ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6396a0b0-8fc8-11dd-8780-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 58, place 41, org 12, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNI LISTY.
3 masthead
16. srpna 1913. Číslo 22l.
4 article
podporovala, ač my Češí již tehdáž po- znávali a hlásali důležitost současného pro- jednání volební reformy a vytýkali chybu, kte rá se děje odstavováním jeho! Nynější sta- novisko vlády nám dává skvělo satisfakcil Subkomitét sněmovní pro volební reformu v roce 1911 ustavený rozhodl, po opětovných a opětovných odkladech, hlasy Němců a velko- statkářů opět shodně s vládou proti zásadě všeobecného rovného práva hlasovacího a pro zásadu vládního návrhu, i bylo potom stante concluso jednáno na podkladě vládní osnovy. arci však, jak už podotčeno, nedošlo ani ku projednání všech zásadných otázek, natož ku podrobnostem. Rozpuštěním sněmu, které vyhlášeno bylo dne 26. m. m., arci jak návrhy stran, tak vládní předloha přestaly býti předmětem sně movního jednání, komise a její subkomité přestaly působiti a práce jejich pozbývá plat nosti. Vláda nyní jak ve svém komentáru k opa- třením ze 26. m. m., tak v poloúřadním výkla- du ve „Fremdenblattu“ ze 6. srpna zcela zřejmě volební opravu staví do popředía ohlašuje energickou akci, která směřovati bu- de ku provedení volební reformy. O ohlašo- vané akci této vznikly různé výklady a spory Chtělo se v projevech vládních spatřovati ohlášení bezprostředně nastávajícího oktrojo- vání volební opravy a nescházely v Čechách projevy, které s tím, byť i zahaleně, souhlas projevovaly. Řečník na to pojednává o taktickém po- stupu při volební reformě. Nespravedlivost vládního návrhu volební reformy charakteri- suje referent po některých stránkách. V ná- rodnostním ohledu neodpovídá po- čet mandátů — bere-li se ohled na kurie městskou, venkovskou a všeobecnou — po- měru obyvatelstva dle sčítání lidu, te- dy ani dle obcovacího jazyka. V roce 1910 byl poměr ten 63.26% Čechů: 36.74% Němců.
Němec Čechy
5 article
Všech mandátů uvedených kurií či mandátů lidových má býti 256 a z těch Čechům by při- padalo 154, Němcům 102. Dle poměru obco- vacího jazyka by počet měl býti 162 české, 94 německé mandáty, je tedy český živel zkrácen o 8 mandátů, které pro živel něme- cký znamenají neodůvodněný získ. Na újmě té jsou zúčastněna: česká města 1, české ob- chodní komory 2, české obce venkovské 3, české okresy všeobecné kurie 2 mandáty Pouze v zastupitelstvu zemědělských rad by poměr 13: 7 byl dosti správně proveden. Avšak ještě jiný moment znamená zkrá- cení Čechů po stránce národnostní. V nyněj- ším volebním řádu jsou z větších obcí jen s každé strany dvě s většinou jedné národno- sti zařaděny do volebních okresů s takovou většinou národnosti druhé, že se v ní při volbě „utopí“. Jsou to města česká Policen
Němec Čecho český město 1
6 article
M. a Jilemníce, s německé strany Lanškroun a Nová Bystřice. Vládní osnova tuto nesrov- nalost na prospěch Němců odstranila, avšak na újmu Čechů ponechává v okresích něme- ckých lidnaté obce s českou většinou Lom (okr. 63) a Nýřany (okr. 76). Osnova provádí v obcích venkovských a všeobecné kurie da- lekosáhlé rozhraničení národnostní, tak jako již to v novém volebním řádu na radu říšskou bylo provedeno; jak ale rozhraničení to je na prospěch Němců, ukazují statistická data, kte- rá sama vláda nám dala loni, když pracoval na volební reformě sněmovní subkomitét. Pří- padáť dle statistiky té na jednoho poslance českých venkovských okresích obyvatel- stva německého pouze 342 duší, naproti tomu v německých venkovských okresích obyvatel- stva českého 2570 duší! V okresích českých všeobecné kurie připadne na jednoho poslance 3366 Nžmců, v německých okretích však 7887 Čechů! Ve městech, kde se vyhraničování díti nemohlo, díference jest poměrně ještě nej- menší, leč i tu na újmu naší. Jeť v českých městských okresích německého obyvatelstva na jednoho poslance 1139, opáčně však če- ského obyvatelstva 1661. Nesrovnalosti tohoto druhu nelze naprosto odstraniti, dokud bude zachována soustava volebních okresů a do- kud nebude zavedeno poměrné volení anebo katastrování. Leč spravedlnost vyžaduje, aby minority, které takto vlastně jsou zbaveny vo- lebního práva, byly co nejmenší a kde na to nelze působiti, aby se vzájemné ztráty co možná rušily, kompensovaly.
