1
masthead
20. srpna 1901.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
ských, mírnila protivy mezi oběma chorvatským
stranami.
Netřeba totiž zvláštní politické prozíravosti
pro přesvědčení, že by vídeňský centralismu
pokusil se ihned povzněsti italství a zakořeniti
němectví v dalmalském Chorvatsku, jakmile by
mezi Chorvaty nebylo svornosti ani vůči Vídni.
A tak i za nejnovějších říšských voleb nejen ž
se shodly obě chorvatské strany, ale učiněn
byl i kompromis se Srby za tím účelem, aby
Italové v Dalmacii neměli ani jediného říšského
poslance. Toho se plně i docililo, takže nyní
dalmatské Chorvatsko jest zastoupeno7
Chorvaty a 2 Srby. Při sněmovních však vol-
bách poměr k Vídni zůstává v pozadl a strany
se hotoví změřiti své síly v zápase co nejkru-
tějším. Ale zápas ten mohl by skončiti netuše
ným výsledkem.
Národní chorvatská strana nemá totiž téměř
žádného dorostu a strana práva nemá lidí obe-
znalých se zemskou správou a s politickou praxí
vůbec. Strana talijanašská a strana srbská n-
proti tomu mají poměrně daleko více vůdcův
než přivržencův, tedy dosti četnou intelligenci,
které by Vídeň mohla použiti k tomu, aby na
dlouhou dobu paralysovala vliv chorvatský.
A proto nejrozumnější a nepoctivější lidé obou
stran pomýšlejí jen se strachem na nedaleké
volby a vyhledávají prostředky k poctivémua
pevnému dorozumění mezi narodnjaky a pravaši.
Tu však objevují se dvě veliké překážky: mezi
narodnjaky rozhodují v té chvíli dva muži
(Morpurgo a Vukovic), kteří nepoživají do
bré pověsti jako povahy, kdežto mezi pravaš
stále ještě má značný vliv čistá frakce záhřeb-
ského advokáta dra. Franka. Jedná se tedy o to,
aby mezi narodnjaky převládli poetivci rázu dra.
Ivceviče a dra. Čingrije a mezi pravaší lidé širo-
kého slovanského rozhledu a citu.
Chorvat
Srba
Italos
Morpurgo
Vukovic
Franco
Chorvatsko
Vídeň
Dalmacie
6
title
Politické zprávy zahraničné.
7
article
V Praze, 19. srpna.
Praha
8
article
Arnantská a turecká násilí
ve Starém Srbsku.
Z Bělehradu, 16. srpna. (Dopis »N. L.«)
Co se nyní děje se srbským národem ve Starém
Srbsku, podobá se jako vejce vejci násilí, které
počátkem minulého věku přinutilo Srby v Srb-
sku, aby s Karaďordém povstali, aneho pomě-
rům v neosvobozených zemích srbských před
r. 1876, jež měly v zápětí velkou válku slo-
vanskou proti Turkům. Dokud sami Arnaute
vraždili a ubíjeli Srby, říkalo se, že toho ne-
činí turecké vrehnosti, a z toho vycházelo,ž
nikdo nebyl vinen, ani Arnauté, že vraždí Srby,
ani turecké vrchnosti, že proti Arnautům ničeho
nepodnikají a zločinů jejich netrestají. Vinn
jsou jen Srbové, že mají na ramenou hlavy
neboť kdyby hlav neměli, Arnauté by jieh
nerubali.
Pouze tak může být charakterisována tu
recká »zákonitosť« a »právní pořádek«. Zlořády
se množí den za dnem a nyní už i turecké
vrchnosti dělají totéž, co Arnauté, chtějíce vy-
hladiti srbské koleno ze Starého Srbska. Dělaj
to veřejně a otevřeně, zatím co Srbské státy
Srbsko a Černá Hora, chovají se k Turecku
jako nejloyálnější sousedé a nejupřímnější přá-
telé. Za to jim Turocko odplatilo prohlášením
svých srbských poddaných za buřiče a postave-
ním jich mimo zákon.
Srba
Srb
Turek
Srbsko
Bělehrad
Černá Hora
Turecko
9
article
Není nešťastnějšího národa nad srbský
S jedné strany jeho syny vraždí makedonský
bulharský komitét, a druhé Arnauté, s třetí tu-
rocké úřady, s čtvrté je denuncují Řekové
s páté římští propagátoři, kteříž jsou štváč
Arnautův a Turků proti Srbům.
Srbům není dovoleno brániti se a srbským
státům Evropa svázala ruce, aby nemohly hájit
svých kmenovců v Turecku. K tomu přišl
rusko-rakouská dohoda z r. 1897, jež je ne-
smirným neštěstím pro srbský lid v Starám
Srbsku a Makedonii, protože podmínka jeho.
status quo, zachovává se pouze s jedné strany.
