se oznamuje: Předvčírem v poledne
blíze Vanova byla z Labe vylovena mrtvola staršiho
muže, v němž zjištěn byl Karel Tröster, učitel z Cha
bařovic. Dne 16. t. m. opustil Tröster svůj přibytel
a vyhledal předčasnou smrt ve vlnách řeky patrn
v návalu poruchy duševní. Tröster byl ředitelem kan-
celáře chahařovické spořitelny, v níž se účetní Bau-
mert dopustil malversace. Od té doby, kdy nespráv
nosti byly odhaleny, byla na Trösterovi znateln
zádumčivost.
— Probodnut a usmrcen rozžhavenou tyčí
Příšerným způsobem připravén byl o život 19lety
dělník Emil Kreisinger, ve válcovně ve Staré Huti
u Hořovic zaměstnaný. Nebožákovi vnikla dlouhá
rozžhavená tyč do těla a způsobila okamžitou jeho
smrt.
— Těžkým úrazem při práci byl stižen včera
27letý dělník Josef Skokan, zaměstnaný v Rustonce.
Vanův
Tröster
Kreisinger
Skokan
Ústí
Labe
Bao
Hořovice
Rustonka
16
article
Při stavbě nového železničního spojovacího mostu
mezi král. Vyšehradém a Smíchovem včera odpoledne
spadla mu železná traversa na nohy. Levá noha byle
mu rozdrcena a pravá těžce pohmožděna. Skokan byl
odvezen do všeobecné nemocnice.
— Zemřela na cestě z nemocnice. Jošefa
Malá, 42letá dělnice 2 Kylína u Dobřiše, upoufsn
byla na lože těžkou chorobou. Když se její stav
horšil, byla odvezena do zdejší všeobecné nemocnice.
Vcera dopoledne byla z léčení propuštěna. K vý-
slovné žádosti své a svého muže, ačkoliv lékaři pro-
hlásili, že stav její k opuštění ústavu není příznivý.
Když povoz s chorou ženou dojel ke Zbraslavi
shlední muž, že žena jeho zemřela.
— Přepaden a smrtelné poraněn. D
zdejší všeobecné nemocnice byl včera přivezen v bez-
nadějném stavu. 25letý dělník Karel Jiskra, zaměst-
naný v továrně firmy Breitíeld. Daněk a spol. Jiskr
v noci na včerejžek vracel se z taneční zábavy
Kobylisích do Libně a byl na cestě přepaden a nožem
nebezpečně pobodáu.
Skokan
Jiskra
Daněk
Smíchov
Dobřiš
Zbraslav
Kobylisy
Libeň
všeobecný nemocnice
Breitíeld
17
article
— Domnělé loupožné přepadení. A. Schnei-
drová, žena truhlářského pomočníka z Vršovic čís
280, postala včera dopoledne svého 12letého synk
Bohomila do pražské zastavárny s kabátem. Hošik
kabát zastavil a obdržel zápůjčku 2 korun. Na cesti
k domovu byl chlapec dle svého tvrzení v Palackého
třídě na Král. Vinohradech u Slovenské ulice nn-
paden šesti mladíky, z nichž jeden prý mu ústa
uepal a druzí prohledali jeho kapsy n odcizili mu
obnos, který v zaslavárně za kabát obdržel. Chlapee
vrátil se poděšený domů a uvedl popis něklerých
domnělých lupičů. Pátrání po nich zavedeno.
— Z Dobřichovic. (Páv. zpráva »Nár. Listůe)
Po pčtiletém pobytu na poloostrové balkánském vráti
se známý humorista a komík p. Edv. Libich do svá
otčiny. Byl ztskán jen pro jedno vystoupení ve zdejš
obci, ve velkorestauraci akc. smíchovského pivovaru
p. Černého. Koncertní pořad vyplní novinka: Kvar-
telto lesních rohů. Večírek koná se již dnes dn
20. srpna
— Příjem Ústřední Matice školské dne
17. srpna 1901. Dludov odbor K 102.80, »Čest
mír«, spolek mládenců ve Dvoře Králové K 209.55
Studující z Pičína a okolí čistý výtěžek zábavy
K 20.30. Pořadatelky věnečku dívek v Pouchov
K 40.35. Při svatbě p. L. Waita a sl. Aloisie Pivo
kovy v Kouřími K 5.—. Redakce »Národních Listů-
č. 226 dio. 17. srpna K 176.91. Ze sporuí V. proti
odvádí J. D. 10 K. Celkem přijato K 564.91.
