ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 122bdd60-8f16-11dd-92c5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 7, person 25, org 1, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v sobotu 16. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 224.
4 article
m rannl a večerní llety předplácí se v Praze v administraet na měsle. na čtvrt leta s dvojí donáškou a měsíe. na čtvrt leta : . . . 7 K ezh ve fliálkách na měslo . . . . . 9 K 30 Poštou na měsle, . . . . . na čtvrt lota . . . . 8 K 60 s dvojí zásilkou na měsíc. na čtvrt ieta . . . . 11 k do
Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu i venkov jest o 8 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu i venkov jest o 8 stranách. Dr. Jos. Fořt o zemské krisi král. Českého. (Z řeči, pronesené 15. srpna na sjezdu zemských důvěrníků nár. str. svobodomyslné.) Pohnutky, proč jsme se sešli, leží na sna- dě. Víme, že zásadě ústavnosti těžká rána byla zasazena; cítíme, že hrot skutku toho politicky jest namířen proti nám; vidíme, ano vědomí křivdy nám učiněné vybíjí se po ce- lých Čechách v mocném ruchu protestním, však netajíme si, že ruchem protestním úkol okamžiku nemůže nikterak být vyčerpán a proto na rtech nás všech chvěje se otázka. čehože potřebí dál? Mám za to, že především nutno, neztratit mužného, hrdého sebevědomí a dle slov Ovi- dových „alios ego vidi ventos, alias ego vidi procellas“ povzbudit sebedůvěru pravdou, že jiné již bouře snesly se přes hlavy naše, aniž by jádro životní naší síly rozviklaly. Však ne- lekati se, nestačí. Třeba též jasně vídět. střízlivě usuzovat, abychom byli s to, od- hodlaně jednat! Potřebí o vzniklých poměrech zjednat si přesnou orientaci a čelit stoupáni myšlenkového zmatku střízlivým odhadem poměrů a sil, na ně působících.
doktor Jos Praha Čechy
6 article
Patenty z 26. července s trojího sluší po- suzovati hlediska. Především s ústavně- právního. Průlom do řádů ústavních uči- něn byl jednak rozpuštěním sněmu bez sou- časného vypsání voleb, čímž v odporu proti výslovnému znění § 10. zem. zřízení zemská legislativa dočasně, na jak dlouho, nikdo ne- ví, byla potlačena, Průlom druhý leží v tom, že po resignaci nejv. zem, maršálka nenavrhla vláda jmenování jeho nástupce, nýbrž že s ne- obvyklým chvatem použila této resignace k dosazení zeměpanské správní komise, vložívší na ni svémocně působnost výboru zemského tim byl nejen odstraněn výkonný orgána představitel sněmu, nýbrž i otřeseno ústrojím územní samosprávy, neboť tělesům této samo- správy, okresům a obcím, byla jakožto do- zorčí a vrcholná instance vnucena instituce, kteráž, jsouc svojí podstatou jakous filiálkou či exposíturou místodržitelství, ve všech oněch případech správních, kde zemský výbor roz- hoduje ve shodě s místodržitelstvím, postrá- dajíc živlu autonomního, značí částečné se- státnění územní samosprávy samotné. Čer- vencovými patenty bylo konečně i budžetní
7 article
právo sněmu vloženo do rukou správy země- panské, takže vedle porušení kontinuity zá- konodárné i správní činnost sněmu ve věcech budžetních přenesena na orgány státní. Řád- ným soudům mělo by ovšem náležeti, abyo nezákonnosti všech kroků těchto se vyslo- vily, a aby zvlášť postavily na jisto, že opa- třeními vlády i ono dovolávané nouzové prá- vo státu překročeno bylo měrou věcně nikte- rak neodůvodněnou. Pohříchu bylo by illusí — po zkušenostech, jichž od pěti let co den nabýváme v oboru práva jazykového — dou- Iati, že toulo cestou průlom do řádů ústavních bude odčiněn. S hlediska politického je očividno, že vláda činem svým dopomohla krajanům ně- meckým k úspěchu ne-li hmotnému, tož jistě taktickému. Nic nás tu másti nesmí jejich hlo- mození proti složení komisariátu a domně- lému v něm majorisování živlu německého. Vše to jest manévr a vyložená licoměrnost. Němci přece stále hlásali, že rozvrat zemské autonomní správy jest jejich prvním cílema vědí dobře, že dnes po rozpuštění sněmu