Ruští konsulové mají rozkaz, aby v každém
případě ujímali se Srbův, ale konsulové rakoušt
vždycky se staví proti Srbům, což třeba veřejně
vynésti a konstatovati. Kdekoli mohou Srbům
uškoditi, neopomenou toho. Tak jedná c. k.
konsul Paar ve Skoplji; tak c. k. konsul Rap-
paport v Prizrenu, tak c. k. konsul Ippen
Skadru, jenž po Kallayovu receptu napsal ná-
rodopisnou »studii«, ve které »vědecky« dokázal,
že slovanské obyvatelstvo Starého Srbska i A-
banie je »bosenského« původu a mluví »bosen-
ským« jazykem! Již z toho jasně je vidno.
jaké politiky c. k. konsulové se přidržují na-
proti Srbům vůbec a v Starém Srbsku zvlást.
Řek
Arnautův
Turek
Srba
Srbův
Paar
Ippen
Kallayův
Evropa
Turecko
Srbsko
Makedonie
Prizren
10
article
»Honoe Bpe« a »Národní Listy« ukázaly
už na c. k. konsula Paara ve Skoplji jako na
úhlavního nepřítele Srbův a štváče Arnautů proti
nim. Mám spolehlivé důkazy, že turecké vreh-
nosti a Arnauté nebyli by se vrhli na Srby
tolikou krutostí a zuřivostí, kdyby nebylo po-
noukání Paarova. On nejprve na Srby poštval
Arnauty, a když cařihradská vláda kázala
Arnauty zkrotit, denuncoval jí Srby jako prý
živel nepokojný a velezradný. Vysoká Porta
ihned svrhla Mehmeda pašu, velitele žandar-
merie v kosovském vilajetě, muže přísného,
spravedlivého, poctivého a nestranného, jenž
arnautské loupežníky chopil železnou rukou,a
dala pronásledovati Srby. Za persekuce v Pri-
štině, Vučitrnu, Mitrovici a Novém Pazaru kon-
sul Paar objižděl tyto kraje, aby vidél ovoce
svého působení.
Ale na rázné protesty srbského vyslance
Cařihradě, gen. Grujíče, Porta dala pustit na
svobodu zatčené srbské učitelo a neodevzdala
je soudu, neboť nebylo k tomu příčiny, ale od-
ňala jim právo být učiteli. To znamená jinými
slovy, že turecká vláda dala zavřiti tolik srb-
ských škol, kolik bylo zatčených a potom osvo-
bozených srbských učitelů, čímž zadává se rána
srbské vzdělanosti a uvědomění. Zajisté se ne-
mýlím, tvrdím-li, že ani toto jezovitské opatřen
Porta nemá ze své hlavy.
Paar
Srbův
Arnautu
Srba
Paarův
Arnauta
Mehmed paša
Vučitrn
Mitrovic
Port
Nový Pazar
Cařihrad
Honoe Bpe
sul Paar
11
article
Možná, že by bulharský Makedonský ko
mitét nikdy nebyl spáchal tolik úkladných vražd
na Srbech, kterými smutně proslul, kdyby ne-
bylo ochrany, které se mu při vyhlazování Srbů
dostávalo od konsulů rakouských a německých.
V Prištině a prištinském sandžaku pošla-
pána jsou všecka práva pravoslavné církve. Tu-
recké vládě přináleží pouze právo dozoru na
pravoslavné školy, jež jsou autonomné tak, jako
je pravoslavná církev. Orgány turecké vlády
smějí do pravoslavných církevních škol vkročiti
pouze s dovolením školního ředitele.
Koncem letošního školního roku mitropoli
Nikofor poslal své dozorce, aby byli přítomni
výročním zkouškám v srbských pravoslavných
školách. Avšak turecké úřady daly zatknouti
tyto dozorce v Mitrovici a Novém Pazaru a do-
zorci, určenému pro Prištinu, zabránily přijíti.
Když si mitropolit Nikofor stěžoval na toto ná-
silí mutesarifu, dostal za odpověď, aby se jen
staral o svou církev a ne o dozorce při zkou-
škách, že on tam pošle své úřadníky, kteří tu
funkci také zastanou. Současně turecká policie
udeřila na srbský chrám, kde byl mitropolit,
odvlekla z chrámu do vězení jinocha, kterému
toho dne mitropolit chtěl uděliti vysvěcení za
duchovního. Za ním policie z chrámu vyvlekla
a zavřela všecky sedláky, kteří přišli k obřadu
vysvěcení toho, koho si zpředu zvolili za svého
duchovního správce.
Srba
Nikofor
Mitrovic
Priština
Nový Pazar
12
article
Proti tomuto násilí mitropolit Nikifor prote-
stoval tím, že telegraficky nařídil, aby zavřeny
byly všecky srbské chrámy v prištinském sand
žaku, o čemž podal telegrafiekou zprávu caři
hradskému patriarchu, prose u něho pomoci.
Co z toho všeho bude, bůh ví. Tureck
úřady, místo aby pokojné Srby chránili od ná
silností arnaulských, podporují Arnauty v těcht
zlořádech a cařihradská vláda, ačkoli je od vy
slanců ruského, srbského a černohorského o tom
zpravena, je tak malomocna a zmatena, že ne-
dovede ničeho učiniti ani ve prospěch své auto-
rity, ani ve prospěch práva a pořádku. A došlo
jíž k tomu, že Arnauté společně s tureckými
úřady udeřují na srbské vesnice v Dolním
Kolašíně v mitrovickém okrese pod záminkou,
že pátrají po zbraních a střelivu.
