ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 12307140-8f16-11dd-abbf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: person 84, place 75, org 9, work 4
1 masthead
16. srpna 1913. Číslo 224.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
O jižní hranice Albánska. Z Valony, 15. srpna. Předevčírem byl zvolen zde ústřední výbor 14členný, který má co nejdříve sehnati přesný materiál o národnostních poměrech na jižních hranicích a předložiti ho pak mezinárodní pohraniční komisi. Ústřední výbor zvolil tříčlennou de- legaci, která má odcestovati ihned do Evropy a informovati kabínety a mezinárodní po- hraniční komisi o situaci a působiti ve příz- nivém smyslu pro albánskou věc.
Valon Evropa
5 title
Politický přehled.
6 article Země české.
Země české. »Sdělení dobře zpraveného státníka«. Pod takovýmto nadpisem uveřejnila vče- rejší »N. Fr. Presse« k otázce oktroje v Če- chách delší úvahu, jejíž autor především za- bývá se obnovou vyrovnacího jednání, k níž má podzimkem dojíti. Co ujednáno v roce minulém, je prý tak bezcenno, že hozeno již přes palubu. Nyní musí na to pomýšleno býli, aby k novým jednáním vyrovnacím přibrání byli mužové, kteří mohou býti po- važování za skutečné důvěrníky obou ná- rodních stran, kteří požívají dosti vlivu, aby to, co konečně ujednáno bude, byli s tov národě vymoci a dosáhnouti jeho souhlasu k ujednáním. Dosažení tohoto cíle — soudí autor — setká se s velikými obtížemi, po- něvadž v Čechách jest v obou táborech velmi málo vůdců stran, kteří by mohli jaksi platiti za nositele moci opravdu velikých mas. Hlavní podmínkou zdaru vyrovnání jest však, aby bylo uzavřeno od politiků, kteří by mohli s nadějí na úspěch zastávatí, co vyrovnání poskytuje nároku na trvalost.
Čechy
7 article
Jestliže by se zdařilo docíliti dohodyo rozhodujících a nejobtížnějších kusech do- hody — uvažuje dobře zpravený státník dále — nastává další otázka, jakým způsobem uvésti je prakticky ve skutečnost. Valební řád, zemské zřízení a jazyková otázkav autonomních úřadech mohly by býti na zem- ském sněmu uzákoněny i jest snad možno. že by zemský sněm království Českého tuto část vyrovnání vyřídil. V přičině jazykového zákona v úřadech státních naskytují se však obtíže ne snadno překonatelné. Jakmile by se tato otázka octla na pořadu parlamentu předlohou, podle které by se Čechům dostalo více ústupků, než co se jich v ostat- ních zemích chce přiznati neně- meckému kmenu, bylo by se co obá- vati, že by se všechny národy, kteréž v této monarchii proti Němcům stojí, začaly do- volávati českého příkladu jakožto vzoru pro nejmenší výměr svých požadavků, protož dlužno prý právem pochybovati, zda by možno bylo na říšské radě dosíci takového zákona cestou pravidelného jednání.
Čecho Němec
8 article
V tom případě by přišla ve zřetel pro celé vyrovnání cesta oktroje, spojená s mimořádnými obtížemi, nebo pro oktroj musily by dány býti podmínky práva nouzového. Ale i v tom případě nastaly by potíže s otázkou, jaká ustanovení by měla přijíti do oktroje. Ani mezi Němci v Čechách není jednotného názoru o jazykově právních otázkách a to ani o základních. Oktroj nikdy neuspokojí, toť jisto, ale má-li ho býti po- užito, musí se opírati obsahově o panující mínění. Takového však dnes v Čechách není, mínění stran jsou nejednotná. Naproti hlasům, že Němci po dosazení zemské správní komise nemohou s tímto ministerstvem vyjednávati, dí pisatel: »Smí se za to míti, že hr. Stürgkh nebude se rozpakovati, aby své ministerstvo obětoval. jestliže by zdar vyrovnání tuto obět činil nutnou. Leč jaká vláda by mohla důvěr obou stran pro sebe získati, aby dovršila dílo vyrovnání? Co se týče doby úřadování zemské správní komise, závisí od jistých ujednání uvnitř obou stran, jichž uzákonění zůstaveno novému sněmu, tedy od podmínek, o nichž prý nelze tvrditi, že budou splněny v nej- kratší době. Na to autor uvažuje o důsledcích vo- lebního oktroje se čtvrtou kurií, což se mu zdá co nejpovážlivějším, ježto by taková volební oprava vedla k seslabení německého měšťáckého živlu elementy, na jaké Němci podle zkušeností z posledních říšských voleb v nacionálních otázkách spoléhati nemohou.
