ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 61f92080-8fcc-11dd-af48-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 76, place 76, org 13, work 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
23. srpna 1913. číslo 23l.
4 article
stížnosti téměř na všechna ministerstva, hlav- ní pak ta, že se na parlamentě vymáhaly vlá- dou stále jen obrovské výdaje na účely ne- populární, kdežto pro hospodář- ské potřeby obyvatelstva neuči- nilo se pranic. Rozladění v nacionálním svazu stouplo zajisté během letních prázdnin, když poslancí vešli v bližší styk se svými vo- liči. Až se svaz sejde ke schůzi, budou tyto prázdnínové zkušenosti spolupůsobiti na usne- sení svazu, které v žádném případě nebude vládě příznívé. Dalmatští Chorvaté bojkotují místodržitele hr. Attemsa. Dalmatský místodržitel hr. Marius At- tems, který v době balkánské války horlivě stihal každý projev sympatií vítězným Srbům a Černohorcům, uspořádal dne 18. t. m. ob- vyklý banket na počest panovníkových naro- zenin a pozval k němu také chorvatské a srb- ské poslance. Většina poslanců, mimo jiné P Biankini a Simič, byli v kostele při stavnostních bohoslužbách, ale k místodržiteli na banket nešli. Svou nepřítomnost vysvětlili poslanci Biankini, Simič, Baljak, Franič, Me- dini a Macchiedo společným listem, v němž oznamují hr. Attemsovi, že národ a svědomí jim nedovolují, aby přijali pohostinství od člo- věka, který zavádí v Dalmacii absolutistický režim, potírá národní hnutí, podněcuje vele- zrádné procesy, pronásleduje politické vůdce a hubí zemskou a obecní samosprávu. Na ban- ket přišel pouze předseda sněmu dr. Ivče- vič z povinnosti, ale prohlásil, že úplně sou- hlasí s ostatními poslanci.
Chorvat Srba Černohorec Simič Biankini Baljak Franič doktor Ivča Marius Ata Dalmacie Idini
5 article
Za hranicemi. Solíjský Slovanský dobročinný spolek Ivanu Hribarovi. Když se bulharo-srbská válka rozpla ne- nila, Ivan Hribar poslal Slovanskému spolku v Sofiji, jehož je čestným členem, telegram, v kterém ostře pokáral bulharskou vládu jako vinníka bratrovražedné války na Balkáně. So- lijský Slovanský spolek vypracoval Ivanu Hri- barovi odpověď, podepsanou místopředsedou St. Kostovem — předseda S. Bobčev je bul- harským vyslancem v Petrohradě — jejíž vý- tisk také nám poslal. V odpovědi tvrdí, že nikoli Bulhaři, nýbrž Srbové zavinili bratro- vražednou válku a že Slované západní i se- verní provázeli Srby sympatiemi, čimž se stali spoluvinníky neštěstí Bulharska. Bulhaři na- proti tomu nikoho nežádali, aby vzal v ochra- nu jejich požadavky. Srbové a Řekové — stojí tam — nepropustili ani jedné příležitosti, ne- litovali prostředků, aby si připravili pevnou ochranu v slovanském i cizím tisku. Zvláštní agenti srbští, zjevní i tajní, objeli prý všechna hlavní města slovanského světa, dostali pří- stup do redakcí všech listů, jež pak hájily zá- jmy Srbska a Řecka. že Srbové a nikoli Bulhaři jsou vinníky vojny, list dokazuje tím, že prý se k ní chy- stali od pěti měsíců, opevňovali se v městech, kterých sice dobylí, ale která byla sporna, ano zřizovali opevnění i naproti bulharské hranici.
Hribar Hri Kostov S Bobčev Bulhar Srba Slovan Řek Balkán so Petrohrad Bulharsko Řecko
6 article
Věříme, že Srbově toto vše učinili, ale tím ještě válku nezavinili a tím se nezakryje smutná událost v noci 30. června, kdy bulhar- ské vojsko na Zletově přepadlo srbské. Srbo- vé nemohli nevidět, že příkrý odpor bulhar- ské vlády proti jejich požadavku sotva se vy- řídí po dobrém a musili se připravit i na nej- horší případ, t. j. na válku. Kdyby se nebyl připravili na válku, byli by prohráli bez vál- ky. Proto jim zazlívati nelze. Co se týče sympatií Slovanstva, list vy- svědčuje, že jsou drahocenné, a tu skutečnost dlužno konstatovati. Ale tak, jak v sofijském Slovanském spolku myslí, Srbové sympatii Slovanstva západního i severního nezískaii Do Petrohradu a poněkud i do Moskvy jezdilí nejen Srbové, nýbrž i Bulhaři, aby přesvědčo- vali v politických i společenských kruzích, že jejich stanovisko je správné. Ale do Prahy ani Srbové, ani Bulhaři neposlali žádného „agenta“, a tak bezpochyby ani do jiných slo vanských středisek mimo Rusko. Sympatie Slovanstva nenaklonily se k Srbům hned. Slované dlouho se snažili mezi Srby a Bulhary vyrovnávati a chovali se tak, aby ani Srbové nemohli žalovati, že straní Bulharům, ani Bulhaři, že straní Srbům. Chyba slovanské veřejnosti byla v tom, že vyrovná- vala příliš dlouho, i potom, když už jí bylo zřejmo, že usiluje darmo; tu slovanská veřej- nost měla obrátit a soudit. Možná, že by se tím bylo předešlo bratrovražedné válee.