Jilemnit Němec Čecho Lanškroun Nová Bystřice Nýřany
7 article
Sociální nerovnost a nespra- vedlivost volebního práva dle vládní osnovy vychází z tohoto srovnání: Známy jsou křiklavé cifry poměrů počtu voličů a poslanců ve velkostatcích; ve svěřenském velkostatku volilo v roce 1908 42 voličů 16 poslancůa allodiálním velkostatku 415 voličů 54 poslan- ců. Tento poměr dle vládní osnovy má zůstati. Ve městech připadlo by dle vládní osnovy. když by se vzal za základ počet voličů v roce 1908 zjištěný, na jednoho poslance 2339 vo- ličů (na obchodní komory se zde nebere zře- tel), v obcích venkovských připadlo by n jednoho poslance 4680 voličů, ve všeobecné kurii dokonce 32.013 voličů. Dle předpisu pří- mých daní na rok 1909 připadlo by na jed- noho poslance ve městech 570.034 K. na ven- kově 408.060 K, ve velkostatku však (dle staršího pramene statistického) dokonce pouze 112.300 K. Referent poukazuje také na po- třebu upravení volebního práva žen a na roz- dělení volebních okresů, které bude vyžado- vat ve shodě se zúčastněnými obcemi četných a značných korektur a z takto podaných uká- zek nespravedlivosti osnovy a její vad vyvo- zuje potřebu, aby, i kdyby se politicky uká- zalo nemožným měníti nynější, pokud se týče osnovou navrhovaný, základ volebního řá- du, v podrobnostech úsfavní cestou pra- covalo ke zlepšení osnovy po stránce jak ná- rodnostní, tak i sociální.
8 article
Že při této snaze, zlepšiti vládní osnovu, nesmí přijíti zkrátka ti, kteří posud volebního práva nemají a jimž vládní osnova právo t poskytuje, jest samozřejmou povinností strany na základě jejího programu a požadavkem nejen politické slušnosti, ale i politické mou- drosti, vždyť chceme sněm český posíliti a po- vznésti a to se může státi jen, když jej posta- víme na základy co nejširší, aby všechny vrstvy obyvatelstva v něm viděly své zastu- pitelstvo! Zajisté že mám souhlas sjezdu, pro- hlásím-li, že pro budoucí reformu volební to, co vláda jako rozšíření volebního práva po- skytnouti navrhuje, jsme hotovi poskytnouti my, pokládajíce to za minimální výměr práv vyděděnců, jež se budeme snažit rozšířiti. Řečník nepovažuje za potřebné ni správné volati po oktroji vol. reformy a končí vyznače- ním cesty, kterou má se stanoviska progra- matického i praktického za správnou k dosa- žení volební reformy, aby získáno bylo úplné a legální zastupitelstvo národa ku proveden úkolů sněmovních, mezi které řadí zejména i spravedlivou úpravu mezi oběma národnost- mi, zemi obývajícími. Vývody přerušovány byly častým souhla- sem a ke konci provázeny dlouhotrvajícím po- tleskem.