— Přonídleni závodu. Pan Olokar Bělo
hlávek přesídlil svůj závod na vázání kytic
věnců a květinovou slň z domů č. 25 na Ferdinun
dově třídě do domu č. 137 v téže třídě.
A Schnei
Král
Libich
Černý
L Wait
Aloisie
Olokar
Běla
Vršovice
Vinohrady
slovenský ulice NN
Dobřichovice
Pičín
Pouchov
Kvara
spolek mládenec v Dvůr Králové
Kouří K
18
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Souboj gymnnsistů. Z Pešti se sděluje
Ve Zborově došlo těchto dnů k souboji mezi gymna-
sisty kvintánem Ludvíkem Kruseczem a sextánen
Alexandrem Liikou na pistola. Krusecz raněn by
nebezpečně. Vše to pro lásku a pro — políček, který
dal Kruseczoví mladistvý jebo sok.
= Lodstvo v zámoři. Dle depeše »Korresp.
kanceláře« přibyla lod »Cišařovna Alžběta« do P -
nanu ke člyřdennímu pobytu. Na lodi jsou všich
zdrávi.
Krusecz
Liika
Korresp
Pešť
Cišařovna Alžběta
19
article
= Srážka parníku s ledovou horou
Z Victorie v britské Kolumbii se telegrafuje: Parní
»Island« kanadské pacifické společnosti srazil se
v pátek ráno nedaleko Jucesu v Aljnšce s ledlovou
horou a potopil se. Šedesátpět osob utonulo, 10
bylo zachráněno a v noci na dnešek dopraveno sem
= Pellagra v Italii. Z Říma se oznamuje
Malaria a pellagra jsou dvě pohromy, jež způsobuji
znáčné spousty ve venkovském obyvatelstvu v Italii
navzdor klimatickým podmínkám tohoto poloostrova
celkem velmi příznivým. Zimnice bahenní sklátí každo-
ročně 15.000 osob, pellagra přivádí jich ročně 200
do blázinců a obů tyto choroby nejen že ničí zdravi
a život těch, kdož jsou jimi přímo stíženi, nýbrž
kladou zárodek chorobnosti také v potomstvo a za-
viňují tělesné znetvoření mnoha Uisíců. Jest těžkou
výčitkou pro italskou vládu, že vyčkala teprvé no-
vého století, aby podala parlamentu návrh zákona n
systematický boj proti pellagře — o němž dosud ne-
bylo jednáno — a že ponechafa hledání prostředků
na zabránění malarie soukromé páči. Ani ministerium
vnitra, v jehož bbor spadá veřejné zdravotnictví, ani
ministerium zemědělství, jehož úkolem jest střežiti
hospodářské zájmy národa, neučinily dosud nic jiného.
než že sestavovaly statistiky o rozšíření a spoustácho
způsobených oněmi nemocemi a poskylovali míst
ním úřadům a spolkům peněžité podpory. Jedině-
krát, roku 1883, kdy nadaný a horlivý Grimaldí byl
ministrem zemědělství, učiněn mnohoslibný pokus.
Malario
Victoria
Kolumbie
Island
Juces
Aljnška
Řím
20
article
Grimaldi chěpal význam otázky bytů pro zdraví
venkovského obyvaiclstva a sestavil návrh zákon
ve příčině boje proti pellagře a zlepšení poměr
obytných na venkově. Po jeho odchodu a smrt
vše opět usnulo. Od té doby minulo 18 let, aniž
nějakému ministru neb řediteli zdravotnictví na
padlo, že snemec bídy« jak lid pellagru nazývá.
aneb sotrava špatnou stravou« neb schronický hlade
jest hanbou civilisovaného národa.
= Kropení ulic petrolejem. V Kaliforni
učiněny nyní na radu několika zdravotních techníků
pokusy a prostředkem na odstranění prachu z uli
jenž se znamenitě osvědčil a nyní se všeobecně za-
vádí. Při kropení petrolejem jsou ulice v letě úplno
prosty prachu a v zimě nenastává nijaké tvoření
bláta. Účinek jest tak trvatý, že takovéhoto kropen
jest vůbec třeba jen třikráte do roka. Petrolej mus
býti nejprve zahřát a účinkuje tím lépe, čím těžš
jsoh jeho součástky. Hodí se k tomu tudíž nejlépe
právě nejlevnější druh. Nepříjemný zápach zmizí po
několika dnech úplně.
