ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 588ef800-8f16-11dd-a102-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 85, person 36, org 6, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 23. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 23l.
4 article
larannl a večerní llsty předplšcl sa- v Praze v admintstraci sa měsl sk - na čtvrt leta a dvojí donáškou za másle. s tvriista 7 K as ve úlialkách 2 K 80 se měsle Poštou Ba mésle. k ei na črvrt lieta s dvojí zásilko sa měsíe rrh ns člvri leta
Pošta Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3. s přílohou pro venkov o 12 stranách
Praha
6 article Osud Drinopole na vahách.
Osud Drinopole na vahách. Ostudná liknavost veškeré evropské diplomacie vůči brigantskému do- brodružství tureckého generála En- vera beye skončí již asi bezpříkladnou av důsledcích svých přímo děsnou potu p ou mezinárodního práva, novým hlu- bokým otřesením víry v dané slovo vládců, ve svatost spečetěných smluv a platnost závazků mezi národy jimi stanovených. Právě tomu plný měsíc, co Turci. nedbajíce zhola míru londýnského, pře- padli z čista jasna Bulharům právoplatně přiřknutou Drinopoli, nájezdem veli- ké síly pravidelného vojska svého — a za nepřítomnosti témův bulharských, odvo- laných k Vardaru, se této veliké pevnosti bez boje zmocnili. Jaké vzrušení světové byl by jind takovýto zločin proti mezinárodnímu prá- vu způsobil! Zdaž nebyly by rázem veškery vel- moci bývaly vzhůru, aby zakřikly opová- žlivé turecké rušitele smluv: „Ruce pryč. od Drinopole!“ a nejráznějším ultimatem pohrozily vládě sultánově silou svých čtyi milionů bodáků, nevyklidí-li Drinopol ve čtyřadvaceti hodinách?! Ale kdež jest dnešní Evropa od po- dobné čestné statečnosti, od podobné věr- nosti k smlouvám pod její záštitou uzavře- ným, od podobného rytířského zastání se zdeptaného práva! Od 22. července vlaje opět turecký půlměsíc na hradbách pevnosti drinopol- ské — leč o nějakém rázném zakročení velmocí proti vládě sultánově, o nějaké výpravě válečného loďstva evropského proti přístavům říše osmanské, proti Dar- danelám nebo Bosporu, nadtož o mobilisa- ci armád pozemních ani vidu, ani slechu.
Turek Bulhar Drinopol Vardar Evropa Bospor
7 article
Plný měsíc uvažuje a radí se diploma cie evropská, kabinet od kabinetu, zdali kterak a co v té fatální otázce drinopol- ské podniknouti, ale kromě několika přá- telských domluv (jako byla řeč anglického státního sekretáře sira Edvarda Greye). kromě několíka více méně důtklivých not a výkladů vyslaneckých u vysoké Porty. si chrabrá Evropa v pravdě netroufala po- sud jediného důrazného kroku k odčinění a pomstění tak sanglantní potupy. jakou ji sveřepý Osman roztrháním míru londýnského učinil. šly zprávy minulého týdne světemo velevážné audienci Sasonova u cara, v níž rozhodnuto, že Rusko branně zakročí, šly pověsti, že válečné loďstvo černomořské jž pluje k Bosporu, aby ohrozilo Cařihrad, kdežto pozemní vojsko ruské po jižním břehu Černého moře vtrhne do Malé Asie ale podnes žádného potvrzení těch povč- sti, naopak z Londýna, z Paříže i Berlína souhlasné zprávy, že vůbec asi k žádně- nunepřátelskému, t. j. ozbroje- nému zakročení velmocí evrop- ských proti Turecku k vůli osudu Drino- pole nedojde! Snaha Evropy jde prý k