Srbův Srba Bulhar Slovan Petrohrad Moskva Praha Rusko
7 article
Slovanské sympatie byly spíše na straně Bulharů a Buihaři se jim vůbec těšili od roku 1878 plnou měrou. Tyto sympatie nic nemohly zvrátiti, ačkoli od osvobození Bulharů nedálo se u nich jen vše se slovanského stanoviska chvalitebné. Zvláště se sympatie slovanské Bulharům naklonily za války srbo-bulharské r. 1885, kterou proti nim nespravedlivě zdvihl srbský král Milan Obrenovič, a od té doby byly jim věrny až do této války bulharo-srb- ské, jež obrátila poměr. Slovanstvo se tu zachovalo důsledně. Jako odsoudilo Srby pro r. 1885, tak odsuzuje Bulhary pro r. 1913. Milan Obrenovíč podko- pal sympatie k Srbům na dlouhá léta. I za loňské války se pozorovalo, že, jakkoli se srbské jméno neočekávaně zalesklo junáckou slávou, Slované přece v celku více přejí Bul- harům. A jestliže Bulharům záleželo na tom, aby si sympatie slovanské zachovali, tehdy měli jednati v duchu slovanské myšlenky podle pravidel slovanských zásad, když nade- šel okamžik, který to přikazoval.
Bulhar Obrenovič Srba Slovan
8 article
To bylo, když bylo jisto, že Evropa ne- pustí Srbsko k Adriatickému moři. Tu mělo Bulharsko Srbsku nabídnouti, že mu otevřo východ do Egejského moře a za tím účelen se vzdává nároku na tu část Makedonie, která sice byla spojeneckou smluvou přiřčena Bul- harsku, ale stala se všemu srbskému národu nevýslovně drahou vítězstvími, tam dobytými. Tehdy se mělí Bulhaří se Srby porovnati a ustoupiti jim v otázce, kterou Srbové považo- vali za svou otázku životní. Tu by se byly krásně k obapolné spokojenosti vyřídily otáz- ky podružné a jméno Bulhar i Srb byla by prohlášena za rovnoprávná, přívrženci exar- chátu i patriarchátu za rovnocenné, a při dobré shodě mezi sebou Bulharsko a Srbsko byly by se staly jádrem balkánského spolk a slovanský živel na Balkáně činitelem roz- hodujícím. Místo toho Bulhaři žádali pro sebe hegemonii, Srby ponižovali a uráželi každým slovem a podráždili je až k tomu stupni, kdy se v člověku vyvíjí síla a vytrvalost nadpřiro- zená. Dejme tomu, že by se věcí balkánské byly po loňských vítězstvích jinak obrátily.
Srba Bulhar Srb Evropa Srbsko Bulharsko egejský moře Makedonie Balkán
9 article
Dejme tomu, že by velmoci nebyly Srbsku kránily vyjíti na Adrii a že by Srbsko, dosabši všeho, čeho si přálo a co bylo ve smlouvě předpoloženo, chtělo ze zpupnosti na Bulha- rech více, než mělo právo. V takovém případě by se ve světě slovanském ani jedna ruka ne- zdvihla pro Srbsko; všichni Slované by dávali za pravdu Bulharsku a naléhali na Srbsko, aby ustoupilo od požadavků nespravedlivých. Ale dejme dále tomu, že by Srbsko nedbale citů a varovných hlasů Slovanstva a chtělo si vynutiti na Bulharsku mocí a posléze vál- kou, aby mu ustoupilo. V takovém případě by Srbsko, stížené nepřízní Slovanstva již pro Milanovu válku r. 1885, propadlo hněvu slo- vanskému a pocítilo by jej. Pochopujeme hoře a rozechvění svých přátel v Slovanském spolku sofijském, ale jsme jisti, až po nějakém čase budou moci klid- něji o věcech souditi, že uznají, že slovansk sympatie r. 1913 nemohly býti na straně — gen. Savova. Ruská a francouzská mobílisace v případě války.