Grimaldi
21
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dne
hrají se opery »V studni« od V. Blodka
»Sedlák kavalír« od P. Mascagniho, obě ří-
zením kapelníka pana Angra. V první opeře zpívati
bude Verunu dosavadní čien damského sboru slečna
Havránkova. Dnešní předslavení připadá 2. čtvrice
abonentů. Na zejtřek jest určena Messagerova opereta
»Michuovie dcerušky«, na čtvrtek Moliérova
veselohra »Šibalství Skapinova« spola
s Fournirovou aktovkou»Při piketu«. V pátei
pořádá se slavnostní představení na počest pade-
sátých narozenin Aloisa Jiráska; hráti se bude jeho
drama »Vojnarka«, jímž autor před 11léty po-
prvé vystoupil jakožto dramatik. Záznamy pro toto
představení přijímají sel již teď u denní pokladny.
+ Z kanceláře smichovského divadla
Dnes hraje se ještě jednou v télo saisoně Laufsův
groteskní »Plukovník Pemperton« s panem
Charvátem v titulní úloze.
+ Pištěkovo divadlo na Kr. Vinohradech.
Dnes dává se oblíbená hra »Sever protijihu
Obra« ze života amerického o pěti jednáních o
Gilietea s pohostinskou hrou pani Otilie Splavcové
a pana Splavce, člena první českoramerické spo-
lečnosti Ludvíkovy z Chicaga. Začátek o 3/43 na 7. hod
večer. Vstupenky na sedadla vydávají se ráno od pa
9 do 11 hodin dopoledne v divadte.
+ Libeňské divadlo. (Reditel A. J. Frýda.
Dnes v úterý hraje se ve prospěch slečny Emmy
Selicharovy Nordmannora činohra »Padií andělée
V Blodek
Sedlák
P Mascagni
Angra
Havránkův
Messagerův
dceruška
Moliérův
Skapinův
Fournirová
Jirásek
Vojnarka
Laufsův
Pemperton
Charvát
Obr
Splavcová
Splavec
J Frýd
Selicharův
Chicago
národní divadlo
Pištěkův divadlo
na Králové . Vinohrady
libeňský divadlo
Reditel A
23
title
Dojmy z Bayreuthu.
Podává Fr. Vránek
Vránek
Bayreuth
Francie
24
article
Letošníjubilejní) kampaň wagnerovských ope
Letošníjubilejní) kampaň wagnerovských ope
ních festivalů v Bayreuthu zčeřila znatělněji než kdy
jindy též vlny našeho českého hudebního světa.
A kdo byl pšíčinou tohoto zvlnění, fekněme mimo-
řádného
Naše krajanka, slč. Emmy Kittlova, jež užívajíc
uměleckého jměna »Destinu«, zpívá zde Zentu v »Zn
kletém Holandanu«. Rozumi se, výtečně: ! (Její
umění bylo na tomto místě už oceněno). Leč veřej-
nost širší, světová, hohužel, se nedoví, že če sk
umělkyně tvoří na světovém bavreuthském jevišti po
stavu blouznívě Zenty, neboť v seznamu účinkujících
jakož i na podobiznách a jiných reklamních vyhláš-
kách čte se věude »Emmy Destinn — Berlin«, po
něvadž tam právě ona v době přítomné působí.
Město Bayreuth činí velmi pěkný dojem, skoro
velkoměslský. Nádherné hotely a restauranty jsou
sice v této době oživeny, ale největší nával má malá
hospůdka su sovy«, v úzké uličce prostřed měst
zastrčená. Zde scházejí se nejpřednější umělci po
představení a za nimi jde sem všechen elegantní
svět. Ale jen podívati se, neboť posezení brání na
prostý nedostatek místa a málo lákavý interieur
Všecko se mačká ve světničce úzké a nízké a n
chodbě méné úhledné. A idyllicky prostě je bos
obsloužen. Na kvalitu jídel stěžovali si netřeba.
aniž na drahotu. Umělci, ktetí si namnoze sam
pivo přinášejí od čepu, mají hlavní skádr« v koute
jizby pod sochou Wagnerovou, na místě, jež tenio
genius za živa svou přítomnosti zasvětil. Kout te
střeží svědomitě sklepnice, cizím hostům houževnatě
bránic, aby se tam usadili, A umělci jsou tu doma
Smích přes chvili otřásá jizbou, každý nově přichoz
umělec vítán je jistým způsobem: ten posměchem.
že přišel pozdé, onen pokřikováním a bračením, jiný
lónem a (áčkem«), jejž mnozí falešně intonují —
tak baví se tu »zvobodný národ umělecký« a cizinei
s nim.
