3
masthead
20. srpna 1901
5
article
byli srdnatými. Zrovna tak smutným by bylo
pro vysoké učení naše, kdyby učenými byli jen
ti, kdož za to nerozumnými honoráry zaplaceni
jsou. Plná posluchárna zůstane vždy ellem nej
vyšších snah každého professora, neboť ona
značí rozšířené panství professorovo nad duchem
lidským.«
V červenci roku 1897 jmenován byl dr
Kaizl řádným professorem. Vedle činnosti své
poslanecké byl neunavně 1 spisovně činným
neboť právě z let jeho nejintensivnější činnosti
kdy byl členem nejrůznějších výborů, v šesti
letí 1891—1897, pochází jeho »Finanční věda«.
jejíž I. díl, vydán r. 1888 v Hustopeči, II, dí
v Praze 1892. Pravým překvapením byly jeht
»České myšlenky«, pojednávající o humanitě.
staročešství, straně svobodomyslné, státu a poli-
tice. Jsou to polémické diskusse s Masarykovou
»Českou otázkou«.
Ne poslední činností dra. Kaizla bylo jeho
poslání na sněmu českém, kterému od r. 1895
náležel — zvolen byv za okres karlínský
smíchovský a ponechav si mandát okresu karlín-
ského. Kaizl byl autorém volebních provolán
k volbám na říšskou radu v r. 1897, činnosi
jeho na sněmu českém obrácena byla hlavně
k jazykovým výnosům Badenovým a Gautschovým
Jest známo, že již Badení byl odhodlán po-
volati Kaizla do svého kabinetu jako ministra-
krajana; ale povolání to zmařéno v posledn
chvíli naskytnuvší se nemožností získat i ně
mecko-liberální velkostatkáře pro soustavu Bade-
novu. Na podzím r. 1897 postižen byl dr
Kaizl delší chorobou, jež zabránila mu za-
sáhnouti do bouřlivých sezení poslanecké sně-
movny. Teprve po pádu Badenově zasáhl do
politické akce a zúčastnil se při jednání s mini-
sterským předsedou Gautschem o novou redakci
jazykových nařízení. Na základě obsáhlých svých
studií vyložil celou historii a otázku jazykových
nařízení v »České Revue« č. 5 a 6 r. 1898.
Kaizl
Masarykův
Badenův
Gautschův
Bade
Gautsch
Hustopeč
Praha
6
article
Krátce po zmíněné akci této vstoupil dr
Kaizl v náhle nově povolané ministerstvo Thu-
novo. Četné ohromné a nejsvízelnější úkoly pře-
vzal kabinet tento, zejmena vyřízení sporův
o spořádání poměrů jazykových v Čechách
na Moravě. Spor o rakousko-uherské vyrovnání
stupňován byl německou obstrukcí do krajnosti
Právě nejtěžší část těchto úkolů převzal. dr-
Kaizl.
Ve svém ressortu zjednal sobě respek
svými theoretickými a praktiekými vědomostmi
svojí obratností a píli.
Ve filnančním oboru učinil podstatné změny
Za něho zvýšena byla daň pivní. Zrušení kolku
novinového jest jeho dílem. Byl prvním mini-
strem, který měl odvahu v Rakousku podat
tuto předlohu parlamentu. Provedl dávno, ale
marně vymáhané snížení převodních poplatko
z venkovského a městského majetku. Za něho
zahájeno zrušení mýt erárních.
Tehdy na vládu kladeny mimo to veliké
úkoly, neobyčejné požadavky vojenské.
Kaizl
Čechy
Morava
Rakousko
Th
7
article
Jednalo se o věci tři: 1. o povolení vel-
kých úvěrů na vojsko,
2. povolení úvěru 55 millionů na vojenskou
marinu a
3. zvýšení platů důstojnických.
Ve všech těchto věcech měl rozhodujíe
slovo dr. Kaizl.
Osvědčil ve veškerých těchto záležitostech
neobyčejnou pevnost.
Mimořádným úvěrům vojenským opřel s
co nejrozhodněji.
Postavil se také v ministerské radě z
předsednictví císařova proti naléhání, by nové
platy důstojnické vešly v platnost současně s no
vými platy úřadnickými. To jest později nežl
bylo pomýšleno. K jeho návrhu stalo se usne
sení, že platy úřadnické aktivují se ihned, platy
důstojnické pak později.
Císař tázal se dra. Kaizla v audienci, kter
byla po korunní radě té, zda-li bere na sebe
zodpovědnost zs vydání ze zvýšení platů úřad
nických. »Beru«, odvětil dr. Kaizl.
Dostalo se mu za tento akt přespočetných
projevů díků. Všechny dary cenné odmítl. Mez
nimi nalézala se veliká socha z čistého stříbra.
doktor
Kaizl
8
article
Aby se opatřily peníze na nové příjmy
úřadnické, zavedena byla drem. Kaizlem zvýšená
daň cukerní, jak byla navržena drem. Bilinským
a jak bylo stanoveno ve smlouvách vyrovnacích
Podobného osudu jako Dunajevský zakusil také
dr. Kaizl.