Srbský národ naučil se trpěti, ale utrpení
jeho je v době přitomné tak těžké, že by ne-
bylo divu, kdyby struna trpělivosti se přetrhla.
Nikifor
Srba
Arnautý
Dolní Kolašín
13
article
Ipujrez.
ať bude co bude.
Nové bestiálnosti v Starém Srbsku
Z Mitrovice ze Starého Srbska se oznamuje
že bestiálnosti Arnautů a turecké policie nepře-
stávají. Sultán sic na zakročení ruského vyslance
nařídil, aby vyšetřeny byly všecky příčiny ne
blahého stavu ve Starém Srbsku, aby potrestání
byli usvědčení vinníci a pořádek obnoven, ale
rozkaz jeho zůstal nesplněn, následkem čehož
Arnauté provozují své zlotřilé řemeslo bez pře-
kážky dále. Známý arnautský hejtman, Sezdy
Sake, odešel se 14 Arnauty a několika vojáky
do Brdňáku, kde mučil a trýznil Srby, nevinné
děti jejich z domova odváděl a ženy hanobil,
to všecko pod záminkou, že hledá schované
zbraně. Jaké zločiny se tam dějí, je viděti z n
sledujícího:
V Kolašíně chodí Arnauté po tlupách 1
až 15 mužů, vyhledávají hádky s vesničany.
dávají se od nich hostit, aniž by jim za to za-
platili, ba ještě jim vyhrožují, vědouce, že bez
branní Kolašínci na odpor se jim nepostaví. Dne
30. července ukradli Arnauté z pečského okrest
Michajlu Danici z Kopilovice dva voly a všechen
nábytek. — Ve vesnici zv. Zubin Potok od
vedli Nikoli Djordjeviči a Miloši Božoviči po
volu, Malentiji Dorutoviči ze Zaguly vzali 26
kuzlátek. — Ve vesnici Oklaci ukradly 4 voly
Arnautý
Sake
Arnauta
Srba
Michajl
Djordjevič
Božovič
Mitrovice
Srbsko
Brdňák
Arnauty
Malentiji
14
article
Knězi Arsenijovi z Pridvorice hrozí veřejně, že
se dřív neuspokojí, dokud ho nezbijou. Přes
všecko to kněz Arso vrátil se z Mitrovice do
Pridvorice, aby viděl svoji rodinu, ačkoliv ví,
že to snadno může hlavou zaplatit. — Alimpija
Bozoviče, synovce kněze Vukajla, pustili sice na
svobodu, ale nařídili mu, že se z Mitrovice
nesmí hnouti, dokud nepřijde nařízení, cose
s ním má dále státi. Mutesarif prištinský Džema
beg snaží se dodati ho k soudu do Nového
Pazaru, ačkoliv tam nepatří. Povídá se též, že
mutesarif nařídil strážníkům, aby ho v lese
Rogozné cestou do Nového Pazaru zastřelili a
pak se vymluvili, že chtěl utéci, a proto že ho
zabili. Tak mutesarif dělá, co chce, přes to, že
mu výslovně nařízeno Alimpija dále nepronásle-
dovati, protože dostal milost.
Jak je z toho viděti, turecká policie se
rozhodla, že Srby pomůže Arnautům zničit na-
vzdor všem nařízením z Cařihradu. Šemsi paša
odejel z Mitrovice do Nov. Pazaru, aby vykonal
sultánovo poslání, ale pochodí asi sotva lépe než
dosud. Sultán poslal ho již dávno do těchto
krajů, aby zavedl pořádek, utišil Arnauty, ale
kamkoli dosud přišel, tam se věci pro Srby
ještě zhoršily. On chtěl po dobrém utišiti Arnauty.
ale nebylo mu to možno. Posílá se tam vždy
někdo, by to usmířil a pořádek zavedl, ale to
jen na oko, neboť opravdovou nápravu zavésti
nikdo upřímně nemyslí. Proto Turci ani neodpo-
vídají na protesty srbského a ruského vy
slance.
Arsenij
Alimpija Bozovič
Vukajl
Srba
Arnaut
Arnauta
Mitrovice
Pridvorice
Nový Pazar
Cařihrad
Nova
Pazar
Turec
15
article
Odsouzení Makedonského komi-
tétu.
Boris Sarafov, bývalý předseda bulharského
Makedonského komitétu pro vyvolání revoluce
v Makedonii, byl sice sofijskou porotou uznár
za nevinna, pokud se týče mravného účastonstv
při zavraždění panrumunského professora Mi
hajljana, ale jedva byl na svobodu propuštěn
dostalo se mu jakožto hlavě Makedonského ko
mitétu i celému tomuto politickému sdružení
přisného odsouzení v předním národním orgánu
ruském »Hoo Bpeem«.
Petrohradský denník vyslal do Makedonie
jednoho ze svých redaktorů, jenž vrátivs
z cesty, zahajuje serii článků o Makedonii pod
titulem: »Pod jarmem«. Prvý článek obsahuje,
slovem řečeno, mravné zdrcení Makedonského
komitétu a bulharské politiky v Makedonii.
