1
masthead
16. srpna 1913. Číslo 224.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
na Ohradě v Žižkově u 3 km., kde se závodníci
budou očekávati asi před 1210. hod. dopol. Od-
poledne o 3. hod. velká zahradní zábava na Stře-
leckém ostrově, kde budou rozdávány ceny zá-
vodníkům.
Klub českých velocipedist
„Žižkov“ v žižkově pořádá v neděli dne
31. srpna 1913 za každého počasí závod na 30 km
o klubové přebornictví na trati Zbraslav—Dobříš.
Start o 8. hodině na Zbraslaví před budovou okres-
ního výboru, cíl před Dobříši u špýcharu. Společný
oběd „u Heinzů“ v Dobříši.
Heinz
Žižkov
Zbraslav
Dobříš
km
6
article
Lurich poráží Eberleho za 46 minut.
Na 4000 diváků přihlíželo včera odpoledne
napinavému a krásnému boji dvou světových zá-
pasníků a urputných rivalů, který skončil zaslou-
ženým vítězstvím sympatického Luricha. Zápas,
který počal ve 245. hodinu odpolední za krásně
pohody, byl veden naprosto fair. Chladivý větřík
a nevysoká temperatura přispivaly k tomu, že zá-
pasníci na vyvýšené tribuně uprostřed travnatého
hřiště „Slavie“ na Letné byli po celou dobu boje
úplně svěží a beze stopy po únavě. Přečetné obe-
censtvo sledovalo s krajním napětím prudký boj.
rychle se střídající útoky a obrany, odvážné chva-
ty Lurichovy i klidnou, drtivou silu Eberlovu, ne-
bezpečné situace, do nichž se ruský zápasník ča-
slo dostával, i jeho skvělá vyprošťování se ze že-
lezného zajetí mnohem těžšího a fysicky silnějšího,
ale při tom také technicky vyspělého zápasníka.
Eberlův
Letná
Slavia
7
article
Boj byl úporný a když po 40. minutě zápasu bylo
ohlášeno, že počíná zápas bez přestávky až do
rozhodnutí, nečekali diváci, že boj bude brzy do-
končen. V 46, minutě uchopil Eberle Lurichaa
rychle se s ním kladl na zem. Lurich bleskurychle
docílil v objetí Eberlově ještě toho, že se o málo
otočil, takže při dopadu na zem dotkl se napřed
levou lopatkou koberce a použil s úžasnou ducha-
přitomností tohoto doteku k odrazu a náporu proti
dopadajícímu naň Eberlovi tak, že schvátiv ho
v objetí ještě před jeho dopadem na prsa jeho,
který by nezbytně znamenal Lurichovu porážku,
odrazil se od země a bleskurychle obratem položil
se sám na Eberleho, v tom momentu bezmocného
proti rychlému výpadu, a přitiskl ho na obě lo-
patky. Diváci sotva chtěli věřiti zrakům, když
viděli bezprostřední porážku Lurichovu obrácenu
v jeho vítězství neobyčejnou, v tom momentě více
duševní silou a pohotovostí Lurichovou. Jásot nad
jeho vítězstvím jakoby na chvíli zaražen bylv
hadlech, aby pak propukl v nadšené projevy. Hřiště
bylo ihned se všech stran zaplaveno obecenstvem,
které šťastného vítěze odneslo na ramenou.
Eberlův
Eberl
Lurichův
Eberle
8
article
Průběh zápasu: Začíná se přesně ve 4 h. 45 m.
První minuty uplynou v postoji, až ve 4. minutě
nutí Eberle Luricha na koberec. Polonelsonu ubrá-
ní se Lurich pirouettou, ale nemůže se vrátiti do
postoje. Při novém polonelsonu uniká Lurich opět-
ně a podaří se mu přinutiti Eberleho, aby zůstal
na zemi. 10 minut zápasu uplyne a po přestávee
Eberle brzy se vyprostí z objetí Lurichova a prud-
ce útočí. Lurich brání se všem jeho chvatům skvě-
le. Křižním chvatem přinutí Eberle Luricha na
koberec, ale Lurich uniká nádherným mostem,
při nových útocích Eberleho odskáče mu pružně
po lopatkách. Třetí chod minul opět v napínavém
boji, v němž Lurich několikráte za sebou se mrštně
zachránil proti důrazným útokům Eberleho, jenž
přes svoji váhu ukázal také velkou pružnost, po-
hotovost a rychlý rozhled. Začala 31. minuta zá-
pasu. Lurich stává se vždy útočnějším. Dvě, tři
minuty minou v potýkání v postoji, v němž Lurich
hledí Eberleho vylákat do vhodné posice. Konečně
se mu podaří přinutiti Eberleho křižním chvatem
na zem, ale Eberle se brzo vyprostí a překvapi
Luricha rychlým chvatem, stočením ramene do
kříže. Lurich brilantně mu zase odskáče po lo-
patce za nadšené pochvaly obecenstva. Po pře-
stávce nastává boj do rozhodnutí. Lurich je na
zemi a Eberle útočí. Pokouší se se vším úsilim
Luricha poraziti, ale Lurich ze všech chvatů mu
uniká a v momentu, když se zdá, že Lurich je
překvapen útokem Eberlovým, jenž v těsném ob-
jetí padá s ním k zemí a klade ho na lopatky.
odrazí se Lurich a mrštným obratem přitlačuje
Eberleho na obě lopatky.