Adrie Savův Srbsko Bulharsko
10 article
Vojenské poselstvo francouzské s gene- rálem Joffrem v čele odebralo se ve středu do Petrohradu z Krásného Sela, kdež dlelo od svého příchodu do Ruska dne 3. srpna. V pondělí odjede generál Joffre s prováze- jícími jej důstojníky do Moskvy, odkudž se vrátí koncem příštího týdne do Francie přes Varšavu. Petrohradský dopisovatel »Matinu« Jules Hedeman píše, že jejích pobyt v Rusku bude velmi prospěšný a instruktivní. Co fran- couzské poselstvo víďělo a slyšelo od svého příchodu, převyšuje značně nejoptimističtější předtuchy. Generál Joffre odnáší si o ruské armádě, jak o vojácích, tak o důstojnicích a poddůstojnicích, co nejpříznivější dojem. Je pla obdivu pro jejich výcvik, jejich ve- likou vytrvalost při největších námahách a je- jich pěkný vzhled. Chválí horlivost důstoj- níků a jejich lásku k povolání. Žasne nad fenomenálními pokroky, jež ruská armáda učinila v posledních letech, jak s hledisk vědeckého, tak s hlediska technického. Generál Joffre je také hluboce vděčen za přívětivost, jakou vůči němu jevili cara jeho okolí i důstojníci, s nimiž se stýkal. Takovéto dojmy odnese si generál Joffre do Francie ze svého třínedělního pobylu ve středu spojenecké armády a ze svých roz- hovorů s carem, s velkoknižetem Nikolajem Nikolajevičem, velitelem armádních sborů obvodu petrohradského, s ministrem vo- jenství generálem Suchomlynovem, s náčel- níkem generálního štábu generálem Glinským a jinými vysokými důstojníky.
Joffre Matin Jules Hedeman Nikolajevič Suchomlynov Glinská Petrohrad Krásný Selo Rusko Moskva Francie Varšava
11 article
Hedeman praví, že by bylo neobezřelé dáti na veřejnost vůči cizině podrobnostia přesné zprávy o nejnovější práci generálních štábů francouzského a ruského, vzhledem k novému vojenskému zákonu německému a rakouskému. Proto nesděluje nic určitého o formacích nové ruské armády, rozmnožení a zdokonalení jejího dělostřelectva a zřízení nových strategických železnic, nebo zdvoj- násobení, ba až čtyřnásobném rozmnožení některých starých linií. Podává však tyto důležité podrobnosti: Posud se všeobecně ve Francii a jinde soudilo, že mobilisace a soustředění ruské armády v případě války se bude prováděti velmi pozvolna; říkalo se, že ruská mobili- sace bude sotva dokončena teprve za dvacei dní po mobilisaci francouzské, takže ně- mecká armáda by měla čas dobýti prudkým útokem rozhodného vítězství nad francouz- skou armádou a zabezpečíc se na francouz- ském území, obrátila by se pak proti Rusku, které by ještě nemohlo pro zdlouhavost své mobilisace překročiti německé hranice nebo aspoň porazití několik armádních sborů ně- meckých, které se nalézají na ruských hra- nicích. Nyní se mají věci jinak a Hedeman klade důraz na tuto informaci: Po opatřeních, učiněných Ruskem, po zřízení četných železných drah a po velmi značném zdokonalení, provedeném na všech stranách v organisaci, bude ruská armáda mobilisována při vyhlášení války téměř současně s armádou francouzskou nebo na- nejvýš jen o několik dni později. Tím otevírá se pro případ evropského on konftiktu zcela jiná perspektiva. Methodické psaní strojem. Návrh české tastatury podává V. E. Rychlík.
