1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 23. srpna 1913.
Praha
4
article
larannl a večerní llsty
předplšcl sa-
v Praze v admintstraci
sa měsl
sk -
na čtvrt leta
a dvojí donáškou
za másle.
s tvriista 7 K as
ve úlialkách
2 K 80
se měsle
Poštou
Ba mésle.
k ei
na črvrt lieta
s dvojí zásilko
sa měsíe
rrh
ns člvri leta
Pošta
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3.
s přílohou pro venkov o 12 stranách
Praha
6
article
Osud Drinopole na vahách.
Osud Drinopole na vahách.
Ostudná liknavost veškeré evropské
diplomacie vůči brigantskému do-
brodružství tureckého generála En-
vera beye skončí již asi bezpříkladnou av
důsledcích svých přímo děsnou potu p ou
mezinárodního práva, novým hlu-
bokým otřesením víry v dané slovo vládců,
ve svatost spečetěných smluv a platnost
závazků mezi národy jimi stanovených.
Právě tomu plný měsíc, co Turci.
nedbajíce zhola míru londýnského, pře-
padli z čista jasna Bulharům právoplatně
přiřknutou Drinopoli, nájezdem veli-
ké síly pravidelného vojska svého — a za
nepřítomnosti témův bulharských, odvo-
laných k Vardaru, se této veliké pevnosti
bez boje zmocnili.
Jaké vzrušení světové byl by jind
takovýto zločin proti mezinárodnímu prá-
vu způsobil!
Zdaž nebyly by rázem veškery vel-
moci bývaly vzhůru, aby zakřikly opová-
žlivé turecké rušitele smluv: „Ruce pryč.
od Drinopole!“ a nejráznějším ultimatem
pohrozily vládě sultánově silou svých čtyi
milionů bodáků, nevyklidí-li Drinopol ve
čtyřadvaceti hodinách?!
Ale kdež jest dnešní Evropa od po-
dobné čestné statečnosti, od podobné věr-
nosti k smlouvám pod její záštitou uzavře-
ným, od podobného rytířského zastání se
zdeptaného práva!
Od 22. července vlaje opět turecký
půlměsíc na hradbách pevnosti drinopol-
ské — leč o nějakém rázném zakročení
velmocí proti vládě sultánově, o nějaké
výpravě válečného loďstva evropského
proti přístavům říše osmanské, proti Dar-
danelám nebo Bosporu, nadtož o mobilisa-
ci armád pozemních ani vidu, ani slechu.
Turek
Bulhar
Drinopol
Vardar
Evropa
Bospor
7
article
Plný měsíc uvažuje a radí se diploma
cie evropská, kabinet od kabinetu, zdali
kterak a co v té fatální otázce drinopol-
ské podniknouti, ale kromě několika přá-
telských domluv (jako byla řeč anglického
státního sekretáře sira Edvarda Greye).
kromě několíka více méně důtklivých not
a výkladů vyslaneckých u vysoké Porty.
si chrabrá Evropa v pravdě netroufala po-
sud jediného důrazného kroku k odčinění
a pomstění tak sanglantní potupy.
jakou ji sveřepý Osman roztrháním míru
londýnského učinil.
šly zprávy minulého týdne světemo
velevážné audienci Sasonova u cara, v níž
rozhodnuto, že Rusko branně zakročí, šly
pověsti, že válečné loďstvo černomořské
jž pluje k Bosporu, aby ohrozilo Cařihrad,
kdežto pozemní vojsko ruské po jižním
břehu Černého moře vtrhne do Malé Asie
ale podnes žádného potvrzení těch povč-
sti, naopak z Londýna, z Paříže i Berlína
souhlasné zprávy, že vůbec asi k žádně-
nunepřátelskému, t. j. ozbroje-
nému zakročení velmocí evrop-
ských proti Turecku k vůli osudu Drino-
pole nedojde! Snaha Evropy jde prý k to-
mu, aby Turecko se o nové hrani-
ci své na poloostrově balkánském do-
hodlo po dobrém samo s Bulh ar-
skem, při čemž Rusko bude Bulharsku
diplomatickým obhájcem jak proti Ture-
dku, tak proti — Řecku.