Němec Stürgkh Čechy
9 article
Potud tedy dobře zpravený státník »Neue Fr. Presse«. S podivem tázati se musíme, o čem vlastně tak výborně zpraven jest. Jediné novum bylo by — politická charakteristika zástupců stran v nastávajícím vyrovnávání podzimním, ale i v tom ohledu jeho vývod vychází z hypotesy neskuteč- nosti, neboť podle něho není takových vůdců ani v jedné ani druhé národní straně v Čechách. Nenajdou-li se, nesejde se korporace, na jejímž výsledku by závisel oktroy, a kdyby k němu došlo, potom s jeho obsah co do jazykového zákona ne- srovnával s »panujícím míněním.« Avšak úvaha jeho jest rekapitulací německých dů- vodů proti oktroyům, zejmena pokud se týče nového volebního řádu se čtvrtou kurií, kterou výslovně prohlašuje za pro- spěch český. Mezi německými argumenty proti čtvrté kurii schází však jeden velmí důležitý: nový volební řád ukázal by znovu silné národní menšiny české v uzavřeném .,- K utužení německého souručenství. Poslanec dr. Gros, předseda německého Nationalverbandu, sezval jeho členy do Cho- mutova na dny 6.—8. září ke schůzi, na níž jednati se má především o situaci v Čechách. Především bude prý znova na jisto postaveno, že poslanci německého National Verbandu, stojíce na základně německého souručenství cítí se s německými poslanci z Čech ve všech nacionálních otázkách solidárními. Také poslanec Marckhl v článku, uve- řejněném v »Deutsche Nachrichten«, prohla- iuje, že dosazením zemské správní komise v Čechách stala se situace vážnější než kdy jindy, a jestliže se vůči této situací a j ed- notnosti českých stran Němci v Čechách dovolávají německého souručenství, nesmi toto volání vyzníti na prázdno. Z Moravy.
Neue doktor Gros Marckhl Němec Francie . Presse Čechy cho Morava National Verband Deutsche Nachrichten
10 article
Nové názory na sanackl Teprve na císařovy narozeniny sjedou se naš zemští výborové, kteří dnes více měně jsou na dovolené a teprve dne 22. srpna začne vlastní čin- nost nového výboru zemského. Čeká jej mnoho prá- ce ve všech směrech, neboť minulý zemský výbot v posledních letech odkládal vše, pokud nebylo ve věci nebezpečí v prodlení. Je jistě pozoruhodno, že v době prázdnin naší zemské samosprávy ve veřejno- sti vracely se hlasy k hlavnímu úkolu příštího obdob zemského sněmu, totiž k nezbytné sanaci zemskýcl financí. Od pověstného „My sanovati nebudeme přišla i strana lidovopokroková k nezbytnému pře- svědčení, že sanovati zemské finance musíme. Do- sud ovšem rozcházejí se strany v názorech na sanaci samu. Uvedli jsme nedávno názor sociálně-demo- kratický a registrujeme dnes, že orgány strany lidovopokrokové — vlastně časopisy, které jí do- brovolně slouží, neboť strana o 21 poslancích nemá vlastního orgánu — uznávají nezbytnost sanace a že k. ní potřebujeme vše chny strany vět- šiny — tedy i velkostatekl Píší-li „Lidové Novi- ny: „Česká kurie je konklave, které se na papeži sanace sjednotiti musí železným zákonem politické nutnosti. A brzo, v prodlení je nebezpečí...“a dále: „K nadpoloviční většině je zapotřebí ještě hlasů velkostatkářských...“. pak je to doznání. že dřívější nazírání strany lidovopokrokové, když hlásala: „My sanovat nebudeme“, bylo chybné a možná že už to dosavadní prodlení přineslo škodu.
Novi
11 article
Než rekriminace nepomohou, připomenutí naše je však nutné, protože potvrzuje, že stanovisko námi hlásané bylo správné, třeba že se nelíbilo právě politikům lidovopokrokovým. Také varovný hlas náš, abychom zbytečně neodpuzovali zlechtu — když bez ní nemůžeme provésti to, co chcemea co potrebujeme, uvedeným je uznán správným. Tedy sanovat musíme — vždyť je nebezpečív prodlení — a bez šlechty sanovat nemůžeme Zdravý rozum a politický rozhled cesty diktuje.
12 article
Dne 13. srpna.
13 article
Ze Slezska.
Slezsko
14 article
(Hrozby, jichž se níkdo nebojí. — Po- štovní ředitelství germanisuje dále. Zemský výbor pomáhá nadhánět děti do šulferajnské školy. — Něme- cká kultura ve Svinově. — Poznámka o středních školách.) Zdá se, že nadchází konec idyle německo-pol- ské na Těšinsku. Do nedávna bylo věcí v pravém slova smyslu neslýchanou německo-polské střet- nutí — dnes o ně není již žádná nouze. Ještě před rokem radikální Poláci troufali si míti dost času na boj proti Němcům, až budou hotovi s námi — a dnes se situace podstatně mění. Nechceme roz- hodovati, zda vinou Němců, kteří ve své nenasyt- nosti šli přece jen až příliš daleko, aneb zda děje se tak zásluhou lepšího polského poznání. Nám stačí, konstatujeme-li fakt. Že ho konstatujemes velikým zadostiučiněním, rozumí se samo sebou, neboť ze změny polské fronty ve Slezsku slibujeme si velmi mnoho. Ovšem hlavní jest, aby nynější polská nálada nebyla jen chvilková, a aby ji ne- následovalo něco podobného, jako před nedávnem v Rychvaldě, kde došlo k úplnému německo-pol- skému semknutí proti nám. Jest zajímavo pozoro- vati vždy ten neklid, jimž se zmítá německá žurna- listika, nadcházejí-li symptomy polského útoku. Němci jsou si velmi dobře vědomi toho, že jejich posice na celém Těšinsku jsou, vyjímaje Těšin Bílsko, velmi slabě a udržitelné jen tehdy, oddají-li se Poláci sladké nečinnosti, aneb výbojí proti nám.