Eberl
Lurich
Eberle
Eberlův
9
article
V neděli utká se Lurich, vítěz včerejšího zá-
pasu, s Gust. Frišťenským. Dva tělesně stejní zá-
pasníci, skvělé techniky a jemného způsobu boje,
vybojují tu zápas, jakého v Praze ještě nebylo
To možno říci směle, neboť podmínky tělesných
sil i zápasnického umění jsou na obou stranách
stejné. Zejtřejší utkání bude pro Prahu sportovním
požitkem prvého řádu.
Automobilismus.
* Vůz pro rekordy. Na meetingu v Brook-
landu, o jehož vzrušujícím průběhu jsme referovali
měl startovati také nový dvanác tiválcový vůz Sun-
beam o 250 k. s., jehož výkon byl očekáván
svelkou zvědavostí, ale se startu sešlo. Vůz tento
byl sestrojen přímo za tím účelem, aby smeti
všechny posavadní rekordy. Jeho výkonnost při
trainingu dávala dobrou naději, naboť jel na půl
míle rychlostí asi 190 km. Ale training také uká-
zal, že spojky neměly dostatečné rozměry, aby
snesly 250 k. s, jež dvanáctiválcový motor vyvi-
noval, a poněvadž nebylo možno ve dvou dnech
závadu napraviti, nedostavil se vůz na brook-
landskou dráhu. O motoru se sděluje, že dvanáct
válců je umístěno po dvou ve formě V pod úhlem
60 stupňů.
Gusta
Praha
Brook
Sun
km
10
article
Vodní sporty.
* Veslařské závody v Uh. Hra-
dišti dne 17. t. m, obeslány budou takto: Na
čtyrky studujících střed. škol hlásí Vesla ř. klub
»Hodonín« 1 loď, Čes. Veslař. klub »Uh. Hre dištěe
2 lodi. Na čtyrky juniorské S. K. »Haná« z Kro-
měříže 1 loď. Veslař. klub »Perun« z Přívozu
1 loď a Č. V. K. »Uh. Hradiště« 1 loď. Skully
přihlašuje V. K. »Hodonin« 1, Č. V. K. »Uh. Hra-
čiště« 2. Budou tedy na závodech zastoupeny ve-
škeré kluby moravské, závodní veslařství pěstu-
jící. Svaz českých veslař. klubů věnoval čestnou
cenu a vysílá na závody jako zástupce svého
jednatele p. V. Makovičku z Prahy.
Vzduchoplavba
* Dunneův aeroplan s automati-
ckou stabilitou, jehož všeobecný popis jsme
iiž přinesli, je skutečnou sensací dne a vypravují
se o něm úžasné věci. Je prý téměr úplné bez-
pečný a dá se velmi snadno říditi, takže lze n
něm prováděti lety skoro bez předběžného cviku.
S K
Haná
Perun
Skully
V Makovička
Dunnův
Hodonín
Praha
Hodonin
11
article
Francouzský aviatik major Félix, jenž na tomto
seroplanu v úterý vzlétl v Eastchurchu v Angliia
přeletěv za větru a deště průliv La Manche, při-
stál v Boulngne-sur-Mer, vzlétl ve středu opěta
letěl přes Beauvais přímo k letišti ve Villacoublay
u Paříže, kde ho již očekávala řada fotografůa
kinematografů. V 5 hodin oznámil technický
ředitel Nieuportovy společnosti Fresnaye, že Dun-
neův stroj byl již spatřen nad Versaillem a brzy
na to přistál major Félix hladce na letišti. Pro-
hlásil, že automatická stabilita létadla je zname-
nitá, řizení lehké, a že jde o vysoce zajímavou
novínku. Nezvyklý tvar stroje s křídly ve forměv
a bez ocasu budil velký zájem odborníků. Major
Félix
sur
Le Manche
Villacoublay
Paříž
Fresnay
12
article
Félix vyprávěl, že konstruktér stroje, býv. anglický
poručík J. W. Dunne, je vášnivým etitelem aviatiky
a dal si patentovati různá zajímavá zařízení ještě
dříve než Wilbur Wright přišel do Francie. In-
spirován romány H. G. Welse, počal studovati
aviatiku r. 1901. Roku 1906 sestrojil model a konal
s ním pokusy, o něž se anglické vojenské úřady
tehdy velmi zajímaly. Na to zhotov.l dvojplošník.
jenž byl dokončen následujícího roku, a s nímž
konány tajné pokusy na panství Blair Athol, ná-
ležejícím vévodovi z Atholu, na odlehlém místě
v Perthshire. Markýz Tullibardine, syn vévody
z Atholu a nynějsí předseda anglického Aero-
Clubu, zajímal se velmi o pokusy poručíka Dunnen
a dal mu k dísposici všechny své lidi, aby konali
stráž, by tajemství stroje nebylo vyzrazeno. Po-
kusy se neobyčejně dařily, leč r. 1908 prohlásilo
ministerstvo vojenství, že stroj Dunneův nebudi
žádného zájmu. V prosinci 1912 konaly se roz-
hodné pokusy na rovině u Salisbury. Ministerstvo
vojenství bylo o nich zpraveno, ale zachovalo se
opět lhostejně. Na to navázal Dunne styky s fran-
couzskou společností Nieuportovou, která získala
jeho patent a nyní asi skvěle uplatní jeho vy-
nález, jak svědčí pokusný let majora Félike.
Félix
Dunn
Wright
H G Wels
Blair Athol
Tullibardine
Dunnův
Félike
Francie
Ina
Athol
Salisbury
Aero
Nieuportova
13
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Zábavy.