Francie Rusko
12 article
Již před 10 roky, začínaje se učiti psát na stroji Remingtonu, později na Ideálu a Under- woodu dle učebnice Karla Borcherta, městského učitele psaní strojem v Berlíně — tehdy jsme ještě kličky a čárky házeli zvláště na č ř š ž ě é áí ý ú ů a psaní každé z těchto hlásek vyžadovalo dvou hmatů — pochyboval jsem velmi o tom, že by se dalo methody této na universálce pro če- štinu jen tak snadno použiti a pozdějí, když jsem se pro písmo strojové zcela rozhodl, přesvědčil jsem se, ne sic o úplné nemožnosti, ale o značných potižích, které působí mně a zajisté každému Če- chu, i Čechu pianistovi, používání všech prstů na klávesnici universální abecedy. Cvičil jsem na rozličných psacích strojích, a to nejvíc na systémech Stoewer a Yost, pilně dále, navštívil jsem odborné školy a obchodys psacími stroji, ale o methodickém psaní na strojí bylo mi ochotně vysvětleno, že k rychlému a snad- nému ovládání stroje docela se nehodí. Bez ohledu na to pokračoval jsem ve cvičení. hodlaje docíliti aspoň 120 hlásek v minutě. Na piano, mudroval jsem, cvičils jako útlý hošík po dva roky a neuměl jsi toho mnoho, jak můžeš chtit v roce nebo v několika jen měsících plyně psáti na stroji? Per aspera ad astra, učedník-mučedník, ale připadalo mně při methodickém psaní strojem pořád, že vůbec, ano slovo „vůbec“ methodicky psáno, z větší části ovšem se píše středními prsty. to jest oběma ukazováky a prostředním, ale vět- šina slov naší mateřštíny se na universálce plse
Borchert Čech Yost Berlín Remington Stoewer
13 article
pouze maliky a prstenníky, což jest chybou ve- likou! — Naše nejdovednější prsty při psaní jen zahálejí a hledí, kterak se malík s prstenníky na- máhají, aby se dřiny jim uložené zhostili. Proto jest methodické psaní mně i každému, s kýmkoli jsem posud o tom mluvil, tak obtížné. Oni se malí- čkové konečně už naučí a naučiti musí, ale c obratný ukazovák v týdnu dovede, na to malý, krátký nešika malík potřebuje aspoň šestkráte tolik času. Já s ním mám posud pořád obtíže. zvláště, počnu-li psát a chci-li v rychlejší tempo pak přejít, nahražují ho bezděčně prstenníkem. jenž to množství hlásek přec snáze zdolá. Písaře však, jenž by čistě methodícky rychle psal — če- skyl t. j. jen 200—300 hmatů v minutě dovedl — toho jsem posud nepotkal, ač jsem hledal pilně dostl Opatřil jsem si cenníky a seznamy abeced pro písma strojová několika továren a obchodů a shledal jsem, že čelné z nich, i Blickensderfer v Kolíně n. Rýnem, uvádějí jako separatisty v po- užívání abecedy, kteří mímo universální a inter- nacionální svou vlastní alfabetu užívají, tyto ze- mě: Ameriku, Anglii, Francii, Italii, Rusko, Ně- mecko, Dánsko, Švédsko, Portugalsko, Polsko.
Písař Kolín Rýn Anglie Francie Rusko Dánsko Švédsko Portugalsko Polsko já : amerika
14 article
Uhry, Bulharsko a j., má dále hebrejské, medíci- nální, notové, mathematické značky, pro mnohě národy zase písma psáná, kursivní, gothiku a i j., jen česká popelka se tam hemží skoro až moe skromně ve dvou případech, kuplována s něme- ckou, u nás fakřka neznámou ideální abecedou. Po pátrání úsilném podařilo se mně koupit učeb- nici P. August. Kubese pro české methodické pea- ní strojem a po přečtení vysvětlil jsem si odpor svůj k abecedě psacích strojů ihned. Na straně 5 — pod čarou — mne zajímalo sčitání hlásek a po- měr, v jakém as se píši v různých českých člán- cích při jich počtu 5000, a abych jistoty nabyl, sčí- tal jsem 5000 dalších písmen tétéž učebníce, a to str. 1—3, a klada výsledek sestupně, neuchýlil jsem se od smutného poznání páně spisovafelova mnoho. Na poznatku tomto jsem ale nestanul, nýbrž rozložil jsem těchto 10.000 hlásek na abece- du universální a německou ideální, jak při metho- dickém psaní na každý jednotlivý prst připadnou. Prsty čísluji od levé strany ku pravé takto: na levici: malíček 1, prstenník 2, prostřední3. ukazovák 4; na pravici: maliček 8, prstenník 7, prostřední 6, ukazovák 5. Při universální tastatuře — systemu Yost — zjistil jsem tento poměrs
