ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 66081c70-661b-11dc-985b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 30 celkem · entity: person 95, place 88, org 10, work 3
1 masthead
20. srpna 1901.
2 masthead
Číslo 229.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 3.
5 article
ských, mírnila protivy mezi oběma chorvatským stranami. Netřeba totiž zvláštní politické prozíravosti pro přesvědčení, že by vídeňský centralismu pokusil se ihned povzněsti italství a zakořeniti němectví v dalmalském Chorvatsku, jakmile by mezi Chorvaty nebylo svornosti ani vůči Vídni. A tak i za nejnovějších říšských voleb nejen ž se shodly obě chorvatské strany, ale učiněn byl i kompromis se Srby za tím účelem, aby Italové v Dalmacii neměli ani jediného říšského poslance. Toho se plně i docililo, takže nyní dalmatské Chorvatsko jest zastoupeno7 Chorvaty a 2 Srby. Při sněmovních však vol- bách poměr k Vídni zůstává v pozadl a strany se hotoví změřiti své síly v zápase co nejkru- tějším. Ale zápas ten mohl by skončiti netuše ným výsledkem. Národní chorvatská strana nemá totiž téměř žádného dorostu a strana práva nemá lidí obe- znalých se zemskou správou a s politickou praxí vůbec. Strana talijanašská a strana srbská n- proti tomu mají poměrně daleko více vůdcův než přivržencův, tedy dosti četnou intelligenci, které by Vídeň mohla použiti k tomu, aby na dlouhou dobu paralysovala vliv chorvatský. A proto nejrozumnější a nepoctivější lidé obou stran pomýšlejí jen se strachem na nedaleké volby a vyhledávají prostředky k poctivémua pevnému dorozumění mezi narodnjaky a pravaši. Tu však objevují se dvě veliké překážky: mezi narodnjaky rozhodují v té chvíli dva muži (Morpurgo a Vukovic), kteří nepoživají do bré pověsti jako povahy, kdežto mezi pravaš stále ještě má značný vliv čistá frakce záhřeb- ského advokáta dra. Franka. Jedná se tedy o to, aby mezi narodnjaky převládli poetivci rázu dra. Ivceviče a dra. Čingrije a mezi pravaší lidé širo- kého slovanského rozhledu a citu.
Chorvat Srba Italos Morpurgo Vukovic Franco Chorvatsko Vídeň Dalmacie
6 title
Politické zprávy zahraničné.
7 article
V Praze, 19. srpna.
Praha
8 article
Arnantská a turecká násilí ve Starém Srbsku. Z Bělehradu, 16. srpna. (Dopis »N. L.«) Co se nyní děje se srbským národem ve Starém Srbsku, podobá se jako vejce vejci násilí, které počátkem minulého věku přinutilo Srby v Srb- sku, aby s Karaďordém povstali, aneho pomě- rům v neosvobozených zemích srbských před r. 1876, jež měly v zápětí velkou válku slo- vanskou proti Turkům. Dokud sami Arnaute vraždili a ubíjeli Srby, říkalo se, že toho ne- činí turecké vrehnosti, a z toho vycházelo,ž nikdo nebyl vinen, ani Arnauté, že vraždí Srby, ani turecké vrchnosti, že proti Arnautům ničeho nepodnikají a zločinů jejich netrestají. Vinn jsou jen Srbové, že mají na ramenou hlavy neboť kdyby hlav neměli, Arnauté by jieh nerubali. Pouze tak může být charakterisována tu recká »zákonitosť« a »právní pořádek«. Zlořády se množí den za dnem a nyní už i turecké vrchnosti dělají totéž, co Arnauté, chtějíce vy- hladiti srbské koleno ze Starého Srbska. Dělaj to veřejně a otevřeně, zatím co Srbské státy Srbsko a Černá Hora, chovají se k Turecku jako nejloyálnější sousedé a nejupřímnější přá- telé. Za to jim Turocko odplatilo prohlášením svých srbských poddaných za buřiče a postave- ním jich mimo zákon.
Srba Srb Turek Srbsko Bělehrad Černá Hora Turecko
9 article
Není nešťastnějšího národa nad srbský S jedné strany jeho syny vraždí makedonský bulharský komitét, a druhé Arnauté, s třetí tu- rocké úřady, s čtvrté je denuncují Řekové s páté římští propagátoři, kteříž jsou štváč Arnautův a Turků proti Srbům. Srbům není dovoleno brániti se a srbským státům Evropa svázala ruce, aby nemohly hájit svých kmenovců v Turecku. K tomu přišl rusko-rakouská dohoda z r. 1897, jež je ne- smirným neštěstím pro srbský lid v Starám Srbsku a Makedonii, protože podmínka jeho. status quo, zachovává se pouze s jedné strany. Ruští konsulové mají rozkaz, aby v každém případě ujímali se Srbův, ale konsulové rakoušt vždycky se staví proti Srbům, což třeba veřejně vynésti a konstatovati. Kdekoli mohou Srbům uškoditi, neopomenou toho. Tak jedná c. k. konsul Paar ve Skoplji; tak c. k. konsul Rap- paport v Prizrenu, tak c. k. konsul Ippen Skadru, jenž po Kallayovu receptu napsal ná- rodopisnou »studii«, ve které »vědecky« dokázal, že slovanské obyvatelstvo Starého Srbska i A- banie je »bosenského« původu a mluví »bosen- ským« jazykem! Již z toho jasně je vidno. jaké politiky c. k. konsulové se přidržují na- proti Srbům vůbec a v Starém Srbsku zvlást.