18. srpna: Družstvo pro vystavění tělocvičny „So
kolu“ v Podoli-Dvoreích pořádá v hostinci „u Karásků“
koncertní a taneční zábavu. Začátek o 3. hod. odpolední
Vstupné do zahrady za osobu 20 h.
Karásek
Podoli
14
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Drinopolská deputace.
Z Vídně, 15. srpna. V deputaci drino-
polské jsou kromě Turků, Řeků, židů a Ar-
ménů také katoličtí Bulhaři. Deputace dnes
večer odtud odcestovala a při tom se roz-
dělila. Část jede do Berlína a Petrohradu.
část do Paříže a Londýna, aby tam před-
nesla prosbu o ponechání Drinopole Turecku.
Z Vídně, 15. srpna. (K. k.) Dlící zde drino-
polská delegace byla včera několika členy z
Drinopole sesílena. Delegace dělí se na dvě
skupiny, aby mohla evropská hlavní města
rychlejí navštíviti. Jedna skupina odjede večer
do Petrohradu, druhá zítra do Londýna.
Vysoká vojenská vyznamenání
Z Vídně, 15. srpna. (K. k.) Jak sděluje „Milit
Rundschau“, propůjčil císař v uznání výlečných
služeb inspektoru armády pol. zbrm. Potior-
kovi, min. vojenství pol. zbrm. ryt. Krobati-
novi a ministru zeměbrany gen. pěchoty sv.
Georgimu velkokříž řádu Leopoldova, dále
rovněž v uznání výtečných služeb veliteli námoř-
nictva admirálu Hausoví a královskému uher-
skému ministru zeměbrany pol. podm. sv. p. H a-
zaiovi řád železné koruny první třídy.
Dále propůjčil řád železné koruny I. třídy
zástupci vrchního velitele zeměbrany generálu pě-
choty Schikofskému, veliteli 10. sboru a ve-
lícímu generálu v Přemyšlu generálu jízdy ryt.
Kummerovi z Falkenfehdu a velíteli 2. sboru
velícímu generálu ve Vídni generálu pěchoty
ryl. Zieglerovi, velkokříž řádu Františka Jo-
sefa veliteli 15. sboru a velícímu generálu v Sa-
rajevě generálu pěchoty šl. Appelovi.
Turek
Řek
Bulhar
Georgi velkokříž
Hausový
Kummer
Falkenfehda
Ziegler
František
Appel
Vídeň
Berlín
Petrohrad
Paříž
Londýn
Turecko
Drinopol
Leopoldov
Přemyšl
Milit Rundschau
polo
16
article
Z Išlu, 15. srpna. (K. k.) Arcivévoda Josef a
syn jeho arcivévoda Josef František odpoledne
sem přibyli Princ Leopold bavorský uvital svého
zetě a svého vnuka a odebral se s nimi do cí-
sařské vily. Arcivévodové zúčastnili se rodinné
hostiny v císařské víle.
Chorvatský živnostenský svaz ve Vídni.
Z Vídně, 15. srpna. (K. k.) Chorvatský živno-
stenský svaz v Záhřebě přibyl dnes dopoledne do
Vídně, aby oplatil návštěvu rakouskému zaměst-
navatelskému hlavnímu svazu, jehož členové u při-
ležitosti loňské studijní cesty do Bosny a Hercego-
viny prodlelí nějakou dobu v Záhřebě a byli tam
neobyčejně srdečně uvítáni, a aby studoval ví-
deňské poměry.
Josef
Josef František
Leopold bavorský
Išlu
Vídeň
Záhřeb
Bosna
chorvatský živnostenský svaz
17
article
Ku procesu Désy-Lukacs.
Z Peští, 15. srpna. »Pesti Hírlup« uve-
řejňuje telegram hr. Emericha Karolyia, ve
kterém tento prohlašuje, že hrabě Štěpán
Tisza nesnažil se pohnouti ho ani písemně
ani ústně k tomu, aby v procesu Désy-
Lukacs učinil nepravdivé prohlášení.
Císař Vílém nepojede letos na Korfu.
Z Kolína n. R., 15. srpna. (K. k.) Zprávy.
že císař Vilém přibude v září na Korfu, jsou
dle informací berlín. korespondenta „Köln.
Zeitung“ nepravdivy. Dle spolehlivých
informací neodebere se císař Vílém letos na
Korfu.
Uzavření anglického parlamentu, — Trünní řeč.
Z Londýna, 15, srpna. Parlament
byl dnes uzavřen trůnní řečí, ve
které se praví: Nedávná návštěva presi-
denta republiky francouzské
mém hlavním městě mne velice uspokojila
a projevy dobré vůle, k nimž dala
podnět, poskytují novou záruku dalšího
trvání srdečného přátelství, obě
země spojujícího. Vyslání zvláštní ho
poselstva presidentem repu-
bliky argentinské do země mojí, aby
mně projevilo díky lidu i vlády argentinské
za vřelý zájem, který osvědčil můj vřele mi-
lovaný otec při první slavnosti stého výroč
republiky argentinské, může jen upevnít
dobré styky, na štěstí už tak dlouho trvající
Hírlup
Emerich Karolyia
Štěpán Tisza
Korf
Vilém
Köln
Pešť
Kolín
Londýn
Zeitung
18
article
Konference delegátů válčí-
cích států balkánského polo-
ostrova zahájila opět své schůze v Lon-
dýně a dohodla se o podmínkách
mírové smlouvy. Lituji velice, že ne-
přátelství mezi různými národnostmi zjednalo
nový válečný stav, jenž byl provázen mnoha
politováníhodnými událostm. Je potěšitelno
že konference válčících stran v Bukurešt
vedla k zastavení nepřátelství,
jak doufám trvalému. Jest mi velkým uspoko-
jením, že velmoci zůstaly stále ve vzájemném
styku, a moje vláda učinila vše, co jí bylo
možno, aby usnadnila výměnu názorů a sou-
činnost při sprostředkovací akci velvyslanců
v Londýně. Král rekapituloval pak zákonné
osnovy, schválené v posledním zasedání, po-
ukázal mimo jiné na sudanskou půjčku, za-
ručenou britskou říší, a vyslovil naději, že
tato půjčka nejen povznese blahobyt tohoto
území, nýbrž i zjedná anglickému bavlnář-
skému průmyslu rozmnožené odběrné zdroje.
