1
masthead
23. srpna 1913. číslo 231.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
title
Národní hospodář.
5
article
Banky masných a dobytčích
trhů.
Banky masných a dobytčích
trhů.
(Masné pokladny.))
Nynější hospodářská a finanční krise ve
všech odvětvích hospodářství, obchodu a ře-
mesel má za následek, že i u nás objevila se
konečně na obzoru otázka zřizování t. zv
masných pokladen. Otázka tato vznikla před
více jak 40 lety v Německu, kde již tehdy od-
borné kruhy řeznické jasně dovedly rozpozná-
vati otázku svépomoci a řešily tuto zřizováním
masných pokladen.
Takováto masná pokladna zřízena byla r.
1867 v Lipsku jako komanditní společnost
čtrnácti tamějšími řezníky pod názvem „Pfaf-
fendorfer Handelsverein A. Klarner et Comp.
Později zřízena byla z této komanditní společ-
nosti akciová společnost „Leipziger Zentral-
viehmarktsbank
Po zřízení této masné pokladny v Lipsku
následovalo zřizování masných pokladen v dal-
ších německých městech.
Dříve však, nežli v Německu, zřízena byla
první rakouská masná pokladna ve Vídnir
1850 (nařízením ministerstva obchodu ze dne
28. června 1850 č. 248 ř. z.). ovšem s tím pod-
statným rozdílem, že u nás v Rakousku masná
pokladna zřízena byla kruhy správními — obei
vídeňskou z nařízení vlády — kdežto v Něme-
cku popud ke zřízení masné pokladny vyšel
z kruhů přímo na otázce interesovaných, tedy
z kruhů řeznických, které jasně chápaly, že
tímto způsobem získají možnost osamostatniti
se, pokud se nákupu masa a jatečního dobytka
týče a zbaviti se vlivu velkoobchodníků s do-
bytkem a komisionářů a tím odejmouti těmto
osobám vliv na tvoření cen.
A Klarner
Německo
Lipsko
Rakousko
Leipziger Zentral
Pfaffendorfer SF
nařízení ministerstvo obchod
6
article
To bylo tedy, abych tak řekl, jednímz
hlavních účelů masné pokladny. Odpověď na
otázku, jak bylo možno dosáhnouti tohoto úče-
lu, je na snadě. Toho mohlo a může býti do-
sáhnuto jedině tím způsobem, že masná po-
kladna všem těm obchodníkům, kteří městský
trh obesílají, zboží řezníky a uzenáři nakou-
pené ihned hotově zaplatí.
V roce 1873 zřídili na to řezníci masnou
pokladnu v Drážďanech, o několik roků po-
zdějí v Magdeburku, Mnichově a jinde.
Všecky tyto masné pokladny, čili jak
Německu běžným pojmenováním jsou nazý-
vány „dobytčí a masné banky“, založeny byly
jak již shora jsem se byl zmínil, řezníky sa-
mými.
Jenom u nás v Rakousku, ač již masné
pokladny i zde po celou řadu let vyvinují svoji
činnost, nedovedli si řezníci a uzenáři uvědo-
miti, jakého významu a jaké důležitosti masná
pokladna pro celý ten stav má.
Že masné pokladny mají veliký význam
jak pro trhy s jatečními zvířaty, tak i pro trhy
masné (kde prodává se maso z dobytka již
odporáženého), viděti již z toho, že vláda sama
na zřízení takovéto pokladny naléhala.
Drážďany
Magdeburk
Mnichov
Německo
Rakousko
masný banka
7
article
Svrchu již zmíněná masná pokladna ví-
deňská, založená r. 1850, zrušena byla sice
r. 1869, avšak opětně obnovena byla nařízením
ministerstva vnitra, obchodu a orby ze dne
3. srpna 1883 č. 145 ř. z. a sice tržním řádem
vídeňským a vešla v život r. 1884. Pro zřízen
této pokladny dala podnět anketa, pořádaná
vídeňskou obcí r. 1880 a ministerstvem orby
r. 1881 o poměrech na vídeňském trhu s jateč-
nými zvířaty.
Pravidly této druhé masné pokladny ví-
deňské stanoveno bylo, že každý vídeňský
řezník složiti musí u pokladny kauci v obnosu
2000 zl., zúročitelnou se strany pokladny 49
Neměl-li tolik kapitálu, musil vedle jiných zá-
ruk spláceti pokladně na zvýšení své kauce
za každý zakoupený kus dobytka na vídeň-
ském trhu 1 zl. až do zaplacení povinné výše.
Aby řezníci donuceni byli používati pla-
cení prostřednictvím masné pokladny co nej-
více, stanoveno bylo, že řezníci mimovídeňští.
kteří jatečný dobytek na vídeňském trhu na-
kupují a řezníci vídeňští, kteří nakupují mimo
vídeňský trh, musí zaplatiti pokladně za každý
nakoupený kus 1 zl. Nařízení toto směřovalo
k tomu, aby povinnost placení prostřednictvím
masné pokladny nebyla nijakým způsobem ob-
cházena.
nařízení ministerstvo vnitro
8
article
Po vzoru vídeňském zakládány byly pak
masné pokladny i v jiných městech rakous-
kých. Tak r. 1897 založena byla masná po-
kladna v Pešti, r. 1905 v Krakově, r. 1912 ve
Lvově a v Inšpruku a letošního roku, tuším
v únoru, v Plzni.
Pokladny tyto zakládány byly, jak již
dříve jsem se byl zmínil, ne přímými interesen-
ty — řezníky a uzenáři — nýbrž jako oddě-
lení stávajících bank. Jenom v Pešti, kde dříve
správa pokladny svěřena byla konsorciu tří
bank a sice Peštské uherské komerční banky.