Řek Arnautův Turek Srba Srbův Paar Ippen Kallayův Evropa Turecko Srbsko Makedonie Prizren
10 article
»Honoe Bpe« a »Národní Listy« ukázaly už na c. k. konsula Paara ve Skoplji jako na úhlavního nepřítele Srbův a štváče Arnautů proti nim. Mám spolehlivé důkazy, že turecké vreh- nosti a Arnauté nebyli by se vrhli na Srby tolikou krutostí a zuřivostí, kdyby nebylo po- noukání Paarova. On nejprve na Srby poštval Arnauty, a když cařihradská vláda kázala Arnauty zkrotit, denuncoval jí Srby jako prý živel nepokojný a velezradný. Vysoká Porta ihned svrhla Mehmeda pašu, velitele žandar- merie v kosovském vilajetě, muže přísného, spravedlivého, poctivého a nestranného, jenž arnautské loupežníky chopil železnou rukou,a dala pronásledovati Srby. Za persekuce v Pri- štině, Vučitrnu, Mitrovici a Novém Pazaru kon- sul Paar objižděl tyto kraje, aby vidél ovoce svého působení. Ale na rázné protesty srbského vyslance Cařihradě, gen. Grujíče, Porta dala pustit na svobodu zatčené srbské učitelo a neodevzdala je soudu, neboť nebylo k tomu příčiny, ale od- ňala jim právo být učiteli. To znamená jinými slovy, že turecká vláda dala zavřiti tolik srb- ských škol, kolik bylo zatčených a potom osvo- bozených srbských učitelů, čímž zadává se rána srbské vzdělanosti a uvědomění. Zajisté se ne- mýlím, tvrdím-li, že ani toto jezovitské opatřen Porta nemá ze své hlavy.
Paar Srbův Arnautu Srba Paarův Arnauta Mehmed paša Vučitrn Mitrovic Port Nový Pazar Cařihrad Honoe Bpe sul Paar
11 article
Možná, že by bulharský Makedonský ko mitét nikdy nebyl spáchal tolik úkladných vražd na Srbech, kterými smutně proslul, kdyby ne- bylo ochrany, které se mu při vyhlazování Srbů dostávalo od konsulů rakouských a německých. V Prištině a prištinském sandžaku pošla- pána jsou všecka práva pravoslavné církve. Tu- recké vládě přináleží pouze právo dozoru na pravoslavné školy, jež jsou autonomné tak, jako je pravoslavná církev. Orgány turecké vlády smějí do pravoslavných církevních škol vkročiti pouze s dovolením školního ředitele. Koncem letošního školního roku mitropoli Nikofor poslal své dozorce, aby byli přítomni výročním zkouškám v srbských pravoslavných školách. Avšak turecké úřady daly zatknouti tyto dozorce v Mitrovici a Novém Pazaru a do- zorci, určenému pro Prištinu, zabránily přijíti. Když si mitropolit Nikofor stěžoval na toto ná- silí mutesarifu, dostal za odpověď, aby se jen staral o svou církev a ne o dozorce při zkou- škách, že on tam pošle své úřadníky, kteří tu funkci také zastanou. Současně turecká policie udeřila na srbský chrám, kde byl mitropolit, odvlekla z chrámu do vězení jinocha, kterému toho dne mitropolit chtěl uděliti vysvěcení za duchovního. Za ním policie z chrámu vyvlekla a zavřela všecky sedláky, kteří přišli k obřadu vysvěcení toho, koho si zpředu zvolili za svého duchovního správce.
Srba Nikofor Mitrovic Priština Nový Pazar
12 article
Proti tomuto násilí mitropolit Nikifor prote- stoval tím, že telegraficky nařídil, aby zavřeny byly všecky srbské chrámy v prištinském sand žaku, o čemž podal telegrafiekou zprávu caři hradskému patriarchu, prose u něho pomoci. Co z toho všeho bude, bůh ví. Tureck úřady, místo aby pokojné Srby chránili od ná silností arnaulských, podporují Arnauty v těcht zlořádech a cařihradská vláda, ačkoli je od vy slanců ruského, srbského a černohorského o tom zpravena, je tak malomocna a zmatena, že ne- dovede ničeho učiniti ani ve prospěch své auto- rity, ani ve prospěch práva a pořádku. A došlo jíž k tomu, že Arnauté společně s tureckými úřady udeřují na srbské vesnice v Dolním Kolašíně v mitrovickém okrese pod záminkou, že pátrají po zbraních a střelivu. Srbský národ naučil se trpěti, ale utrpení jeho je v době přitomné tak těžké, že by ne- bylo divu, kdyby struna trpělivosti se přetrhla.
