3
masthead
23. srpna 1913. číslo 23l.
4
article
stížnosti téměř na všechna ministerstva, hlav-
ní pak ta, že se na parlamentě vymáhaly vlá-
dou stále jen obrovské výdaje na účely ne-
populární, kdežto pro hospodář-
ské potřeby obyvatelstva neuči-
nilo se pranic. Rozladění v nacionálním
svazu stouplo zajisté během letních prázdnin,
když poslancí vešli v bližší styk se svými vo-
liči. Až se svaz sejde ke schůzi, budou tyto
prázdnínové zkušenosti spolupůsobiti na usne-
sení svazu, které v žádném případě nebude
vládě příznívé.
Dalmatští Chorvaté bojkotují místodržitele
hr. Attemsa.
Dalmatský místodržitel hr. Marius At-
tems, který v době balkánské války horlivě
stihal každý projev sympatií vítězným Srbům
a Černohorcům, uspořádal dne 18. t. m. ob-
vyklý banket na počest panovníkových naro-
zenin a pozval k němu také chorvatské a srb-
ské poslance. Většina poslanců, mimo jiné P
Biankini a Simič, byli v kostele při
stavnostních bohoslužbách, ale k místodržiteli
na banket nešli. Svou nepřítomnost vysvětlili
poslanci Biankini, Simič, Baljak, Franič, Me-
dini a Macchiedo společným listem, v němž
oznamují hr. Attemsovi, že národ a svědomí
jim nedovolují, aby přijali pohostinství od člo-
věka, který zavádí v Dalmacii absolutistický
režim, potírá národní hnutí, podněcuje vele-
zrádné procesy, pronásleduje politické vůdce
a hubí zemskou a obecní samosprávu. Na ban-
ket přišel pouze předseda sněmu dr. Ivče-
vič z povinnosti, ale prohlásil, že úplně sou-
hlasí s ostatními poslanci.
Chorvat
Srba
Černohorec
Simič
Biankini
Baljak
Franič
doktor
Ivča
Marius Ata
Dalmacie
Idini
5
article
Za hranicemi.
Solíjský Slovanský dobročinný spolek Ivanu
Hribarovi.
Když se bulharo-srbská válka rozpla ne-
nila, Ivan Hribar poslal Slovanskému spolku
v Sofiji, jehož je čestným členem, telegram,
v kterém ostře pokáral bulharskou vládu jako
vinníka bratrovražedné války na Balkáně. So-
lijský Slovanský spolek vypracoval Ivanu Hri-
barovi odpověď, podepsanou místopředsedou
St. Kostovem — předseda S. Bobčev je bul-
harským vyslancem v Petrohradě — jejíž vý-
tisk také nám poslal. V odpovědi tvrdí, že
nikoli Bulhaři, nýbrž Srbové zavinili bratro-
vražednou válku a že Slované západní i se-
verní provázeli Srby sympatiemi, čimž se stali
spoluvinníky neštěstí Bulharska. Bulhaři na-
proti tomu nikoho nežádali, aby vzal v ochra-
nu jejich požadavky. Srbové a Řekové — stojí
tam — nepropustili ani jedné příležitosti, ne-
litovali prostředků, aby si připravili pevnou
ochranu v slovanském i cizím tisku. Zvláštní
agenti srbští, zjevní i tajní, objeli prý všechna
hlavní města slovanského světa, dostali pří-
stup do redakcí všech listů, jež pak hájily zá-
jmy Srbska a Řecka.
že Srbové a nikoli Bulhaři jsou vinníky
vojny, list dokazuje tím, že prý se k ní chy-
stali od pěti měsíců, opevňovali se v městech,
kterých sice dobylí, ale která byla sporna,
ano zřizovali opevnění i naproti bulharské
hranici.
Hribar
Hri
Kostov
S Bobčev
Bulhar
Srba
Slovan
Řek
Balkán
so
Petrohrad
Bulharsko
Řecko
6
article
Věříme, že Srbově toto vše učinili, ale
tím ještě válku nezavinili a tím se nezakryje
smutná událost v noci 30. června, kdy bulhar-
ské vojsko na Zletově přepadlo srbské. Srbo-
vé nemohli nevidět, že příkrý odpor bulhar-
ské vlády proti jejich požadavku sotva se vy-
řídí po dobrém a musili se připravit i na nej-
horší případ, t. j. na válku. Kdyby se nebyl
připravili na válku, byli by prohráli bez vál-
ky. Proto jim zazlívati nelze.
Co se týče sympatií Slovanstva, list vy-
svědčuje, že jsou drahocenné, a tu skutečnost
dlužno konstatovati. Ale tak, jak v sofijském
Slovanském spolku myslí, Srbové sympatii
Slovanstva západního i severního nezískaii
Do Petrohradu a poněkud i do Moskvy jezdilí
nejen Srbové, nýbrž i Bulhaři, aby přesvědčo-
vali v politických i společenských kruzích, že
jejich stanovisko je správné. Ale do Prahy
ani Srbové, ani Bulhaři neposlali žádného
„agenta“, a tak bezpochyby ani do jiných slo
vanských středisek mimo Rusko.