Prohlašuje všecko šmahem za lež.
co bulharští agitátoři o stavu Ma-
kedonie do světa pouštěli. U Bulharů
každý lže, jeden hloupě, druhý chytře, umě
lecky, s talentem. Lhou zúmyslně, ex officio
z lásky ku lži, z vlastenectví. Lhou i skuteční
mučedníci. Lživosti slova a pera odpovídá na
Balkáně a zvláště v Makedonii úplně analogická
nespořádanost a nízkosť v samém chodu myšle-
nek, v úsudcích a závěrcích, a ovšem zvláště
do nebe volajíci nečistota v politických cílech
i prostředcích. Sotva se mýlím, tvrdím-li, že
nynější úplný bankrot bulharské politiky v Make-
donii způsoben byl neřádnosti prostředků bul-
harské propagandy a té nestydaté lži, kterou
bulharští agitátoři myslili oslepit Evropu. Bul-
harští politikové, lákaní vavříny Bismarkův
Metternichů, domnívali se ovšem, že politika
Sarafov
Bpeus
Bulhar
Bismarkův Metternich
Makedonie
Ma
Balkán
Evropa
16
article
naší doby obajde se bez mravnosti a čistoty
ale pozapomněli, že by je musili zaměnit geniál-
nosti a té neměli. V konci konců vina po-
trestána.
Ale nejde o to, že vina potrestána, nýbrž
o to, že bohužel cnosti nikterak nedopomoženo
tím k vítězství. Makedonská otázka nerozřešena,
ano ani neodročena ad calendas graecas, nebot
to se při podstatě věci mysliti ne lá. Otázkat
je pouze více zamolána. Ona bude jako dosud
vystupovat a zatemňovat evropský obzor kaž-
dého jara. Jen poměr Makedonců v Evropě bude
méně výhodný. Truchlohry utrpení makedon-
ského národa bulharšti agitáloři užili k politické
frašce, ku hře na revoluci, jež velmi smutně
skončila, ale na nich zůstavila pečeť komismu
Není pochyby, že pověstná turecká administrace
postará se, aby tragický živel nabyl vrchu, al
utrpení Makedonců potkávati se bude s nedů
věrou Evropy.
Nodůvěra a lhostejnost naše, přirozený ná
sledek bulharské lži a klamu, vyložily se nyní
na nešťastnou Makedonii. Letos na jaře noviny
byly zaplavovány bulharskými zprávami o ture
ckých hrůzách v Makedonii. Psaly o tisícíel
zatčených, mučených, žalářovaných. Avšak rušt
dopisovatelé, kteří se do Makedonie odebrali
ukázali na tendenčnost těchto zpráv. Zájemí pr
Makedonii rázem ochladl.
Pisatel stav věcí v Makedonii nelíčí nikte-
rak růžově, ale lži o nich uvádí na pravou
míru. V soluňském vilajetě počet zatčených ob-
nášel 102 a nikoli tisice. Blaze jim ovšem ne-
bylo v rukou turecké policie.
Na konci článku pisatel vyzývá ruskou vládu
aby v Cařihradě zakročila ve prospěch make
donských Bulharů, ne tak, jak by si toho přály
hlavy Makedonského komitétu, nýbrž jak toho
vyžadují skutečné poměry.
Makedonec
Bulhar
Evropa
Makedonie
Cařihrad
17
article
Revoluce proti klerikalismu.
Spor mezi republikou kolumbijskou a vene
zuelskou nabývá vážnějšího významu. Především
pro vmísení se Spojených státův. K republice ko-
lumbijské náleží totiž i převlaka panamská, přen
níž vedle nedokončeného průplavu vede i z Pa
namy do Colonu mezimořská dráha panamská,
důležitý to prostředek mozinárodní dopravy, n
němž hlavně Spojené státy jsou interessovány.
Skutečně přejaly Spojené stály smlouvou
z r. 1864 s Kolumbií (tehdejší Novou Granadou)
záruku za neutrální postavení převlaky a za
svobodný obchod mezi oběma oceany. Protož
také Spojené státy chtějí třeba mocí povstalee
proti vládě kolumbijské z převlaky zmíněné vy-
puditi. Povstalci kolumbijští obviňují ale za to
vládu Mac Kinleyovu, že napomáhá tak arci-
klerikální diktatuře v Kolumbii, kterouž repre-
sentuje zvláště reakcionářský přeseda ropubliky
té, Meroquin, v Bogotě sídlící, proti němuž po-
vstalci zuhájili zmíněný až dosud dost úspěšný
boj. Vůdce jejich, generál Hribe, vydal provo-
lání, v němž slibuje netoliko vlast svou osvo-
boditi od klerikalismu, nýbrž obnoviti opět, jak
bývala, Velkou Kolumbii a to sloučením repu-
blik Kolumbie, Venezuely a Eeuadoru v jeden
spolkový stát.