Němec
8 article
odročením voleb ad calendas graecas a zave- dením komisariátu s trváním nedozírným zemská ústavnost jest libovůli jejich mnohem pronikavěji vydána na milost a nemilost, než tomu bylo před 26. červencem, kdy pořád kynula možnost, opatřeními rázu finančního v rámci zemského zřízení nesporně přípust- ných, nejnutnějším potřebám země činiti za- dost. Celý postup vlády tomu nasvědčoval že nemá ani vůle ani odvahy zemskou ústav- nost proti obstrukci německé vzíti v ochranu V první době jednání smiřovacího za místo- držitele Coudenhova jevila vláda k jednání samému nevšímavost až zarážející a když po nastoupení nynějšího místodržitele správa státní ze své reservy vystoupila a do úrad za- sáhla, byl to zas člen vlády samotné, který. posíliv německé soudce v odboji proti našim právům jazykovým, výsledek dlouhé úmorné práce rozmetal v ssutiny. S politického hle- diska neznamená protiústavní čin z 26. čer- vence konec konců tedy nic jiného, než že státní správa německou sněmovní obstruke uznala za činitele právotvorného. Přihlédneme ještě k hledisku, řekl bych. dějinnému. Po více než 50 let, co trvá novověká ústavnost rakouská, točí se vnitro- politický vývoj kol zápasu dvou ideí: první jest idea Rakouska, ke všem národům spra- vedlivého, kdežto druhá o to usiluje, aby jed- nostranná nadvláda německého živlu ať ve formách nuzné ústavnosti, a nejde-li to, i ve formách absolutismu, byla zpevněna a zabez- pečena. Co Čech se týče, jest cílem soudobé naší politiky smírné spolužití obou národů ve společné vlasti na základě poctivé rovnopráv- nosti a nedílnosti země, naproti tomu snahy německých krajanů k tomu se nesou, aby —
Coudenhove Rakousko Čechy
9 article
není-li už návrat k létům sedmdesátým mož- ný, kdy německá menšina i celou správu zemskou držela ve svých rukou — zá- sada rovného práva byla povalena a jednota správy zemské rozvrácena. Tak sluší rozumět heslům, které před pěti lety formuloval „roz- polťovací výbor“ německý a která před 4 dny zahlaholila opět v plné síle v projevech sjezdu německých okresů, které již dopodrobna vy- počítávají, co všechno jest vlastním obsahem té t. zv. jejich „národní autonomie“. Z vý- počtu toho plyne, že „národní autono- mie“ neznačí německým krajanům nic jiného, než povalení rovného práva, zánik menšin a správní roz- štěpení země. Patrno z toho, že poslední události nejsou než význačnou episodou vnitř- ního hlubokého procesu, jimž v lůně dějin při- pravují se osudové jak nás, tak celého sou- státí. Hýčkáním vlády dosáhli Němcí chvílko- vého úspěchu, byl-li však kdo úspě- chem tím poražen, byla to v prve řadě idea Rakouska k národům neněmeckým spravedlivého, čehož tím více sluší litovati, poněvadž novodobé Rakousko jakožto samostatná velmoc, o fy- sickou a hospodářskou mohoucnost všech ná- rodů svých se opírající, právě z této idey má svoji raison dlětre, svůj zá- kladní důvod existenční, takže trva- lé potlačování této idey tlakem přímo živel- ním vésti může k tomu, že z krise česke postupně vytvoří se krisle celéh ústrojí státního. Jaké že vůči tomu mohou býti dočasné mety našeho úsilí? Především dlužno napjati všechny síly, aby ze stavu zatímního nestal se útvar trvalý, a současně potřebí zahájit sou- stavnou činnost, by zašla chuť ku případnému dalšímu pokračování na cestě, kteráž 26. čer- vence byla nastoupena. Slovo má nyní po výtce česká politika vídeňská, neboť poslanci