9 article
Sjezd zemských důvěrníků národní strany svob domyslné konal se včera v pátek dne 15. srpna 1913 10. hodině dopolední v Riegrově sále Obec- ního domu. Sjezdu zúčastnilo se 253 delegátů místních organisací, říšští poslanci a býval poslanci zemšti. Sjezd zahájil před 1/411. hodinou dopo- lední úřadující místopředseda výkonného vý- boru národní strany svobodomyslné pán dr Vejvar těmito slovy: „Velectěné shromáždění Zahajuje dnešní sjezd, považuji především zastoupení akčního výboru za svou milou po- vinnost, abych vás srdečně pozdravil. Buďtež všichni, kteří jste se s nevšední ochotou, z lá- sky ke straně naší, ve společném zájmu strany té a celého národa dostavili, upřímně vítání Akční výbor usnesl se svolati vás v dnešní den, aby prostřednictvím vaším široké massy naší strany dostaly naprosto správný a nále- žitý výklad o vzniku a podstatě, jakož i o následcích a účincích dnešního mimořádného stavu naši zemské správy. Jak rozumí se sa- mo sebou, musí akčnímu výboru na tom zále- žeti, aby všichni přívržencí národní strany svobodomyslné byli náležitě a správně infor- mováni a orientováni v nynějším chaotickém a tak vášnivě rozvířeném stavu zemské po- litiky. Dlužno skutečně z hloubí srdce litovati, že v době tak vysoce vážné hledí se v naš české domácnosti na jistých stranách kořistiti, že ve stranách převládá dnes bez- ohledná snaha, aby z nynější po- litické stísněnosti a znynějšíten- denčně přivoděné politické roz- háranosti v naší domácnosti vy- mohly si pokud možno nejvíce stranických prospěchů a výhod
Vejvar Riegrův
10 article
(Výborně! Potlesk.) Dlužno toho skutečně li- tovati. Jest to zvláště smutným úkazem v na- šem národě, že náš národní odpůrce, který jest nám společným odpůrce m, nenapadá se s takou vehemencí, s jakou dnes bije se zejména z ně- kterých stran za bezvýznamných blýskavých rad a urážek a někdy i surových útoků na stranu naši na jméno dra. Kramáře (Výborně! Bouř- livý souhlas a potlesk.), když se bije takto se vši chutí do té nenáviděné národní strany svobodomyslně, a to jedině za tim účelem. aby páni nasytili svůj čistě strannický egois- mus na účet strany naší. (Tak jest! Výborně Potlesk.) A proto za těchto poměrů přeje si akční výbor, aby se vám dostalo dnešními referáty plného jasna a plné určitostí v pojímnání zem- ské politiky, tak abyste po svém návratu do- mů mohli své politické přátele a přívržence strany naší v našich organisacích nadále in- formovati a s nimi pravý a správný stav zem- ské politiky sděliti.
11 article
A mimo to ještě jeden úkol tane na mysl akčnímu výboru svoláním dnešní schůze: Chee osvědčiti na venek úplnou jedno- tu ve straně naší. (Výborně!) Má býti dekumentováno tímto sjezdem, že nepozůstává žádných podstat- ných trhlin a rozporů v naší stra- ně, aby snad naši domácí političtí odpůrci mohli se těšiti na dědi- ctví po straně naší. (Výborně! Potlesk.) Byla-li nějaká diference v nazírání na zem- skou politiku, mohu říci, že patří to již podle známé stěžejní parlamentní zásady, že nenšina podrobiti se musí většině, minulosti, a vy uslyšíte v dnešní schůzi, že podle tohoto parlamentního pravidla traktují se uvnitř stra- ny a hlavně v akčním výboru veškeré otázky a také otázka zemské politiky a taktiky. V přesvědčení, že, jak se rozumí samo se- bou, ráčíte důstojně, klidnou formou a s opo- menutím veškerých osobních momentů vyjíti vstříc intencím tohoto sjezdu, žádám vás o la- skavý souhlas, abyste podle zvyklosti ve stra- ně naší zvolili k řízení a vedení dnešní schůze ze svého středu předsednictvo. Akční výbor vám navrhuje, abyste si zvolili: Za předsedu starostu města Roudnice p. Ervina Špindle- ra, za místopředsedy pp. dra. Pippicha z Chrudimi, Jindřicha Pavlíčka z Týna n. V., Vinaře z Rychnova a presidenta V.