to- mu, aby Turecko se o nové hrani- ci své na poloostrově balkánském do- hodlo po dobrém samo s Bulh ar- skem, při čemž Rusko bude Bulharsku diplomatickým obhájcem jak proti Ture- dku, tak proti — Řecku. Jediným donucovacím pro- středkem, jímž má být Turecko dohá- něno „ku příjatelné“ dohodě sBulharskem, má býti prozatím fi- nanění boykot Turecka, provede- sý všemi velmocemi evropskými, tím způ- sobem, že by mu všechny odepřely půjčky a zálohy peněžní, byť nabízelo hypoteky sebe lepší. Zejména očekává prý Rusko
Grey Evropa Rusko Bospor Cařihrad Černý moře Londýn Paříž Berlín Turecko Drina Bulharsko Řecko Sasonov u car Bulh ar
8 article
v té příčině od Francie, aby provedla s ním tento donucovací finanční boykot „způso- bem nejloyálnějším“. Leč nepodobá se, pohříchu, že byu finančníků francouzských bylo valné ochoty k takové abstinenci ve prospěch zadost- učinění zdeptanému právu a uražené důstoj- nosti Evropy, tedy též samé republiky francouzské. Třebas nejsou takovými potrhlými turkofily jako Pierre Lotti, který právě dojel do Drinopole, kdež nechá se tureckými přáteli svými oslavovat, ale oni lační po dalším lichvářském zisku z ture- ckého dlužníka, za nímž mají od drahných let již ohromných milionových pohledávek, a proto ho nechtějí nechat zbankrotovat. Odpovídá za ně již dnes Rusku zvláštní petrohradský dopisovatel v pařížském „Matinu“: .... „Rusko ví, že turecká vláda pokouší se zpeněžit jisté koncese v Malé Asii a že ve finančních kruzích francouzských se s litostí a trpkostí pozoruje, kterak tyto koncese turecké při- cházejí do rukou jiných národů.
Lotti Matin Francie Evropa Drinopol Rusko
9 article
Stejné asi platí též o finančnících londýnských a tak lze skoro již dnes pochybovat, že dojde i jen k tomu finanční- mu boykotu Turecka, jejž Rusko na místě ostřejších donucovacích prostředků Evropě doporučuje. Ba v Londýně již dokonce tvrdi bursiánský list, že prý velmoci se usnesly přiřknouti Drinopol Tureckul Tak daleko ještě věci ovšem nedo- spěly. Dle zmíněného petrohradského zpravodaje „Matinu“ aspoň Rusko do- sud žádá, aby Turci úplně vykli- dili Drinopol a odevzdali ji po právu Bulharům, a doufá, že také Turci povolí, jakmile jim Francie zapne kapsy, poněvadž nebudou pak míti z čeho uživit armádu 300.000 mužů ve vyčerpané Thrakii dnes tábořících. V naději té Rusko nehrozí prý dosud Turecku ani tak ostře k vůli Drinopoli, jako spíše k vůli jeho záborům v jižní Thrakii. na pobřeží moře Egejského. Tu prý hrozi na Vysoké Portě svými ráznými opatřeními na ochranu bulharské državy, požadujíc kategoricky, aby Turecko nesahalo na území, které na pobřeží moře Egejského bylo samým mírem bukurešťským přiznáno Bulharům. V té příčině rozhodnost Ruska, nami- řená spolu nedůvěřivě proti falešné hře Řekův, bohdá zvítězí. Pobřeží Egejské ovšem pohříchu bez přístavního značného města Kavaly, nebude Bulharům vyrváno. Avšak osud Drinopole zůstává při bědné liknavosti velmocí, zůstavujících rozhod- nutí o ní — dohodě Bulharu samých sTureckem, velmi pochybný ač-li v poslední chvíli Rusko samo se ne- vzmuží a nevzchopí ku činu ráznému, aby zachránilo čest a důstojnost Evropy prot ní samě.
Matin Bulhar Turek Drinopoli Řekův Turecko Rusko Evropa Londýn Drinopol Turec Francie
10 article Po uzavření míru.