Polák Němec Svinov Slezsko Rychvald Těšin Bílsko
15 article
Jakmile přestane jedno neb druhé, tu již vědí, co je čeká a odtud to hulákání, jímž německý tisl chce nahnat strachu. Nejnověji k staré této taktice sáhla těšínská „Silesia“, která hrozí násilnostmí. jaké Těšín prý ještě neviděl, povolí-li úřady polské Matici na neděli květinový den v těšinském sou- kromém Sikorově parku, a povoli-li polský průvod městem. „Silesin“ vzpominá roku 1908, kdy došl k demonstracím proti Polákům v Těšině, k vybí- jení tamního Domu Narodowego a redalce „Dzien- nika Cieszynského“. Myslíme, že „Silesia“ těchto události by nemusila vzpomínati právě s největším gustem, neboť stejně jako v brněnském „Volks- tagu“ r. 1906, tak i v tomto případě bylo by se útočícím Němcům zle vedlo, kdyby je byla před notným výpraskem neuchránila městská policie, jíž tehdy okresní hejtman Jirasek nechal v městě řádie pokud jeho „německé srdce“ nepocitilo slast od- platy za polskou opovážlivost, s jakou tato si trou- fala vrátit jeho komilitonům to, co tito Polákům chtěli dát bez nároků na vracení.
Sikorův Polák Cieszynski Němec Jirasek Těšín Dzien Silesia Dom Narodowego
16 article
Letošním křikem chtěli Němci přimět okresn hejtmanství k tomu, aby Polákům zakázalo průvod městem. Jinak krucifix...! Kdyby na okresním hejtmanství v Těšíně měli rozum, tak rozhodně by se německého rámusení nebáli, poněvadž jest přece jasno, že Poláci mohou právě tak na ulici. jako tam mohou Němci. Okresní hejtmanství by se prostě postaralo o odstranění městské policie z ulic a jsme jistí, že by k žádným výtržnostem ne- došlo, poněvadž Němcům by ani nenapadlo osvěd- čovat svou „sílu“, kdyby viděli, že není v záloze nikoho, kdo by je v kritickém okamžiku uchránil před výpraskem. Avšak v Těšíně hejtmanství jest ve službách němectví a tak v zájmu němectví mu- sil být polský průvod zakázán, aby se neobjevila německá „síla“ ve vší své ubohosti. Nic jiného ostatně čekat ani možno nebylo.
Němec Polák Těšín
17 article
Slezské poštovní ředitelství pokračuje ve svém germanisačním řádění přes všechny protesty. Před čtvrt rokem, jak na české tak na polské straně vzbudilo bouři odporu vydání doplňku k seznamu telefonních stanic, v němž vynechána slovanská jména celé řady míst a nahražena názvy čistě ně- meckými. Při doplňku nejnovějším se tento nepřá- telský akt proti slezským Slovanům opakuje, zřej- mě proto, aby ve vydání nového seznamu mohlo býti postupováno opět ve smyslu německých přání. Toto ignorování našich protestů slezským poštov- ním ředitelství jest příznačné, a patrně nesleduje nic jiného, než donutiti slovanské poslance k tomu. aby i s takovýmito věcmi běhali du Vídně na mi- nisterstvo. Bude záhodno dáti jednou příslušným kruhům důkladnou lekci, jinak dojdeme ještě tak daleko, že čeština a polština ve slezském po- stovnictví, podle historických slov Viktora Mattaje. nebude ani přípustnou. V Žimrovicích na Opavsku jest Němců sice enom 45, ale troufají si, dík podpoře místní Weiss- huhnovy továrny, jejíž majitel rád by Žimrovice poněmčil. Za tím účelem má zde býti od nového školního roku založena šulferajnská škola, do níž by ovšem musili všichni od továrny odvislí posílati své děti. Obec se brání, ale zdá se, že se neubrání. poněvadž zemský výbor a nadřízené školské úřady se postavily na stranu továrny tím, že rozhodly proti rozšíření dosavadní české jednotřidky na školu dvojtřídní s tím klasickým odůvodněním, že prý dvojtřídní školy v Žimrovicích není třeba, po- něvadž po prázdninách zde bude otevřena škola šulferajnská. To je dost, že zemský výbor ještě nenadiktoval, aby všechny přebytečné děti z če- ské školy byly poslány do školy šulverajnské. Ve Slezsku pomalu ani to nebude již nemozným.