Uherské eskomptní a směnárenské banky a
Uherské banky pro obchod a průmysl, utvo-
řila se banka ta od r. 1907 jako samostatný
akciový podnik s kapitálem 2 mil. korun
akciích po 100 K. Žel však, že většina akcio-
vého kapitálu je v rukou neřezníků, takže
řezníci a uzenáři přímého vlivu na správu
banky nemají. Sama obec peštská má přes 7
proc. akciového kapitálu.
Zkušenosti, nabyté za celou dlouhou řadu
let, jasně dokazují, že existující masné banky.
pokud se týče pokladny, ač nelze jim upříti
velikého významu a důležitosti, přece jen ne-
přinášejí odborným kruhům, pro něž vlastně
zřízeny byly (řezníkům a uzenářům), takového
užitku, jaký by přinášeti mohly a měly.
A co jest toho příčinou? Způsob zaklá-
dání! Je nesporno, že všecky stávající masné
pokladny ve svých výročních závěrkách vy-
kazují značné, tisícové zisky, které však ply-
nou do kapes ne těch, kteří na trzích přímo
jsou interesováni, nýbrž do pokladen obcí,
bank, při nichž byly masné pokladny zřízeny,
a akcionářů. Se stanoviska hospodářské své-
pomoci jest rozhodně chybou, přenechá-li se
*) Uveřejňujeme tento článek, ačkoliv se ve
všem neshodujeme s názory p. autora, jako projev
z kruhů odborných o otázce, jež se stala aktuálni
projektovaným zřízením masné pokladny v Praze.
Pešť
Krakov
Lvov
Inšpruk
Plzeň
Praha
komerční banka
směnárenský banka
9
article
zřízení takovéto masné pokladny nebo podob-
ného podniku svépomocného bankám, anebo
zřídí-li se jako podnik akciový, poněvadž
vlastní zisk, který nastřádán jest z obchodů,
uzavíraných řezníky a uzenáři, nevrací se
těmto nijakým způsobem zpět.
Takový akciový podnik, je-li založen n
pevných, solidních základech, přírozeně bě-
hem doby, ať již kratší nebo delší, i kdyby na
krásně založen byl kruhy přímo interesovaný-
mi, vymkne se jim z rukou. Poněvadž vždycky
najde se někdo, kdo bude míti zájem na tom,
aby vliv na správu ústavu přímými interesenty
byl pokud možno nejmenší, je vždycky dobře
dbáti toho, aby podniky takové zakládány
byly čiště a výlučně na podkladě hospodářské
svépomoci a to je možno jedině ve formě
družstevní.
Masné pokladny obstarávají prodej do-
bytka nebo masa jim zaslaného. Jsou tedy při
tomto svém výkonu v právním postavení ko-
misionáře a vybírají za to určitou provisi ve
výši 0.4 proc. až 0.8 proc. ze ztržené ceny.
Musí ovšem ručiti dodavateli za prodej. Za
odeslání stržených peněz, jakož i za odměnu
srážejí si mimo to z celé kupní ceny 0.3—0.5
proc. skonta. Ztržené peníze ještě během té-
hož dne, kdy bylo prodáno, prodávajícímu vy-
platí.
Řezníkům a uzenářům, kteří živnost svoji
provozují v tržním území pokladny, poskytuje
k nákupu osobní úvěr, jehož výše, jak jest
samozřejmo, řídí se schopností úvěru dotyč-
ného. Pro řezníky lhůta úvěru stanovena jest
od 10 do 14 dnů, pro uzenáře od 4 do 6 týdnů.
Úvěr tento jest bezúročný a teprve po této
lhůtě účtuje se z povoleného úvěru určité pro-
cento nad obvyklou bankovní sazbu, která
činí ve Vídni proc., v Plzni 1 proc. a v Pešti
1/ proc.
Tento povolený úvěr kryje se zpravidla
směnkou a může si jej masná pokladna zabez-
pečiti zadržením jistého počtu zboží v zá-
stavě.
Vídeň
Plzeň
Pešť
ústav přímý interesent
10
article
Mímo to povoluje zpravidla každá masná
pokladna zálohy na zboží ku prodeji jí — po-
kud se totiž prodejem zabývá — zaslané.
U nás v Čechách, jak již shora bylo zmí-
něno, stává masná pokladna pouze v Plzni
zřízena byla plzeňskou obcí. K obstarávání
úkolů pokladny té pověřena byla usnesením
městské rady ze dne 19. března 1912 č. 10.499
Plzeňská banka, spol. s r. o. Tato masná po-
kladna nejen že provozování živností řez-
nických a uzenářských v Plzni značnou měrou
ulehčila, ona ale také velice dobře prosperuje.
což mělo by býti na jedné straně pobídkou šez-
níkům a uzenářům pražským, aby i oni domá-
hali se v době co nejkratší zřízení masné po-
kladny u nás v Praze, ale musí jim býti také
výstrahou, aby nedopustili, by taková masná
pokladna zřízena byla činitelem jiným.
Dnešní doba, kdy pod vlívem horentně
vysokých cen dobytka živnosti řeznické a uze-
nářské značně upadají, měla by býti vlastně
pobídkou k brzkému zřízení masné po-
kladny v Praze, neboť jen tou bude mož-
no docíliti v živnostech těchto, v poslednich
letch tak těžce poškozovaných a utlačovaných,
nějakého zisku, kterým bylo by možno renta-
bilitu závodů těch pozvednouti.