Nikifor Srba Arnautý Dolní Kolašín
13 article
Ipujrez. ať bude co bude. Nové bestiálnosti v Starém Srbsku Z Mitrovice ze Starého Srbska se oznamuje že bestiálnosti Arnautů a turecké policie nepře- stávají. Sultán sic na zakročení ruského vyslance nařídil, aby vyšetřeny byly všecky příčiny ne blahého stavu ve Starém Srbsku, aby potrestání byli usvědčení vinníci a pořádek obnoven, ale rozkaz jeho zůstal nesplněn, následkem čehož Arnauté provozují své zlotřilé řemeslo bez pře- kážky dále. Známý arnautský hejtman, Sezdy Sake, odešel se 14 Arnauty a několika vojáky do Brdňáku, kde mučil a trýznil Srby, nevinné děti jejich z domova odváděl a ženy hanobil, to všecko pod záminkou, že hledá schované zbraně. Jaké zločiny se tam dějí, je viděti z n sledujícího: V Kolašíně chodí Arnauté po tlupách 1 až 15 mužů, vyhledávají hádky s vesničany. dávají se od nich hostit, aniž by jim za to za- platili, ba ještě jim vyhrožují, vědouce, že bez branní Kolašínci na odpor se jim nepostaví. Dne 30. července ukradli Arnauté z pečského okrest Michajlu Danici z Kopilovice dva voly a všechen nábytek. — Ve vesnici zv. Zubin Potok od vedli Nikoli Djordjeviči a Miloši Božoviči po volu, Malentiji Dorutoviči ze Zaguly vzali 26 kuzlátek. — Ve vesnici Oklaci ukradly 4 voly
Arnautý Sake Arnauta Srba Michajl Djordjevič Božovič Mitrovice Srbsko Brdňák Arnauty Malentiji
14 article
Knězi Arsenijovi z Pridvorice hrozí veřejně, že se dřív neuspokojí, dokud ho nezbijou. Přes všecko to kněz Arso vrátil se z Mitrovice do Pridvorice, aby viděl svoji rodinu, ačkoliv ví, že to snadno může hlavou zaplatit. — Alimpija Bozoviče, synovce kněze Vukajla, pustili sice na svobodu, ale nařídili mu, že se z Mitrovice nesmí hnouti, dokud nepřijde nařízení, cose s ním má dále státi. Mutesarif prištinský Džema beg snaží se dodati ho k soudu do Nového Pazaru, ačkoliv tam nepatří. Povídá se též, že mutesarif nařídil strážníkům, aby ho v lese Rogozné cestou do Nového Pazaru zastřelili a pak se vymluvili, že chtěl utéci, a proto že ho zabili. Tak mutesarif dělá, co chce, přes to, že mu výslovně nařízeno Alimpija dále nepronásle- dovati, protože dostal milost. Jak je z toho viděti, turecká policie se rozhodla, že Srby pomůže Arnautům zničit na- vzdor všem nařízením z Cařihradu. Šemsi paša odejel z Mitrovice do Nov. Pazaru, aby vykonal sultánovo poslání, ale pochodí asi sotva lépe než dosud. Sultán poslal ho již dávno do těchto krajů, aby zavedl pořádek, utišil Arnauty, ale kamkoli dosud přišel, tam se věci pro Srby ještě zhoršily. On chtěl po dobrém utišiti Arnauty. ale nebylo mu to možno. Posílá se tam vždy někdo, by to usmířil a pořádek zavedl, ale to jen na oko, neboť opravdovou nápravu zavésti nikdo upřímně nemyslí. Proto Turci ani neodpo- vídají na protesty srbského a ruského vy slance.