Podzímní manévry francouzské a poslanci
Z Paříže, 15. srpna. Na velkých hlav-
ních podzimních manevrech účastní se čle-
nové senátu a poslanecké sněmovny. V parla-
mentních kruzích koluje pověst, že jest to
první krok k zavedení zvláštní komise gene-
rální z poslanců, která bude ustanovena nad
armádou.
Řecký král.
Ze Soluna, 15. srpna. (K. k.) Král Kon-
stantin vrátí se teprve v neděli nebo v pon-
dělí do Athén, protože chce vyčkati příchodu
Venizelova.
Povstání v .
Z Mukdenu, 15. srpna. (K. k.) Prvnt
prapor brigády, nalézající se v Atunčou
odepřel důsťojníkům poslušnost a postřílel
je. Vojáci se připojili k Chunchuzům. U šu-
pianu porazíli Chunchuzové proti nim vy-
ool
slaný oddíl vojska.
Tarifní předloha v Americe.
Z Washingtonu, 15. srpna. (K. k.) Senát
schválil dodatek, podaný demokraty k ta-
riíní předloze, aby z pšenice nebylo vybí-
ráno žádné clo.
Lon
Londýn
Paříž
Soluna
Atény
Mukden
Amerika
Washington
poslanecký sněmovna
Kon
19
title
Národní hospodář.
20
article
JUDr. Otkar ševe lki
Výdělečná práce dětí v Ra-
kousku.
JUDr. Otkar ševe lki
Výdělečná práce dětí v Ra-
kousku.
Dnes, po proniknutí ideí sociálně-politi-
ckých i do nauky o státu a funkcích jeho, není
již zásadně sporu o tom, že stát jest oprávněn
a za určitých okolností přímo povinen pečo-
vati o zájem a blaho těch jedinců, kteří ne-
jsou s to vlastními silami, svépomocí, se ubrá-
niti proti nepříznivým a škodlivým vlivům ho-
spodářského a sociálního života a prostředí.
Po vzniku nauk o ragové hygieně, eugenice
a pod. applikovány byly zásady tyto i na vý-
dělečně pracující ženy a děti, zejména když
se seznalo, že zákonné obmezení levné práce
dětí nepoškozuje průmysl — jak bylo z jistých
stran tvrzeno — v té míře, aby činíl jej ne-
schopným konkurence s cizinou.
Tomuto návalu moderních ideí a názorů
nemohlo se ubrániti ani Rakousko. V této
říši politických a sociálních reforem bylo do-
sud jen málo učiněno „pro dítě“: mizivě málo
počtem, nic téměř obsahem! Zákony z roku
1902 (25. II. č. 49 ř. z.), 1885 (8. III. č. 22ř.
z.) a 1902 (22. VII. č. 155 ř. z.), 1907 (5. II.č.
26 ř. z.) a 1911 (26. XII. č. 237 ř. z.) vsunuty
byly jednak jednotlivé nové paragrafy v usta-
vení živnostenského řádu (S§ 60. b), 94., 95..
96., 96. b), 96. c) a 100), jednak upraveny sa-
mostatně různé formy práce žen a dětí. Týž
cíl sledují i ministerská nařízení ze dne 27. V
1885 č. 84 ř. z., ze dne 15. IV. 1908 č. 81 ř. z.
ze dne 18. IX. 1912 č. 191 ř. z., a některé le-
gislativní práce sněmů zemských (na př. če-
lední řád pro Vídeň z 28. X. 1911 č. 125 z. z.
honební zákon pro Dolní Rakousy z 22. X
1901 č. 42 z. z. ex 1902) i vyhlášky zemských
politických úřadů.
JUDr
Otkar
Ra
Rakousko
Vídeň
Dolní Rakousy
21
article
O nedostatečnosti všech těchto
opatření přesvědčena byla vláda právě tak
jako interesovaní jednotlivci a odborné kor-
porace. Přesvědčení toto docházelo výrazu v
různých akcích, kterými měly býti zjištěny
příčiny, rozsah, formy, rozšíření, následky
pod. dětské práce ve větších či menších obla-
stech monarchie. Tímto způsobem připravo-
valo nutný materiál jednak učitelstvo
(v letě r. 1897 ve Vídni a ve školním roce
1898—99 ve Floridsdorfu), jednak i někteří
orgánové státní, na př. živnostenští in-
spektoři. Úřadní data o práci dětské má-
me však teprve z počátku tohoto století. Roku
1900 a 1901 vydalo ministerstvo obchodu
„Bericht der k. k. Gewerbeinspektoren über
die Heimarbeit in Oesterreich“, který na pod-
kladě víceletých zkušeností a obsáhlého ma-
teriálu názorně líčí poměry při domácké
práci dětí.
