1
masthead
16. srpna 1913. Číslo 224.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
O jižní hranice Albánska.
Z Valony, 15. srpna. Předevčírem byl
zvolen zde ústřední výbor 14členný, který
má co nejdříve sehnati přesný materiál o
národnostních poměrech na jižních hranicích
a předložiti ho pak mezinárodní pohraniční
komisi. Ústřední výbor zvolil tříčlennou de-
legaci, která má odcestovati ihned do Evropy
a informovati kabínety a mezinárodní po-
hraniční komisi o situaci a působiti ve příz-
nivém smyslu pro albánskou věc.
Valon
Evropa
5
title
Politický přehled.
6
article
Země české.
Země české.
»Sdělení dobře zpraveného státníka«.
Pod takovýmto nadpisem uveřejnila vče-
rejší »N. Fr. Presse« k otázce oktroje v Če-
chách delší úvahu, jejíž autor především za-
bývá se obnovou vyrovnacího jednání, k níž
má podzimkem dojíti. Co ujednáno v roce
minulém, je prý tak bezcenno, že hozeno již
přes palubu. Nyní musí na to pomýšleno
býli, aby k novým jednáním vyrovnacím
přibrání byli mužové, kteří mohou býti po-
važování za skutečné důvěrníky obou ná-
rodních stran, kteří požívají dosti vlivu, aby
to, co konečně ujednáno bude, byli s tov
národě vymoci a dosáhnouti jeho souhlasu
k ujednáním. Dosažení tohoto cíle — soudí
autor — setká se s velikými obtížemi, po-
něvadž v Čechách jest v obou táborech
velmi málo vůdců stran, kteří by mohli jaksi
platiti za nositele moci opravdu velikých
mas. Hlavní podmínkou zdaru vyrovnání jest
však, aby bylo uzavřeno od politiků, kteří
by mohli s nadějí na úspěch zastávatí, co
vyrovnání poskytuje nároku na trvalost.
Čechy
7
article
Jestliže by se zdařilo docíliti dohodyo
rozhodujících a nejobtížnějších kusech do-
hody — uvažuje dobře zpravený státník dále
— nastává další otázka, jakým způsobem
uvésti je prakticky ve skutečnost. Valební
řád, zemské zřízení a jazyková otázkav
autonomních úřadech mohly by býti na zem-
ském sněmu uzákoněny i jest snad možno.
že by zemský sněm království Českého tuto
část vyrovnání vyřídil. V přičině jazykového
zákona v úřadech státních naskytují se však
obtíže ne snadno překonatelné. Jakmile by
se tato otázka octla na pořadu parlamentu
předlohou, podle které by se Čechům dostalo
více ústupků, než co se jich v ostat-
ních zemích chce přiznati neně-
meckému kmenu, bylo by se co obá-
vati, že by se všechny národy, kteréž v této
monarchii proti Němcům stojí, začaly do-
volávati českého příkladu jakožto vzoru
pro nejmenší výměr svých požadavků, protož
dlužno prý právem pochybovati, zda by
možno bylo na říšské radě dosíci takového
zákona cestou pravidelného jednání.
Čecho
Němec
8
article
V tom případě by přišla ve zřetel pro
celé vyrovnání cesta oktroje,
spojená s mimořádnými obtížemi, nebo pro
oktroj musily by dány býti podmínky práva
nouzového. Ale i v tom případě nastaly by
potíže s otázkou, jaká ustanovení by měla
přijíti do oktroje. Ani mezi Němci v Čechách
není jednotného názoru o jazykově právních
otázkách a to ani o základních. Oktroj nikdy
neuspokojí, toť jisto, ale má-li ho býti po-
užito, musí se opírati obsahově o panující
mínění. Takového však dnes v Čechách není,
mínění stran jsou nejednotná.
Naproti hlasům, že Němci po dosazení
zemské správní komise nemohou s tímto
ministerstvem vyjednávati, dí pisatel: »Smí
se za to míti, že hr. Stürgkh nebude se
rozpakovati, aby své ministerstvo obětoval.
jestliže by zdar vyrovnání tuto obět činil
nutnou. Leč jaká vláda by mohla důvěr
obou stran pro sebe získati, aby dovršila
dílo vyrovnání?
Co se týče doby úřadování zemské
správní komise, závisí od jistých ujednání
uvnitř obou stran, jichž uzákonění zůstaveno
novému sněmu, tedy od podmínek, o nichž
prý nelze tvrditi, že budou splněny v nej-
kratší době.
Na to autor uvažuje o důsledcích vo-
lebního oktroje se čtvrtou kurií, což se mu
zdá co nejpovážlivějším, ježto by taková
volební oprava vedla k seslabení německého
měšťáckého živlu elementy, na jaké Němci
podle zkušeností z posledních říšských voleb
v nacionálních otázkách spoléhati nemohou.