Arsenij Alimpija Bozovič Vukajl Srba Arnaut Arnauta Mitrovice Pridvorice Nový Pazar Cařihrad Nova Pazar Turec
15 article
Odsouzení Makedonského komi- tétu. Boris Sarafov, bývalý předseda bulharského Makedonského komitétu pro vyvolání revoluce v Makedonii, byl sice sofijskou porotou uznár za nevinna, pokud se týče mravného účastonstv při zavraždění panrumunského professora Mi hajljana, ale jedva byl na svobodu propuštěn dostalo se mu jakožto hlavě Makedonského ko mitétu i celému tomuto politickému sdružení přisného odsouzení v předním národním orgánu ruském »Hoo Bpeem«. Petrohradský denník vyslal do Makedonie jednoho ze svých redaktorů, jenž vrátivs z cesty, zahajuje serii článků o Makedonii pod titulem: »Pod jarmem«. Prvý článek obsahuje, slovem řečeno, mravné zdrcení Makedonského komitétu a bulharské politiky v Makedonii. Prohlašuje všecko šmahem za lež. co bulharští agitátoři o stavu Ma- kedonie do světa pouštěli. U Bulharů každý lže, jeden hloupě, druhý chytře, umě lecky, s talentem. Lhou zúmyslně, ex officio z lásky ku lži, z vlastenectví. Lhou i skuteční mučedníci. Lživosti slova a pera odpovídá na Balkáně a zvláště v Makedonii úplně analogická nespořádanost a nízkosť v samém chodu myšle- nek, v úsudcích a závěrcích, a ovšem zvláště do nebe volajíci nečistota v politických cílech i prostředcích. Sotva se mýlím, tvrdím-li, že nynější úplný bankrot bulharské politiky v Make- donii způsoben byl neřádnosti prostředků bul- harské propagandy a té nestydaté lži, kterou bulharští agitátoři myslili oslepit Evropu. Bul- harští politikové, lákaní vavříny Bismarkův Metternichů, domnívali se ovšem, že politika
Sarafov Bpeus Bulhar Bismarkův Metternich Makedonie Ma Balkán Evropa
16 article
naší doby obajde se bez mravnosti a čistoty ale pozapomněli, že by je musili zaměnit geniál- nosti a té neměli. V konci konců vina po- trestána. Ale nejde o to, že vina potrestána, nýbrž o to, že bohužel cnosti nikterak nedopomoženo tím k vítězství. Makedonská otázka nerozřešena, ano ani neodročena ad calendas graecas, nebot to se při podstatě věci mysliti ne lá. Otázkat je pouze více zamolána. Ona bude jako dosud vystupovat a zatemňovat evropský obzor kaž- dého jara. Jen poměr Makedonců v Evropě bude méně výhodný. Truchlohry utrpení makedon- ského národa bulharšti agitáloři užili k politické frašce, ku hře na revoluci, jež velmi smutně skončila, ale na nich zůstavila pečeť komismu Není pochyby, že pověstná turecká administrace postará se, aby tragický živel nabyl vrchu, al utrpení Makedonců potkávati se bude s nedů věrou Evropy. Nodůvěra a lhostejnost naše, přirozený ná sledek bulharské lži a klamu, vyložily se nyní na nešťastnou Makedonii. Letos na jaře noviny byly zaplavovány bulharskými zprávami o ture ckých hrůzách v Makedonii. Psaly o tisícíel zatčených, mučených, žalářovaných. Avšak rušt dopisovatelé, kteří se do Makedonie odebrali ukázali na tendenčnost těchto zpráv. Zájemí pr Makedonii rázem ochladl. Pisatel stav věcí v Makedonii nelíčí nikte- rak růžově, ale lži o nich uvádí na pravou míru. V soluňském vilajetě počet zatčených ob- nášel 102 a nikoli tisice. Blaze jim ovšem ne- bylo v rukou turecké policie. Na konci článku pisatel vyzývá ruskou vládu aby v Cařihradě zakročila ve prospěch make donských Bulharů, ne tak, jak by si toho přály hlavy Makedonského komitétu, nýbrž jak toho vyžadují skutečné poměry.
Makedonec Bulhar Evropa Makedonie Cařihrad
17 article
Revoluce proti klerikalismu. Spor mezi republikou kolumbijskou a vene zuelskou nabývá vážnějšího významu. Především pro vmísení se Spojených státův. K republice ko- lumbijské náleží totiž i převlaka panamská, přen níž vedle nedokončeného průplavu vede i z Pa namy do Colonu mezimořská dráha panamská, důležitý to prostředek mozinárodní dopravy, n němž hlavně Spojené státy jsou interessovány. Skutečně přejaly Spojené stály smlouvou z r. 1864 s Kolumbií (tehdejší Novou Granadou) záruku za neutrální postavení převlaky a za svobodný obchod mezi oběma oceany. Protož také Spojené státy chtějí třeba mocí povstalee proti vládě kolumbijské z převlaky zmíněné vy- puditi. Povstalci kolumbijští obviňují ale za to vládu Mac Kinleyovu, že napomáhá tak arci- klerikální diktatuře v Kolumbii, kterouž repre- sentuje zvláště reakcionářský přeseda ropubliky té, Meroquin, v Bogotě sídlící, proti němuž po- vstalci zuhájili zmíněný až dosud dost úspěšný boj. Vůdce jejich, generál Hribe, vydal provo- lání, v němž slibuje netoliko vlast svou osvo- boditi od klerikalismu, nýbrž obnoviti opět, jak bývala, Velkou Kolumbii a to sloučením repu- blik Kolumbie, Venezuely a Eeuadoru v jeden spolkový stát.