Kittlův
Destinné
Wagnerův
Kout
Bayreuth
Zenta
Berlín
Destino
25
article
Wagner-Richerd. Siegfried-Wagner — náráží n
nás se všech slran. Padobiny otce i syna ukazují
se všude, a často, často vedie sebe. Stavíť se tu u
odiv důslednost Přírody, která prokázala svou doved-
nost v napodobování fysiognomie, a to zejmena oním
märkantním tvarem nosuí — »wagnerovského nosue
— udělivši jeho tvar i synovi, jenž ovšem pečuj
mímo to úsilovně o úpravu vyrážejfcího vousu. aby
velikému svému otci co nejvíce se podobal. Dokáže-l
to činy, je ovšem jiná otázka, na niž jeho prv
opera »Die Bärenhäutor příznivé odpovědi nedávál
Wagner! Dnes to světové jmeno má zvuk kou
zelný. Co krásných zvuků a barmonií, něžnýchč
hromových, co výrazných, nekonečně krásných a »ne
konečných« malodií, co geniálních obratů harmoni-
ckých a instrumentačních chová v sobě ten tlum
představ o Wagnerovil
Wagner
Richerd
Siegfried
die Monitor
26
article
Jak (rudně, kormutlivé je pro nás porovnáno
Wagnera se Smelanou! Jak nešťastným je tento nái
genius! Wagnor sice také musil kruté boje přestáti.
ale zvítězil přece a své ideály a myšlenky prove
všecky. Naproti tomu Smetana plného vítézství da
leko se nedočkal a osudem vyiržen byl zrovna z úsi-
lovné práce, kdy píše operu »Vlolu« zanášel sa ještě
plány dalekosáhlými — — — Wagner stavěl se
svými pracemi proti šablonovitému italianismu
v oparní skladbě tehdější — a těmito myálenkami
ovládán byl Smetana stejně, obdržev za to názvu
sodrodilece, a byl by jistě k těm koncům, k nim
vůbec dospěl, i bez Wagnera se propracoval. Jeť na-
padno, jak celá struktura hudby při »Parsifalu« n
myslěnám uvádí, jže Smetana byl awagneriánem«, a
všecka cperní díla Smetanova dříve vytvořena byl
než »Parsifal« (tento ukončen r. 1832).
Wagnerovým ideám pomáhal často vítěziti i —
šovinismus; neboť tam, kde může slaviti mnohost
provozování opera jako »Trompeler von Säickingene
nemůže býti mnoho vlastniho poruzumění pr
»Nibelungy«. Že šovinismus pomáhá na mnobých
místech do dneška k úspěchům, o tom svědčí to, že
ve vídeňské dvorní opeře strhne se vždy demon-
strativní bouře potlesku, kdykoli pěvec v »Lohen-
grinu« pronese slova »das deutsche Reich« ve zpěvní
frásí docela bezvýznamné (na př. král Jindřich v
jednání 1. výstupu).
Wagner
Smelaný
Smetan
Parsifal
Smetanův
Wagnerův
on Säickingen
Nibelung
Reich
Jindřich
27
article
Příslovečná německá důkladnost zajisté je zvláštní
příčinou, že literatura německá ve všech možnýci
oborech je obromně čelná. Že pak v té nezměrné
spoustě knih je laké moc papíru zbytečně potištů-
ného, rozumi se samo sebou. — O iden Wagnerove
bojuje se pérem od půl století a boj ten vynesl ne
sčetné množství knih, brožur, letáků i faliantůl, zabý
vajících se touto věci, ji hájících nebo potírajících
Prvé však, myslím, mají už vrch. Bayreulhské »slav
nostní hry«, které mají svůj orgán »Bayreuther Brat
ter«, jsou mimo to každoročně několikerým průvod
cem vysvětlovány a »dákladně« rozebrány. Nejzná
mější je »červená kniha«, vydávaná Wildem v Lipsku
ve třech řečech: německy, francouzsky a anglicky
Snad každý druhý návštavník je knihou touto ozbro-
jen. Má sice pohodlný kapesní formát, ale rok od
roku tuční, takže jí asi brzy stane se tato tlouštk
nepohodinou.
Ale všechna čest vydáním vlastních děl Wag-
nerovýchl Nejvíce vyniká firma Schottovi synove
v Mohuči, která, získavši právo na »Meistersingry«.