Němec
Stürgkh
Čechy
9
article
Potud tedy dobře zpravený státník
»Neue Fr. Presse«. S podivem tázati se
musíme, o čem vlastně tak výborně zpraven
jest. Jediné novum bylo by — politická
charakteristika zástupců stran v nastávajícím
vyrovnávání podzimním, ale i v tom ohledu
jeho vývod vychází z hypotesy neskuteč-
nosti, neboť podle něho není takových
vůdců ani v jedné ani druhé národní
straně v Čechách. Nenajdou-li se, nesejde
se korporace, na jejímž výsledku by závisel
oktroy, a kdyby k němu došlo, potom s
jeho obsah co do jazykového zákona ne-
srovnával s »panujícím míněním.« Avšak
úvaha jeho jest rekapitulací německých dů-
vodů proti oktroyům, zejmena pokud se
týče nového volebního řádu se čtvrtou
kurií, kterou výslovně prohlašuje za pro-
spěch český. Mezi německými argumenty
proti čtvrté kurii schází však jeden velmí
důležitý: nový volební řád ukázal by znovu
silné národní menšiny české v uzavřeném .,-
K utužení německého souručenství.
Poslanec dr. Gros, předseda německého
Nationalverbandu, sezval jeho členy do Cho-
mutova na dny 6.—8. září ke schůzi, na níž
jednati se má především o situaci v Čechách.
Především bude prý znova na jisto postaveno,
že poslanci německého National Verbandu,
stojíce na základně německého souručenství
cítí se s německými poslanci z Čech ve všech
nacionálních otázkách solidárními.
Také poslanec Marckhl v článku, uve-
řejněném v »Deutsche Nachrichten«, prohla-
iuje, že dosazením zemské správní komise
v Čechách stala se situace vážnější než kdy
jindy, a jestliže se vůči této situací a j ed-
notnosti českých stran Němci v Čechách
dovolávají německého souručenství, nesmi
toto volání vyzníti na prázdno.
Z Moravy.
Neue
doktor
Gros
Marckhl
Němec
Francie . Presse
Čechy
cho
Morava
National Verband
Deutsche Nachrichten
10
article
Nové názory na sanackl
Teprve na císařovy narozeniny sjedou se naš
zemští výborové, kteří dnes více měně jsou na
dovolené a teprve dne 22. srpna začne vlastní čin-
nost nového výboru zemského. Čeká jej mnoho prá-
ce ve všech směrech, neboť minulý zemský výbot
v posledních letech odkládal vše, pokud nebylo ve
věci nebezpečí v prodlení. Je jistě pozoruhodno, že
v době prázdnin naší zemské samosprávy ve veřejno-
sti vracely se hlasy k hlavnímu úkolu příštího obdob
zemského sněmu, totiž k nezbytné sanaci zemskýcl
financí. Od pověstného „My sanovati nebudeme
přišla i strana lidovopokroková k nezbytnému pře-
svědčení, že sanovati zemské finance musíme. Do-
sud ovšem rozcházejí se strany v názorech na sanaci
samu. Uvedli jsme nedávno názor sociálně-demo-
kratický a registrujeme dnes, že orgány strany
lidovopokrokové — vlastně časopisy, které jí do-
brovolně slouží, neboť strana o 21 poslancích nemá
vlastního orgánu — uznávají nezbytnost sanace a
že k. ní potřebujeme vše chny strany vět-
šiny — tedy i velkostatekl Píší-li „Lidové Novi-
ny: „Česká kurie je konklave, které se na papeži
sanace sjednotiti musí železným zákonem politické
nutnosti. A brzo, v prodlení je nebezpečí...“a
dále: „K nadpoloviční většině je zapotřebí ještě
hlasů velkostatkářských...“. pak je to doznání.
že dřívější nazírání strany lidovopokrokové, když
hlásala: „My sanovat nebudeme“, bylo chybné a
možná že už to dosavadní prodlení přineslo škodu.
Novi
11
article
Než rekriminace nepomohou, připomenutí naše je
však nutné, protože potvrzuje, že stanovisko námi
hlásané bylo správné, třeba že se nelíbilo právě
politikům lidovopokrokovým. Také varovný hlas
náš, abychom zbytečně neodpuzovali zlechtu —
když bez ní nemůžeme provésti to, co chcemea
co potrebujeme, uvedeným je uznán správným.
Tedy sanovat musíme — vždyť je nebezpečív
prodlení — a bez šlechty sanovat nemůžeme
Zdravý rozum a politický rozhled cesty diktuje.
12
article
Dne 13. srpna.
13
article
Ze Slezska.
Slezsko
14
article
(Hrozby, jichž se níkdo nebojí. — Po-
štovní ředitelství germanisuje dále.
Zemský výbor pomáhá nadhánět
děti do šulferajnské školy. — Něme-
cká kultura ve Svinově. — Poznámka
o středních školách.)
Zdá se, že nadchází konec idyle německo-pol-
ské na Těšinsku. Do nedávna bylo věcí v pravém
slova smyslu neslýchanou německo-polské střet-
nutí — dnes o ně není již žádná nouze. Ještě před
rokem radikální Poláci troufali si míti dost času
na boj proti Němcům, až budou hotovi s námi —
a dnes se situace podstatně mění. Nechceme roz-
hodovati, zda vinou Němců, kteří ve své nenasyt-
nosti šli přece jen až příliš daleko, aneb zda děje
se tak zásluhou lepšího polského poznání. Nám
stačí, konstatujeme-li fakt. Že ho konstatujemes
velikým zadostiučiněním, rozumí se samo sebou,
neboť ze změny polské fronty ve Slezsku slibujeme
si velmi mnoho. Ovšem hlavní jest, aby nynější
polská nálada nebyla jen chvilková, a aby ji ne-
následovalo něco podobného, jako před nedávnem
v Rychvaldě, kde došlo k úplnému německo-pol-
skému semknutí proti nám. Jest zajímavo pozoro-
vati vždy ten neklid, jimž se zmítá německá žurna-
listika, nadcházejí-li symptomy polského útoku.