Viktor Mattaj Němec Weiss Vídeň Žimrovice Opavsko Slezsko
18 article
Německá kultura opět zazářila ve Svinově. Tamní německý škola uspořádala výstavku škol- ních praci, již měli býti nachytáni čeští rodiček posílání dětí do této školy. Mezi jiným vystavo- vány i výtresy, na nichž znázorněna německá přání v tom smyslu, že vyobrazený Turek bil Srba, Řek Bulhara, Japonec Rusa atd. Zkrátka Slovan vždy byl bit. Krajinský tisk konstatuje, že si tímto projevem ušlechtilé kultury svinovští Němci nepo- sloužili ani u těch nejpobloudilejších rodičů, kteří vesměs s hnusem odcházeli. V posledním slezském dopise dlužno opraviti nemilou chybu. Stát neotevírá totiž v tomto roce německé gymnasium ve Fryštátě, nýbrž ve Frýval- dově. „Potřebu“ německé školy pro Fryštát uznal dosud jen ministr Hussarek a slíbil pro ni položku do příštího rozpočtu. Podotýkáme, že tato středn škola jest úplně zbytečná, a pan ministr může býti připraven na jednomyslný odpor jak českých, tak polských poslanců proti tak vyloženému plýtván státních peněz. Dokud nebudou sestátněny potřeb- né slovanské střední školy v Orlové, dotud o dal- ších německých požadavcích ve Sležsku v fomto směru nemůže býti ani řeči.
Srba Řek Bulhar Japonec Rus Slovan Němec Svinov Fryštát Orlová
19 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Z řečí státního tajemníka Vadásza. Státní tajemník v uherském ministerstvě spravedlnosti, dr. Leopold Vadász, byl tyto dni zvolen za poslance v marmarošském okre- se síhoťském. Zvolen byl ovšem bez boje, po- něvadž okres je ruský a volí poslušně toho. koho vláda poručí. Dr. Vadász však aspoň pro formu měl v Sihoti také kandidátní řeč, v níž jsou leckterá zajímavá místa. Tak na př. o po- sledních událostech na Balkáně. Balkánská válka — pravil — přispěla trochu, že stra- šidlo panslavismu se ukázalo v pra- vém měřítku skutečnosti. Toto strašidlo po- zbylo mnoho ze své strašnosti. Ukázalo se že národové, ač patří ke slovanské národní ro- dině, liší se od sebe ve svých národních aspi- racích tak, že se potírají až na nůž a do ně- jaké politické jednoty se skovati nedají. Pře to však musíme balkánské události pilně sle- dovati a dle nich se zaříditi. Kdyby se událo- sti na Balkáně vyvíjely bez našeho (maďar- ského) vlivu, obrátí se proti nám a vážnost maďarského národa, jakož i uherské hospo- dářské zájmy mohly by utrpěti škodu.. V další části své kandidátní řeči obráti se dr. Vadász proti oposici, jež prý za koaliční vlády prováděla politiku nepřátelskou troj- spolku a příznivou Slovanům. Nyní pak vesele prováděla obstrukci, když na samých uher- ských hranicích zuřil požár války a hrozil za- chvátiti i naši monarchii. Dr. Vadász jest sice také pro dorozumění mezi Maďary a národ- nostmi, ale přeje si, aby dosavadní přirozený a historický svazek mezi nimi stal se srdeč- ným svazkem citu. Tak prý to dělá nynější vláda.
doktor Vadász Maďar RakouskoUhersko Zvolen Balkán
20 article
Pokud dr. Vadász mluvil o panslavis- mu, mluvil upřímně. Panslavismus je skutečně každému šovénu Maďaru strašidlem, které mu ve snách hrozí pomstou za zločiny, pá- chané na porobených v Uhrách Slovanech. Jen rakouské Němce tlačívá můra pansla- vismu tak, jako Maďary. Ale když mluvil o dohodě Maďarů s národnostmi uherskými mluvil z něho tiszovský cynismus. Chtít mlu- vit o srdečném svazku mezi uherskými Slo- vany a Maďary v době, kdy Chorvatskoje spoutáno komisariátem a v sv. Martině se ukládá policejně 10denní vězení a 200koru- nová pokuta politicky činným osobám, které se sešly ke schůzi svého politického klubu. k tomu je třeba už vyšší drzosti.
Vadász Maďar Němec Chorvatskoj Martina Uhry
21 article
Národní školství v Chorvatsku. Chorvatská vláda vydala zprávu o stavu národního školství v zemi za rok 1911-12. Všech národních škol bylo toho roku v Chor- vatsku a Slavonii 1620, o 24 více, než v roce předešlém. Jedna národní škola při- padá na 26/ čtver, kilom. a na 1618 oby- vatelů. Dle vyučovacího jazyka bylo 1475 obec veřejných škol chorvatských neboli srbských. 16 německých, 1 maďarská a 4 sloven ské; farních škol bylo 30 chorvatskýcha srbských, Sněmeckých, 10maďarských soukromých škol 13 chorvatských, 3 německé a 60 maďarský ch. Školou povinných dítek bylo 399.309 t. j. 15.23 všeho obyvatelstva. Z nich měl navštěvovati obecnou školu 312.911 dětí, po- kračovací školu 86.398 dětí. Skutečně cho- dílo do škol pouze 274.183 děti, tedy 68 69 Podle národnosti bylo na národních školách 186.787 t. j. 86.4% Chorvatů nebol Srbů, 3203 Čechové (11/2%%). 223 Slovinci, 2089 Slováků, 902 Malorusi, 10.137 t. j. 4.7 . Maďarů, 12.509 (5.8%) Němců a 139 Vlachů. Maďarské školy vzrůstají v Chor- vatsku s každým rokem. Právě tyto dní dal komisař bar. Skerlecz dovolení, aby se ote- vřely tři nové maďarské školy, dvě obecné v Bjelovaru a Novské a měšťanská škola v Indii.