Již před časem bylo v jistém praž-
ském společenstvu otázkou touto
hnuto a pravděpodobně bude již v brzku
přikročeno k jejímu realisování. O
formě, ve které bude masná pokladna zalo-
žena, nebylo ještě rozhodnuto, stane se tak
však buď ve formě akciové společao-
sti nebo nejspíše ve formě společenstva
s r. o. Kapitál bude činit několik set tisíc ko-
run a z velké části jest již zajištěn. Usku-
teční-li se tento projekt masné pokladny, je
naděje, že i ostatní společenstva jak pražská.
tak i venkovská, budou následovati.
Zřizování těchto masných pokladen bude
pak dalším mocným a pevným článkem orga-
nisace řezníků a uzenářů.
Čechy
Plzeň
Praha
městský rada
plzeňský banka
11
article
Rakouská těžba uhelná
v červenci 1913.
Rakouská těžba uhelná
v červenci 1913.
Ministerstvo pro veřejné práce uveřejňuje
výkaz o těžbě uhelné v Rakousku za měsíc čer-
venec 1913 u srovnání s loňskem. Příslušný výka
obsahuje tato datas
Sur. uhlí Brikety Koks
metrických centů
8,268.355 53.627 2,153.316
416.100 67.000 62.906
2.224.455 —
1.211.540 72.145
398.601 —
8.784
1,728.869
132.5 34
Rakousko
Sura
12
article
A. Kamenné uhlí
Revír:
ostrav.-karvínský. .
rosicko-oslavanský .
středočeský (Kladno-
Slaný) . . . ..
západočeský (Plzeň-
Štříbro) . . . .
žacléřsko - svatoňo-
vický . . . . .
Halič . . . . .
ostatní doly .
Kladno
Slaný
Plzeň
Halič
Štříbro
13
article
14.380.854
192.772 2,225.00
13,887.064 123.275 2,011.274
95,248.709 1,167.293 14,695.50
89,938.573 953.696 13,166.89.
14
article
úhrn. v červenci 1913
» 1912
od ledna do konce
července 1913 . .
od ledna do konce
července 1912 ..
B. Hnědé uhlí-
Revíri
mostecko - teplicko-
15,665.679 2.2 1 —
chomutovský .
falknovsko-loketsko-
3,315.388 175.622 —
karlovarský . . .
tvin
wolfsegg-thomas-
290.709 — —
roitský. . . ..
793.774 —
lubenský
voitsb.-köflašský . . 639.938 — —
trebovlj. - zagorský . 1,015.700 — —
183.383 — —
Istrie a Dalmacie.
33.000 —8 —
Halič a Bukovina .
rně prvrt
ostatní doly v zemích
254.185
českých . ..
ostatní doly v zemích
alpských . . ..
22,940.091 177.843
úhrn, v červenci 1913
1912 22.526.142 190.885
od ledna do konce
července 1913 . . 161,340.274 1,359.509
od ledna do konce
července 1912 . . 149,996.779 1,352.265
Také v červencit. r. potrvala tudíž u ná
vzestupná tendence v produkci uhelné. Těžba
kamenného uhlí stoupla v červenci o 493.800
q. Skoro stejně stoupla těžba hnědého uhlí,
totiž o 413.950 q. Výroba koksu stoupla o 213.730q.
Také výroba kamenouhelných briket opět stoupla
o 69.500 q. Jen výroba hnědouhelných briket
Istria
Dalmacie
Halič
Bukovina
Revíri mostecko
16
article
stále klesá a oproti soudobí loňskému zmenšila
se o 13.000 -
17
article
Srbská půjčka ve Francií?
Z Frankfurtu, 22. srpna. „Frankí. Ztg.“ ozna-
muje z Paříže, že bude tam emitována na podzim
na hypotheku monopolových přebytků srbská
5procentní půjčka ve výši 100 mil. franků. Z vý-
nosu věnovány budou tři čívrtiny na zaplacení po-
kladních poukázek, které jsou v oběhu a zbytku
bude použito k potřebám finanční správy. Touto
půjčkou budou také zaplaceny veškeré válečné
náklady. Srbská vláda měla mimo protihodnoty
pokladních poukázek také značné fondy a poklad-
ní zásoby.
Francie
Frankfurt
Paříž
18
article
Americké hursovní a tržní zprávy
Americké hursovní a tržní zprávy
(Kabelové telegramy „Národních Listů“.)
Peněžní bursa.
Z N. Yorku, 22. srpna. Obchod na počátku
dnešní bursy nebyl příliš živý a smýšlení bylo ne-
jednotné. Změny kursů pohybovaly se mezi 3/4—1
doll. Lehce zlepšily se opět obilné dráhy, zvláště
hillské hodnoty, kdežto pro mědové hodnotya
Steels jevila se chuť k prodejům. Nepříznivé zprá-
vy o poměru k Mexiku měly za následek zpětné
hnutí. Steels a Union Pacifie byly silně nabízeny.
Kanadské a Smelters tísněny Na úhrady baissy k
polednimu nastalo zotavení v poslední hodině bursy
pak i zlepšení kursů. Celkový obrat činil 190.000
sh., státních papírů prodáno za 100.000 doll.
Peníze poslední . . . 2.25
Kabel. transf. . .. 486.75 486 85 486 50
Amalgamated. . . . 72,87
72,87
73.6
American Smelting . 67.— 66.75 67.75
American Lokomotive 32.50 32.50
36.25
36.— 36. 12
Anaconda . . . .
95.50 95.37 96.—
Atchison . . . . „
96.12 96.50 96.50
Baltimore a Ohio ;
218.62 218.— 219.12
Canadian Pacific : ,
106 75 106.— 106.75
Chicago, Milwauke
28.50 28 50 28.75
126.— 126.— 127.—
Great Northern . .
