1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v sobotu 16. srpna 1913.
Praha
4
article
m rannl a večerní llety
předplácí se
v Praze v administraet
na měsle.
na čtvrt leta
s dvojí donáškou
a měsíe.
na čtvrt leta : . . . 7 K ezh
ve fliálkách
na měslo . . . . . 9 K 30
Poštou
na měsle, . . . . .
na čtvrt lota . . . . 8 K 60
s dvojí zásilkou
na měsíc.
na čtvrt ieta . . . . 11 k do
Praha
5
article
Dnešní číslo pro Prahu i venkov
jest o 8 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu i venkov
jest o 8 stranách.
Dr. Jos. Fořt o zemské krisi
král. Českého.
(Z řeči, pronesené 15. srpna na sjezdu zemských
důvěrníků nár. str. svobodomyslné.)
Pohnutky, proč jsme se sešli, leží na sna-
dě. Víme, že zásadě ústavnosti těžká rána
byla zasazena; cítíme, že hrot skutku toho
politicky jest namířen proti nám; vidíme, ano
vědomí křivdy nám učiněné vybíjí se po ce-
lých Čechách v mocném ruchu protestním,
však netajíme si, že ruchem protestním úkol
okamžiku nemůže nikterak být vyčerpán a
proto na rtech nás všech chvěje se otázka.
čehože potřebí dál?
Mám za to, že především nutno, neztratit
mužného, hrdého sebevědomí a dle slov Ovi-
dových „alios ego vidi ventos, alias ego vidi
procellas“ povzbudit sebedůvěru pravdou, že
jiné již bouře snesly se přes hlavy naše, aniž
by jádro životní naší síly rozviklaly. Však ne-
lekati se, nestačí. Třeba též jasně vídět.
střízlivě usuzovat, abychom byli s to, od-
hodlaně jednat! Potřebí o vzniklých poměrech
zjednat si přesnou orientaci a čelit stoupáni
myšlenkového zmatku střízlivým odhadem
poměrů a sil, na ně působících.
doktor
Jos
Praha
Čechy
6
article
Patenty z 26. července s trojího sluší po-
suzovati hlediska. Především s ústavně-
právního. Průlom do řádů ústavních uči-
něn byl jednak rozpuštěním sněmu bez sou-
časného vypsání voleb, čímž v odporu proti
výslovnému znění § 10. zem. zřízení zemská
legislativa dočasně, na jak dlouho, nikdo ne-
ví, byla potlačena, Průlom druhý leží v tom,
že po resignaci nejv. zem, maršálka nenavrhla
vláda jmenování jeho nástupce, nýbrž že s ne-
obvyklým chvatem použila této resignace k
dosazení zeměpanské správní komise, vložívší
na ni svémocně působnost výboru zemského
tim byl nejen odstraněn výkonný orgána
představitel sněmu, nýbrž i otřeseno ústrojím
územní samosprávy, neboť tělesům této samo-
správy, okresům a obcím, byla jakožto do-
zorčí a vrcholná instance vnucena instituce,
kteráž, jsouc svojí podstatou jakous filiálkou
či exposíturou místodržitelství, ve všech oněch
případech správních, kde zemský výbor roz-
hoduje ve shodě s místodržitelstvím, postrá-
dajíc živlu autonomního, značí částečné se-
státnění územní samosprávy samotné. Čer-
vencovými patenty bylo konečně i budžetní
7
article
právo sněmu vloženo do rukou správy země-
panské, takže vedle porušení kontinuity zá-
konodárné i správní činnost sněmu ve věcech
budžetních přenesena na orgány státní. Řád-
ným soudům mělo by ovšem náležeti, abyo
nezákonnosti všech kroků těchto se vyslo-
vily, a aby zvlášť postavily na jisto, že opa-
třeními vlády i ono dovolávané nouzové prá-
vo státu překročeno bylo měrou věcně nikte-
rak neodůvodněnou. Pohříchu bylo by illusí
— po zkušenostech, jichž od pěti let co den
nabýváme v oboru práva jazykového — dou-
Iati, že toulo cestou průlom do řádů ústavních
bude odčiněn.