Jediným donucovacím pro-
středkem, jímž má být Turecko dohá-
něno „ku příjatelné“ dohodě
sBulharskem, má býti prozatím fi-
nanění boykot Turecka, provede-
sý všemi velmocemi evropskými, tím způ-
sobem, že by mu všechny odepřely půjčky
a zálohy peněžní, byť nabízelo hypoteky
sebe lepší. Zejména očekává prý Rusko
Grey
Evropa
Rusko
Bospor
Cařihrad
Černý moře
Londýn
Paříž
Berlín
Turecko
Drina
Bulharsko
Řecko
Sasonov u car
Bulh ar
8
article
v té příčině od Francie, aby provedla s ním
tento donucovací finanční boykot „způso-
bem nejloyálnějším“.
Leč nepodobá se, pohříchu, že byu
finančníků francouzských bylo valné ochoty
k takové abstinenci ve prospěch zadost-
učinění zdeptanému právu a uražené důstoj-
nosti Evropy, tedy též samé republiky
francouzské. Třebas nejsou takovými
potrhlými turkofily jako Pierre Lotti, který
právě dojel do Drinopole, kdež nechá se
tureckými přáteli svými oslavovat, ale oni
lační po dalším lichvářském zisku z ture-
ckého dlužníka, za nímž mají od drahných
let již ohromných milionových pohledávek,
a proto ho nechtějí nechat zbankrotovat.
Odpovídá za ně již dnes Rusku zvláštní
petrohradský dopisovatel v pařížském
„Matinu“: .... „Rusko ví, že turecká
vláda pokouší se zpeněžit jisté
koncese v Malé Asii a že ve finančních
kruzích francouzských se s litostí a trpkostí
pozoruje, kterak tyto koncese turecké při-
cházejí do rukou jiných národů.
Lotti
Matin
Francie
Evropa
Drinopol
Rusko
9
article
Stejné asi platí též o finančnících
londýnských a tak lze skoro již dnes
pochybovat, že dojde i jen k tomu finanční-
mu boykotu Turecka, jejž Rusko na místě
ostřejších donucovacích prostředků Evropě
doporučuje. Ba v Londýně již dokonce tvrdi
bursiánský list, že prý velmoci se usnesly
přiřknouti Drinopol Tureckul
Tak daleko ještě věci ovšem nedo-
spěly. Dle zmíněného petrohradského
zpravodaje „Matinu“ aspoň Rusko do-
sud žádá, aby Turci úplně vykli-
dili Drinopol a odevzdali ji po právu
Bulharům, a doufá, že také Turci povolí,
jakmile jim Francie zapne kapsy, poněvadž
nebudou pak míti z čeho uživit armádu
300.000 mužů ve vyčerpané Thrakii dnes
tábořících.
V naději té Rusko nehrozí prý dosud
Turecku ani tak ostře k vůli Drinopoli, jako
spíše k vůli jeho záborům v jižní Thrakii.
na pobřeží moře Egejského. Tu prý hrozi
na Vysoké Portě svými ráznými opatřeními
na ochranu bulharské državy, požadujíc
kategoricky, aby Turecko nesahalo na
území, které na pobřeží moře Egejského
bylo samým mírem bukurešťským přiznáno
Bulharům.
V té příčině rozhodnost Ruska, nami-
řená spolu nedůvěřivě proti falešné hře
Řekův, bohdá zvítězí. Pobřeží Egejské
ovšem pohříchu bez přístavního značného
města Kavaly, nebude Bulharům vyrváno.
Avšak osud Drinopole zůstává při bědné
liknavosti velmocí, zůstavujících rozhod-
nutí o ní — dohodě Bulharu
samých sTureckem, velmi pochybný
ač-li v poslední chvíli Rusko samo se ne-
vzmuží a nevzchopí ku činu ráznému, aby
zachránilo čest a důstojnost Evropy prot
ní samě.
Matin
Bulhar
Turek
Drinopoli
Řekův
Turecko
Rusko
Evropa
Londýn
Drinopol
Turec
Francie
10
article
Po uzavření míru.
Po uzavření míru.
Drinopolská otázka.