Jest zvláštním údělem slovanských ministrů
že se jim ukládá pensum nejtěžší a nejnepopu-
lárnější, a když je provedou, jsou propuštěni.
Při stálé obstrukci německé bylo nutno
pomýšleti na mimoparlamentní provedení před-
loh vyrovnacích. Jako za hr. Badena pan
Bánffy, tak chtěl za hraběte Thuna Koloman
Szell těžiti z ochromení parlamentního stroje
vídeňského pro rozhojnění práv a výsad zemi
maďarských. V oné době bylo hájiti dru. Kaiz-
lovi jednak zájmy této poloviny říše proti zali-
tavským, jinak proti hospodářské celistvosti celé
monarchie.
Kaizl
Bilinský
Dunajevský
doktor
Baden
Bánffa
Thun
Szell
9
article
Obrana ta byla stížena a znesnadněna
jednostrannou dohodou, která se stala bez vě-
domí vídeňské vlády s Kolomanem Szellem,
ještě než tento se uvázal v úřad. Hr. Thun
zvěděv o ní, svolal minísterskou radu. Bylo to
v polovině února. Zde po návrhu Kaizlově
jednohlasně byl přijat protest, ve kterém ra-
kouský kabinet vytkl meze a hranice, po které
chce a může jíti a prohlásil, že raději odstoupí,
než by je překročil. K návrhu bar. Dipaula
pak bylo usneseno, že ministerský předseda hr.
Thun s projevem tímto se neprodleně odeber
k císaři.
To se také stalo. Došlo potom na inter-
venci koruny ke kompromissu mezi oběma vlá-
Před odstoupením ministerstva Thunova
učiněny dvě velevážné publikace: Vyhlášeno
rakousko-uherské vyrovnání, vyjma zákon o novém
způsobu daní konsumních, dle něhož se tyto
daně platiti budou tam, kde se skutečně spo
třebují a bylo vyhlášeno nejvyšší rozhodnutí
dané v Celovci, kterým se nařizuje zřízení české
techniky v Brně.
V příčině upravení jazykových poměrů
v úřadech a soudech hrabě Thun byl ocholen
jiti cestou, kterou nastoupil již brabě Badeni
Chtěl totiž, aby se zástupcové obou národů
v zemích koruny svatováclavské dohodli o novém
operátu, vypracovaném vládou samou neb alespoň
jej přijali za podklad svého jednání.
dami.
Szell
Thun
Kaizlův
Thunův
Baden
Hradec
Celovec
Brno
10
article
Němci však, jak známo odmítli všelikou
rozpravu o tomto návrhu. Předpověď, že jak-
mile bude vyrovnání s Uhrami skoncováno,
dojde k obratu ve vnitřní politíce se splnilo.
Dr. Kaizl vrátil se odkud přišel: do řad posla-
neckých, Vstoupil do nich opět jako prostý
vojín a nepřijal předsednictví klubu českého po
dru. Englovi uprázdněné, hodlaje vrátiti se
k professuře a přestěhovati se do Prahy. Ale
když členové kabinetu Thunova přijati byliv
kabinetu na rozloučenou, pravil mu císař;
»Prosím vás neodcházejte z Vídně, budu vás
brzy snad zase potřebovati !«
Neprozrazujeme dnes žádné tajemství,že
jediné slovo dra. Kaizla bylo by stačilo, aby
se guvernérem rakousko-uherské banky stal on,
a nikoli dr. Biliňski.
Ve sněmovně poslanecké dr. Kaizl postou
pil záhy na místo nejčelnější.
On jest autorem obšírné a důkladné re-
pliky parlamentní komise klubu českého prot
jazykovým osnovám dra. Körbra. On sepsal
i jiné projevy za českou delegaci, jak již svrchu
jsme vytkli.
Zákon o vodních stavbách, jak byl v deí-
nitivním svém způsobě přijat, jest tolikéž
prací jeho.
Z velikých řečí svých upoutal dr. Kaizl
pozornost zvláště znamenitou polemikou proti
princi Bedř. Schwarzenbergovi a jeho stanovisku
naproti vodním stavbám.
Jak víme, chystal dr. Kaizl spis
o investicích a spis o českém
středním školství; k oběma sbíral
právě data.
Za těchto průprav zachvátila jej smrt.
Dr. Josef Kaizl oženil se v roce 189
s dcerou statkáře p. Píšy v Správčicích u Král.
Hradce a zanechal dvě dcerušky.
Němec
doktor
Kaizl
Thunův
Biliňski
Bedř
Schwarzenberg
Píša
Král
Uhry
Praha
Vídeň
Správčice
Hradec
11
article
Choroba prof. dra. J. Kaizla.
Choroba prof. dra. J. Kaizla.