S hlediska politického je očividno,
že vláda činem svým dopomohla krajanům ně-
meckým k úspěchu ne-li hmotnému, tož jistě
taktickému. Nic nás tu másti nesmí jejich hlo-
mození proti složení komisariátu a domně-
lému v něm majorisování živlu německého.
Vše to jest manévr a vyložená licoměrnost.
Němci přece stále hlásali, že rozvrat zemské
autonomní správy jest jejich prvním cílema
vědí dobře, že dnes po rozpuštění sněmu
Němec
8
article
odročením voleb ad calendas graecas a zave-
dením komisariátu s trváním nedozírným
zemská ústavnost jest libovůli jejich mnohem
pronikavěji vydána na milost a nemilost, než
tomu bylo před 26. červencem, kdy pořád
kynula možnost, opatřeními rázu finančního
v rámci zemského zřízení nesporně přípust-
ných, nejnutnějším potřebám země činiti za-
dost. Celý postup vlády tomu nasvědčoval
že nemá ani vůle ani odvahy zemskou ústav-
nost proti obstrukci německé vzíti v ochranu
V první době jednání smiřovacího za místo-
držitele Coudenhova jevila vláda k jednání
samému nevšímavost až zarážející a když po
nastoupení nynějšího místodržitele správa
státní ze své reservy vystoupila a do úrad za-
sáhla, byl to zas člen vlády samotné, který.
posíliv německé soudce v odboji proti našim
právům jazykovým, výsledek dlouhé úmorné
práce rozmetal v ssutiny. S politického hle-
diska neznamená protiústavní čin z 26. čer-
vence konec konců tedy nic jiného, než že
státní správa německou sněmovní obstruke
uznala za činitele právotvorného.
Přihlédneme ještě k hledisku, řekl bych.
dějinnému. Po více než 50 let, co trvá
novověká ústavnost rakouská, točí se vnitro-
politický vývoj kol zápasu dvou ideí: první
jest idea Rakouska, ke všem národům spra-
vedlivého, kdežto druhá o to usiluje, aby jed-
nostranná nadvláda německého živlu ať ve
formách nuzné ústavnosti, a nejde-li to, i ve
formách absolutismu, byla zpevněna a zabez-
pečena. Co Čech se týče, jest cílem soudobé
naší politiky smírné spolužití obou národů ve
společné vlasti na základě poctivé rovnopráv-
nosti a nedílnosti země, naproti tomu snahy
německých krajanů k tomu se nesou, aby —
Coudenhove
Rakousko
Čechy
9
article
není-li už návrat k létům sedmdesátým mož-
ný, kdy německá menšina i celou správu
zemskou držela ve svých rukou — zá-
sada rovného práva byla povalena a jednota
správy zemské rozvrácena. Tak sluší rozumět
heslům, které před pěti lety formuloval „roz-
polťovací výbor“ německý a která před 4 dny
zahlaholila opět v plné síle v projevech sjezdu
německých okresů, které již dopodrobna vy-
počítávají, co všechno jest vlastním obsahem
té t. zv. jejich „národní autonomie“. Z vý-
počtu toho plyne, že „národní autono-
mie“ neznačí německým krajanům
nic jiného, než povalení rovného
práva, zánik menšin a správní roz-
štěpení země. Patrno z toho, že poslední
události nejsou než význačnou episodou vnitř-
ního hlubokého procesu, jimž v lůně dějin při-
pravují se osudové jak nás, tak celého sou-
státí. Hýčkáním vlády dosáhli Němcí chvílko-
vého úspěchu, byl-li však kdo úspě-
chem tím poražen, byla to v prve
řadě idea Rakouska k národům
neněmeckým spravedlivého, čehož
tím více sluší litovati, poněvadž novodobé
Rakousko jakožto samostatná velmoc, o fy-
sickou a hospodářskou mohoucnost všech ná-
rodů svých se opírající, právě z této idey
má svoji raison dlětre, svůj zá-
kladní důvod existenční, takže trva-
lé potlačování této idey tlakem přímo živel-
ním vésti může k tomu, že z krise česke
postupně vytvoří se krisle celéh
ústrojí státního.