Důvěrná jednání mezi Bulharskem a Ture-
ckem.
Z Cařihradu, 22. srpna. (K. k.) V informo
vaných politických kruzích se proslýchá, že
Turecko a Bulharsko vyjednávají důvěrněo
rozřešení drinopolské otázky.
Rusko-francouzský linanční boykot Turecka.
Z Petrohradu, 22. srpna. (K. k.) Zvláštní
dopisovatel „Matinu“ v Petrohradě podává
následující výklad o názoru petrohradských
politických kruhů: Rusko nespojilo
obě otázky, totiž vyklizení pravé-
ho břehuřeky Marice Turky a ode-
vzdání Drinopole Bulharům. Rusko
sdělilo Turecku svoji neochvějnou vůli.
Matin
Marika
Bulhar
Bulharsko
Cařihrad
Turecko
Petrohrad
Rusko
11
article
že učiní přísná opatření, aby po-
břeží na Egejském moři, které Bul-
harům bylo příznáno smlouvou bukureštskou,
zůstalo bulharským. Co se týče
Drinopole, spokojuje se ruská vláda pro-
zatím finančním bojkotem Ture-
cka, aby přivodila přijatelnou doho-
du mezi Tureckem a Bulharskem.
Rusko žádá od spojené Francie, aby nej-
loyálnějším způsobem prováděla
tentobojkot. Rusko ví, že v kruzích fran-
couzských se ne bez politování a s trpkosti
vidí, jak tyto koncese přecházejí do rukou ji-
ných národů. Rusko jest však přece pře-
svědčeno, že Francie půjde s ním
v otázce bojkotu až do onoho oka-
mžiku, kdy Turecko rozřeší otáz-
ku drinopolskou. Ruská vláda žádá,
aby Turci úplně vyklidili Drino-
pol a odevzdali Bulharům.
Drinopolská deputace v Berlíně.
Z Berlína, 22. srpna. (K. k.) V minister-
stvu zahraničních záležitostí přijal dnes před-
nosta politického oddělení šl. Stumm tureckou
deputaci z Drinopole, vyslechl její výklada
přijal její písemné podání, které odevzdá stát-
nímu tajemníkovi.
Bulhar
Drinopol
Turecko
Bulharsko
Rusko
spojený Francie
Francie
Turec
Drina
Berlín
12
article
Vyklizení Dedeagače.
Z Cařihradu, 22. srpna. (K. k.) „Tanin“ se
dovídá: Řekové vyklidili. Dedeagač, avšak
Bulhaři toto město dosud znovu neobsadili.
Řecké loďstvo odplulo z Dedeagače. Jistý
konsul doporučil prý, aby tam byla vyslána
turecká válečná lod.
Obnova železničního spojení mezi Srbskem
Bulharskem.
Z Bělehradu, 22. srpna. (K. k.) Zítra bude
zahájeno přímě železniční spojení mezi Srb-
skem a Bulharskem s přestupováním v pohra-
niční stanici Sukovu.
Na obranu Bulharů
Ze Solije, 22. srpna. (K. k.) Oproti zprávě ca-
řihradského dopisovatele časopisu „Daily Te-
legraph“, který sdělil domnělý text zprávy ruského
úřadnika o ukrutnostech Bulharů v Thracii, jest
bulharská telegralní agentura zmocněna prohlásiti.
že všechny uvedené případy jsou falešné a vymy-
šlené v očividném úmyslu kompromitovati bulhar-
skou správu a připraviti Bulharsko o sympalie
Evropy v otázce thrácké.
Řek
Bulhar
Srb
Cařihrad
Srbsko
Bulharsko
Bělehrad
Sukov
Thracie
Evropa
Daily T
13
article
Řecká sněmovna.
Řecká sněmovna.
Z Athén, 22. srpna. (K. k.) (Agenc
d'Athěnes.) Poslanecká svěmovna, která mě-
la býti svolána v těchto dnech, sejde se leprve
v říjnu, poněvadž po názoru vlády postačí krá-
lovský dekret o ratifikaci bukureštské
smlouvy.
Půjčky balkánských států.