Mac Kinleyův Hrib spojený státův Kolumbie Nova Granada Bogota Venezuela
18 article
Hribe ujišťuje, že s plánem jeho souhlas i předseda venezuelský, liberál Castro, i před seda ecuadorský Azfagar. Skutečné také Castro, sídlicí v Karakasu, povstalece kolumbijské ve řejně podporuje a odtud také hrozí nebezpeč přímé války kulumbijsko-venezuelské. Vypuknutí její, ač-li ji Spojené státy zakročením svým ne- zamezí, jest tim spíše na snadě, jelikož Vene- zuela už dávno i z jiných příčin jest s Kolum- bií na štíru, a to proto, že smírčím soudem Španělska bylo Kolumbii přiřknuto území, na něž Venezuela nárok činí a mimo to i tím, že mezi oběma republikami jest ostrá soutěžv obchodu transitním. Možno ostatně, že Spojené státy vysláním válečných lodí před přístav Ka- rakasu pohnou Venezuelu, by od podporování povstalcův kolumbijských upustila, a že také soustředěním lodí svých před Colonem a Panamou pohnou povstalce kolumbijské, aby aspoň převlaku vyklidili. Operační boj jejich není ostatně na převlace panamské, nýbrž v Marakaibu, v při stavu to — venezuelském.
Hrib Castro Karakas spojený stát Španělsko Kolumbie Venezuela Ka Panama
19 article
Americký socialism. Na sjezdu socialistů v Indianapolisu ve Spo- jených státech vypracován byl program, jenž podstatně se liší od programů jiných stran so- cialistických, zvláště od německého socialismu Obsah celého programu shrnut je v následují cích požadavcích: veřejné vlastnictví všech do- pravních prostředků, všech veřejných podníků jakož i všech průmyslových odborů, kontrolova- ných trusty a monopoly; zkrácení doby pracovní přiměřené mzdy; státní nebo národní pojišťován dělníků; provádění veřejných staveb, aby neza- městnaným opatřena byla výživa; vychovávání dítek až do 18. roku na státní útraty; bez platné dodávání poučných knih, šatstva a po- travy pro tyto dítky; stejná politická práva pro muže a ženy; iniciativa a referendum; žádné další prodávání veřejných pozemků.
Indianapolis spo
20 article
André Chéradame o pokroku pangermanismu. Znamenitý publicista francouzský Andre Chěradame, který tyto dny dli v Čechách již na páté své studijní cestě, věnované poznání našich poměrů, je neunavným hlasatelem ne- bezpečí všeněmeckého hnuti. Nikdo lépe nevy- stihl charakter a význam této akce, směřující k úplněmu převratu evropskému, k definitivní nadvládě velkého Německa nad pevninou. Ché- radame vystihl, jaká pohroma hrozí Francii Rakousku a tyto obavy přiměly jej k napsání krásné knihy: »Evropa a otázka ra- kouská na prahu XX. století«, ježje nejznamenitější událostí literárně-politickou po- slední doby. Našim čtenářům je známo dílo našeho vzácného přítele a hosta, častěji bylo o něm mluveno na těchto místech a na podzim bude i širšímu našemu obecenstvu učiněno přístupným v českém překladu. Jedna z nejzajímavějších kapitol Chéradamovy knihy je věnována vý- sledkům pangermánské kampaně. Nyní, kdy otázka všeněmeckého hnutí je stále aktuálnější. kdy pangermáni chystají se tak bojovně k vol bám, bude snad na čase sledovati pokrok to- hoto hnutí dle přehledného Hčení Chéradamova
Chéradam Andr Chěradame Chéradamův Čechy Německo Rakousko Evropa
21 article Chéradame konstatuje, že v Rakousku panger
Chéradame konstatuje, že v Rakousku panger manismus velice vzbujel. Z počátku nebrala vláda hnutí to vážně. Když pak počaly vele- zrádné provokace všeněmecké vystupovati vždy směleji, vláda zakročila nesměle a váhavě. Teprve hr. Frant. Thun ozval se energičtěi proti pangermanismu a hnutí »Los von Rome. jež je totožné s agitací všeněmeckou. Po pádu hr. Thuna nabyl opětně berlínsk vliv vrchu ve Vidni. Pangermanisté pokračoval tím úsilovněji ve své agitaci. Vláda rakouská praví Chéradame, popřává prusofilum volného Hned na počátku, poznamenává dále Ché- radame, byl pangermanismus podporován židov- ským lžiliberálním tiskem vídeňským. » Neue Freie Presse« pracuje horlivě pro ideu panger- mánskou. Háji velezrádu Hofra a nadšeně vítá »zdivočelý projev« Mommsena proti Čechům. Chéradame líčí pangermánskou činnost vídeň- ského tisku i německého tisku v Čechách. Dále zabývá se agitačními spolky všeněme- ckými v Čechách a v ostatním Rakousku. Vzrůst některých spolků je pozoruhodný Tak »Bund der Deutschen in Böhmen« se sídlem v Praze měl r. 1895 6000 členů v 81 skupí- nách místních a r. 1899 dosáhl počtu 50.000 členů v 535 skupinách místních. Výmluvné číslice. Chéradame též správně naznačuje, že vídeň- ský Schulve cin pracuje pro Velké Německo připravuje malé děti pro pangermanismus. Všecky tyto spolky německé mají výbojný, protislovan- ský směr. Francouzský spisovatel líčí dále bru tálnosti německého lidu, rozeštvaného agitátory všeněmeckými, útoky na Čechy v uzavřeném území a různé divošské a uličnické projevy kul- turního národa. Čechové jsou přepadáni, mus se bránit i zbraní, jejich besedy a národní domy jsou bombardovány kamením atd.