Mac Kinleyův
Hrib
spojený státův
Kolumbie
Nova Granada
Bogota
Venezuela
18
article
Hribe ujišťuje, že s plánem jeho souhlas
i předseda venezuelský, liberál Castro, i před
seda ecuadorský Azfagar. Skutečné také Castro,
sídlicí v Karakasu, povstalece kolumbijské ve
řejně podporuje a odtud také hrozí nebezpeč
přímé války kulumbijsko-venezuelské. Vypuknutí
její, ač-li ji Spojené státy zakročením svým ne-
zamezí, jest tim spíše na snadě, jelikož Vene-
zuela už dávno i z jiných příčin jest s Kolum-
bií na štíru, a to proto, že smírčím soudem
Španělska bylo Kolumbii přiřknuto území, na
něž Venezuela nárok činí a mimo to i tím, že
mezi oběma republikami jest ostrá soutěžv
obchodu transitním. Možno ostatně, že Spojené
státy vysláním válečných lodí před přístav Ka-
rakasu pohnou Venezuelu, by od podporování
povstalcův kolumbijských upustila, a že také
soustředěním lodí svých před Colonem a Panamou
pohnou povstalce kolumbijské, aby aspoň převlaku
vyklidili. Operační boj jejich není ostatně na
převlace panamské, nýbrž v Marakaibu, v při
stavu to — venezuelském.
Hrib
Castro
Karakas
spojený stát
Španělsko
Kolumbie
Venezuela
Ka
Panama
19
article
Americký socialism.
Na sjezdu socialistů v Indianapolisu ve Spo-
jených státech vypracován byl program, jenž
podstatně se liší od programů jiných stran so-
cialistických, zvláště od německého socialismu
Obsah celého programu shrnut je v následují
cích požadavcích: veřejné vlastnictví všech do-
pravních prostředků, všech veřejných podníků
jakož i všech průmyslových odborů, kontrolova-
ných trusty a monopoly; zkrácení doby pracovní
přiměřené mzdy; státní nebo národní pojišťován
dělníků; provádění veřejných staveb, aby neza-
městnaným opatřena byla výživa; vychovávání
dítek až do 18. roku na státní útraty; bez
platné dodávání poučných knih, šatstva a po-
travy pro tyto dítky; stejná politická práva pro
muže a ženy; iniciativa a referendum; žádné
další prodávání veřejných pozemků.
Indianapolis
spo
20
article
André Chéradame o pokroku
pangermanismu.
Znamenitý publicista francouzský Andre
Chěradame, který tyto dny dli v Čechách
již na páté své studijní cestě, věnované poznání
našich poměrů, je neunavným hlasatelem ne-
bezpečí všeněmeckého hnuti. Nikdo lépe nevy-
stihl charakter a význam této akce, směřující
k úplněmu převratu evropskému, k definitivní
nadvládě velkého Německa nad pevninou. Ché-
radame vystihl, jaká pohroma hrozí Francii
Rakousku a tyto obavy přiměly jej k napsání
krásné knihy: »Evropa a otázka ra-
kouská na prahu XX. století«, ježje
nejznamenitější událostí literárně-politickou po-
slední doby.
Našim čtenářům je známo dílo našeho
vzácného přítele a hosta, častěji bylo o něm
mluveno na těchto místech a na podzim bude
i širšímu našemu obecenstvu učiněno přístupným
v českém překladu. Jedna z nejzajímavějších
kapitol Chéradamovy knihy je věnována vý-
sledkům pangermánské kampaně. Nyní, kdy
otázka všeněmeckého hnutí je stále aktuálnější.
kdy pangermáni chystají se tak bojovně k vol
bám, bude snad na čase sledovati pokrok to-
hoto hnutí dle přehledného Hčení Chéradamova
Chéradam
Andr Chěradame
Chéradamův
Čechy
Německo
Rakousko
Evropa
21
article
Chéradame konstatuje, že v Rakousku panger
Chéradame konstatuje, že v Rakousku panger
manismus velice vzbujel. Z počátku nebrala
vláda hnutí to vážně. Když pak počaly vele-
zrádné provokace všeněmecké vystupovati vždy
směleji, vláda zakročila nesměle a váhavě.
Teprve hr. Frant. Thun ozval se energičtěi
proti pangermanismu a hnutí »Los von Rome.
jež je totožné s agitací všeněmeckou.
Po pádu hr. Thuna nabyl opětně berlínsk
vliv vrchu ve Vidni. Pangermanisté pokračoval
tím úsilovněji ve své agitaci. Vláda rakouská
praví Chéradame, popřává prusofilum volného
Hned na počátku, poznamenává dále Ché-
radame, byl pangermanismus podporován židov-
ským lžiliberálním tiskem vídeňským. » Neue
Freie Presse« pracuje horlivě pro ideu panger-
mánskou. Háji velezrádu Hofra a nadšeně vítá
»zdivočelý projev« Mommsena proti Čechům.
Chéradame líčí pangermánskou činnost vídeň-
ského tisku i německého tisku v Čechách.
Dále zabývá se agitačními spolky všeněme-
ckými v Čechách a v ostatním Rakousku.
Vzrůst některých spolků je pozoruhodný
Tak »Bund der Deutschen in Böhmen« se sídlem
v Praze měl r. 1895 6000 členů v 81 skupí-
nách místních a r. 1899 dosáhl počtu 50.000
členů v 535 skupinách místních. Výmluvné
číslice.
