ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 12379d30-8f16-11dd-9935-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 36 celkem · entity: person 69, place 108, work 11, org 14
1 masthead
16. srpna 1913. Číslo 224.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 5.
4 article
na Ohradě v Žižkově u 3 km., kde se závodníci budou očekávati asi před 1210. hod. dopol. Od- poledne o 3. hod. velká zahradní zábava na Stře- leckém ostrově, kde budou rozdávány ceny zá- vodníkům. Klub českých velocipedist „Žižkov“ v žižkově pořádá v neděli dne 31. srpna 1913 za každého počasí závod na 30 km o klubové přebornictví na trati Zbraslav—Dobříš. Start o 8. hodině na Zbraslaví před budovou okres- ního výboru, cíl před Dobříši u špýcharu. Společný oběd „u Heinzů“ v Dobříši.
Heinz Žižkov Zbraslav Dobříš km
6 article
Lurich poráží Eberleho za 46 minut. Na 4000 diváků přihlíželo včera odpoledne napinavému a krásnému boji dvou světových zá- pasníků a urputných rivalů, který skončil zaslou- ženým vítězstvím sympatického Luricha. Zápas, který počal ve 245. hodinu odpolední za krásně pohody, byl veden naprosto fair. Chladivý větřík a nevysoká temperatura přispivaly k tomu, že zá- pasníci na vyvýšené tribuně uprostřed travnatého hřiště „Slavie“ na Letné byli po celou dobu boje úplně svěží a beze stopy po únavě. Přečetné obe- censtvo sledovalo s krajním napětím prudký boj. rychle se střídající útoky a obrany, odvážné chva- ty Lurichovy i klidnou, drtivou silu Eberlovu, ne- bezpečné situace, do nichž se ruský zápasník ča- slo dostával, i jeho skvělá vyprošťování se ze že- lezného zajetí mnohem těžšího a fysicky silnějšího, ale při tom také technicky vyspělého zápasníka.
Eberlův Letná Slavia
7 article
Boj byl úporný a když po 40. minutě zápasu bylo ohlášeno, že počíná zápas bez přestávky až do rozhodnutí, nečekali diváci, že boj bude brzy do- končen. V 46, minutě uchopil Eberle Lurichaa rychle se s ním kladl na zem. Lurich bleskurychle docílil v objetí Eberlově ještě toho, že se o málo otočil, takže při dopadu na zem dotkl se napřed levou lopatkou koberce a použil s úžasnou ducha- přitomností tohoto doteku k odrazu a náporu proti dopadajícímu naň Eberlovi tak, že schvátiv ho v objetí ještě před jeho dopadem na prsa jeho, který by nezbytně znamenal Lurichovu porážku, odrazil se od země a bleskurychle obratem položil se sám na Eberleho, v tom momentu bezmocného proti rychlému výpadu, a přitiskl ho na obě lo- patky. Diváci sotva chtěli věřiti zrakům, když viděli bezprostřední porážku Lurichovu obrácenu v jeho vítězství neobyčejnou, v tom momentě více duševní silou a pohotovostí Lurichovou. Jásot nad jeho vítězstvím jakoby na chvíli zaražen bylv hadlech, aby pak propukl v nadšené projevy. Hřiště bylo ihned se všech stran zaplaveno obecenstvem, které šťastného vítěze odneslo na ramenou.
Eberlův Eberl Lurichův Eberle
8 article
Průběh zápasu: Začíná se přesně ve 4 h. 45 m. První minuty uplynou v postoji, až ve 4. minutě nutí Eberle Luricha na koberec. Polonelsonu ubrá- ní se Lurich pirouettou, ale nemůže se vrátiti do postoje. Při novém polonelsonu uniká Lurich opět- ně a podaří se mu přinutiti Eberleho, aby zůstal na zemi. 10 minut zápasu uplyne a po přestávee Eberle brzy se vyprostí z objetí Lurichova a prud- ce útočí. Lurich brání se všem jeho chvatům skvě- le. Křižním chvatem přinutí Eberle Luricha na koberec, ale Lurich uniká nádherným mostem, při nových útocích Eberleho odskáče mu pružně po lopatkách. Třetí chod minul opět v napínavém boji, v němž Lurich několikráte za sebou se mrštně zachránil proti důrazným útokům Eberleho, jenž přes svoji váhu ukázal také velkou pružnost, po- hotovost a rychlý rozhled. Začala 31. minuta zá- pasu. Lurich stává se vždy útočnějším. Dvě, tři minuty minou v potýkání v postoji, v němž Lurich hledí Eberleho vylákat do vhodné posice. Konečně se mu podaří přinutiti Eberleho křižním chvatem na zem, ale Eberle se brzo vyprostí a překvapi Luricha rychlým chvatem, stočením ramene do kříže. Lurich brilantně mu zase odskáče po lo- patce za nadšené pochvaly obecenstva. Po pře- stávce nastává boj do rozhodnutí. Lurich je na zemi a Eberle útočí. Pokouší se se vším úsilim Luricha poraziti, ale Lurich ze všech chvatů mu uniká a v momentu, když se zdá, že Lurich je překvapen útokem Eberlovým, jenž v těsném ob- jetí padá s ním k zemí a klade ho na lopatky. odrazí se Lurich a mrštným obratem přitlačuje Eberleho na obě lopatky.
