ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 589dc510-8f16-11dd-85be-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 42 celkem · entity: person 38, place 87, org 20, work 61
1 masthead
23. srpna 1913. číslo 231.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 5.
4 title
Národní hospodář.
5 article Banky masných a dobytčích trhů.
Banky masných a dobytčích trhů. (Masné pokladny.)) Nynější hospodářská a finanční krise ve všech odvětvích hospodářství, obchodu a ře- mesel má za následek, že i u nás objevila se konečně na obzoru otázka zřizování t. zv masných pokladen. Otázka tato vznikla před více jak 40 lety v Německu, kde již tehdy od- borné kruhy řeznické jasně dovedly rozpozná- vati otázku svépomoci a řešily tuto zřizováním masných pokladen. Takováto masná pokladna zřízena byla r. 1867 v Lipsku jako komanditní společnost čtrnácti tamějšími řezníky pod názvem „Pfaf- fendorfer Handelsverein A. Klarner et Comp. Později zřízena byla z této komanditní společ- nosti akciová společnost „Leipziger Zentral- viehmarktsbank Po zřízení této masné pokladny v Lipsku následovalo zřizování masných pokladen v dal- ších německých městech. Dříve však, nežli v Německu, zřízena byla první rakouská masná pokladna ve Vídnir 1850 (nařízením ministerstva obchodu ze dne 28. června 1850 č. 248 ř. z.). ovšem s tím pod- statným rozdílem, že u nás v Rakousku masná pokladna zřízena byla kruhy správními — obei vídeňskou z nařízení vlády — kdežto v Něme- cku popud ke zřízení masné pokladny vyšel z kruhů přímo na otázce interesovaných, tedy z kruhů řeznických, které jasně chápaly, že tímto způsobem získají možnost osamostatniti se, pokud se nákupu masa a jatečního dobytka týče a zbaviti se vlivu velkoobchodníků s do- bytkem a komisionářů a tím odejmouti těmto osobám vliv na tvoření cen.
A Klarner Německo Lipsko Rakousko Leipziger Zentral Pfaffendorfer SF nařízení ministerstvo obchod
6 article
To bylo tedy, abych tak řekl, jednímz hlavních účelů masné pokladny. Odpověď na otázku, jak bylo možno dosáhnouti tohoto úče- lu, je na snadě. Toho mohlo a může býti do- sáhnuto jedině tím způsobem, že masná po- kladna všem těm obchodníkům, kteří městský trh obesílají, zboží řezníky a uzenáři nakou- pené ihned hotově zaplatí. V roce 1873 zřídili na to řezníci masnou pokladnu v Drážďanech, o několik roků po- zdějí v Magdeburku, Mnichově a jinde. Všecky tyto masné pokladny, čili jak Německu běžným pojmenováním jsou nazý- vány „dobytčí a masné banky“, založeny byly jak již shora jsem se byl zmínil, řezníky sa- mými. Jenom u nás v Rakousku, ač již masné pokladny i zde po celou řadu let vyvinují svoji činnost, nedovedli si řezníci a uzenáři uvědo- miti, jakého významu a jaké důležitosti masná pokladna pro celý ten stav má. Že masné pokladny mají veliký význam jak pro trhy s jatečními zvířaty, tak i pro trhy masné (kde prodává se maso z dobytka již odporáženého), viděti již z toho, že vláda sama na zřízení takovéto pokladny naléhala.
Drážďany Magdeburk Mnichov Německo Rakousko masný banka
7 article
Svrchu již zmíněná masná pokladna ví- deňská, založená r. 1850, zrušena byla sice r. 1869, avšak opětně obnovena byla nařízením ministerstva vnitra, obchodu a orby ze dne 3. srpna 1883 č. 145 ř. z. a sice tržním řádem vídeňským a vešla v život r. 1884. Pro zřízen této pokladny dala podnět anketa, pořádaná vídeňskou obcí r. 1880 a ministerstvem orby r. 1881 o poměrech na vídeňském trhu s jateč- nými zvířaty. Pravidly této druhé masné pokladny ví- deňské stanoveno bylo, že každý vídeňský řezník složiti musí u pokladny kauci v obnosu 2000 zl., zúročitelnou se strany pokladny 49 Neměl-li tolik kapitálu, musil vedle jiných zá- ruk spláceti pokladně na zvýšení své kauce za každý zakoupený kus dobytka na vídeň- ském trhu 1 zl. až do zaplacení povinné výše. Aby řezníci donuceni byli používati pla- cení prostřednictvím masné pokladny co nej- více, stanoveno bylo, že řezníci mimovídeňští. kteří jatečný dobytek na vídeňském trhu na- kupují a řezníci vídeňští, kteří nakupují mimo vídeňský trh, musí zaplatiti pokladně za každý nakoupený kus 1 zl. Nařízení toto směřovalo k tomu, aby povinnost placení prostřednictvím masné pokladny nebyla nijakým způsobem ob- cházena.
