2
masthead
NARODNI LISTY.
3
masthead
16. srpna 1913. Číslo 22l.
4
article
podporovala, ač my Češí již tehdáž po-
znávali a hlásali důležitost současného pro-
jednání volební reformy a vytýkali chybu, kte
rá se děje odstavováním jeho! Nynější sta-
novisko vlády nám dává skvělo
satisfakcil
Subkomitét sněmovní pro volební reformu
v roce 1911 ustavený rozhodl, po opětovných
a opětovných odkladech, hlasy Němců a velko-
statkářů opět shodně s vládou proti zásadě
všeobecného rovného práva hlasovacího a pro
zásadu vládního návrhu, i bylo potom stante
concluso jednáno na podkladě vládní osnovy.
arci však, jak už podotčeno, nedošlo ani ku
projednání všech zásadných otázek, natož ku
podrobnostem.
Rozpuštěním sněmu, které vyhlášeno bylo
dne 26. m. m., arci jak návrhy stran, tak
vládní předloha přestaly býti předmětem sně
movního jednání, komise a její subkomité
přestaly působiti a práce jejich pozbývá plat
nosti.
Vláda nyní jak ve svém komentáru k opa-
třením ze 26. m. m., tak v poloúřadním výkla-
du ve „Fremdenblattu“ ze 6. srpna zcela
zřejmě volební opravu staví do popředía
ohlašuje energickou akci, která směřovati bu-
de ku provedení volební reformy. O ohlašo-
vané akci této vznikly různé výklady a spory
Chtělo se v projevech vládních spatřovati
ohlášení bezprostředně nastávajícího oktrojo-
vání volební opravy a nescházely v Čechách
projevy, které s tím, byť i zahaleně, souhlas
projevovaly.
Řečník na to pojednává o taktickém po-
stupu při volební reformě. Nespravedlivost
vládního návrhu volební reformy charakteri-
suje referent po některých stránkách. V ná-
rodnostním ohledu neodpovídá po-
čet mandátů — bere-li se ohled na kurie
městskou, venkovskou a všeobecnou — po-
měru obyvatelstva dle sčítání lidu, te-
dy ani dle obcovacího jazyka. V roce 1910 byl
poměr ten 63.26% Čechů: 36.74% Němců.
Němec
Čechy
5
article
Všech mandátů uvedených kurií či mandátů
lidových má býti 256 a z těch Čechům by při-
padalo 154, Němcům 102. Dle poměru obco-
vacího jazyka by počet měl býti 162 české,
94 německé mandáty, je tedy český živel
zkrácen o 8 mandátů, které pro živel něme-
cký znamenají neodůvodněný získ. Na újmě
té jsou zúčastněna: česká města 1, české ob-
chodní komory 2, české obce venkovské 3,
české okresy všeobecné kurie 2 mandáty
Pouze v zastupitelstvu zemědělských rad by
poměr 13: 7 byl dosti správně proveden.
Avšak ještě jiný moment znamená zkrá-
cení Čechů po stránce národnostní. V nyněj-
ším volebním řádu jsou z větších obcí jen
s každé strany dvě s většinou jedné národno-
sti zařaděny do volebních okresů s takovou
většinou národnosti druhé, že se v ní při
volbě „utopí“. Jsou to města česká Policen
Němec
Čecho
český město 1
6
article
M. a Jilemníce, s německé strany Lanškroun
a Nová Bystřice. Vládní osnova tuto nesrov-
nalost na prospěch Němců odstranila, avšak
na újmu Čechů ponechává v okresích něme-
ckých lidnaté obce s českou většinou Lom
(okr. 63) a Nýřany (okr. 76). Osnova provádí
v obcích venkovských a všeobecné kurie da-
lekosáhlé rozhraničení národnostní, tak jako
již to v novém volebním řádu na radu říšskou
bylo provedeno; jak ale rozhraničení to je na
prospěch Němců, ukazují statistická data, kte-
rá sama vláda nám dala loni, když pracoval
na volební reformě sněmovní subkomitét. Pří-
padáť dle statistiky té na jednoho poslance
českých venkovských okresích obyvatel-
stva německého pouze 342 duší, naproti tomu
v německých venkovských okresích obyvatel-
stva českého 2570 duší! V okresích českých
všeobecné kurie připadne na jednoho poslance
3366 Nžmců, v německých okretích však 7887
Čechů! Ve městech, kde se vyhraničování díti
nemohlo, díference jest poměrně ještě nej-
menší, leč i tu na újmu naší. Jeť v českých
městských okresích německého obyvatelstva
na jednoho poslance 1139, opáčně však če-
ského obyvatelstva 1661. Nesrovnalosti tohoto
druhu nelze naprosto odstraniti, dokud bude
zachována soustava volebních okresů a do-
kud nebude zavedeno poměrné volení anebo
katastrování. Leč spravedlnost vyžaduje, aby
minority, které takto vlastně jsou zbaveny vo-
lebního práva, byly co nejmenší a kde na to
nelze působiti, aby se vzájemné ztráty co
možná rušily, kompensovaly.