Jaké že vůči tomu mohou býti dočasné
mety našeho úsilí? Především dlužno napjati
všechny síly, aby ze stavu zatímního nestal se
útvar trvalý, a současně potřebí zahájit sou-
stavnou činnost, by zašla chuť ku případnému
dalšímu pokračování na cestě, kteráž 26. čer-
vence byla nastoupena. Slovo má nyní po
výtce česká politika vídeňská, neboť poslanci
Němce
Rakousko
10
article
zemští zbaveni jsou tribuny. Mezi úkoly, jež
v té příčině nastávají české politice, spatřuje
řečník v první řadě toho potřebu, abychom
nevydávali předem žádných tak-
tických hesel, kterými by akční způso-
bilost naše byla poutána. Jako bylo by chy-
bou volati: bez sněmu žádná rada říšská, rov-
něž tak bylo by chybou odříkat se již předem
jako satanáše případného užití i prostředků
nejkrajnějších. Politická práce česká je příliš
těžká a složitá, než aby pravítkem jednodu-
chých hesel mohla býti konána. Známe dobře
úpornost Němců již z doby Badena a proto
buďme na stráži, neodkrývajíce svých karet,
však jsouce pohotovi užíti bez výjimky všech
prostředků, které nám nutnost obrany vtlačí
do ruky.
V řadě další nutno, abych o m z ůstali
věrni myšlence poctivé dohodyo
podmínkách spolužití obou ná-
rodů vspolečné odvěké domovině.
Běhat ovšem nesmíme za nikým, doprošovat
se smíru nesmíme, neboť smír vyprošený jest
spečetěním kapitulace. Jsme příliš si vědomi
svého významu pro celý stát, jsme příliš pro-
niknuti pevnou důvěrou, že český národ, byt
i se nad hlavami našimi snesla bouře jakákoli,
o své příští se obávati nemusí, než abychom
samochtějíce spokojili se s osudem živlu dru-
hořadého. Však s druhé strany lneme k ote-
cké vlasti láskou tak vroucí, že jsme ochotn
v zájmu jejího kulturního a hospodářského roz-
květu k smíru poctivému každým oka-
mžikem podati pravici.
11
article
Dalším úkolem po soudu měm by mělo
být z důvodů věcných i taktických
bránit se úporně všemu dalšímu
porušování ústavnosti. Zdá se mi, že
Němci na vyplnění svých politických tužeb
cestou oktrojírky skutečně počítají. Proto
volá-li se dnes s některé strany české po
oktroji volební reformy, nesmíme zapomínat,
že reforma tato již technicky předpokládá
aspoň částečnou změnu zemského zřízení a že
by Němci terroristickými prostředky, jejichž
ukázky vidíme už v ašské resoluci, učinili vše,
aby došlo v zemském zřízení ve
smyslu požadavků jejich ke zmč-
nám pronikavějším, čímž by vyřízení
otázky jazykové zůstalo v povětří a odboj
proti Stremayerovu nařízení byl petrifikován.
Němec
Stremayerův
12
article
Nečiním žádných proposic, však mám za to, že
cesta ústavně korrektní vede k tomu, aby
oprava volební, zajisté nutná a žádoucí, pro-
vedena byla způsobem zákonným, t. j. vypsá-
ním voleb, svoláním sněu ad hoc, a že by
Němci dvakrát si rozmyslili, zahájiti obstrukci
i proti reformě volební. A došlo-li by k ob-
strukci té přece, pak bylo by úlohou všech
činitelů na osudech státu interessovaných, uká-
zati konečně Němcům, že tu nejsou sami,
že pud sebezachování tohoto sou-
státí musí kázati, aby úpornost
jejich meze byly kladeny, nemá-l
celý útvar octnouti se na pokraj
zmatků v důsledcích svých ned-
zírných.
Však veškerým úkolům těmto nelze dostáti
jinak, než když duše národa si uvědomí, že z
dnešní naši stranické rozvášněnosti dělati ja-
koukoli úspěšnou politiku jest na výsost těžko.
neřku-li zhola nemožno. Nezapomínejme, že
Němci silou svojí početní a hospodářskou,
svými styky v tuzemsku i cizině jsou soupeřen
mocným, kdežto my, sami na sebe jsouce od-
kázáni, padesát procent svoji energie promar-
ňujeme vespolným zápasem roztříštěných
stran. Víme všichni, že s dnešním stavem do-
mácnosti české na dlouho ještě nutno počítati.