Ervin Špindl Pippich Pavlíček Vinař Roudnice Chrudim Rychnov
12 article
Němce, za zapisovatele pp. dra. Zimu ze Strakonic a důchodního Fáru z Třeboně. Včera ve schúzi akčního výboru zvolena byla zvláštní parlamentní komise pro dnešní sjezd, ve které zasedají: dr. Šu- brt, dr. Rašín a moje maličkost. Dále po- važují za povinnost vám sděliti, že omluvilí se pro dnešní schůzi pp. dr. Bébr, Kysela, dr. Schauer, Schimandel, Kraus, in- spektor Weigner, posl. Krejčí, poslane Mandl. Novák, cís, rada Tůma, vládní rada dr. Metelka, dr. Samek a j Navržené předsednictvo bylo jednomysl- ně zvoleno. Starostap. Ervín Špíndler, ujav se řízení schůze, pravil:
Němec Fára Šu doktor Rašín Bébr Schauer Schimandel Kraus Weigner Krejčí Mandl Novák Tůma Metelka Samek Špíndler Strakonice Třeboň
13 article
„Velectěné shromáždění! Mohu říci, že pohnutím a díkem vřelým přijímám poctu, kterou jste mně vzdali na sklonku měho ži- vota a veřejného působení volbou za před- sedu dnešního tak důležitého shromáždění. Děkují vám. Jsem si úplně toho vědom, že dnešní schůze jest svolána za poměrů nesmír- ně kritických a sice kritických v mnohých směrech. Máme krisi nejen v zemi, živenou ovšem lehkomyslnou obstrukci německou, ale jest také krise na obzoru ve státě tím, že se žene útokem na mínisterstvo a na parlament a hrozí se obstrukcí, a konečně se přibližuje krise v zahraniční politice, a jest pochopitel- no při tom, jak náš soused Německo odmě- ňuje se ponenáhlu svému věrnému adjutan- tovi. Scházelo by ještě věru, aby i v naší stra- ně, která tolik poslanců representuje, došlo to tak daleko, aby také zde nastala krise. A aby nadobro byla zažehnána, a aby z tě nepatrné diference, která v naší straně byla a ze které vytloukají Němcí a radikální stra- ny naproti naší straně kapitál, aby tato di- ference zmizela úplně s povrchu, jest úkolem naší strany, která
Německo
14 article
musí osvědčiti, že národní strana svobodomyslná, které jest dnes zvláště třeba (Výborně! Potlesk), bude držeti národní naši myšlenku proti všem ne- přátelům v té čistotě, s jakou prapor národní strany svobodomyslné od jejích zakladatelů byl zdvížen. (Výborně! Všeobecný potlesk.) Na to přednesli svoje referáty: J. E. dr. Jos. Fořt o politické situaci a říš. posl. dr. Eduard Koerner o volební opravě do sněmu českého; oba referáty přinášíme n místě úvodním. O obou referátech rozpředla se obsáhlá debata, které se zúčastnilo 21 řečníků, načež přijata jednomyslně tato resoluce: „1. Sbor zástupců místních organisaci národní strany svobodomyslné, pojednav ve schůzi dne 15. srpna 1913 o stavu v král. Českém vydáním patentů z 26. července t.r. vzniklém, přistupuje v plném jeho znění ku projevu, kterým výkon- ný výbor strany důrazný pro- test vznesl proti průlomu do řá- důústavníchc. k. vládou patenty těmi spáchanému. 2. Sbor očekává od říšských poslanců ostatních činitelů strany, že s napjetím všech sil o to budou usilovati, aby protizá- konný stav, patenty dotčený m přivoděný, byl odčiněn a návr a k ústavnosti v čase co nejkrat- ším zabezpečen, ponechávaje v olbu potřebných kroků taktických plně příslušnému orgánu strany.
doktor Jos Koerner organizace národní strana
15 article
3. Trvajíce jako povždy při myšlen- ce poctivé dohody a podmínkách smirného spolužiti obou království České obývajících národů, neváháme opě- tovně zdůrazniti, že neopomenutel- ným předpokladem poctivé této dohody mohou být jedině rovné právo a nedílnost země, a že za še- tření stěžejných těchto zásad přes všechna trpká zklamání dob posledních povždy jsme ochotni při žádoucím spolupů- sobení všech stran českých ni- čemu se nevyhýbati, co by byl způsobilé k dosažení kýžené úpravy politicko-národních po- měrů v Čechách klestiti dráhu 4. Varujeme co nejdůrazněji a co nejdůtklivěji před každým krokem, jímž by pokus měl být učiněn o řešení krise české dalším průlomem do řádů ústavnich, svalujíce již předem na původce dotyčných kroků zodpovědnost za spousty, kteréž v jejich důsledcích stupňování krise českéa krisi státní pro hospodářské i politické ú- strojí celé říše musilo by míti v zápětí. 5. Sjezd důvěrníků znovu zdůrazňu- je stanovisko strany v otázee volebního řádu do sněmu král.