Po uzavření míru. Drinopolská otázka. Důvěrná jednání mezi Bulharskem a Ture- ckem. Z Cařihradu, 22. srpna. (K. k.) V informo vaných politických kruzích se proslýchá, že Turecko a Bulharsko vyjednávají důvěrněo rozřešení drinopolské otázky. Rusko-francouzský linanční boykot Turecka. Z Petrohradu, 22. srpna. (K. k.) Zvláštní dopisovatel „Matinu“ v Petrohradě podává následující výklad o názoru petrohradských politických kruhů: Rusko nespojilo obě otázky, totiž vyklizení pravé- ho břehuřeky Marice Turky a ode- vzdání Drinopole Bulharům. Rusko sdělilo Turecku svoji neochvějnou vůli.
Matin Marika Bulhar Bulharsko Cařihrad Turecko Petrohrad Rusko
11 article
že učiní přísná opatření, aby po- břeží na Egejském moři, které Bul- harům bylo příznáno smlouvou bukureštskou, zůstalo bulharským. Co se týče Drinopole, spokojuje se ruská vláda pro- zatím finančním bojkotem Ture- cka, aby přivodila přijatelnou doho- du mezi Tureckem a Bulharskem. Rusko žádá od spojené Francie, aby nej- loyálnějším způsobem prováděla tentobojkot. Rusko ví, že v kruzích fran- couzských se ne bez politování a s trpkosti vidí, jak tyto koncese přecházejí do rukou ji- ných národů. Rusko jest však přece pře- svědčeno, že Francie půjde s ním v otázce bojkotu až do onoho oka- mžiku, kdy Turecko rozřeší otáz- ku drinopolskou. Ruská vláda žádá, aby Turci úplně vyklidili Drino- pol a odevzdali Bulharům. Drinopolská deputace v Berlíně. Z Berlína, 22. srpna. (K. k.) V minister- stvu zahraničních záležitostí přijal dnes před- nosta politického oddělení šl. Stumm tureckou deputaci z Drinopole, vyslechl její výklada přijal její písemné podání, které odevzdá stát- nímu tajemníkovi.
Bulhar Drinopol Turecko Bulharsko Rusko spojený Francie Francie Turec Drina Berlín
12 article
Vyklizení Dedeagače. Z Cařihradu, 22. srpna. (K. k.) „Tanin“ se dovídá: Řekové vyklidili. Dedeagač, avšak Bulhaři toto město dosud znovu neobsadili. Řecké loďstvo odplulo z Dedeagače. Jistý konsul doporučil prý, aby tam byla vyslána turecká válečná lod. Obnova železničního spojení mezi Srbskem Bulharskem. Z Bělehradu, 22. srpna. (K. k.) Zítra bude zahájeno přímě železniční spojení mezi Srb- skem a Bulharskem s přestupováním v pohra- niční stanici Sukovu. Na obranu Bulharů Ze Solije, 22. srpna. (K. k.) Oproti zprávě ca- řihradského dopisovatele časopisu „Daily Te- legraph“, který sdělil domnělý text zprávy ruského úřadnika o ukrutnostech Bulharů v Thracii, jest bulharská telegralní agentura zmocněna prohlásiti. že všechny uvedené případy jsou falešné a vymy- šlené v očividném úmyslu kompromitovati bulhar- skou správu a připraviti Bulharsko o sympalie Evropy v otázce thrácké.
Řek Bulhar Srb Cařihrad Srbsko Bulharsko Bělehrad Sukov Thracie Evropa Daily T
13 article Řecká sněmovna.