Však není-li možnou dnes, musí býti možnou
Němec
13
article
zítra loyální součinnost — nikoli snad volební
nýbrž taktická a programatická — ne-li všech.
tož při nejmenším většiny politických složek
českých.
Nedovedu si vedení aspoň poněkud úspěšné
politiky české představiti jinak, než ve sblí-
žení se organisovaného venkova se středním
vrstvami a intelligencí měst, sblížení to,
němž by pro otázky celonárodní panovala so-
lidarita, pro věci stavovské a hospodářské pak
buď kompromis neb volná ruka. Vedle kádru
toho zbylo by dosti místa pro kozačinu a kri-
tiku křídel krajních. Pochopují radikalism,
pokud prýští se z poctivého přesvědčení a není
výronem mandátové demagogie. Však ani
oprávněný, poctivý radikalism nesmí se zvrh-
nouti ve vášeň, poněvadž každá vášeň jest
slepá a naběhnoutí může na nůž, obratným
soupeřem nastražený.
Pro nás, příslušníky nár. strany svobodo-
myslné, perspektivy okamžiku činí zjevným
veliký význam, který chovají v sobě snahy po
ztužení našich řad. Čím prudčeji se dnes proti
straně útočí, tím více nutno, abychom pevně
se semkli, abychom případné vnitřní neshody
přátelským, u mužů rozšafných obvyklým způ-
sobem vyřídili a aby tisk i všichni činitelé
strany pracovaly ve všem všudy za jedno.
Podkladem české politiky nemůže být než
zdravý smysl pro reální skuteč-
nosti, snoubený s mužnou energií,
které intellekt vykazuje cestyk
cílům tou dobou dosažitelným. V
tom leží stěžejná pravda české po-
litiky, pravda, kterou střední vrstvy a pře-
vážná část intelligence dobře vyciťuje, pravda.
národní . strana svoboda
14
article
jejíž představitelem má a musí býti národní
strana svobodomyslná. V uplatňování této
pravdy leží její poslání a její význam
celonárodní. Jsem jedním z nejstarších
stoupenců strany, však nikdy jsem v ní neviděl
účelu, nýbrž jen prostředek k účelu, kterým
jedině jest prospěch národa, a zůstanu-li stra-
ně povždy věren, děje se to v přesvědčení, že
trvání její jest prvořadnou nutnost
politickou. Kdyby dnes naše strana byla
rozvrácena, musila by zítra povstati znovu,
poněvadž jádro mravní, intellek-
tuálné a hospodářské síly národa
leží ve výrobních vrstvách střed-
ních a vnich věleněné intelligenci
a pudsebezachování vždybude po-
litické tyto složky nabádati, a by
se srazily v celek. Žádné z hesel kraj-
ními křídly hlásaných nestačí, aby trvale
ovládlo celý politický život národa. Želim sio
pustošivé vřavy stranických zápasů našich.
však nezoufám, neztrácím důvěry v budouc-
nost, spatřuji v dnešní hněvné rozháranosti jen
obdobu toho, co Denis, líče vřavu let sedmde-
sátých, nazval „šílenstvím obležených“. Naše
zápasy živeny jsou těžkostí poměrů a ne-
úspěchy z nich plynoucích, z čehož přirozeně
rodí se atmosféra, v které vzniká demagogie,
sektářství a ztrácí se smysl pro kázeň. Proto
byť i protivenství okamžiku byla sebe větší.
neztrácejme důvěry a pracujme tím úsilovněji
na ztužení a prohloubení své organisace, sí-
leni jsouce přesvědčením, že trvání naš
strany, jakožto energické, však
střízlivé složky a jakožto bašty
proti dalšímu rozkladu české síly
jest nutností politickou a že pra-
cujíce o její pevnost a vzrůst, ko-
námenejcennějšíslužbyvěcicelo-
národní!
Denis
15
article
(Řeč provázena na četných mí-
stech projevy souhlasu a ke kone
aklamována bouřlivým potles
kem.)
O drobném prodejle
ranní čislo o sobě
vačnrní
Ve Bliálkách na venkově
ranní čislo
večerní o
Inseráty
plati se hotově napřed.