nařízení ministerstvo vnitro
8 article
Po vzoru vídeňském zakládány byly pak masné pokladny i v jiných městech rakous- kých. Tak r. 1897 založena byla masná po- kladna v Pešti, r. 1905 v Krakově, r. 1912 ve Lvově a v Inšpruku a letošního roku, tuším v únoru, v Plzni. Pokladny tyto zakládány byly, jak již dříve jsem se byl zmínil, ne přímými interesen- ty — řezníky a uzenáři — nýbrž jako oddě- lení stávajících bank. Jenom v Pešti, kde dříve správa pokladny svěřena byla konsorciu tří bank a sice Peštské uherské komerční banky. Uherské eskomptní a směnárenské banky a Uherské banky pro obchod a průmysl, utvo- řila se banka ta od r. 1907 jako samostatný akciový podnik s kapitálem 2 mil. korun akciích po 100 K. Žel však, že většina akcio- vého kapitálu je v rukou neřezníků, takže řezníci a uzenáři přímého vlivu na správu banky nemají. Sama obec peštská má přes 7 proc. akciového kapitálu. Zkušenosti, nabyté za celou dlouhou řadu let, jasně dokazují, že existující masné banky. pokud se týče pokladny, ač nelze jim upříti velikého významu a důležitosti, přece jen ne- přinášejí odborným kruhům, pro něž vlastně zřízeny byly (řezníkům a uzenářům), takového užitku, jaký by přinášeti mohly a měly. A co jest toho příčinou? Způsob zaklá- dání! Je nesporno, že všecky stávající masné pokladny ve svých výročních závěrkách vy- kazují značné, tisícové zisky, které však ply- nou do kapes ne těch, kteří na trzích přímo jsou interesováni, nýbrž do pokladen obcí, bank, při nichž byly masné pokladny zřízeny, a akcionářů. Se stanoviska hospodářské své- pomoci jest rozhodně chybou, přenechá-li se *) Uveřejňujeme tento článek, ačkoliv se ve všem neshodujeme s názory p. autora, jako projev z kruhů odborných o otázce, jež se stala aktuálni projektovaným zřízením masné pokladny v Praze.
Pešť Krakov Lvov Inšpruk Plzeň Praha komerční banka směnárenský banka
9 article
zřízení takovéto masné pokladny nebo podob- ného podniku svépomocného bankám, anebo zřídí-li se jako podnik akciový, poněvadž vlastní zisk, který nastřádán jest z obchodů, uzavíraných řezníky a uzenáři, nevrací se těmto nijakým způsobem zpět. Takový akciový podnik, je-li založen n pevných, solidních základech, přírozeně bě- hem doby, ať již kratší nebo delší, i kdyby na krásně založen byl kruhy přímo interesovaný- mi, vymkne se jim z rukou. Poněvadž vždycky najde se někdo, kdo bude míti zájem na tom, aby vliv na správu ústavu přímými interesenty byl pokud možno nejmenší, je vždycky dobře dbáti toho, aby podniky takové zakládány byly čiště a výlučně na podkladě hospodářské svépomoci a to je možno jedině ve formě družstevní. Masné pokladny obstarávají prodej do- bytka nebo masa jim zaslaného. Jsou tedy při tomto svém výkonu v právním postavení ko- misionáře a vybírají za to určitou provisi ve výši 0.4 proc. až 0.8 proc. ze ztržené ceny. Musí ovšem ručiti dodavateli za prodej. Za odeslání stržených peněz, jakož i za odměnu srážejí si mimo to z celé kupní ceny 0.3—0.5 proc. skonta. Ztržené peníze ještě během té- hož dne, kdy bylo prodáno, prodávajícímu vy- platí. Řezníkům a uzenářům, kteří živnost svoji provozují v tržním území pokladny, poskytuje k nákupu osobní úvěr, jehož výše, jak jest samozřejmo, řídí se schopností úvěru dotyč- ného. Pro řezníky lhůta úvěru stanovena jest od 10 do 14 dnů, pro uzenáře od 4 do 6 týdnů. Úvěr tento jest bezúročný a teprve po této lhůtě účtuje se z povoleného úvěru určité pro- cento nad obvyklou bankovní sazbu, která činí ve Vídni proc., v Plzni 1 proc. a v Pešti 1/ proc. Tento povolený úvěr kryje se zpravidla směnkou a může si jej masná pokladna zabez- pečiti zadržením jistého počtu zboží v zá- stavě.
Vídeň Plzeň Pešť ústav přímý interesent
10 article
Mímo to povoluje zpravidla každá masná pokladna zálohy na zboží ku prodeji jí — po- kud se totiž prodejem zabývá — zaslané. U nás v Čechách, jak již shora bylo zmí- něno, stává masná pokladna pouze v Plzni zřízena byla plzeňskou obcí. K obstarávání úkolů pokladny té pověřena byla usnesením městské rady ze dne 19. března 1912 č. 10.499 Plzeňská banka, spol. s r. o. Tato masná po- kladna nejen že provozování živností řez- nických a uzenářských v Plzni značnou měrou ulehčila, ona ale také velice dobře prosperuje. což mělo by býti na jedné straně pobídkou šez- níkům a uzenářům pražským, aby i oni domá- hali se v době co nejkratší zřízení masné po- kladny u nás v Praze, ale musí jim býti také výstrahou, aby nedopustili, by taková masná pokladna zřízena byla činitelem jiným. Dnešní doba, kdy pod vlívem horentně vysokých cen dobytka živnosti řeznické a uze- nářské značně upadají, měla by býti vlastně pobídkou k brzkému zřízení masné po- kladny v Praze, neboť jen tou bude mož- no docíliti v živnostech těchto, v poslednich letch tak těžce poškozovaných a utlačovaných, nějakého zisku, kterým bylo by možno renta- bilitu závodů těch pozvednouti. Již před časem bylo v jistém praž- ském společenstvu otázkou touto hnuto a pravděpodobně bude již v brzku přikročeno k jejímu realisování. O formě, ve které bude masná pokladna zalo- žena, nebylo ještě rozhodnuto, stane se tak však buď ve formě akciové společao- sti nebo nejspíše ve formě společenstva s r. o. Kapitál bude činit několik set tisíc ko- run a z velké části jest již zajištěn. Usku- teční-li se tento projekt masné pokladny, je naděje, že i ostatní společenstva jak pražská. tak i venkovská, budou následovati. Zřizování těchto masných pokladen bude pak dalším mocným a pevným článkem orga- nisace řezníků a uzenářů.