Jilemnit
Němec
Čecho
Lanškroun
Nová Bystřice
Nýřany
7
article
Sociální nerovnost a nespra-
vedlivost volebního práva dle vládní
osnovy vychází z tohoto srovnání: Známy jsou
křiklavé cifry poměrů počtu voličů a poslanců
ve velkostatcích; ve svěřenském velkostatku
volilo v roce 1908 42 voličů 16 poslancůa
allodiálním velkostatku 415 voličů 54 poslan-
ců. Tento poměr dle vládní osnovy má zůstati.
Ve městech připadlo by dle vládní osnovy.
když by se vzal za základ počet voličů v roce
1908 zjištěný, na jednoho poslance 2339 vo-
ličů (na obchodní komory se zde nebere zře-
tel), v obcích venkovských připadlo by n
jednoho poslance 4680 voličů, ve všeobecné
kurii dokonce 32.013 voličů. Dle předpisu pří-
mých daní na rok 1909 připadlo by na jed-
noho poslance ve městech 570.034 K. na ven-
kově 408.060 K, ve velkostatku však (dle
staršího pramene statistického) dokonce pouze
112.300 K. Referent poukazuje také na po-
třebu upravení volebního práva žen a na roz-
dělení volebních okresů, které bude vyžado-
vat ve shodě se zúčastněnými obcemi četných
a značných korektur a z takto podaných uká-
zek nespravedlivosti osnovy a její vad vyvo-
zuje potřebu, aby, i kdyby se politicky uká-
zalo nemožným měníti nynější, pokud se týče
osnovou navrhovaný, základ volebního řá-
du, v podrobnostech úsfavní cestou pra-
covalo ke zlepšení osnovy po stránce jak ná-
rodnostní, tak i sociální.
8
article
Že při této snaze, zlepšiti vládní osnovu,
nesmí přijíti zkrátka ti, kteří posud volebního
práva nemají a jimž vládní osnova právo t
poskytuje, jest samozřejmou povinností strany
na základě jejího programu a požadavkem
nejen politické slušnosti, ale i politické mou-
drosti, vždyť chceme sněm český posíliti a po-
vznésti a to se může státi jen, když jej posta-
víme na základy co nejširší, aby všechny
vrstvy obyvatelstva v něm viděly své zastu-
pitelstvo! Zajisté že mám souhlas sjezdu, pro-
hlásím-li, že pro budoucí reformu volební to,
co vláda jako rozšíření volebního práva po-
skytnouti navrhuje, jsme hotovi poskytnouti
my, pokládajíce to za minimální výměr práv
vyděděnců, jež se budeme snažit rozšířiti.
Řečník nepovažuje za potřebné ni správné
volati po oktroji vol. reformy a končí vyznače-
ním cesty, kterou má se stanoviska progra-
matického i praktického za správnou k dosa-
žení volební reformy, aby získáno bylo úplné
a legální zastupitelstvo národa ku proveden
úkolů sněmovních, mezi které řadí zejména
i spravedlivou úpravu mezi oběma národnost-
mi, zemi obývajícími.
Vývody přerušovány byly častým souhla-
sem a ke konci provázeny dlouhotrvajícím po-
tleskem.
9
article
Sjezd zemských důvěrníků
národní strany svob domyslné
konal se včera v pátek dne 15. srpna 1913
10. hodině dopolední v Riegrově sále Obec-
ního domu. Sjezdu zúčastnilo se 253 delegátů
místních organisací, říšští poslanci a býval
poslanci zemšti.