Kubes Yost Uhry Bulharsko
15 article
L.3 L4 L.1 L.1 L.2 č 79 ř 117 š 111 ž 119 č 172 q — w 2 e 787 r 371 t 535 a 681 s 509 d 273 v 157 x — e 248 1195 112 917 6 P. 5 P. 6 P. 7 P.8 P.s á 241 6 144 1 312 ý 93 z 195 u 284 i 420 o 826 p 329 h 268 j 271 k 376 1 435 56 162 641 m 317 dať a 9 Sepnouce levici s pravicí píšeme tudíž 4. a 5. prstem 1988 písmen, 3. a 6. prstem 1835 písmen. 2 a 7. prstem 7844 písmen. 1. a 8. prstem 1982 + 1351 = 3333 písmen a píšeme tak: uka- zováky a prostředními 3823 písmen, prstenníky maliky 6177 písment příkázáno tudíž oběma ma- líkům a prstenníkům téměř dvakrát tolik pismen ke zpradování co čtyřem nejobratnějším, jež si takřka až hoví nad 3823 hláskami, any oba ma- líky mají současně zdolati jen o 490 písmen méně, tedy 3333 hlásek. Německá klaviatura, v Praze téměř neznámá, kombinovaná pro češtinu, jeví poměr následující- L. 1 L.1 L2. L3 L 4 x — q — z 195 v 407 e 144 ž 119 Ž — p 329 1 5 1 435 o 826 117 R — š 111 248 h 268 a 681 r 371 i 420 1 312 1120 1764 P. 5 P. 6 P7 P8 P.s w 2 k 376 j 271 y 157 ů 36 č 79 1.2 3 93 8 m 317 d 273 b 162 Č-d ň t 29 t 535 u 284 e 787 a 611 s 50 á 24i
L . 1 Praha 407 e 144 ž Čd ň L 4 e 787 r Sepnouce L 2 P 7 P 8 P
16 article
55313512547 554 Sepnouce opět levici s pravicí píšeme tudíž 4. a 5. prstem 2517 písmen, 3. a 6 prstem 2553 písmen, 2. a 7. prstem 2172 písmen, 1. s 8. prstem 1544 + 1114 = 2658 a píšeme pak: ukazovákya prostředními 5170 písmen, prstenníky a malíky 4830, kterýžto poměr oproti onomu abecedy uni- versální 3823 a 6177 jeví se mnohem příznivějším, ale malíky přes zase jen nejvyšším číslem a to 2658 hláskami přetěžuje. Pokusil jsem se k methodickému psaní stro- jem rozděliti čtyřřadovou klávesnici universálky na tři díly místo dosavadního půlení a to takto: č ř š ž e q v s d md ata 1. 08 1915 92 577 1345 1016 1168 1 4 434 Kdyby se první třetina klaviatury přikázala levici, druhé dvě třetiny se psaly pravicí, případlo by na pravíci 5: 1918, 6: 1985, 7: 3133 hlásek, na levici: 4: 1419, 3: 628, 2: 917 hlásek a psalo by se oběma ukazováky tudíž 3337, prostřednímni 2613, prstenniky 4050 hlásek, maliček jsem zaměstnati nechtěl, avšak prstenník, jako při přechozím, je proti ukazováku přetížen nepoměrně a citelně nesnadno bylo by si rozdělení klávesnice zápama- tovati, o čemž měsíční pokus stačil. že poměr takový při učení se psaní strojem.
17 article
ale hlavně později k docílení hbitosti v ovládání kláves nikterak nepřispívá, jest nad veškeru po- chybnost jisto. Proto jest na nejvýše nevyhnutelno a žádoucno, abychom se pokusili o to, ustavit se na české abecedě. Vždyť jest to skutečně už han- ba, jak my, Češi, za svůj vlastní peniz nemůžeme si poručit účelný tovar a jest se nám spokojiti jen s tím, co jiný — továrník nebo obchodník, mnoh- dy našeho jazyka ani neznalý — pro nás za dobré uzná. Ve všem jen a pouze jsme vědomky nebo snad bezděčně v pedruží německé, zde ovšem k vůli změně zase anglické kultury, a dosud nenalezl se mezi námi nikdo, jenž by odhodlaně usilovalo nápravu. Usjednofmež se na české abecedě, alfa- betě snadné, pochopitelné a od nejútlejšího mládo s námi i srostlé, v nás vžilé a duchu jazyka naše- ho hovící, která pro pzani methodické jest už sa- ma sebou stvořena. Jen takto psací stroje mohou k nám vniknout a půsebit ve veřejném životě našem tak, jak toho taký skutečně nenahraditelný spolu- pracovník, ano náhradník úmorného písařského za- městnání zasluhuje již dávnol Psaní strojem jest vskutku protí ručnímu ne- jen úlevou, nýbrž příjemnou a zajímavou zábavou. Kdo však trpíš písařskou křečí, nebo se jí obáváš. nauč se psát na stroji, ano budeš psáti snáze a či- telněji, než kdykoli před tím. S českou abecedou bude nám také umožněno, abychom se naučili psáti slepě a pořádati mohli závody v rychlosti, ano vytrvalosti v psaní strojem, což při používání do- savadní universálky jest zcela vyloučeno a nemysli- telno, alespoň při methodickém prstokladu.