Chéradam František Thun Los Rom Hofr Mommsen Čecho Rakousko Čechy Praha Německo bund der Deutschen in Böhmen Neue Frei Presse
22 article
»Pangermanismus našel v Rakousku množ- ství přívržencův, ano i do armády vnikl a do úřadních kruhů též. Na sta úřadníků rakouských je smýšlení pangermánského. Nejhorlivějšími přívrženci Schönerera Wolfa jsou ovšem studenti němečtí, buršáci. Německé university v Praze, ve Vídni, Štyrském Hradci, Brně a Inšpruku jsou semeništěm proti- rakouských agitací. Též do středních škol ně- meckých v Rakousku proniklo učení dra. Haase a Schönerera. Všeněmecké smýšlení projevuje se stále ostentativněji. Kult německého císaře a Bismarka je velmi rozšířen v německých kra- jích říše poražené r. 1866. Ulice Bismarkovy jsou v Chebu a Inšpruku. Mluva propagátol všeněmeckých je stále odvážnější. Wolf a Scho- nerer nepokrytě vyslovují své idešly, namiřené proti existenci Rakouska. Iro v Solnohradech 24. května 1897 prohlásil, že Rakousko stane se provincil Německa. V Lipsku 27. července 1897 pravil Rakušan Hofer, redaktor »Egerer Nachrichten«: »Nikdy neupustíme od boje proti Slovanům. Víme, že za námi je 50 millionů Němců z říše. Heslem nás Němců z Čech jest jeden bůh, jeden císař, jedno císařství.« V Štyrském Hradci studenti veřejně spálili černo- žlutý prapor rakouský.
Schönerer Wolf Haas Schönerer Bismarkův Inšpruka Wolf Scho Rakušan Hofer Egerer Nachrichten Slovan Němec Rakousko Praha Vídeň Brno Cheb Solnohrad Německo Lipsko Čechy Štyrský Hradec Štyrský Hradec Inšpruk
23 article
Dále cituje Chéradame pověstnou řeč po- slance Türka, hrozicího Slovanům pruskými ba- jonety — a diví se, že vláda chová se tak sho- vívavě ke všem těm manifestacím velezrádným Zmiňuje se dále též o výtržnostech germánských fanatiků v r. 1899 v Kraslicích, v Aši, Chebu ve Štyrském Hradci. Naproti tomu staví Chéradama německ obyvatelstvo, jež je oddáno Rakousku. Pro- hlašuje, že pangermanisté jsou vlastně men- šinou Němců v Rakousku, že v různých mě stech tvoří skupiny početně slabé, ale dokonale organisované a podnikavé. Salzburk, Linec, Nové Město, Lubno, Štyrský Hradec, Judenburg. Celje, Bělák a j. jsou jedinými středisky hnuti pan- germánského. Avšak v německých krajích v Če chách mají všude prusofilové převahu. Francouzský publicísta s obavami pouka zuje na úspěch a vznik akce všeněmecké. Wolt mohl se chlubit, že tři čtvrtiny Němee v Čechách jsou jeho přívrženci. Vzhledem k horlivé činnosti pangermanistů a k výteční jejich organisaci dá se předpokládati, že získají všechny Němce v Čechách. V Cislajtánii nepo- kračují tak rychle až na některá místa. Chéra- dame páčí počet Všeněmců v Rakousku na tr milliony osob a praví: »Vzhledem k 25 milli- onům obyvatelstva cislajtánského je to počet dosti slabý. Avšak odvaha Prusofilů a srpnové výtržnosti r. 1899 dokazují, že se musí při- znati větší důležitost jejich činnosti, nežli jejich počtu, avšak při tom nesmíme pustit se zřetele, že dvě třetiny Němců v Rakousku je smýšlen loyálního
Chéradam Němec Aš Cheb Štyrský Hradec Rakousko Salzburk Linec Nová město Lubno Judenburg Celje Bělák Čechy Cislajtánie Chér Štyrský Hradec Němee
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Nejen polehčující okolnosti, ale i po- lehčující překlady zavedeny byly nejnověji do veřejného života či vlastně — do týdenníkové literatury české. Před několika dny měli jsme zajisté nemilou a při nejmenším nevítanou pří ležitost poukázati na článek německé »Politik«, v níž pseudonym Alex. Neklan, nejvýš neslušným způsobem uráží zvolené zástupce lidu, svolávaje na ně »tělesný výprask klackem« za jich činnost ve příčině sčítání lidu. Zdá se, že nepřípustnost takového rčení je tak samozřejmá, že by po jejím pokárání mohl se na nějaký čas odmlčeti i její autor i — list, v němž otištěno. Leč ne- jenom, že p. Alex. Neklan osvědčil opětným článkem v »Politik« kůži mnohem citlivější, než jakou podle svého přání tuší u poslanců če- ských, p. Alex. Neklan utekl se pod křídla
Neklan Alex Alex
26 article