Sjezd zahájil před 1/411. hodinou dopo-
lední úřadující místopředseda výkonného vý-
boru národní strany svobodomyslné pán dr
Vejvar těmito slovy: „Velectěné shromáždění
Zahajuje dnešní sjezd, považuji především
zastoupení akčního výboru za svou milou po-
vinnost, abych vás srdečně pozdravil. Buďtež
všichni, kteří jste se s nevšední ochotou, z lá-
sky ke straně naší, ve společném zájmu strany
té a celého národa dostavili, upřímně vítání
Akční výbor usnesl se svolati vás v dnešní
den, aby prostřednictvím vaším široké massy
naší strany dostaly naprosto správný a nále-
žitý výklad o vzniku a podstatě, jakož i o
následcích a účincích dnešního mimořádného
stavu naši zemské správy. Jak rozumí se sa-
mo sebou, musí akčnímu výboru na tom zále-
žeti, aby všichni přívržencí národní strany
svobodomyslné byli náležitě a správně infor-
mováni a orientováni v nynějším chaotickém
a tak vášnivě rozvířeném stavu zemské po-
litiky. Dlužno skutečně z hloubí srdce litovati,
že v době tak vysoce vážné hledí se v naš
české domácnosti na jistých stranách kořistiti,
že ve stranách převládá dnes bez-
ohledná snaha, aby z nynější po-
litické stísněnosti a znynějšíten-
denčně přivoděné politické roz-
háranosti v naší domácnosti vy-
mohly si pokud možno nejvíce
stranických prospěchů a výhod
Vejvar
Riegrův
10
article
(Výborně! Potlesk.) Dlužno toho skutečně li-
tovati. Jest to zvláště smutným úkazem v na-
šem národě, že náš národní odpůrce,
který jest nám společným odpůrce m,
nenapadá se s takou vehemencí,
s jakou dnes bije se zejména z ně-
kterých stran za bezvýznamných
blýskavých rad a urážek a někdy
i surových útoků na stranu naši
na jméno dra. Kramáře (Výborně! Bouř-
livý souhlas a potlesk.), když se bije takto se
vši chutí do té nenáviděné národní strany
svobodomyslně, a to jedině za tim účelem.
aby páni nasytili svůj čistě strannický egois-
mus na účet strany naší. (Tak jest! Výborně
Potlesk.)
A proto za těchto poměrů přeje si akční
výbor, aby se vám dostalo dnešními referáty
plného jasna a plné určitostí v pojímnání zem-
ské politiky, tak abyste po svém návratu do-
mů mohli své politické přátele a přívržence
strany naší v našich organisacích nadále in-
formovati a s nimi pravý a správný stav zem-
ské politiky sděliti.
11
article
A mimo to ještě jeden úkol tane na mysl
akčnímu výboru svoláním dnešní schůze: Chee
osvědčiti na venek úplnou jedno-
tu ve straně naší. (Výborně!) Má býti
dekumentováno tímto sjezdem, že
nepozůstává žádných podstat-
ných trhlin a rozporů v naší stra-
ně, aby snad naši domácí političtí
odpůrci mohli se těšiti na dědi-
ctví po straně naší. (Výborně! Potlesk.)
Byla-li nějaká diference v nazírání na zem-
skou politiku, mohu říci, že patří to již
podle známé stěžejní parlamentní zásady, že
nenšina podrobiti se musí většině, minulosti,
a vy uslyšíte v dnešní schůzi, že podle tohoto
parlamentního pravidla traktují se uvnitř stra-
ny a hlavně v akčním výboru veškeré otázky
a také otázka zemské politiky a taktiky.
V přesvědčení, že, jak se rozumí samo se-
bou, ráčíte důstojně, klidnou formou a s opo-
menutím veškerých osobních momentů vyjíti
vstříc intencím tohoto sjezdu, žádám vás o la-
skavý souhlas, abyste podle zvyklosti ve stra-
ně naší zvolili k řízení a vedení dnešní schůze
ze svého středu předsednictvo. Akční výbor
vám navrhuje, abyste si zvolili: Za předsedu
starostu města Roudnice p. Ervina Špindle-
ra, za místopředsedy pp. dra. Pippicha
z Chrudimi, Jindřicha Pavlíčka z Týna
n. V., Vinaře z Rychnova a presidenta V.
Ervin Špindl
Pippich
Pavlíček
Vinař
Roudnice
Chrudim
Rychnov
12
article
Němce, za zapisovatele pp. dra. Zimu ze
Strakonic a důchodního Fáru z Třeboně.
Včera ve schúzi akčního výboru zvolena
byla zvláštní parlamentní komise pro
dnešní sjezd, ve které zasedají: dr. Šu-
brt, dr. Rašín a moje maličkost. Dále po-
važují za povinnost vám sděliti, že omluvilí
se pro dnešní schůzi pp. dr. Bébr, Kysela,
dr. Schauer, Schimandel, Kraus, in-
spektor Weigner, posl. Krejčí, poslane
Mandl. Novák, cís, rada Tůma, vládní
rada dr. Metelka, dr. Samek a j
Navržené předsednictvo bylo jednomysl-
ně zvoleno. Starostap. Ervín Špíndler, ujav
se řízení schůze, pravil:
Němec
Fára
Šu
doktor
Rašín
Bébr
Schauer
Schimandel
Kraus
Weigner
Krejčí
Mandl
Novák
Tůma
Metelka
Samek
Špíndler
Strakonice
Třeboň
13
article
„Velectěné shromáždění! Mohu říci, že
pohnutím a díkem vřelým přijímám poctu,
kterou jste mně vzdali na sklonku měho ži-
vota a veřejného působení volbou za před-
sedu dnešního tak důležitého shromáždění.