134.—
134.50 135.—
Louisville a Nashville
Missouri Kansas .
22.12 22.75 23.25
98.— 98.25 98.50
New-York Central :
Northern Pacific : t
111.62 111.25 111.87
Atchison
Mexiko
Baltimore
Ohio
Chicago
28 50
Louisville
Nashville Missouri
Kansas
NewYork Central
American Lokomotiv 32.50
Canadian Pacifik
Northern Pacifik
Union Pacifie
Kablo
American Smelting
Great Northern
22.75
98
19
article
Erie
Erie
112.75
112.75 112.87
Pennsylvania . . . :
161.— 161.12 161.25
Reading.
17.37 17.50 17.6
Rock Island . . . .
24.62 25.12 24.8
Southern Railway :
90.50 90.37 91.—
Southern Pacific . ,
62.75 62.871 63.75
Steel Comon . . . v
152.37 152.87 153.6
Union Pacific . . :
13.12
12 50 12.50
Stabash, pref. : : ?
. 107.75 107.75 107.75
Weel prel..
87.62
Southern Pacit, Bd 49% 87.25 87.37
Erie
Pennsylvanie
Reading
Southern Pacifik
Union Pacifik
17.50
rock Island
Stabash
Weel prel
Southern Pacit
20
article
Obilí, mouka, plodiny.
Z Chicaga, 22. srpna. Pšenice. Smýšlení bylo
lehce oslabeno na zprávy o povětrnosti polním
pracím příznívé. K ukuřice. Trh počal chabě n
zprávy o dalších uspokojivých deštích a vyrovna-
cím řízení haussiérů. Terminy klesly asi o 1/2 ct.
Z Chicaga, 22. srpna.
20. 19. 18.
Pšenice zimní č. 2 22. 21.
na září. . . 87.12 87.50 87.12 86.75 87.25
na prosinec . 90.62 90.87 90.50 90.25 90.8
na květen . . 95.37 95.62 95.37 95.— 95.75
Kukuřice č. 2
na září . . . 72.25 74.75 75.25 74.37 755
68.75 69.25 69.25 65.75 69.6
na prosinec ,
ua květen . . 69.87 70.37 70..25 70.— 70.6
Chicago
21
article
42.— 42.37 42.37 42.77 43.2;
42.— 42.37 42.37 42.77 43.2;
Oves č. 2 na září
rku, 22. srpna.
Z Nového Yo
22. 21. 20. 19.
Pšenice zimní č.2
96.— 95.75 95.50 95.50
pohotová . .
95.12 95.37 95.— 94.75
na září . ..
98 87 98.62 98.37
98.37
na prosinec s
83.75 84.75 85.— 84.—
Kukuřice pohot.
48.50 48.50 48.50 48.50
Oves č. 2 pohot.
4.90
4.90
4.90 4.90
Mouka minneap.
2.75
2.62 2.75
2.62
Obilí liverpool..
47.50 47.50 47.50 47.50
» hamburské
42.50 42.50 45.—
» brémské.
6.50
6 50 7.75
7.75
» rotterdam.
Tuky, maso.
Nový yo
Tuka
22
article
Z Chicaga, 22. srpna.
Chicago
23
article
11. 30
11.22
Sádlo na září . . . .
11.37
11.325
na říjen . . . .
11.50 11.55
Žebírka za hotové ..
11.50
11.55
Žebírka na září . ..
Vepřové maso na září 20.95 21.02°
na říjen
13.000
19.000
21.000
Dovoz vepřů z Chicaga
» ze západu 55.000 62.000 65.000
Z Nov. Yorku, 22. srpna.
Sádlo prim. vest . „ 11.40 11.35 11.35 11.35
VVepřové maso . . . 23.50 23.25 23.25 23.25
Hovězi maso . . . . 22.— 22.— 22.— 22.—
Káva.
Sádlo
Chicago
York
žebírko
Sádlo na zář
11.325 na říjen
žebírko
19.000
11.35
VVepřová masa
23.25
Hověz masa
24
article
Z N. Yorku, 22. srpna. Trh měl pevný průběl
na lepší evropské kabelové zprávy a vyšší brasilské
záznamy.
Z Nov. Yorku, 22. srpna.
20. 19.
9.50 9.50
Káva pohotová č. 7 . . 9.50 9.50
na srpen . . . 8.83 8.78 8.85 8.7
na září . . . . 8.87 8.83 8.91 8.7
9.17 9.0
na prosinec . . 9.12 9.07
na březen . . 9.35 9.32 9.62 9.30
9.53 9.40
na květen . . . 9.45 9.40
York
káva pohotový
9.32
na květen
9.40
25
article
Bavlna.
Bavlna.
Z N. Yorku, 22. srpna. Trh měl chabý průběl
na zprávy o deštích na jihozápadě a prodejich již-
ních firem. Také později smýšlení bylo převážně
chabé na vyrovnací řízení haussiérů a větší přívoz.
22. 21.
20. 19. 13. 16.
Pohotová. . . 12.15 12.25 12.15 12.— 12.— 12.—
na srpen. . . 11.73 11.82 11.81 11.70 11.55 11.74
na záři . . . 11.55 11.65 11.64 11.38 11.15 11.39
na říjen . . . 11.47 11.57 11.55 11.27 11.07 11.19
na listopad . » 11.40 11.50 11.49 11.21 10.98 11.10
11.23 11.— 11.12
na prosinec. . 11.42 11.52 11.51
11.13 10.90 11.02
na leden . . . 11.34 11.43 11.43
na březen . . 11.42 11.53 11.50 11.22 10.98 11.08
na květen . . 11.46 11.57 11.54 11.25 11.11 11.1i
na červen . .-
na červenec. . —
Z Nového Orleanu, 22. srpna.