Eberl Lurich Eberle Eberlův
9 article
V neděli utká se Lurich, vítěz včerejšího zá- pasu, s Gust. Frišťenským. Dva tělesně stejní zá- pasníci, skvělé techniky a jemného způsobu boje, vybojují tu zápas, jakého v Praze ještě nebylo To možno říci směle, neboť podmínky tělesných sil i zápasnického umění jsou na obou stranách stejné. Zejtřejší utkání bude pro Prahu sportovním požitkem prvého řádu. Automobilismus. * Vůz pro rekordy. Na meetingu v Brook- landu, o jehož vzrušujícím průběhu jsme referovali měl startovati také nový dvanác tiválcový vůz Sun- beam o 250 k. s., jehož výkon byl očekáván svelkou zvědavostí, ale se startu sešlo. Vůz tento byl sestrojen přímo za tím účelem, aby smeti všechny posavadní rekordy. Jeho výkonnost při trainingu dávala dobrou naději, naboť jel na půl míle rychlostí asi 190 km. Ale training také uká- zal, že spojky neměly dostatečné rozměry, aby snesly 250 k. s, jež dvanáctiválcový motor vyvi- noval, a poněvadž nebylo možno ve dvou dnech závadu napraviti, nedostavil se vůz na brook- landskou dráhu. O motoru se sděluje, že dvanáct válců je umístěno po dvou ve formě V pod úhlem 60 stupňů.
Gusta Praha Brook Sun km
10 article
Vodní sporty. * Veslařské závody v Uh. Hra- dišti dne 17. t. m, obeslány budou takto: Na čtyrky studujících střed. škol hlásí Vesla ř. klub »Hodonín« 1 loď, Čes. Veslař. klub »Uh. Hre dištěe 2 lodi. Na čtyrky juniorské S. K. »Haná« z Kro- měříže 1 loď. Veslař. klub »Perun« z Přívozu 1 loď a Č. V. K. »Uh. Hradiště« 1 loď. Skully přihlašuje V. K. »Hodonin« 1, Č. V. K. »Uh. Hra- čiště« 2. Budou tedy na závodech zastoupeny ve- škeré kluby moravské, závodní veslařství pěstu- jící. Svaz českých veslař. klubů věnoval čestnou cenu a vysílá na závody jako zástupce svého jednatele p. V. Makovičku z Prahy. Vzduchoplavba * Dunneův aeroplan s automati- ckou stabilitou, jehož všeobecný popis jsme iiž přinesli, je skutečnou sensací dne a vypravují se o něm úžasné věci. Je prý téměr úplné bez- pečný a dá se velmi snadno říditi, takže lze n něm prováděti lety skoro bez předběžného cviku.
S K Haná Perun Skully V Makovička Dunnův Hodonín Praha Hodonin
11 article
Francouzský aviatik major Félix, jenž na tomto seroplanu v úterý vzlétl v Eastchurchu v Angliia přeletěv za větru a deště průliv La Manche, při- stál v Boulngne-sur-Mer, vzlétl ve středu opěta letěl přes Beauvais přímo k letišti ve Villacoublay u Paříže, kde ho již očekávala řada fotografůa kinematografů. V 5 hodin oznámil technický ředitel Nieuportovy společnosti Fresnaye, že Dun- neův stroj byl již spatřen nad Versaillem a brzy na to přistál major Félix hladce na letišti. Pro- hlásil, že automatická stabilita létadla je zname- nitá, řizení lehké, a že jde o vysoce zajímavou novínku. Nezvyklý tvar stroje s křídly ve forměv a bez ocasu budil velký zájem odborníků. Major
Félix sur Le Manche Villacoublay Paříž Fresnay
12 article
Félix vyprávěl, že konstruktér stroje, býv. anglický poručík J. W. Dunne, je vášnivým etitelem aviatiky a dal si patentovati různá zajímavá zařízení ještě dříve než Wilbur Wright přišel do Francie. In- spirován romány H. G. Welse, počal studovati aviatiku r. 1901. Roku 1906 sestrojil model a konal s ním pokusy, o něž se anglické vojenské úřady tehdy velmi zajímaly. Na to zhotov.l dvojplošník. jenž byl dokončen následujícího roku, a s nímž konány tajné pokusy na panství Blair Athol, ná- ležejícím vévodovi z Atholu, na odlehlém místě v Perthshire. Markýz Tullibardine, syn vévody z Atholu a nynějsí předseda anglického Aero- Clubu, zajímal se velmi o pokusy poručíka Dunnen a dal mu k dísposici všechny své lidi, aby konali stráž, by tajemství stroje nebylo vyzrazeno. Po- kusy se neobyčejně dařily, leč r. 1908 prohlásilo ministerstvo vojenství, že stroj Dunneův nebudi žádného zájmu. V prosinci 1912 konaly se roz- hodné pokusy na rovině u Salisbury. Ministerstvo vojenství bylo o nich zpraveno, ale zachovalo se opět lhostejně. Na to navázal Dunne styky s fran- couzskou společností Nieuportovou, která získala jeho patent a nyní asi skvěle uplatní jeho vy- nález, jak svědčí pokusný let majora Félike.
