ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 660620a0-661b-11dc-9edc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 108, place 64, org 7, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
20. srpna 1901
4 masthead
Číslo 229.
5 article
byli srdnatými. Zrovna tak smutným by bylo pro vysoké učení naše, kdyby učenými byli jen ti, kdož za to nerozumnými honoráry zaplaceni jsou. Plná posluchárna zůstane vždy ellem nej vyšších snah každého professora, neboť ona značí rozšířené panství professorovo nad duchem lidským.« V červenci roku 1897 jmenován byl dr Kaizl řádným professorem. Vedle činnosti své poslanecké byl neunavně 1 spisovně činným neboť právě z let jeho nejintensivnější činnosti kdy byl členem nejrůznějších výborů, v šesti letí 1891—1897, pochází jeho »Finanční věda«. jejíž I. díl, vydán r. 1888 v Hustopeči, II, dí v Praze 1892. Pravým překvapením byly jeht »České myšlenky«, pojednávající o humanitě. staročešství, straně svobodomyslné, státu a poli- tice. Jsou to polémické diskusse s Masarykovou »Českou otázkou«. Ne poslední činností dra. Kaizla bylo jeho poslání na sněmu českém, kterému od r. 1895 náležel — zvolen byv za okres karlínský smíchovský a ponechav si mandát okresu karlín- ského. Kaizl byl autorém volebních provolán k volbám na říšskou radu v r. 1897, činnosi jeho na sněmu českém obrácena byla hlavně k jazykovým výnosům Badenovým a Gautschovým Jest známo, že již Badení byl odhodlán po- volati Kaizla do svého kabinetu jako ministra- krajana; ale povolání to zmařéno v posledn chvíli naskytnuvší se nemožností získat i ně mecko-liberální velkostatkáře pro soustavu Bade- novu. Na podzím r. 1897 postižen byl dr Kaizl delší chorobou, jež zabránila mu za- sáhnouti do bouřlivých sezení poslanecké sně- movny. Teprve po pádu Badenově zasáhl do politické akce a zúčastnil se při jednání s mini- sterským předsedou Gautschem o novou redakci jazykových nařízení. Na základě obsáhlých svých studií vyložil celou historii a otázku jazykových nařízení v »České Revue« č. 5 a 6 r. 1898.
Kaizl Masarykův Badenův Gautschův Bade Gautsch Hustopeč Praha
6 article
Krátce po zmíněné akci této vstoupil dr Kaizl v náhle nově povolané ministerstvo Thu- novo. Četné ohromné a nejsvízelnější úkoly pře- vzal kabinet tento, zejmena vyřízení sporův o spořádání poměrů jazykových v Čechách na Moravě. Spor o rakousko-uherské vyrovnání stupňován byl německou obstrukcí do krajnosti Právě nejtěžší část těchto úkolů převzal. dr- Kaizl. Ve svém ressortu zjednal sobě respek svými theoretickými a praktiekými vědomostmi svojí obratností a píli. Ve filnančním oboru učinil podstatné změny Za něho zvýšena byla daň pivní. Zrušení kolku novinového jest jeho dílem. Byl prvním mini- strem, který měl odvahu v Rakousku podat tuto předlohu parlamentu. Provedl dávno, ale marně vymáhané snížení převodních poplatko z venkovského a městského majetku. Za něho zahájeno zrušení mýt erárních. Tehdy na vládu kladeny mimo to veliké úkoly, neobyčejné požadavky vojenské.
Kaizl Čechy Morava Rakousko Th
7 article
Jednalo se o věci tři: 1. o povolení vel- kých úvěrů na vojsko, 2. povolení úvěru 55 millionů na vojenskou marinu a 3. zvýšení platů důstojnických. Ve všech těchto věcech měl rozhodujíe slovo dr. Kaizl. Osvědčil ve veškerých těchto záležitostech neobyčejnou pevnost. Mimořádným úvěrům vojenským opřel s co nejrozhodněji. Postavil se také v ministerské radě z předsednictví císařova proti naléhání, by nové platy důstojnické vešly v platnost současně s no vými platy úřadnickými. To jest později nežl bylo pomýšleno. K jeho návrhu stalo se usne sení, že platy úřadnické aktivují se ihned, platy důstojnické pak později. Císař tázal se dra. Kaizla v audienci, kter byla po korunní radě té, zda-li bere na sebe zodpovědnost zs vydání ze zvýšení platů úřad nických. »Beru«, odvětil dr. Kaizl. Dostalo se mu za tento akt přespočetných projevů díků. Všechny dary cenné odmítl. Mez nimi nalézala se veliká socha z čistého stříbra.