Sympatie Slovanstva nenaklonily se k
Srbům hned. Slované dlouho se snažili mezi
Srby a Bulhary vyrovnávati a chovali se tak,
aby ani Srbové nemohli žalovati, že straní
Bulharům, ani Bulhaři, že straní Srbům. Chyba
slovanské veřejnosti byla v tom, že vyrovná-
vala příliš dlouho, i potom, když už jí bylo
zřejmo, že usiluje darmo; tu slovanská veřej-
nost měla obrátit a soudit. Možná, že by
se tím bylo předešlo bratrovražedné válee.
Srbův
Srba
Bulhar
Slovan
Petrohrad
Moskva
Praha
Rusko
7
article
Slovanské sympatie byly spíše na straně
Bulharů a Buihaři se jim vůbec těšili od roku
1878 plnou měrou. Tyto sympatie nic nemohly
zvrátiti, ačkoli od osvobození Bulharů nedálo
se u nich jen vše se slovanského stanoviska
chvalitebné. Zvláště se sympatie slovanské
Bulharům naklonily za války srbo-bulharské
r. 1885, kterou proti nim nespravedlivě zdvihl
srbský král Milan Obrenovič, a od té doby
byly jim věrny až do této války bulharo-srb-
ské, jež obrátila poměr.
Slovanstvo se tu zachovalo důsledně.
Jako odsoudilo Srby pro r. 1885, tak odsuzuje
Bulhary pro r. 1913. Milan Obrenovíč podko-
pal sympatie k Srbům na dlouhá léta. I za
loňské války se pozorovalo, že, jakkoli se
srbské jméno neočekávaně zalesklo junáckou
slávou, Slované přece v celku více přejí Bul-
harům. A jestliže Bulharům záleželo na tom,
aby si sympatie slovanské zachovali, tehdy
měli jednati v duchu slovanské myšlenky
podle pravidel slovanských zásad, když nade-
šel okamžik, který to přikazoval.
Bulhar
Obrenovič
Srba
Slovan
8
article
To bylo, když bylo jisto, že Evropa ne-
pustí Srbsko k Adriatickému moři. Tu mělo
Bulharsko Srbsku nabídnouti, že mu otevřo
východ do Egejského moře a za tím účelen
se vzdává nároku na tu část Makedonie, která
sice byla spojeneckou smluvou přiřčena Bul-
harsku, ale stala se všemu srbskému národu
nevýslovně drahou vítězstvími, tam dobytými.
Tehdy se mělí Bulhaří se Srby porovnati a
ustoupiti jim v otázce, kterou Srbové považo-
vali za svou otázku životní. Tu by se byly
krásně k obapolné spokojenosti vyřídily otáz-
ky podružné a jméno Bulhar i Srb byla by
prohlášena za rovnoprávná, přívrženci exar-
chátu i patriarchátu za rovnocenné, a při
dobré shodě mezi sebou Bulharsko a Srbsko
byly by se staly jádrem balkánského spolk
a slovanský živel na Balkáně činitelem roz-
hodujícím. Místo toho Bulhaři žádali pro sebe
hegemonii, Srby ponižovali a uráželi každým
slovem a podráždili je až k tomu stupni, kdy
se v člověku vyvíjí síla a vytrvalost nadpřiro-
zená.
Dejme tomu, že by se věcí balkánské
byly po loňských vítězstvích jinak obrátily.
Srba
Bulhar
Srb
Evropa
Srbsko
Bulharsko
egejský moře
Makedonie
Balkán
9
article
Dejme tomu, že by velmoci nebyly Srbsku
kránily vyjíti na Adrii a že by Srbsko, dosabši
všeho, čeho si přálo a co bylo ve smlouvě
předpoloženo, chtělo ze zpupnosti na Bulha-
rech více, než mělo právo. V takovém případě
by se ve světě slovanském ani jedna ruka ne-
zdvihla pro Srbsko; všichni Slované by dávali
za pravdu Bulharsku a naléhali na Srbsko,
aby ustoupilo od požadavků nespravedlivých.
Ale dejme dále tomu, že by Srbsko nedbale
citů a varovných hlasů Slovanstva a chtělo
si vynutiti na Bulharsku mocí a posléze vál-
kou, aby mu ustoupilo. V takovém případě
by Srbsko, stížené nepřízní Slovanstva již pro
Milanovu válku r. 1885, propadlo hněvu slo-
vanskému a pocítilo by jej.
Pochopujeme hoře a rozechvění svých
přátel v Slovanském spolku sofijském, ale
jsme jisti, až po nějakém čase budou moci klid-
něji o věcech souditi, že uznají, že slovansk
sympatie r. 1913 nemohly býti na straně —
gen. Savova.
Ruská a francouzská mobílisace v případě
války.