Čechy Plzeň Praha městský rada plzeňský banka
11 article Rakouská těžba uhelná v červenci 1913.
Rakouská těžba uhelná v červenci 1913. Ministerstvo pro veřejné práce uveřejňuje výkaz o těžbě uhelné v Rakousku za měsíc čer- venec 1913 u srovnání s loňskem. Příslušný výka obsahuje tato datas Sur. uhlí Brikety Koks metrických centů 8,268.355 53.627 2,153.316 416.100 67.000 62.906 2.224.455 — 1.211.540 72.145 398.601 — 8.784 1,728.869 132.5 34
Rakousko Sura
12 article
A. Kamenné uhlí Revír: ostrav.-karvínský. . rosicko-oslavanský . středočeský (Kladno- Slaný) . . . .. západočeský (Plzeň- Štříbro) . . . . žacléřsko - svatoňo- vický . . . . . Halič . . . . . ostatní doly .
Kladno Slaný Plzeň Halič Štříbro
13 article
14.380.854 192.772 2,225.00 13,887.064 123.275 2,011.274 95,248.709 1,167.293 14,695.50 89,938.573 953.696 13,166.89.
14 article
úhrn. v červenci 1913 » 1912 od ledna do konce července 1913 . . od ledna do konce července 1912 .. B. Hnědé uhlí- Revíri mostecko - teplicko- 15,665.679 2.2 1 — chomutovský . falknovsko-loketsko- 3,315.388 175.622 — karlovarský . . . tvin wolfsegg-thomas- 290.709 — — roitský. . . .. 793.774 — lubenský voitsb.-köflašský . . 639.938 — — trebovlj. - zagorský . 1,015.700 — — 183.383 — — Istrie a Dalmacie. 33.000 —8 — Halič a Bukovina . rně prvrt ostatní doly v zemích 254.185 českých . .. ostatní doly v zemích alpských . . .. 22,940.091 177.843 úhrn, v červenci 1913 1912 22.526.142 190.885 od ledna do konce července 1913 . . 161,340.274 1,359.509 od ledna do konce července 1912 . . 149,996.779 1,352.265 Také v červencit. r. potrvala tudíž u ná vzestupná tendence v produkci uhelné. Těžba kamenného uhlí stoupla v červenci o 493.800 q. Skoro stejně stoupla těžba hnědého uhlí, totiž o 413.950 q. Výroba koksu stoupla o 213.730q. Také výroba kamenouhelných briket opět stoupla o 69.500 q. Jen výroba hnědouhelných briket
Istria Dalmacie Halič Bukovina Revíri mostecko
16 article
stále klesá a oproti soudobí loňskému zmenšila se o 13.000 -
17 article
Srbská půjčka ve Francií? Z Frankfurtu, 22. srpna. „Frankí. Ztg.“ ozna- muje z Paříže, že bude tam emitována na podzim na hypotheku monopolových přebytků srbská 5procentní půjčka ve výši 100 mil. franků. Z vý- nosu věnovány budou tři čívrtiny na zaplacení po- kladních poukázek, které jsou v oběhu a zbytku bude použito k potřebám finanční správy. Touto půjčkou budou také zaplaceny veškeré válečné náklady. Srbská vláda měla mimo protihodnoty pokladních poukázek také značné fondy a poklad- ní zásoby.