Z Paříže, 22. srpna. Veškeré balk ánské
státy i s Tureckem budou nuceny omeziti
své požadavky ohledně půjček na nej-
nutnější, tim spíše, že dříve na francouzském
peněžním trhu budou vyřízeny dvě velké
půjčky, a to na podzim francouzská
1500 mil. a potom železniční rus ká,
jež rovněž bude vyžadovati obrovské sumy.
Srbsko a intervence velmocí.
Z Bělehradu, 22. srpna. „Samouprava“
píše o možnosti intervence velmocí a dovo-
zuje, že Srbsko rádo příjme každou radu vel-
mocí, ale doufá, že tyto rady nebudou činěny
na basi vměšování se do vnitřních záležitost
Srbsko. Srbsko nemůže připustiti, aby pova-
žováno bylo nedospělým a nestrpí, aby mu
pod titulem humanity nebo jiným vnucováno
bylo poručenství.
Albanská deputace do Říma a Vídně.
Z Říma, 22. srpna. Albanský ministr za-
hraničních záležitostí a ministr spravedlnosti
přibyli sem s pětičlennou deputací, aby pro-
testovali u italské vlády proti odstoupeni
Argyrokastra a tvoření čet za patronance
řecké vlády. Z Říma odebéře se deputace do
Vídně.
Atény
Paříž
Turecko
Srbsko
Bělehrad
Řím
Vídeň
Inc d ' Athěne
14
article
Státní půjčka král. Českému
k rukám
c. k. správní zemské komise.
Jak se z pramene spolehlivého sdě-
luje, poskytla vláda království Českému
k rukám c. k. zemské správní komise
zálohu 1,200.000 K, jež včera do
Prahy došly a u zemské pokladny byly
úloženy.
Tato státní půjčka je bezúroč ná;
vláda si však vymínila její splacen
v určité lhůtě. Termin splátky, jak se
sděluje, stanoven je na dobu, ve které
bude míti zemská správní komise již
k disposici výnos zemské pivn
dávky.
Skrovná to věru pomoc státní německou
obstrukcí tak těžce poškozeným financím krá-
lovství Českého. C. k. správní komise sotva
s ní asi vystačí do říjnového zasedání říšské
rady, nadtož až do času, kdy do pokladny
zemské vplynou první značnější důchody ze
zvýšených přirážek, jakož i z pivní dávky.
která dle všech zpráv o pokleslém konsumu
piva objeví letos mnohem menší těžbu než se
očekávalo.
První soudní žaloba na c. k. zemskou
správní komisi.
(žalobcem drážďanská firma.)
Na den 29. srpna t. r. stanoveno jest
u okresního soudu na Malé straně líčenío
první žalobě, kterou na c. k. zem skou
správní komisi (v zastoupení zem-
ského výboru král. Českého) podala jistá
dráždanská firma.
Jedná se o tuto záležitost: Před desíti
léty dodala drážďanská jedna firma s učeb-
nými pomůckami a fysikálními přístroji
pro fysikální kabinet středního hospodář-
ského ústavu řadu přístrojů a pomůcel
učebných, jichž dožadované zaplacení jak
bývalý zemský výbor král. Českého, tak
nynější c. k. zemská správní komise od-
mítly s odůvodněním, že obnos za dodané
přístroje vyplacen byl již jiné firmě, než
která nyní žaluje. Ona firma se tehdy vy-
dávala ředitelství hospodářské školy za
oprávněnou prodavačku a proto byl ji
obnos ten poukázán.
Praha
15
article
Politický přehled.
Politický přehled.
Země české.
Co si slibují Němci od své konference
se Stüirgkhem.
Podle téhož videňského listu nedomní-
vajíprýseněmečtiposlanci zČech.