Němci jsou si velmi dobře vědomi toho, že jejich
posice na celém Těšinsku jsou, vyjímaje Těšin
Bílsko, velmi slabě a udržitelné jen tehdy, oddají-li
se Poláci sladké nečinnosti, aneb výbojí proti nám.
Polák
Němec
Svinov
Slezsko
Rychvald
Těšin Bílsko
15
article
Jakmile přestane jedno neb druhé, tu již vědí, co
je čeká a odtud to hulákání, jímž německý tisl
chce nahnat strachu. Nejnověji k staré této taktice
sáhla těšínská „Silesia“, která hrozí násilnostmí.
jaké Těšín prý ještě neviděl, povolí-li úřady polské
Matici na neděli květinový den v těšinském sou-
kromém Sikorově parku, a povoli-li polský průvod
městem. „Silesin“ vzpominá roku 1908, kdy došl
k demonstracím proti Polákům v Těšině, k vybí-
jení tamního Domu Narodowego a redalce „Dzien-
nika Cieszynského“. Myslíme, že „Silesia“ těchto
události by nemusila vzpomínati právě s největším
gustem, neboť stejně jako v brněnském „Volks-
tagu“ r. 1906, tak i v tomto případě bylo by se
útočícím Němcům zle vedlo, kdyby je byla před
notným výpraskem neuchránila městská policie, jíž
tehdy okresní hejtman Jirasek nechal v městě řádie
pokud jeho „německé srdce“ nepocitilo slast od-
platy za polskou opovážlivost, s jakou tato si trou-
fala vrátit jeho komilitonům to, co tito Polákům
chtěli dát bez nároků na vracení.
Sikorův
Polák
Cieszynski
Němec
Jirasek
Těšín
Dzien
Silesia
Dom Narodowego
16
article
Letošním křikem chtěli Němci přimět okresn
hejtmanství k tomu, aby Polákům zakázalo průvod
městem. Jinak krucifix...! Kdyby na okresním
hejtmanství v Těšíně měli rozum, tak rozhodně
by se německého rámusení nebáli, poněvadž jest
přece jasno, že Poláci mohou právě tak na ulici.
jako tam mohou Němci. Okresní hejtmanství by se
prostě postaralo o odstranění městské policie z
ulic a jsme jistí, že by k žádným výtržnostem ne-
došlo, poněvadž Němcům by ani nenapadlo osvěd-
čovat svou „sílu“, kdyby viděli, že není v záloze
nikoho, kdo by je v kritickém okamžiku uchránil
před výpraskem. Avšak v Těšíně hejtmanství jest
ve službách němectví a tak v zájmu němectví mu-
sil být polský průvod zakázán, aby se neobjevila
německá „síla“ ve vší své ubohosti. Nic jiného
ostatně čekat ani možno nebylo.
Němec
Polák
Těšín
17
article
Slezské poštovní ředitelství pokračuje ve svém
germanisačním řádění přes všechny protesty. Před
čtvrt rokem, jak na české tak na polské straně
vzbudilo bouři odporu vydání doplňku k seznamu
telefonních stanic, v němž vynechána slovanská
jména celé řady míst a nahražena názvy čistě ně-
meckými. Při doplňku nejnovějším se tento nepřá-
telský akt proti slezským Slovanům opakuje, zřej-
mě proto, aby ve vydání nového seznamu mohlo
býti postupováno opět ve smyslu německých přání.
Toto ignorování našich protestů slezským poštov-
ním ředitelství jest příznačné, a patrně nesleduje
nic jiného, než donutiti slovanské poslance k tomu.
aby i s takovýmito věcmi běhali du Vídně na mi-
nisterstvo. Bude záhodno dáti jednou příslušným
kruhům důkladnou lekci, jinak dojdeme ještě
tak daleko, že čeština a polština ve slezském po-
stovnictví, podle historických slov Viktora Mattaje.
nebude ani přípustnou.
V Žimrovicích na Opavsku jest Němců sice
enom 45, ale troufají si, dík podpoře místní Weiss-
huhnovy továrny, jejíž majitel rád by Žimrovice
poněmčil. Za tím účelem má zde býti od nového
školního roku založena šulferajnská škola, do níž
by ovšem musili všichni od továrny odvislí posílati
své děti. Obec se brání, ale zdá se, že se neubrání.
poněvadž zemský výbor a nadřízené školské úřady
se postavily na stranu továrny tím, že rozhodly
proti rozšíření dosavadní české jednotřidky na
školu dvojtřídní s tím klasickým odůvodněním, že
prý dvojtřídní školy v Žimrovicích není třeba, po-
něvadž po prázdninách zde bude otevřena škola
šulferajnská. To je dost, že zemský výbor ještě
nenadiktoval, aby všechny přebytečné děti z če-
ské školy byly poslány do školy šulverajnské. Ve
Slezsku pomalu ani to nebude již nemozným.
Viktor Mattaj
Němec
Weiss
Vídeň
Žimrovice
Opavsko
Slezsko
18
article
Německá kultura opět zazářila ve Svinově.