Francie Frankfurt Paříž
18 article Americké hursovní a tržní zprávy
Americké hursovní a tržní zprávy (Kabelové telegramy „Národních Listů“.) Peněžní bursa. Z N. Yorku, 22. srpna. Obchod na počátku dnešní bursy nebyl příliš živý a smýšlení bylo ne- jednotné. Změny kursů pohybovaly se mezi 3/4—1 doll. Lehce zlepšily se opět obilné dráhy, zvláště hillské hodnoty, kdežto pro mědové hodnotya Steels jevila se chuť k prodejům. Nepříznivé zprá- vy o poměru k Mexiku měly za následek zpětné hnutí. Steels a Union Pacifie byly silně nabízeny. Kanadské a Smelters tísněny Na úhrady baissy k polednimu nastalo zotavení v poslední hodině bursy pak i zlepšení kursů. Celkový obrat činil 190.000 sh., státních papírů prodáno za 100.000 doll. Peníze poslední . . . 2.25 Kabel. transf. . .. 486.75 486 85 486 50 Amalgamated. . . . 72,87 72,87 73.6 American Smelting . 67.— 66.75 67.75 American Lokomotive 32.50 32.50 36.25 36.— 36. 12 Anaconda . . . . 95.50 95.37 96.— Atchison . . . . „ 96.12 96.50 96.50 Baltimore a Ohio ; 218.62 218.— 219.12 Canadian Pacific : , 106 75 106.— 106.75 Chicago, Milwauke 28.50 28 50 28.75 126.— 126.— 127.— Great Northern . . 134.— 134.50 135.— Louisville a Nashville Missouri Kansas . 22.12 22.75 23.25 98.— 98.25 98.50 New-York Central : Northern Pacific : t 111.62 111.25 111.87
Atchison Mexiko Baltimore Ohio Chicago 28 50 Louisville Nashville Missouri Kansas NewYork Central American Lokomotiv 32.50 Canadian Pacifik Northern Pacifik Union Pacifie Kablo American Smelting Great Northern 22.75 98
19 article Erie
Erie 112.75 112.75 112.87 Pennsylvania . . . : 161.— 161.12 161.25 Reading. 17.37 17.50 17.6 Rock Island . . . . 24.62 25.12 24.8 Southern Railway : 90.50 90.37 91.— Southern Pacific . , 62.75 62.871 63.75 Steel Comon . . . v 152.37 152.87 153.6 Union Pacific . . : 13.12 12 50 12.50 Stabash, pref. : : ? . 107.75 107.75 107.75 Weel prel.. 87.62 Southern Pacit, Bd 49% 87.25 87.37
Erie Pennsylvanie Reading Southern Pacifik Union Pacifik 17.50 rock Island Stabash Weel prel Southern Pacit
20 article
Obilí, mouka, plodiny. Z Chicaga, 22. srpna. Pšenice. Smýšlení bylo lehce oslabeno na zprávy o povětrnosti polním pracím příznívé. K ukuřice. Trh počal chabě n zprávy o dalších uspokojivých deštích a vyrovna- cím řízení haussiérů. Terminy klesly asi o 1/2 ct. Z Chicaga, 22. srpna. 20. 19. 18. Pšenice zimní č. 2 22. 21. na září. . . 87.12 87.50 87.12 86.75 87.25 na prosinec . 90.62 90.87 90.50 90.25 90.8 na květen . . 95.37 95.62 95.37 95.— 95.75 Kukuřice č. 2 na září . . . 72.25 74.75 75.25 74.37 755 68.75 69.25 69.25 65.75 69.6 na prosinec , ua květen . . 69.87 70.37 70..25 70.— 70.6
Chicago
21 article 42.— 42.37 42.37 42.77 43.2;
42.— 42.37 42.37 42.77 43.2; Oves č. 2 na září rku, 22. srpna. Z Nového Yo 22. 21. 20. 19. Pšenice zimní č.2 96.— 95.75 95.50 95.50 pohotová . . 95.12 95.37 95.— 94.75 na září . .. 98 87 98.62 98.37 98.37 na prosinec s 83.75 84.75 85.— 84.— Kukuřice pohot. 48.50 48.50 48.50 48.50 Oves č. 2 pohot. 4.90 4.90 4.90 4.90 Mouka minneap. 2.75 2.62 2.75 2.62 Obilí liverpool.. 47.50 47.50 47.50 47.50 » hamburské 42.50 42.50 45.— » brémské. 6.50 6 50 7.75 7.75 » rotterdam. Tuky, maso.
Nový yo Tuka
22 article
Z Chicaga, 22. srpna.
Chicago
23 article
11. 30 11.22 Sádlo na září . . . . 11.37 11.325 na říjen . . . . 11.50 11.55 Žebírka za hotové .. 11.50 11.55 Žebírka na září . .. Vepřové maso na září 20.95 21.02° na říjen 13.000 19.000 21.000 Dovoz vepřů z Chicaga » ze západu 55.000 62.000 65.000 Z Nov. Yorku, 22. srpna. Sádlo prim. vest . „ 11.40 11.35 11.35 11.35 VVepřové maso . . . 23.50 23.25 23.25 23.25 Hovězi maso . . . . 22.— 22.— 22.— 22.— Káva.
Sádlo Chicago York žebírko Sádlo na zář 11.325 na říjen žebírko 19.000 11.35 VVepřová masa 23.25 Hověz masa
24 article
Z N. Yorku, 22. srpna. Trh měl pevný průběl na lepší evropské kabelové zprávy a vyšší brasilské záznamy. Z Nov. Yorku, 22. srpna. 20. 19. 9.50 9.50 Káva pohotová č. 7 . . 9.50 9.50 na srpen . . . 8.83 8.78 8.85 8.7 na září . . . . 8.87 8.83 8.91 8.7 9.17 9.0 na prosinec . . 9.12 9.07 na březen . . 9.35 9.32 9.62 9.30 9.53 9.40 na květen . . . 9.45 9.40
York káva pohotový 9.32 na květen 9.40
25 article Bavlna.