Děkují vám. Jsem si úplně toho vědom, že
dnešní schůze jest svolána za poměrů nesmír-
ně kritických a sice kritických v mnohých
směrech. Máme krisi nejen v zemi, živenou
ovšem lehkomyslnou obstrukci německou, ale
jest také krise na obzoru ve státě tím, že se
žene útokem na mínisterstvo a na parlament
a hrozí se obstrukcí, a konečně se přibližuje
krise v zahraniční politice, a jest pochopitel-
no při tom, jak náš soused Německo odmě-
ňuje se ponenáhlu svému věrnému adjutan-
tovi. Scházelo by ještě věru, aby i v naší stra-
ně, která tolik poslanců representuje, došlo
to tak daleko, aby také zde nastala krise.
A aby nadobro byla zažehnána, a aby z tě
nepatrné diference, která v naší straně byla
a ze které vytloukají Němcí a radikální stra-
ny naproti naší straně kapitál, aby tato di-
ference zmizela úplně s povrchu,
jest úkolem naší strany, která
Německo
14
article
musí osvědčiti, že národní strana
svobodomyslná, které jest dnes
zvláště třeba (Výborně! Potlesk), bude
držeti národní naši myšlenku proti všem ne-
přátelům v té čistotě, s jakou prapor národní
strany svobodomyslné od jejích zakladatelů
byl zdvížen. (Výborně! Všeobecný potlesk.)
Na to přednesli svoje referáty: J. E. dr.
Jos. Fořt o politické situaci a říš.
posl. dr. Eduard Koerner o volební opravě
do sněmu českého; oba referáty přinášíme n
místě úvodním.
O obou referátech rozpředla se obsáhlá
debata, které se zúčastnilo 21 řečníků, načež
přijata jednomyslně tato
resoluce:
„1. Sbor zástupců místních organisaci
národní strany svobodomyslné, pojednav ve
schůzi dne 15. srpna 1913 o stavu v král.
Českém vydáním patentů z 26. července t.r.
vzniklém, přistupuje v plném jeho
znění ku projevu, kterým výkon-
ný výbor strany důrazný pro-
test vznesl proti průlomu do řá-
důústavníchc. k. vládou patenty
těmi spáchanému.
2. Sbor očekává od říšských poslanců
ostatních činitelů strany, že s napjetím všech
sil o to budou usilovati, aby protizá-
konný stav, patenty dotčený m
přivoděný, byl odčiněn a návr a
k ústavnosti v čase co nejkrat-
ším zabezpečen, ponechávaje v olbu
potřebných kroků taktických
plně příslušnému orgánu strany.
doktor
Jos
Koerner
organizace národní strana
15
article
3. Trvajíce jako povždy při myšlen-
ce poctivé dohody a podmínkách
smirného spolužiti obou království
České obývajících národů, neváháme opě-
tovně zdůrazniti, že neopomenutel-
ným předpokladem poctivé této
dohody mohou být jedině rovné
právo a nedílnost země, a že za še-
tření stěžejných těchto zásad přes všechna
trpká zklamání dob posledních povždy jsme
ochotni při žádoucím spolupů-
sobení všech stran českých ni-
čemu se nevyhýbati, co by byl
způsobilé k dosažení kýžené
úpravy politicko-národních po-
měrů v Čechách klestiti dráhu
4. Varujeme co nejdůrazněji a co
nejdůtklivěji před každým krokem,
jímž by pokus měl být učiněn o řešení
krise české dalším průlomem do
řádů ústavnich, svalujíce již předem
na původce dotyčných kroků
zodpovědnost za spousty, kteréž v
jejich důsledcích stupňování krise českéa
krisi státní pro hospodářské i politické ú-
strojí celé říše musilo by míti v zápětí.
5. Sjezd důvěrníků znovu zdůrazňu-
je stanovisko strany v otázee
volebního řádu do sněmu král.