Félix Dunn Wright H G Wels Blair Athol Tullibardine Dunnův Félike Francie Ina Athol Salisbury Aero Nieuportova
13 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Zábavy. 18. srpna: Družstvo pro vystavění tělocvičny „So kolu“ v Podoli-Dvoreích pořádá v hostinci „u Karásků“ koncertní a taneční zábavu. Začátek o 3. hod. odpolední Vstupné do zahrady za osobu 20 h.
Karásek Podoli
14 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Drinopolská deputace. Z Vídně, 15. srpna. V deputaci drino- polské jsou kromě Turků, Řeků, židů a Ar- ménů také katoličtí Bulhaři. Deputace dnes večer odtud odcestovala a při tom se roz- dělila. Část jede do Berlína a Petrohradu. část do Paříže a Londýna, aby tam před- nesla prosbu o ponechání Drinopole Turecku. Z Vídně, 15. srpna. (K. k.) Dlící zde drino- polská delegace byla včera několika členy z Drinopole sesílena. Delegace dělí se na dvě skupiny, aby mohla evropská hlavní města rychlejí navštíviti. Jedna skupina odjede večer do Petrohradu, druhá zítra do Londýna. Vysoká vojenská vyznamenání Z Vídně, 15. srpna. (K. k.) Jak sděluje „Milit Rundschau“, propůjčil císař v uznání výlečných služeb inspektoru armády pol. zbrm. Potior- kovi, min. vojenství pol. zbrm. ryt. Krobati- novi a ministru zeměbrany gen. pěchoty sv. Georgimu velkokříž řádu Leopoldova, dále rovněž v uznání výtečných služeb veliteli námoř- nictva admirálu Hausoví a královskému uher- skému ministru zeměbrany pol. podm. sv. p. H a- zaiovi řád železné koruny první třídy. Dále propůjčil řád železné koruny I. třídy zástupci vrchního velitele zeměbrany generálu pě- choty Schikofskému, veliteli 10. sboru a ve- lícímu generálu v Přemyšlu generálu jízdy ryt. Kummerovi z Falkenfehdu a velíteli 2. sboru velícímu generálu ve Vídni generálu pěchoty ryl. Zieglerovi, velkokříž řádu Františka Jo- sefa veliteli 15. sboru a velícímu generálu v Sa- rajevě generálu pěchoty šl. Appelovi.
Turek Řek Bulhar Georgi velkokříž Hausový Kummer Falkenfehda Ziegler František Appel Vídeň Berlín Petrohrad Paříž Londýn Turecko Drinopol Leopoldov Přemyšl Milit Rundschau polo
15 article
Z Išlu.
Išlu
16 article
Z Išlu, 15. srpna. (K. k.) Arcivévoda Josef a syn jeho arcivévoda Josef František odpoledne sem přibyli Princ Leopold bavorský uvital svého zetě a svého vnuka a odebral se s nimi do cí- sařské vily. Arcivévodové zúčastnili se rodinné hostiny v císařské víle. Chorvatský živnostenský svaz ve Vídni. Z Vídně, 15. srpna. (K. k.) Chorvatský živno- stenský svaz v Záhřebě přibyl dnes dopoledne do Vídně, aby oplatil návštěvu rakouskému zaměst- navatelskému hlavnímu svazu, jehož členové u při- ležitosti loňské studijní cesty do Bosny a Hercego- viny prodlelí nějakou dobu v Záhřebě a byli tam neobyčejně srdečně uvítáni, a aby studoval ví- deňské poměry.
Josef Josef František Leopold bavorský Išlu Vídeň Záhřeb Bosna chorvatský živnostenský svaz
17 article
Ku procesu Désy-Lukacs. Z Peští, 15. srpna. »Pesti Hírlup« uve- řejňuje telegram hr. Emericha Karolyia, ve kterém tento prohlašuje, že hrabě Štěpán Tisza nesnažil se pohnouti ho ani písemně ani ústně k tomu, aby v procesu Désy- Lukacs učinil nepravdivé prohlášení. Císař Vílém nepojede letos na Korfu. Z Kolína n. R., 15. srpna. (K. k.) Zprávy. že císař Vilém přibude v září na Korfu, jsou dle informací berlín. korespondenta „Köln. Zeitung“ nepravdivy. Dle spolehlivých informací neodebere se císař Vílém letos na Korfu. Uzavření anglického parlamentu, — Trünní řeč. Z Londýna, 15, srpna. Parlament byl dnes uzavřen trůnní řečí, ve které se praví: Nedávná návštěva presi- denta republiky francouzské mém hlavním městě mne velice uspokojila a projevy dobré vůle, k nimž dala podnět, poskytují novou záruku dalšího trvání srdečného přátelství, obě země spojujícího. Vyslání zvláštní ho poselstva presidentem repu- bliky argentinské do země mojí, aby mně projevilo díky lidu i vlády argentinské za vřelý zájem, který osvědčil můj vřele mi- lovaný otec při první slavnosti stého výroč republiky argentinské, může jen upevnít dobré styky, na štěstí už tak dlouho trvající