Čechy Český obývající národ
16 article
Českého, že národní strana svobodo- myslná nepokládá nynější volební řád za příměřený, spravedlivý a požadavkům doby vyhovující podklad zastoupení země a trvá na volební reformě dle zásad všeobecného rovného práva hlasovacího s poměrným za- stoupením. Sjezd nepřehlíží arci překážek, které na ten čas stojí v cestě uskutečnění toho reformního programu a schvaluje, aby zástupci strany, kdyby se nedalo v nynější době dosíci opravy volební na základě vše- obecného hlasovacího prává, účastníli se práce i při projednání volebni reformy takové, která by po- skytla alespoň nezbytnou ná- pravu ve směru spravedlivého zastoupení obou národnosití a jednotlivých vrstev výrobních a rozšíření volebního práva na vrstvy dosud z volení vylouče- né, pří člemž jako nejmenší míru rozšíření toho pokládáno budiž tolik, mnoho-li přiznává vydě- děncům poslední vládní předlo- 6. Ke všem stoupencům národní strany svobodomyslné vznáší sbor vroucí apel. aby v nezdolné důvěře v ryzí politickou pravdu, jejíž strana naše je stělesněním, se vším úsilím pracovati k semknutí se a roz- hojnění šiku jejího, posilování jsouce pře- svědčením, že trvání a rozvoj stra- ny naší, jakožto bašty před po- stupujícím rozkladem sil če- ských, jest zvlášt v dnešním ob- dobí prvořádnou nutností poli- tickou, takže pracujíce se zanícenímo stužení a prohloubení ústrojí jejího, konáme zároveň nejplatnější služby věci celoná- rodní. Dále usneseno k návrhu poslance Pa- vlička jednomyslně za bouřlivého potlesku poslati pozdravný telegram dru. K. Kramá- řovi a k návrhu předsedy Špindlera dru B. Pacákovi vřelé přání k úplnému zota- vení.
Pacák národní strana svoboda Špindler doktor B
17 article Po uzavření míru
Po uzavření míru Ruský požadavek revise. Včerejší »Vossische Zeitung« oznamuje z Petrohradu: V zahraníčním úř adě prohlašují, že nelze mluviti o ústupu Ruska od požadavků na Kavalu již z toho důvodu, že Rusko žádných požada vki nečinilo, nýbrž pouze si vyhražovalo podrobiti bukurešťskou smlouvu revisi. Nelze ještě říci, bude-li se Rusko skutečně snažiti o re- visi smlouvy. Navrhne-li však některá vel- moc revisi smlouvy bukurešťské, pak by se Rusko k tomuto návrhu připojilo. Otázka revíse bukureštského míru, Ze Sofije, 15. srpna. V diplomatických kruzích se prohlašuje, že revise smlouvy ml- rové musí se bezpodmínečně státi skutkem a že Kavala, jak se zdá, zcela jistě připadne Bulharsku. Ve příčině Thracie bude pohro- zeno nejdříve Turecku pravděpodobně blo- kádou maloasijských přístavů a energickou přímluvou za zahájení řešení maloasijské otázky, kteréž prostředky stačí, aby donutily Turecko ku povolností. Z Petrohradu, 15. srpna. Na zahraničním úřadě se prohlašuje, že nemůže býti řečio tom, že by se bylo Rusko vzdalo požadavku, aby odstoupena byla Kavala Bulharsku již z té příčiny, že Rusko vůbec dosud žádných požadavků nečinilo, ale vyhradilo si revisi bukureštské smlouvy. Zda Rusko skutečně bude usilovati o revisi, nelze dnes ještě tvrditi. Bude-li však některá velmoc revisi takovou žádati, bude Rusko návrh ten pod- porovati. Sofijští universitní profesoři o míru.
Petrohrad Rusko Bulharsko Turecko Vossische Zeitung
18 article
Ze Sofije, 14. srpna. (Bulg. Tel. Ag-) Profesoři zdejší university zaslali velmocen- ským ministrům zahraničních záležitostí projev, v němž projevují svoje přesvědčení, že mírové dilo v Bukurešti, vzdáleno jsoue daleko od tak želaného trvalého míru, ne- bude míti žádného jiného výsledku, než že bude připravovati nově, ještě krutější prolévání krve. V projevu žádány jsou mocnosti, aby napravily velkou nespravedlnosí, prove- denou v Bukurešti tím, že bal- kánské státy uspokoji na podkla- dech spravedlností a chrániti budou legi- timní práva každého národa a vyznání, jakož i osobní práva každého jednotlivce. — Arménská kolonie v Sofijí uveřejňuje protest proti systematickému urážení bul- harského národa. Ratifikování bukureštské smlouvy. Z Bukurešti, 15. srpna. (K. k.) Mini- sterská rada se usnesla, že mírová smlouva bukureštská má býti co nejdřive královským dekretem ratifiko- vána. Parlament schválí v podzimním za- sedání zákon o annexi nově nab- tého území. Ministerská rada uložila vyš- ším důstojníkům vojenského zeměpisného ústavu, aby přikročili ke stanovení nových hranic. Zbytečné nové hořkosti. Ze Sofije, 14. srpna. (K. k.) Čásť do- pisů řeckých vojínů a důstojníků, jež zaba- veny byly bulharským vojskem a jež týkají se plenění, vypalování a ubíjení, spáchaných řeckým vojskem — byla uveřejněna v pů- vodnich snímcích.