Čechy
Český obývající národ
16
article
Českého, že národní strana svobodo-
myslná nepokládá nynější volební řád za
příměřený, spravedlivý a požadavkům doby
vyhovující podklad zastoupení země a trvá
na volební reformě dle zásad všeobecného
rovného práva hlasovacího s poměrným za-
stoupením. Sjezd nepřehlíží arci překážek,
které na ten čas stojí v cestě uskutečnění
toho reformního programu a schvaluje, aby
zástupci strany, kdyby se nedalo v nynější
době dosíci opravy volební na základě vše-
obecného hlasovacího prává, účastníli se
práce i při projednání volebni
reformy takové, která by po-
skytla alespoň nezbytnou ná-
pravu ve směru spravedlivého
zastoupení obou národnosití a
jednotlivých vrstev výrobních
a rozšíření volebního práva na
vrstvy dosud z volení vylouče-
né, pří člemž jako nejmenší míru
rozšíření toho pokládáno budiž
tolik, mnoho-li přiznává vydě-
děncům poslední vládní předlo-
6. Ke všem stoupencům národní strany
svobodomyslné vznáší sbor vroucí apel.
aby v nezdolné důvěře v ryzí politickou
pravdu, jejíž strana naše je stělesněním, se
vším úsilím pracovati k semknutí se a roz-
hojnění šiku jejího, posilování jsouce pře-
svědčením, že trvání a rozvoj stra-
ny naší, jakožto bašty před po-
stupujícím rozkladem sil če-
ských, jest zvlášt v dnešním ob-
dobí prvořádnou nutností poli-
tickou, takže pracujíce se zanícenímo
stužení a prohloubení ústrojí jejího, konáme
zároveň nejplatnější služby věci celoná-
rodní.
Dále usneseno k návrhu poslance Pa-
vlička jednomyslně za bouřlivého potlesku
poslati pozdravný telegram dru. K. Kramá-
řovi a k návrhu předsedy Špindlera dru
B. Pacákovi vřelé přání k úplnému zota-
vení.
Pacák
národní strana svoboda
Špindler doktor B
17
article
Po uzavření míru
Po uzavření míru
Ruský požadavek revise.
Včerejší »Vossische Zeitung« oznamuje
z Petrohradu: V zahraníčním úř adě
prohlašují, že nelze mluviti o ústupu
Ruska od požadavků na Kavalu již z toho
důvodu, že Rusko žádných požada vki
nečinilo, nýbrž pouze si vyhražovalo podrobiti
bukurešťskou smlouvu revisi. Nelze ještě
říci, bude-li se Rusko skutečně snažiti o re-
visi smlouvy. Navrhne-li však některá vel-
moc revisi smlouvy bukurešťské, pak by se
Rusko k tomuto návrhu připojilo.
Otázka revíse bukureštského míru,
Ze Sofije, 15. srpna. V diplomatických
kruzích se prohlašuje, že revise smlouvy ml-
rové musí se bezpodmínečně státi skutkem
a že Kavala, jak se zdá, zcela jistě připadne
Bulharsku. Ve příčině Thracie bude pohro-
zeno nejdříve Turecku pravděpodobně blo-
kádou maloasijských přístavů a energickou
přímluvou za zahájení řešení maloasijské
otázky, kteréž prostředky stačí, aby donutily
Turecko ku povolností.
Z Petrohradu, 15. srpna. Na zahraničním
úřadě se prohlašuje, že nemůže býti řečio
tom, že by se bylo Rusko vzdalo požadavku,
aby odstoupena byla Kavala Bulharsku již
z té příčiny, že Rusko vůbec dosud žádných
požadavků nečinilo, ale vyhradilo si revisi
bukureštské smlouvy. Zda Rusko skutečně
bude usilovati o revisi, nelze dnes ještě
tvrditi. Bude-li však některá velmoc revisi
takovou žádati, bude Rusko návrh ten pod-
porovati.
Sofijští universitní profesoři o míru.
Petrohrad
Rusko
Bulharsko
Turecko
Vossische Zeitung
18
article
Ze Sofije, 14. srpna. (Bulg. Tel. Ag-)
Profesoři zdejší university zaslali velmocen-
ským ministrům zahraničních záležitostí
projev, v němž projevují svoje přesvědčení,
že mírové dilo v Bukurešti, vzdáleno jsoue
daleko od tak želaného trvalého míru, ne-
bude míti žádného jiného výsledku, než
že bude připravovati nově, ještě
krutější prolévání krve. V projevu
žádány jsou mocnosti, aby napravily
velkou nespravedlnosí, prove-
denou v Bukurešti tím, že bal-
kánské státy uspokoji na podkla-
dech spravedlností a chrániti budou legi-
timní práva každého národa a vyznání,
jakož i osobní práva každého jednotlivce. —
Arménská kolonie v Sofijí uveřejňuje
protest proti systematickému urážení bul-
harského národa.
Ratifikování bukureštské smlouvy.
Z Bukurešti, 15. srpna. (K. k.) Mini-
sterská rada se usnesla, že mírová smlouva
bukureštská má býti co nejdřive
královským dekretem ratifiko-
vána. Parlament schválí v podzimním za-
sedání zákon o annexi nově nab-
tého území. Ministerská rada uložila vyš-
ším důstojníkům vojenského zeměpisného
ústavu, aby přikročili ke stanovení nových
hranic.