Roku 1900 provedla úřadní šetření o vý-
dělečném zaměstnávání dětí c. k. statisti-
cká centrální komise, s výsledkem
však jen dosti pochybným. Ke sčítání r. 1900
pojí se některé velice záslužné práce soukro-
mé, na př. vídeňského učitele Siegmunda
Krause („Kinderarbeit und gesetzlicher
Kinderschutz in Oesterreich“, Wiener staats-
wissenschaftliche Studien, Wien 1904), z če-
ských pracovníků nutno na předním místě uvé-
sti Fr. Housera v Praze („Výdělečná práce
školních děti“, Praha 1907) a F. A. Souku-
pa, který v díle svém („Dítě českého jihový-
chodu a jeho výdělečná práce“, Praha 1910)
vylíčil poměry na Třeboňsku a Jindřicho-
hradecku.
Říšskoněmecký zákon o dětské práci, kte-
rý mezitím (30. března 1903) byl vydán, byl
poslanci dru. Juliu Ofnerovi popudem ku
podání předlohy zákona, upravujícího soci-
álně-politické poměry dětské práce ve všech
odvětvích výrobních (dne 9. prosince 1903).
Kraus
Wiener
Houser
Souka
doktor
Ofner
Vídeň
Francie
Praha
Třeboňsko
Wien
die Heimarbeit in Oesterreich
Kinderarbeit und gesetzlicher Kinderschutz in Oesterreich
22
article
Návrh přikázán sociálně-politickému výboru
referentem ustanoven posl. Ro szkow s z ki;
přes urgenci Ofnerovu (8. VI. 1906) nedošlo
vůbec k meritornímu jednání o tomto návrhu.
Na počatku XVIII. sesse opětoval Ofner svůj
návrh: návrh přikázán byl zase výboru, který
zvolil ku poradám subkomité z poslanců Buří-
vala, Langa, Ofnera, Smitky, Stojana a Toma-
szewského, které provedlo na návrhu některé
změny. Výbor se ku poradám o tomto elabo-
rátu nedostal: dne 5. února 1909 uzavřeno by-
lo zasedání říšské rady. Od té doby podal dr.
Olner svůj návrh ještě třikrát (v XIX., XX.a
XXI. sessi), aniž by se tedy v plenu o návrhu
tom jednalo.
Vláda nemohla ani při nejlepší vůlí zů-
stati hlucha a slepa k tomuto hnutí a proto —
ut aliquid fieri videatur — zahájila roku 190
šetření, aby zjištěním všelikých okolností to-
hoto zla se týkajících získala pevnou a spo-
lehlivou basí pro další postup. Akce soustře-
děna byla za účinné pomoci ostatních mini-
sterstev v pracovním úřadu statistickém při
ministerstvu obchodu. V odpovědi své n
tehdejší interpelaci Ofnerovu zdůrazňoval teh-
dejší ministr obchodu dr. Josef Fořt, že vlá-
da plně oceňuje veliký sociálně-politický vý-
znam této otázky a že se plně vynasnaží, aby
problém výdělečné práce dětské byl rychle
uspokojivě řešen.
Ofnerův
Ofner
Lang
Smitka
Stojan
doktor
Fořt
Toma
23
article
Pracovní úřad statistický vypracoval dů-
kladný a obšírný plán celé akce, rozvrhl po-
stup, redigoval znění dotazníků, jimiž jednak
zjištěny býti měly poměry jednotlivých pracu-
jících dítek, jednak stanoveny poměry celých
tříd a pak i celých škol (dotazniky individuel-
ní, třídní a školní), při čemž rozlišovány byly
korunní země s normální povinnou návštěvou
školní až do dovršeného 14. roku od zemí se
zkrácenou školní docházkou (Kraňsko, Terst
s Gorici a Gradiškou, Istrie, Dalmacie, Halič
a Bukovina). Jako výkonní orgánové fungo-
vali učitelé a za základ šetření vzat byl školni
rok 1907—1908 a bezprostředně předcházejíc
hlavní prázdniny.
S největšími obtížemi setkávala se volb
oblastí, v nichž šetření mělo se konati, poně-
vadž samozřejmě nemohla akce býti rozšířena
na celou říši a přece měl býti jednotlivými ty-
pickými výsledky předveden celkový průměr-
ný obraz celého území státního. Zvoleny proto
okresy nejrůznějšího hospodářského char-
akteru, aby zachyceny byly ve své rozmani-
tosti pokud možno všechny vyskytující se for-
my dětské práce, při čemž zvláštní zřetel byl
vzat na krajiny, o nichž bylo již dříve notori-
cké, že tam obzvláště kvete výdělečné za-
městnávání dětí v tom neb onom odvětví vý-
robním a pod. Mnoho cenného materiálu do-
daly též různé odborné korporace zájmové
samosprávy, obchodní a živnostenské komory.
zemědělské rady, odborné spolky, zemské
školní rady, odborová sdružení, úřady auto-
nomní a j.