Řecká sněmovna. Z Athén, 22. srpna. (K. k.) (Agenc d'Athěnes.) Poslanecká svěmovna, která mě- la býti svolána v těchto dnech, sejde se leprve v říjnu, poněvadž po názoru vlády postačí krá- lovský dekret o ratifikaci bukureštské smlouvy. Půjčky balkánských států. Z Paříže, 22. srpna. Veškeré balk ánské státy i s Tureckem budou nuceny omeziti své požadavky ohledně půjček na nej- nutnější, tim spíše, že dříve na francouzském peněžním trhu budou vyřízeny dvě velké půjčky, a to na podzim francouzská 1500 mil. a potom železniční rus ká, jež rovněž bude vyžadovati obrovské sumy. Srbsko a intervence velmocí. Z Bělehradu, 22. srpna. „Samouprava“ píše o možnosti intervence velmocí a dovo- zuje, že Srbsko rádo příjme každou radu vel- mocí, ale doufá, že tyto rady nebudou činěny na basi vměšování se do vnitřních záležitost Srbsko. Srbsko nemůže připustiti, aby pova- žováno bylo nedospělým a nestrpí, aby mu pod titulem humanity nebo jiným vnucováno bylo poručenství. Albanská deputace do Říma a Vídně. Z Říma, 22. srpna. Albanský ministr za- hraničních záležitostí a ministr spravedlnosti přibyli sem s pětičlennou deputací, aby pro- testovali u italské vlády proti odstoupeni Argyrokastra a tvoření čet za patronance řecké vlády. Z Říma odebéře se deputace do Vídně.
Atény Paříž Turecko Srbsko Bělehrad Řím Vídeň Inc d ' Athěne
14 article
Státní půjčka král. Českému k rukám c. k. správní zemské komise. Jak se z pramene spolehlivého sdě- luje, poskytla vláda království Českému k rukám c. k. zemské správní komise zálohu 1,200.000 K, jež včera do Prahy došly a u zemské pokladny byly úloženy. Tato státní půjčka je bezúroč ná; vláda si však vymínila její splacen v určité lhůtě. Termin splátky, jak se sděluje, stanoven je na dobu, ve které bude míti zemská správní komise již k disposici výnos zemské pivn dávky. Skrovná to věru pomoc státní německou obstrukcí tak těžce poškozeným financím krá- lovství Českého. C. k. správní komise sotva s ní asi vystačí do říjnového zasedání říšské rady, nadtož až do času, kdy do pokladny zemské vplynou první značnější důchody ze zvýšených přirážek, jakož i z pivní dávky. která dle všech zpráv o pokleslém konsumu piva objeví letos mnohem menší těžbu než se očekávalo. První soudní žaloba na c. k. zemskou správní komisi. (žalobcem drážďanská firma.) Na den 29. srpna t. r. stanoveno jest u okresního soudu na Malé straně líčenío první žalobě, kterou na c. k. zem skou správní komisi (v zastoupení zem- ského výboru král. Českého) podala jistá dráždanská firma. Jedná se o tuto záležitost: Před desíti léty dodala drážďanská jedna firma s učeb- nými pomůckami a fysikálními přístroji pro fysikální kabinet středního hospodář- ského ústavu řadu přístrojů a pomůcel učebných, jichž dožadované zaplacení jak bývalý zemský výbor král. Českého, tak nynější c. k. zemská správní komise od- mítly s odůvodněním, že obnos za dodané přístroje vyplacen byl již jiné firmě, než která nyní žaluje. Ona firma se tehdy vy- dávala ředitelství hospodářské školy za oprávněnou prodavačku a proto byl ji obnos ten poukázán.
Praha
15 article Politický přehled.