Zbytečné nové hořkosti.
Ze Sofije, 14. srpna. (K. k.) Čásť do-
pisů řeckých vojínů a důstojníků, jež zaba-
veny byly bulharským vojskem a jež týkají
se plenění, vypalování a ubíjení, spáchaných
řeckým vojskem — byla uveřejněna v pů-
vodnich snímcích.
Sofijá
Bukurešť
Min
Aga
ratifikovat
19
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Maurice Donnay: Průkopnice. (Le
Eclaireuses.) Hra o čtyřech aktech. Přeložil H. Je-
línek. Poprvé na Národním divadle ve čtvrtek
14. t. m. Režisér G. Schmoranz.
Národní a Vinohradské divadlo rozdělila se
o nejúspěšnější veseloherní novinky pařížské jarní
saisony: na Vinohradech sehráli »Paní presiden-
tovou« a v Národním divadle »Průkopnici«. Don-
nayova hra je méně fraškovitá, ačkoliv zacházi
s vážnou sociální otázkou, zápasem o práva žen.
dostí povrchně. Dává sice na jevo, že jde o kari-
katuru jen jistých výstředností ženského hnutí, ale
přece nevymezuje si cil satiry tak přesně, jako
Molire ve svých »Precioskách«: feminism v po-
dání Donnayově vypadá ve všech svých odstínech
neprávem velmi uboze.
Mauric Donnay
G Schmoranz
Don
Preciosky
národní divadlo
Le Eclaireuses
20
article
Donnay měl především na mysli dámy velkého
pařížského světa, jež se oddávají snahám po
osamostatnění a svéprávnosti ženy z pouhé mody.
zůstávajíce při tom rozhýčkanými, požitkářskými
a omezenými loutkami. Ale tak jako se posmívá
bohaté paní továraíka, která má maturitu a dává
se z touhy po volnosti rozvést, karikuje též
ošklivou mužatku, organisátorku a řečnici, hezkou
anglickou sufražetku, chudou studující dívku,
energickou advokátku a cynickou lékařku. Ne-
pěkný cynický rys oznivá celou hrou: autor stále
se vrací k narážkám, že žena má potřebí k svému
uklidnění soužití s mužem a předevšim hledá splnění
této touhy. Aristofanes v Lysistratě vystihl mno-
hem správněji psychologicky poměr ženy k muži.
Donnayova hra je stavěna obvyklým schema-
tem pařížských »obrazů mravů« první akt theore-
tický prolog, v němž se ženská otázka osvětluje
z různých hledisk, druhý a třetí akt schůzky žen
průkopnic, čtvrtý epilog, v němž se hroutí vše-
cky theorie a vítězí blahobytná prostřednost.
Ideový obsah je demonstrován na konkretním pří-
padu, jímž je ovšem nezbytný manželský trojúhel-
ník. Na počátku praktický muž a žena, oddaná
novému hnutí, si nerozumějí, domácí přítel —
jen přitel, odjíždí na cesty, manželé se rozchá zejí
Donnay
Aristofanés
Lysistrata
Donnayův
21
article
V druhěm aktu rozvedená žena shromážďuje ko-
lem sebe průkopnice ženského hnutí, cítí se však
osamělá bez tuže a přijímá vyznání lásky přítele
jenž se vrátil. Ve třetím ukazují se slabiny femi-
stické školy, kterou založila, záletný boháč.
jenž se o ni násílně uchází, donutí ji, že se vzdá
svého odporu k manželským poutům a v posled-
ním aktu utíká se na venek k milovanému muži,
aby se s ním dala oddati. Autor končí tedy svů
názor na ženskou otázku přesvědčením, že po-
sledním cílem ženy má být manželství, ovšem za-
ložené na vzájemné lásce a duševní rovnosti.
Podceňuje naprosto snahy po osamostatnění. své-
právnosti a vzdělání ženy, zachází frivolně s těž-
kým sociálním problemem a sesměšňuje zbytečně
v očích širokých vrstev vedle moderních výstřelků
i vážné snahy po nutných reformách.
Způsob, jakým byla tato lehká francouzská
hra na našem jevišti podána, byl těžkopádný.