Pohotová : . 12.06 12.06 12.— 12.— 12.—
Kovy.
pe
Z Nového Yorku, 22. srpna,
16.00—16.25
16.00—16.25
Železo sur. č. 2 Foundry
15.50—15.75
15.50—15.75
» South. Foun. č. 1.
14.75—15.25
měkké
14.75—15.25
» sur. jižní č. 2..
14.25—14.75
14.25—14.75
Ocel. paličky (pittsb.)
Ocelové koleje (pittsb.)
1.25
1.25
2.50—2. 60
2.50—2.60
Koks pohotový . . .
22. 21.
4.75 4.50 4.50 4.70
Olovo . . . . ..
Měď stand. pohotová 15.87 15.75 14.75 15.12
» elektr. . . . 15.87 15.62 15.62 16.—
5.80 5.70° 5.70° 5.80
Zinek . . . . . .
Cín . . . . . . 41.25 41.32° 41.423 41.37
Nový Orlean
Nový York
12.25
11.57
na
11.50
11.23
11.52
11.43
11.53
na květen
12.06
železo sur
Foundra
15.75
měkký 14.75
1.25
4.70 olovo
elektrum
° 5.70
26
article
Různé.
Různé.
22. 21. 20. 19.
4.70
4.70 3.70
4.70
3.73 3.73 3.73
3.73
Cukr gran. . . »
Cukr centrifugal. . .
Petrolej (barrel.) . ..
Petrolej v kotlech.
Pensylv. sur. petrolej
ze zřídla . . .
Terpentin novoyorský.
» wilmington.
Savannah
8.70
8.70
8.70
2.50 2.50 2.50 2.5
42.50 42.— 41.— 40.75
37.50 36.75
36.25
37.50
Cukr
Savannah
27
article
Z trhu cukerního. — Zpráva Líchtova.
V Praze 22. srpna. Surovina. Pevná ve-
černí depeše londýnská i pařížská přispěly
k zpevnění ostatních trhů. Také
první Hamburk byl ustálený a v záznamech
o 5 fen. vyšší. Při zahájení dnešního našeho
trhu kladeno při ustáleném smýšlení za poho-
tové K 21.30 a na říjen-prosince K 21.20
z Ústí. Jelikož však v důsledku přívětivější
povětrnosti vybídka nové kampaně rozmno-
žena, seslabila se rovněž cena téže. Polední
Magdeburk zněl klidně a v záznamech o 21
fen. ustoupil. Londýn zachoval směr ustálený
a odpolední Hamburk byl pro vzdálenější
lhůty rovněž o 21/4 fen. nižší. Na naší burse
udržela se tendence ustálená při ce-
nách K 21.40 za promptní a K 21.25 na říjen-
prosinec v paritě ústecké.
Obchod s bílým zbožím zachovává
důvěřivější ráz a základní cena K 74.50 z
stanic továrních se nemění.
Z Hamburku sděluje depeše Společ-
nosti pro obchod se zbožím ze dne 22. t. m.
Včerejší závěrek mírně ustálený. Dnešní za-
hájení ustálené souhlasně s pevnou závěrkou
londýnskou, kde objevilí se kupci zboží
z Kanady. Staré zboží doznalo později
dalšího z pevnění, kdežto nová kampař
vykazovala uklidnění následkem rozmno-
žené vybídky.
Zpráva F. O. Lichta zní ve výtahu: Po-
časí pro vývin řepy většinou příznivé. Vyjma
řepu, nacházející se v těžkých chladných pů-
dách, jest zvětšení váhy značné, oproti tomu
jakost utrpěla. Další oteplení a pouze ojedi-
nělé opětné pršky žádoucny.
Řepní zkoušky:
Děvínský okres
1913
1912
řepa s listem . . . . 1109
1156 gr
řepa bez listu . . . . 397
407 gr.
Pevná
F O
Lichta
Praha
Hamburk
Ústí
Magdeburk
Londýn
Společ
Kanada
28
article
polarisace . . . . . 15.82
14.98
cukr . . . . . . . 13.80
12.90
Ostatní dily Německa
řepa s listem . . . . 838
784 gr.
řepa bez listu . . . . 316 343 gr
polarisace . . . . . 16.22 15.38
cukr . . . . . . . 14.40 13.75
Viditelné zásoby činí 2,032.000 t oproti
1,616.000 t loní.
Z trhů peněžních, 22. srpna. Podle posledníh
výkazu Anglické banky zásoba v hotovosti,
jež stoupla již v předchozím týdnu, jeví další vze-
stup o 1.23 mil. na 42.30 mil. lib. šterl. V soudobí
loňském stoupla jen o 0.03 mil. na 40.91 mil. lib.
šterl. V předchozím týdnu ovšem zvýšila se znač-
něji, totiž o 2.06 mil. lib. šterl. Celková reserva
stoupla o 1.46 (loni o 0.29) mil. lib. šterl. Procentní
poměr reservy k pasivům činil 584 oproti 581/4 v
předchozím týdnu (loní 493/4 jako v předchozím
týdnu). — Podle výkazu Francouzské ban-
ky stoupla zásoba zlata jen o 20.14 mil. franků,
kdežto v předchozím týdnu stoupla o 35 mil. fr.
Německo
cukr
13.75
29
article
Naproti tomu také zásoba stříbra tentokráte stoup-
la o 1.34 mil., kdežto v předehozím týdnu poklesla
o 11.94 mil. franků. Portefeuille poklesl o 5.67 mil.