Od lékaře, jenž ošetřoval prof. Kaizla, do-
dána nám byla následující zpráva: Dr. Kaizl
onemocněl ve čtvrtek v noci prudkými bolestmi
břišními. Povolán prof. Maixner, jenž zjistil, že
jsou to žlučové kameny. Kolika opakovala se
v pátek. Odpoledne dru. Kaizlovi se ulevilo, ale
v sobotu k polednímu dostavil se opět silný
záchvat koliky s předcházející třesavkou, Ho-
rečka činila 39.8.
Prof. Maixner trávil u nemocného celou
sobotu a dal povolati také prof. Kukulu, jenž
přijel v neděli dopoledne. V neděli časně ráno
dru. Kaizlovi značně se ulevilo, teplota klesla
na 36.7, puls byl 90 a i duševní stav po čas
nemoci úplně jasný. Dr. Kaizl s lékaři žertoval
ještě v sobotu večer a stav jeho byl tak uspo-
kojivý, že byla nejlepší naděje na brzké ukon-
čení záchvatu a úplné uzdravení. Leč v neděl
po 9. hodině ranní počal si stěžovati na silné
bolesti hlavy a počal ztráceti vědomí. Brzy na
to nastal mírný kollaps, ze kterého ještě tak
dalece se zotavil, že poznal choť svoji a dítky.
doktor
J Kaizl
profesor
Kaizl
Maixner
Kukula
12
article
Po poledni však nastal nový kolla ps a silná
prostrace, arythmie, která dosáhla k 6. hodině
odpolední tak silné intensity, že tep byl téměř
nehmatný a obávati se bylo nastávající kata-
strofy.
Po podávání excitanci mohutný organismue
Kaizlův poněkud se vzpružil, akce srdeční se
zvětšovala a i dýchání bylo pravidelnější.
Krátce trvající naděje záhy však zvrácen
byla v dřívější beznadějnost, když kol sedmé
hodiny počaly se dostavovati silné křeče celého
těla, načež kolem 11. hodiny v noci počalyse
jeviti známky oedemu plicního, jemuž nemocný
v pondělí 19. t. m. o 11. hodině dopolední
podlehl.
Dle náhledu jmenovaných professorů jednalo
se najisto o koliku způsobenou žlučovými ka
meny, která měla v zápětí hnisový zánět žlučo-
vodů (ebolangitis) a tak silnou a prudce po
kračující otravu krve, sledovanou bezpochyby
výlevy vnitrolebečnými, že nebylo lze vůbec n
nějakou záchranu pomýšleti.
Dr. Kaizl zemřel v náručí své zbožňované
ženy. Mrtvola byla dnes v noc
převežena z Mískovic do Karlína
i bude balsamevána.
Až dotud zpráva zmín ěného lékaře.
Kaizlův
doktor
Kaizl
Karlín
13
article
Z posledních dnů dra. Kaizla.
Laskavostí předsedy českého odboru země-
dělské rady posl. Heřmana Jandy dostalo
se nám těchto zajímavých vzpomínek na po-
slední dny zesnulého: »Sešel jsem se — vypra-
vuje posl. Janda — naposledy se zesnulým
drem. Kaizlem 14. srpna, když odjižděl z ná-
vštěvy u velkoprůmyslníka Poráka na Šumavě,
kde ztrávil se svojí chotí dva dny. Choť jeho
stěžovala si, že již po cestě měl záchvaty ga-
strické horečky. Nicméně mu to nevadilo, takže
mohl se po cestě i dobře baviti s jedním
žurnalistou. Doprovodil jsem dra. Kaizla až do
Soběslavi. Druhý den (15. srpna) zároveň
s roudnickým starostou p. Špindlerem navštivili
jsme dra. Kaizla v jeho sídle na zámku mí-
škovickém. V pravém idyllickém zátiší strávili
jsme celý den různým rozhovorem o aktuálních
politiekých otázkách a o jiných záležitostech
veřejných. Posl. Špindler tázal se mezi jiným
dra. Kaizla, jak se věc má s nabízeným mu
místem ředitele soukromých císařských statků.
Dr. Kaizl velice rozhodně na to odvětil: »Ne-
byla mně věc ta nabízena a nemohl jsem ji
tudíž odmítnouti,«
K 7. hodině večer bylo ujednáno, že půj-
deme do lesa na čekání na sručí.
Dr. Kaizl mne požádal, abych na něj po-
sečkal dole, že přinese pušky.
Kaizl
Heřman Janda
Janda
Porák
Posl
Špindler
doktor
Šumava
Soběslav
český odbor země
14
article
Když jsem dole čekal déle jak čtvrt ho-
diny a dr. Kaizl nepřicházel, odebral jsem se
do I. poschodí jeho obydlí a nalezl jsem jej
vedle divanu v bolestech, se svíjejícího. Byv
převeden do ložnice stěžoval si dr. Kaizl velice
na bolesti, ačkoliv nikdo, ani nejbližší jeho
okolí, netušil povážlivost stavu v němž se na-
cházel. K 10. hodině večer nastalo vrhnutía
všichni jsme se domnívali, že onemocnění jest
následkem toho, že nebyla dodržána nutná,
dosud lékařsky přikázaná dieta. Po vrhnutí se
stav dr. Kaizla zlepšil. Nemocný klidně si
zdříml. Po 1 hodině v noci byl zachvácen však
horečkou a začal nesouvisle mluviti. Choť byla
tím velice ustrašena, povolala nás k loži jeho
a poslala pro MUDra. Roubala do Soběslavi.