Adrie
Savův
Srbsko
Bulharsko
10
article
Vojenské poselstvo francouzské s gene-
rálem Joffrem v čele odebralo se ve středu
do Petrohradu z Krásného Sela, kdež dlelo
od svého příchodu do Ruska dne 3. srpna.
V pondělí odjede generál Joffre s prováze-
jícími jej důstojníky do Moskvy, odkudž se
vrátí koncem příštího týdne do Francie přes
Varšavu.
Petrohradský dopisovatel »Matinu« Jules
Hedeman píše, že jejích pobyt v Rusku bude
velmi prospěšný a instruktivní. Co fran-
couzské poselstvo víďělo a slyšelo od svého
příchodu, převyšuje značně nejoptimističtější
předtuchy. Generál Joffre odnáší si o ruské
armádě, jak o vojácích, tak o důstojnicích
a poddůstojnicích, co nejpříznivější dojem.
Je pla obdivu pro jejich výcvik, jejich ve-
likou vytrvalost při největších námahách a je-
jich pěkný vzhled. Chválí horlivost důstoj-
níků a jejich lásku k povolání. Žasne nad
fenomenálními pokroky, jež ruská armáda
učinila v posledních letech, jak s hledisk
vědeckého, tak s hlediska technického.
Generál Joffre je také hluboce vděčen
za přívětivost, jakou vůči němu jevili cara
jeho okolí i důstojníci, s nimiž se stýkal.
Takovéto dojmy odnese si generál Joffre
do Francie ze svého třínedělního pobylu ve
středu spojenecké armády a ze svých roz-
hovorů s carem, s velkoknižetem Nikolajem
Nikolajevičem, velitelem armádních sborů
obvodu petrohradského, s ministrem vo-
jenství generálem Suchomlynovem, s náčel-
níkem generálního štábu generálem Glinským
a jinými vysokými důstojníky.
Joffre
Matin
Jules Hedeman
Nikolajevič
Suchomlynov
Glinská
Petrohrad
Krásný Selo
Rusko
Moskva
Francie
Varšava
11
article
Hedeman praví, že by bylo neobezřelé
dáti na veřejnost vůči cizině podrobnostia
přesné zprávy o nejnovější práci generálních
štábů francouzského a ruského, vzhledem
k novému vojenskému zákonu německému
a rakouskému. Proto nesděluje nic určitého
o formacích nové ruské armády, rozmnožení
a zdokonalení jejího dělostřelectva a zřízení
nových strategických železnic, nebo zdvoj-
násobení, ba až čtyřnásobném rozmnožení
některých starých linií. Podává však tyto
důležité podrobnosti:
Posud se všeobecně ve Francii a jinde
soudilo, že mobilisace a soustředění ruské
armády v případě války se bude prováděti
velmi pozvolna; říkalo se, že ruská mobili-
sace bude sotva dokončena teprve za dvacei
dní po mobilisaci francouzské, takže ně-
mecká armáda by měla čas dobýti prudkým
útokem rozhodného vítězství nad francouz-
skou armádou a zabezpečíc se na francouz-
ském území, obrátila by se pak proti Rusku,
které by ještě nemohlo pro zdlouhavost své
mobilisace překročiti německé hranice nebo
aspoň porazití několik armádních sborů ně-
meckých, které se nalézají na ruských hra-
nicích. Nyní se mají věci jinak a Hedeman
klade důraz na tuto informaci:
Po opatřeních, učiněných Ruskem, po
zřízení četných železných drah a po velmi
značném zdokonalení, provedeném na všech
stranách v organisaci, bude ruská armáda
mobilisována při vyhlášení války téměř
současně s armádou francouzskou nebo na-
nejvýš jen o několik dni později.
Tím otevírá se pro případ evropského
on
konftiktu zcela jiná perspektiva.
Methodické psaní strojem.
Návrh české tastatury podává V. E. Rychlík.
Francie
Rusko
12
article
Již před 10 roky, začínaje se učiti psát na
stroji Remingtonu, později na Ideálu a Under-
woodu dle učebnice Karla Borcherta, městského
učitele psaní strojem v Berlíně — tehdy jsme ještě
kličky a čárky házeli zvláště na č ř š ž ě é áí
ý ú ů a psaní každé z těchto hlásek vyžadovalo
dvou hmatů — pochyboval jsem velmi o tom, že
by se dalo methody této na universálce pro če-
štinu jen tak snadno použiti a pozdějí, když jsem
se pro písmo strojové zcela rozhodl, přesvědčil
jsem se, ne sic o úplné nemožnosti, ale o značných
potižích, které působí mně a zajisté každému Če-
chu, i Čechu pianistovi, používání všech prstů na
klávesnici universální abecedy.
Cvičil jsem na rozličných psacích strojích,
a to nejvíc na systémech Stoewer a Yost, pilně
dále, navštívil jsem odborné školy a obchodys
psacími stroji, ale o methodickém psaní na strojí
bylo mi ochotně vysvětleno, že k rychlému a snad-
nému ovládání stroje docela se nehodí.