Chorvat Srba Čecho Slovák Maďar Němec Vlach Novský Chorvatsko Chor Slavonie Bjelovar Indie stav národní školství v země Malorus
22 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Řecké lži o bulharských ukrutnostech. »Zeit« uveřejňuje názorný příklad, jak řecká tisková kancelář podváděla evropskou veřejnost sváděním na Bulhary ukrutností. jichž se dopouštělo řecké vojsko a řecké obyvatelstvo v jižní Makedonii. V Melníku zavraždili řečtí vojáci bulharského duchov- ního, uřízli mu nos a uši a zohavivše ho ještě jinak, ukazovali pak jeho mrtvolu ci- zím dopisovatelům, tvrdíce jim, že jest to mrtvola řeckého biskupa z Dojranu. Zatím dojranský biskup žil klidně v jednom bulharském klášteře, kam byl ještě před vy- puknutím druhé balkánské války odveden o Bulharů, protože se zabýval vyzvědačstvím pro Řeky. Tento případ je charakteristický pro postup Řeků proti bulharskému národu, který byl po celém světě vykřičen za bar- barský, ač se nemohl proti takovému na- řčení brániti. Nejsmutnější při tom je, do- dává »Zeit«, že takovými štvanicemi proti Bulharům zabývaly se i vysoce postavené řecké osoby. Bulharští zajatci v bělehradské pevnosti. Srbský důstojnik, mající dohled na bulharské zajatce v bělehradské pevnosti, jichž je tam 3000 poslal „Srbské Riječi“ v Sarajevě dopis o svém jich pozorování o své rozmluvě s jedním z nich. Z roz- mluvy té vychází na jevo, jak nyní, po nešťastné válce se Srby, intelligentní bulharští vojíni pohlí- žejí na věci, pro které válka vedena, a kde spa- třují její vinniky. Rozmluva tato byla vedena ještě za dní válečných. Zajatci se za dne buď vyhřívají na slunci, nebo se procházejí a spolu rozmlouvají, hádají se nebo hrají v karty. Naproti Srbům jsou uzavření a zdaj- se býti neteční. Ale není pochybnosti, že jsou mezi nimi tací, kteří rozvažují nejen o svém vlastním osudu, nýbrž i o osudu své vlastí, jež nyní pro- žívá těžké a kritické chvíle.
Bulhar Řek Srba Makedonie Sarajevo
23 article
Studovaným zajatcům donášel jsem „Matin“ a „Temps“, jež vděčně přijímají, protože bulhar- ských listů nedostávají. Srbských listů zřídkas přáli, protože nevěřili jejich zprávám z bojiště Měli za nemožně a vyloučené, aby Srbové nad nimi zvítězili. „Bulhar ti může říci co myslí, ale nepoví co cíti. Za jeho slovy vždycky se skrývá něco ne- dořečeného, čeho se musíš dohadovati. Co se tají v duši, nevyzradí zdrželivá ústa, nýbrž chytré oči. Radka Dimitrijeva mají za nepřemožitelného. V způsobu, jakým na Zletovu zahájili válku se Srby nevidí nic nehodného. Konečně jeden z nich, kdyi poznal, že bulharská armáda ustoupila se všech posic, zvolal: nol „A proč jsme tedy bojovali? Tak se i já tážu,“ řekl jsem. „Proč jste bo- jovali? Proč jste nás přepadli? Naší pomocí jste tolik dobyli! Žískali jste Drinopol a bezmála celou Makedonii. Proč iste nám nechtěli dopřáti kousku té makedonské kaměnice, již nám bylo nevyhnu- telně třeba, abychom měli východ na moře?“ „To není to,“ odpověděl. „O něco jiného šlo o prestiž. Ale tu jsme ošáleni. To nebyl válka bulharského národa, s vámi bojo- val Nos. „Jaký nos? „Ferdinand. On měl ctižádost státi se carem Balkánu a k vůli oné osobní ješitnosti uvrh zemi do velikého neštěstí. Co peněz nás stálo, nei jsme Makedonii pobulharštili, a co nás teprve státi bude, než jí dobudeme nazpěti „Sám tedy přiznáváte, že Makedonie nebyla tak úplně bulharská, jak tvrdíte.