Němce Rakousko
10 article
zemští zbaveni jsou tribuny. Mezi úkoly, jež v té příčině nastávají české politice, spatřuje řečník v první řadě toho potřebu, abychom nevydávali předem žádných tak- tických hesel, kterými by akční způso- bilost naše byla poutána. Jako bylo by chy- bou volati: bez sněmu žádná rada říšská, rov- něž tak bylo by chybou odříkat se již předem jako satanáše případného užití i prostředků nejkrajnějších. Politická práce česká je příliš těžká a složitá, než aby pravítkem jednodu- chých hesel mohla býti konána. Známe dobře úpornost Němců již z doby Badena a proto buďme na stráži, neodkrývajíce svých karet, však jsouce pohotovi užíti bez výjimky všech prostředků, které nám nutnost obrany vtlačí do ruky. V řadě další nutno, abych o m z ůstali věrni myšlence poctivé dohodyo podmínkách spolužití obou ná- rodů vspolečné odvěké domovině. Běhat ovšem nesmíme za nikým, doprošovat se smíru nesmíme, neboť smír vyprošený jest spečetěním kapitulace. Jsme příliš si vědomi svého významu pro celý stát, jsme příliš pro- niknuti pevnou důvěrou, že český národ, byt i se nad hlavami našimi snesla bouře jakákoli, o své příští se obávati nemusí, než abychom samochtějíce spokojili se s osudem živlu dru- hořadého. Však s druhé strany lneme k ote- cké vlasti láskou tak vroucí, že jsme ochotn v zájmu jejího kulturního a hospodářského roz- květu k smíru poctivému každým oka- mžikem podati pravici.
11 article
Dalším úkolem po soudu měm by mělo být z důvodů věcných i taktických bránit se úporně všemu dalšímu porušování ústavnosti. Zdá se mi, že Němci na vyplnění svých politických tužeb cestou oktrojírky skutečně počítají. Proto volá-li se dnes s některé strany české po oktroji volební reformy, nesmíme zapomínat, že reforma tato již technicky předpokládá aspoň částečnou změnu zemského zřízení a že by Němci terroristickými prostředky, jejichž ukázky vidíme už v ašské resoluci, učinili vše, aby došlo v zemském zřízení ve smyslu požadavků jejich ke zmč- nám pronikavějším, čímž by vyřízení otázky jazykové zůstalo v povětří a odboj proti Stremayerovu nařízení byl petrifikován.
Němec Stremayerův
12 article
Nečiním žádných proposic, však mám za to, že cesta ústavně korrektní vede k tomu, aby oprava volební, zajisté nutná a žádoucí, pro- vedena byla způsobem zákonným, t. j. vypsá- ním voleb, svoláním sněu ad hoc, a že by Němci dvakrát si rozmyslili, zahájiti obstrukci i proti reformě volební. A došlo-li by k ob- strukci té přece, pak bylo by úlohou všech činitelů na osudech státu interessovaných, uká- zati konečně Němcům, že tu nejsou sami, že pud sebezachování tohoto sou- státí musí kázati, aby úpornost jejich meze byly kladeny, nemá-l celý útvar octnouti se na pokraj zmatků v důsledcích svých ned- zírných. Však veškerým úkolům těmto nelze dostáti jinak, než když duše národa si uvědomí, že z dnešní naši stranické rozvášněnosti dělati ja- koukoli úspěšnou politiku jest na výsost těžko. neřku-li zhola nemožno. Nezapomínejme, že Němci silou svojí početní a hospodářskou, svými styky v tuzemsku i cizině jsou soupeřen mocným, kdežto my, sami na sebe jsouce od- kázáni, padesát procent svoji energie promar- ňujeme vespolným zápasem roztříštěných stran. Víme všichni, že s dnešním stavem do- mácnosti české na dlouho ještě nutno počítati. Však není-li možnou dnes, musí býti možnou