Bez ohledu na to pokračoval jsem ve cvičení.
hodlaje docíliti aspoň 120 hlásek v minutě. Na
piano, mudroval jsem, cvičils jako útlý hošík po
dva roky a neuměl jsi toho mnoho, jak můžeš chtit
v roce nebo v několika jen měsících plyně psáti
na stroji? Per aspera ad astra, učedník-mučedník,
ale připadalo mně při methodickém psaní strojem
pořád, že vůbec, ano slovo „vůbec“ methodicky
psáno, z větší části ovšem se píše středními prsty.
to jest oběma ukazováky a prostředním, ale vět-
šina slov naší mateřštíny se na universálce plse
Borchert
Čech
Yost
Berlín
Remington
Stoewer
13
article
pouze maliky a prstenníky, což jest chybou ve-
likou! — Naše nejdovednější prsty při psaní jen
zahálejí a hledí, kterak se malík s prstenníky na-
máhají, aby se dřiny jim uložené zhostili. Proto
jest methodické psaní mně i každému, s kýmkoli
jsem posud o tom mluvil, tak obtížné. Oni se malí-
čkové konečně už naučí a naučiti musí, ale c
obratný ukazovák v týdnu dovede, na to malý,
krátký nešika malík potřebuje aspoň šestkráte
tolik času. Já s ním mám posud pořád obtíže.
zvláště, počnu-li psát a chci-li v rychlejší tempo
pak přejít, nahražují ho bezděčně prstenníkem.
jenž to množství hlásek přec snáze zdolá. Písaře
však, jenž by čistě methodícky rychle psal — če-
skyl t. j. jen 200—300 hmatů v minutě dovedl —
toho jsem posud nepotkal, ač jsem hledal pilně
dostl
Opatřil jsem si cenníky a seznamy abeced
pro písma strojová několika továren a obchodů
a shledal jsem, že čelné z nich, i Blickensderfer
v Kolíně n. Rýnem, uvádějí jako separatisty v po-
užívání abecedy, kteří mímo universální a inter-
nacionální svou vlastní alfabetu užívají, tyto ze-
mě: Ameriku, Anglii, Francii, Italii, Rusko, Ně-
mecko, Dánsko, Švédsko, Portugalsko, Polsko.
Písař
Kolín
Rýn
Anglie
Francie
Rusko
Dánsko
Švédsko
Portugalsko
Polsko
já : amerika
14
article
Uhry, Bulharsko a j., má dále hebrejské, medíci-
nální, notové, mathematické značky, pro mnohě
národy zase písma psáná, kursivní, gothiku a i j.,
jen česká popelka se tam hemží skoro až moe
skromně ve dvou případech, kuplována s něme-
ckou, u nás fakřka neznámou ideální abecedou.
Po pátrání úsilném podařilo se mně koupit učeb-
nici P. August. Kubese pro české methodické pea-
ní strojem a po přečtení vysvětlil jsem si odpor
svůj k abecedě psacích strojů ihned. Na straně 5
— pod čarou — mne zajímalo sčitání hlásek a po-
měr, v jakém as se píši v různých českých člán-
cích při jich počtu 5000, a abych jistoty nabyl, sčí-
tal jsem 5000 dalších písmen tétéž učebníce, a to
str. 1—3, a klada výsledek sestupně, neuchýlil
jsem se od smutného poznání páně spisovafelova
mnoho. Na poznatku tomto jsem ale nestanul,
nýbrž rozložil jsem těchto 10.000 hlásek na abece-
du universální a německou ideální, jak při metho-
dickém psaní na každý jednotlivý prst připadnou.
Prsty čísluji od levé strany ku pravé takto:
na levici: malíček 1, prstenník 2, prostřední3.
ukazovák 4; na pravici: maliček 8, prstenník 7,
prostřední 6, ukazovák 5.
Při universální tastatuře — systemu Yost —
zjistil jsem tento poměrs
Kubes
Yost
Uhry
Bulharsko
15
article
L.3 L4
L.1 L.1 L.2
č 79 ř 117 š 111 ž 119 č 172
q — w 2 e 787 r 371 t 535
a 681 s 509 d 273
v 157 x — e 248
1195 112
917 6
P. 5 P. 6 P. 7 P.8 P.s
á 241 6 144 1 312 ý 93
z 195 u 284 i 420 o 826 p 329
h 268 j 271 k 376 1 435 56
162 641 m 317 dať a 9
Sepnouce levici s pravicí píšeme tudíž 4. a 5.
prstem 1988 písmen, 3. a 6. prstem 1835 písmen.
2 a 7. prstem 7844 písmen. 1. a 8. prstem
1982 + 1351 = 3333 písmen a píšeme tak: uka-
zováky a prostředními 3823 písmen, prstenníky
maliky 6177 písment příkázáno tudíž oběma ma-
líkům a prstenníkům téměř dvakrát tolik pismen
ke zpradování co čtyřem nejobratnějším, jež si
takřka až hoví nad 3823 hláskami, any oba ma-
líky mají současně zdolati jen o 490 písmen méně,
tedy 3333 hlásek.