doktor Kaizl
8 article
Aby se opatřily peníze na nové příjmy úřadnické, zavedena byla drem. Kaizlem zvýšená daň cukerní, jak byla navržena drem. Bilinským a jak bylo stanoveno ve smlouvách vyrovnacích Podobného osudu jako Dunajevský zakusil také dr. Kaizl. Jest zvláštním údělem slovanských ministrů že se jim ukládá pensum nejtěžší a nejnepopu- lárnější, a když je provedou, jsou propuštěni. Při stálé obstrukci německé bylo nutno pomýšleti na mimoparlamentní provedení před- loh vyrovnacích. Jako za hr. Badena pan Bánffy, tak chtěl za hraběte Thuna Koloman Szell těžiti z ochromení parlamentního stroje vídeňského pro rozhojnění práv a výsad zemi maďarských. V oné době bylo hájiti dru. Kaiz- lovi jednak zájmy této poloviny říše proti zali- tavským, jinak proti hospodářské celistvosti celé monarchie.
Kaizl Bilinský Dunajevský doktor Baden Bánffa Thun Szell
9 article
Obrana ta byla stížena a znesnadněna jednostrannou dohodou, která se stala bez vě- domí vídeňské vlády s Kolomanem Szellem, ještě než tento se uvázal v úřad. Hr. Thun zvěděv o ní, svolal minísterskou radu. Bylo to v polovině února. Zde po návrhu Kaizlově jednohlasně byl přijat protest, ve kterém ra- kouský kabinet vytkl meze a hranice, po které chce a může jíti a prohlásil, že raději odstoupí, než by je překročil. K návrhu bar. Dipaula pak bylo usneseno, že ministerský předseda hr. Thun s projevem tímto se neprodleně odeber k císaři. To se také stalo. Došlo potom na inter- venci koruny ke kompromissu mezi oběma vlá- Před odstoupením ministerstva Thunova učiněny dvě velevážné publikace: Vyhlášeno rakousko-uherské vyrovnání, vyjma zákon o novém způsobu daní konsumních, dle něhož se tyto daně platiti budou tam, kde se skutečně spo třebují a bylo vyhlášeno nejvyšší rozhodnutí dané v Celovci, kterým se nařizuje zřízení české techniky v Brně. V příčině upravení jazykových poměrů v úřadech a soudech hrabě Thun byl ocholen jiti cestou, kterou nastoupil již brabě Badeni Chtěl totiž, aby se zástupcové obou národů v zemích koruny svatováclavské dohodli o novém operátu, vypracovaném vládou samou neb alespoň jej přijali za podklad svého jednání. dami.
Szell Thun Kaizlův Thunův Baden Hradec Celovec Brno
10 article
Němci však, jak známo odmítli všelikou rozpravu o tomto návrhu. Předpověď, že jak- mile bude vyrovnání s Uhrami skoncováno, dojde k obratu ve vnitřní politíce se splnilo. Dr. Kaizl vrátil se odkud přišel: do řad posla- neckých, Vstoupil do nich opět jako prostý vojín a nepřijal předsednictví klubu českého po dru. Englovi uprázdněné, hodlaje vrátiti se k professuře a přestěhovati se do Prahy. Ale když členové kabinetu Thunova přijati byliv kabinetu na rozloučenou, pravil mu císař; »Prosím vás neodcházejte z Vídně, budu vás brzy snad zase potřebovati !« Neprozrazujeme dnes žádné tajemství,že jediné slovo dra. Kaizla bylo by stačilo, aby se guvernérem rakousko-uherské banky stal on, a nikoli dr. Biliňski. Ve sněmovně poslanecké dr. Kaizl postou pil záhy na místo nejčelnější. On jest autorem obšírné a důkladné re- pliky parlamentní komise klubu českého prot jazykovým osnovám dra. Körbra. On sepsal i jiné projevy za českou delegaci, jak již svrchu jsme vytkli. Zákon o vodních stavbách, jak byl v deí- nitivním svém způsobě přijat, jest tolikéž prací jeho. Z velikých řečí svých upoutal dr. Kaizl pozornost zvláště znamenitou polemikou proti princi Bedř. Schwarzenbergovi a jeho stanovisku naproti vodním stavbám. Jak víme, chystal dr. Kaizl spis o investicích a spis o českém středním školství; k oběma sbíral právě data. Za těchto průprav zachvátila jej smrt. Dr. Josef Kaizl oženil se v roce 189 s dcerou statkáře p. Píšy v Správčicích u Král. Hradce a zanechal dvě dcerušky.
Němec doktor Kaizl Thunův Biliňski Bedř Schwarzenberg Píša Král Uhry Praha Vídeň Správčice Hradec
11 article Choroba prof. dra. J. Kaizla.