Němec
13 article
zítra loyální součinnost — nikoli snad volební nýbrž taktická a programatická — ne-li všech. tož při nejmenším většiny politických složek českých. Nedovedu si vedení aspoň poněkud úspěšné politiky české představiti jinak, než ve sblí- žení se organisovaného venkova se středním vrstvami a intelligencí měst, sblížení to, němž by pro otázky celonárodní panovala so- lidarita, pro věci stavovské a hospodářské pak buď kompromis neb volná ruka. Vedle kádru toho zbylo by dosti místa pro kozačinu a kri- tiku křídel krajních. Pochopují radikalism, pokud prýští se z poctivého přesvědčení a není výronem mandátové demagogie. Však ani oprávněný, poctivý radikalism nesmí se zvrh- nouti ve vášeň, poněvadž každá vášeň jest slepá a naběhnoutí může na nůž, obratným soupeřem nastražený. Pro nás, příslušníky nár. strany svobodo- myslné, perspektivy okamžiku činí zjevným veliký význam, který chovají v sobě snahy po ztužení našich řad. Čím prudčeji se dnes proti straně útočí, tím více nutno, abychom pevně se semkli, abychom případné vnitřní neshody přátelským, u mužů rozšafných obvyklým způ- sobem vyřídili a aby tisk i všichni činitelé strany pracovaly ve všem všudy za jedno. Podkladem české politiky nemůže být než zdravý smysl pro reální skuteč- nosti, snoubený s mužnou energií, které intellekt vykazuje cestyk cílům tou dobou dosažitelným. V tom leží stěžejná pravda české po- litiky, pravda, kterou střední vrstvy a pře- vážná část intelligence dobře vyciťuje, pravda.
národní . strana svoboda
14 article
jejíž představitelem má a musí býti národní strana svobodomyslná. V uplatňování této pravdy leží její poslání a její význam celonárodní. Jsem jedním z nejstarších stoupenců strany, však nikdy jsem v ní neviděl účelu, nýbrž jen prostředek k účelu, kterým jedině jest prospěch národa, a zůstanu-li stra- ně povždy věren, děje se to v přesvědčení, že trvání její jest prvořadnou nutnost politickou. Kdyby dnes naše strana byla rozvrácena, musila by zítra povstati znovu, poněvadž jádro mravní, intellek- tuálné a hospodářské síly národa leží ve výrobních vrstvách střed- ních a vnich věleněné intelligenci a pudsebezachování vždybude po- litické tyto složky nabádati, a by se srazily v celek. Žádné z hesel kraj- ními křídly hlásaných nestačí, aby trvale ovládlo celý politický život národa. Želim sio pustošivé vřavy stranických zápasů našich. však nezoufám, neztrácím důvěry v budouc- nost, spatřuji v dnešní hněvné rozháranosti jen obdobu toho, co Denis, líče vřavu let sedmde- sátých, nazval „šílenstvím obležených“. Naše zápasy živeny jsou těžkostí poměrů a ne- úspěchy z nich plynoucích, z čehož přirozeně rodí se atmosféra, v které vzniká demagogie, sektářství a ztrácí se smysl pro kázeň. Proto byť i protivenství okamžiku byla sebe větší. neztrácejme důvěry a pracujme tím úsilovněji na ztužení a prohloubení své organisace, sí- leni jsouce přesvědčením, že trvání naš strany, jakožto energické, však střízlivé složky a jakožto bašty proti dalšímu rozkladu české síly jest nutností politickou a že pra- cujíce o její pevnost a vzrůst, ko- námenejcennějšíslužbyvěcicelo- národní!
Denis
15 article
(Řeč provázena na četných mí- stech projevy souhlasu a ke kone aklamována bouřlivým potles kem.) O drobném prodejle ranní čislo o sobě vačnrní Ve Bliálkách na venkově ranní čislo večerní o Inseráty plati se hotově napřed. Předplaeení a inserty přijíma adnnistrace v Marianské ul., 3 Tam nacházejí se též redakce, tiskárna a expodice „Národních L.istá Rukopisy se nevracoji.