Bavlna. Z N. Yorku, 22. srpna. Trh měl chabý průběl na zprávy o deštích na jihozápadě a prodejich již- ních firem. Také později smýšlení bylo převážně chabé na vyrovnací řízení haussiérů a větší přívoz. 22. 21. 20. 19. 13. 16. Pohotová. . . 12.15 12.25 12.15 12.— 12.— 12.— na srpen. . . 11.73 11.82 11.81 11.70 11.55 11.74 na záři . . . 11.55 11.65 11.64 11.38 11.15 11.39 na říjen . . . 11.47 11.57 11.55 11.27 11.07 11.19 na listopad . » 11.40 11.50 11.49 11.21 10.98 11.10 11.23 11.— 11.12 na prosinec. . 11.42 11.52 11.51 11.13 10.90 11.02 na leden . . . 11.34 11.43 11.43 na březen . . 11.42 11.53 11.50 11.22 10.98 11.08 na květen . . 11.46 11.57 11.54 11.25 11.11 11.1i na červen . .- na červenec. . — Z Nového Orleanu, 22. srpna. Pohotová : . 12.06 12.06 12.— 12.— 12.— Kovy. pe Z Nového Yorku, 22. srpna, 16.00—16.25 16.00—16.25 Železo sur. č. 2 Foundry 15.50—15.75 15.50—15.75 » South. Foun. č. 1. 14.75—15.25 měkké 14.75—15.25 » sur. jižní č. 2.. 14.25—14.75 14.25—14.75 Ocel. paličky (pittsb.) Ocelové koleje (pittsb.) 1.25 1.25 2.50—2. 60 2.50—2.60 Koks pohotový . . . 22. 21. 4.75 4.50 4.50 4.70 Olovo . . . . .. Měď stand. pohotová 15.87 15.75 14.75 15.12 » elektr. . . . 15.87 15.62 15.62 16.— 5.80 5.70° 5.70° 5.80 Zinek . . . . . . Cín . . . . . . 41.25 41.32° 41.423 41.37
Nový Orlean Nový York 12.25 11.57 na 11.50 11.23 11.52 11.43 11.53 na květen 12.06 železo sur Foundra 15.75 měkký 14.75 1.25 4.70 olovo elektrum ° 5.70
26 article Různé.
Různé. 22. 21. 20. 19. 4.70 4.70 3.70 4.70 3.73 3.73 3.73 3.73 Cukr gran. . . » Cukr centrifugal. . . Petrolej (barrel.) . .. Petrolej v kotlech. Pensylv. sur. petrolej ze zřídla . . . Terpentin novoyorský. » wilmington. Savannah 8.70 8.70 8.70 2.50 2.50 2.50 2.5 42.50 42.— 41.— 40.75 37.50 36.75 36.25 37.50
Cukr Savannah
27 article
Z trhu cukerního. — Zpráva Líchtova. V Praze 22. srpna. Surovina. Pevná ve- černí depeše londýnská i pařížská přispěly k zpevnění ostatních trhů. Také první Hamburk byl ustálený a v záznamech o 5 fen. vyšší. Při zahájení dnešního našeho trhu kladeno při ustáleném smýšlení za poho- tové K 21.30 a na říjen-prosince K 21.20 z Ústí. Jelikož však v důsledku přívětivější povětrnosti vybídka nové kampaně rozmno- žena, seslabila se rovněž cena téže. Polední Magdeburk zněl klidně a v záznamech o 21 fen. ustoupil. Londýn zachoval směr ustálený a odpolední Hamburk byl pro vzdálenější lhůty rovněž o 21/4 fen. nižší. Na naší burse udržela se tendence ustálená při ce- nách K 21.40 za promptní a K 21.25 na říjen- prosinec v paritě ústecké. Obchod s bílým zbožím zachovává důvěřivější ráz a základní cena K 74.50 z stanic továrních se nemění. Z Hamburku sděluje depeše Společ- nosti pro obchod se zbožím ze dne 22. t. m. Včerejší závěrek mírně ustálený. Dnešní za- hájení ustálené souhlasně s pevnou závěrkou londýnskou, kde objevilí se kupci zboží z Kanady. Staré zboží doznalo později dalšího z pevnění, kdežto nová kampař vykazovala uklidnění následkem rozmno- žené vybídky. Zpráva F. O. Lichta zní ve výtahu: Po- časí pro vývin řepy většinou příznivé. Vyjma řepu, nacházející se v těžkých chladných pů- dách, jest zvětšení váhy značné, oproti tomu jakost utrpěla. Další oteplení a pouze ojedi- nělé opětné pršky žádoucny. Řepní zkoušky: Děvínský okres 1913 1912 řepa s listem . . . . 1109 1156 gr řepa bez listu . . . . 397 407 gr.
Pevná F O Lichta Praha Hamburk Ústí Magdeburk Londýn Společ Kanada
28 article
polarisace . . . . . 15.82 14.98 cukr . . . . . . . 13.80 12.90 Ostatní dily Německa řepa s listem . . . . 838 784 gr. řepa bez listu . . . . 316 343 gr polarisace . . . . . 16.22 15.38 cukr . . . . . . . 14.40 13.75 Viditelné zásoby činí 2,032.000 t oproti 1,616.000 t loní. Z trhů peněžních, 22. srpna. Podle posledníh výkazu Anglické banky zásoba v hotovosti, jež stoupla již v předchozím týdnu, jeví další vze- stup o 1.23 mil. na 42.30 mil. lib. šterl. V soudobí loňském stoupla jen o 0.03 mil. na 40.91 mil. lib. šterl. V předchozím týdnu ovšem zvýšila se znač- něji, totiž o 2.06 mil. lib. šterl. Celková reserva stoupla o 1.46 (loni o 0.29) mil. lib. šterl. Procentní poměr reservy k pasivům činil 584 oproti 581/4 v předchozím týdnu (loní 493/4 jako v předchozím týdnu). — Podle výkazu Francouzské ban- ky stoupla zásoba zlata jen o 20.14 mil. franků, kdežto v předchozím týdnu stoupla o 35 mil. fr.