Choroba prof. dra. J. Kaizla. Od lékaře, jenž ošetřoval prof. Kaizla, do- dána nám byla následující zpráva: Dr. Kaizl onemocněl ve čtvrtek v noci prudkými bolestmi břišními. Povolán prof. Maixner, jenž zjistil, že jsou to žlučové kameny. Kolika opakovala se v pátek. Odpoledne dru. Kaizlovi se ulevilo, ale v sobotu k polednímu dostavil se opět silný záchvat koliky s předcházející třesavkou, Ho- rečka činila 39.8. Prof. Maixner trávil u nemocného celou sobotu a dal povolati také prof. Kukulu, jenž přijel v neděli dopoledne. V neděli časně ráno dru. Kaizlovi značně se ulevilo, teplota klesla na 36.7, puls byl 90 a i duševní stav po čas nemoci úplně jasný. Dr. Kaizl s lékaři žertoval ještě v sobotu večer a stav jeho byl tak uspo- kojivý, že byla nejlepší naděje na brzké ukon- čení záchvatu a úplné uzdravení. Leč v neděl po 9. hodině ranní počal si stěžovati na silné bolesti hlavy a počal ztráceti vědomí. Brzy na to nastal mírný kollaps, ze kterého ještě tak dalece se zotavil, že poznal choť svoji a dítky.
doktor J Kaizl profesor Kaizl Maixner Kukula
12 article
Po poledni však nastal nový kolla ps a silná prostrace, arythmie, která dosáhla k 6. hodině odpolední tak silné intensity, že tep byl téměř nehmatný a obávati se bylo nastávající kata- strofy. Po podávání excitanci mohutný organismue Kaizlův poněkud se vzpružil, akce srdeční se zvětšovala a i dýchání bylo pravidelnější. Krátce trvající naděje záhy však zvrácen byla v dřívější beznadějnost, když kol sedmé hodiny počaly se dostavovati silné křeče celého těla, načež kolem 11. hodiny v noci počalyse jeviti známky oedemu plicního, jemuž nemocný v pondělí 19. t. m. o 11. hodině dopolední podlehl. Dle náhledu jmenovaných professorů jednalo se najisto o koliku způsobenou žlučovými ka meny, která měla v zápětí hnisový zánět žlučo- vodů (ebolangitis) a tak silnou a prudce po kračující otravu krve, sledovanou bezpochyby výlevy vnitrolebečnými, že nebylo lze vůbec n nějakou záchranu pomýšleti. Dr. Kaizl zemřel v náručí své zbožňované ženy. Mrtvola byla dnes v noc převežena z Mískovic do Karlína i bude balsamevána. Až dotud zpráva zmín ěného lékaře.
Kaizlův doktor Kaizl Karlín
13 article
Z posledních dnů dra. Kaizla. Laskavostí předsedy českého odboru země- dělské rady posl. Heřmana Jandy dostalo se nám těchto zajímavých vzpomínek na po- slední dny zesnulého: »Sešel jsem se — vypra- vuje posl. Janda — naposledy se zesnulým drem. Kaizlem 14. srpna, když odjižděl z ná- vštěvy u velkoprůmyslníka Poráka na Šumavě, kde ztrávil se svojí chotí dva dny. Choť jeho stěžovala si, že již po cestě měl záchvaty ga- strické horečky. Nicméně mu to nevadilo, takže mohl se po cestě i dobře baviti s jedním žurnalistou. Doprovodil jsem dra. Kaizla až do Soběslavi. Druhý den (15. srpna) zároveň s roudnickým starostou p. Špindlerem navštivili jsme dra. Kaizla v jeho sídle na zámku mí- škovickém. V pravém idyllickém zátiší strávili jsme celý den různým rozhovorem o aktuálních politiekých otázkách a o jiných záležitostech veřejných. Posl. Špindler tázal se mezi jiným dra. Kaizla, jak se věc má s nabízeným mu místem ředitele soukromých císařských statků. Dr. Kaizl velice rozhodně na to odvětil: »Ne- byla mně věc ta nabízena a nemohl jsem ji tudíž odmítnouti,« K 7. hodině večer bylo ujednáno, že půj- deme do lesa na čekání na sručí. Dr. Kaizl mne požádal, abych na něj po- sečkal dole, že přinese pušky.