Srba Bulhar Dimitrijev Ferdinand Drinopol Makedonie Balkán
24 article
Zarazil se, ale brzy se vzpamatoval a děl „Proč jste nás nepředešli? Nás Makedonie stála ročně dvanáct millionů, a snad jsme za ni tak ohromné sumy vydali, aby nám ji druhý vzal? v Sofiji jsou všecky úřady a všecky lepší služby rukou Makedonců. My jsme se s nimi slíli a jsme jeden národ. Dřív mohly být pochybnosti o bul harské povaze Makedonie, ale nyní už ne Žádnými důvody historickými, národopisnými filologickými, aní válečnými nedal se v tom pře- svědčení získati. Došla řeč na Ferdinanda Koburského. Mladý muž ošklibl se jakoby mu moucha vletěla do úst. Zřitelnice se mu rozšířily a drobné, chytré oči za- jiskřilv. „Co myslí váš král a co asi míni dělat?“ táza isem se. „Co mysli, navim, ani co udělá. Ale vím, ž on je hlavní příčinou této války. On se vymlouvá že je hračka v rukou Makedonců, ale mýlite se vy- v Srbsku, mýlí se Rusko i Rakousko, věří-li mu to Naopak se věc má. Makedonci jsou hračka v jeho rukou. Snad vám není známo toto. On si na Ná- rodním sobrání vynutil zákon, ktery mu dává právo osobně uzavírati s ci- zími panovníky i sláty smlouvy. Tím uchvátil vedení celé zahraničné politiky Bulharska. Jeho lidé ve všem mu ustupovali, jen když do- stávali peníze, koncesse, dodávky, tučné odměny. A co bylo? Naše vláda uzavřela se Srb- skem spolek proti Turecku, ale Ferdi- nand s Rakouskem uzavřel smlouvu proti témuž Srbsku, ale hned po tom nabídl Rusku spolek proti Rakousku. „A co myslite, co se stane v Bulharsku nyní?
Makedonec Ferdinand Srb Makedonie Srbsko Rusko Rakousko Bulharsko Turecko
25 article
„Těžko řici. Ferdinand už si našel lidi, na které svojí vinu převalí. Před Ruskem obvinil Savova. před Rakouskem Daneva, a před Evropou obvin Radoslavova a Genadieva, kteří jsou i jinak pod soudem. Nyní na štěstí jsou na ministerských kře- slech. Savov nemá vojenského nadání, ale Ra- kousko-Uhersko jej vysoce cení za to, že je stam- bulovec, což mu vyneslo milliony. Ale on není sám Za jeho zády se 4lačí plno lidí, jemu podobných Není v Sofiji vyššího úřadníka, zvláště Makedonce. který by neměl něco za prsty. Předlonský proces bývalými ministry, obžalovanými, že zpronevěřili milliony a milliony státních peněz, zajisté je vám v dobré paměti. Co dělali velcí, napodobili menší. Gen. Savov byl mezí obžalovanými hlavní osobou Zlořády tyto zavládly v Bulharsku s Ferdinandem. jemuž se snadno vládlo, když měl kolem sebe samé kompromitované muže, kteří mu nesměli odporo- vat a museli se mu klidit s očí, jakmile jich nepo- třeboval nebo se mu znelíbilí. Tento koburský systém bude od nynějška nemožný, ale Ferdinan není ten, kdo by mohl provésti nápravu.
Ferdinand Savův Danev Radoslavův Genadiev Savov Makedonec Ferdinan Rusko Rakousko Evropa Bulharsko RakouskýUhersko
26 article
Zajatec se rozpovidal, neboť ulevoval tím své duší. Pravil ještě: „Vězte, že bylo v Bulharsku dosti lidí, kteří se chtěli se Srby roz- dělit o Makedonii; alehlasu jejich nikdo nechtěl slyšeti. I důstojnické kruhy o tom uvažovaly. Před válkou s vámi vzkázal Savov do našeho klubu, abychom se vzchopili, že půjdeme do Bělehradu a za deset dní tam budeme. Ta jistota jedny získala, druhé umlčela. Já a tito zde skutečně jsme stihli do Bělehradu dřív, než minulo deset dní, ale jak? Zlomili jste nejen naši armádu, nýbrž i koburský systém. Bulharskému národu je třeba úplného vnitřního obrodu. Najdou-li se mužové, kteří obrodné hnutí zahájí a postav se mu v čelo, nevím. Prozatím vím jen tolik, že náš národ chce a potřebuje míru. Mladému muži oslzely oči a skončil slovy „Dosti je krve... Vy jste dali za Makedonii kre my peníze i krev... ale nyní mír. čestný mirl“
Srba Savov Bulharsko Makedonie Bělehrad
27 article
Velmoci a Turecko.