Politický přehled. Země české. Co si slibují Němci od své konference se Stüirgkhem. Podle téhož videňského listu nedomní- vajíprýseněmečtiposlanci zČech. že hned po jejich středeční konferenci s před- sedou ministerstva bude utvořena nová situace. Dobře zpravení němečtí politikové prohlašují, že vláda v nynějším okamžiku ne- pomýšlí na mimořádná opatření, nýbrž přede- vším vynasnaží se, aby rozhodnutí v příčině Čech nutná učinila v dohodě se zástupci obou národností. Z toho vyplývá prý náběhk no- vým vyrovnacím jednáním, k nimž musí býti ovšem napřed urovnána cesta a zá- kladní věcný materiál uchystán. Co do ně- meckých požadavků na činnost zemské správní komise, nezneuznávají se na něme- cké straně potíže, které se staví vládě v cestu k upravení učitelských platů. ježto k účelu tomu není po ruce finančnícl prostředků a dávky vládou povolené, zejména zvýšené zemské přirážky velmi zvolna se scházejí. Mimo to myslí prý se v německých kru- zích, že výsledek mimozákonných berních opa- tření zůstane daleko za jich odhadem. Přes to však znalci zemského rozpočtu tvrdí, že správ- ní komise zemská může v této otázce osvěd- čiti jistou ochotu. Celkem z této náladové licně vidět, že chomutovská kaše pozvolna vychládá, i jest
Němec Čechy
16 article
v drobném prodejli ranní číslo o soba za t Ve fliálkách na venkov ranní číslo večerni večerni Inaeráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijíma administrace v Marianské ul.. 3 Tam nacházejl se těž redakce, tiskárna a sxpedloe „Národnich Listů“ Bukopiny se nevracei
17 article
otázka, podaří-li se ohřáti ji pro valný sjezd Verbandu za týden na původní chomutovskou temperaturu. Zatím zavařuje dr. Títta v Třebenicích už zase jinou. Na včerejší schůzi jeho Volks- ratu byly schváleny úmluvy dra. Titty s dv. radou Bachmannem na odstranění byvších roz- porů mezi Volksratem a zemským Verbandem a Volksrat vysloví se pro společné svolání ně- meckého lidového sjezdu buď do Ústí n. L aneb do Teplie. »Bohemia« signalisuje nový důvěrný oběžník místodržitelství. Ze zasvěcené strany dostalo se včerejší več ern »Bohemii« sdělení, že politickým úřadům v Če- chách doručen nový důvěrný oběžník s vybídnu- tím, aby do osmi dnů podána byla zpráva, je-liv okresu dostatečný počet četnictva. Jinak připo- věděno rozmnožení četnictva. Politickým okresům ukládá prý se, aby o nála lě obyvatelstva byly podány zevrubné zprávy. Jisto jest prý — de »Bohemia« —— že v Horních i Dolních Rakousích. v Solnohradsku byl dán značnějšímu počtu četni- ctva rozkaz, aby se připravilo na odjezd do Čech a k delš mu zde pobytu. Souruka německého Nationalverbandu s Němci v Čechách.
doktor Títt Bachmann Němec Třebenice Dolní Rakousy Solnohradsko Čechy Bohemia
18 article
Pro zmatek v německých hlavách velmi zda- řilou ukázkou jest hádka o lhůtu slavné plné schů- ze Nationalverbandu, která původně byla ustano- vena do Chomutova na den 7. září v „rámci sjezdu živnostníků německých“ a nyní přeložena již na 29. srpna a to do Vídně, poněvadž předseda Ver- bandu dr. Gross přerušil svou dovolenou před- časně, donucen jsa k tomu zahrocením politické situace v Čechách. Že se proti tomu německo- nacionální štyrští poslanci vyslovili s velikým roz- hořčením, stojíce na tom, aby byl dodržen původní termin a Chomutov jako místo schůze, oznámeno již včera ze Št. Hradce s památným odůvodněním. že olázky, jež budou Verbandu předloženy, ne- mají tak nakvap. Spor tento poskytuje velmi za- jímavé divadlo i není vyloučeno, že podívaná bu- de ještě poutavější, neboť závěrek včerejší štyrské depeše zní tak jako pohrůžka, že, bude-li Verband skutečně svolán už na 29. t. m., němečtí nacioná- lové ze Štyrska nepřijedou.