Já odjel jsem nejbližším vlakem, abych
objednal prof. dra. Maixnera, kdežto Špindler
zůstal u lože nemocného a mně telegrafoval,
že ráno nastalo takové zlepšení, že mohl, po-
uživ poledního rychlíku, Míškovice opustiti.
Totéž mně sdělila choť dra. Kaizla p
návštěvě prof. MUDra. Maixnera, jehož diagnosa
zněla na žlučové kaménky.«
U mrtvoly Kaizlovy-
P. Z Tábora, 19. srpna. (Telefonogram
»Národních Listů«.) Přicházím od úmrtního lože
dra. Kaizla. Rozloučil jsem se s ním.
Kráčeli jsme vedle sebe, každý ve svám
povolání. Před několika dny mluvili jsme o nej-
bližší budoucnosti. Dnes jest dr. Kaizl mrtev.
Dosáhl nejvyšších hodností státních a ze-
mřel na samotě. Hledaje po úmorné práci
robotě odpočínku na svěžím vzduchu mírné vy-
sočiny jihočeské, kde mu bylo volno, nedosáh
klidu ve stinném parku zámku miškovického,
kde byl nějaký čas jen hostem — nalezl smrt.
doktor
Kaizl
Mudra
Maixner
Špindler
profesor
Kaizlův
Soběslav
Tábor
15
article
Vrátil se z Prahy, kde meškal na poradě
výkonného výboru strany svobodomyslné. Byl
vesel a zdráv. Aspoň se tak podobalo. Těšil se
na vycházky, na viníce, na hony. Smluvili jsme
se v Soběslavi, že se sejdeme zase ve čtvrtek
Nespatřil jsem jej více živého. Dnes týden ode-
bral se s chotí Kamilou na Šumavu. Bylo mu
tam příjemno a milo. Dokázal, že je turistou.
Chodil několik hodin po horách bez únavy. Do
Míškovic vrátil se večer. Na ten den měl po-
zvané posl. Heřmana Jandu a posl. Špindlera
Hosté přijeli. Dra. Kaízla zachvátila ale pojednou
nevolnost. Odešel do vedlejší místnosti. Když
se dlouho nevracel, tu šli za ním. Byl cel
bledý a měl značné bolesti. Hned povolán dr
Roubal ze Soběslavi a prof. dr. Maixner, dobrý
jeho přítel, který jej již dříve léčil za gastrické
horečky. Dr. Maixner těšil jej, že záhy bolest
Dr. Kaizl těsil sám své okolí slovy: »Tyble
bolesti — bylo to večer — jsem již jednou
měl, ale nebyly tak prudké.«
Než upadi dr. Kaizl v agonii, poznal ještě
dvouletou svou dcerušku Zdeňku. Miloval ji nad
míru snad proto, že byla zachována z těžké ně-
kolikaměsiční nemoci, po které krásně prospí-
vala. Pousmál se na ni a zvolal na ni: Duňo
Potom již byl zcela apatickým. Bylo užito všech
prostředků záchranných, ale veškeré úsilí bylo
marně. Smrtelný zápas byl dlouhý a těžký.
Trval po celých dvaadvacet hodin. Dech se dru-
Kaizlovi krátil až o 11. hodině dopolední za
stavil se nadobro. Dr. Kaízl zesnul tiše, za
opatřen svátostmi umírajících v náručí své chot
Kamilly, se kterou zil ve šťastném manželství,
která nehnula se od jeho lože a která zatlačila
mu oči k věčnému spánku.
mine.
Kamila
Heřman Janda
Špindler
Roubal
profesor
doktor
Maixner
Kaizl
Zdeňka
Trval
Kamill
Praha
Soběslav
Šumava
Míškovice
16
article
Vešli jsme s kollegou dr. Rybou do lož-
nice dra. Kaizla. Choť jeho vyšla nám v ústrety.
Pravím li zdrcena, jest to málo-
Jak Nioba truchlí, želí a pláče. Utrpení jej
nelze vypověděti, nelze vypsat.
Jsme právě svědky scěny, kdy bol srdce
svírá, zatahuje hrdlo a žene slzy do očí. Ob
děti, 5letá Mila se svojí sestřičkou přistupují
k posteli, na které dotrpěl jejich otec. Nemohou
svými útlými myslemi pochopiti, co je dnes
potkalo.
Matka na ně volá: »Rozlučte se se svým
tátou«, a vyvádí děti.