Sofijá Bukurešť Min Aga ratifikovat
19 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Maurice Donnay: Průkopnice. (Le Eclaireuses.) Hra o čtyřech aktech. Přeložil H. Je- línek. Poprvé na Národním divadle ve čtvrtek 14. t. m. Režisér G. Schmoranz. Národní a Vinohradské divadlo rozdělila se o nejúspěšnější veseloherní novinky pařížské jarní saisony: na Vinohradech sehráli »Paní presiden- tovou« a v Národním divadle »Průkopnici«. Don- nayova hra je méně fraškovitá, ačkoliv zacházi s vážnou sociální otázkou, zápasem o práva žen. dostí povrchně. Dává sice na jevo, že jde o kari- katuru jen jistých výstředností ženského hnutí, ale přece nevymezuje si cil satiry tak přesně, jako Molire ve svých »Precioskách«: feminism v po- dání Donnayově vypadá ve všech svých odstínech neprávem velmi uboze.
Mauric Donnay G Schmoranz Don Preciosky národní divadlo Le Eclaireuses
20 article
Donnay měl především na mysli dámy velkého pařížského světa, jež se oddávají snahám po osamostatnění a svéprávnosti ženy z pouhé mody. zůstávajíce při tom rozhýčkanými, požitkářskými a omezenými loutkami. Ale tak jako se posmívá bohaté paní továraíka, která má maturitu a dává se z touhy po volnosti rozvést, karikuje též ošklivou mužatku, organisátorku a řečnici, hezkou anglickou sufražetku, chudou studující dívku, energickou advokátku a cynickou lékařku. Ne- pěkný cynický rys oznivá celou hrou: autor stále se vrací k narážkám, že žena má potřebí k svému uklidnění soužití s mužem a předevšim hledá splnění této touhy. Aristofanes v Lysistratě vystihl mno- hem správněji psychologicky poměr ženy k muži. Donnayova hra je stavěna obvyklým schema- tem pařížských »obrazů mravů« první akt theore- tický prolog, v němž se ženská otázka osvětluje z různých hledisk, druhý a třetí akt schůzky žen průkopnic, čtvrtý epilog, v němž se hroutí vše- cky theorie a vítězí blahobytná prostřednost. Ideový obsah je demonstrován na konkretním pří- padu, jímž je ovšem nezbytný manželský trojúhel- ník. Na počátku praktický muž a žena, oddaná novému hnutí, si nerozumějí, domácí přítel — jen přitel, odjíždí na cesty, manželé se rozchá zejí
Donnay Aristofanés Lysistrata Donnayův
21 article
V druhěm aktu rozvedená žena shromážďuje ko- lem sebe průkopnice ženského hnutí, cítí se však osamělá bez tuže a přijímá vyznání lásky přítele jenž se vrátil. Ve třetím ukazují se slabiny femi- stické školy, kterou založila, záletný boháč. jenž se o ni násílně uchází, donutí ji, že se vzdá svého odporu k manželským poutům a v posled- ním aktu utíká se na venek k milovanému muži, aby se s ním dala oddati. Autor končí tedy svů názor na ženskou otázku přesvědčením, že po- sledním cílem ženy má být manželství, ovšem za- ložené na vzájemné lásce a duševní rovnosti. Podceňuje naprosto snahy po osamostatnění. své- právnosti a vzdělání ženy, zachází frivolně s těž- kým sociálním problemem a sesměšňuje zbytečně v očích širokých vrstev vedle moderních výstřelků i vážné snahy po nutných reformách. Způsob, jakým byla tato lehká francouzská hra na našem jevišti podána, byl těžkopádný.