doktor Gross Chomutov Vídeň Čechy Hradec Veraband
19 article
Jaké stanovisko asi německý Nationalverband k české otázce zaujme, o tom předvídá „N. Fr. Presse“, že Verband ujistí své německé členyz Čech, že německo-pokrokové obyvatelstvo mimo Čechy a jeho zástupcové pohlížejí na německou věc v Čechách jako na důležitou otázku veškeré- ho německého lidu v Rakousku, a že hodlají Něm- ce v Čechách podporovati celou silou. Že b však již při tomto podnětu došlo k u- snesením taktického významu, nepo- kládá se za pravděpodobno. Především budou prý na německých zástupcích z Čech vy- žádány zevrubné návrhy nejenom v příčině takti- ky, jakou by měl zachovati Nationalverband, nýbrž i v příčině německých požadavků k vládě. Ježto na chomutovském sjezdu byla přetřásána také za- hraniční politika, jest prý nevyhnutelno, aby ně- mecli poslanci, kteří se dne 29. ve Vídní sejdou. neobmezili se na projednávání české otázky, nýbrž pojednali o všeobecném politickém slavu, při čemž prý se sotva obejde bez projevu o postupu mini- sterstva zahraničných záležitostí a ministerstv války.
Verband Čechy Rakousko Německo Vídeň
20 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Choulostivé postavení Stürgkhova kabínetu. Čeští Němci zatroubili z Chomutova na poplach a dr. Gross, předseda německo-na- cionálního svazu na říšské radě, svolává dle přání chomutovského sjezdu celý svaz na po- radu do Vídně na přiští pátek. Jest otázka, sejde-li se 29. t. m. do Vídně tolik poslanců, aby mohli učiniti nějaké usnesení. Alpští Něm- ci oznámili už v „Gr. Tagesp.“, že mají nynější dobu za nevhodnou ke svolávání klubovních schůzí. Ale i když se svaz sejde, bude jeho jednání asi méně důležité než konference, kte- rou bude míti hr. Stürgkh dne 27. srpna s de- legáty chomutovského sjezdu. O této příští konferenci praví dnes „Zeit“: Jestliže prohlá- šení hr. Stürgkha neuspokojí dokonale Němce z Čech, což se v německých kruzích nepoklá- dá za pravděpodobné, nastala by obava, že vypukne ihned silná politická krise. Přecho nacionálního svazu do oposice stížil by posta- vení dra. Hochenburgera v kabinetu, ale ohro- zil by zároveň celý nynější kabinet. Tato po- slední eventualita jest snad méně pravděpo- dobná, ale vyloučena není. V nacionálním svazu panovala už koncem sněmovního zase- dání nálada málo příznivá nynější vládě. Byly
Stürgkhův Němec doktor Gross Stürgkh RakouskoUhersko Chomutov Vídeň Německo Zeit Čechy Přecho nacionální svaz
21 title
FEUILLETON.
22 article Letní Paříž.
Letní Paříž. V Paříži, 20. srpna. Marianský svátek z polovice srpna jest po čtrnáctém červenci nejsvátečnější den Pa- Híže. Pomíjí-li se ostatní církevní svátky, pro patnáctý srpen neopomine Paříž přiodíti se vvým božíhodovým rouchem. Den ten připadá v něsíc, kdy období samo vybízí ustati v prá- ci neboť mrtvá saisona letní dostupuje zde ného vrcholu a tak zištné a počítavé město nemá příčiny mnoho se rozmýšleti přerušiti wvé starosti, své obchody a práce a promarniti nějaký den. A příbliží-li se svátek více jedné z neděli, mezi nimiž se na své pouti v postupu let pohybuje, stane se, že z jednoho dne od- počinku vzniknou malé třídenní prázdniny. jako je tomu letos, kdy sobota tvoří „můstek“ jik se zde říká, s nímž celá pracující a ze- jména úřadnická Paříž už od zimy počítá za nějž se těší s nedočkavostí a s uspokojením malých školáků. Jestli město létem značně už vyprázdně- no, stalo by se v těchto dnech zcela lidu- jrázdným, kdyby venkov a cizina nesplácely hned zároveň Pařížanům návštěvy. Neboť téže chvíli, kdy opouštějí nádraží nesčetné vaky, naplněné více než do posledního místa Pařížany, nedočkavými zapomenouti co nej- dfive někde v zátiší venkovských měst, u řek, v lesich a u moře svých každodenních povin- ností a starostí, sjiždějí se do Paříže ti, kdož