Stojíme tu němi u jeho lože. Jest zříti,
že dr. Kaizl nepodlehl bez boje. Stopy boje
jsou patrny na tvářích. Odcházíme. Dáváme
dru. Kaizlovi poslední s bohem. Hlas se nám
slzami zajiká. Za prvního svitání odvezou jej
do Prahy, ve středu odpoledne n
Vyšehrad.
Miškovický zámek a park bude zase opu-
štěn. Mnoho, všechno ztratila jeho rodina
velmi mnoho ztratila velká česká rodina. Ne
truchli však jediná — účast lidu provází ji v
velkém žalu jejím !
doktor
Ryba
Kaizl
Mil
Praha
Vyšehrad
17
article
Projevy soustrasti.
Projevy soustrasti.
Z Prahy. »Sdílím s Vámi hluboce dojat
nenahraditelnou ztrátu, která postihla Vaší Excel
lencí smrtí Vašeho velectěného vysoce zaslou-
žilého pana chotě, jemuž vřelou vzpomfnku zacho
vám«. — Místodržitel hrabě Coudenhove
Z Prahy. »Hluboce dojat zprávou o úmru
Vašeho pana chotě, vyslovuji svoji nejhlubš
soustrasť nad těžkou ztrátou, která nás a celý
český národ stihla. — Dr. Srb, starosta král
hlavního města Prahy.
Choti zesnulého dra. Kaiz la zaslány byly
tyto telegramy: Vaše Excellence! Bolesině dojat
krutou zprávou o úmrtí J. E. poslance dra-
Kaizla, který v nejlepším věku, uprostřed skvělé
práce své pro blaho národa, ctěn a milován
všemi, jimž byl přítelem, skonal tlakem ne-
uprosné choroby, dovoluji si, žalem proniknut,
vysloviti V. E. jmenem výkonného vý-
boru národní strany svobodo-
myslné, jemuž zesnulý náležel, jsa jedním
z nejpřednějších členů jeho, nejhlubší soustrast.
Coudenhove
Srb
Kaizl
Praha
bor národní strana svoboda
18
article
— JUDr. Václav Škarda.
Z Brna, 19. srpna. (Zvl. tel. »Nár. L.«)
Poslanec dr. Stránský zaslal jako místo-
předseda klubu svobodomyslných lidových po-
slanců českých na říšské radě tento telegram
»Vysocectěná paní! Zdrcující zprávou o nena-
dálé smrti chotě Vašeho dojat, vyslovuji Vaš
Excellenci jménem klubu svobodomyslných li
dových poslanců českých na říšské radě nej-
hlubší soustrasť nad ztrátou vzorného, milují
cího manžela a láskyplného otce, jenž jako po-
litický vůdce poslanecké družiny naší nejskvě-
lejším způsobem uplatňoval bohaté své vědo-
mosti a vzácný svůj talent. Jeho jasný úsudel
a jeho přímo ženiální bystrost rozhledu v nej-
spletitějších poměrech postavila jej na čelné
místo mezi námi. Ani pro Vás, milostivá paní.
ani pro nás není náhrady za něho. Vděčně vzpo-
mínáme, jak opustiv palác ministerský, vrátil se
mezi nás s pevným odhodláním a vzácnou hor-
livostí ke službám pro věc národa. Zářivým
příkladem zůstane nám jeho nadšení v boji
Pevnosť a odhodlanost, s nimiž na nejvyšáích
mistech hájil práv našich, svědčí nejlépe o ry-
zosti porahy a jeho vlastenectví. Ve všech jeho
krocích znáti bylo neskonalou a vroucí lásku
jeho k národu. Genius českého jmena halí se
v hluboký smutek nad rakví, do níž usouzeno
nám uložiti chloubu a okrasu českého poselstva.
JUDr
Škarda
doktor
Stránský
Brno
Vysocectěný paní
19
article
Milostivá paní! Celý národ lká s Vámi a tento
velký žal budiž Vám útěchou, on zmírniž. Vá
bol! S výrazem hlukoké úcty místopředseda dr
Stránský.«
Z Brna. Projev nejhlubší soustrasti nad
náhlým úmrtím dra. Kaizla zasílá jménem svým
i jménem Besedy a Sokola strážni-
ckého dr. Koutecký, starosta.
Z Hradce Králové. Město Hradec Králové
hluboce želí nadmíru bolestné ztráty osvíceného
a pevného politika vzácného charakteru, svého
čestného měšťana dra. Kaizla. — Starosta
dr. Ulrich.
Z Roudnice. Jménem obecní rady města
Roudnice vyslovuji nejhlubší soustrast nad úmrtím
ministra dra. Kaizla, jehož politický věhlas tak
velice prospěl národu našemu a byl by mu pro-
kázal zajisté ještě služby neocenitelné. Souci
obecní rady nese se též k truchlíci vdově a psi-
řelým dítkám, jimž útěchou budiž vědomí, že
zvěčnělý manžel a otee jejich vryl jméno své
nesmazatelně a záslužně do desk dějinných. —
Starosta Ervín Špindler.