»Rozhledů«, kteréž léčí jej z pošramocení, jehož se mu dostalo, jak dovedou. Rozumí se, že ne- pravdami především, kteréž v příruční lékarničee jejich zastávají úkol vody destillované. Mezi nepravdami těmi nejtlustší jest tvrzení, že jsme panu Neklanovi neodpověděli věcně, že jsme citovali jen dva tři krůčky poslanců, učiněně na půdě nepříslušně. Jest známo, že jsme uvedli i zejmena činnost posl. Doležala na radě říšské průběhem dvou zasedání. Leč na tom nezáleží, každému z českých poslanců jest známo, že smateřská řeč« na místě »obcovací« byla nedo- bytna a že i články Neklanovy i všechny rekri minace v té příčině post hoc jsou čirými »flausy«. dobrými v čas »psí« nouze letní, kdy přicházivá řada na vynikající publicisty a la Neklan i v »Roz- hledech«. Leč vrátili jsme se k p. Neklanovi k vůli něčemu zajímavějšímu. »Rozhledy« pře- kiádají jeho sleibliche Prügel« — » tělesn ým po káráním« i vykládají jej takto: »Tím jest řečeno, že mladočeští poslanci si vedli v otázce té jako těkavé, bezstarostné děti, jen dělem se hrozívá metlou«. Jak něžně! Co takové české ditě nevydrži! Německé by »průglem« zabii. českému je »pokárání klackem« trestem za té- kavé, bezstarostné počínáníl
Neklan Doležal Neklanův Prügel
27 article
— Dragoni v Bystrovanech na Mo- ravě. K největším nesnázím moravského rol- nictva a obecní správy zvláště na Hané, počítá se vším právem letní ubytování jízdy po vsích, ktoréž vojenská správa na Moravě z nedostatku kasáren zavedla pravidelně a kteréž se tu pro- vádi ve větším rozsahu než kdekoli jinde. Každoroční takové nadělení přicházívá také do uvědomělé obce Bystrovan u Olomouce. Různé příčiny přiměly obecní úřad bystrovanský k tomu, že žádáno letos o osvobození od svízelné této služebnosti, zejmena nedostatek slámy a ne- dostatek vody, což obé jest pro rolnickou živnost samo sebou velice citelnou bědou. Roz- umí se, že bída ta stává se pravou pohromou, když do statku přibudou ještě příživníci, při nichž veškeré šetření stelivem jest z předu vy- loučeno. Když vojáci do 3. t. m. do Bystrovan, určený to den jich příchodu, nepřijeli, oddala se celá obec sladkému klamu, že tentokráte bude do opravdy ušetřena. Leč chyba lávky, za ně- kolik dní přibylo do Bystrovan oddělení dragonů za velení rytmistra a to pozdě v noci a u by- tovali se. Způsob, jakým se uhostili, zavdal příčinu ke stížnosti až k samé kabinetní kan- celáři císařově, kteráž byla ještě v noci odeslána.
Dragon Roza Bystrovany Haná Morava Olomouc
28 article
V moravských listech byla o tom otištěna zpráva se všemi podrobnostmi. Plukovník dragonského pluku č. 2. šl. Wittmann v Olomouci poslal na zprávu tuto obšírnou opravu, ve kteréž jednotlivé údaje této zprávy vyvrací, avšak na opravu tuto odpovídá starosta obce a celý obecní výbor bystrovanský otevřeným listem na adressu plu- kovníka, i stojí proti opravě na pravdě každého slova původní zprávy. Z tohoto dopisu vysvítají věci při nejmenším úžasné. Zvláště rozmluva mezi rytmistrem a starostou obee opravňuje sama sebou ku stížnosti co nejrozhodněji. Ryt- mistr dal si starostu vyvolati obecním pastuchou, jako podřízeného sobě vojáka a rozkřikl se na něho, proč prý nechce vojsko ubytovati? Když se starosta odvolal na stížnost i protest proti ubytování podaný, a když poukázal na to, že německy nerozumi, spustil rytmistr ještě ostřeji: »Was? Er kann nicht deutsch? Also werden wir deutsch einkvartieren!« (Cože, on nerozuml německy? Tak tedy se ubytujeme po německu!) Na to starosta obce odešel a rytmistr odejel k své švadroně, jíž vydal rozkaz: »Ubytovat! A kde není otevřeno, tam se vyvrátí dvéře !« Dragoni uposlechli tohoto rozkazu do slova a tam, kde bylo zavřeno, a kde se lidé zdráhali otevřiti — připomínáme, že obecní úřad neměl do té chvíle od hejtmanství rozkazu k ubytování — násilně si sami vrata otevřeli, což se stalo ve třech stateích. V prvotní zprávě v listech o této neslýchané přihodě uveřejněné uvedeno bylo, že nadporučik téže selniny vyhro- žoval starostovi obce holí a ša v lí, v opravě plukovníkově se to popíralo, načež ote- vřený dopis Bystrovanských opakuje toto tvrzení s dodatkem, že nadporučík pohrůžku svou pro- vázel výslovným prohlášením, že ani politický úřad, ani obecní nemají mu co poroučeti, nýbrž že poroučeti mají tu jen oni, t. j. důstojníci.