22 article
Styl hry je dosti povrchní, autor beze všech skrupulí nechává vystupovat a mizt osoby, jak se mu právě hodí, a přeskakuje libovolně z chudého erotického děje do karrikujících scén, jež s dějem téměř nesouvisí. Francouzští herci umějí se přes tyto nesrovnalosti přenášet lehkou hrou, bez ná- silného poiatování, hbitým hovorem a svěží veselo- herní náladou, v níž nebezpečná úskalí vážných otázek a těžkých konfliktů splývají v pestré pásmo konversačních dialogů, přerušované jen pěkně skarikovanými scénami modní feministické společ- nosti a několika sentimentálními výjevy šťastných milenců. Na našem jevišti vyzněl první akt téměi jako úvod k tragédii, schůzky dam vlekly se těžce, téměř bez individuálního zabarvení jedno- tlivých postav, a účinek sentimentálních dialogů místy selhával. Deklamace lehkého konversačního tonu byla sice rychlá, ale nikterak plynná, celek nebyl jednotně vypracován a hladce vybroušen. Ve hře vystoupili dva hostě, slečna Kratinová, bývalý člen Vinohradského divadla a slč. Kron- bauerová. Obě v podružných rolích, v nichž první m la příležitost vést chvili společenský rozhovor a druhá deklamovat báseň. Slč. Kratinová vedl si jistě v těkavé rozmluvě, plné narážek a malých zlomyslnosti, ale jemněodstiny hovoru byly málo vybroušeny a místy setřeny. Slč. Kronbauerová přednesla sice báseň knížecí feministky pěkně, s opravdovým citem a vzrušením, nevystihla však úmysl autorův, jenž karrikuje v postavě kněžny salonní společenskou básnířku a její básní se posmívá literárním produktům pařížských mod- ních dam.
Kratinová Kron Kronbauerová vinohradský divadlo
23 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Jak byl Carnegiem založen mírový palác v Haagu, V slavnostním čísle „Friedenswarte“, vydaném k otevření mírového paláce v Haagu, vypravuje bývalý americký vyslanec v Berlíně, Andrep Whi- te, jak povstal mírový palác, tento krásný dar Carnegiův lidstvu. Na popud ruského legačního rady, prof. Martense, obrátil se White písemně na Carnegie, aby ho pohnul k vystavění mírového pa- láce v Haagu. Po výměně několika dopisů, slibují- cích malý výsledek, pozval Carnegia Whita do svého zámku ve Skibo. White o své návštěvě píše zajímavé podrobnosti: „Použil jsem pozvání, jak- mile jsem mohl, a výsledkem byl rozkošný týden. Každého rána byli jsme buzení ze spánku starými skotskými válečnými pisněmi, které dudák hrál pod našimi okny, obcházeje třikrát zámecké zdi. Hymna zahraná ve velké síni zámku na varhany, zahájila účinně a ušlechtile den. Vznešení hosté ze všech dílů světa bavili se při snídani o politických a so- ciálních otázkách. Výlety do hrabství Sutherland, na břehy Severního oceánu, jízdy po řece, nebo procházky lesem, měnily každý den v krásný sen.
Carnegie profesor Martens White Carnegio White Výleta Sutherland Haag Berlín severní oceán Andrep Whi mírový palác
24 article
Ale to mne brzy znepokojovalo. Mirový palácv Haagu a všecky ostatní otázky, pro které jsem přijel, zdály se zapomenutými. Následovaly sice krásné dny, ale o záležitostech, které mě sem při- vedly, nebylo zmínky a skoro po týdnu příšlo něco, co vypadalo jako malá komedie. Jednoho rána vyzval mne Carnegie, abych s ním šel chytat pstruhy. Jen jednou, již před 40 lety, jsem chytii jednoho pstruha, od té doby nikdy. Leč nyní jsem nemyslel na pstruhy, ale doufal jsem, že budu tak míti příležitost, získati velkého filantropa pro své plány. Jaké výborné podmínky pro diplomatický „lov“! Kdo mohl vědět, jakou novou pomoc pr svět přinesu s sebou domů? Ovšem, vypadalo to- jako „práce“. Měli jsme skotské čepice, pláště a šátky na krku a po krátké jízdě stáli jsme před
Carnegie Haag
25 article
člunem, v jedné z nádržek se pstruhy. Ale, bohu- žel, vysokorostlý rybář zavedl slavnostně Carnegie na jeden konec člunu a mne na druhý, sedl si mezi nás a chopil se vesel. Dal mi na srozuměnou, že při lovu skotských pstruhů je první podmínkou mlčení. Situace byla opravdu zoufalá: byl to můj poslední den v tomto ráji a já už činil cestovní přípravy na ráno druhého dne. Hory neměly nyní pro mne půvabu. Pozbyl jsem zájmu na lovu pstru- hů a mé myšlenky byly tak bezútěšné, jako holé skály kolem nás. Tak minul den. Nevyměnilí jsme slova; Carnegie chytil několik ryb, já ani jediné, za to vadly ped houstnoucí mlhou mé naděje n mírový palác. Zpáteční cesta byla věnována jen filosofii rybářství. Po návratu přišel oběd s ho- vory o literatuře, vědeckých otázkách, a večer pak ušlechtilá hudba. Všecko to, pro co jsem vlastně přijel, zdálo se mi ztraceným, když tu náhlesi hostitel sedl vedle mne. Následoval „klidný něžný hlas“, a brzy — nyní už ne chytře „sokratovský“. ale ušlechtile platonický — byl mi sdělen plán n řešení otázek dávno námi probíraných. Původnt myšlenka knihovny práva národů byla rozšířena. palác miru v Haagu objevil se v nové nádheře. jako rukojmí lepší budoucnosti světa, a pak pro- nesl Carnegie slova, která zajistila národům jeho velký dar, zřízení symbolu přání světa, aby byl mír a dobrá vůle mezi lidmi.