Hírlup Emerich Karolyia Štěpán Tisza Korf Vilém Köln Pešť Kolín Londýn Zeitung
18 article
Konference delegátů válčí- cích států balkánského polo- ostrova zahájila opět své schůze v Lon- dýně a dohodla se o podmínkách mírové smlouvy. Lituji velice, že ne- přátelství mezi různými národnostmi zjednalo nový válečný stav, jenž byl provázen mnoha politováníhodnými událostm. Je potěšitelno že konference válčících stran v Bukurešt vedla k zastavení nepřátelství, jak doufám trvalému. Jest mi velkým uspoko- jením, že velmoci zůstaly stále ve vzájemném styku, a moje vláda učinila vše, co jí bylo možno, aby usnadnila výměnu názorů a sou- činnost při sprostředkovací akci velvyslanců v Londýně. Král rekapituloval pak zákonné osnovy, schválené v posledním zasedání, po- ukázal mimo jiné na sudanskou půjčku, za- ručenou britskou říší, a vyslovil naději, že tato půjčka nejen povznese blahobyt tohoto území, nýbrž i zjedná anglickému bavlnář- skému průmyslu rozmnožené odběrné zdroje. Podzímní manévry francouzské a poslanci Z Paříže, 15. srpna. Na velkých hlav- ních podzimních manevrech účastní se čle- nové senátu a poslanecké sněmovny. V parla- mentních kruzích koluje pověst, že jest to první krok k zavedení zvláštní komise gene- rální z poslanců, která bude ustanovena nad armádou. Řecký král. Ze Soluna, 15. srpna. (K. k.) Král Kon- stantin vrátí se teprve v neděli nebo v pon- dělí do Athén, protože chce vyčkati příchodu Venizelova. Povstání v . Z Mukdenu, 15. srpna. (K. k.) Prvnt prapor brigády, nalézající se v Atunčou odepřel důsťojníkům poslušnost a postřílel je. Vojáci se připojili k Chunchuzům. U šu- pianu porazíli Chunchuzové proti nim vy- ool slaný oddíl vojska. Tarifní předloha v Americe. Z Washingtonu, 15. srpna. (K. k.) Senát schválil dodatek, podaný demokraty k ta- riíní předloze, aby z pšenice nebylo vybí- ráno žádné clo.
Lon Londýn Paříž Soluna Atény Mukden Amerika Washington poslanecký sněmovna Kon
19 title
Národní hospodář.
20 article JUDr. Otkar ševe lki Výdělečná práce dětí v Ra- kousku.
JUDr. Otkar ševe lki Výdělečná práce dětí v Ra- kousku. Dnes, po proniknutí ideí sociálně-politi- ckých i do nauky o státu a funkcích jeho, není již zásadně sporu o tom, že stát jest oprávněn a za určitých okolností přímo povinen pečo- vati o zájem a blaho těch jedinců, kteří ne- jsou s to vlastními silami, svépomocí, se ubrá- niti proti nepříznivým a škodlivým vlivům ho- spodářského a sociálního života a prostředí. Po vzniku nauk o ragové hygieně, eugenice a pod. applikovány byly zásady tyto i na vý- dělečně pracující ženy a děti, zejména když se seznalo, že zákonné obmezení levné práce dětí nepoškozuje průmysl — jak bylo z jistých stran tvrzeno — v té míře, aby činíl jej ne- schopným konkurence s cizinou. Tomuto návalu moderních ideí a názorů nemohlo se ubrániti ani Rakousko. V této říši politických a sociálních reforem bylo do- sud jen málo učiněno „pro dítě“: mizivě málo počtem, nic téměř obsahem! Zákony z roku 1902 (25. II. č. 49 ř. z.), 1885 (8. III. č. 22ř. z.) a 1902 (22. VII. č. 155 ř. z.), 1907 (5. II.č. 26 ř. z.) a 1911 (26. XII. č. 237 ř. z.) vsunuty byly jednak jednotlivé nové paragrafy v usta- vení živnostenského řádu (S§ 60. b), 94., 95.. 96., 96. b), 96. c) a 100), jednak upraveny sa- mostatně různé formy práce žen a dětí. Týž cíl sledují i ministerská nařízení ze dne 27. V 1885 č. 84 ř. z., ze dne 15. IV. 1908 č. 81 ř. z. ze dne 18. IX. 1912 č. 191 ř. z., a některé le- gislativní práce sněmů zemských (na př. če- lední řád pro Vídeň z 28. X. 1911 č. 125 z. z. honební zákon pro Dolní Rakousy z 22. X 1901 č. 42 z. z. ex 1902) i vyhlášky zemských politických úřadů.