Turecko
28 article
Řeč síra Edvarda Greye budí pochybnost že by došlo brzy k donucovacímu zakročen velmocí v Cařihradě za účelem vyklizení Dri- nopole. Zatím se pomýšlí na jiná opatření, nichž se pokládá za nejúčinnější odepření ka- pitálů Turecku. Petrohradský dopisovatel „Tempsu“ sdě- luje, že Rusko hodlá navrhnouti velmocem aby Portě odepřely zvýšení cel o 4 proc., kte- ré již dávno žádá. Ruská vláda doufá, že se dospěje ke všeobecné dohodě o tomto od- mítnutí a zároveň snaží se dosáhnouti na všech velmocech, aby jejich banky odepřely Tu- recku každou peněžní zálohu, dokud se neod- hodlá vykliditi Drinopol. Teprve kdyby tento diplomatický a finanční nátlak neměl výsledku budou velmoci uvažovati o účinnějších proje- vech své vůle. V „Echo de Paris“ připomíná Jean Her- bette v této věci praecedenční případ. Kdyi po berlínské smlouvě Turecko prohlásilo, že nemůže vykliditi jistá území, přiřčená Černé Hoře, Evropa počala vyjednávati o úpravách hranic, stejně jako mocnosti nyní projevilyk tomu ochotu. Když však po dvouletém vyjed- návání se nedosáhlo žádoucího výsledku, roz- hodly se velmoci ukázati silou, že pro Tu- recko nadešla chvíle, aby splnilo své závazky. Usnesly se na námořní demonstraci. Assim paša žádal hned, aby toto donucovací opatřent bylo odvoláno, leč velmoci odpověděly odmí- tavě. Dodaly, že žádná mocnost nemůže se vzdáti práva, náležejícího k její suverenitě, po- užíti svých sil v okamžiku, kdy to pokládáz nutné. Za dva měsíce na to Turecko konečne provedlo změněná ustanovení berlínské smlou- vy. Postup, který tehdy vedl k výsledku, může býti proveden také nyní.
Grey Paris Jean Hera Assim paša Cařihrad Dri Turecko Rusko Drinopol Černá hoře Evropa
29 article
Porta by neměla zapomínati na tento dří- vější případ, i měla by míti na mysli, jestliže velmocí posud nezakročily násilím, že z toh nelze usuzovati, že k tomuto zakročení vůbee nedojde. Francie, která si nikterak nepřeje způsobití Portě ponížení, nemůže jí dáti lepšt rady. Dle londýnských informací je nálada v tu- reckých kruzích chmurná. Prohlašuje se, že vláda nemůže povoliti bez nebezpečí vojenské vzpoury. Současně se přiznává, že pouhé ob- jevení se ruského armádního sboru na hrani- cích kavkazských by stačilo učiniti posici tu- recké armády v Thrakii nemožnou. Projevuji se též obavy před vzpourami v Cařihradě av provinciích, které by mohly býti csudnými pro budoucnost Turecka, kromě toho pak každý den, o nějž otomanské vojsko děle setrvává Thrakii, přibližuie Turecko finanční zhoubě. Spojené státy, Mexiko a Japonsko. Johu Lind, zvláštní, vyslanec presidenta Spojených států, zahájil čistě soukromé roz- hovory s mexickým ministrem zahraničních záležitostí Gamboou. Lind má především vy- šetřiti situaci a pak předložiti mexické vládě notu, vysvětlující stanovisko presidenta Wil- sona a navrhující prostřednictví Spojených států. Tato nota bude současně sdělena cizím vládám, aby se dosáhlo podpory všech moc- ností ve snaze zajistiti, pokud možno, klidně a rychle dosazení ústavní vlády v Mexiku. President Wilson prý odmitá veškeré so- becké snahy se stran, Spojených států a n - vrhuje příměří mezi mexickými stranami, aby bylo možno provésti klidně volbu presidenla. Posud nebylo rozhodnuto, bude-li americká vláda naléhati na odstoupení presidenta Huerty před volbou, která je stanovena na 26. října, Lind však má poslání, aby přesvěd- čil presidenta Huertu důvody co možná roz- hodnými, při tom ale přátelskými, že k této volbě nesmí býti vyhlášena jeho kandidatura.
Joha Linda Wilson Huerta Francie Cařihrad Turecko spojený stát Mexiko Japonsko Wil
30 article
Ve Washingtoně byla s uspokojením při- jata zpráva z Tokia, že Japonsko uvědomilo presidenta Huertu, že japonská vláda přijme jen jako pouhého soukromníka generála Felixa Diaza, zvláštního vyslance, jenž má vysloviti mikadově vládě díky, že se dala zastupovati při stoletém výročí samostatnosti Mexika. Generál Diaz prohlásil ve Vancouveru, že přes to pojede do Japonska. Tyto disposice japonské vlády zklamou některé mexické nacionalisty, kteří se kojili nadějí, že Japonsko, které je v rozporu se Spojenými státy pro výminečný zákon proti Japoncům v Kalifornii, postaví se v případě konfliktu na stranu Mexika. Mluvilo se do- konce o japonsko-mexické alianci a nový ja- ponský vyslanec, jenž nedávno příšel do Me- xika, byl tam přijat s nadšením. Prozíraví vla- stenci mexičtí však si netají nebezpečí, že při konfliktu japonsko-americkém by se mexické území octlo v sázce. Americké lodi tichomořské eskadry byly vyslány ke Guaymasu v zálivu Kalifornském. kdež je obava před výtržnostmi proti Ameri- čanům. Četní Američané stěhují se z Mexika. což je usnadněno velkým počtem amerických válečných lodí v mexických vodách.