Německo cukr 13.75
29 article
Naproti tomu také zásoba stříbra tentokráte stoup- la o 1.34 mil., kdežto v předehozím týdnu poklesla o 11.94 mil. franků. Portefeuille poklesl o 5.67 mil. (loni o 21.30 mil.) franků. Poměr hotovosti k oběhu bankovek stoupl na 74.69% oproti 73.75% před týdnem (loni stoupl 80.51 na 81.26 ) Vídeň. Bursa byla dnes opětně ovládána dalekosáhlým klidem obchodním a do popředí do- staly se toliko občas železářské hodnoty na koupě spekulačních firem a dále následkem vzestupu kursů akcií Phönixu v Berlíně. Politické zprávy ukazovaly, že v celkové situaci nenastala žádná změna. Později projevil se zájem o železářské hod- noty, který sesílil ještě více, když Berlín hlásil vyšší záznamy báňské. V důsledku toho projevila se celkem příznivá disposice, ačkoliv obchod, ne- hledě k hodnotám železářským, nalézal se i na dále ve stavu stagnace. Alpinky stouply z 925.10 na 931.50, rýma-muráňské ze 703 na 7081/2. Dále stouply akcie Pražské železářské společnosti o v kor., báňské a hutní společnosti na dodatečné bur- se o 11 K. Také ve šraňku byl obchod obmezen na minimum. Zvýšily se akcie ústavu pro úvěr po- zemkový, dolnorakouské eskomptní společnosti,
Bursa Vídeň Berlín Phönix
30 article
Adrie, šroubáren, Zenice. Zbrojovky, Schodnice chorvatské cukerní společnosti. Naproti tomu po- klesly buštěhradské B o 4 K a akcie tabákové o 2 K. Renty, devisy a valuty se nezměnily. Z na- šich papírů obchodovány Daňkovky za 419 K, Kol- benky za 437.50 K. české cukerní za 350.70 K. chorvatské za 1344 K a v živnostenských došlo k obchodům za 273.75 K. Na trhu eskomptním byl stav peněz nezměněný. Sazby za první akcepty bankovní činily 542/22 . Německá naftová akc. spol. V posledních dnech jeví se na berlínské burse značný zájemo akcie Německé naftové akc. spol., což souvisí, jak se proslýchá, s vyjednáváním o uvedení těch- to akeií na vídeňskou bursu prostředni- ctvím Rak. úvěrního ústavu. Příslušné vyjednávání nebylo ještě skončeno.
Adrie Zenica Daňkovka
31 article
První brněnský akciový pivovar a sladovna Drně koná 9. září t. r. mimořádnou valnou hromadu ve které se bude jednati o změně stanov. Mimořádná valná hromada První české to- várny na řepné droždí dle patentu prof. Kruisa, akc. spol. v Plzní, konala se ve čtvrtek 21. srpna o 11. hod. dopolední ve velké zasedací síni obch. a živnostenské komory v Praze za předsednictví presidenta p. Jana Kotrby a zástupce c. k. notáře dra. Bakovského, p. dra. Jeníčka. Přítomno bylo 65 akcionářů, representujících 303 hlasy za 1515 podílů. Referentem jmenován p. kom. r. A. Sládek. Verifikatory jmenováni pp.: B. Studecký a F. Ple- citý, zapisovatelem sekretář společenstva pekařů Jul. Tvrzník, načež přikročeno ku projednání po- řadu. Zápis ustavující valné hromady přečten vice- presidentem F. Lukešem, načež schválen. Zprávu o dosavadní činnosti správní rady podal obšírně i věcně kom. r. Ant. Sládek. Ze zprávy samé vy- svítá, že podnik přešel již takřka veškeré počáteční překážky, jemu konkurencí i technickými obtížemi kladené a že stavba podniku dospívá k svému ukončení a zahájení činnosti lze očekávati v době nejbližší. Pan kom. r. Zářecký, jako předseda do- zorčí rady, podav zprávu o vykonané zevrubné revisi, navrhuje vysloviti správní radě absoluto- rium a zprávu o činnosti schváliti, což se též jedno- myslně stalo po zodpovědění některých dotazů se strany pánů akcionářů, jmenovitě dra. Kantora.