16 article
Dr. Edv. Koerner o volební opravě zemské na sněm království Českého. (Z řeči, pronesené 15. srpna na sjezdu zemských důvěrniků nár. str. svobodomyslné. Že předpisy volebního řádu na zemský sněm nejsou přiměřené poměrům a požadav- kům doby nevyhovují, jest již dávno obecně uznáváno. Intensivnější pokusy o reformu dě- ly se v období sněmu roku 1901 zvoleného. I s německé strany (posl. Pacher 1902, posl. dr. Maly 1905) uznávala se potřeba rozšíření volebního práva na občany dosud z volebního práva vyloučené a i po jiné stránce navrho- váno, byť i ve skrovné míře, zdemokraliso- vání volebního řádu. Strana svobodomyslná navrhla (posl. dr. Podlipný 1905) vydání vo- lebního řádu na základě všeobecného rovné- ho práva hlasovacího. Vláda dne 19. října 1905 předložila osnovu opravy volební, která obsa- hovala již rozšíření volebního práva přičleně- ním všeobecné kurie s 36 mandáty. Nedošlo v onom období volebním ku projednání těchto návrhů a tak v roce 1908 zemský sněm zvolen ještě na podkladě starého řádu volebního.
doktor Edv Koerner Pacher Podlipná
17 article
Otázka volební opravy ovládala již voleb- ní kampaň a když sněm na podzim roku 1908 se sešel, podaly všechny české strany své ná- vrhy na provedení volební reformy. Strana svobodomyslná podala podrobně vypracovaný návrh na volební reformu na základě všeobec- ného hlasovacího práva s poměrným zastoupe- ním. Také vláda podala vedle jiných předloh i osnovu volební reformy, která podrževši po- savadní kuriatní zastoupení, obsahovalav podstatě změny ty, že nesvěřenský velko- statek voliti má ne jako posud v jednom sbo- ru, nýbrž v 7 volebních okresích, že se počet mandátů v kuriích městské a venkovské roz- množuje a volební okresy jinak upravují, k venkovské kurii se přičleňují poslanci země- dělských rad a zřizuje se nová kurie o 43 po- slancích výhradně pro 24leté muže, kteřív ostatních kuriích volebního práva nemají, vy- káží jednoroční pobyt v obci a nejsou jinak z volebního práva vyloučení.
18 article
Když sněm, který roku 1908 se byl se- šel, pro nedělnost byl uzavřen, podaly strany i vláda své návrhy v roce 1909 nezměněné znovu, a když pak v roce 1910 strany se se- stoupily k prvému jednání o dohodu byly ná- vrhy na reformu volební přikázány zvolené komisí pro změnu zemského zřízení a sice její subkomisi I. Tato přes odpor českých po- slanců volební řád odkázala subkomitétu, kte- rý sice rozhodl ve smyslu prohlášení vlády — většinou německou a velkostatkářskou — proti princípu všeobecného rovného hlasova- cího práva, avšak dále nepokročil než k refe- rátu o tomto svém rozhodnutí v komisi. Byla zjevná snaha na straně německé a velkostat- kářské, volební reformu posunouti do pozadí. Tutéž taktiku zachovávaly obě tyto strany i při dohodovacích jednáních v r. 1911 a 1912. Pro volební reformu zřízen 9členný komitét. který projednal stěží některé zásadní otáz- ky, k jednání o podrobnostech se však nedo- stal. Že volební reforma náleží do tak zvané první etapy vyrovnacího materiálu, bylo ne- pochybné a sám předseda národně-politické komise to uznal prohlášením v plenu komise, němečtí poslanci však se současnému projed- nání bránili a chtěli projednání a uzákonění zemského zřízení předem, k čemuž my přivo- liti nemohli již proto, že by potom byl na ně- mecké straně scházel všechen popud pro pro- jednání volební opravy v tomže sněmu. Že vláda — jak nyní prohlašuje — sdílela stanovisko české o tom, že volební oprava náleží do tak zv. první etapy, je možné, avšak vláda české stanovisko nijak ne-