Diaza Diaz Japonec Američan Washington Tokio Japonsko Huerta Mexiko Vancouver spojený stát Kalifornie mexický aliance Ixik
31 article
Říšský poslanec Lad. Čech na veřejné schůzi v Unhošti. (Pův. zpráva „Nár. Listů“.) Místní organisace národní strany svobo- domyslné v Unhošti svolala na den 14. srpna t. r. o 8. hod. več. veřejnou schůzi voličstva do Sokolovny v Unhošti, jež byla členy orga- nisace i příslušníky jiných stran, jakož i de- legátů místní organisace z Kladna velmi četně navštívena. Po zahájení schůze předsedou organisace p. okr. soudcem B. Schwarzem, když zvo- len byl předsedou schůze p. Urban, továrník. a místopředsedou p. Fanta, statkář, promluví pan poslanec Ladislav Čech obsáhlou řeč. v níž jasně a dle pravdy seznámil shromáždění s nynější politickou situací. Posl, Čech, který našel v Unhošti velmi vděčné posluchačstvo a vlídného přijetí, promluvil asi takto: V řadách českého voličstva vládne ne- ujasněnost a politický zmatek, s nímž nekale spekulují některé politické strany, jež domní- vají se, že nastal nyní pravý okamžik, kde by mohly uchvátiti vedení národa. Kdo by měl dosti volného času a chtěl srovnávati hlasy těch četných radikálních nebo pseudoradikál- ních lístků, musil by přijíti ku poznání, žeu nás se lid politicky klame, že operuje se po- jmy vzájemně si odporujícími a že těmto ži- vlům nemůže jíti o zájmy národa. Řečník vzpomíná rozumného hlasu z Moravy, který praví, kdyby žil dnes Komenský, mohl by na- psat nový „Labyrint světa“. Dnes se stejně nosí brýle mámení, jako dříve, a stejně se ple- tou pojmy. Zejména v otázkách veřejných vel- mi často dospívá se k spleteným pojmům, že veřejnost pokládá bílé za černé a naopal.
Schwarz Urban Fanta Čo Posl Komenský Čechy Unhošť Kladno Morava organizace národní strana lada
32 article
Nejvíce se hřeší při volbě různých hesel, které náš veřejný život uvedly do takové plochosti. že není možno v níčem dospětí k cíli. Každá myšlenka, má-li dospěti k řešení, musí miti svůj vývoj. Je třeba dobře vše uvážit, připra- vit cestu, vyzkoušet, odpůrce i své vlastní síly a ovládat dobře látku. U nás ale vhodí se mezi lid heslo a již nikdo nepřemýšlí, je-li proveditelné. Propaguje se, dokud je popu- lární, až se otře, hodí se nové a veřejnost plete se dál. Mnohá dobrá a prospěšná my- šlenka zavrhne se, třeba poctivě byla míněna. proto, že není okamžitě populární. Hned pro- hlásí se za špatnost, původce se snížuje a ve- řejnost myšlenku zamitne, o náhradu se ne- starajíc. U nás tak rádo se radikálničí, ale málo přemýšlí. Misto přemýšlení a práce po- sitivní se radějí křičí, vše prohlásí se za ne- přijatelné a zdánlivě trvá se pevně na zása- dách. Nikdo však nepřijde s myšlenkou, jak nynější těžké a nesnesitelné poměry upravit. aby národu tím nevznikly citelné škody. Ta- kový návrh, takovou myšlenku z radikálních stran dosud jsme neslyšeli. U nás jen planě se radikálničí, jen boří, ale stavět se nedovede.
33 article
V planém radikalismu, který slouží za roušku každé polovičatosti, prázdnotě, pohodlnosti, který jen neguje, je brzda vší pokrokovostí, ten neví sám, co chce a utápí se v nemožnostech a mnohdy i nesmyslech. Že takovou politiku provozují radíkálové z povolání, dá se ještě pochopit, ale jde-li stejnou cestou i strana, která s takovou emfásí šla do boje za pravdu, potírala právem všelikou demagogii a planý radikalismus, kte- rá realismus i v politice napsala ve svůj štít pak lze jí jen litovati, ale pak v tom bahně vlastní vinou zhyne politicky ona i prof. Ma- saryk. Radikalismus je methoda, která v politice zamítati se nesmí, ale taktika nesmí se stát programem. Užívati jí stále a ze zásady zna- mená učiniti ji bezúčinnou, ona ztratí na vý- znamu a na ceně a zásadních oposičníků ve sněmovně nikdo se neleká, ale také s nimi nikdo nepočítá a nejedná. Národ celý nikdy nesmí ztratit klidnou rozvahu, učiní-li tak již některé menší strany. musí zachovati klid a rozvahu aspoň strany. které mají zodpovědnost svým počtem, svým významem a svojí politickou inteligenci. Proto nemůže být úkolem strany mlado- české následovati politiku radikálů různých
ma