Čech
18 article
Počítáním písmen, v jakém množství mezl 10.000 se vyskytují ve slovech češtiny — sčítání dalších 12.000 hlásek dalo výsledek o nepatrnost odlišný — shledal jsem, že samohlásky se vysky- tují nejčastěji, počtem 4173 a přikázal jsem je tu- diž vesměs do středu klávesnice oběma ukazová- kům, jednak ke snadnému orientování se o středu tom, jednak pro časté jich spojení v předložkách. do, na, ne, od. po, pro, při, u, ve, vy, za a j., když pak jsem pozoroval dále, seznal jsem, že pořadí obecné abecedy s nevelikými už změnami dodržeti lze tím způsobem, že první část abecedy — b—l, počtem 2125 — tedy početně slabší, postavíce na levou stranu samohlásek, přikážeme ku psaní le- vici, druhou část souhlásek — m—ž, úhrnem 3702 — na počet větší, dovednějším a hbitějším prstům pravice. Abych se přesvědčil, mnoho-li as námahy pů- sobí naučení se nové abecedě, opatřil. jsem si psa- cí stroj Blickensderfer s ideálkou německou a vy- měnil jsem od 10 roků používanou universální za německou alfabetu, třetí den jsem již psal souvislé věty, v týdnu jsem docilil 100 hmatů za minutu — universálkou jsem psal posledně 180. Pro klávesnici čtyřřadovou o 42 klávesách jednom přemykači byl by návrh české tastatury takovýtot
Blickensderfer
19 article
L. 1 L. 1 L. 2 L. 3 L.4 b 162 c 248 i 420 1 5 č 79 d 273 é 141 1 312 8 5 172 h 268 j 271 u 284 k 376 1 435 y 157 13 2511.79 1095 r1 P. 5 P.6 P.7 P.8 P. e 787 n 641 m 317 p 329 o 826 r 371 ř 117 š 111 q- a 681 s 509 t 535 w 2 x — dáťuů a 241 v 407 z 195 z 119 j 2531928114 56 Sepnouce levíci s pravicí, píšeme 4. a. 5. 3708, 3. a 6.: 3026 = 6734, 2. a 7.: 2243. 1. a8. prstem: 812 + 211 = 1023 a čtyřmi 4 5 3 6 ukazováky a středními: 6734, pak 2. 7. 1. 8. t.j. malíky a prstenníky 3265, tedy ukazováky a pro- středníky dvakrát. tolik hlásek, co malíky prstenníky. Třířadová klávesnice s 23 tastami o dvou přeřaďovačích měla by pořad navržený ná- sledovně: L. 1 L.1 L.2 L 3 L. 4 b 162 c 243 d 273 y 157 „í5 h 268 j 271 1 420.
L . 1 L . 2 L . 2 L 3
20 article
1 312 » 8 k 375 1 435 e 737 579 191 175 9 P. 5 P.6 P.7 P. 8 Ps 254 n 641 m 317 p 329 1 56 a 681 s 509 r 371 ř 117 š 111 ů 20 á 241 v 29 o 8.6 t 535 v 407 z 195 2 119 2260 Sepnouce levici s pravicí, píšeme 4. a 5.. 4173, 3. a 6. 2633, 2. a 7.4 2068, 1. a 8. prstem 836 + 230 = 1056 a čtyřmi 4 5 3 6; uka zováky a středními: 6866, pak 2. 7. 1. 8. t. j. malíčky prstenniky 3134, tudíž v poměru ještě příznivěj- ším, než pří čtyřřadové tastatuřel Při závodech v psaní strojem v Anglii doci- leno na remingtonce 637, na hamondce 720 hlásek v minutě; budeme-li míti klávesnici v duchu jazy- ka našeho sestrojenou, jistě za výsledky těmito neostaneme ani o polovinu pozadu, dnes pak se to dá ještě snadněji uskutečniti a proraziti, kdy stro- je psací, dík vysokým cenám jich uměle udržova- ným, nejsou u nás ještě tak zakořeněny a rozšl- řeny, jak by toho právem již dávno zasluhovaly. Avšak hlas jednotlivce — hlas na pouští volajícího. Protož písaři na stroji: Spojme se v jednotu a do- máhejmež se nápravylí Přihlášky až do ustavení se spolku přijímá Vilém Evžen Rychlik, okresní sekretář v Praze, č. p. 133-II., Mikulandská ul.
Rychlik Anglie Praha Mikulandská ulice á 241 t 535 2068
21 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Zprávu dvojnásob neuvěřitelnou, ale naprosto zaručenou zvěděli jsme náhodou přes Vídeň, a bohužel nebyla nám v Praze popřena, ačkoli jsme si toho v zájmu věci samé srdečně přáli. Jde o Českou Akademii, vrcholnou naši instituci vědeckou, literární a uměleckou. Tato Akademie navrhla v jedné z posledních svých schůzí za přespolního člena vynikajícího ru- ského učence-byzantologa Uspenského ředitele petrohradského archeologického in- stitutu. Poněvadž podle statutu Akademie jme- nování přespolního člena vyžaduje schválení protektora, jímž jest následník trůnu pan arci- vévoda z Este, byl mu tento návrh (spolu s ji- nými) předložen, avšak právě ohledně Uspen- ského bylo potvrzení odmitnuto. Toť prv- ní, čemu jsme s počátku nechtěli ani uvěřiti, ale druhé je — strašlivější a neuvěřitelnější. naše vrcholná instituce vědecká, literární atd., Česká Akademie, koresponduje se svým nejvyšším protektorem, o němž je přece zná- mo, že češtinu dokonale ovládá, německy. Doufáme, že nebudeme desavouováni, vysloví- me-li pevné přesvědčení, že ohromná většina členů České Akademie užije všeho svého vlivu k tomu, aby akt ohledně Uspenského byl po- slední, který panu protektorovi byl z České Akademie doručen v německém znění. Bude- me pak vždycky s povděkem a sympatií vzpo- mínati vynikajícího ruského byzantologa, tře- baže se nestal — členem České Akademie.