JUDr Otkar Ra Rakousko Vídeň Dolní Rakousy
21 article
O nedostatečnosti všech těchto opatření přesvědčena byla vláda právě tak jako interesovaní jednotlivci a odborné kor- porace. Přesvědčení toto docházelo výrazu v různých akcích, kterými měly býti zjištěny příčiny, rozsah, formy, rozšíření, následky pod. dětské práce ve větších či menších obla- stech monarchie. Tímto způsobem připravo- valo nutný materiál jednak učitelstvo (v letě r. 1897 ve Vídni a ve školním roce 1898—99 ve Floridsdorfu), jednak i někteří orgánové státní, na př. živnostenští in- spektoři. Úřadní data o práci dětské má- me však teprve z počátku tohoto století. Roku 1900 a 1901 vydalo ministerstvo obchodu „Bericht der k. k. Gewerbeinspektoren über die Heimarbeit in Oesterreich“, který na pod- kladě víceletých zkušeností a obsáhlého ma- teriálu názorně líčí poměry při domácké práci dětí. Roku 1900 provedla úřadní šetření o vý- dělečném zaměstnávání dětí c. k. statisti- cká centrální komise, s výsledkem však jen dosti pochybným. Ke sčítání r. 1900 pojí se některé velice záslužné práce soukro- mé, na př. vídeňského učitele Siegmunda Krause („Kinderarbeit und gesetzlicher Kinderschutz in Oesterreich“, Wiener staats- wissenschaftliche Studien, Wien 1904), z če- ských pracovníků nutno na předním místě uvé- sti Fr. Housera v Praze („Výdělečná práce školních děti“, Praha 1907) a F. A. Souku- pa, který v díle svém („Dítě českého jihový- chodu a jeho výdělečná práce“, Praha 1910) vylíčil poměry na Třeboňsku a Jindřicho- hradecku. Říšskoněmecký zákon o dětské práci, kte- rý mezitím (30. března 1903) byl vydán, byl poslanci dru. Juliu Ofnerovi popudem ku podání předlohy zákona, upravujícího soci- álně-politické poměry dětské práce ve všech odvětvích výrobních (dne 9. prosince 1903).
Kraus Wiener Houser Souka doktor Ofner Vídeň Francie Praha Třeboňsko Wien die Heimarbeit in Oesterreich Kinderarbeit und gesetzlicher Kinderschutz in Oesterreich
22 article
Návrh přikázán sociálně-politickému výboru referentem ustanoven posl. Ro szkow s z ki; přes urgenci Ofnerovu (8. VI. 1906) nedošlo vůbec k meritornímu jednání o tomto návrhu. Na počatku XVIII. sesse opětoval Ofner svůj návrh: návrh přikázán byl zase výboru, který zvolil ku poradám subkomité z poslanců Buří- vala, Langa, Ofnera, Smitky, Stojana a Toma- szewského, které provedlo na návrhu některé změny. Výbor se ku poradám o tomto elabo- rátu nedostal: dne 5. února 1909 uzavřeno by- lo zasedání říšské rady. Od té doby podal dr. Olner svůj návrh ještě třikrát (v XIX., XX.a XXI. sessi), aniž by se tedy v plenu o návrhu tom jednalo. Vláda nemohla ani při nejlepší vůlí zů- stati hlucha a slepa k tomuto hnutí a proto — ut aliquid fieri videatur — zahájila roku 190 šetření, aby zjištěním všelikých okolností to- hoto zla se týkajících získala pevnou a spo- lehlivou basí pro další postup. Akce soustře- děna byla za účinné pomoci ostatních mini- sterstev v pracovním úřadu statistickém při ministerstvu obchodu. V odpovědi své n tehdejší interpelaci Ofnerovu zdůrazňoval teh- dejší ministr obchodu dr. Josef Fořt, že vlá- da plně oceňuje veliký sociálně-politický vý- znam této otázky a že se plně vynasnaží, aby problém výdělečné práce dětské byl rychle uspokojivě řešen.
Ofnerův Ofner Lang Smitka Stojan doktor Fořt Toma
23 article
Pracovní úřad statistický vypracoval dů- kladný a obšírný plán celé akce, rozvrhl po- stup, redigoval znění dotazníků, jimiž jednak zjištěny býti měly poměry jednotlivých pracu- jících dítek, jednak stanoveny poměry celých tříd a pak i celých škol (dotazniky individuel- ní, třídní a školní), při čemž rozlišovány byly korunní země s normální povinnou návštěvou školní až do dovršeného 14. roku od zemí se zkrácenou školní docházkou (Kraňsko, Terst s Gorici a Gradiškou, Istrie, Dalmacie, Halič a Bukovina). Jako výkonní orgánové fungo- vali učitelé a za základ šetření vzat byl školni rok 1907—1908 a bezprostředně předcházejíc hlavní prázdniny. S největšími obtížemi setkávala se volb oblastí, v nichž šetření mělo se konati, poně- vadž samozřejmě nemohla akce býti rozšířena na celou říši a přece měl býti jednotlivými ty- pickými výsledky předveden celkový průměr- ný obraz celého území státního. Zvoleny proto okresy nejrůznějšího hospodářského char- akteru, aby zachyceny byly ve své rozmani- tosti pokud možno všechny vyskytující se for- my dětské práce, při čemž zvláštní zřetel byl vzat na krajiny, o nichž bylo již dříve notori- cké, že tam obzvláště kvete výdělečné za- městnávání dětí v tom neb onom odvětví vý- robním a pod. Mnoho cenného materiálu do- daly též různé odborné korporace zájmové samosprávy, obchodní a živnostenské komory. zemědělské rady, odborné spolky, zemské školní rady, odborová sdružení, úřady auto- nomní a j.
Gradiška Kraňsko Terst Gorica Istria Dalmacie Halič Bukovina Zvolen živnostenský komora . zemědělský rada
24 article
Rozsah celého šetření překonává vše, co dosud bylo provedeno. Přes to však vyše- třeny poměry jen asi patnáctí až dvaceti pro- cent všeho obyvatelstva a tím pravděpodobně též i dětí. Zjištěny poměry navštěvovaných škol (výhradně obecních jen a měšťanských. poněvadž střední školy nepadají v tomto smě- ru valně na váhu) v 97 celých soudních okre- sech, 138 celých městech, 621 ostatních ob- cích, 8 městských okresech, 22 osadách, 1 ob- vodu statkovém a 49 školních obvodech. V ně- kterých případech byli přizváni k součinnosti též lékaři.