Kaizl Heřman Janda Janda Porák Posl Špindler doktor Šumava Soběslav český odbor země
14 article
Když jsem dole čekal déle jak čtvrt ho- diny a dr. Kaizl nepřicházel, odebral jsem se do I. poschodí jeho obydlí a nalezl jsem jej vedle divanu v bolestech, se svíjejícího. Byv převeden do ložnice stěžoval si dr. Kaizl velice na bolesti, ačkoliv nikdo, ani nejbližší jeho okolí, netušil povážlivost stavu v němž se na- cházel. K 10. hodině večer nastalo vrhnutía všichni jsme se domnívali, že onemocnění jest následkem toho, že nebyla dodržána nutná, dosud lékařsky přikázaná dieta. Po vrhnutí se stav dr. Kaizla zlepšil. Nemocný klidně si zdříml. Po 1 hodině v noci byl zachvácen však horečkou a začal nesouvisle mluviti. Choť byla tím velice ustrašena, povolala nás k loži jeho a poslala pro MUDra. Roubala do Soběslavi. Já odjel jsem nejbližším vlakem, abych objednal prof. dra. Maixnera, kdežto Špindler zůstal u lože nemocného a mně telegrafoval, že ráno nastalo takové zlepšení, že mohl, po- uživ poledního rychlíku, Míškovice opustiti. Totéž mně sdělila choť dra. Kaizla p návštěvě prof. MUDra. Maixnera, jehož diagnosa zněla na žlučové kaménky.« U mrtvoly Kaizlovy- P. Z Tábora, 19. srpna. (Telefonogram »Národních Listů«.) Přicházím od úmrtního lože dra. Kaizla. Rozloučil jsem se s ním. Kráčeli jsme vedle sebe, každý ve svám povolání. Před několika dny mluvili jsme o nej- bližší budoucnosti. Dnes jest dr. Kaizl mrtev. Dosáhl nejvyšších hodností státních a ze- mřel na samotě. Hledaje po úmorné práci robotě odpočínku na svěžím vzduchu mírné vy- sočiny jihočeské, kde mu bylo volno, nedosáh klidu ve stinném parku zámku miškovického, kde byl nějaký čas jen hostem — nalezl smrt.
doktor Kaizl Mudra Maixner Špindler profesor Kaizlův Soběslav Tábor
15 article
Vrátil se z Prahy, kde meškal na poradě výkonného výboru strany svobodomyslné. Byl vesel a zdráv. Aspoň se tak podobalo. Těšil se na vycházky, na viníce, na hony. Smluvili jsme se v Soběslavi, že se sejdeme zase ve čtvrtek Nespatřil jsem jej více živého. Dnes týden ode- bral se s chotí Kamilou na Šumavu. Bylo mu tam příjemno a milo. Dokázal, že je turistou. Chodil několik hodin po horách bez únavy. Do Míškovic vrátil se večer. Na ten den měl po- zvané posl. Heřmana Jandu a posl. Špindlera Hosté přijeli. Dra. Kaízla zachvátila ale pojednou nevolnost. Odešel do vedlejší místnosti. Když se dlouho nevracel, tu šli za ním. Byl cel bledý a měl značné bolesti. Hned povolán dr Roubal ze Soběslavi a prof. dr. Maixner, dobrý jeho přítel, který jej již dříve léčil za gastrické horečky. Dr. Maixner těšil jej, že záhy bolest Dr. Kaizl těsil sám své okolí slovy: »Tyble bolesti — bylo to večer — jsem již jednou měl, ale nebyly tak prudké.« Než upadi dr. Kaizl v agonii, poznal ještě dvouletou svou dcerušku Zdeňku. Miloval ji nad míru snad proto, že byla zachována z těžké ně- kolikaměsiční nemoci, po které krásně prospí- vala. Pousmál se na ni a zvolal na ni: Duňo Potom již byl zcela apatickým. Bylo užito všech prostředků záchranných, ale veškeré úsilí bylo marně. Smrtelný zápas byl dlouhý a těžký. Trval po celých dvaadvacet hodin. Dech se dru- Kaizlovi krátil až o 11. hodině dopolední za stavil se nadobro. Dr. Kaízl zesnul tiše, za opatřen svátostmi umírajících v náručí své chot Kamilly, se kterou zil ve šťastném manželství, která nehnula se od jeho lože a která zatlačila mu oči k věčnému spánku. mine.
Kamila Heřman Janda Špindler Roubal profesor doktor Maixner Kaizl Zdeňka Trval Kamill Praha Soběslav Šumava Míškovice
16 article
Vešli jsme s kollegou dr. Rybou do lož- nice dra. Kaizla. Choť jeho vyšla nám v ústrety. Pravím li zdrcena, jest to málo- Jak Nioba truchlí, želí a pláče. Utrpení jej nelze vypověděti, nelze vypsat. Jsme právě svědky scěny, kdy bol srdce svírá, zatahuje hrdlo a žene slzy do očí. Ob děti, 5letá Mila se svojí sestřičkou přistupují k posteli, na které dotrpěl jejich otec. Nemohou svými útlými myslemi pochopiti, co je dnes potkalo. Matka na ně volá: »Rozlučte se se svým tátou«, a vyvádí děti. Stojíme tu němi u jeho lože. Jest zříti, že dr. Kaizl nepodlehl bez boje. Stopy boje jsou patrny na tvářích. Odcházíme. Dáváme dru. Kaizlovi poslední s bohem. Hlas se nám slzami zajiká. Za prvního svitání odvezou jej do Prahy, ve středu odpoledne n Vyšehrad. Miškovický zámek a park bude zase opu- štěn. Mnoho, všechno ztratila jeho rodina velmi mnoho ztratila velká česká rodina. Ne truchli však jediná — účast lidu provází ji v velkém žalu jejím !