Tamní německý škola uspořádala výstavku škol-
ních praci, již měli býti nachytáni čeští rodiček
posílání dětí do této školy. Mezi jiným vystavo-
vány i výtresy, na nichž znázorněna německá
přání v tom smyslu, že vyobrazený Turek bil Srba,
Řek Bulhara, Japonec Rusa atd. Zkrátka Slovan
vždy byl bit. Krajinský tisk konstatuje, že si tímto
projevem ušlechtilé kultury svinovští Němci nepo-
sloužili ani u těch nejpobloudilejších rodičů, kteří
vesměs s hnusem odcházeli.
V posledním slezském dopise dlužno opraviti
nemilou chybu. Stát neotevírá totiž v tomto roce
německé gymnasium ve Fryštátě, nýbrž ve Frýval-
dově. „Potřebu“ německé školy pro Fryštát uznal
dosud jen ministr Hussarek a slíbil pro ni položku
do příštího rozpočtu. Podotýkáme, že tato středn
škola jest úplně zbytečná, a pan ministr může býti
připraven na jednomyslný odpor jak českých, tak
polských poslanců proti tak vyloženému plýtván
státních peněz. Dokud nebudou sestátněny potřeb-
né slovanské střední školy v Orlové, dotud o dal-
ších německých požadavcích ve Sležsku v fomto
směru nemůže býti ani řeči.
Srba
Řek
Bulhar
Japonec
Rus
Slovan
Němec
Svinov
Fryštát
Orlová
19
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Z řečí státního tajemníka Vadásza.
Státní tajemník v uherském ministerstvě
spravedlnosti, dr. Leopold Vadász, byl tyto
dni zvolen za poslance v marmarošském okre-
se síhoťském. Zvolen byl ovšem bez boje, po-
něvadž okres je ruský a volí poslušně toho.
koho vláda poručí. Dr. Vadász však aspoň pro
formu měl v Sihoti také kandidátní řeč, v níž
jsou leckterá zajímavá místa. Tak na př. o po-
sledních událostech na Balkáně. Balkánská
válka — pravil — přispěla trochu, že stra-
šidlo panslavismu se ukázalo v pra-
vém měřítku skutečnosti. Toto strašidlo po-
zbylo mnoho ze své strašnosti. Ukázalo se
že národové, ač patří ke slovanské národní ro-
dině, liší se od sebe ve svých národních aspi-
racích tak, že se potírají až na nůž a do ně-
jaké politické jednoty se skovati nedají. Pře
to však musíme balkánské události pilně sle-
dovati a dle nich se zaříditi. Kdyby se událo-
sti na Balkáně vyvíjely bez našeho (maďar-
ského) vlivu, obrátí se proti nám a vážnost
maďarského národa, jakož i uherské hospo-
dářské zájmy mohly by utrpěti škodu..
V další části své kandidátní řeči obráti
se dr. Vadász proti oposici, jež prý za koaliční
vlády prováděla politiku nepřátelskou troj-
spolku a příznivou Slovanům. Nyní pak vesele
prováděla obstrukci, když na samých uher-
ských hranicích zuřil požár války a hrozil za-
chvátiti i naši monarchii. Dr. Vadász jest sice
také pro dorozumění mezi Maďary a národ-
nostmi, ale přeje si, aby dosavadní přirozený
a historický svazek mezi nimi stal se srdeč-
ným svazkem citu. Tak prý to dělá nynější
vláda.
doktor
Vadász
Maďar
RakouskoUhersko
Zvolen
Balkán
20
article
Pokud dr. Vadász mluvil o panslavis-
mu, mluvil upřímně. Panslavismus je skutečně
každému šovénu Maďaru strašidlem, které
mu ve snách hrozí pomstou za zločiny, pá-
chané na porobených v Uhrách Slovanech.
Jen rakouské Němce tlačívá můra pansla-
vismu tak, jako Maďary. Ale když mluvil o
dohodě Maďarů s národnostmi uherskými
mluvil z něho tiszovský cynismus. Chtít mlu-
vit o srdečném svazku mezi uherskými Slo-
vany a Maďary v době, kdy Chorvatskoje
spoutáno komisariátem a v sv. Martině se
ukládá policejně 10denní vězení a 200koru-
nová pokuta politicky činným osobám, které
se sešly ke schůzi svého politického klubu.
k tomu je třeba už vyšší drzosti.
Vadász
Maďar
Němec
Chorvatskoj
Martina
Uhry
21
article
Národní školství v Chorvatsku.
Chorvatská vláda vydala zprávu o stavu
národního školství v zemi za rok 1911-12.
Všech národních škol bylo toho roku v Chor-
vatsku a Slavonii 1620, o 24 více, než
v roce předešlém. Jedna národní škola při-
padá na 26/ čtver, kilom. a na 1618 oby-
vatelů. Dle vyučovacího jazyka bylo 1475 obec
veřejných škol chorvatských neboli srbských.
16 německých, 1 maďarská a 4 sloven
ské; farních škol bylo 30 chorvatskýcha
srbských, Sněmeckých, 10maďarských
soukromých škol 13 chorvatských, 3 německé
a 60 maďarský ch.