Německá klaviatura, v Praze téměř neznámá,
kombinovaná pro češtinu, jeví poměr následující-
L. 1 L.1 L2. L3 L 4
x — q — z 195 v 407
e 144 ž 119 Ž —
p 329 1 5 1 435 o 826
117 R — š 111
248 h 268 a 681 r 371 i 420
1 312
1120 1764
P. 5 P. 6 P7 P8 P.s
w 2 k 376 j 271 y 157
ů 36 č 79 1.2 3 93
8 m 317 d 273 b 162
Č-d ň t 29
t 535 u 284
e 787 a 611 s 50
á 24i
L . 1
Praha
407 e 144 ž
Čd ň
L 4
e 787 r
Sepnouce
L 2
P 7 P 8 P
16
article
55313512547 554
Sepnouce opět levici s pravicí píšeme tudíž
4. a 5. prstem 2517 písmen, 3. a 6 prstem 2553
písmen, 2. a 7. prstem 2172 písmen, 1. s 8. prstem
1544 + 1114 = 2658 a píšeme pak: ukazovákya
prostředními 5170 písmen, prstenníky a malíky
4830, kterýžto poměr oproti onomu abecedy uni-
versální 3823 a 6177 jeví se mnohem příznivějším,
ale malíky přes zase jen nejvyšším číslem a to
2658 hláskami přetěžuje.
Pokusil jsem se k methodickému psaní stro-
jem rozděliti čtyřřadovou klávesnici universálky
na tři díly místo dosavadního půlení a to takto:
č ř š ž e
q v
s d
md ata
1. 08 1915 92 577 1345 1016 1168 1 4 434
Kdyby se první třetina klaviatury přikázala
levici, druhé dvě třetiny se psaly pravicí, případlo
by na pravíci 5: 1918, 6: 1985, 7: 3133 hlásek, na
levici: 4: 1419, 3: 628, 2: 917 hlásek a psalo by se
oběma ukazováky tudíž 3337, prostřednímni 2613,
prstenniky 4050 hlásek, maliček jsem zaměstnati
nechtěl, avšak prstenník, jako při přechozím, je
proti ukazováku přetížen nepoměrně a citelně
nesnadno bylo by si rozdělení klávesnice zápama-
tovati, o čemž měsíční pokus stačil.
že poměr takový při učení se psaní strojem.
17
article
ale hlavně později k docílení hbitosti v ovládání
kláves nikterak nepřispívá, jest nad veškeru po-
chybnost jisto. Proto jest na nejvýše nevyhnutelno
a žádoucno, abychom se pokusili o to, ustavit se
na české abecedě. Vždyť jest to skutečně už han-
ba, jak my, Češi, za svůj vlastní peniz nemůžeme si
poručit účelný tovar a jest se nám spokojiti jen
s tím, co jiný — továrník nebo obchodník, mnoh-
dy našeho jazyka ani neznalý — pro nás za dobré
uzná. Ve všem jen a pouze jsme vědomky nebo
snad bezděčně v pedruží německé, zde ovšem k
vůli změně zase anglické kultury, a dosud nenalezl
se mezi námi nikdo, jenž by odhodlaně usilovalo
nápravu. Usjednofmež se na české abecedě, alfa-
betě snadné, pochopitelné a od nejútlejšího mládo
s námi i srostlé, v nás vžilé a duchu jazyka naše-
ho hovící, která pro pzani methodické jest už sa-
ma sebou stvořena. Jen takto psací stroje mohou k
nám vniknout a půsebit ve veřejném životě našem
tak, jak toho taký skutečně nenahraditelný spolu-
pracovník, ano náhradník úmorného písařského za-
městnání zasluhuje již dávnol
Psaní strojem jest vskutku protí ručnímu ne-
jen úlevou, nýbrž příjemnou a zajímavou zábavou.
Kdo však trpíš písařskou křečí, nebo se jí obáváš.
nauč se psát na stroji, ano budeš psáti snáze a či-
telněji, než kdykoli před tím. S českou abecedou
bude nám také umožněno, abychom se naučili psáti
slepě a pořádati mohli závody v rychlosti, ano
vytrvalosti v psaní strojem, což při používání do-
savadní universálky jest zcela vyloučeno a nemysli-
telno, alespoň při methodickém prstokladu.
Čech
18
article
Počítáním písmen, v jakém množství mezl
10.000 se vyskytují ve slovech češtiny — sčítání
dalších 12.000 hlásek dalo výsledek o nepatrnost
odlišný — shledal jsem, že samohlásky se vysky-
tují nejčastěji, počtem 4173 a přikázal jsem je tu-
diž vesměs do středu klávesnice oběma ukazová-
kům, jednak ke snadnému orientování se o středu
tom, jednak pro časté jich spojení v předložkách.
do, na, ne, od. po, pro, při, u, ve, vy, za a j., když
pak jsem pozoroval dále, seznal jsem, že pořadí
obecné abecedy s nevelikými už změnami dodržeti
lze tím způsobem, že první část abecedy — b—l,
počtem 2125 — tedy početně slabší, postavíce na
levou stranu samohlásek, přikážeme ku psaní le-
vici, druhou část souhlásek — m—ž, úhrnem
3702 — na počet větší, dovednějším a hbitějším
prstům pravice.