25 article
Celkem vráceno bylo pracovnímu úřadu statistickému 289.473 dotazníků, z nichž 3412 týkalo se poměrů celých škol a 12.717 jednotlivých tříd, 727 poměrů na pokračo- vacích školách; dotazníků o individuálních poměrech došlo 272.617. Pokud se týče národ- nosti vyšetřovaného žactva: 122.354 dotazní- ků vyplněno bylo německy, 65.477 česky. 46.762 polsky, 17.055 rusínsky, 28.746 slovin- sky, 5572 italsky a 3507 srbo-chorvatsky. Výsledky konaného šetření obsaženy jsou ve dvou objemných svazcích, z nich prvý, ob- sahující tabulky, publikován byl roku 1910. druhý pak, část textová, roku 1913. Z četných zajímavých dedukcí, k nimž studium tohoto díla („Erhebungen über die Kinderarbeit in Oesterreich im Jahre 1908“, hlavní pracovní- ci: sekční rada dr. Walter Schiff a minister- ský koncipista dr. František Žižek) vede, uve- deme v následujícím některé. Poměrem mezi počtem dětí, o nichž zji- štěno, že jsou výdělečně činny, k celkovému počtu dětí označujeme častost vyskytován se výdělečné práce u dětí školou povinných. Celkem možno říci, že 34.8%% všech školních dětí jest zaměstnáváno, neboť z 418.391 dítek. jichž poměry byly vyšetřovány, 145.474 pra- covaly mimo školu, při čemž byl brán ohle jen na děti od 6 do 14 let. Chlapci jsou na tom poněkud hůře, než dívky; poměr ten jeví se as 35.9%:33.6% v ne- prospěch hochů s výjimkou Dolních Rakous Tyrol a Vorarlbergu, kde procento zaměstna- ných dívek jest větší. Sledujeme-li, jak často a hojně se vysky- tuje dětská práce v jednotlivých zemích ko- runních, shledáváme značné a podstatné dífe- rence, které znázorňuje následující tabulka:
doktor Schiff Žižek Dolní Rakousy Tyroly Vorarlberg
26 article
Ze 100 vyšetřovaných žáků pracovalo žáků vůbec hochů dívek 26.1 25.3 27.2 34.9 33.8 32.7 32.8 33.3 33.7 Země Dolní Rakousy . . . Horní Rakousy . . . Salzpurk . . . . . . štyrsko . . . . . . Korutany . . . . . Krajina . . . . . . Terst . . . . . . Gorice a Gradiška . Istrie . . . . . . . Tyroly . . . . . . . Vorarlberg . . . . . Čechy . . . . . . . Morava . . . . . . Slezsko . . . . . . Halič . . . . . . . Bukovina . . . . Dalmacie . . . . . Rakousko . . . . Nápadné jsou zvláště vysoké cifry ve Štyrsku, Korutanech, Kraňsku, Slezsku a Bu- kovině (45.7, 52.9, 48.0, 51.1 a 47.7%) a na- opak poměrně nejnižší v Dolních Rakousích a Istrii (26.1 resp. 23.2%). Tyto extremy, jichž mezích se pohybují údaje ostatní, vysvět- liti možno jednak růzností hospodářského sociálního složení těchto zemí, jednak padá značně na váhu volba území, v němž šetření se dálo, a složení vyšetřovaného materiálu resp. různé pojetí pojmu „pracující dítě“, na- zírání učitelstva na tento problém a pod.
Gradiška Dolní Rakousy Horní Rakousy Korutany Terst Gorica Istria Tyroly Čechy Morava Slezsko Halič Bukovina Dalmacie Rakousko Štyrsko Kraňsko
27 article
Že a jak jsou průměrné výsledky pro urči- tou zemi vskutku jen průměrem, čili jak různé jsou poměry v jednotlivých soudních okresech téže země, jest názorně demonstrováno na ně- kolika případech z království Českého, kde resultuje průměr 30.5 Vyjádřena v procentech všeho vyšetřova- ného žactva jeví se výdělečná činnost žactva v soudním okresu Blatno 95.1%, Litomyšl 84.5%. Přibyslav 82.4%, Rokytnice 74.9 Lanškroun 73.4%, Trutnov 72.2%%, Hainspach 71.2, Chotěboř 70.6%, Mnichovo Hradiště 66.6%, Česká Skalice 66.5%, Chvalšiny 62.49 Domažlice 62.29%. Nové Hrady 60.9%, Bex- družice 60.2, Strakonice 56.6%, Nasavrky 56.4%, Polička 56.3, Lišov 56.12%, Klatovy 55.9%, Jablonec 55.1%, Uhlířské Janovice 54.8, Výprty 53.9%, Hostuň 53.8%%, Tachov 52.6%, Hora sv. Kateřiny 50 89%. Zvláště sestaveny byly v přehlednou ta- bulku země a soudní okresy, v nichž dle ko- naného šetření jest více než 90% všeho ža- ctva výdělečně činno. Z Čech jsou to v okresu Blatná 1 škola, Chotěboř 5 škol, z nichž v jed- né plných 100%, Nové Hrady 1, Humpolec 1. Kralovice 1, Litomyšl 1, Blatno 1, Přibyslavi. Rychnov 1 a Rokytníce 1 škola. Takovéto okresy, kde téměř všechny dět pracují, leží jednak v krajích čistě zeměděl- ských, kde následkem chudoby všeho obyva- telstva neb nouze o čeleď jest práce a zaměst- návání školních dítek běžným zjevem, jednak se jedná o kraijny, v nichž jest silně vyvinut určitý domácký průmysl (výroba nitěných knoflíčků, vlasových sítěk, výroba dřevěných krabíček a t. d.).