profesor Kruiso Kotrba Bakovský A Sládek Studecký F Ple Jula Tvrzník F Lukeš Antonín Sládek Plzeň Praha Drno živnostenský komora
32 article
který snažil se v jednání zavěsti oposiční tón, ovšem bezvýsledně, cís. r. Svobody, Liegerta, Lu- leše, Nouzy atd, Se zvláštním potěšením uvítáno uvolnění podniku ze smlouvy, s tov. Goldschmie- dem ujednané. K návrhu správní rady schváleno vypsání druhé emisse ve výši 500.000 K dle §7. stanov a to vydáním nových 2500 kusů akclí, z nichž akcionářům dosavadním vyhraženo upsati 500 kusů akcií druhé emisse v kursu 210 K za1 kus a to v poměru 1:5, t. j., že na 5 akcií první emisse připadne 1 akcie druhé emisse, kdežto zbý- vajících 2000 kusů vyloží se k veřejnému upiso- vání v kursu 225 K s tou podmínkou, že majitelům pekařských závodů a obchodníkům bude při ko- nané repartici dána přednost před jinými upiso- vateli. Usnesena změna stanov dle návrhu správní rady a to, pokud se týče názvu, účelu, sídla, vy- hlášek společnosti, svolání valné hromady a před- běžné podávání návrhů pro ni, hlasovacího práva plnomocníky, usnesení o bilanci, místa schůzí správ- ní rady a odměny jejích členů, funkčního obdob členů dozorčí rady, změna §3 1., 2., 4., 8., 12., 13. 14., 18., 19., 24., 28., 29., 30. a 33 a změna vzorců A, B. C stanov. Co se týče sídla podniku, usne- seno k návrhu p. Lukeše, podporovanému pp. Zá-
Svoboda Liegert Lu Nouza Lukeš
33 article
95.75 95.25 98.8 85.25 4.90 2.75 47.50
34 article 7.75
7.75 1 1.30 11.37 11.55 11.52 11.21
35 article
řeckým a Mizerovským i presidentem podníku p.J
36 article
Kotrbou, toto přeložiti do Prahy a vsunouti de § 2., jakož i dalších, dodatek „se sídlem v Praze“ Pro změnu sídla podniku docíleno ve smyslu plat- ných stanov dvoutřelinové většiny a sice 233 hl. Oproti tomu bylo 7 akcionářů plzeňských se 70 hlasy. Název podniku bude tudíž zníti: „První če- ská továrna na řepné droždí dle patentu prof. Kruise, akciová společnost v Kolíně se sídlemv Praze“. Některé pozměňující návrhy, stanov se tý- kající, vesměs zamítnuty. Jelikož tím pořad mimo- řádné valné hromadý vyčerpán, ukončil president podniku jednání, vzdav přítomným dík za důstojný její průběh. Odpoledne odebrali se veškeří akcio- náři podniku na exkursi do Kolína, kdež byli u- přímně uvítáni starostou okres. společenstva pe- kařů p. Mizerovským a presidentem podniku p. J. Kotrbou, načež přítomným učinil odborný výklad ústřední techn, a kom. ředitel podniku p. Antonín Honke.
Kotrba profesor Kruis J Kotrba Honke Praha Kolín
37 article
Říšskoněmecké komory proti eskontu knihov- ních pohledávek. Pruský ministr obchodu vyžádal si před nějakou dobou od německých řeme- slnických a živnostenských, jakoži obchodních komor vyjádření o tom, jaky úspěch měly pokusy zavésti v Německu diskonto- vání knihovních pohledávek a jaké stanovisko jmenované komory zaujímají vůči této formě po- skytování úvěru. Ústředna řemeslnických a živno- stonských komor na základě vyšetřování u jedno- tlivých komor podala dobrozdání, z něhož jest zřejmo, že řemeslníci vůčí této nové formě úvěrové staví se buď vyčkávavě neb odmítavě, ježto se obávají ztráty zákazníků. Úvěr maloživnostníkůa řemeslníků nemůže se pozvednouti tím, že se zbaví nezaplacených pohledávek, poslední to majetkové substance. Byli by bez úvěru vůči svým dodavate- lům a další úvěr dodavatelů pro ně byl by jen ještě věcí důvěry. Také obchodní komory, jak se zdá, zaujímají stejné odmitavé stanovisko. Na př.
Německo
38 article
vratislavská obchodní komora vyslovuje se proti systému eskontování knihovních pohledávek, je- hož další rozšíření znamenalo by ještě větší zo- stření bez toho v Německu existujícího úvěrového napětí. Dískontování účetních pohledávek působí hlavně proto škodlivě, že v případě úpadku dluž- níka zbavuje věřitele možnosti uspokojiti se z po- hledávek dlužníkových. Kromě toho má za násle- dek závislost na diskontujícím závodě. Zavedení nuceného registrování, aby se zabránilo nepří- stojnosti, jest nejen prakticky neproveditelně, nýbrž vydalo by v šanc veřejnosti též nejdůleži- tější obchodní tajemství. Vzhledem k tomu vrati- slavská obchodní komora nepovažuje zavedení eskontu knihovních pohledávek za žádoucí. Druhý sjezd průmyslníků obvodu chebské ob- chodní komory v Chomutově. Dne 9. září koná se sjezd průmyslníků obvodu chebské obchodní ko- mory, svolaný kraslickou sekcí svazu rakouských průmyslníků do Chomutova. Na sjezdu budou refe- rovati o průmyslové situaci a důležitých průmyslo- vých otázkách předseda svazu rakouských prů- myslníků komerční rada Jindřich Vetter. Místo- předseda svazu, říšský poslanec Max Fried- mann, přednášeti bude o politice a průmyslu, mí- stopředseda dr. S. M. Singer o obchodně-poli- tických výhledech. Kromě toho vyhražen jest re- ferát „Průmysl a volební řád do zemského sněmu“. K tomu sjezdu, s nímž je spojena prohlídka chomu- tovské výstavy, pozvání byli všichni členové svazu průmyslníků, zástupci ústředen, obecních a zem- ských úřadů.
Vetter Fried doktor S M Singer Německo Chomutov svaz rakouský pr
39 article
Ochrana proti hospodářským důsledkům stáv- ky. Počet členů říšsko-německého průmyslového ochranného svazu od počátku tohoto roku stoupl okrouhle o 500. Celkem čítá svaz 4350 firem všech odvětví, zaměstnávajících 316.000 dělníků. Snížení cen olovné běloby v Německu. Něme- cký syndikát pro olovnou bělobu vzhledem k po- klesu cen olova snížil ceny suché olovné běloby s platností od 21. t. m. o 1 marku na 100 kg. Neshody mezi Hambursko-americkou liniía Severoněmeckým Lloydem hrozí propuknoutiv oboustranný boj. Severoněmecký Lloyd ohlásil zří- zení linie mezi Brémami a Bostonem, v čemž spatřuje Hambursko-americká linie zasáh- nutí do své obchodní sféry a rozšíří dosavadní ná- kladní dopravu do Baltimore mezipalubní dopravou během každých 14 dní. První parník vypluje 16. září. Severoněmecký Lloyd prohlašuje, že doprava do Bostonu stoupla tak značně, že Lloyd již delší dobu zamýšlí pojati tento přístav do své dopravy.