Uspenskij Vídeň Praha Est Český akademie
22 article
— Máme za povinnost zastatí se svého chicagského dopisovatele, kolegy Dongre- sa (spisovatelský pseudonym Just A Man), jehož existenci se pokusil včera denník ná- rodně-sociální popříti — ve fingovaném do- pise, který ho prý došel „z řad čtenářstva „Národních Listů“.“ Nanejvýš by tu snad mohlo jít o čtenářstvo — národně sociální. kterému arci lze jen v jeho vlastním zájmu přáti, aby pilně a bedlivě čtlo „Národní Li- sty“. Snad by se pak přece časem naučil lepším způsobům. Prozatím ohražujeme s slušně, ale co nejrozhodněji v zájmu svéhe amerického dopisovatele, aby mu národně- sociální denník upíral jeho literární majetek, a hledal autora znamenitého feuilletonu „Klo- fáč v Chicagu“ (viz večerní „Nár. Listy“ z 20. t. m.) v naší redakci, když je feuilleton řádně datován z Chicaga, a řádně pode- psán svým autorem, jehož živou exl- stenci potvrdí zajisté ochotně nezpůsobůmv „Českém Slově“ spřátelená s nimi redakne „Času“, jehož nedělních „Besed“ býval Justa Man občasným spolupracovníkem. V redakd „Národních Listů“ se nevyrábějí dopisy z d- ziny podle receptu jistých dopisů cetyňských, opisovaných z knížky, vyšlé v Praze u Otti.
Just Ott Chicago Praha
23 article
Upírat podepsanému novináři jeho práci, toho se jistě kolega Dongres nedožil dosud aniv Americe, která je vlastí revolveru. Tu zkuše- nost musil udělati teprve se žurnalistikou — národně sociální! — Po proudu. Včerejší »Čas« na nal otázku, přijme-li prof. Masaryk nebo jinj zástupce strany realistické pozvání hrabět Stürgkha k novým dohodovacím poradán českoněmeckým, odpověděl, že pan profescr Masaryk je v Římě a že tudíž nemůže nán dáti za něho konkretní odpověď. Za sebe »Čas« praví, že »jistě se prof. M asaryk zachová tak, jak se většina českých zš- stupců usnese.« Tedy »Čas« míní, že proi. dr. Masaryk potřebuje, aby jeho stanovi- sko určovala většina českých zástupci, ne strana realistická a ne oe sám. Napsáno v »Čase« léta Páně 1911 krátce po 25letém jubileu hnutí realistického, které se pyšnívalo (viz knihu Herbe- novu) tím, že šlo proti proudu za svo pravdou a přesvědčením i proti většině ...
Dongres profesor Masaryk Stürgkh doktor Herb Amerika Řím
24 article
— Němci nebudou čekat. Německý tis krajinský (»Reichenb. Deutsche Volkszei- tung«, »Nordböhm. Tagblatt«, »Bräxer Ze- fung« a pod.) je na výsost nespokojen s předsedou poslanecké sněmovny dren Sylvestrem a posl. drem. Stölzrem, pře- dáky nacionálních Němců z alpských zemí, protože radí Němcům z Čech, aby se ne- ukvapovali a čekali. Zejména dra. Sylvestra už skoro vylučují z německého národa z to, že nemá chuti připustit, aby německo- nacionální svaz tančil podle chomutovské písničky. Prý r. 1910 v Praze sliboval Něm- cům z Čech modré s nebe, kdežto v dnešní jejich tísni vyhybá se činu. Soudíme, že právem, neboť dr. Sylvestr, jako předseda celé poslanecké sněmovny, nemůže si přece houkat tak, jak houkal chomutovský sjezd. Ale »Reichenb. Deutsche Volkszeitunge přece křičí na dra. Sylvestra, že »Deutsch- böhmen« nechce a nemůže čekat, že mus miti vše, co jeho hrdlo ráčí hned . . . pa- trně tedy chce, aby »Nacionalverband« do- nutil vládu, aby přes noc ukrojila Němcům v Čechách jejich želaný krajíc — »Provina Deutschböhmen«. Zapomíná však, že na tento čin je i celý »Nacionalverband« slabýl — »Deutschböhmen« na pouti v Berlíně. D - provodili jsme výpravu Němců z Čech Hamburkem Z Hamburku jeli Němci do Berlína, kamž dojel v úterý večer Ve středu uspořádala místní sku- pína »Grossberlin« všen meckého svazu se svazen německo-nacionálních obchodních pomocníků kje- jich poctě lidový večer, při němž se pělo a řečnil .