Hora svatý . Kateřina Blatno Litomyšl Přibyslav Rokytnice Lanškroun Trutnov Chotěboř mnichův Hradiště Chvalšiny Domažlice Strakonice Nasavrky Polička Lišov Klatovy Jablonec Tachov Čechy Blatná Chotěboř 5 Nová Hrad Humpolec 1 Kralovice Litomyšl 1 Blatno 1 Rychnov 1 Rokytník 1 Český Skalica uhlířský Janovice
28 article
Značný vliv na výdělečné zaměstnávání dětí mají též bydliště jejich. Na venkově jest práce dětská téměř dvakráte četnější než ve městech; městyse jsou as uprostřed mezi mě- sty a venkovem, blížíce se však spíše průměru venkovskému. Ovšem i zde rozhoduje indi- viduální charakter jednotlivých zemí. Dle prů- měru celého Rakouska připadalo ze 100 za- městnaných školou povinných dětí na obyva- tele měst 22.3%, na městyse 38.3% a na obce venkovské 44.1%%. Pro Čechy resultují ná- sledující cifry: 23.9%. 36.8% a 41.8%%. Příčiny tohoto zjevu jsou velice rozmanité. Obyva- telstvo měst je celkem tak zámožné, že ne- musí dětí svých nutiti k vydělávání, povin- ná docházka školní je přísněji praktikována než na venku, zejména scházejí téměř úplne různé úlevy od návštěvy školní, které jsou vý- 45.7 43.6 47.9 55-9 52.9 48.0 28.7 32.2 33 7 23.2 24.0 37.2 39-2 37.7 34.5 30.5 41.6 42.7 53.1 34.3
Rakousko Čechy 24.0
29 article
dělečné práci dětí tak příznivy a pod.; snad také ethické, hygienické a paedagogické ná- zory městského obyvatelstva jsou vyšší. Hlav- ním důvodem bude však asi menší příležitost k zaměstnávání dítek v městech, než na ven- kově, kdež jest takřka pravídlem, že dětí ve velice značném počtu a bez ohledu na jakou- koliv zákonnou hranici věku se používá ku pracím zemědělským. Na venkově ponejvíce se užívá dětí v domácké industrii, kdežto prů- mysl nesmí zaměstnávati dělníků pod určitou minimální hranicí věkovou. Ovšem zas určité kategorie zaměstnání dětských jsou výhradnou doménou měst; tak na př. obchod podomovní, nosičství, práce v živností hostinské, výroba umělých květin a pod. Celkem jest venkov pro zaměstnávání sil dětských mnohem nebez- pečnější, než města; v mnoha referátech zdů- razňován jest též citelný nedostatek zeměděl- ského dělnictva a vysoké mzdy jeho jako pří- čina dětské práce na venkově. Značná role připadá též osobním pomě- rům dětí, zejména věku, pohlaví, okolnosti, zda rodiče žijí či nikoliv, zda jedná se o děti původu manželského či nemanželského a pod.