(loni o 21.30 mil.) franků. Poměr hotovosti k oběhu
bankovek stoupl na 74.69% oproti 73.75% před
týdnem (loni stoupl 80.51 na 81.26 )
Vídeň. Bursa byla dnes opětně ovládána
dalekosáhlým klidem obchodním a do popředí do-
staly se toliko občas železářské hodnoty na koupě
spekulačních firem a dále následkem vzestupu
kursů akcií Phönixu v Berlíně. Politické zprávy
ukazovaly, že v celkové situaci nenastala žádná
změna. Později projevil se zájem o železářské hod-
noty, který sesílil ještě více, když Berlín hlásil
vyšší záznamy báňské. V důsledku toho projevila
se celkem příznivá disposice, ačkoliv obchod, ne-
hledě k hodnotám železářským, nalézal se i na
dále ve stavu stagnace. Alpinky stouply z 925.10
na 931.50, rýma-muráňské ze 703 na 7081/2. Dále
stouply akcie Pražské železářské společnosti o v
kor., báňské a hutní společnosti na dodatečné bur-
se o 11 K. Také ve šraňku byl obchod obmezen
na minimum. Zvýšily se akcie ústavu pro úvěr po-
zemkový, dolnorakouské eskomptní společnosti,
Bursa
Vídeň
Berlín
Phönix
30
article
Adrie, šroubáren, Zenice. Zbrojovky, Schodnice
chorvatské cukerní společnosti. Naproti tomu po-
klesly buštěhradské B o 4 K a akcie tabákové
o 2 K. Renty, devisy a valuty se nezměnily. Z na-
šich papírů obchodovány Daňkovky za 419 K, Kol-
benky za 437.50 K. české cukerní za 350.70 K.
chorvatské za 1344 K a v živnostenských došlo
k obchodům za 273.75 K. Na trhu eskomptním byl
stav peněz nezměněný. Sazby za první akcepty
bankovní činily 542/22 .
Německá naftová akc. spol. V posledních
dnech jeví se na berlínské burse značný zájemo
akcie Německé naftové akc. spol., což souvisí, jak
se proslýchá, s vyjednáváním o uvedení těch-
to akeií na vídeňskou bursu prostředni-
ctvím Rak. úvěrního ústavu. Příslušné vyjednávání
nebylo ještě skončeno.
Adrie
Zenica
Daňkovka
31
article
První brněnský akciový pivovar a sladovna
Drně koná 9. září t. r. mimořádnou valnou hromadu
ve které se bude jednati o změně stanov.
Mimořádná valná hromada První české to-
várny na řepné droždí dle patentu prof. Kruisa,
akc. spol. v Plzní, konala se ve čtvrtek 21. srpna
o 11. hod. dopolední ve velké zasedací síni obch.
a živnostenské komory v Praze za předsednictví
presidenta p. Jana Kotrby a zástupce c. k. notáře
dra. Bakovského, p. dra. Jeníčka. Přítomno bylo
65 akcionářů, representujících 303 hlasy za 1515
podílů. Referentem jmenován p. kom. r. A. Sládek.
Verifikatory jmenováni pp.: B. Studecký a F. Ple-
citý, zapisovatelem sekretář společenstva pekařů
Jul. Tvrzník, načež přikročeno ku projednání po-
řadu. Zápis ustavující valné hromady přečten vice-
presidentem F. Lukešem, načež schválen. Zprávu
o dosavadní činnosti správní rady podal obšírně
i věcně kom. r. Ant. Sládek. Ze zprávy samé vy-
svítá, že podnik přešel již takřka veškeré počáteční
překážky, jemu konkurencí i technickými obtížemi
kladené a že stavba podniku dospívá k svému
ukončení a zahájení činnosti lze očekávati v době
nejbližší. Pan kom. r. Zářecký, jako předseda do-
zorčí rady, podav zprávu o vykonané zevrubné
revisi, navrhuje vysloviti správní radě absoluto-
rium a zprávu o činnosti schváliti, což se též jedno-
myslně stalo po zodpovědění některých dotazů se
strany pánů akcionářů, jmenovitě dra. Kantora.
profesor
Kruiso
Kotrba
Bakovský
A Sládek
Studecký
F Ple
Jula
Tvrzník
F Lukeš
Antonín
Sládek
Plzeň
Praha
Drno
živnostenský komora
32
article
který snažil se v jednání zavěsti oposiční tón,
ovšem bezvýsledně, cís. r. Svobody, Liegerta, Lu-
leše, Nouzy atd, Se zvláštním potěšením uvítáno
uvolnění podniku ze smlouvy, s tov. Goldschmie-
dem ujednané. K návrhu správní rady schváleno
vypsání druhé emisse ve výši 500.000 K dle §7.
stanov a to vydáním nových 2500 kusů akclí, z
nichž akcionářům dosavadním vyhraženo upsati
500 kusů akcií druhé emisse v kursu 210 K za1
kus a to v poměru 1:5, t. j., že na 5 akcií první
emisse připadne 1 akcie druhé emisse, kdežto zbý-
vajících 2000 kusů vyloží se k veřejnému upiso-
vání v kursu 225 K s tou podmínkou, že majitelům
pekařských závodů a obchodníkům bude při ko-
nané repartici dána přednost před jinými upiso-
vateli. Usnesena změna stanov dle návrhu správní
rady a to, pokud se týče názvu, účelu, sídla, vy-
hlášek společnosti, svolání valné hromady a před-
běžné podávání návrhů pro ni, hlasovacího práva
plnomocníky, usnesení o bilanci, místa schůzí správ-
ní rady a odměny jejích členů, funkčního obdob
členů dozorčí rady, změna §3 1., 2., 4., 8., 12., 13.