doktor Ryba Kaizl Mil Praha Vyšehrad
17 article Projevy soustrasti.
Projevy soustrasti. Z Prahy. »Sdílím s Vámi hluboce dojat nenahraditelnou ztrátu, která postihla Vaší Excel lencí smrtí Vašeho velectěného vysoce zaslou- žilého pana chotě, jemuž vřelou vzpomfnku zacho vám«. — Místodržitel hrabě Coudenhove Z Prahy. »Hluboce dojat zprávou o úmru Vašeho pana chotě, vyslovuji svoji nejhlubš soustrasť nad těžkou ztrátou, která nás a celý český národ stihla. — Dr. Srb, starosta král hlavního města Prahy. Choti zesnulého dra. Kaiz la zaslány byly tyto telegramy: Vaše Excellence! Bolesině dojat krutou zprávou o úmrtí J. E. poslance dra- Kaizla, který v nejlepším věku, uprostřed skvělé práce své pro blaho národa, ctěn a milován všemi, jimž byl přítelem, skonal tlakem ne- uprosné choroby, dovoluji si, žalem proniknut, vysloviti V. E. jmenem výkonného vý- boru národní strany svobodo- myslné, jemuž zesnulý náležel, jsa jedním z nejpřednějších členů jeho, nejhlubší soustrast.
Coudenhove Srb Kaizl Praha bor národní strana svoboda
18 article
— JUDr. Václav Škarda. Z Brna, 19. srpna. (Zvl. tel. »Nár. L.«) Poslanec dr. Stránský zaslal jako místo- předseda klubu svobodomyslných lidových po- slanců českých na říšské radě tento telegram »Vysocectěná paní! Zdrcující zprávou o nena- dálé smrti chotě Vašeho dojat, vyslovuji Vaš Excellenci jménem klubu svobodomyslných li dových poslanců českých na říšské radě nej- hlubší soustrasť nad ztrátou vzorného, milují cího manžela a láskyplného otce, jenž jako po- litický vůdce poslanecké družiny naší nejskvě- lejším způsobem uplatňoval bohaté své vědo- mosti a vzácný svůj talent. Jeho jasný úsudel a jeho přímo ženiální bystrost rozhledu v nej- spletitějších poměrech postavila jej na čelné místo mezi námi. Ani pro Vás, milostivá paní. ani pro nás není náhrady za něho. Vděčně vzpo- mínáme, jak opustiv palác ministerský, vrátil se mezi nás s pevným odhodláním a vzácnou hor- livostí ke službám pro věc národa. Zářivým příkladem zůstane nám jeho nadšení v boji Pevnosť a odhodlanost, s nimiž na nejvyšáích mistech hájil práv našich, svědčí nejlépe o ry- zosti porahy a jeho vlastenectví. Ve všech jeho krocích znáti bylo neskonalou a vroucí lásku jeho k národu. Genius českého jmena halí se v hluboký smutek nad rakví, do níž usouzeno nám uložiti chloubu a okrasu českého poselstva.
JUDr Škarda doktor Stránský Brno Vysocectěný paní
19 article
Milostivá paní! Celý národ lká s Vámi a tento velký žal budiž Vám útěchou, on zmírniž. Vá bol! S výrazem hlukoké úcty místopředseda dr Stránský.« Z Brna. Projev nejhlubší soustrasti nad náhlým úmrtím dra. Kaizla zasílá jménem svým i jménem Besedy a Sokola strážni- ckého dr. Koutecký, starosta. Z Hradce Králové. Město Hradec Králové hluboce želí nadmíru bolestné ztráty osvíceného a pevného politika vzácného charakteru, svého čestného měšťana dra. Kaizla. — Starosta dr. Ulrich. Z Roudnice. Jménem obecní rady města Roudnice vyslovuji nejhlubší soustrast nad úmrtím ministra dra. Kaizla, jehož politický věhlas tak velice prospěl národu našemu a byl by mu pro- kázal zajisté ještě služby neocenitelné. Souci obecní rady nese se též k truchlíci vdově a psi- řelým dítkám, jimž útěchou budiž vědomí, že zvěčnělý manžel a otee jejich vryl jméno své nesmazatelně a záslužně do desk dějinných. — Starosta Ervín Špindler. Ze Smíchova. Nad ztrátou J. Exc. pana dra. Josefa Kaizla, jenž parlamentní svou čin- ností získal sobě zásluh velikých o národ celý projevuje upřímnou soustrast svoji dr. Kol- dinský.