Gradiška
Kraňsko
Terst
Gorica
Istria
Dalmacie
Halič
Bukovina
Zvolen
živnostenský komora . zemědělský rada
24
article
Rozsah celého šetření překonává vše, co
dosud bylo provedeno. Přes to však vyše-
třeny poměry jen asi patnáctí až dvaceti pro-
cent všeho obyvatelstva a tím pravděpodobně
též i dětí. Zjištěny poměry navštěvovaných
škol (výhradně obecních jen a měšťanských.
poněvadž střední školy nepadají v tomto smě-
ru valně na váhu) v 97 celých soudních okre-
sech, 138 celých městech, 621 ostatních ob-
cích, 8 městských okresech, 22 osadách, 1 ob-
vodu statkovém a 49 školních obvodech. V ně-
kterých případech byli přizváni k součinnosti
též lékaři.
25
article
Celkem vráceno bylo pracovnímu úřadu
statistickému 289.473 dotazníků, z nichž
3412 týkalo se poměrů celých škol a 12.717
jednotlivých tříd, 727 poměrů na pokračo-
vacích školách; dotazníků o individuálních
poměrech došlo 272.617. Pokud se týče národ-
nosti vyšetřovaného žactva: 122.354 dotazní-
ků vyplněno bylo německy, 65.477 česky.
46.762 polsky, 17.055 rusínsky, 28.746 slovin-
sky, 5572 italsky a 3507 srbo-chorvatsky.
Výsledky konaného šetření obsaženy jsou
ve dvou objemných svazcích, z nich prvý, ob-
sahující tabulky, publikován byl roku 1910.
druhý pak, část textová, roku 1913. Z četných
zajímavých dedukcí, k nimž studium tohoto
díla („Erhebungen über die Kinderarbeit in
Oesterreich im Jahre 1908“, hlavní pracovní-
ci: sekční rada dr. Walter Schiff a minister-
ský koncipista dr. František Žižek) vede, uve-
deme v následujícím některé.
Poměrem mezi počtem dětí, o nichž zji-
štěno, že jsou výdělečně činny, k celkovému
počtu dětí označujeme častost vyskytován
se výdělečné práce u dětí školou povinných.
Celkem možno říci, že 34.8%% všech školních
dětí jest zaměstnáváno, neboť z 418.391 dítek.
jichž poměry byly vyšetřovány, 145.474 pra-
covaly mimo školu, při čemž byl brán ohle
jen na děti od 6 do 14 let.
Chlapci jsou na tom poněkud hůře, než
dívky; poměr ten jeví se as 35.9%:33.6% v ne-
prospěch hochů s výjimkou Dolních Rakous
Tyrol a Vorarlbergu, kde procento zaměstna-
ných dívek jest větší.
Sledujeme-li, jak často a hojně se vysky-
tuje dětská práce v jednotlivých zemích ko-
runních, shledáváme značné a podstatné dífe-
rence, které znázorňuje následující tabulka:
doktor
Schiff
Žižek
Dolní Rakousy Tyroly
Vorarlberg
26
article
Ze 100 vyšetřovaných žáků
pracovalo
žáků vůbec hochů dívek
26.1
25.3
27.2
34.9
33.8
32.7
32.8
33.3
33.7
Země
Dolní Rakousy . . .
Horní Rakousy . . .
Salzpurk . . . . . .
štyrsko . . . . . .
Korutany . . . . .
Krajina . . . . . .
Terst . . . . . .
Gorice a Gradiška .
Istrie . . . . . . .
Tyroly . . . . . . .
Vorarlberg . . . . .
Čechy . . . . . . .
Morava . . . . . .
Slezsko . . . . . .
Halič . . . . . . .
Bukovina . . . .
Dalmacie . . . . .
Rakousko . . . .
Nápadné jsou zvláště vysoké cifry ve
Štyrsku, Korutanech, Kraňsku, Slezsku a Bu-
kovině (45.7, 52.9, 48.0, 51.1 a 47.7%) a na-
opak poměrně nejnižší v Dolních Rakousích
a Istrii (26.1 resp. 23.2%). Tyto extremy,
jichž mezích se pohybují údaje ostatní, vysvět-
liti možno jednak růzností hospodářského
sociálního složení těchto zemí, jednak padá
značně na váhu volba území, v němž šetření
se dálo, a složení vyšetřovaného materiálu
resp. různé pojetí pojmu „pracující dítě“, na-
zírání učitelstva na tento problém a pod.
Gradiška
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Korutany
Terst
Gorica
Istria
Tyroly
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Bukovina
Dalmacie
Rakousko
Štyrsko
Kraňsko
27
article
Že a jak jsou průměrné výsledky pro urči-
tou zemi vskutku jen průměrem, čili jak různé
jsou poměry v jednotlivých soudních okresech
téže země, jest názorně demonstrováno na ně-
kolika případech z království Českého, kde
resultuje průměr 30.5
Vyjádřena v procentech všeho vyšetřova-
ného žactva jeví se výdělečná činnost žactva
v soudním okresu Blatno 95.1%, Litomyšl
84.5%. Přibyslav 82.4%, Rokytnice 74.9
Lanškroun 73.4%, Trutnov 72.2%%, Hainspach
71.2, Chotěboř 70.6%, Mnichovo Hradiště
66.6%, Česká Skalice 66.5%, Chvalšiny 62.49
Domažlice 62.29%. Nové Hrady 60.9%, Bex-
družice 60.2, Strakonice 56.6%, Nasavrky
56.4%, Polička 56.3, Lišov 56.12%, Klatovy
55.9%, Jablonec 55.1%, Uhlířské Janovice
54.8, Výprty 53.9%, Hostuň 53.8%%, Tachov
52.6%, Hora sv. Kateřiny 50 89%.