Chéradame též správně naznačuje, že vídeň-
ský Schulve cin pracuje pro Velké Německo
připravuje malé děti pro pangermanismus. Všecky
tyto spolky německé mají výbojný, protislovan-
ský směr. Francouzský spisovatel líčí dále bru
tálnosti německého lidu, rozeštvaného agitátory
všeněmeckými, útoky na Čechy v uzavřeném
území a různé divošské a uličnické projevy kul-
turního národa. Čechové jsou přepadáni, mus
se bránit i zbraní, jejich besedy a národní domy
jsou bombardovány kamením atd.
Chéradam
František
Thun
Los
Rom
Hofr
Mommsen
Čecho
Rakousko
Čechy
Praha
Německo
bund der Deutschen in Böhmen
Neue Frei Presse
22
article
»Pangermanismus našel v Rakousku množ-
ství přívržencův, ano i do armády vnikl a do
úřadních kruhů též. Na sta úřadníků rakouských
je smýšlení pangermánského.
Nejhorlivějšími přívrženci Schönerera
Wolfa jsou ovšem studenti němečtí, buršáci.
Německé university v Praze, ve Vídni, Štyrském
Hradci, Brně a Inšpruku jsou semeništěm proti-
rakouských agitací. Též do středních škol ně-
meckých v Rakousku proniklo učení dra. Haase
a Schönerera. Všeněmecké smýšlení projevuje
se stále ostentativněji. Kult německého císaře
a Bismarka je velmi rozšířen v německých kra-
jích říše poražené r. 1866. Ulice Bismarkovy
jsou v Chebu a Inšpruku. Mluva propagátol
všeněmeckých je stále odvážnější. Wolf a Scho-
nerer nepokrytě vyslovují své idešly, namiřené
proti existenci Rakouska. Iro v Solnohradech
24. května 1897 prohlásil, že Rakousko stane
se provincil Německa. V Lipsku 27. července
1897 pravil Rakušan Hofer, redaktor »Egerer
Nachrichten«: »Nikdy neupustíme od boje proti
Slovanům. Víme, že za námi je 50 millionů
Němců z říše. Heslem nás Němců z Čech jest
jeden bůh, jeden císař, jedno císařství.« V
Štyrském Hradci studenti veřejně spálili černo-
žlutý prapor rakouský.
Schönerer Wolf
Haas
Schönerer
Bismarkův
Inšpruka
Wolf
Scho
Rakušan
Hofer
Egerer
Nachrichten
Slovan
Němec
Rakousko
Praha
Vídeň
Brno
Cheb
Solnohrad
Německo
Lipsko
Čechy
Štyrský Hradec
Štyrský Hradec
Inšpruk
23
article
Dále cituje Chéradame pověstnou řeč po-
slance Türka, hrozicího Slovanům pruskými ba-
jonety — a diví se, že vláda chová se tak sho-
vívavě ke všem těm manifestacím velezrádným
Zmiňuje se dále též o výtržnostech germánských
fanatiků v r. 1899 v Kraslicích, v Aši, Chebu
ve Štyrském Hradci.
Naproti tomu staví Chéradama německ
obyvatelstvo, jež je oddáno Rakousku. Pro-
hlašuje, že pangermanisté jsou vlastně men-
šinou Němců v Rakousku, že v různých mě
stech tvoří skupiny početně slabé, ale dokonale
organisované a podnikavé. Salzburk, Linec, Nové
Město, Lubno, Štyrský Hradec, Judenburg. Celje,
Bělák a j. jsou jedinými středisky hnuti pan-
germánského. Avšak v německých krajích v Če
chách mají všude prusofilové převahu.
Francouzský publicísta s obavami pouka
zuje na úspěch a vznik akce všeněmecké.