Wild
Lipsko
Mohuč
Bayreuthry Brat
Wag
Schott
28
article
»Nibelungy« a »Parsifala«, vydala tiskem nejen šes
objemných partitur pro divadia, ale i veškeré hlas
orkestrální a sborové, partie solové, dále od každého
díla šest klavizních výtahů, a sice: 1. výtah s
zpěvy a texiem (klavír 2-ručně v úpravě od Klind-
wortha, Taussiga a Rubinstemna). 2. tentýž usnad-
něný od Klemmichla; 3. klavírní výtah bez-
zpěvů a texiu; 4. výtah beze zpěvů, ale
s textem podloženým: 5. výtah pro klaví
4ručně; 6. výtah s textem pouze francouzským
Ale vrcholem všeho jest úplné vydání partitury
»Walkyry« ve formátě kapesním, které právé v těcht
dnech bylo nactzh knihkupecký vrženo. Je to vydání
luxusní, pouze pro milovníky musy Wagnerovy,
neboť nedá se ho upotřebiti jinak nežli ke čtenía
to čtení tichému. Hráti z partitury té možno není
poněvadž místa, kde je orkestr plné (šestero harf ne
čtyřech, contrabassy a violoncejla též na čtyřech
osnovách notovýchl), musila býti přes dvě stránky
v poloze příčné vytištěna. — Jak smutné je faktum.
že došlo k tomu, aby klavírní výtah »Prodané ne
věsty« (bez textu) vydala německá fivma po německu
A to jest jediná opera Smetanova, jejiž klavirní výlah
hez textu existuje; od některých nemáme vůbec žád
ného výtahu!
Nibelung
Parsifal
Taussig
Rubinstemn
Wagnerův
Smetanův
Klind
29
article
Jaště e iným vejduchem stovanským chce
mi Waghera porovnávati — s Tolstým. Jako tento
na konci svého života a v posledních svých dílec
obírá se látkami a problémy náhoženskými, velebe
Kristovo dílo lásky a trpělivosti — tak onen ve
svém »Parsifalu« předvádí děj čistě náboženský, za-
ložený na tdei, že utrpení přináší lidistvu spasení
Báseň, hudba, dramatické představení i dekoraee
pojí se v »Paraifalu« v celek podivuhodné krásy
který dělá dojem velebný, posvátný, ohromný. T
již není divadlo v běžném slova smyslu, kde se dav
baví, nýbrž toť velebný chrám, kde se posluchač po-
vznáší k nejčistsí zbožnosti, a jeho duch zalst
v dálavy, kde jen láska, dobro a krása vé-
vodí —l
Myšlenka Wagnerova jako je velká, tak je při
rozená: divadlo má člověla uváděti v bezprostřední
styk s dějem a osobami v kuse jednajícími. Proto
nemá divák viděti ani budky napovědovy, an
orchestru, kde kapelník i hudebníci se namáhají
aby úkolu svému dostáli. Proto hlediště je ve tmě
ahy každý viděi jen to, co se mu na jevišti před
vádí, a tak snäze daí se unášeti.
Tolstá
Kristův
Parsifal
Wagnerův
30
article
VII.
»Obecenstvu nikdy ničeho neříkejte (t. s jeviště)
nýbrž vždy druhému; při samomluvě hleďte do o
nebo naboru, nikdy přímo ven« — byla »poslední
prosba«, kterou Wagner napsav na půlarch paplru
vyvěsií dne 18. srpna 1876 na dvéře, kudy účinku-
jící umělci vcházcii k prvnímu provedení »Pa
sifala «.
Severovýchodně od města veďe široká, mohut-
ným stromořadím vroubenů silnice na mírné návrší.
kdo pne se jednoducha, ale vkusná budovn divadla
Wagnerova. Od něho je dolů na rovnou alej a dále
na město velmi pěkný pohled. Představení počíná
ve 4 hod. odpoledne. Abychom si však prohlédli
okolí i obecenstvo, přichvátneme si. Už o třeti ho-
dině začíná onen nepřetržitý proud přečelných po-
vozů, který se po celou hodinu netrhne. Shora s
dívajíce vidíme dvě řady povozů vedle sehe ve
směru protivném se pohybující, ktaré za celou ho
dinu odvezou do divadla slušný počet diváků. Pová-
žíme-li, že celé divadlo pojme asi 1500 osob, dle
toho usoudíme, že velmi málo obecenstva jde tan
pěšky.
15 minut před početím představení vystoupí
před budovu několik trubaců a zatronbí hlavní motiv
toho jednání, které se právě provozovati má. Po pěti
minutách ještě dvakráte to opakují — což je zajisle
případnější a poetičtější svolávání obecenstva nežl
zvonění. Dvanáctero dveří, po každé straně šest
vede k sedadlům, amfiteatrálně seřaděným. Jediné
co nás při vstupu poněkud nemile překvapí, je to.
ze v »neviditelném orkestru« se veškeré nástroje
v pustém chaosu ladí; zní to sice přitlumeně, ale
rušivý dojem to zanechává přece.