že hned po jejich středeční konferenci s před-
sedou ministerstva bude utvořena nová
situace. Dobře zpravení němečtí politikové
prohlašují, že vláda v nynějším okamžiku ne-
pomýšlí na mimořádná opatření, nýbrž přede-
vším vynasnaží se, aby rozhodnutí v příčině
Čech nutná učinila v dohodě se zástupci obou
národností. Z toho vyplývá prý náběhk no-
vým vyrovnacím jednáním, k nimž
musí býti ovšem napřed urovnána cesta a zá-
kladní věcný materiál uchystán. Co do ně-
meckých požadavků na činnost zemské správní
komise, nezneuznávají se na něme-
cké straně potíže, které se staví vládě
v cestu k upravení učitelských platů.
ježto k účelu tomu není po ruce finančnícl
prostředků a dávky vládou povolené, zejména
zvýšené zemské přirážky velmi zvolna se
scházejí. Mimo to myslí prý se v německých kru-
zích, že výsledek mimozákonných berních opa-
tření zůstane daleko za jich odhadem. Přes to
však znalci zemského rozpočtu tvrdí, že správ-
ní komise zemská může v této otázce osvěd-
čiti jistou ochotu.
Celkem z této náladové licně vidět, že
chomutovská kaše pozvolna vychládá, i jest
Němec
Čechy
16
article
v drobném prodejli
ranní číslo o soba
za t
Ve fliálkách na venkov
ranní číslo
večerni
večerni
Inaeráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marianské ul.. 3
Tam nacházejl se těž
redakce, tiskárna a sxpedloe
„Národnich Listů“
Bukopiny se nevracei
17
article
otázka, podaří-li se ohřáti ji pro valný sjezd
Verbandu za týden na původní chomutovskou
temperaturu.
Zatím zavařuje dr. Títta v Třebenicích
už zase jinou. Na včerejší schůzi jeho Volks-
ratu byly schváleny úmluvy dra. Titty s dv.
radou Bachmannem na odstranění byvších roz-
porů mezi Volksratem a zemským Verbandem
a Volksrat vysloví se pro společné svolání ně-
meckého lidového sjezdu buď do Ústí n. L
aneb do Teplie.
»Bohemia« signalisuje nový důvěrný oběžník
místodržitelství.
Ze zasvěcené strany dostalo se včerejší več ern
»Bohemii« sdělení, že politickým úřadům v Če-
chách doručen nový důvěrný oběžník s vybídnu-
tím, aby do osmi dnů podána byla zpráva, je-liv
okresu dostatečný počet četnictva. Jinak připo-
věděno rozmnožení četnictva. Politickým okresům
ukládá prý se, aby o nála lě obyvatelstva byly
podány zevrubné zprávy. Jisto jest prý — de
»Bohemia« —— že v Horních i Dolních Rakousích.
v Solnohradsku byl dán značnějšímu počtu četni-
ctva rozkaz, aby se připravilo na odjezd do Čech
a k delš mu zde pobytu.
Souruka německého Nationalverbandu s Němci
v Čechách.
doktor
Títt
Bachmann
Němec
Třebenice
Dolní Rakousy
Solnohradsko
Čechy
Bohemia
18
article
Pro zmatek v německých hlavách velmi zda-
řilou ukázkou jest hádka o lhůtu slavné plné schů-
ze Nationalverbandu, která původně byla ustano-
vena do Chomutova na den 7. září v „rámci sjezdu
živnostníků německých“ a nyní přeložena již na
29. srpna a to do Vídně, poněvadž předseda Ver-
bandu dr. Gross přerušil svou dovolenou před-
časně, donucen jsa k tomu zahrocením politické
situace v Čechách. Že se proti tomu německo-
nacionální štyrští poslanci vyslovili s velikým roz-
hořčením, stojíce na tom, aby byl dodržen původní
termin a Chomutov jako místo schůze, oznámeno
již včera ze Št. Hradce s památným odůvodněním.
že olázky, jež budou Verbandu předloženy, ne-
mají tak nakvap. Spor tento poskytuje velmi za-
jímavé divadlo i není vyloučeno, že podívaná bu-
de ještě poutavější, neboť závěrek včerejší štyrské
depeše zní tak jako pohrůžka, že, bude-li Verband
skutečně svolán už na 29. t. m., němečtí nacioná-
lové ze Štyrska nepřijedou.
doktor
Gross
Chomutov
Vídeň
Čechy
Hradec
Veraband
19
article
Jaké stanovisko asi německý Nationalverband
k české otázce zaujme, o tom předvídá „N. Fr.