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Sopečná činnost ve vesmíru. Nechceme tu vypisovati všechny útvary, nichž činnost sopečná se jeví, líčiti sopečné výbu- chy, vulkanická zemětřesení a jich následky, nýbrž chceme zodpověděti pouze dvě otázky, a sice: „ Jak zjevy sopečné povstávají?“ a „Zda na naší země- kouli se vyskytují?“ První otázka není sice dosud zcela přesně zo- pověděna, avšak přece velmi pravděpodobným zdá se tento názor: „Jako všechna tělesa naší soustavy sluneční tak i země naše byla na počátku svého vývoje plynnou, žhavou koulí. Koule ta stálým vy- zařováním svého tepla do mrazivě chladného pro- storu světového se ponenáhlu ochlazovala, násled- kem čehož plyny počaly se zhušťovali, až konečně přešly v žhavou tekutou hmotu, která pak promě- nila se během doby na povrchu svém v hmotu těstovitou, magma. Na té tvořily se sraženiny, jež počaly se ponenáhlu spojovati mezi sebou, až po- sléze vytvořily jednotnou pevnou kůru. Pod kůrou ovšem zůstala vrstva magmatická, která vyvinova- la tak značné napjetí, že slabá ještě kůra na mno- ha místech popraskala a trhlinami takto vzniklými vylilo se na povrch magma, které opět tuhlo a tím pevná vrstva stále mohutněla a vnitřní expans více odolávala. Stávalo se však také, že dříve, než na povrch vylivší se magma úplně ztuhlo, již nová vrstva této hmoty na ně se rozlila, následkem če- hož spodní vrstva nemohla se rychle ochlazovati, zůstala dlouhý čas tekutou; zde tedy vidíme vznik sopečných ohnisek. Ohromná napjetí jsou dodnes pod kůrou zemskou a byla by s to existenci naší země ohroziti, kdyby nebylo v kůře zemské otvo- rů — jícnů sopečných — jimiž množství plynů n žhavé tekuté hmoty vylévá se na povrch a tím zjednává rovnováhu. Toť jeden názor o příčinách vulkanismu.
20 article
Jiní opět hledají příčinu tu v procesech chemi- ckých, zejména v kristalisaci, při čemž, jak známo vyvinuje se značné množství tepla, které stačí k tomu, by celá hmota se znovu roztavila. Přistoupí-li k tomu ještě voda, která beze sporu při vulkani- ckých procesech ve vesmíru má značný vliv, pak žhavá hmota ta bývá vymrštěna velikým výbuchem nad povrch zemský. Anglický učenec Mallet opět snaží se vulka- nismus vysvětliti stahováním se a ssedáváním kůry zemské. Velmi bizarrním zdá se náhled Meyerův, jen příčinu vulkanismu hledá v radiu, jehož 1/e milli- gramu v kubickém metru kůry zemské stačila by k vysvětlení rozdělení teploty na povrchu zemském Leč obrátíme se nyní k otázce druhé, kterou jsme si položili, a ukážeme, že není naše země jedi- ným tělesem nebeským, na němž se činnost so- pečná jeví. Pohleďme jen dalekohledem na věrné- ho průvodce naší země, na měsíc! Spatříme na lesklém povrchu jeho velké množství kruhovitých útvarů všeho druhu. Největší z nich slují roviny valové a jsou obklíčeny divoce rozeklanými pohořími, menší pak slují pohoří kruhovitá, a nejmenší, která zejména kol jižního polu měsíce jsou roztroušená a jichž přes 6000 bylo napočtěno, nazývají se krátery. A zejména krátery zasluhují naší pozornosti. Jsou též sopečného pů- vodu jako krátery naší zeměkoule? Těžko roz- hodnouti. Podobají se jim sice v mnohém, avšal při bližším šetření shledáváme, že jsou i mozi nimi značné rozdíly. Naše sopky jsou příkré, kdežto u měsíčních tak tomu nebývá. Průměr našich kráter jest nanejvýše několik málo kilometrů, kdežto mě- siční krátery mají v průměru často několik mil.