Wagner
Wagnerův
31
article
Hudba »Zakletého Holanďana« zní ještě málo
»wagneriánsky«, ale vane z ní duch sebevědomé
vysoko se pnoucí tužby. Při bavreothském prove-
dení, ideálně dokonalém a uhlazeném, kde všecka
tři jednání podávají se nepřetržitě bez jakékoli pře-
stávky (opona se pouze zavře, aby za chvílku, nežl
hudbu krátkou mezihru si odbude, proměnilo se skal-
naté pobřeži v plaveckou síň a naopak, ku kte
réžto neobyčejné rychlosti třeba zajisté velmí do-
konalé mašinerie), působí toto dílo úchvatně. —
Dekorace, představující moře, je překrásná; rovněž
pěkně upravena je světnice plavce Dalanda, otce
Zentina. Ale dokonalá úprava její přivodila jistou
pro diváky na posledních místech sedící rušivou
vadu. Zenta stále hledí na obraz, představující bá-
ječného bludného plavce Holanďana, na jeho sbledý
obličej, vroubený tmavým vousem«. Ale u strope
visí jako plavecký emblem malá loď, která divákům
obličej ten zakrývá, tak že pak tito nemohou, když
konečně do jizby skutečný »Holanďan« vstoupí, po-
rovnávati a »kontrolovati“, jecli to teh, do jehož
bledého obličeje se Zenta tak náruživě zakoukala. —
V letech osmdesátých, když »Parsifal« na prknoch
bayrentských se objevil, vzniklo okřídlené slovo, že
»posluchači třeba, ahy své ucho obrnil bavinkou«.
sice že jeho ústrojí slüchové octne se při hlučně
neslýchanými dissonancemi přeplněné hudbě Wagne-
rově v nebezpečí. »Chceli kdo, psa bíti, hůl s
najde,« praví naše přistovi. Tak i někdo, jen
Wagnerovi nepřítelem byl, prones! slovo, kterým co
Holanďan
Daland
Zentin
Parsifal
Wagner
32
article
nejostřeji chtěl působiti, aniž by na oprávněnost
hleděl. Wagnerovský orkestr ve wagnerovském di-
vadle zní harmonicky krásně, ušlechtile.
Ovšem, na klavíru-li »Parsifala« si přehráváme, i
velkou čásť jeho prohlásímě za velmi nehudebnou:
nelzeť toho přeuměle zmotaného přediva četných
dlouhodechých melodií zachytiti a podati suchým,
krátkodechým klavírem. Nejharmoničtěji působí prvě
jednání. Velice jednoduše sestavená předehra, před-
vádějící jen čtyři hlavní motivy (sv. Grále, ctnosti
rytířské, víry, zkroušenosti) bez jakéhokoliv umělého
»zpracování«, uvádí nás svými vystupujícími, očištn-
jíc mi arpegiemi do oné výše, na posvátnou horu, kam
jenom »neposkvrnění« přístup mají. Mocně působí
kontrast II. jednání, kde kouzelník Klingsor, vtělená
zloba, o zničení ryilřstva Grálova usiluje. Tance děv
květinových, jež v čarovné zahradě o svedení »čistého
hlupce« Parsifala usilují, provázeny jsou budbou ne-
vyslovitelně krásnou, okouzlující! Co zde se uchu
ioku skýtá, nelze pověděti, to musí býti zase slyšeno
a viděno
Třetí jednání, ježtitčí zpustlý hrad sv. Grále, po-
skytuje neskonale krásný obraz velkého pátku. Lesní
krajina s hudbou veleněžnou a výraznou, s melodlemi
plnými touhy, působí dojmem překrásným, nezapo-
menutelným. A tak odcházejíce z divadla Wagnerova,
mnime, že vykonali jsme modlitbu velikou, jíž jsme
se přiblížili božstvu nesmírnému.
Parsifal
Klingsor
Wagnerův
posvátný hora
33
article
+ Vojtěch Hlaváč, carský dvorní vírtuos,
toho času též kapelník orchestru námořnické gardy
petrohraďské, pořádal nedávno se svou kapelou řadu
koncertů v Libavě a nyní v Řize, kde se letos koná
jubilejní výstava, pobyl se svým orchestrem mnoho
neděl, dávaje každodenně v Střeleckém sadu kon-
certy s vybraným programem, kde vždy pamalujei
na českou hudbu. Činíť tak z horlivého vlastenectvi
vytrvale již od počátku umělecké své dráhy. Všude,
kde milý náš krajan vystupoval, ať jako solista-
virtuos, nebo jako dirigent a skladatel, získal
záhy v pravdě uměleckým posláním a vynikající čin-
ností svou veliké přízně hudebních kruhů. 1 v Rize
seznamoval horlivé obecenstvo se skladbami českých
mistrů Smetany, Dvořáka, Fibicha, Bendla a j. M1imo
večerní koncerty orchestrové, jež řídil na výstavě,
dal v Ríze několik koncertů vlastních se svou dcerou.
koncertní půvkyní sl. Zójou, v sále Dubelnskéno lá-
zeňského domu, duchovní koncert ve velechrámě aj.