Předplaeení a inserty přijíma
adnnistrace v Marianské ul., 3
Tam nacházejí se též
redakce, tiskárna a expodice
„Národních L.istá
Rukopisy se nevracoji.
16
article
Dr. Edv. Koerner o volební
opravě zemské
na sněm království Českého.
(Z řeči, pronesené 15. srpna na sjezdu zemských
důvěrniků nár. str. svobodomyslné.
Že předpisy volebního řádu na zemský
sněm nejsou přiměřené poměrům a požadav-
kům doby nevyhovují, jest již dávno obecně
uznáváno. Intensivnější pokusy o reformu dě-
ly se v období sněmu roku 1901 zvoleného.
I s německé strany (posl. Pacher 1902, posl.
dr. Maly 1905) uznávala se potřeba rozšíření
volebního práva na občany dosud z volebního
práva vyloučené a i po jiné stránce navrho-
váno, byť i ve skrovné míře, zdemokraliso-
vání volebního řádu. Strana svobodomyslná
navrhla (posl. dr. Podlipný 1905) vydání vo-
lebního řádu na základě všeobecného rovné-
ho práva hlasovacího. Vláda dne 19. října 1905
předložila osnovu opravy volební, která obsa-
hovala již rozšíření volebního práva přičleně-
ním všeobecné kurie s 36 mandáty. Nedošlo
v onom období volebním ku projednání těchto
návrhů a tak v roce 1908 zemský sněm zvolen
ještě na podkladě starého řádu volebního.
doktor
Edv
Koerner
Pacher
Podlipná
17
article
Otázka volební opravy ovládala již voleb-
ní kampaň a když sněm na podzim roku 1908
se sešel, podaly všechny české strany své ná-
vrhy na provedení volební reformy. Strana
svobodomyslná podala podrobně vypracovaný
návrh na volební reformu na základě všeobec-
ného hlasovacího práva s poměrným zastoupe-
ním. Také vláda podala vedle jiných předloh
i osnovu volební reformy, která podrževši po-
savadní kuriatní zastoupení, obsahovalav
podstatě změny ty, že nesvěřenský velko-
statek voliti má ne jako posud v jednom sbo-
ru, nýbrž v 7 volebních okresích, že se počet
mandátů v kuriích městské a venkovské roz-
množuje a volební okresy jinak upravují,
k venkovské kurii se přičleňují poslanci země-
dělských rad a zřizuje se nová kurie o 43 po-
slancích výhradně pro 24leté muže, kteřív
ostatních kuriích volebního práva nemají, vy-
káží jednoroční pobyt v obci a nejsou jinak
z volebního práva vyloučení.
18
article
Když sněm, který roku 1908 se byl se-
šel, pro nedělnost byl uzavřen, podaly strany
i vláda své návrhy v roce 1909 nezměněné
znovu, a když pak v roce 1910 strany se se-
stoupily k prvému jednání o dohodu byly ná-
vrhy na reformu volební přikázány zvolené
komisí pro změnu zemského zřízení a sice její
subkomisi I. Tato přes odpor českých po-
slanců volební řád odkázala subkomitétu, kte-
rý sice rozhodl ve smyslu prohlášení vlády —
většinou německou a velkostatkářskou —
proti princípu všeobecného rovného hlasova-
cího práva, avšak dále nepokročil než k refe-
rátu o tomto svém rozhodnutí v komisi. Byla
zjevná snaha na straně německé a velkostat-
kářské, volební reformu posunouti do pozadí.
Tutéž taktiku zachovávaly obě tyto strany i
při dohodovacích jednáních v r. 1911 a 1912.
Pro volební reformu zřízen 9členný komitét.
který projednal stěží některé zásadní otáz-
ky, k jednání o podrobnostech se však nedo-
stal. Že volební reforma náleží do tak zvané
první etapy vyrovnacího materiálu, bylo ne-
pochybné a sám předseda národně-politické
komise to uznal prohlášením v plenu komise,
němečtí poslanci však se současnému projed-
nání bránili a chtěli projednání a uzákonění
zemského zřízení předem, k čemuž my přivo-
liti nemohli již proto, že by potom byl na ně-
mecké straně scházel všechen popud pro pro-
jednání volební opravy v tomže sněmu.