Carnegie Haag
26 article
= Odhalení pomníku bratří van Eycků v Gentu V gentské kathedrále byl odhalen slavnostně po- mník zakladatelů vlámské malířské školy, bratř van Eycků, rodilých z Gentu. Kathedrála má jeden z nejkrásnějších obrazů, malovaných bratry van Eycky, „Uctívání beránka“. Pomník, pracovaný ze žuly a bronzu, je dílem belgického sochaře Geor- gesa Verbanoka a představuje oba malíře, jak sed- a přijímají hold množství lidí, k nim se hrnoucích Náklad byl hražen ze sbírek, podniknutých v umě- leckých kruzích Evropy i Ameriky. = Malíř Aimé Morot zemřel. V Paříží zemřel u věku 63 let v plné svěžesti duševní a umělecké Aimě Morot. vynikající portrétista a historický malíř. Byl členem akademie umění od r. 1898 profesorem na umělecké akademií. Nerad portré- toval ženy, ač namaloval ve svém mládí několik zdařilých ženských podobizen. = Řecká královna vdova k operaci. Z Athén 15. srpna. Královna vdova odcestuje brzy po pří chodu králově do ciziny, nepochybně do Vídně aby se podrobila oční operaci. Mohamedání z Thracie se stěhují. Ze Soluna, 15. srpna. (K. k.) Mohame- dáni z Thracie připravují se ve velkém počtu k odchodu. Vystěhují se přes Kavalu do Malé Asie.
Eyck Aimé Mohamedání Gent Evropa Amerika Paříž Atény Vídeň Thracie Soluna umělecký Aima Moroto
27 article
Ještě srážky na bojištích. Ze Soluna, 15. srpna. (K. k.) Turecké oddily pěchoty a jizdy objevily se v různých osadách v okolí Gumuldžíny. V krajině bukské podstoupilo řecké vojsko prudký boj- s bulharskou četou, při čemž usmrceno bylo někol k řeckých vojáků. Bulharská četa za- nechala četné mrtvé. Drinopol a Sofije. Ze Sofije, 15. srpna. Ve zdejších poli- tických kruzích nevyvolává zdráhání Porly ve přičině vyklizení Drinopole žádné zne- pokojení, poněvadž je přesvědčení, že vel- moci se dohodnou v nejbližší době o ener- gických prostředcích proti Tu- recku, jakož i ve příčině revise bukurešťské smlouvy. Neúspěch turecké deputace v Petrohradě. Z Berlína, 14. srpna. »Berl. Tageblatt« piše: S ruské diplomatické strany se uji- šťuje, že Mladoturky vyslaná deputace v Petrohradě nebyla přijata. Tamní velvyslanec turecký Turkan paša sdělil stanovisko turecké vlády ruské a radil pak své vládě ve smyslu Sazonovových domluv, aby ruským požadavkům ve přičině Drinopole vyhověla. Proslýchá se, že pro rozpor názorů bude velvyslanec odvolán. Venizelos do Bělehradu. Z Athén, 14. srpna. M.-p. Venizelos dnes odcestoval ze Soluna do Bělzhradu, kde bude míti konferenci s m.-p. Paši- čem. Vrátí se pak do Soluna a v pondělí bude miti audienci u krále. Účastní se také slavnostního vjezdu králova do Athén.
Berl Sazonovův Venizelos Paša Soluna Gumuldžína Drinopol Petrohrad Berlín Bělehrad Atény Bělzhrad Soluna