Školou povinných dítek bylo 399.309
t. j. 15.23 všeho obyvatelstva. Z nich měl
navštěvovati obecnou školu 312.911 dětí, po-
kračovací školu 86.398 dětí. Skutečně cho-
dílo do škol pouze 274.183 děti, tedy 68 69
Podle národnosti bylo na národních
školách 186.787 t. j. 86.4% Chorvatů nebol
Srbů, 3203 Čechové (11/2%%). 223 Slovinci,
2089 Slováků, 902 Malorusi, 10.137 t. j. 4.7 .
Maďarů, 12.509 (5.8%) Němců a 139 Vlachů.
Maďarské školy vzrůstají v Chor-
vatsku s každým rokem. Právě tyto dní dal
komisař bar. Skerlecz dovolení, aby se ote-
vřely tři nové maďarské školy, dvě obecné
v Bjelovaru a Novské a měšťanská škola
v Indii.
Chorvat
Srba
Čecho
Slovák
Maďar
Němec
Vlach
Novský
Chorvatsko
Chor
Slavonie
Bjelovar
Indie
stav národní školství v země
Malorus
22
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Řecké lži o bulharských ukrutnostech.
»Zeit« uveřejňuje názorný příklad, jak
řecká tisková kancelář podváděla evropskou
veřejnost sváděním na Bulhary ukrutností.
jichž se dopouštělo řecké vojsko a řecké
obyvatelstvo v jižní Makedonii. V Melníku
zavraždili řečtí vojáci bulharského duchov-
ního, uřízli mu nos a uši a zohavivše ho
ještě jinak, ukazovali pak jeho mrtvolu ci-
zím dopisovatelům, tvrdíce jim, že jest to
mrtvola řeckého biskupa z Dojranu.
Zatím dojranský biskup žil klidně v jednom
bulharském klášteře, kam byl ještě před vy-
puknutím druhé balkánské války odveden o
Bulharů, protože se zabýval vyzvědačstvím
pro Řeky. Tento případ je charakteristický
pro postup Řeků proti bulharskému národu,
který byl po celém světě vykřičen za bar-
barský, ač se nemohl proti takovému na-
řčení brániti. Nejsmutnější při tom je, do-
dává »Zeit«, že takovými štvanicemi proti
Bulharům zabývaly se i vysoce postavené
řecké osoby.
Bulharští zajatci v bělehradské pevnosti.
Srbský důstojnik, mající dohled na bulharské
zajatce v bělehradské pevnosti, jichž je tam 3000
poslal „Srbské Riječi“ v Sarajevě dopis o svém jich
pozorování o své rozmluvě s jedním z nich. Z roz-
mluvy té vychází na jevo, jak nyní, po nešťastné
válce se Srby, intelligentní bulharští vojíni pohlí-
žejí na věci, pro které válka vedena, a kde spa-
třují její vinniky. Rozmluva tato byla vedena ještě
za dní válečných.
Zajatci se za dne buď vyhřívají na slunci, nebo
se procházejí a spolu rozmlouvají, hádají se nebo
hrají v karty. Naproti Srbům jsou uzavření a zdaj-
se býti neteční. Ale není pochybnosti, že jsou mezi
nimi tací, kteří rozvažují nejen o svém vlastním
osudu, nýbrž i o osudu své vlastí, jež nyní pro-
žívá těžké a kritické chvíle.
Bulhar
Řek
Srba
Makedonie
Sarajevo
23
article
Studovaným zajatcům donášel jsem „Matin“
a „Temps“, jež vděčně přijímají, protože bulhar-
ských listů nedostávají. Srbských listů zřídkas
přáli, protože nevěřili jejich zprávám z bojiště
Měli za nemožně a vyloučené, aby Srbové nad nimi
zvítězili. „Bulhar ti může říci co myslí, ale nepoví
co cíti. Za jeho slovy vždycky se skrývá něco ne-
dořečeného, čeho se musíš dohadovati. Co se tají
v duši, nevyzradí zdrželivá ústa, nýbrž chytré oči.
Radka Dimitrijeva mají za nepřemožitelného. V
způsobu, jakým na Zletovu zahájili válku se Srby
nevidí nic nehodného. Konečně jeden z nich, kdyi
poznal, že bulharská armáda ustoupila se všech
posic, zvolal: nol
„A proč jsme tedy bojovali?
Tak se i já tážu,“ řekl jsem. „Proč jste bo-
jovali? Proč jste nás přepadli? Naší pomocí jste
tolik dobyli! Žískali jste Drinopol a bezmála celou
Makedonii. Proč iste nám nechtěli dopřáti kousku
té makedonské kaměnice, již nám bylo nevyhnu-
telně třeba, abychom měli východ na moře?“
„To není to,“ odpověděl. „O něco jiného šlo
o prestiž. Ale tu jsme ošáleni. To nebyl
válka bulharského národa, s vámi bojo-
val Nos.
„Jaký nos?
„Ferdinand. On měl ctižádost státi se carem
Balkánu a k vůli oné osobní ješitnosti uvrh
zemi do velikého neštěstí. Co peněz nás stálo, nei
jsme Makedonii pobulharštili, a co nás teprve státi
bude, než jí dobudeme nazpěti
„Sám tedy přiznáváte, že Makedonie nebyla
tak úplně bulharská, jak tvrdíte.