Zvláště sestaveny byly v přehlednou ta-
bulku země a soudní okresy, v nichž dle ko-
naného šetření jest více než 90% všeho ža-
ctva výdělečně činno. Z Čech jsou to v okresu
Blatná 1 škola, Chotěboř 5 škol, z nichž v jed-
né plných 100%, Nové Hrady 1, Humpolec 1.
Kralovice 1, Litomyšl 1, Blatno 1, Přibyslavi.
Rychnov 1 a Rokytníce 1 škola.
Takovéto okresy, kde téměř všechny dět
pracují, leží jednak v krajích čistě zeměděl-
ských, kde následkem chudoby všeho obyva-
telstva neb nouze o čeleď jest práce a zaměst-
návání školních dítek běžným zjevem, jednak
se jedná o kraijny, v nichž jest silně vyvinut
určitý domácký průmysl (výroba nitěných
knoflíčků, vlasových sítěk, výroba dřevěných
krabíček a t. d.).
Hora
svatý . Kateřina
Blatno
Litomyšl
Přibyslav
Rokytnice
Lanškroun
Trutnov
Chotěboř
mnichův Hradiště
Chvalšiny
Domažlice
Strakonice
Nasavrky
Polička
Lišov
Klatovy
Jablonec
Tachov
Čechy
Blatná
Chotěboř 5
Nová Hrad
Humpolec 1
Kralovice
Litomyšl 1
Blatno 1
Rychnov 1
Rokytník 1
Český Skalica
uhlířský Janovice
28
article
Značný vliv na výdělečné zaměstnávání
dětí mají též bydliště jejich. Na venkově jest
práce dětská téměř dvakráte četnější než ve
městech; městyse jsou as uprostřed mezi mě-
sty a venkovem, blížíce se však spíše průměru
venkovskému. Ovšem i zde rozhoduje indi-
viduální charakter jednotlivých zemí. Dle prů-
měru celého Rakouska připadalo ze 100 za-
městnaných školou povinných dětí na obyva-
tele měst 22.3%, na městyse 38.3% a na obce
venkovské 44.1%%. Pro Čechy resultují ná-
sledující cifry: 23.9%. 36.8% a 41.8%%. Příčiny
tohoto zjevu jsou velice rozmanité. Obyva-
telstvo měst je celkem tak zámožné, že ne-
musí dětí svých nutiti k vydělávání, povin-
ná docházka školní je přísněji praktikována
než na venku, zejména scházejí téměř úplne
různé úlevy od návštěvy školní, které jsou vý-
45.7
43.6
47.9
55-9
52.9
48.0
28.7
32.2
33 7
23.2
24.0
37.2
39-2
37.7
34.5
30.5
41.6
42.7
53.1
34.3
Rakousko
Čechy
24.0
29
article
dělečné práci dětí tak příznivy a pod.; snad
také ethické, hygienické a paedagogické ná-
zory městského obyvatelstva jsou vyšší. Hlav-
ním důvodem bude však asi menší příležitost
k zaměstnávání dítek v městech, než na ven-
kově, kdež jest takřka pravídlem, že dětí ve
velice značném počtu a bez ohledu na jakou-
koliv zákonnou hranici věku se používá ku
pracím zemědělským. Na venkově ponejvíce
se užívá dětí v domácké industrii, kdežto prů-
mysl nesmí zaměstnávati dělníků pod určitou
minimální hranicí věkovou. Ovšem zas určité
kategorie zaměstnání dětských jsou výhradnou
doménou měst; tak na př. obchod podomovní,
nosičství, práce v živností hostinské, výroba
umělých květin a pod. Celkem jest venkov
pro zaměstnávání sil dětských mnohem nebez-
pečnější, než města; v mnoha referátech zdů-
razňován jest též citelný nedostatek zeměděl-
ského dělnictva a vysoké mzdy jeho jako pří-
čina dětské práce na venkově.
Značná role připadá též osobním pomě-
rům dětí, zejména věku, pohlaví, okolnosti,
zda rodiče žijí či nikoliv, zda jedná se o děti
původu manželského či nemanželského a pod.
30
article
Zejména pozoruhodný vliv vykonává
z pochopitelných důvodů stáří dětí. Výmluv-
ným dokladem toho jest následující tabulkai
Stáří vyšetřo-
Počet žáků
vaných dítek
vůbec v absol. číslech v
6. 7 a 8 let . . 151.990 27.030 17.8
9 a 10 let . . . 109.476 39.019 35.
11 a 12 let. . 101.989 50.782 49.7
13 a 14 let . . 54.936
28.703 52.
115.474
Procentový poměr zaměstnaných dětí
roste se stářím: z nejmladších používá se ku
práci jen asi jedné šestiny; dětí 9—10letých
pracuje již více než jedna třetina a 13—14le-
tých již přes polovici. Stoupající poměr tento
dán jest již tím, že okruh prací, jež možno dě-
tem vzhledem k duševní i tělesné jejich zdat-
nosti jim svěřit, stoupá v poměru s věkem.
Také zde liší se dosti značně poměry jedno-
tlivých zemí. V Čechách ze sta školou po-
vinných dítek zaměstnaných bylo
6—8 9—10 11—12 13—14letých
39.6
celkem . . . . 17.5 31.7 43.2
hochů . . . . 18.0 33.6
dívek . . . . 17.1 29.7 40-3
Názorná a poučná jest také tabulka, zná-
zorňující, jaký vliv má manželský, resp. ne-
manželský původ a ztráta rodičů. Z vyšetřo-
vaných dítek bylou
Celkem . . . . 418.391
Čechy
31.7
33.6 dívka
29.7 40
32
article
vůbec v absol. číslech v
396.679
137.386
a) manželských
116.956
s rodiči na živu . 345.645
18.564
polosirotků . . . 46.543
1.866
zcela osiřelých . 4.491
8.088
b) nemanželských 21.712
34.6
33.8
41.5
1.139
2.336
z toho bez matky
Celkem . . .