Ze Smíchova. Nad ztrátou J. Exc. pana
dra. Josefa Kaizla, jenž parlamentní svou čin-
ností získal sobě zásluh velikých o národ celý
projevuje upřímnou soustrast svoji dr. Kol-
dinský.
Stránský
Kaizl
doktor
Koutecký
Ulrich
Špindler
Brno
Hradec Králové
Roudnice
Smíchov
Sokol strážni
20
article
Ze Smíchova. Hluboce dojati zprávou
o úmrtí našeho dlouholetého říšského poslance
p. dra. Josefa Kaizla a pamětlivi jsouce velikých
jeho zásluh o celý národ projevujeme svoji nej-
hlubší soustrast. — Oběanský kIub na
Smíchově.
Ze Smíchova. Městská rada na Smichově
projevuje hlubokou srdečnou soustrast nad
úmrtím velezasloužilého a nezapomenutelného
svého zástupce J. E. p. JUDra. Josefa Kaizla.
mimo službu a c. k. tajného rady, říšskéhoa
zemského poslance atd. atd. — Starostův ná-
městek dr. Štěpnička.
Ze Soběslavi. Truchlíme nad úmrtím mi-
nistra dra. Kaizla, pracovníka a zastance če-
ského národa. Budiž mu země lehkou! —
Politický klub v Soběslavi.
Z Velvar. Okresní výbor projevuje nej
upřímnější lítost nad ztrátou, kterou český národ
utrpěl úmrtím dra. Kaizla, muže nemnohých
slov, ale tím více práce a činu. Věčná a vděčná
mu buď paměť1 Starosta Heřman Janda.
Z Vídně, 19. srpna. (Zvl. telegr. » Nár-
Listů.«) Sekční rada a osobní tajemník mini-
sterského předsedy dra. Körbra zaslal choti ze-
snulého dra. Kaizla následující telegram
Zdrcen hroznou ranou osudu, prosím Vaši Excel-
lenci, abyste přijala projev nejbolestnějšího
nejupřimnějšího účastenství. Kéž by Vaše Excel
lence našla sílu, aby tuto těžkou zkoušku
snesla. V nejupřímnější úctě sekční rada
Siegha rt.
Z Vídně, 19. srpna. (Zvl. telegram
»Národních Listův.) Předseda ministerstva dr.
K 5 rber zaslal choti zesnulého dra.
Kaizla následující telegram: »Její Excellene
paní Fr. Kaizlové v Miškovicích u Soběslavi.
Kaizl
JUDr
doktor
Štěpnička
Heřman Janda
Listův
Smíchov
Soběslav
Velvary
Vídeň
Francie
Miškovice
21
article
Hluboce dojat náhlým úmrtím Vašeho pana
chotě, mnou upřímně váženého, prosím Vaši
Excellenci, abyste příjala projev mé nejvroue-
nější soustrasti. Přeji si vřele, aby účast,
projevovaná tak rozsáhlou měrou se všech stran
pro zesnulého, zmírnila Váš hluboký bol.
V upřímné úctě Körbler.«
Z Vídně, 19. srpna. (Zvl. telegr. »Nár
Listů.«) Ministerský předseda dr. K örber
zaslal předsednictvu klubu svobodomyslných
poslanců českých následující soustrastný tele-
gram: »Cténému praesidiu klubu českých po-
slanců k rukám p. říšského poslance dra. P-
cáka v Misdroy: Dostav právě zprávu o náhlém
úmru J. Ex. p. říšského poslance dra. Kaizla,
vyslovuji ctěnému předsednictvu klubu českých
poslanců nejupřímnější a nejvřelejší účastenství
a lituji vřele, že odvolán byl od své činnnsti
muž tak bohatých vědomostí a schopností a
tak neunavné horlivosti pro zájmy svého lidu
v květu svého věku.«
Z Vídně. Zdrcen zpr ávou o nenadálém
úmrtí Vašeho veleváženého pana manžela, pro-
sím Vaši Excellenci, aby přijala projev mé nej-
upřímnější účasti. — Baron Call, minist
Z Vídně. Za příčinou nenahraditelné ztráty
prosím Vaši Exeellenci jmenem finanční správy,
byste přijala ujištění nejhlubší soustrasti. —
Dr. Böhm- Bawerk, ministr financí.