Mallet Meyerův
21 article
Přes všechny ty nesrovnalostí však mnozí připisují kráťerům původ sopečný. Mezi ně náleží výborný znalec měsíce Nasmyth, jenž se domnívá, že kráte- ry vznikly z lávy, která, byvší do výše vymrštěna, padla zpět na povrch měsíce a tam utvořila kru- hovitý kužel. Jiní opět mají za to, že následkem velkých vnitřních napjetí vyhozeny byly celé velk kusy povrchu měsíčního do vzduchu: kusy ty spadly pak znovu na měsíc a kolem kráterových otvorů ulvořily kruhovitou hráz. Velmi zajíma vým
Nasmyth
22 article
jest náhled francouzského selenografa Loewyho. Dle něho v době, kdy povrch měsíce byl ještě těstovitý, utvořily se na něm následkem vnitřního napjetí vyvýšeniny, které později, když hmota chladla, se sesouvaly, tvoříce kruhovité hrázes centrálním vrchem uprostřed. Jest téměř ne- sporno, že povrch měsíce byl a jest snad dosud je- vištěm mohutných erupcí vulkanických, avšak přes to zdá se přenáhlené mínění těch, kteří původ všech útvarů na povrchu měsíčním spatřují v čin- nosti sopeční, Mimo výše uvedené útvary shledáváme na po- vrchu měsičním ještě jiný zjev, jehož původ zdá se býti nade vši pochybnost vulkanický. Míním světel- né pruhy, které zvláště, když měsíc je v úplňku jsou tak viditelny, že je lze již dobrým divadelnín kukátkem pozorovati, a které nejsou ani vyvýšení- nami ani prohlubeninami, neboť nevrhají žádných stínů. Tyto pruhy běží paprskovitě na všechny strany a středem jich jest téměř bez vyjimky ně- jaké kruhové pohoří neb kráter. V blízkosti kru- hového pohoří, z něhož vycházejí, tvoří tylo pruhy souvislou bilou plochu, t. zv. nimbus; proto se kru- hová pohoří velmi lesknou. Tážeme-li se nyní, eo vlastně tyto světelné pruhy jsou, tu z celéte spousty hypothes, které o nich byly proneseny nejvíce uspokojuje náhled Nasmytha a Carpentera Dle nich napjetí, s kterým muselo nutně spojeno býti tuhnutí lávy sopečné, způsobilo popraskáni po- vrchu měsičníhe, čímž vznikly světelné pruhy.
23 article
Puklinami takto povstavšímí pronikla na povrch reztavená hmota, která nejen že trhliny ty zeela vyplnile, nýbrž rozlila se také po obou jich stra- nách; tím vznikly pruhy širší, než byly trhliny Domněnku svoji odůvodňují pak velmi připadnou analogií s puklinami na duté skleněné kouli, které vzniknou, když skleněná koule následkem tlaku praskne. Opusťme však již měsíc a obraťme se k dalším tělesům nebeským, a to především k obru našt soustavy sluneční — k Jupiteru. Na jeho povrchu shledáváme zvláštní úkaz, červenou skvrnu, kterou ponejpry r. 1872 pozorovali Corder a Terby. Tato
Jupiter
24 article
skvrna jeví se zraku našemu jako červený mrsk 41.000 km dlouhý a 14.000 km široký, převyšujíe takto svojí velikostí povrch zemský. S počálku byla intensivně červenou, časem sice vybledla značně, avšak nevymizela. Pátráme-li po pravé po- vaze této červené skvrny, nenalézáme jiného vy- světlení, nežli že jest výsledkem eruptivní činnosti Jupiterpvy. Zdá se, že vnitřek Jupitera jest sídlem živé, vysokou teplotou podmíněné činnosti, po- dobně jako jest tomu u slunce. Na místě, kde tato červená skvrna se objevila, udál se zemský vý- buch sopečný, při čemž žhavé plyny a páry do končin studenějších byly vymrštěny a tam způsobi- ly vypařování kondensačních částic, které se jevi nám se země jakožto vnější ohraničení oběžnice. Do mezery takto vzniklé vnikly páry, které s po- čátku byly nepravidelně ohraničeny, avšak později vzaly na sebe pravidelný tvar, t. j. asi takový, jakém se nám červená skvrna v dalekohledu jeví Činnost sopeční patrna jest však nejen na oběžnicích, nýbrž i na kometách. Když se komety blíží ke slunci, tu slunce odvrací od sebe jejiel ohon, a abychom úkaz tento mohli vysvětliti, mu símé nutně předpokládati, že síla, která ohon ko- mety od slunce odpuzuje, jest elektřina, a domní vati se, že jádro komet jest ve stavu tekutém aže se na něm odehrávají mocná vypařování a vý- buchy plynů. Při takových procesech vyvijí se mocně elektřina; je-li tato souhlasná s elektři- nou slunce, pak musí nutně nastati odpuzování.