Abych se přesvědčil, mnoho-li as námahy pů-
sobí naučení se nové abecedě, opatřil. jsem si psa-
cí stroj Blickensderfer s ideálkou německou a vy-
měnil jsem od 10 roků používanou universální za
německou alfabetu, třetí den jsem již psal souvislé
věty, v týdnu jsem docilil 100 hmatů za minutu —
universálkou jsem psal posledně 180.
Pro klávesnici čtyřřadovou o 42 klávesách
jednom přemykači byl by návrh české tastatury
takovýtot
Blickensderfer
19
article
L. 1 L. 1 L. 2 L. 3 L.4
b 162 c 248 i 420
1 5 č 79 d 273 é 141 1 312
8 5 172 h 268 j 271 u 284
k 376 1 435 y 157
13 2511.79 1095 r1
P. 5 P.6 P.7 P.8 P.
e 787 n 641 m 317 p 329
o 826 r 371 ř 117 š 111 q-
a 681 s 509 t 535 w 2 x — dáťuů
a 241 v 407 z 195 z 119 j
2531928114 56
Sepnouce levíci s pravicí, píšeme 4. a. 5.
3708, 3. a 6.: 3026 = 6734, 2. a 7.: 2243. 1. a8.
prstem: 812 + 211 = 1023 a čtyřmi 4 5 3 6
ukazováky a středními: 6734, pak 2. 7. 1. 8. t.j.
malíky a prstenníky 3265, tedy ukazováky a pro-
středníky dvakrát. tolik hlásek, co malíky
prstenníky.
Třířadová klávesnice s 23 tastami o dvou
přeřaďovačích měla by pořad navržený ná-
sledovně:
L. 1 L.1 L.2 L 3 L. 4
b 162 c 243 d 273 y 157
„í5 h 268 j 271 1 420.
L . 1
L . 2
L . 2 L 3
20
article
1 312
» 8 k 375 1 435 e 737
579 191
175 9
P. 5 P.6 P.7 P. 8 Ps
254 n 641 m 317 p 329
1 56
a 681 s 509 r 371 ř 117 š 111
ů 20
á 241 v 29
o 8.6 t 535 v 407 z 195 2 119
2260
Sepnouce levici s pravicí, píšeme 4. a 5..
4173, 3. a 6. 2633, 2. a 7.4 2068, 1. a 8. prstem
836 + 230 = 1056 a čtyřmi 4 5 3 6; uka zováky
a středními: 6866, pak 2. 7. 1. 8. t. j. malíčky
prstenniky 3134, tudíž v poměru ještě příznivěj-
ším, než pří čtyřřadové tastatuřel
Při závodech v psaní strojem v Anglii doci-
leno na remingtonce 637, na hamondce 720 hlásek
v minutě; budeme-li míti klávesnici v duchu jazy-
ka našeho sestrojenou, jistě za výsledky těmito
neostaneme ani o polovinu pozadu, dnes pak se to
dá ještě snadněji uskutečniti a proraziti, kdy stro-
je psací, dík vysokým cenám jich uměle udržova-
ným, nejsou u nás ještě tak zakořeněny a rozšl-
řeny, jak by toho právem již dávno zasluhovaly.
Avšak hlas jednotlivce — hlas na pouští volajícího.
Protož písaři na stroji: Spojme se v jednotu a do-
máhejmež se nápravylí Přihlášky až do ustavení
se spolku přijímá Vilém Evžen Rychlik, okresní
sekretář v Praze, č. p. 133-II., Mikulandská ul.
Rychlik
Anglie
Praha
Mikulandská ulice
á 241
t 535
2068
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Zprávu dvojnásob neuvěřitelnou, ale
naprosto zaručenou zvěděli jsme náhodou přes
Vídeň, a bohužel nebyla nám v Praze popřena,
ačkoli jsme si toho v zájmu věci samé srdečně
přáli. Jde o Českou Akademii, vrcholnou naši
instituci vědeckou, literární a uměleckou. Tato
Akademie navrhla v jedné z posledních svých
schůzí za přespolního člena vynikajícího ru-
ského učence-byzantologa Uspenského
ředitele petrohradského archeologického in-
stitutu. Poněvadž podle statutu Akademie jme-
nování přespolního člena vyžaduje schválení
protektora, jímž jest následník trůnu pan arci-
vévoda z Este, byl mu tento návrh (spolu s ji-
nými) předložen, avšak právě ohledně Uspen-
ského bylo potvrzení odmitnuto. Toť prv-
ní, čemu jsme s počátku nechtěli ani uvěřiti,
ale druhé je — strašlivější a neuvěřitelnější.
naše vrcholná instituce vědecká, literární atd.,
Česká Akademie, koresponduje se svým
nejvyšším protektorem, o němž je přece zná-
mo, že češtinu dokonale ovládá, německy.