Z Vídně, 19. srpna. (Tel. zpráva.) »Wienen
Abendpost« píše: V zemřelém ztrácí veřejný
život rakouský vynikající zjev. Dr. Josef Kaiz
nežli nastoupil politickou dráhu, zjednal si zá-
služné jméno jako národní hospodář a obo-
hatil zvláště finanční vědu vzácným zkoumáním
Jako parlamentárník vzbudil brzy pozornost
vzácnými odbornými vědomostmi a skvělým
řečnickým nadáním. Všeobecně byly uznávány
jeho eminentní duševní schopnosti, bohaté jeho
vědomosti, ryzost jeho snah a milá jeho
povaha.«
obehodu.
doktor
Kaizl
Böhm
Bawerk
Josef Kaiz
Vídeň
Baron Call
Wienen Abendpost
22
article
Výkonný výbor národní strany svo
bodomyslné má dnes o 9. hodině dopolední
v klubu národní strany svobodomyslné schůzi,
kterou vyvolalo úmrií poslance a tajného rady
dra. Kaizla. Předsednietvo žádá slušně, by
všichni členové výkonného výboru, zvlástě
pražští, se do schůze dostavili počtem co nej
hojnějším.
Výkonného výboru národní strany svobodo-
myslné došla k rukoum předsedy poslance dra.
Václava Škardy záhy zpráva o úmrtí ministra
posl. dra. Kaizla. Dr. Škarda požádal ihne
posl. řed. V. Sehnala, by jakožto člen výkon-
ného výboru zastupoval korporaci tuto u rodiny
zesnulého. Jmenem výkonného výboru položen
bude na rakev nádherný vavřinový věnec s čer-
venobilými stuhami s příslušným nápisem.
Z Občanského klubu na Smichově. Z
příčinou úmrtí říšského poslance za město
Smíchov, J. Exe. pana dra. Josefa Kaizla koná
se výborová mimořádná schůze v úterý dne
20. t. m. o 11. hod. dopol. v místnostech
Žívnostenské záložny na Smíchově.
Na smíchovské radnicí byl včera po po-
lední vztýčen smuteční prapor.
Kaizl
Škarda
V Sehnal
J Ex
doktor
Smichov
národní strana
národní strana svoboda
23
article
Pohřeb.
Pohřeb.
Pohřeb zesnulého dra. Kaizla konán býti
má, jak se nám z Tábora telegrafuje, ve
středu odpoledne z Karlína, kam
mrtvola jeho na dnešek bude převežena.
Politické zprávy domácí.
Olomoučtí Němci kapitulují.
Olomouc, koldokola obklíčená uvědomělým
a statečným obyvatelstvem českým, opovážila se
v posledních letech napodobiti příklad Liherce
a Trutnova, Žatce a Duchcova, Chebu a Karlo-
vých Varův a vystupovati brutálně naproti Če-
chům. Češi odpověděli Němcům heslem »Svůj
k svému«, jímž moravští Čechové už nejednou
pych nepřátelský zkrotili.
Jak z Olomouce oznamují do »Inf.«, Něm-
cům tamním došel dech a vzdávají se českým
oblehatelům na milost a nemilost. Olomouče
Němci žádají si brzkého míru s Čechy a slibují
že s nimi budoucně chtějí pokojně žíti. Nejvíe
o to se zasazují němečtí kupci a průmyslnici,
k nimž přidružují se majitelé domů. Chtějí
s Čechy za každou cenu uzavříti kompromis.
Čechové (prý) nemají ničeho proti tomu a spo-
kojí se, povolí-li jim Němci několik míst v obee-
ním zastupitelstvu olomouckém a podají záruky,
že v kulturných příčinách nebudou příšté dělati
Čechům žádných překážek.
Kaizl
Němec
Čech
Čecho
Tábor
Karlín
Olomouc
Trutnov
Žatec
Duchcov
Cheb
Karla
Německo
Čechy
východ Varův
24
article
Neplechy v agenci pro vystěhova-
lectví na Rěce.
R. V posledních pěti létech ohrožuje vy-
stěhovalectví nejvíce slovanské kraje naší říše,
jmenovitě Halič a Chorvatsko. Jest již všeobecně
známý fakt, že habsburská monarchie stala se
přední dodavatelkou »vystěhovaleckého materiálu«
Spojeným státům severoamerickým. V tom ji
posud nepředčí ani Italie, která jináče zaujímá
přední místo v dnešním prchání obyvatelstva
z Evropy do Ameriky, neboť statistika o majet-
kovém, mravním a zdravotním stavu vystěho-
valců dokazuje, že ubohý selský a dělnický
lid do Ameriky v pravém slova smyslu běží.
Z Italie prchlo r. 1900 153.309 duší, z nich
do Ameriky 142.944 a z těchto do Spojených
státův 72.663 lidí. Náproti tomu naše monarchie
dodala r. 1900 jen Spojeným státům 114.847
lidí, kdežto z Německa vystěhovalo se tamtéž
18.507 lidí. Na Chorvatsko dle statistiky při-
padá přes 9000 vystěhovalcův, ve skutečnosti
však jest ten počet ještě větší, poněvadž v po-
slední době v mnohých krajich Chorvatska ne-
dostává se již pracovních sil a vystěhovalecká
chtivost, jak se byl důmyslně vyjádřil svého
času hr. Goluchovský, tak pronikla na chor-
vatský renkov, že i pohodlná a na vavřínech
pacifikace si hovící záhřebská vláda vydala dne
5. dubna t. r. přísné nařízení proti vystěho-
valectví. Ani nemluvě o tom, že byrokratickým
nařízením neléčí se národohospodářské a sociálné
zány, záhřebská vláda zanedbala hlavní věc ve
svém nařízení. Nezmínila se ani slovem o vy-
stěhovaleckých agencích na Rěce. Marně se hr.