Presse“, že Verband ujistí své německé členyz
Čech, že německo-pokrokové obyvatelstvo mimo
Čechy a jeho zástupcové pohlížejí na německou
věc v Čechách jako na důležitou otázku veškeré-
ho německého lidu v Rakousku, a že hodlají Něm-
ce v Čechách podporovati celou silou. Že b
však již při tomto podnětu došlo k u-
snesením taktického významu, nepo-
kládá se za pravděpodobno. Především
budou prý na německých zástupcích z Čech vy-
žádány zevrubné návrhy nejenom v příčině takti-
ky, jakou by měl zachovati Nationalverband, nýbrž
i v příčině německých požadavků k vládě. Ježto
na chomutovském sjezdu byla přetřásána také za-
hraniční politika, jest prý nevyhnutelno, aby ně-
mecli poslanci, kteří se dne 29. ve Vídní sejdou.
neobmezili se na projednávání české otázky, nýbrž
pojednali o všeobecném politickém slavu, při čemž
prý se sotva obejde bez projevu o postupu mini-
sterstva zahraničných záležitostí a ministerstv
války.
Verband
Čechy
Rakousko
Německo
Vídeň
20
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Choulostivé postavení Stürgkhova kabínetu.
Čeští Němci zatroubili z Chomutova na
poplach a dr. Gross, předseda německo-na-
cionálního svazu na říšské radě, svolává dle
přání chomutovského sjezdu celý svaz na po-
radu do Vídně na přiští pátek. Jest otázka,
sejde-li se 29. t. m. do Vídně tolik poslanců,
aby mohli učiniti nějaké usnesení. Alpští Něm-
ci oznámili už v „Gr. Tagesp.“, že mají nynější
dobu za nevhodnou ke svolávání klubovních
schůzí. Ale i když se svaz sejde, bude jeho
jednání asi méně důležité než konference, kte-
rou bude míti hr. Stürgkh dne 27. srpna s de-
legáty chomutovského sjezdu. O této příští
konferenci praví dnes „Zeit“: Jestliže prohlá-
šení hr. Stürgkha neuspokojí dokonale Němce
z Čech, což se v německých kruzích nepoklá-
dá za pravděpodobné, nastala by obava, že
vypukne ihned silná politická krise. Přecho
nacionálního svazu do oposice stížil by posta-
vení dra. Hochenburgera v kabinetu, ale ohro-
zil by zároveň celý nynější kabinet. Tato po-
slední eventualita jest snad méně pravděpo-
dobná, ale vyloučena není. V nacionálním
svazu panovala už koncem sněmovního zase-
dání nálada málo příznivá nynější vládě. Byly
Stürgkhův
Němec
doktor
Gross
Stürgkh
RakouskoUhersko
Chomutov
Vídeň
Německo
Zeit
Čechy
Přecho nacionální svaz
22
article
Letní Paříž.
Letní Paříž.
V Paříži, 20. srpna.
Marianský svátek z polovice srpna jest
po čtrnáctém červenci nejsvátečnější den Pa-
Híže. Pomíjí-li se ostatní církevní svátky, pro
patnáctý srpen neopomine Paříž přiodíti se
vvým božíhodovým rouchem. Den ten připadá
v něsíc, kdy období samo vybízí ustati v prá-
ci neboť mrtvá saisona letní dostupuje zde
ného vrcholu a tak zištné a počítavé město
nemá příčiny mnoho se rozmýšleti přerušiti
wvé starosti, své obchody a práce a promarniti
nějaký den. A příbliží-li se svátek více jedné
z neděli, mezi nimiž se na své pouti v postupu
let pohybuje, stane se, že z jednoho dne od-
počinku vzniknou malé třídenní prázdniny.
jako je tomu letos, kdy sobota tvoří „můstek“
jik se zde říká, s nímž celá pracující a ze-
jména úřadnická Paříž už od zimy počítá
za nějž se těší s nedočkavostí a s uspokojením
malých školáků.