30 article
Zejména pozoruhodný vliv vykonává z pochopitelných důvodů stáří dětí. Výmluv- ným dokladem toho jest následující tabulkai Stáří vyšetřo- Počet žáků vaných dítek vůbec v absol. číslech v 6. 7 a 8 let . . 151.990 27.030 17.8 9 a 10 let . . . 109.476 39.019 35. 11 a 12 let. . 101.989 50.782 49.7 13 a 14 let . . 54.936 28.703 52. 115.474 Procentový poměr zaměstnaných dětí roste se stářím: z nejmladších používá se ku práci jen asi jedné šestiny; dětí 9—10letých pracuje již více než jedna třetina a 13—14le- tých již přes polovici. Stoupající poměr tento dán jest již tím, že okruh prací, jež možno dě- tem vzhledem k duševní i tělesné jejich zdat- nosti jim svěřit, stoupá v poměru s věkem. Také zde liší se dosti značně poměry jedno- tlivých zemí. V Čechách ze sta školou po- vinných dítek zaměstnaných bylo 6—8 9—10 11—12 13—14letých 39.6 celkem . . . . 17.5 31.7 43.2 hochů . . . . 18.0 33.6 dívek . . . . 17.1 29.7 40-3 Názorná a poučná jest také tabulka, zná- zorňující, jaký vliv má manželský, resp. ne- manželský původ a ztráta rodičů. Z vyšetřo- vaných dítek bylou Celkem . . . . 418.391
Čechy 31.7 33.6 dívka 29.7 40
32 article
vůbec v absol. číslech v 396.679 137.386 a) manželských 116.956 s rodiči na živu . 345.645 18.564 polosirotků . . . 46.543 1.866 zcela osiřelých . 4.491 8.088 b) nemanželských 21.712 34.6 33.8 41.5 1.139 2.336 z toho bez matky Celkem . . . 48-8 34.8
33 article
418.39 135.474 Zhoršení hospodářské situace smrtí ži- vítele vysvětluje úplně, proč polo- a ještě více zcela osiřelé dítky jsou v mnohem větším po- měru zaměstnávány resp. namnoze na svůj výdělek odkázány, než děti, jichž rodiče jsou dosud na živu. Také děti nemanželské jsou hojněji za- městnávány — zejména v zemědělství — než děti manželsky zrozené neb legitimované. V Čechách pracuje z jednoho sta vy- šetřovaných dětí manželsky zrozených neb le- gitimovaných 30.2%, z toho hochů 31.7 a dívek 28.7%. Na živu mělo oba rodiče 29.2% vy- šetřovaných dětí, a sice 30.7 hochů a 27.69 dívek; polosirotků bylo celkem 37.6%, z toho 39.2 hochů a 36.0 dívek. Zcela osiřelých bylo 40-1, 40.1 hochů a 40-1% dívek. Ne- manželsky zrozených pracovalo v procentech 39.5%:43.0 hochů a 36.3% dívek; z těch ne- mělo již ani matek 57.4% a sice 57.9%% hochů a 56.8%% dívek. Mnohem zajímavější jsou pak výsledky šetření o způsobu zaměstnání dětí, o službo- dárcích, době pracovní, práci noční, v neděli a ve svátek, poměrech zdravotních, výděleč- ných, o vlivu zaměstnání na tělesný i duševní vývoj dítěte a podobně. 46 2 32.6
Čechy
34 article
30-5 35.1 40 9 28 9 39.3 50-9 31.6
35 article
Vinařsko-ovocnická škola na Mělníce. Stísněné poměry hospodářské pobádají ku pře- mýšlení a vyhledávání nových zdrojů příjmů a sice pramenů, které nepodléhají tak snadno konkurenci. Jedním z těchto zdrojů hospodářské výroby jest dosud naše ovocnictví, hlavně však jeho průmyslné zužitkování ovoce. V posledním desitiletí názorným působením vinařsko-ovocnické školy na Mělníce n. L. a její pokusné stanice na zužitkování ovoce se stalo, že tento nový průmysl se utěšeně rozvíjí a zajisté vzmach v tomto neustane. Loňský rok, slynoucí bo- hatstvím úrody ovoce, podal nejlepších důkazů, jaký výtěžek mohlo by ovocnictví poskytnoutí, jestláže průmyslně bohaté úrody na dobu pozdější se zkonservují. V pokusné slanici na zužitkování ovoce vinař- sko-ovocnické školy na Mělníce, kde průmyslné zužitkování ovoce se z theorie přenáší v praxi, spracováno: 4800 q švestek na povidla, 1200 q šve- stek na sušení, 1500 q na pálení slivovice a krabi- cové konservy. As 100 q. Jablek spracováno na mošt a víno desertní. Dlužno podotknouti, že ve stanici spracuje se ovoce pěstitelům za režijní vý- lohy a tím poskyluje se pěstitelům příležitostv době špatných nabídek, které následkem velké úro- dy ovoce vzniknou, aby své surové ovoce přemě- nili způsobem rationelním na záchovky cennější, trvalé.
Mělník
36 article
Pokusná stanice vinařsko-ovocnické školy jest vedena v duchu nejnovějších technických vymože- ností a může tudíž všem požadavkům moderní doby vyhověti. Vaření povidel děje se v kotlích otevře- ných i ve strojích vakuumových a cezení děje se nejnovějšími a nejmodernějšími pasírkami. Ovoce lisuje se na lisech pákových 1 hydraulických. Kra- bicování děje se na nejmodernějších uzavíracícha sterilovacích strajích, destilace provádí se co nej- lépe, a výrobky úplně bezvadnými. Sušení ovoce děje se na 4 různě konstruovaných sušárnách a tím naskytuje se chovancům příležitost zdokonaliti se ve všech výkonech praktického zužitkování ovoce. Ve školních vinicích ústavních poskytne se chovancům příležitost révu pěstiti způsobem nej- modernějším, neb doba dnešní klade krajní pod- mínky na jemnost, chuť i jakost, leč těchto podmí- nek starou methodou, po staletí stejně provádě- nou, lze jen za zvláště přízaivých podmínek dosá- hnouti. Proto i po této stránce jest u nás třeba sil, vyzbrojených důkladnými vědomostmi theore- tickými i praktickými. Vždyť vinařství, je-li provo- zováno rationelním způsobem a jsou-li pro vinici voleny vhodné druhy, pro tyto příhodná poloha a jsou-li známy všechny podmínky moderního hospo- dářství sklepního, může býti velmi výnosné, čehož důkaz vidět na mnoha závodech, tímto oborem se zabývajících. Je přece dávno známo, že české víno řadí se k vínům nejcennějším a nejjemnějším. A co se půdy týče, mnoho tisíc jiter na holých, k jibu
vinařsko