Stránský Kaizl doktor Koutecký Ulrich Špindler Brno Hradec Králové Roudnice Smíchov Sokol strážni
20 article
Ze Smíchova. Hluboce dojati zprávou o úmrtí našeho dlouholetého říšského poslance p. dra. Josefa Kaizla a pamětlivi jsouce velikých jeho zásluh o celý národ projevujeme svoji nej- hlubší soustrast. — Oběanský kIub na Smíchově. Ze Smíchova. Městská rada na Smichově projevuje hlubokou srdečnou soustrast nad úmrtím velezasloužilého a nezapomenutelného svého zástupce J. E. p. JUDra. Josefa Kaizla. mimo službu a c. k. tajného rady, říšskéhoa zemského poslance atd. atd. — Starostův ná- městek dr. Štěpnička. Ze Soběslavi. Truchlíme nad úmrtím mi- nistra dra. Kaizla, pracovníka a zastance če- ského národa. Budiž mu země lehkou! — Politický klub v Soběslavi. Z Velvar. Okresní výbor projevuje nej upřímnější lítost nad ztrátou, kterou český národ utrpěl úmrtím dra. Kaizla, muže nemnohých slov, ale tím více práce a činu. Věčná a vděčná mu buď paměť1 Starosta Heřman Janda. Z Vídně, 19. srpna. (Zvl. telegr. » Nár- Listů.«) Sekční rada a osobní tajemník mini- sterského předsedy dra. Körbra zaslal choti ze- snulého dra. Kaizla následující telegram Zdrcen hroznou ranou osudu, prosím Vaši Excel- lenci, abyste přijala projev nejbolestnějšího nejupřimnějšího účastenství. Kéž by Vaše Excel lence našla sílu, aby tuto těžkou zkoušku snesla. V nejupřímnější úctě sekční rada Siegha rt. Z Vídně, 19. srpna. (Zvl. telegram »Národních Listův.) Předseda ministerstva dr. K 5 rber zaslal choti zesnulého dra. Kaizla následující telegram: »Její Excellene paní Fr. Kaizlové v Miškovicích u Soběslavi.
Kaizl JUDr doktor Štěpnička Heřman Janda Listův Smíchov Soběslav Velvary Vídeň Francie Miškovice
21 article
Hluboce dojat náhlým úmrtím Vašeho pana chotě, mnou upřímně váženého, prosím Vaši Excellenci, abyste příjala projev mé nejvroue- nější soustrasti. Přeji si vřele, aby účast, projevovaná tak rozsáhlou měrou se všech stran pro zesnulého, zmírnila Váš hluboký bol. V upřímné úctě Körbler.« Z Vídně, 19. srpna. (Zvl. telegr. »Nár Listů.«) Ministerský předseda dr. K örber zaslal předsednictvu klubu svobodomyslných poslanců českých následující soustrastný tele- gram: »Cténému praesidiu klubu českých po- slanců k rukám p. říšského poslance dra. P- cáka v Misdroy: Dostav právě zprávu o náhlém úmru J. Ex. p. říšského poslance dra. Kaizla, vyslovuji ctěnému předsednictvu klubu českých poslanců nejupřímnější a nejvřelejší účastenství a lituji vřele, že odvolán byl od své činnnsti muž tak bohatých vědomostí a schopností a tak neunavné horlivosti pro zájmy svého lidu v květu svého věku.« Z Vídně. Zdrcen zpr ávou o nenadálém úmrtí Vašeho veleváženého pana manžela, pro- sím Vaši Excellenci, aby přijala projev mé nej- upřímnější účasti. — Baron Call, minist Z Vídně. Za příčinou nenahraditelné ztráty prosím Vaši Exeellenci jmenem finanční správy, byste přijala ujištění nejhlubší soustrasti. — Dr. Böhm- Bawerk, ministr financí. Z Vídně, 19. srpna. (Tel. zpráva.) »Wienen Abendpost« píše: V zemřelém ztrácí veřejný život rakouský vynikající zjev. Dr. Josef Kaiz nežli nastoupil politickou dráhu, zjednal si zá- služné jméno jako národní hospodář a obo- hatil zvláště finanční vědu vzácným zkoumáním Jako parlamentárník vzbudil brzy pozornost vzácnými odbornými vědomostmi a skvělým řečnickým nadáním. Všeobecně byly uznávány jeho eminentní duševní schopnosti, bohaté jeho vědomosti, ryzost jeho snah a milá jeho povaha.« obehodu.