Pařížan Paříž
23 article
chtějí vystřídati klid svých venkovských sídel ruchem velkého města a udiviti své oči, zvyklé uspokojovati se přírodními a architek- tonickými půvaby střízlivých domovů, vzneše- nou monumentálností Paříže. Ale i když je tento příliv veliký, zůstanou tentokráte svá- teční ulice pařížské poloprázdné a neoživnou ani obvyklým nedělním životem procházejí- cích se lidí. Možno opravdu říci, že Paříž není doma, a všechny krámy, v nichž jinak obchodní ruch léměř ani v neděli neustáváa jež dneska jsou uzavřeny šedými okenicemi pro celé tři dni, o tom výmluvně svědčí. Ale je to celkem tak vzácné viděti tako- vouto Paříž, prožiti s ní klid jejího svátečního odpoledne, kdy ztichne v plném slunci bez- vadného dne jako utichá za poledne les, kdy hlavními ulicemi co chvíli prohrčí celé řady oněch velkých, mnohosedadlových povozů, do- pravujících cizince od musea k museu, a kdy v postranních uličkách usedá na chodníku před domem mladá pradlenka se svým romá- nem, vedlejší pekařka se svými novinami a skupiny tu mužů, tam žen, rozhovořujících se a oddávajících se odpočinku u vědomí klidu, jenž je odevšad obklopuje. A míjí den a zítřek nepřinese obvyklého břemene hluku a povin- ností a Paříž klidná a krásná zapadá v sou- mrak letního večera. V těchto chvílích jsou nekonečně daleko od nás všechny smutky dne a doby, jež letía letí jako nevlídní, dravi ptáci a ošlehávají naše hlavy svými křídly. Je nemožno vzdáliti se slastných rozkoší okamžiku, odvrátití očí o nádhery obrazů, jež se střídají a jež jsou kou- zelnou hrou šeřící se atmosféry, nebe zbytky
Paříž
24 article
západu prozářeného a velkého, dětsky vlíd- ného města, abychom se připoutali myšlenka- mi znovu ke všemu, co tvoří zájmy a velké i drobné události živé Paříže. Tento večer nás vybízí zapomínati a oddati se mu. Jest jake darem z jiného světa a zdá se, že nikdy ne- poznali jsme krásnějším toto veliké město než v této chvíli, kdy majestátní soulad jeho per- spektiv a jeho forem splývá v jedinou vzneše- nou harmonii s vesmírem. Paříž není doma v těchto dnech. Drobn lidé pařížští, onen národ malých obchodníků, úřadniků a dělníků se rozjel na své blízké ná- vštěvy a na své tradicionální výlety, a velký svět jest usídlen u moře. Jako kdysi se jezdí- valo do Dieppu, jezdí se nyní o trochu jižněji do Deauvillu a tam usídlila se letos celá Paříž. Ať už ze společenské ješitnosti nebo z pro- zíravé touhy po osobní reklamě, nebo z po- třeby žíti i v létě v onom slavnostním hluku velkých mondénních události, na pláž Deau- villu a Trouvillu se přenese ve zhuštění a sou- středění život Paříže. Její elegánky, pýcha je- jích salonů, jejích premier a jejích sportovních schůzek se objeví u moře neméně půvabné krásné a v zástupech promenády, v kasinech a restaurantech na závodišti a v klubech se sejde znovu pestrá společnost literátů, ban- kéřů, proslulých advokátů, výbojných poli- tiků, sportsmenů a všech, jejichž jména jsou zaznamenávána v denní historii Paříže. Při- rozeně, že nescházejí umělci a v inventaři jmen, jejž uvádějí zdejší denní listý, zejmén ony, jichž také obchodním zájmem jest roz- květ této přímořské stanice, objevují se uměl- kyně, jež jsou nejrozmarnějšími loutkam