Hlaváč
Smetan
Dvořák
Fibich
Bendl
Libava
Řiz
34
article
O tomto píše hudební referent časopisu »Pinkcrii
Bherumra«: V rižském dómě dal na velikých var-
hanách duchovní koncert V. J. Hlavád, v němž účin-
kovali též dcera jeho sl. Zója a orcbestr petrohrad-
ské námořnické gardy. Uměleckou brou koucertisty
dostalo se obecenstvu estetického požitku. Hrál slav-
nostní, plnou sily »Toccatu« Merula (1533—1604),
»Pavana« Byrda (1598—1623), »Choral« Buxtehuda
(1635—-1787), jenž vyniká neobyčejnou plností zvuko,
»Mussette« Dandriena (1684—1740) originalní barvi-
osti; potom »Fugu z G moll« Bacha a »Finale«
VI. gonaty pro varhany Mendelssohna, jejíž význoč-
nou zvláštností je přizpůsobení melodie nejvyššího
varhanového rejstřiku s nepoměrně nízkou polohou
basu s ostatními hlasy, což činí dojem harmonická
prázdnoty. Slečna Zója Hlaváčova, pěvkyně výborně
školy, s bohatým měkkého tembru a značného ob-
lemu mezzosopránem, v nižší poloze zvuku kontr-
altového, koncertovavší před nedávnem s velikým
úspěchem v Americe, zapěla s dokonalým hodebním
vystižením a procítěním Beethovenovu duchovní
píseň »Oslava Boha« a krásně arioso s dramalickou
střední částí a zajímavou codou »Mně-li, Hospodines
z korunovační kantály Čajkovského. Orchestr ná-
mořnické gardy za řízení p. Hlaváče zahrál »Vánoční
hymnu« Adama. Výlečná souhira a bezvadný před-
nes slavnostní této hymny působil v akustickém
velechrámě uchvacujícím dojmem. Výborně taká
zněla skladba Oberthürova »Virgo Maria« pro varhany
a orchestr. Na konec improvisoval p. Hlaváč na
varhanách na předložený mu moliv »Hymna Burův«,
Tato složitá, zajímavá v harmonické, modulační
technické části improvisace potvrdila zaslonženou
pověst o p. Hlaváči, že je všestranně vzdělaný hu-
debník a vynikající virtuos na varhany. — Geozopa
OcuO-
Hlavád
Merulo
Byrd
Mendelssohn
Zója Hlaváčův
Beethovenův
bůh
Čajkovský
Hlaváč
Adam
Oberthürův
Marius
Amerika
Pinkcrie Bherumra
Buxtehuda
Dandrien
35
article
Věstník živnostenský a niělnlckí.
Věstník živnostenský a niělnlckí.
Stálá výatava strojů a nástrojů v tech-
nologickém průmysl. musen obchodní a živnostenské
komory v Praze v Eliščině třídě č. 6 otevřena jes
mimo pondělí denně od 9—3 hod. odpol. V neděli a
ve svátek od 9—12 hod. Výstavu nově zvláště obe-
slali: Firma Fr. Křižík v Karlině 2ma elektromotory
(6 a 12 HP) pro proudy slřídavé. Firma V. J. Rot
v Praze sbírkami nástrojů pro různá odvětví řemesel.