Jupiterpva Jupiter km
25 article
Leč tím nejsou ještě všechna tělesa nebeská jež jevi známky vulkanismu, vyčerpána. Jsou zde ještě meteority, jichž charakter jest čístě vulka- nický. Jich původ možno hledati jednak v kosmi- ckém mračnu, jež vniknutím do naší atmosféry viditelným se stává, jednak pohlížeti na ně možn jako na trosky většího tělesa nebeského, erupe zničeného, že tomu tak jest, o tom poučí nás me- teority samy. Mnohý z nás snad byl svědkem to- ho, jak ohnivá koule v mnoho kusů se rozpadla Zdaž není to sopečná erupce v malém? Vždyť pří- činou toho jsou asi plyny, ve vnitřku tělesa na- hromaděné, které oxpandují, aneb chemické proce- sy s explosí spojené. Konečně jevištěm ohromných a majestálních erupcí vulkanických jest slunce samo; zřejmým důkazem toho jsou protuberance. To jsou žhoucí svítící plyny, mezi nimiž vodik převládá a které, vystupujíce z chromosféry, jeví se brzy jako vý- běžky neb plameny — protuberance eruptivní — na okrají slunečním, brzy opět jako mračno volně se vznášejí — protuberance klidné. Protuberance eruptivní vyšlehávají z vnitra slunce do ohromaé výše. Bylo shledáno na př. r. 1893, že během čtvrt hodiny vyšlehla taková protuberance do výše 500.000 km nad okraj sluneční. O tlaku, kterého vy- žadovalo toto vypuzení, nelze si učiniti náležité představy: Zöllner odhaduje ho na 68,815.000 atmosfér. Dokladem eruptivní činnosti slunce jsou však též skvrny, prohlubeniny to ve fotosféře slu- neční, jež dle Secchího povstávají výbuchem plynů, které zevnitř slunce byly vyhozeny s ohromnou prudkostí. Jakmile plyny ty vnikly do chladnější atmosféry, schladily se a poněvadž jsou z částí metalické, stávaly se hustšími a těžšími a padaly zpět na kouli sluneční.
km
26 article
Olbers vyslovil hypothesu, že planetoidy, malé to oběžnice, jež ve velikém množství — bylo jich již přes 600 nalezeno — tvoří v prostoru mezi Martem a Jupiterem jakoby prsten, nejsou ničím jiným než troskami velké oběžnice, jež se v té prostoře pohybovala a erupcí byla zničena, avšak domněnku tuto nutno z theoretických důvodů za- vrhnouti a spíše dlužno se domnívati, že planetoidy vznikly z mlhového prstence, který se rozpadl ve velký počet částic, jež se ponenáhlu zhustily během času v pevnou hmotu. Z toho, co pověděno bylo, poznáváme tedy, že s vulkanickými erupcemi, jež jsou postrachema metlou lidstva, neshledáváme se skutečně toliko na naší zeměkouli, nýbrž že je nalézáme ve všech končinách všehomíra a to začasté ve větší mířs než na zemi. Dr. Karel Holub.
Olbers Mars Jupiter doktor Holub