Lloyd Německo Hambursko Brémy Boston Baltimore kg
40 article
Tak Nový Orleans má velký význam pro svůj znač- ný vývoz bavlny. Již na počátku tohoto roku bylo definitivně usneseno zříditi pravídelnou linii Bremy—Boston—Nový Orleans. Dopravní příjmy uherských drah v prvním pololetí 1913. V červnu t. r. přijato bylo na všech uherských drahách 45,532.543 (+ 1,319.060) K čili na 1 km 2078 (+ 14) K. Z toho připadalo 13,478.236 K na dopravu osob, vojska a zavazadel a 32,054.307 K na dopravu zboží. Dopraveno bylo 16,035.885 osob a 5,743.194 tun zboží. Od 1. led- na do konce června t. r. činil celkový pří- jem 266,364.153 (+ 436.268) K. Příjem na 1 km připadající činil 12,158 (— 259) K. Z celkových příjmů případalo na dopravu osob, vojska a zava- zadel 73,030.513 (+ 4,725.893) K a na dopravu zbo- ží 193,333.640 (+ 4.289.625) K. Dopraveno bylo 81,542.264 osob a 34,529.499 t. zboží. Zahraničný obchod Spojených států severo- amerických. Nedávno byly uveřejněny čísliceo zahraničném obchodě Spojených států za rok 1912-13, končící dne 30 června. Podrobné číslice jsou následující
Brem Boston Nová Orleans spojený stát km
41 article
Vývoz Dovoz oproti oproli 1912-13 1911-12 1912-13 1911-12 mil. dolarů 406.1 — 20.4 502.1 +. 83.3 potraviny . .. suroviny pro vý- robu . . . . 633.2 + 77.2 731.0 + 7-0 polotovary . . . 348.9 + 55.2 409.0 + 61.9 tovary pro spo- třebu . . . . 410.6 + 50.6 778.0 + 105.7 různé . . . . . 14.1 — 3.0 8.4 + 0.2 Celkem . . 1813.0+ 159.7 2428.5 + 258. Stoupl tudíž vývoz okrouhle o 100 mil. dol. více než dovoz, Aktivum obchodní bilance Spo- jených států severoamerických vzrostlo tím na 615 mil. dol. a k tomuto velikému vývoznímu pře- bytku přispívají všechny skupiny, zejména však hotové výrobky pro spotřebu, jejichž vývozní pře- bytek stoupl o 55 mil. na 368 mil. dol. Naproti tomu Spojené státy rostoucí měrou kupují polo- tovary a suroviny. Pokud se týče účasti jednotli- vých zemi na zahraničném obchodě Spojených států, participovaly (v mil. dol.): na dovozu na vývozu oproti oproti 1912-13 1911-12 1912-13 1911-12
spojený stát 502.1 + . 83.3 8.4 celek
42 article
Anglie. . . . 295.6 + 22.7 597.2 +- 32-8 Německo . . . 189.0 + 17.6 331.7 + 24.7 Francie . . . . 136.9 + 12.4 146.1 + 10.7 Kuba . . . . . 126-1 + 6.0 70-6 + 8-4 Brasilie . . . . 120.2 — 3.7 42.6 + 7.9 Kanada . . . . 120.6 + 11.8 415.2 + 86.0 Nizozemsko. . . 38.2 + 2.6 125.9 + 22.2 Stále jako dříve první místo v zahraničném obchodě Spojených států zaujímá Anglie. Jako kupec výrobků Spojených států zaujímá druhé místo Kanada, jež v tomto ohledu předstihla Německo. Vzestup rakousko-uherského vývozu do Ja- ponska. Podle statistiky japonského ministerstva financíjaponský zahraníčný obcho v prvních 5 měsících 1913 značně stoupl. Hodnota jeho činila do konce května t. r. 581,149.164 (v sou- dobí 1912: 487,090.786) yenů a sice činil dovoz 339,824.203 (297,639.930) yenů, vývoz 241.324.961 (189.450.856) yenů. Dovoz převyšoval vývoz v prv- ních 5 měsících 1912 o 98.5 mil. yenů. Pozoruhodný jest vzestup rakousko-uherského vý- vozu do Japonska. Rakousko-uherský vývoz do Japonska činil v prvních 5 měsících r. 1913. 1,902.058 (r. 1912: 1,237.208 a r. 1911: 1.477.229) yenů. Tento vzestup našeho vývozu do Japonska vysvětliti dlužno zřejmě zvýšeným vývozem vlněné příze, železa a železného zbo- ž1. Do konce května dovezeno bylo do Japonska vlněných přízí za 801.861 (464.773) yenů, železného zboží a železa za 247.838 (46.240) yenů. V téže době poklesl dovoz bavlněného zboží z Rakousko- Uherska do Japonska s 6979 yenů v předchozím
Anglie Německo spojený stát Kanada Japonsko Rakousko Uhersko 597.2 +32 331.7 + 24.7 Francie 146.1 Kuba Brasilia 42.6 + Kanada 415.2 + 86.0 Nizozemsko 125.9 +