Že vláda — jak nyní prohlašuje — sdílela
stanovisko české o tom, že volební oprava
náleží do tak zv. první etapy, je možné, avšak
vláda české stanovisko nijak ne-
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Sopečná činnost ve vesmíru.
Nechceme tu vypisovati všechny útvary,
nichž činnost sopečná se jeví, líčiti sopečné výbu-
chy, vulkanická zemětřesení a jich následky, nýbrž
chceme zodpověděti pouze dvě otázky, a sice: „ Jak
zjevy sopečné povstávají?“ a „Zda na naší země-
kouli se vyskytují?“
První otázka není sice dosud zcela přesně zo-
pověděna, avšak přece velmi pravděpodobným zdá
se tento názor: „Jako všechna tělesa naší soustavy
sluneční tak i země naše byla na počátku svého
vývoje plynnou, žhavou koulí. Koule ta stálým vy-
zařováním svého tepla do mrazivě chladného pro-
storu světového se ponenáhlu ochlazovala, násled-
kem čehož plyny počaly se zhušťovali, až konečně
přešly v žhavou tekutou hmotu, která pak promě-
nila se během doby na povrchu svém v hmotu
těstovitou, magma. Na té tvořily se sraženiny, jež
počaly se ponenáhlu spojovati mezi sebou, až po-
sléze vytvořily jednotnou pevnou kůru. Pod kůrou
ovšem zůstala vrstva magmatická, která vyvinova-
la tak značné napjetí, že slabá ještě kůra na mno-
ha místech popraskala a trhlinami takto vzniklými
vylilo se na povrch magma, které opět tuhlo a tím
pevná vrstva stále mohutněla a vnitřní expans
více odolávala. Stávalo se však také, že dříve, než
na povrch vylivší se magma úplně ztuhlo, již nová
vrstva této hmoty na ně se rozlila, následkem če-
hož spodní vrstva nemohla se rychle ochlazovati,
zůstala dlouhý čas tekutou; zde tedy vidíme vznik
sopečných ohnisek. Ohromná napjetí jsou dodnes
pod kůrou zemskou a byla by s to existenci naší
země ohroziti, kdyby nebylo v kůře zemské otvo-
rů — jícnů sopečných — jimiž množství plynů n
žhavé tekuté hmoty vylévá se na povrch a tím
zjednává rovnováhu. Toť jeden názor o příčinách
vulkanismu.
20
article
Jiní opět hledají příčinu tu v procesech chemi-
ckých, zejména v kristalisaci, při čemž, jak známo
vyvinuje se značné množství tepla, které stačí k
tomu, by celá hmota se znovu roztavila. Přistoupí-li
k tomu ještě voda, která beze sporu při vulkani-
ckých procesech ve vesmíru má značný vliv, pak
žhavá hmota ta bývá vymrštěna velikým výbuchem
nad povrch zemský.
Anglický učenec Mallet opět snaží se vulka-
nismus vysvětliti stahováním se a ssedáváním kůry
zemské.
Velmi bizarrním zdá se náhled Meyerův, jen
příčinu vulkanismu hledá v radiu, jehož 1/e milli-
gramu v kubickém metru kůry zemské stačila by k
vysvětlení rozdělení teploty na povrchu zemském
Leč obrátíme se nyní k otázce druhé, kterou
jsme si položili, a ukážeme, že není naše země jedi-
ným tělesem nebeským, na němž se činnost so-
pečná jeví. Pohleďme jen dalekohledem na věrné-
ho průvodce naší země, na měsíc! Spatříme na
lesklém povrchu jeho velké množství kruhovitých
útvarů všeho druhu. Největší z nich slují roviny
valové a jsou obklíčeny divoce rozeklanými
pohořími, menší pak slují pohoří kruhovitá,
a nejmenší, která zejména kol jižního polu
měsíce jsou roztroušená a jichž přes 6000 bylo
napočtěno, nazývají se krátery. A zejména krátery
zasluhují naší pozornosti. Jsou též sopečného pů-
vodu jako krátery naší zeměkoule? Těžko roz-
hodnouti. Podobají se jim sice v mnohém, avšal
při bližším šetření shledáváme, že jsou i mozi nimi
značné rozdíly. Naše sopky jsou příkré, kdežto u
měsíčních tak tomu nebývá. Průměr našich kráter
jest nanejvýše několik málo kilometrů, kdežto mě-
siční krátery mají v průměru často několik mil.