doktor Kaizl Böhm Bawerk Josef Kaiz Vídeň Baron Call Wienen Abendpost
22 article
Výkonný výbor národní strany svo bodomyslné má dnes o 9. hodině dopolední v klubu národní strany svobodomyslné schůzi, kterou vyvolalo úmrií poslance a tajného rady dra. Kaizla. Předsednietvo žádá slušně, by všichni členové výkonného výboru, zvlástě pražští, se do schůze dostavili počtem co nej hojnějším. Výkonného výboru národní strany svobodo- myslné došla k rukoum předsedy poslance dra. Václava Škardy záhy zpráva o úmrtí ministra posl. dra. Kaizla. Dr. Škarda požádal ihne posl. řed. V. Sehnala, by jakožto člen výkon- ného výboru zastupoval korporaci tuto u rodiny zesnulého. Jmenem výkonného výboru položen bude na rakev nádherný vavřinový věnec s čer- venobilými stuhami s příslušným nápisem. Z Občanského klubu na Smichově. Z příčinou úmrtí říšského poslance za město Smíchov, J. Exe. pana dra. Josefa Kaizla koná se výborová mimořádná schůze v úterý dne 20. t. m. o 11. hod. dopol. v místnostech Žívnostenské záložny na Smíchově. Na smíchovské radnicí byl včera po po- lední vztýčen smuteční prapor.
Kaizl Škarda V Sehnal J Ex doktor Smichov národní strana národní strana svoboda
23 article Pohřeb.
Pohřeb. Pohřeb zesnulého dra. Kaizla konán býti má, jak se nám z Tábora telegrafuje, ve středu odpoledne z Karlína, kam mrtvola jeho na dnešek bude převežena. Politické zprávy domácí. Olomoučtí Němci kapitulují. Olomouc, koldokola obklíčená uvědomělým a statečným obyvatelstvem českým, opovážila se v posledních letech napodobiti příklad Liherce a Trutnova, Žatce a Duchcova, Chebu a Karlo- vých Varův a vystupovati brutálně naproti Če- chům. Češi odpověděli Němcům heslem »Svůj k svému«, jímž moravští Čechové už nejednou pych nepřátelský zkrotili. Jak z Olomouce oznamují do »Inf.«, Něm- cům tamním došel dech a vzdávají se českým oblehatelům na milost a nemilost. Olomouče Němci žádají si brzkého míru s Čechy a slibují že s nimi budoucně chtějí pokojně žíti. Nejvíe o to se zasazují němečtí kupci a průmyslnici, k nimž přidružují se majitelé domů. Chtějí s Čechy za každou cenu uzavříti kompromis. Čechové (prý) nemají ničeho proti tomu a spo- kojí se, povolí-li jim Němci několik míst v obee- ním zastupitelstvu olomouckém a podají záruky, že v kulturných příčinách nebudou příšté dělati Čechům žádných překážek.
Kaizl Němec Čech Čecho Tábor Karlín Olomouc Trutnov Žatec Duchcov Cheb Karla Německo Čechy východ Varův
24 article
Neplechy v agenci pro vystěhova- lectví na Rěce. R. V posledních pěti létech ohrožuje vy- stěhovalectví nejvíce slovanské kraje naší říše, jmenovitě Halič a Chorvatsko. Jest již všeobecně známý fakt, že habsburská monarchie stala se přední dodavatelkou »vystěhovaleckého materiálu« Spojeným státům severoamerickým. V tom ji posud nepředčí ani Italie, která jináče zaujímá přední místo v dnešním prchání obyvatelstva z Evropy do Ameriky, neboť statistika o majet- kovém, mravním a zdravotním stavu vystěho- valců dokazuje, že ubohý selský a dělnický lid do Ameriky v pravém slova smyslu běží. Z Italie prchlo r. 1900 153.309 duší, z nich do Ameriky 142.944 a z těchto do Spojených státův 72.663 lidí. Náproti tomu naše monarchie dodala r. 1900 jen Spojeným státům 114.847 lidí, kdežto z Německa vystěhovalo se tamtéž 18.507 lidí. Na Chorvatsko dle statistiky při- padá přes 9000 vystěhovalcův, ve skutečnosti však jest ten počet ještě větší, poněvadž v po- slední době v mnohých krajich Chorvatska ne- dostává se již pracovních sil a vystěhovalecká chtivost, jak se byl důmyslně vyjádřil svého času hr. Goluchovský, tak pronikla na chor- vatský renkov, že i pohodlná a na vavřínech pacifikace si hovící záhřebská vláda vydala dne 5. dubna t. r. přísné nařízení proti vystěho- valectví. Ani nemluvě o tom, že byrokratickým nařízením neléčí se národohospodářské a sociálné zány, záhřebská vláda zanedbala hlavní věc ve svém nařízení. Nezmínila se ani slovem o vy- stěhovaleckých agencích na Rěce. Marně se hr. Khuen-Hederváry chlubí úplnou důvěrou mini- sterského předsedy Szella a marně jeho zbožňo- vatelé vychvalují hospodářský jeho smysl a administrativné jeho schopnosti.