Němec Bräxer Sylvestr Deutsch Provin Čo Čechy Praha Německo ec Berlín Hamburk Deutsche Volkszei poslanecký sněmovna Deutsche Volkszeitunge mecký svaz
25 article
Konstatujeme, že ani jedna průměrná velicina říšsko-německého života politického nepozdravila hosty z »Deutschböhmen«. Z berlínských listů mí »Tägliche Rundschau« mezi soudní síní a zprávor o vražedném útoku referát o lidovém večeru sa počest Němců z Čech, hodně ledabyle napsaný, nepřesný a neslavnostní — důkaz to, že veliké ceremonie v Berlíně s pp. drem. Tittou a býv. posl. Morawetzem a spol. nedělali. Referát berlínského listu ani nepraví, byl-li dr. Titta n večeru přítomen. Hlavní slovo měl ovšem pan učitel Morawetz, který mluvil tak jako v Ham- burku. Jen doložil, že české nacionální uvědo- mění začíná již u dětí a na důkaz toho uvedl, ž prý jistý český učitel na svou otázku, ve škole 10letému chlapci polože ous co by udělal, kdyby byl českým králem, obdržel odpověď, že prý by chlapec-král vyhnal Němce z Čech. A na konee ujšťoval p. Morawetz Berlíňany, že prý by vítězství Čechů v Čechách znamenalo ve svých důsledcích — zánik německé říšel S aledáváme zcela přirozeným, že intelektuálná německá ve- řejnost nespěchala do společnosti, ve které se po- vídají takové tlachy. Je tedy to, co německá vý- prava z Čech Němcům v říši »dala«, tak ubohé, jako celá jejich mravní kapacita v Čechách. C »vzala« ssebou do Čech, bude asi hutnější. ..
Němec Morawetz doktor Titt Čecho Čo Čechy Berlín Ham Tägliche Rundschau
26 article
— Středísko býv. říše Velkomoravské. O sku- tečném sídle Rostislava, knížete velké Moravy není dosud mezi historiky a archaeology shody V jednom bodu je shoda nepopíratelná, totiž v ni- nění, že nynější Velehrad u Uh. Hradiště, poutnické místo moravského lidu, kterého využivají tak dobře Jezovité pro své římské účely, není toložný Velehradem Rostislavovým, na němž r. 863 byl přivitáni věrozvěstové slovanští. Na valném sjezdi mor. archaeologů v Uh. Brodě upozorňoval p. Jea Homola na známky a doklady toho, že sídlo Rosti- slavovo bylo u nynějšího Veselí n. M. (Ves-selol, kdež usneseno bylo konati sjezd archaeologů Čech a Moravy v roce příštím za příčinou blížší , prozkoumání místa. Také spisek dv. r. prof. Za- vadila, jenž zastává mínění, že sídlem Rostisla- vovým byl hrad Děvín při vtoku Moravy do Du- naje, svědčí pro historickou důležitost krajiny me Uh. Hradištěm a Osvětimany. Dv. r. Zavadil toti soudí, že v tomto kraji bylo sídlo církevní správy, která z ohledů politických byla pos- nuta více do středu říše velkomoravské. Svědeciví pro toto mínění nalézá dr. Zavadil v řadě zbytká prastarých staveb, zejména kaple sv. Klimenta. Ale sídlo vlády Rostislavovy, Velehrad, klade dr. Z- vadil do Děvína. Po archaeologickém sjezdu v Uk.
Rostislav Rostislavův Je Homola Zavadil Klimenta Velehrad Uh . Hradiště Uh . Brod Čechy Morava Děvín Osvětimany krajina I Uh . Hradiště
27 article
Brodě zajela řada účastníků shlédnouti Děvina nabyli přesvědčení, že domněnka dra. Zavadíla je správná. Ustavila se hned komise, která bude kopati a bádati na rozsáhlých troskách Děvína. Majitel panství hr. Pálify ochotně již k tomu svolil. Na práce bude po stránce archacologické dozírati inž. Červinka, po stránce historické proí. Steinmann z Olomouce. — Sté narozeniny spisovatele MUDr. Je Bojislava Píchla. Dnes je tomu sto let, co narodí se v Kosoři u Prahy zasloužilý český spisovatel dř. J. B. Pichl. Studoval v Praze pod Jungmannem a již tehdy přilnul láskou k řeči mateřské. Rol
Děvin Červinka Steinmann Pichl Jungmann Rol Brod Děvín Olomouc Kosoř Praha