22
article
Styl hry je dosti povrchní, autor beze všech
skrupulí nechává vystupovat a mizt osoby, jak
se mu právě hodí, a přeskakuje libovolně z chudého
erotického děje do karrikujících scén, jež s dějem
téměř nesouvisí. Francouzští herci umějí se přes
tyto nesrovnalosti přenášet lehkou hrou, bez ná-
silného poiatování, hbitým hovorem a svěží veselo-
herní náladou, v níž nebezpečná úskalí vážných
otázek a těžkých konfliktů splývají v pestré pásmo
konversačních dialogů, přerušované jen pěkně
skarikovanými scénami modní feministické společ-
nosti a několika sentimentálními výjevy šťastných
milenců. Na našem jevišti vyzněl první akt téměi
jako úvod k tragédii, schůzky dam vlekly se
těžce, téměř bez individuálního zabarvení jedno-
tlivých postav, a účinek sentimentálních dialogů
místy selhával. Deklamace lehkého konversačního
tonu byla sice rychlá, ale nikterak plynná, celek
nebyl jednotně vypracován a hladce vybroušen.
Ve hře vystoupili dva hostě, slečna Kratinová,
bývalý člen Vinohradského divadla a slč. Kron-
bauerová. Obě v podružných rolích, v nichž první
m la příležitost vést chvili společenský rozhovor
a druhá deklamovat báseň. Slč. Kratinová vedl
si jistě v těkavé rozmluvě, plné narážek a malých
zlomyslnosti, ale jemněodstiny hovoru byly málo
vybroušeny a místy setřeny. Slč. Kronbauerová
přednesla sice báseň knížecí feministky pěkně,
s opravdovým citem a vzrušením, nevystihla
však úmysl autorův, jenž karrikuje v postavě
kněžny salonní společenskou básnířku a její básní
se posmívá literárním produktům pařížských mod-
ních dam.
Kratinová
Kron
Kronbauerová
vinohradský divadlo
23
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Jak byl Carnegiem založen mírový palác
v Haagu,
V slavnostním čísle „Friedenswarte“, vydaném
k otevření mírového paláce v Haagu, vypravuje
bývalý americký vyslanec v Berlíně, Andrep Whi-
te, jak povstal mírový palác, tento krásný dar
Carnegiův lidstvu. Na popud ruského legačního
rady, prof. Martense, obrátil se White písemně na
Carnegie, aby ho pohnul k vystavění mírového pa-
láce v Haagu. Po výměně několika dopisů, slibují-
cích malý výsledek, pozval Carnegia Whita do
svého zámku ve Skibo. White o své návštěvě píše
zajímavé podrobnosti: „Použil jsem pozvání, jak-
mile jsem mohl, a výsledkem byl rozkošný týden.
Každého rána byli jsme buzení ze spánku starými
skotskými válečnými pisněmi, které dudák hrál pod
našimi okny, obcházeje třikrát zámecké zdi. Hymna
zahraná ve velké síni zámku na varhany, zahájila
účinně a ušlechtile den. Vznešení hosté ze všech
dílů světa bavili se při snídani o politických a so-
ciálních otázkách. Výlety do hrabství Sutherland,
na břehy Severního oceánu, jízdy po řece, nebo
procházky lesem, měnily každý den v krásný sen.
Carnegie
profesor
Martens
White
Carnegio White
Výleta
Sutherland
Haag
Berlín
severní oceán
Andrep Whi
mírový palác
24
article
Ale to mne brzy znepokojovalo. Mirový palácv
Haagu a všecky ostatní otázky, pro které jsem
přijel, zdály se zapomenutými. Následovaly sice
krásné dny, ale o záležitostech, které mě sem při-
vedly, nebylo zmínky a skoro po týdnu příšlo
něco, co vypadalo jako malá komedie. Jednoho
rána vyzval mne Carnegie, abych s ním šel chytat
pstruhy. Jen jednou, již před 40 lety, jsem chytii
jednoho pstruha, od té doby nikdy. Leč nyní jsem
nemyslel na pstruhy, ale doufal jsem, že budu tak
míti příležitost, získati velkého filantropa pro své
plány. Jaké výborné podmínky pro diplomatický
„lov“! Kdo mohl vědět, jakou novou pomoc pr
svět přinesu s sebou domů? Ovšem, vypadalo to-
jako „práce“. Měli jsme skotské čepice, pláště a
šátky na krku a po krátké jízdě stáli jsme před
Carnegie
Haag
25
article
člunem, v jedné z nádržek se pstruhy. Ale, bohu-
žel, vysokorostlý rybář zavedl slavnostně Carnegie
na jeden konec člunu a mne na druhý, sedl si mezi
nás a chopil se vesel. Dal mi na srozuměnou, že
při lovu skotských pstruhů je první podmínkou
mlčení. Situace byla opravdu zoufalá: byl to můj
poslední den v tomto ráji a já už činil cestovní
přípravy na ráno druhého dne. Hory neměly nyní
pro mne půvabu. Pozbyl jsem zájmu na lovu pstru-
hů a mé myšlenky byly tak bezútěšné, jako holé
skály kolem nás. Tak minul den. Nevyměnilí jsme
slova; Carnegie chytil několik ryb, já ani jediné,
za to vadly ped houstnoucí mlhou mé naděje n
mírový palác. Zpáteční cesta byla věnována jen
filosofii rybářství. Po návratu přišel oběd s ho-
vory o literatuře, vědeckých otázkách, a večer pak
ušlechtilá hudba. Všecko to, pro co jsem vlastně
přijel, zdálo se mi ztraceným, když tu náhlesi
hostitel sedl vedle mne. Následoval „klidný něžný
hlas“, a brzy — nyní už ne chytře „sokratovský“.