Jestli město létem značně už vyprázdně-
no, stalo by se v těchto dnech zcela lidu-
jrázdným, kdyby venkov a cizina nesplácely
hned zároveň Pařížanům návštěvy. Neboť
téže chvíli, kdy opouštějí nádraží nesčetné
vaky, naplněné více než do posledního místa
Pařížany, nedočkavými zapomenouti co nej-
dfive někde v zátiší venkovských měst, u řek,
v lesich a u moře svých každodenních povin-
ností a starostí, sjiždějí se do Paříže ti, kdož
Pařížan
Paříž
23
article
chtějí vystřídati klid svých venkovských sídel
ruchem velkého města a udiviti své oči,
zvyklé uspokojovati se přírodními a architek-
tonickými půvaby střízlivých domovů, vzneše-
nou monumentálností Paříže. Ale i když je
tento příliv veliký, zůstanou tentokráte svá-
teční ulice pařížské poloprázdné a neoživnou
ani obvyklým nedělním životem procházejí-
cích se lidí. Možno opravdu říci, že Paříž
není doma, a všechny krámy, v nichž jinak
obchodní ruch léměř ani v neděli neustáváa
jež dneska jsou uzavřeny šedými okenicemi
pro celé tři dni, o tom výmluvně svědčí.
Ale je to celkem tak vzácné viděti tako-
vouto Paříž, prožiti s ní klid jejího svátečního
odpoledne, kdy ztichne v plném slunci bez-
vadného dne jako utichá za poledne les, kdy
hlavními ulicemi co chvíli prohrčí celé řady
oněch velkých, mnohosedadlových povozů, do-
pravujících cizince od musea k museu, a kdy
v postranních uličkách usedá na chodníku
před domem mladá pradlenka se svým romá-
nem, vedlejší pekařka se svými novinami a
skupiny tu mužů, tam žen, rozhovořujících se
a oddávajících se odpočinku u vědomí klidu,
jenž je odevšad obklopuje. A míjí den a zítřek
nepřinese obvyklého břemene hluku a povin-
ností a Paříž klidná a krásná zapadá v sou-
mrak letního večera.
V těchto chvílích jsou nekonečně daleko
od nás všechny smutky dne a doby, jež letía
letí jako nevlídní, dravi ptáci a ošlehávají naše
hlavy svými křídly. Je nemožno vzdáliti se
slastných rozkoší okamžiku, odvrátití očí o
nádhery obrazů, jež se střídají a jež jsou kou-
zelnou hrou šeřící se atmosféry, nebe zbytky
Paříž
24
article
západu prozářeného a velkého, dětsky vlíd-
ného města, abychom se připoutali myšlenka-
mi znovu ke všemu, co tvoří zájmy a velké
i drobné události živé Paříže. Tento večer nás
vybízí zapomínati a oddati se mu. Jest jake
darem z jiného světa a zdá se, že nikdy ne-
poznali jsme krásnějším toto veliké město než
v této chvíli, kdy majestátní soulad jeho per-
spektiv a jeho forem splývá v jedinou vzneše-
nou harmonii s vesmírem.
Paříž není doma v těchto dnech. Drobn
lidé pařížští, onen národ malých obchodníků,
úřadniků a dělníků se rozjel na své blízké ná-
vštěvy a na své tradicionální výlety, a velký
svět jest usídlen u moře. Jako kdysi se jezdí-
valo do Dieppu, jezdí se nyní o trochu jižněji
do Deauvillu a tam usídlila se letos celá Paříž.