Doufáme, že nebudeme desavouováni, vysloví-
me-li pevné přesvědčení, že ohromná většina
členů České Akademie užije všeho svého vlivu
k tomu, aby akt ohledně Uspenského byl po-
slední, který panu protektorovi byl z České
Akademie doručen v německém znění. Bude-
me pak vždycky s povděkem a sympatií vzpo-
mínati vynikajícího ruského byzantologa, tře-
baže se nestal — členem České Akademie.
Uspenskij
Vídeň
Praha
Est
Český akademie
22
article
— Máme za povinnost zastatí se svého
chicagského dopisovatele, kolegy Dongre-
sa (spisovatelský pseudonym Just A Man),
jehož existenci se pokusil včera denník ná-
rodně-sociální popříti — ve fingovaném do-
pise, který ho prý došel „z řad čtenářstva
„Národních Listů“.“ Nanejvýš by tu snad
mohlo jít o čtenářstvo — národně sociální.
kterému arci lze jen v jeho vlastním zájmu
přáti, aby pilně a bedlivě čtlo „Národní Li-
sty“. Snad by se pak přece časem naučil
lepším způsobům. Prozatím ohražujeme s
slušně, ale co nejrozhodněji v zájmu svéhe
amerického dopisovatele, aby mu národně-
sociální denník upíral jeho literární majetek,
a hledal autora znamenitého feuilletonu „Klo-
fáč v Chicagu“ (viz večerní „Nár. Listy“ z 20.
t. m.) v naší redakci, když je feuilleton řádně
datován z Chicaga, a řádně pode-
psán svým autorem, jehož živou exl-
stenci potvrdí zajisté ochotně nezpůsobůmv
„Českém Slově“ spřátelená s nimi redakne
„Času“, jehož nedělních „Besed“ býval Justa
Man občasným spolupracovníkem. V redakd
„Národních Listů“ se nevyrábějí dopisy z d-
ziny podle receptu jistých dopisů cetyňských,
opisovaných z knížky, vyšlé v Praze u Otti.
Just
Ott
Chicago
Praha
23
article
Upírat podepsanému novináři jeho práci, toho
se jistě kolega Dongres nedožil dosud aniv
Americe, která je vlastí revolveru. Tu zkuše-
nost musil udělati teprve se žurnalistikou —
národně sociální!
— Po proudu. Včerejší »Čas« na nal
otázku, přijme-li prof. Masaryk nebo jinj
zástupce strany realistické pozvání hrabět
Stürgkha k novým dohodovacím poradán
českoněmeckým, odpověděl, že pan profescr
Masaryk je v Římě a že tudíž nemůže nán
dáti za něho konkretní odpověď. Za sebe
»Čas« praví, že »jistě se prof. M asaryk
zachová tak, jak se většina českých zš-
stupců usnese.« Tedy »Čas« míní, že proi.
dr. Masaryk potřebuje, aby jeho stanovi-
sko určovala většina českých zástupci,
ne strana realistická a ne oe
sám. Napsáno v »Čase« léta Páně 1911
krátce po 25letém jubileu hnutí realistického,
které se pyšnívalo (viz knihu Herbe-
novu) tím, že šlo proti proudu za svo
pravdou a přesvědčením i proti většině ...
Dongres
profesor
Masaryk
Stürgkh
doktor
Herb
Amerika
Řím
24
article
— Němci nebudou čekat. Německý tis
krajinský (»Reichenb. Deutsche Volkszei-
tung«, »Nordböhm. Tagblatt«, »Bräxer Ze-
fung« a pod.) je na výsost nespokojen
s předsedou poslanecké sněmovny dren
Sylvestrem a posl. drem. Stölzrem, pře-
dáky nacionálních Němců z alpských zemí,
protože radí Němcům z Čech, aby se ne-
ukvapovali a čekali. Zejména dra. Sylvestra
už skoro vylučují z německého národa z
to, že nemá chuti připustit, aby německo-
nacionální svaz tančil podle chomutovské
písničky. Prý r. 1910 v Praze sliboval Něm-
cům z Čech modré s nebe, kdežto v dnešní
jejich tísni vyhybá se činu. Soudíme, že
právem, neboť dr. Sylvestr, jako předseda
celé poslanecké sněmovny, nemůže si přece
houkat tak, jak houkal chomutovský sjezd.
Ale »Reichenb. Deutsche Volkszeitunge
přece křičí na dra. Sylvestra, že »Deutsch-
böhmen« nechce a nemůže čekat, že mus
miti vše, co jeho hrdlo ráčí hned . . . pa-
trně tedy chce, aby »Nacionalverband« do-
nutil vládu, aby přes noc ukrojila Němcům
v Čechách jejich želaný krajíc — »Provina
Deutschböhmen«. Zapomíná však, že na
tento čin je i celý »Nacionalverband« slabýl
— »Deutschböhmen« na pouti v Berlíně. D -
provodili jsme výpravu Němců z Čech Hamburkem
Z Hamburku jeli Němci do Berlína, kamž dojel
v úterý večer Ve středu uspořádala místní sku-
pína »Grossberlin« všen meckého svazu se svazen
německo-nacionálních obchodních pomocníků kje-
jich poctě lidový večer, při němž se pělo a řečnil .