48-8
34.8
33
article
418.39
135.474
Zhoršení hospodářské situace smrtí ži-
vítele vysvětluje úplně, proč polo- a ještě více
zcela osiřelé dítky jsou v mnohem větším po-
měru zaměstnávány resp. namnoze na svůj
výdělek odkázány, než děti, jichž rodiče jsou
dosud na živu.
Také děti nemanželské jsou hojněji za-
městnávány — zejména v zemědělství — než
děti manželsky zrozené neb legitimované.
V Čechách pracuje z jednoho sta vy-
šetřovaných dětí manželsky zrozených neb le-
gitimovaných 30.2%, z toho hochů 31.7 a dívek
28.7%. Na živu mělo oba rodiče 29.2% vy-
šetřovaných dětí, a sice 30.7 hochů a 27.69
dívek; polosirotků bylo celkem 37.6%, z toho
39.2 hochů a 36.0 dívek. Zcela osiřelých
bylo 40-1, 40.1 hochů a 40-1% dívek. Ne-
manželsky zrozených pracovalo v procentech
39.5%:43.0 hochů a 36.3% dívek; z těch ne-
mělo již ani matek 57.4% a sice 57.9%% hochů
a 56.8%% dívek.
Mnohem zajímavější jsou pak výsledky
šetření o způsobu zaměstnání dětí, o službo-
dárcích, době pracovní, práci noční, v neděli
a ve svátek, poměrech zdravotních, výděleč-
ných, o vlivu zaměstnání na tělesný i duševní
vývoj dítěte a podobně.
46 2
32.6
Čechy
34
article
30-5
35.1
40 9
28 9
39.3
50-9
31.6
35
article
Vinařsko-ovocnická škola
na Mělníce.
Stísněné poměry hospodářské pobádají ku pře-
mýšlení a vyhledávání nových zdrojů příjmů a sice
pramenů, které nepodléhají tak snadno konkurenci.
Jedním z těchto zdrojů hospodářské výroby jest
dosud naše ovocnictví, hlavně však jeho průmyslné
zužitkování ovoce.
V posledním desitiletí názorným působením
vinařsko-ovocnické školy na Mělníce n. L. a její
pokusné stanice na zužitkování ovoce se stalo, že
tento nový průmysl se utěšeně rozvíjí a zajisté
vzmach v tomto neustane. Loňský rok, slynoucí bo-
hatstvím úrody ovoce, podal nejlepších důkazů,
jaký výtěžek mohlo by ovocnictví poskytnoutí,
jestláže průmyslně bohaté úrody na dobu pozdější
se zkonservují.
V pokusné slanici na zužitkování ovoce vinař-
sko-ovocnické školy na Mělníce, kde průmyslné
zužitkování ovoce se z theorie přenáší v praxi,
spracováno: 4800 q švestek na povidla, 1200 q šve-
stek na sušení, 1500 q na pálení slivovice a krabi-
cové konservy. As 100 q. Jablek spracováno na
mošt a víno desertní. Dlužno podotknouti, že ve
stanici spracuje se ovoce pěstitelům za režijní vý-
lohy a tím poskyluje se pěstitelům příležitostv
době špatných nabídek, které následkem velké úro-
dy ovoce vzniknou, aby své surové ovoce přemě-
nili způsobem rationelním na záchovky cennější,
trvalé.
Mělník
36
article
Pokusná stanice vinařsko-ovocnické školy jest
vedena v duchu nejnovějších technických vymože-
ností a může tudíž všem požadavkům moderní doby
vyhověti. Vaření povidel děje se v kotlích otevře-
ných i ve strojích vakuumových a cezení děje se
nejnovějšími a nejmodernějšími pasírkami. Ovoce
lisuje se na lisech pákových 1 hydraulických. Kra-
bicování děje se na nejmodernějších uzavíracícha
sterilovacích strajích, destilace provádí se co nej-
lépe, a výrobky úplně bezvadnými. Sušení ovoce
děje se na 4 různě konstruovaných sušárnách a tím
naskytuje se chovancům příležitost zdokonaliti se
ve všech výkonech praktického zužitkování ovoce.
Ve školních vinicích ústavních poskytne se
chovancům příležitost révu pěstiti způsobem nej-
modernějším, neb doba dnešní klade krajní pod-
mínky na jemnost, chuť i jakost, leč těchto podmí-
nek starou methodou, po staletí stejně provádě-
nou, lze jen za zvláště přízaivých podmínek dosá-
hnouti. Proto i po této stránce jest u nás třeba
sil, vyzbrojených důkladnými vědomostmi theore-
tickými i praktickými. Vždyť vinařství, je-li provo-
zováno rationelním způsobem a jsou-li pro vinici
voleny vhodné druhy, pro tyto příhodná poloha a
jsou-li známy všechny podmínky moderního hospo-
dářství sklepního, může býti velmi výnosné, čehož
důkaz vidět na mnoha závodech, tímto oborem se
zabývajících. Je přece dávno známo, že české víno
řadí se k vínům nejcennějším a nejjemnějším. A co
se půdy týče, mnoho tisíc jiter na holých, k jibu
vinařsko