Srba
Bulhar
Dimitrijev
Ferdinand
Drinopol
Makedonie
Balkán
24
article
Zarazil se, ale brzy se vzpamatoval a děl
„Proč jste nás nepředešli? Nás Makedonie stála
ročně dvanáct millionů, a snad jsme za ni tak
ohromné sumy vydali, aby nám ji druhý vzal? v
Sofiji jsou všecky úřady a všecky lepší služby
rukou Makedonců. My jsme se s nimi slíli a jsme
jeden národ. Dřív mohly být pochybnosti o bul
harské povaze Makedonie, ale nyní už ne
Žádnými důvody historickými, národopisnými
filologickými, aní válečnými nedal se v tom pře-
svědčení získati.
Došla řeč na Ferdinanda Koburského. Mladý
muž ošklibl se jakoby mu moucha vletěla do úst.
Zřitelnice se mu rozšířily a drobné, chytré oči za-
jiskřilv.
„Co myslí váš král a co asi míni dělat?“ táza
isem se.
„Co mysli, navim, ani co udělá. Ale vím, ž
on je hlavní příčinou této války. On se vymlouvá
že je hračka v rukou Makedonců, ale mýlite se vy-
v Srbsku, mýlí se Rusko i Rakousko, věří-li mu to
Naopak se věc má. Makedonci jsou hračka v jeho
rukou. Snad vám není známo toto. On si na Ná-
rodním sobrání vynutil zákon, ktery
mu dává právo osobně uzavírati s ci-
zími panovníky i sláty smlouvy. Tím
uchvátil vedení celé zahraničné politiky Bulharska.
Jeho lidé ve všem mu ustupovali, jen když do-
stávali peníze, koncesse, dodávky, tučné odměny.
A co bylo? Naše vláda uzavřela se Srb-
skem spolek proti Turecku, ale Ferdi-
nand s Rakouskem uzavřel smlouvu
proti témuž Srbsku, ale hned po tom
nabídl Rusku spolek proti Rakousku.
„A co myslite, co se stane v Bulharsku nyní?
Makedonec
Ferdinand
Srb
Makedonie
Srbsko
Rusko
Rakousko
Bulharsko
Turecko
25
article
„Těžko řici. Ferdinand už si našel lidi, na které
svojí vinu převalí. Před Ruskem obvinil Savova.
před Rakouskem Daneva, a před Evropou obvin
Radoslavova a Genadieva, kteří jsou i jinak pod
soudem. Nyní na štěstí jsou na ministerských kře-
slech. Savov nemá vojenského nadání, ale Ra-
kousko-Uhersko jej vysoce cení za to, že je stam-
bulovec, což mu vyneslo milliony. Ale on není sám
Za jeho zády se 4lačí plno lidí, jemu podobných
Není v Sofiji vyššího úřadníka, zvláště Makedonce.
který by neměl něco za prsty. Předlonský proces
bývalými ministry, obžalovanými, že zpronevěřili
milliony a milliony státních peněz, zajisté je vám
v dobré paměti. Co dělali velcí, napodobili menší.
Gen. Savov byl mezí obžalovanými hlavní osobou
Zlořády tyto zavládly v Bulharsku s Ferdinandem.
jemuž se snadno vládlo, když měl kolem sebe samé
kompromitované muže, kteří mu nesměli odporo-
vat a museli se mu klidit s očí, jakmile jich nepo-
třeboval nebo se mu znelíbilí. Tento koburský
systém bude od nynějška nemožný, ale Ferdinan
není ten, kdo by mohl provésti nápravu.
Ferdinand
Savův
Danev
Radoslavův
Genadiev
Savov
Makedonec
Ferdinan
Rusko
Rakousko
Evropa
Bulharsko
RakouskýUhersko
26
article
Zajatec se rozpovidal, neboť ulevoval tím své
duší. Pravil ještě: „Vězte, že bylo v Bulharsku
dosti lidí, kteří se chtěli se Srby roz-
dělit o Makedonii; alehlasu jejich
nikdo nechtěl slyšeti. I důstojnické kruhy
o tom uvažovaly. Před válkou s vámi vzkázal Savov
do našeho klubu, abychom se vzchopili, že půjdeme
do Bělehradu a za deset dní tam budeme. Ta
jistota jedny získala, druhé umlčela. Já a tito zde
skutečně jsme stihli do Bělehradu dřív, než minulo
deset dní, ale jak? Zlomili jste nejen naši armádu,
nýbrž i koburský systém. Bulharskému národu je
třeba úplného vnitřního obrodu. Najdou-li
se mužové, kteří obrodné hnutí zahájí a postav
se mu v čelo, nevím. Prozatím vím jen tolik, že
náš národ chce a potřebuje míru.
Mladému muži oslzely oči a skončil slovy
„Dosti je krve... Vy jste dali za Makedonii kre
my peníze i krev... ale nyní mír. čestný mirl“
Srba
Savov
Bulharsko
Makedonie
Bělehrad
27
article
Velmoci a Turecko.
Turecko
28
article
Řeč síra Edvarda Greye budí pochybnost
že by došlo brzy k donucovacímu zakročen
velmocí v Cařihradě za účelem vyklizení Dri-
nopole. Zatím se pomýšlí na jiná opatření,
nichž se pokládá za nejúčinnější odepření ka-
pitálů Turecku.