14., 18., 19., 24., 28., 29., 30. a 33 a změna vzorců
A, B. C stanov. Co se týče sídla podniku, usne-
seno k návrhu p. Lukeše, podporovanému pp. Zá-
Svoboda
Liegert
Lu
Nouza
Lukeš
33
article
95.75
95.25
98.8
85.25
4.90
2.75
47.50
34
article
7.75
7.75
1 1.30
11.37
11.55
11.52
11.21
35
article
řeckým a Mizerovským i presidentem podníku p.J
36
article
Kotrbou, toto přeložiti do Prahy a vsunouti de
§ 2., jakož i dalších, dodatek „se sídlem v Praze“
Pro změnu sídla podniku docíleno ve smyslu plat-
ných stanov dvoutřelinové většiny a sice 233 hl.
Oproti tomu bylo 7 akcionářů plzeňských se 70
hlasy. Název podniku bude tudíž zníti: „První če-
ská továrna na řepné droždí dle patentu prof.
Kruise, akciová společnost v Kolíně se sídlemv
Praze“. Některé pozměňující návrhy, stanov se tý-
kající, vesměs zamítnuty. Jelikož tím pořad mimo-
řádné valné hromadý vyčerpán, ukončil president
podniku jednání, vzdav přítomným dík za důstojný
její průběh. Odpoledne odebrali se veškeří akcio-
náři podniku na exkursi do Kolína, kdež byli u-
přímně uvítáni starostou okres. společenstva pe-
kařů p. Mizerovským a presidentem podniku p. J.
Kotrbou, načež přítomným učinil odborný výklad
ústřední techn, a kom. ředitel podniku p. Antonín
Honke.
Kotrba
profesor
Kruis
J Kotrba
Honke
Praha
Kolín
37
article
Říšskoněmecké komory proti eskontu knihov-
ních pohledávek. Pruský ministr obchodu vyžádal
si před nějakou dobou od německých řeme-
slnických a živnostenských, jakoži
obchodních komor vyjádření o tom, jaky
úspěch měly pokusy zavésti v Německu diskonto-
vání knihovních pohledávek a jaké stanovisko
jmenované komory zaujímají vůči této formě po-
skytování úvěru. Ústředna řemeslnických a živno-
stonských komor na základě vyšetřování u jedno-
tlivých komor podala dobrozdání, z něhož jest
zřejmo, že řemeslníci vůčí této nové formě úvěrové
staví se buď vyčkávavě neb odmítavě, ježto se
obávají ztráty zákazníků. Úvěr maloživnostníkůa
řemeslníků nemůže se pozvednouti tím, že se zbaví
nezaplacených pohledávek, poslední to majetkové
substance. Byli by bez úvěru vůči svým dodavate-
lům a další úvěr dodavatelů pro ně byl by jen
ještě věcí důvěry. Také obchodní komory, jak se
zdá, zaujímají stejné odmitavé stanovisko. Na př.
Německo
38
article
vratislavská obchodní komora vyslovuje se proti
systému eskontování knihovních pohledávek, je-
hož další rozšíření znamenalo by ještě větší zo-
stření bez toho v Německu existujícího úvěrového
napětí. Dískontování účetních pohledávek působí
hlavně proto škodlivě, že v případě úpadku dluž-
níka zbavuje věřitele možnosti uspokojiti se z po-
hledávek dlužníkových. Kromě toho má za násle-
dek závislost na diskontujícím závodě. Zavedení
nuceného registrování, aby se zabránilo nepří-
stojnosti, jest nejen prakticky neproveditelně,
nýbrž vydalo by v šanc veřejnosti též nejdůleži-
tější obchodní tajemství. Vzhledem k tomu vrati-
slavská obchodní komora nepovažuje zavedení
eskontu knihovních pohledávek za žádoucí.
Druhý sjezd průmyslníků obvodu chebské ob-
chodní komory v Chomutově. Dne 9. září koná se
sjezd průmyslníků obvodu chebské obchodní ko-
mory, svolaný kraslickou sekcí svazu rakouských
průmyslníků do Chomutova. Na sjezdu budou refe-
rovati o průmyslové situaci a důležitých průmyslo-
vých otázkách předseda svazu rakouských prů-
myslníků komerční rada Jindřich Vetter. Místo-
předseda svazu, říšský poslanec Max Fried-
mann, přednášeti bude o politice a průmyslu, mí-
stopředseda dr. S. M. Singer o obchodně-poli-
tických výhledech. Kromě toho vyhražen jest re-
ferát „Průmysl a volební řád do zemského sněmu“.
K tomu sjezdu, s nímž je spojena prohlídka chomu-
tovské výstavy, pozvání byli všichni členové svazu
průmyslníků, zástupci ústředen, obecních a zem-
ských úřadů.
Vetter
Fried
doktor
S M Singer
Německo
Chomutov
svaz rakouský pr
39
article
Ochrana proti hospodářským důsledkům stáv-
ky. Počet členů říšsko-německého průmyslového
ochranného svazu od počátku tohoto roku stoupl
okrouhle o 500. Celkem čítá svaz 4350 firem všech
odvětví, zaměstnávajících 316.000 dělníků.
Snížení cen olovné běloby v Německu. Něme-
cký syndikát pro olovnou bělobu vzhledem k po-
klesu cen olova snížil ceny suché olovné běloby
s platností od 21. t. m. o 1 marku na 100 kg.