Mallet
Meyerův
21
article
Přes všechny ty nesrovnalostí však mnozí připisují
kráťerům původ sopečný. Mezi ně náleží výborný
znalec měsíce Nasmyth, jenž se domnívá, že kráte-
ry vznikly z lávy, která, byvší do výše vymrštěna,
padla zpět na povrch měsíce a tam utvořila kru-
hovitý kužel. Jiní opět mají za to, že následkem
velkých vnitřních napjetí vyhozeny byly celé velk
kusy povrchu měsíčního do vzduchu: kusy ty
spadly pak znovu na měsíc a kolem kráterových
otvorů ulvořily kruhovitou hráz. Velmi zajíma vým
Nasmyth
22
article
jest náhled francouzského selenografa Loewyho.
Dle něho v době, kdy povrch měsíce byl ještě
těstovitý, utvořily se na něm následkem vnitřního
napjetí vyvýšeniny, které později, když hmota
chladla, se sesouvaly, tvoříce kruhovité hrázes
centrálním vrchem uprostřed. Jest téměř ne-
sporno, že povrch měsíce byl a jest snad dosud je-
vištěm mohutných erupcí vulkanických, avšak přes
to zdá se přenáhlené mínění těch, kteří původ
všech útvarů na povrchu měsíčním spatřují v čin-
nosti sopeční,
Mimo výše uvedené útvary shledáváme na po-
vrchu měsičním ještě jiný zjev, jehož původ zdá se
býti nade vši pochybnost vulkanický. Míním světel-
né pruhy, které zvláště, když měsíc je v úplňku
jsou tak viditelny, že je lze již dobrým divadelnín
kukátkem pozorovati, a které nejsou ani vyvýšení-
nami ani prohlubeninami, neboť nevrhají žádných
stínů. Tyto pruhy běží paprskovitě na všechny
strany a středem jich jest téměř bez vyjimky ně-
jaké kruhové pohoří neb kráter. V blízkosti kru-
hového pohoří, z něhož vycházejí, tvoří tylo pruhy
souvislou bilou plochu, t. zv. nimbus; proto se kru-
hová pohoří velmi lesknou. Tážeme-li se nyní, eo
vlastně tyto světelné pruhy jsou, tu z celéte
spousty hypothes, které o nich byly proneseny
nejvíce uspokojuje náhled Nasmytha a Carpentera
Dle nich napjetí, s kterým muselo nutně spojeno
býti tuhnutí lávy sopečné, způsobilo popraskáni po-
vrchu měsičníhe, čímž vznikly světelné pruhy.
23
article
Puklinami takto povstavšímí pronikla na povrch
reztavená hmota, která nejen že trhliny ty zeela
vyplnile, nýbrž rozlila se také po obou jich stra-
nách; tím vznikly pruhy širší, než byly trhliny
Domněnku svoji odůvodňují pak velmi připadnou
analogií s puklinami na duté skleněné kouli, které
vzniknou, když skleněná koule následkem tlaku
praskne.
Opusťme však již měsíc a obraťme se k dalším
tělesům nebeským, a to především k obru našt
soustavy sluneční — k Jupiteru. Na jeho povrchu
shledáváme zvláštní úkaz, červenou skvrnu, kterou
ponejpry r. 1872 pozorovali Corder a Terby. Tato
Jupiter
24
article
skvrna jeví se zraku našemu jako červený mrsk
41.000 km dlouhý a 14.000 km široký, převyšujíe
takto svojí velikostí povrch zemský. S počálku
byla intensivně červenou, časem sice vybledla
značně, avšak nevymizela. Pátráme-li po pravé po-
vaze této červené skvrny, nenalézáme jiného vy-
světlení, nežli že jest výsledkem eruptivní činnosti
Jupiterpvy. Zdá se, že vnitřek Jupitera jest sídlem
živé, vysokou teplotou podmíněné činnosti, po-
dobně jako jest tomu u slunce. Na místě, kde tato
červená skvrna se objevila, udál se zemský vý-
buch sopečný, při čemž žhavé plyny a páry do
končin studenějších byly vymrštěny a tam způsobi-
ly vypařování kondensačních částic, které se jevi
nám se země jakožto vnější ohraničení oběžnice.