Khuen-Hederváry chlubí úplnou důvěrou mini-
sterského předsedy Szella a marně jeho zbožňo-
vatelé vychvalují hospodářský jeho smysl a
administrativné jeho schopnosti.
Khuen
Hedervára
Halič
Chorvatsko
spojený stát
Evropa
Amerika
Německo
25
article
Vzdor všemu tomu v nařízení chorvatské
vlády nesmělo býti ani slovíčka o Réce, třeba by
se tak bylo stalo v dorozumění všech kompetent-
ních činitelův (Uher, Chorvatska a Rěky), jak to
ustanovuje chorvatsko-uherské vyrovnání. A tak
k vůli maďarským choutkám na tento chorvatský
přístav (Rěka dle platného volebního řádu zr.
1888, tedy za vlády hr. Khuen-Hedervára, má
býli zastoupena na chorvatském sněmu dvěma
volenými poslanci) vystěhovalecké agence n
Rěce nejen že nejsou povinny ohlížeti se na
zmíněná nařízení, ale cití se tak vlivuplnými,
že nerespektují ani nejelementárnějších práv člo-
věka: Chorvatští vystěhovalci převážejí se toti
jako dobytek s dobytčími průvodními listy a po-
dobné případy marně se oznamují vládě chor-
vatské, uherské, ministrům a jiným činitelům.
Není tedy divu, že s průvodním listem za Evropu
přejímá se ubohý lid za Ameriku anebo že se
mu strkají do rukou služební knížky anebo
úmrtní listy jako na posměch všem úřadům
všem zákonům.
Chorvatští vlastenci na Rěce jsou proti všem
těm zlořádům bezmocni. Ba nemohli posud do-
sáhnouti ani toho, aby opposiční chorvatské listy,
vyjma rěcký »Novi List«, odmitly inséráty rě-
ckých ageneí. Vždyť i literární čtrnáctidenník
»Domi Sviet«, vydávaný »viasteneckým« nakla-
datelstvín Kugli i Dentsch, nezdráhá se při-
jímati inseráty, . jež z valné části zavinily, že
v této chvíli více než desetina veškerého chor-
vatského národa ztráeí duševní a fysickou sllu
za oceánem ve službách nenasytného kapitálu
amerického.
Rěky
Khuen
Hedervár
Uhry
Chorvatsko
Evropa
Novi
26
article
R. Před sněmovními volbami v Dal-
macii. Na začátku ústavní doby byla, jak
známa, na dalmatském sněmu italská většina,
sestávající ovšem téměř výhradně z chorvat-
ských renegátův. Společnému však úsilí Chor-
vatů a Srbů podařilo se vzdor všem překáž-
kám zlomiti umělý vliv italský, takže v dalmat-
ském sněmu již čtvrt století zasedá slovanská
většina, která se brzy stala chorvatskou, nebot
Srbové po okkupaci Bosny a Hercegoviny vy-
stoupili z národní strany a pracují nyní po
boku opposice »talijanašské« či »autonomašské«.
Před několika lety vystoupilo z téže národní
strany několik radikálnějších lidí, kteří přistou-
pili na program a na taktiku strany práva.
Vzdor těmto dvěma secessím národní strana
zachovala svoji většinu ve sněmu, ba i v celém
království, díky jmenovitě velké autoritě svých
zakladatelův Pavlinoviče a Klaice, z nichž Klalé
ještě před pěti lety vedl jak národní stranu,
tak celé dalmatské Chorvatsko. Po smrti Klai-
6ově (3. ledna 1896) a po nedávné smrti Bu-
latově národní strana stále více a více ztrácel
svůj vliv. Již za voleb r. 1895 její kompromis
se Srby v Šibeniku a s talijanaši na ostrově
Pagu a ještě více mnohé volební pletky a čet-
nická násili učinily z dalmatských »narodnja-
kův« tak nepopulárné lidi, jak jsou maďaroni
v Chorvatsku. Mezi oběma chorvatskými stra-
nami (národní a pravašskou) otevřela se fehdy
hluboká propasť, která se jen rozšířila při obec-
ních volbách r. 1899, kdy národní strana uká-
zala se vůči pravášům ve vší bezohlednosti
strany ovládající, ač jináče, když jednalose
o to, vymoci neb zachrániti národní nějaké
právo, byla již úplně bezmoenou. Právě tato bez-
mocnost vůči vládám vídeňským, které naproste
nepochopují významu chorvatského přímoří tak,
jak posud neocenili důležitost hradby zemí če
Srba
Dal
Bosna
Hercegovina
Chorvatsko
Šibenik
Pag