Wolt mohl se chlubit, že tři čtvrtiny Němee
v Čechách jsou jeho přívrženci. Vzhledem
k horlivé činnosti pangermanistů a k výteční
jejich organisaci dá se předpokládati, že získají
všechny Němce v Čechách. V Cislajtánii nepo-
kračují tak rychle až na některá místa. Chéra-
dame páčí počet Všeněmců v Rakousku na tr
milliony osob a praví: »Vzhledem k 25 milli-
onům obyvatelstva cislajtánského je to počet
dosti slabý. Avšak odvaha Prusofilů a srpnové
výtržnosti r. 1899 dokazují, že se musí při-
znati větší důležitost jejich činnosti, nežli jejich
počtu, avšak při tom nesmíme pustit se zřetele,
že dvě třetiny Němců v Rakousku je smýšlen
loyálního
Chéradam
Němec
Aš
Cheb
Štyrský Hradec
Rakousko
Salzburk
Linec
Nová město
Lubno
Judenburg
Celje
Bělák
Čechy
Cislajtánie
Chér
Štyrský Hradec
Němee
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nejen polehčující okolnosti, ale i po-
lehčující překlady zavedeny byly nejnověji do
veřejného života či vlastně — do týdenníkové
literatury české. Před několika dny měli jsme
zajisté nemilou a při nejmenším nevítanou pří
ležitost poukázati na článek německé »Politik«,
v níž pseudonym Alex. Neklan, nejvýš neslušným
způsobem uráží zvolené zástupce lidu, svolávaje
na ně »tělesný výprask klackem« za jich činnost
ve příčině sčítání lidu. Zdá se, že nepřípustnost
takového rčení je tak samozřejmá, že by po
jejím pokárání mohl se na nějaký čas odmlčeti
i její autor i — list, v němž otištěno. Leč ne-
jenom, že p. Alex. Neklan osvědčil opětným
článkem v »Politik« kůži mnohem citlivější, než
jakou podle svého přání tuší u poslanců če-
ských, p. Alex. Neklan utekl se pod křídla
Neklan
Alex
Alex
26
article
»Rozhledů«, kteréž léčí jej z pošramocení, jehož
se mu dostalo, jak dovedou. Rozumí se, že ne-
pravdami především, kteréž v příruční lékarničee
jejich zastávají úkol vody destillované. Mezi
nepravdami těmi nejtlustší jest tvrzení, že jsme
panu Neklanovi neodpověděli věcně, že jsme
citovali jen dva tři krůčky poslanců, učiněně na
půdě nepříslušně. Jest známo, že jsme uvedli
i zejmena činnost posl. Doležala na radě říšské
průběhem dvou zasedání. Leč na tom nezáleží,
každému z českých poslanců jest známo, že
smateřská řeč« na místě »obcovací« byla nedo-
bytna a že i články Neklanovy i všechny rekri
minace v té příčině post hoc jsou čirými »flausy«.
dobrými v čas »psí« nouze letní, kdy přicházivá
řada na vynikající publicisty a la Neklan i v »Roz-
hledech«. Leč vrátili jsme se k p. Neklanovi
k vůli něčemu zajímavějšímu. »Rozhledy« pře-
kiádají jeho sleibliche Prügel« — » tělesn ým po
káráním« i vykládají jej takto: »Tím jest řečeno,
že mladočeští poslanci si vedli v otázce té jako
těkavé, bezstarostné děti, jen dělem
se hrozívá metlou«. Jak něžně! Co takové české
ditě nevydrži! Německé by »průglem« zabii.
českému je »pokárání klackem« trestem za té-
kavé, bezstarostné počínáníl
Neklan
Doležal
Neklanův
Prügel
27
article
— Dragoni v Bystrovanech na Mo-
ravě. K největším nesnázím moravského rol-
nictva a obecní správy zvláště na Hané, počítá
se vším právem letní ubytování jízdy po vsích,
ktoréž vojenská správa na Moravě z nedostatku
kasáren zavedla pravidelně a kteréž se tu pro-
vádi ve větším rozsahu než kdekoli jinde.
Každoroční takové nadělení přicházívá také do
uvědomělé obce Bystrovan u Olomouce. Různé
příčiny přiměly obecní úřad bystrovanský k tomu,
že žádáno letos o osvobození od svízelné této
služebnosti, zejmena nedostatek slámy a ne-
dostatek vody, což obé jest pro rolnickou
živnost samo sebou velice citelnou bědou. Roz-
umí se, že bída ta stává se pravou pohromou,
když do statku přibudou ještě příživníci, při
nichž veškeré šetření stelivem jest z předu vy-
loučeno. Když vojáci do 3. t. m. do Bystrovan,
určený to den jich příchodu, nepřijeli, oddala se
celá obec sladkému klamu, že tentokráte bude
do opravdy ušetřena. Leč chyba lávky, za ně-
kolik dní přibylo do Bystrovan oddělení dragonů
za velení rytmistra a to pozdě v noci a u by-
tovali se. Způsob, jakým se uhostili, zavdal
příčinu ke stížnosti až k samé kabinetní kan-
celáři císařově, kteráž byla ještě v noci odeslána.
Dragon
Roza
Bystrovany
Haná
Morava
Olomouc
28
article
V moravských listech byla o tom otištěna zpráva
se všemi podrobnostmi. Plukovník dragonského
pluku č. 2. šl. Wittmann v Olomouci poslal na
zprávu tuto obšírnou opravu, ve kteréž jednotlivé
údaje této zprávy vyvrací, avšak na opravu tuto
odpovídá starosta obce a celý obecní výbor
bystrovanský otevřeným listem na adressu plu-
kovníka, i stojí proti opravě na pravdě každého
slova původní zprávy. Z tohoto dopisu vysvítají
věci při nejmenším úžasné. Zvláště rozmluva
mezi rytmistrem a starostou obee opravňuje
sama sebou ku stížnosti co nejrozhodněji. Ryt-
mistr dal si starostu vyvolati obecním pastuchou,
jako podřízeného sobě vojáka a rozkřikl se na
něho, proč prý nechce vojsko ubytovati? Když
se starosta odvolal na stížnost i protest proti
ubytování podaný, a když poukázal na to, že
německy nerozumi, spustil rytmistr ještě ostřeji:
»Was? Er kann nicht deutsch? Also werden
wir deutsch einkvartieren!« (Cože, on nerozuml
německy? Tak tedy se ubytujeme po německu!)