Petrohradský dopisovatel „Tempsu“ sdě-
luje, že Rusko hodlá navrhnouti velmocem
aby Portě odepřely zvýšení cel o 4 proc., kte-
ré již dávno žádá. Ruská vláda doufá, že se
dospěje ke všeobecné dohodě o tomto od-
mítnutí a zároveň snaží se dosáhnouti na všech
velmocech, aby jejich banky odepřely Tu-
recku každou peněžní zálohu, dokud se neod-
hodlá vykliditi Drinopol. Teprve kdyby tento
diplomatický a finanční nátlak neměl výsledku
budou velmoci uvažovati o účinnějších proje-
vech své vůle.
V „Echo de Paris“ připomíná Jean Her-
bette v této věci praecedenční případ. Kdyi
po berlínské smlouvě Turecko prohlásilo, že
nemůže vykliditi jistá území, přiřčená Černé
Hoře, Evropa počala vyjednávati o úpravách
hranic, stejně jako mocnosti nyní projevilyk
tomu ochotu. Když však po dvouletém vyjed-
návání se nedosáhlo žádoucího výsledku, roz-
hodly se velmoci ukázati silou, že pro Tu-
recko nadešla chvíle, aby splnilo své závazky.
Usnesly se na námořní demonstraci. Assim
paša žádal hned, aby toto donucovací opatřent
bylo odvoláno, leč velmoci odpověděly odmí-
tavě. Dodaly, že žádná mocnost nemůže se
vzdáti práva, náležejícího k její suverenitě, po-
užíti svých sil v okamžiku, kdy to pokládáz
nutné.
Za dva měsíce na to Turecko konečne
provedlo změněná ustanovení berlínské smlou-
vy. Postup, který tehdy vedl k výsledku, může
býti proveden také nyní.
Grey
Paris
Jean Hera
Assim paša
Cařihrad
Dri
Turecko
Rusko
Drinopol
Černá hoře
Evropa
29
article
Porta by neměla zapomínati na tento dří-
vější případ, i měla by míti na mysli, jestliže
velmocí posud nezakročily násilím, že z toh
nelze usuzovati, že k tomuto zakročení vůbee
nedojde. Francie, která si nikterak nepřeje
způsobití Portě ponížení, nemůže jí dáti lepšt
rady.
Dle londýnských informací je nálada v tu-
reckých kruzích chmurná. Prohlašuje se, že
vláda nemůže povoliti bez nebezpečí vojenské
vzpoury. Současně se přiznává, že pouhé ob-
jevení se ruského armádního sboru na hrani-
cích kavkazských by stačilo učiniti posici tu-
recké armády v Thrakii nemožnou. Projevuji
se též obavy před vzpourami v Cařihradě av
provinciích, které by mohly býti csudnými pro
budoucnost Turecka, kromě toho pak každý
den, o nějž otomanské vojsko děle setrvává
Thrakii, přibližuie Turecko finanční zhoubě.
Spojené státy, Mexiko a Japonsko.
Johu Lind, zvláštní, vyslanec presidenta
Spojených států, zahájil čistě soukromé roz-
hovory s mexickým ministrem zahraničních
záležitostí Gamboou. Lind má především vy-
šetřiti situaci a pak předložiti mexické vládě
notu, vysvětlující stanovisko presidenta Wil-
sona a navrhující prostřednictví Spojených
států. Tato nota bude současně sdělena cizím
vládám, aby se dosáhlo podpory všech moc-
ností ve snaze zajistiti, pokud možno, klidně
a rychle dosazení ústavní vlády v Mexiku.
President Wilson prý odmitá veškeré so-
becké snahy se stran, Spojených států a n -
vrhuje příměří mezi mexickými stranami, aby
bylo možno provésti klidně volbu presidenla.
Posud nebylo rozhodnuto, bude-li americká
vláda naléhati na odstoupení presidenta
Huerty před volbou, která je stanovena na
26. října, Lind však má poslání, aby přesvěd-
čil presidenta Huertu důvody co možná roz-
hodnými, při tom ale přátelskými, že k této
volbě nesmí býti vyhlášena jeho kandidatura.
Joha
Linda
Wilson
Huerta
Francie
Cařihrad
Turecko
spojený stát
Mexiko
Japonsko
Wil
30
article
Ve Washingtoně byla s uspokojením při-
jata zpráva z Tokia, že Japonsko uvědomilo
presidenta Huertu, že japonská vláda přijme
jen jako pouhého soukromníka generála Felixa
Diaza, zvláštního vyslance, jenž má vysloviti
mikadově vládě díky, že se dala zastupovati
při stoletém výročí samostatnosti Mexika.
Generál Diaz prohlásil ve Vancouveru, že
přes to pojede do Japonska.
Tyto disposice japonské vlády zklamou
některé mexické nacionalisty, kteří se kojili
nadějí, že Japonsko, které je v rozporu se
Spojenými státy pro výminečný zákon proti
Japoncům v Kalifornii, postaví se v případě
konfliktu na stranu Mexika. Mluvilo se do-
konce o japonsko-mexické alianci a nový ja-
ponský vyslanec, jenž nedávno příšel do Me-
xika, byl tam přijat s nadšením. Prozíraví vla-
stenci mexičtí však si netají nebezpečí, že při
konfliktu japonsko-americkém by se mexické
území octlo v sázce.