Ať už ze společenské ješitnosti nebo z pro-
zíravé touhy po osobní reklamě, nebo z po-
třeby žíti i v létě v onom slavnostním hluku
velkých mondénních události, na pláž Deau-
villu a Trouvillu se přenese ve zhuštění a sou-
středění život Paříže. Její elegánky, pýcha je-
jích salonů, jejích premier a jejích sportovních
schůzek se objeví u moře neméně půvabné
krásné a v zástupech promenády, v kasinech
a restaurantech na závodišti a v klubech se
sejde znovu pestrá společnost literátů, ban-
kéřů, proslulých advokátů, výbojných poli-
tiků, sportsmenů a všech, jejichž jména jsou
zaznamenávána v denní historii Paříže. Při-
rozeně, že nescházejí umělci a v inventaři
jmen, jejž uvádějí zdejší denní listý, zejmén
ony, jichž také obchodním zájmem jest roz-
květ této přímořské stanice, objevují se uměl-
kyně, jež jsou nejrozmarnějšími loutkam
Paříž
Deauville
25
article
zdejších scén, a umělci, kteří nikdy si neza-
povídali prostořekostí konversací a novin,
pronášených na jejich účet. Přináší-li tent
národ trochu frivolnosti do společnosti, jež
jset ovšem také internacionalisována účasten-
stvím hostí z ciziny, neschází v překotném
ruchu dne ani chvil, kdy možno odvrátiti mysl
od světských marností, neboť monsignor Bolo
jeden z nejoblíbenějších a nejvýmluvnějších
kazatelů pařížských, zahájil v kostele trou-
villeském řadu kázání, jež jsou ovšem neměně
mondénními schůzkami, nožž schůzky v kon-
certní síni nebo v jídelnách, a kde elegantni
posluchačky se oddávají — pokud dovoluí
všechny ty denní starosti pláže, jež je prová-
zejí pokušitelsky i v tato posvátná místa —
rozjímání o pýše a jiných lidských slabostech
Celá Paříž se rozjela a v těchto posled-
ních dnech odjížděl i president republiky, aby
ztrávil své léto ve svém rodném kraji. Tento
jeho zájezd byl ovšem záminkou jeho věrné-
mu Lotrinsku, aby projevilo svému příslušní-
ku, na nějž jest nemálo pyšno, co nejvíce
sympatií a Poincaré dovedí krásnými slovy
tlumočiti svůj poměr k rodným místům, odpo-
vídaje při banketech na přátelská uvítání.
Ale Paříž i opuštěna, není nikterak smut-
na. Francie není sice nikterak vydána ne-
vlídnostem počasí, jako je tomu u nás, aby
město bylo jediným útočištěm, ale mírnost to-
hoto léta dává letním dnům příjemnou vlíd-
nost a lahodný chlad, a sotva kdy jindy nežl
letos možno bezpečněji a ochotněji přijíma
zvyk Coppécův, jenž s požitkem trávíval léta
v Paříži, těše se z jejíhio blahodárného kelidu
Lotrinsko
Poincaré
Coppécův
Paříž
Francie
26
article
a neodcházel na venkov, dokud pařížská spo-
lečnost se nezačínala vraceti domů. A jestliže
kdy možno apoštolovati pro tento systém let-
ního pobytu, je to skutečně letos, neboťv
době, kdy jindy ve vyprahlých sadech a uli-
cích trčí poloprázdné větve stromoví, shazují
teprve nyní nesmělé větry a krátké přechodné
deště první oschlé listy kaštanů, jež dosud po-
držely svůj jarní šat, ovšem trochu do hněda
přece již obemšelý. Ale toto lélo a snad každé
léto stejně i ono skutečně palčivé, dovede
býti požitkem pro nádheru květů, jež se roz-
víjí všude v sadech. Nikdy nejsou krásnější zá-
hony květin, nežli v této době, kdy překypují
bohatstvím barev, kdy v mírném ranním slunci
se rozzáří do letního dne, uchvátí oči a strhnou
je ve svůj barevný proud. A jaké jsou to kvě-
ty, klidné a důstojně, rozmarné a skotačívé,
klidně stojící na odiv v záhonech a hroua
tancem splývající v guirlandách na zábradlích
perronu.
Letní Paříž patří ovšem cizincům. Den co
den přicházejí nové zástupy v toto svaté
město dnešních lidí. Jdou ulicemi, procházejí
sbírkami s očima roztouženýma a s roznícenou
duší. Přišli ověřit to, co nashromáždili po léta
studií, přišli poznávat jen ze zvědavosti a při-
šli jen pro banální záminku cestovatelskou.
Paříž je přijímá, láká a klame, upoutává a od-
puzuje. Jsou mezi nimi spravedliví lidé, kteří
brání se podlehnouti okouzlení a přiznati ob-
div. A jsou mezi nimi ti, kteří vědí při prvním
kroku, že vlastně žili touto Paříží dávno a
Rudoli Kepl.
dříve, nežli se s ní setkali.
Rudoli Kepl
Paříž