Na to starosta obce odešel a rytmistr odejel k
své švadroně, jíž vydal rozkaz: »Ubytovat!
A kde není otevřeno, tam se vyvrátí dvéře !«
Dragoni uposlechli tohoto rozkazu do slova a
tam, kde bylo zavřeno, a kde se lidé zdráhali
otevřiti — připomínáme, že obecní úřad neměl
do té chvíle od hejtmanství rozkazu k ubytování
— násilně si sami vrata otevřeli, což se stalo
ve třech stateích. V prvotní zprávě v listech
o této neslýchané přihodě uveřejněné uvedeno
bylo, že nadporučik téže selniny vyhro-
žoval starostovi obce holí a ša v lí,
v opravě plukovníkově se to popíralo, načež ote-
vřený dopis Bystrovanských opakuje toto tvrzení
s dodatkem, že nadporučík pohrůžku svou pro-
vázel výslovným prohlášením, že ani politický
úřad, ani obecní nemají mu co poroučeti, nýbrž
že poroučeti mají tu jen oni, t. j. důstojníci.
Wittmann
Ryt
Dragon
Olomouc
obecní úřad
29
article
Tiskové poměry naše brání nám, abychom k udá-
losti tuto vyličené připojili příslušný úsudek,
který vyplývá sám z pocitů, s jakými zvláště
každý rolník bude zprávu tuto čísti. Ubytování
vojska jest ovšem povinnost v časech mimo-
řádných, o velkých cvičeních zajisté vítaná a
také výnosná, aby se však seznalo, jaké trudy
přináší trvalé ubytování vojska jízdného v létě,
zvláště této doby, kdy práce rolnická jest nej-
tužší, třeba vyslechnouti jen stesky moravského
rolnictva, zvláště v okolí Olomouce, a stižnosti
jeho poslanců na sněmu vedené. Jak přichází
vůboc k tomu rolník, aby snášeti musil toto ru-
šení svého domácího klidu, spojené mimo to
s hmotnými ztrátami? V Bystrovanech musilo
rolnictvo vydati slámu, kterou samo nuceno je
šetřiti, i učinilo tak zvláště z obav, aby se sta-
teční vojínové nezachovali tak jako v blízkém
Droždině, kdež podestýlali koňům nevymlácené
žito, jež rolníkům brali, když nebylo slámy. Za
tyto hmotné ztráty neobdrží rolnici žádné ná-
hrady, kdežto olomoucký dodavatel, žid, od
eráru obdrží každé stéblo zaplaceno. Za pří-
přež, k níž rolníci rovněž svými potahy jsou
povinni, platí se královská odměna 85 kr.l
Bystrovanští oznamují veliteli dragounského pluku
čís. 2., že podali stižnost ku přislušným úřa-
dům na chování obou c. a k. důstojníků, ryt-
mistra i nadporučíka, i ujišťují, že jsou od-
hodláni, vésti ji všemi instancemi!
Olomouc
Bystrovany
30
article
— Klepy, a nic než klepy kolportují
se některými krajinskými časopisy, z nichž je
s patrným uspokojením vybírá orgán strany Masa-
rykovské. Nebohému čtenáři takovýchto tiskovin
předkládá se ob čas nějaká »zajímavost«, vyslí-
děná prý z důvěrných porad výkonného výboru
národní strany svobodomyslné. Co na tom záleži,
přijde-li za krátko na jevo, že zpráva je zají-
mavá leda svou nepravdivostí, jen když na první
ráz způsobila u lidí lehkověrných a neprohlé-
davých zamýšlený dojem a vrhla nějaké pode-
zření na stranu svobodomyslnou, její orgán nebo
na některé její stoupence. Tak opakuje se v časo-
pisu strany »lidové« několikráte již tvrzení ne-
pravdivé a vymyšlené, že prý zástupei »Ná-
rodních Listů« pp. Anýž a Grégr vyhnuli se
zůmyslně poradám výkonného výboru ná-
rodní strany svobodomyslné, v nichž prý se
jednalo o choulostivých otázkách (moravských
smiřovačkách a kompromisu se stranou staro-
českou). »Budivoj« dokonce tvrdí, že v poslední
(rozuměj minulé) schůzi výkonného výboru o chou-
lostivé otázce kompromisu za nepřítomnosti zá-
stupců »Nár. Listů« se jednalo, ale nie prý se
neujednalo. Sledovali jsme dosud mlčky tytoa
podobné klevety v dobrém vědomi, že lidé poli-
ticky soudní nevěří už dávno kachnám tohoto
drühu. Dnes jenom — poněvadž nepravdivé
zprávy s drzosti věru nevídanou se opakují —
konstatujeme krátce, že zástupci »Nár. Listů«
byli přítomni schůzím výkonného výboru,
v nichž rokovalo se o kompromisu se stranou
staročeskou, že jako v jiných otázkách i v této
vytkli své stanovisko, že přítomni byli všem
schůzím výkonného výboru snad až na jedinou
výjimku, kdy v době prázdnin meškali mimo
Anýž
Grégr
národní strana