Americké lodi tichomořské eskadry byly
vyslány ke Guaymasu v zálivu Kalifornském.
kdež je obava před výtržnostmi proti Ameri-
čanům. Četní Američané stěhují se z Mexika.
což je usnadněno velkým počtem amerických
válečných lodí v mexických vodách.
Diaza
Diaz
Japonec
Američan
Washington
Tokio
Japonsko
Huerta
Mexiko
Vancouver
spojený stát
Kalifornie
mexický aliance
Ixik
31
article
Říšský poslanec Lad. Čech na
veřejné schůzi v Unhošti.
(Pův. zpráva „Nár. Listů“.)
Místní organisace národní strany svobo-
domyslné v Unhošti svolala na den 14. srpna
t. r. o 8. hod. več. veřejnou schůzi voličstva
do Sokolovny v Unhošti, jež byla členy orga-
nisace i příslušníky jiných stran, jakož i de-
legátů místní organisace z Kladna velmi četně
navštívena.
Po zahájení schůze předsedou organisace
p. okr. soudcem B. Schwarzem, když zvo-
len byl předsedou schůze p. Urban, továrník.
a místopředsedou p. Fanta, statkář, promluví
pan poslanec Ladislav Čech obsáhlou řeč.
v níž jasně a dle pravdy seznámil shromáždění
s nynější politickou situací. Posl, Čech, který
našel v Unhošti velmi vděčné posluchačstvo
a vlídného přijetí, promluvil asi takto:
V řadách českého voličstva vládne ne-
ujasněnost a politický zmatek, s nímž nekale
spekulují některé politické strany, jež domní-
vají se, že nastal nyní pravý okamžik, kde by
mohly uchvátiti vedení národa. Kdo by měl
dosti volného času a chtěl srovnávati hlasy
těch četných radikálních nebo pseudoradikál-
ních lístků, musil by přijíti ku poznání, žeu
nás se lid politicky klame, že operuje se po-
jmy vzájemně si odporujícími a že těmto ži-
vlům nemůže jíti o zájmy národa. Řečník
vzpomíná rozumného hlasu z Moravy, který
praví, kdyby žil dnes Komenský, mohl by na-
psat nový „Labyrint světa“. Dnes se stejně
nosí brýle mámení, jako dříve, a stejně se ple-
tou pojmy. Zejména v otázkách veřejných vel-
mi často dospívá se k spleteným pojmům, že
veřejnost pokládá bílé za černé a naopal.
Schwarz
Urban
Fanta
Čo
Posl
Komenský
Čechy
Unhošť
Kladno
Morava
organizace národní strana
lada
32
article
Nejvíce se hřeší při volbě různých hesel, které
náš veřejný život uvedly do takové plochosti.
že není možno v níčem dospětí k cíli. Každá
myšlenka, má-li dospěti k řešení, musí miti
svůj vývoj. Je třeba dobře vše uvážit, připra-
vit cestu, vyzkoušet, odpůrce i své vlastní
síly a ovládat dobře látku. U nás ale vhodí
se mezi lid heslo a již nikdo nepřemýšlí, je-li
proveditelné. Propaguje se, dokud je popu-
lární, až se otře, hodí se nové a veřejnost
plete se dál. Mnohá dobrá a prospěšná my-
šlenka zavrhne se, třeba poctivě byla míněna.
proto, že není okamžitě populární. Hned pro-
hlásí se za špatnost, původce se snížuje a ve-
řejnost myšlenku zamitne, o náhradu se ne-
starajíc. U nás tak rádo se radikálničí, ale
málo přemýšlí. Misto přemýšlení a práce po-
sitivní se radějí křičí, vše prohlásí se za ne-
přijatelné a zdánlivě trvá se pevně na zása-
dách. Nikdo však nepřijde s myšlenkou, jak
nynější těžké a nesnesitelné poměry upravit.
aby národu tím nevznikly citelné škody. Ta-
kový návrh, takovou myšlenku z radikálních
stran dosud jsme neslyšeli. U nás jen planě se
radikálničí, jen boří, ale stavět se nedovede.
33
article
V planém radikalismu, který slouží za roušku
každé polovičatosti, prázdnotě, pohodlnosti,
který jen neguje, je brzda vší pokrokovostí, ten
neví sám, co chce a utápí se v nemožnostech
a mnohdy i nesmyslech.
Že takovou politiku provozují radíkálové
z povolání, dá se ještě pochopit, ale jde-li
stejnou cestou i strana, která s takovou
emfásí šla do boje za pravdu, potírala právem
všelikou demagogii a planý radikalismus, kte-
rá realismus i v politice napsala ve svůj štít
pak lze jí jen litovati, ale pak v tom bahně
vlastní vinou zhyne politicky ona i prof. Ma-
saryk.
Radikalismus je methoda, která v politice
zamítati se nesmí, ale taktika nesmí se stát
programem. Užívati jí stále a ze zásady zna-
mená učiniti ji bezúčinnou, ona ztratí na vý-
znamu a na ceně a zásadních oposičníků ve
sněmovně nikdo se neleká, ale také s nimi
nikdo nepočítá a nejedná.
Národ celý nikdy nesmí ztratit klidnou
rozvahu, učiní-li tak již některé menší strany.
musí zachovati klid a rozvahu aspoň strany.
které mají zodpovědnost svým počtem, svým
významem a svojí politickou inteligenci.
Proto nemůže být úkolem strany mlado-
české následovati politiku radikálů různých
ma