ale ušlechtile platonický — byl mi sdělen plán n
řešení otázek dávno námi probíraných. Původnt
myšlenka knihovny práva národů byla rozšířena.
palác miru v Haagu objevil se v nové nádheře.
jako rukojmí lepší budoucnosti světa, a pak pro-
nesl Carnegie slova, která zajistila národům jeho
velký dar, zřízení symbolu přání světa, aby byl
mír a dobrá vůle mezi lidmi.
Carnegie
Haag
26
article
= Odhalení pomníku bratří van Eycků v Gentu
V gentské kathedrále byl odhalen slavnostně po-
mník zakladatelů vlámské malířské školy, bratř
van Eycků, rodilých z Gentu. Kathedrála má jeden
z nejkrásnějších obrazů, malovaných bratry van
Eycky, „Uctívání beránka“. Pomník, pracovaný ze
žuly a bronzu, je dílem belgického sochaře Geor-
gesa Verbanoka a představuje oba malíře, jak sed-
a přijímají hold množství lidí, k nim se hrnoucích
Náklad byl hražen ze sbírek, podniknutých v umě-
leckých kruzích Evropy i Ameriky.
= Malíř Aimé Morot zemřel. V Paříží zemřel
u věku 63 let v plné svěžesti duševní a umělecké
Aimě Morot. vynikající portrétista a historický
malíř. Byl členem akademie umění od r. 1898
profesorem na umělecké akademií. Nerad portré-
toval ženy, ač namaloval ve svém mládí několik
zdařilých ženských podobizen.
= Řecká královna vdova k operaci. Z Athén
15. srpna. Královna vdova odcestuje brzy po pří
chodu králově do ciziny, nepochybně do Vídně
aby se podrobila oční operaci.
Mohamedání z Thracie se stěhují.
Ze Soluna, 15. srpna. (K. k.) Mohame-
dáni z Thracie připravují se ve velkém počtu
k odchodu. Vystěhují se přes Kavalu do
Malé Asie.
Eyck
Aimé
Mohamedání
Gent
Evropa
Amerika
Paříž
Atény
Vídeň
Thracie
Soluna
umělecký Aima Moroto
27
article
Ještě srážky na bojištích.
Ze Soluna, 15. srpna. (K. k.) Turecké
oddily pěchoty a jizdy objevily se v různých
osadách v okolí Gumuldžíny. V krajině
bukské podstoupilo řecké vojsko prudký boj-
s bulharskou četou, při čemž usmrceno bylo
někol k řeckých vojáků. Bulharská četa za-
nechala četné mrtvé.
Drinopol a Sofije.
Ze Sofije, 15. srpna. Ve zdejších poli-
tických kruzích nevyvolává zdráhání Porly
ve přičině vyklizení Drinopole žádné zne-
pokojení, poněvadž je přesvědčení, že vel-
moci se dohodnou v nejbližší době o ener-
gických prostředcích proti Tu-
recku, jakož i ve příčině revise bukurešťské
smlouvy.
Neúspěch turecké deputace v Petrohradě.
Z Berlína, 14. srpna. »Berl. Tageblatt«
piše: S ruské diplomatické strany se uji-
šťuje, že Mladoturky vyslaná deputace v
Petrohradě nebyla přijata. Tamní velvyslanec
turecký Turkan paša sdělil stanovisko
turecké vlády ruské a radil pak své vládě
ve smyslu Sazonovových domluv, aby ruským
požadavkům ve přičině Drinopole vyhověla.
Proslýchá se, že pro rozpor názorů bude
velvyslanec odvolán.
Venizelos do Bělehradu.
Z Athén, 14. srpna. M.-p. Venizelos
dnes odcestoval ze Soluna do Bělzhradu,
kde bude míti konferenci s m.-p. Paši-
čem. Vrátí se pak do Soluna a v pondělí
bude miti audienci u krále. Účastní se také
slavnostního vjezdu králova do Athén.
Berl
Sazonovův
Venizelos
Paša
Soluna
Gumuldžína
Drinopol
Petrohrad
Berlín
Bělehrad
Atény
Bělzhrad
Soluna