Khuen Hedervára Halič Chorvatsko spojený stát Evropa Amerika Německo
25 article
Vzdor všemu tomu v nařízení chorvatské vlády nesmělo býti ani slovíčka o Réce, třeba by se tak bylo stalo v dorozumění všech kompetent- ních činitelův (Uher, Chorvatska a Rěky), jak to ustanovuje chorvatsko-uherské vyrovnání. A tak k vůli maďarským choutkám na tento chorvatský přístav (Rěka dle platného volebního řádu zr. 1888, tedy za vlády hr. Khuen-Hedervára, má býli zastoupena na chorvatském sněmu dvěma volenými poslanci) vystěhovalecké agence n Rěce nejen že nejsou povinny ohlížeti se na zmíněná nařízení, ale cití se tak vlivuplnými, že nerespektují ani nejelementárnějších práv člo- věka: Chorvatští vystěhovalci převážejí se toti jako dobytek s dobytčími průvodními listy a po- dobné případy marně se oznamují vládě chor- vatské, uherské, ministrům a jiným činitelům. Není tedy divu, že s průvodním listem za Evropu přejímá se ubohý lid za Ameriku anebo že se mu strkají do rukou služební knížky anebo úmrtní listy jako na posměch všem úřadům všem zákonům. Chorvatští vlastenci na Rěce jsou proti všem těm zlořádům bezmocni. Ba nemohli posud do- sáhnouti ani toho, aby opposiční chorvatské listy, vyjma rěcký »Novi List«, odmitly inséráty rě- ckých ageneí. Vždyť i literární čtrnáctidenník »Domi Sviet«, vydávaný »viasteneckým« nakla- datelstvín Kugli i Dentsch, nezdráhá se při- jímati inseráty, . jež z valné části zavinily, že v této chvíli více než desetina veškerého chor- vatského národa ztráeí duševní a fysickou sllu za oceánem ve službách nenasytného kapitálu amerického.
Rěky Khuen Hedervár Uhry Chorvatsko Evropa Novi
26 article
R. Před sněmovními volbami v Dal- macii. Na začátku ústavní doby byla, jak známa, na dalmatském sněmu italská většina, sestávající ovšem téměř výhradně z chorvat- ských renegátův. Společnému však úsilí Chor- vatů a Srbů podařilo se vzdor všem překáž- kám zlomiti umělý vliv italský, takže v dalmat- ském sněmu již čtvrt století zasedá slovanská většina, která se brzy stala chorvatskou, nebot Srbové po okkupaci Bosny a Hercegoviny vy- stoupili z národní strany a pracují nyní po boku opposice »talijanašské« či »autonomašské«. Před několika lety vystoupilo z téže národní strany několik radikálnějších lidí, kteří přistou- pili na program a na taktiku strany práva. Vzdor těmto dvěma secessím národní strana zachovala svoji většinu ve sněmu, ba i v celém království, díky jmenovitě velké autoritě svých zakladatelův Pavlinoviče a Klaice, z nichž Klalé ještě před pěti lety vedl jak národní stranu, tak celé dalmatské Chorvatsko. Po smrti Klai- 6ově (3. ledna 1896) a po nedávné smrti Bu- latově národní strana stále více a více ztrácel svůj vliv. Již za voleb r. 1895 její kompromis se Srby v Šibeniku a s talijanaši na ostrově Pagu a ještě více mnohé volební pletky a čet- nická násili učinily z dalmatských »narodnja- kův« tak nepopulárné lidi, jak jsou maďaroni v Chorvatsku. Mezi oběma chorvatskými stra- nami (národní a pravašskou) otevřela se fehdy hluboká propasť, která se jen rozšířila při obec- ních volbách r. 1899, kdy národní strana uká- zala se vůči pravášům ve vší bezohlednosti strany ovládající, ač jináče, když jednalose o to, vymoci neb zachrániti národní nějaké právo, byla již úplně bezmoenou. Právě tato bez- mocnost vůči vládám vídeňským, které naproste nepochopují významu chorvatského přímoří tak, jak posud neocenili důležitost hradby zemí če
Srba Dal Bosna Hercegovina Chorvatsko Šibenik Pag