Wittmann Ryt Dragon Olomouc obecní úřad
29 article
Tiskové poměry naše brání nám, abychom k udá- losti tuto vyličené připojili příslušný úsudek, který vyplývá sám z pocitů, s jakými zvláště každý rolník bude zprávu tuto čísti. Ubytování vojska jest ovšem povinnost v časech mimo- řádných, o velkých cvičeních zajisté vítaná a také výnosná, aby se však seznalo, jaké trudy přináší trvalé ubytování vojska jízdného v létě, zvláště této doby, kdy práce rolnická jest nej- tužší, třeba vyslechnouti jen stesky moravského rolnictva, zvláště v okolí Olomouce, a stižnosti jeho poslanců na sněmu vedené. Jak přichází vůboc k tomu rolník, aby snášeti musil toto ru- šení svého domácího klidu, spojené mimo to s hmotnými ztrátami? V Bystrovanech musilo rolnictvo vydati slámu, kterou samo nuceno je šetřiti, i učinilo tak zvláště z obav, aby se sta- teční vojínové nezachovali tak jako v blízkém Droždině, kdež podestýlali koňům nevymlácené žito, jež rolníkům brali, když nebylo slámy. Za tyto hmotné ztráty neobdrží rolnici žádné ná- hrady, kdežto olomoucký dodavatel, žid, od eráru obdrží každé stéblo zaplaceno. Za pří- přež, k níž rolníci rovněž svými potahy jsou povinni, platí se královská odměna 85 kr.l Bystrovanští oznamují veliteli dragounského pluku čís. 2., že podali stižnost ku přislušným úřa- dům na chování obou c. a k. důstojníků, ryt- mistra i nadporučíka, i ujišťují, že jsou od- hodláni, vésti ji všemi instancemi!
Olomouc Bystrovany
30 article
— Klepy, a nic než klepy kolportují se některými krajinskými časopisy, z nichž je s patrným uspokojením vybírá orgán strany Masa- rykovské. Nebohému čtenáři takovýchto tiskovin předkládá se ob čas nějaká »zajímavost«, vyslí- děná prý z důvěrných porad výkonného výboru národní strany svobodomyslné. Co na tom záleži, přijde-li za krátko na jevo, že zpráva je zají- mavá leda svou nepravdivostí, jen když na první ráz způsobila u lidí lehkověrných a neprohlé- davých zamýšlený dojem a vrhla nějaké pode- zření na stranu svobodomyslnou, její orgán nebo na některé její stoupence. Tak opakuje se v časo- pisu strany »lidové« několikráte již tvrzení ne- pravdivé a vymyšlené, že prý zástupei »Ná- rodních Listů« pp. Anýž a Grégr vyhnuli se zůmyslně poradám výkonného výboru ná- rodní strany svobodomyslné, v nichž prý se jednalo o choulostivých otázkách (moravských smiřovačkách a kompromisu se stranou staro- českou). »Budivoj« dokonce tvrdí, že v poslední (rozuměj minulé) schůzi výkonného výboru o chou- lostivé otázce kompromisu za nepřítomnosti zá- stupců »Nár. Listů« se jednalo, ale nie prý se neujednalo. Sledovali jsme dosud mlčky tytoa podobné klevety v dobrém vědomi, že lidé poli- ticky soudní nevěří už dávno kachnám tohoto drühu. Dnes jenom — poněvadž nepravdivé zprávy s drzosti věru nevídanou se opakují — konstatujeme krátce, že zástupci »Nár. Listů« byli přítomni schůzím výkonného výboru, v nichž rokovalo se o kompromisu se stranou staročeskou, že jako v jiných otázkách i v této vytkli své stanovisko, že přítomni byli všem schůzím výkonného výboru snad až na jedinou výjimku, kdy v době prázdnin meškali mimo
Anýž Grégr národní strana