Němec
Bräxer
Sylvestr
Deutsch
Provin
Čo
Čechy
Praha
Německo
ec
Berlín
Hamburk
Deutsche Volkszei
poslanecký sněmovna
Deutsche Volkszeitunge
mecký svaz
25
article
Konstatujeme, že ani jedna průměrná velicina
říšsko-německého života politického nepozdravila
hosty z »Deutschböhmen«. Z berlínských listů mí
»Tägliche Rundschau« mezi soudní síní a zprávor
o vražedném útoku referát o lidovém večeru sa
počest Němců z Čech, hodně ledabyle napsaný,
nepřesný a neslavnostní — důkaz to, že veliké
ceremonie v Berlíně s pp. drem. Tittou a býv.
posl. Morawetzem a spol. nedělali. Referát
berlínského listu ani nepraví, byl-li dr. Titta n
večeru přítomen. Hlavní slovo měl ovšem pan
učitel Morawetz, který mluvil tak jako v Ham-
burku. Jen doložil, že české nacionální uvědo-
mění začíná již u dětí a na důkaz toho uvedl, ž
prý jistý český učitel na svou otázku, ve škole
10letému chlapci polože ous co by udělal, kdyby
byl českým králem, obdržel odpověď, že prý by
chlapec-král vyhnal Němce z Čech. A na konee
ujšťoval p. Morawetz Berlíňany, že prý by
vítězství Čechů v Čechách znamenalo ve svých
důsledcích — zánik německé říšel S aledáváme
zcela přirozeným, že intelektuálná německá ve-
řejnost nespěchala do společnosti, ve které se po-
vídají takové tlachy. Je tedy to, co německá vý-
prava z Čech Němcům v říši »dala«, tak ubohé,
jako celá jejich mravní kapacita v Čechách. C
»vzala« ssebou do Čech, bude asi hutnější. ..
Němec
Morawetz
doktor
Titt
Čecho
Čo
Čechy
Berlín
Ham
Tägliche Rundschau
26
article
— Středísko býv. říše Velkomoravské. O sku-
tečném sídle Rostislava, knížete velké Moravy
není dosud mezi historiky a archaeology shody
V jednom bodu je shoda nepopíratelná, totiž v ni-
nění, že nynější Velehrad u Uh. Hradiště, poutnické
místo moravského lidu, kterého využivají tak dobře
Jezovité pro své římské účely, není toložný
Velehradem Rostislavovým, na němž r. 863 byl
přivitáni věrozvěstové slovanští. Na valném sjezdi
mor. archaeologů v Uh. Brodě upozorňoval p. Jea
Homola na známky a doklady toho, že sídlo Rosti-
slavovo bylo u nynějšího Veselí n. M. (Ves-selol,
kdež usneseno bylo konati sjezd archaeologů
Čech a Moravy v roce příštím za příčinou blížší ,
prozkoumání místa. Také spisek dv. r. prof. Za-
vadila, jenž zastává mínění, že sídlem Rostisla-
vovým byl hrad Děvín při vtoku Moravy do Du-
naje, svědčí pro historickou důležitost krajiny me
Uh. Hradištěm a Osvětimany. Dv. r. Zavadil toti
soudí, že v tomto kraji bylo sídlo církevní
správy, která z ohledů politických byla pos-
nuta více do středu říše velkomoravské. Svědeciví
pro toto mínění nalézá dr. Zavadil v řadě zbytká
prastarých staveb, zejména kaple sv. Klimenta. Ale
sídlo vlády Rostislavovy, Velehrad, klade dr. Z-
vadil do Děvína. Po archaeologickém sjezdu v Uk.
Rostislav
Rostislavův
Je Homola
Zavadil
Klimenta
Velehrad
Uh . Hradiště
Uh . Brod
Čechy
Morava
Děvín
Osvětimany
krajina I Uh . Hradiště
27
article
Brodě zajela řada účastníků shlédnouti Děvina
nabyli přesvědčení, že domněnka dra. Zavadíla
je správná. Ustavila se hned komise, která bude
kopati a bádati na rozsáhlých troskách Děvína.
Majitel panství hr. Pálify ochotně již k tomu svolil.
Na práce bude po stránce archacologické dozírati
inž. Červinka, po stránce historické proí.
Steinmann z Olomouce.
— Sté narozeniny spisovatele MUDr. Je
Bojislava Píchla. Dnes je tomu sto let, co narodí
se v Kosoři u Prahy zasloužilý český spisovatel
dř. J. B. Pichl. Studoval v Praze pod Jungmannem
a již tehdy přilnul láskou k řeči mateřské. Rol
Děvin
Červinka
Steinmann
Pichl
Jungmann
Rol
Brod
Děvín
Olomouc
Kosoř
Praha