Do mezery takto vzniklé vnikly páry, které s po-
čátku byly nepravidelně ohraničeny, avšak později
vzaly na sebe pravidelný tvar, t. j. asi takový,
jakém se nám červená skvrna v dalekohledu jeví
Činnost sopeční patrna jest však nejen na
oběžnicích, nýbrž i na kometách. Když se komety
blíží ke slunci, tu slunce odvrací od sebe jejiel
ohon, a abychom úkaz tento mohli vysvětliti, mu
símé nutně předpokládati, že síla, která ohon ko-
mety od slunce odpuzuje, jest elektřina, a domní
vati se, že jádro komet jest ve stavu tekutém aže
se na něm odehrávají mocná vypařování a vý-
buchy plynů. Při takových procesech vyvijí se
mocně elektřina; je-li tato souhlasná s elektři-
nou slunce, pak musí nutně nastati odpuzování.
Jupiterpva
Jupiter
km
25
article
Leč tím nejsou ještě všechna tělesa nebeská
jež jevi známky vulkanismu, vyčerpána. Jsou zde
ještě meteority, jichž charakter jest čístě vulka-
nický. Jich původ možno hledati jednak v kosmi-
ckém mračnu, jež vniknutím do naší atmosféry
viditelným se stává, jednak pohlížeti na ně možn
jako na trosky většího tělesa nebeského, erupe
zničeného, že tomu tak jest, o tom poučí nás me-
teority samy. Mnohý z nás snad byl svědkem to-
ho, jak ohnivá koule v mnoho kusů se rozpadla
Zdaž není to sopečná erupce v malém? Vždyť pří-
činou toho jsou asi plyny, ve vnitřku tělesa na-
hromaděné, které oxpandují, aneb chemické proce-
sy s explosí spojené.
Konečně jevištěm ohromných a majestálních
erupcí vulkanických jest slunce samo; zřejmým
důkazem toho jsou protuberance. To jsou žhoucí
svítící plyny, mezi nimiž vodik převládá a které,
vystupujíce z chromosféry, jeví se brzy jako vý-
běžky neb plameny — protuberance eruptivní —
na okrají slunečním, brzy opět jako mračno volně
se vznášejí — protuberance klidné. Protuberance
eruptivní vyšlehávají z vnitra slunce do ohromaé
výše. Bylo shledáno na př. r. 1893, že během čtvrt
hodiny vyšlehla taková protuberance do výše
500.000 km nad okraj sluneční. O tlaku, kterého vy-
žadovalo toto vypuzení, nelze si učiniti náležité
představy: Zöllner odhaduje ho na 68,815.000
atmosfér. Dokladem eruptivní činnosti slunce jsou
však též skvrny, prohlubeniny to ve fotosféře slu-
neční, jež dle Secchího povstávají výbuchem plynů,
které zevnitř slunce byly vyhozeny s ohromnou
prudkostí. Jakmile plyny ty vnikly do chladnější
atmosféry, schladily se a poněvadž jsou z částí
metalické, stávaly se hustšími a těžšími a padaly
zpět na kouli sluneční.
km
26
article
Olbers vyslovil hypothesu, že planetoidy, malé
to oběžnice, jež ve velikém množství — bylo jich
již přes 600 nalezeno — tvoří v prostoru mezi
Martem a Jupiterem jakoby prsten, nejsou ničím
jiným než troskami velké oběžnice, jež se v té
prostoře pohybovala a erupcí byla zničena, avšak
domněnku tuto nutno z theoretických důvodů za-
vrhnouti a spíše dlužno se domnívati, že planetoidy
vznikly z mlhového prstence, který se rozpadl ve
velký počet částic, jež se ponenáhlu zhustily během
času v pevnou hmotu.
Z toho, co pověděno bylo, poznáváme tedy, že
s vulkanickými erupcemi, jež jsou postrachema
metlou lidstva, neshledáváme se skutečně toliko
na naší zeměkouli, nýbrž že je nalézáme ve všech
končinách všehomíra a to začasté ve větší mířs
než na zemi.
Dr. Karel Holub.
Olbers
Mars
Jupiter
doktor
Holub