Neshody mezi Hambursko-americkou liniía
Severoněmeckým Lloydem hrozí propuknoutiv
oboustranný boj. Severoněmecký Lloyd ohlásil zří-
zení linie mezi Brémami a Bostonem,
v čemž spatřuje Hambursko-americká linie zasáh-
nutí do své obchodní sféry a rozšíří dosavadní ná-
kladní dopravu do Baltimore mezipalubní dopravou
během každých 14 dní. První parník vypluje 16.
září. Severoněmecký Lloyd prohlašuje, že doprava
do Bostonu stoupla tak značně, že Lloyd již delší
dobu zamýšlí pojati tento přístav do své dopravy.
Lloyd
Německo
Hambursko
Brémy
Boston
Baltimore
kg
40
article
Tak Nový Orleans má velký význam pro svůj znač-
ný vývoz bavlny. Již na počátku tohoto roku bylo
definitivně usneseno zříditi pravídelnou linii
Bremy—Boston—Nový Orleans.
Dopravní příjmy uherských drah v prvním
pololetí 1913. V červnu t. r. přijato bylo na
všech uherských drahách 45,532.543 (+ 1,319.060) K
čili na 1 km 2078 (+ 14) K. Z toho připadalo
13,478.236 K na dopravu osob, vojska a zavazadel
a 32,054.307 K na dopravu zboží. Dopraveno bylo
16,035.885 osob a 5,743.194 tun zboží. Od 1. led-
na do konce června t. r. činil celkový pří-
jem 266,364.153 (+ 436.268) K. Příjem na 1 km
připadající činil 12,158 (— 259) K. Z celkových
příjmů případalo na dopravu osob, vojska a zava-
zadel 73,030.513 (+ 4,725.893) K a na dopravu zbo-
ží 193,333.640 (+ 4.289.625) K. Dopraveno bylo
81,542.264 osob a 34,529.499 t. zboží.
Zahraničný obchod Spojených států severo-
amerických. Nedávno byly uveřejněny čísliceo
zahraničném obchodě Spojených států za rok
1912-13, končící dne 30 června. Podrobné číslice
jsou následující
Brem
Boston
Nová Orleans
spojený stát
km
41
article
Vývoz
Dovoz
oproti
oproli
1912-13 1911-12 1912-13 1911-12
mil. dolarů
406.1 — 20.4 502.1 +. 83.3
potraviny . ..
suroviny pro vý-
robu . . . . 633.2 + 77.2 731.0 + 7-0
polotovary . . . 348.9 + 55.2 409.0 + 61.9
tovary pro spo-
třebu . . . . 410.6 + 50.6 778.0 + 105.7
různé . . . . . 14.1 — 3.0 8.4 + 0.2
Celkem . . 1813.0+ 159.7 2428.5 + 258.
Stoupl tudíž vývoz okrouhle o 100 mil. dol.
více než dovoz, Aktivum obchodní bilance Spo-
jených států severoamerických vzrostlo tím na
615 mil. dol. a k tomuto velikému vývoznímu pře-
bytku přispívají všechny skupiny, zejména však
hotové výrobky pro spotřebu, jejichž vývozní pře-
bytek stoupl o 55 mil. na 368 mil. dol. Naproti
tomu Spojené státy rostoucí měrou kupují polo-
tovary a suroviny. Pokud se týče účasti jednotli-
vých zemi na zahraničném obchodě Spojených
států, participovaly (v mil. dol.):
na dovozu na vývozu
oproti
oproti
1912-13 1911-12 1912-13 1911-12
spojený stát
502.1 + . 83.3
8.4
celek
42
article
Anglie. . . . 295.6 + 22.7 597.2 +- 32-8
Německo . . . 189.0 + 17.6 331.7 + 24.7
Francie . . . . 136.9 + 12.4 146.1 + 10.7
Kuba . . . . . 126-1 + 6.0 70-6 + 8-4
Brasilie . . . . 120.2 — 3.7 42.6 + 7.9
Kanada . . . . 120.6 + 11.8 415.2 + 86.0
Nizozemsko. . . 38.2 + 2.6 125.9 + 22.2
Stále jako dříve první místo v zahraničném
obchodě Spojených států zaujímá Anglie. Jako
kupec výrobků Spojených států zaujímá druhé
místo Kanada, jež v tomto ohledu předstihla
Německo.
Vzestup rakousko-uherského vývozu do Ja-
ponska. Podle statistiky japonského ministerstva
financíjaponský zahraníčný obcho
v prvních 5 měsících 1913 značně stoupl. Hodnota
jeho činila do konce května t. r. 581,149.164 (v sou-
dobí 1912: 487,090.786) yenů a sice činil dovoz
339,824.203 (297,639.930) yenů, vývoz 241.324.961
(189.450.856) yenů. Dovoz převyšoval vývoz v prv-
ních 5 měsících 1912 o 98.5 mil. yenů. Pozoruhodný
jest vzestup rakousko-uherského vý-
vozu do Japonska. Rakousko-uherský vývoz
do Japonska činil v prvních 5 měsících r. 1913.
1,902.058 (r. 1912: 1,237.208 a r. 1911: 1.477.229)
yenů. Tento vzestup našeho vývozu do Japonska
vysvětliti dlužno zřejmě zvýšeným vývozem
vlněné příze, železa a železného zbo-
ž1. Do konce května dovezeno bylo do Japonska
vlněných přízí za 801.861 (464.773) yenů, železného
zboží a železa za 247.838 (46.240) yenů. V téže
době poklesl dovoz bavlněného zboží z Rakousko-
Uherska do Japonska s 6979 yenů v předchozím
Anglie
Německo
spojený stát
Kanada
Japonsko
Rakousko
Uhersko
597.2 +32
331.7 + 24.7 Francie
146.1
Kuba
Brasilia
42.6 +
Kanada
415.2 + 86.0 Nizozemsko
125.9 +