Paříž Deauville
25 article
zdejších scén, a umělci, kteří nikdy si neza- povídali prostořekostí konversací a novin, pronášených na jejich účet. Přináší-li tent národ trochu frivolnosti do společnosti, jež jset ovšem také internacionalisována účasten- stvím hostí z ciziny, neschází v překotném ruchu dne ani chvil, kdy možno odvrátiti mysl od světských marností, neboť monsignor Bolo jeden z nejoblíbenějších a nejvýmluvnějších kazatelů pařížských, zahájil v kostele trou- villeském řadu kázání, jež jsou ovšem neměně mondénními schůzkami, nožž schůzky v kon- certní síni nebo v jídelnách, a kde elegantni posluchačky se oddávají — pokud dovoluí všechny ty denní starosti pláže, jež je prová- zejí pokušitelsky i v tato posvátná místa — rozjímání o pýše a jiných lidských slabostech Celá Paříž se rozjela a v těchto posled- ních dnech odjížděl i president republiky, aby ztrávil své léto ve svém rodném kraji. Tento jeho zájezd byl ovšem záminkou jeho věrné- mu Lotrinsku, aby projevilo svému příslušní- ku, na nějž jest nemálo pyšno, co nejvíce sympatií a Poincaré dovedí krásnými slovy tlumočiti svůj poměr k rodným místům, odpo- vídaje při banketech na přátelská uvítání. Ale Paříž i opuštěna, není nikterak smut- na. Francie není sice nikterak vydána ne- vlídnostem počasí, jako je tomu u nás, aby město bylo jediným útočištěm, ale mírnost to- hoto léta dává letním dnům příjemnou vlíd- nost a lahodný chlad, a sotva kdy jindy nežl letos možno bezpečněji a ochotněji přijíma zvyk Coppécův, jenž s požitkem trávíval léta v Paříži, těše se z jejíhio blahodárného kelidu
Lotrinsko Poincaré Coppécův Paříž Francie
26 article
a neodcházel na venkov, dokud pařížská spo- lečnost se nezačínala vraceti domů. A jestliže kdy možno apoštolovati pro tento systém let- ního pobytu, je to skutečně letos, neboťv době, kdy jindy ve vyprahlých sadech a uli- cích trčí poloprázdné větve stromoví, shazují teprve nyní nesmělé větry a krátké přechodné deště první oschlé listy kaštanů, jež dosud po- držely svůj jarní šat, ovšem trochu do hněda přece již obemšelý. Ale toto lélo a snad každé léto stejně i ono skutečně palčivé, dovede býti požitkem pro nádheru květů, jež se roz- víjí všude v sadech. Nikdy nejsou krásnější zá- hony květin, nežli v této době, kdy překypují bohatstvím barev, kdy v mírném ranním slunci se rozzáří do letního dne, uchvátí oči a strhnou je ve svůj barevný proud. A jaké jsou to kvě- ty, klidné a důstojně, rozmarné a skotačívé, klidně stojící na odiv v záhonech a hroua tancem splývající v guirlandách na zábradlích perronu. Letní Paříž patří ovšem cizincům. Den co den přicházejí nové zástupy v toto svaté město dnešních lidí. Jdou ulicemi, procházejí sbírkami s očima roztouženýma a s roznícenou duší. Přišli ověřit to, co nashromáždili po léta studií, přišli poznávat jen ze zvědavosti a při- šli jen pro banální záminku cestovatelskou. Paříž je přijímá, láká a klame, upoutává a od- puzuje. Jsou mezi nimi spravedliví lidé, kteří brání se podlehnouti okouzlení a přiznati ob- div. A jsou mezi nimi ti, kteří vědí při prvním kroku, že vlastně žili touto Paříží dávno a Rudoli Kepl. dříve, nežli se s ní setkali.
Rudoli Kepl Paříž