Rakouská spolačnost elektrotechnická »Uniona 1 ele-
ktromotorem 5 HP se spouštěčem v kotvě a jednou
lampou obloukovou pro napjetí 120 volt. Firma Röder
v Praze dvěma soustruhy (egalisačním a kotoučovým)
a vrtacím strojem amer. soustavy. Firma Hläuslein
ve Vídni 1 dmychadlem pískovým (stroj na leptání
kovů, skla, dřeva). Kralopolská strojírna v Brně třemi
strojí (hoblovacím, frešovacím a na broušení noža)
pro obrábění dřeva. Firma K. Krause v Lipsku i
automatickým strojem ořízkovým, třístranně řezacím,
1 strojem vyrážecím pro kartonáže, Akciová společ-
nost pro výrobu reliefů ve dřevě v Düissáldosfa
sbírku ukázek »Xylectyponu« (leptaných dřev). Pra-
ktické demonstrace na strojích konají se vždy v ne-
děli a vo svátek. Strojní oddělení udíli bezplatně
rady v technických záležitostech, týkajících se vý-
roby, pracovních pomácek a zařizování vzorných,
zejmena družstevních dílen. Lučební oddělení posky-
tuje rady v lučebních záležitostech průmyslových,
provádí rozbory a zkoušky
Křižík
K Kraus
Eliščin třída
Francie
Karlin 2
Praha
Vídeň
Brno
Lipsko
živnostenský komora v Praga
Röder
SF
Kralopolský strojírna
Uniona 1 ele
36
article
* I. výstava učednických prací v Českých
Budějovicích zahájena bude dne 25. srpna 1901
o 9. hodině ranní v místnostech české obecné škuly
v Jirovcové ulici (přízemí). Otavřena bude od 25, do
31. srpna t. r. od 9—12 hodin dopoledne a od 2 do
6 hodin odpoledne. Rozdílení cen ve čtvrtek dne
29. srpna o 4. hod. odpol. v místnosti výstavní.
tavv.
* Z Washingtonu, 19. srpna. (C.-B.) Sva
knihtiskařův zavázal se, že bude oceláře stáv kující
podporovati finančně i hmotně.
* Z Londýno, 19. srpaa. (Zvl. telegr. »Nár.
Listů«.) Unionističtí dělníci velké Corneginovy to-
várny v Duquesne v Pensylvanii a dělníci »Illinois
Steel Company« v Milwaukee připojili se k stavce;
továrny musily býti zavřeny.
Český Budějovice
Jirovec ulice
Washington
Pensylvanie
Milwaukee
Illinois Steel Company
37
article
Školská hlíáka.
Školská hlíáka.
Naše střední ústavy v roco 1900 a
1001 C. k. vyěší rešlná skola v Par-
dubicích měla v minulém roce školním celkem
418 žáků, z nichž prospělo s vyznamenáním 62,
dobře 275, neprospělo 49. Maturitním zkouskám
podrobilo se žáků 37, z nichž vyhovělo s vyzname-
náním 5, dobře 23. Sil učitelských měl ústav 29.
Zpráva zahájena studii prof. J. Roubala »Dvě
rukopisné bíble české.« — Zemská vyšší česká
reálka v Hodoníně měla žáků 245, z nichž
prospělo s vyznamenáním 67, dobře 155, neprospělo
20. Při maturitních zkouškách, jimž se podrobilo 36
žáků, vyhovělo s vyznamenáním 8, dobře 22. Sil
učitelských působilo na ústavě 18. Zpráva zahájena
statí prof. J. Bezdíčka »O podstatě a významu
reálého studia.« — C. k. vyšší reálná skola
v Hradci Králové měla žáků 426, z nichž
prospělo s vyznamenáním 51, dobře 311, neprospělo
profesor
J Roubal
J Bezdíček
Hodonín
Hradec Králové
38
article
37. Zkouškám maturitním podrobito se 38 žáků,
z nichž vyhověli s významenáním 4. dobře 28. Sbo
učitelský čítal 32 členy. Zpráva zahájena seznamem
knihovny učitelské, sestaveným prof. B. Konv a-
linkou a článkem prof. J. Nušla »O studentské
observatoři astronomické.« — Obecní če s ká
gymnasium v Kyjově mělo ve svých 3 třídách
208 žáků, z nichž prospělo s vyznamenáním 70,
dobře 122, neprospělo 9. Sil učitelských půsohilo
na ústavě 9. Zpráva obanhuje studi proi. Tauch-
manna »Obalající křivky a plochy.« - C. k. s tátni
reálka v král. bor. měslé Kladně měla
v prvě svě třídě (a, b) 78 žaků, z nichž prospělo
s vyznamenáním 24, dobře 42, neprospůlo 7. Su
učitelských působilo na ni 16. Zpráva přináší
studii prof. E. Bundila »Poplatnost Čech říši ně-
mecké.«
Konkurs. Při českém vyšším gymnaslu s právem
veřejností v Zábřehu, jehož VI. třída počátkem škol-
ního roku 1901—1902 se otevře, obendí ae tato místa
nčitelská: 1. Jedno místo skutečného učitele pro klaa-
Bickou filologii. 2. Jedno mlsto svpplojícího, po pl-
profesor
J Nušl
E Bundil
Čo
Kyjov
Kladno
Zábřeh