1
masthead
30. října 1901.
5
article
Ruský velkokníže v Pešti.
Z Pešti, 29. října. (C.-B.) Velkokníže
Micha! Nikolajevič přibyl dopoledne sema
byl na nádraží očekáván císařem, jenž se
s velkoknížetem objal a srdečně políbil. Po-
tom doprovázel velkoknížete do bytu jeho,
kamž také arcivévoda Josef přijel. Později
velkokníže navštívil císaře v budínském
hradě. Návštěva trvala tři čtvrti hodiny
Odevzdav navštívenky u arcivévody Josefa,
ministerského předsedy Szella a sborového
velitele prince Lobkovice, velkokníže vrátii
se do bytu svého.
Z Pešti, 29. října. (C.-B.) Odpoledne
vydal se císař s velkoknížetem Mich a lem
na projížďku městem, jež trvala asi dvě ho-
diny. Hojné zástupy lidu provolávaly » Eljen«
V 6 hodin byla dvorní hostina, k níž
přizváni byli i ruský vyslanec se členy vy
slanectva, m.-p. Szell, ministři uherští a mi-
nistr vojenství svob. p. Krieghammer. Po
hostině představil císař velkoknížete Szellovi
a ministrům. Vůči Szellovi projevil velko-
kníže Michal své uspokojení nad svým po-
bytem v Pešti a svůj obdiv nad rozvojem
města. Zejtra prohlédne si velkokníže různé
jeho památnosti a večer pak odjede do
Drážďan.
Král řecký.
Z Vídně, 29. října. (Č. B.) Král řecký
přibyl sem večer z Gmundenu na zapřenou.
Krétská otázka.
Z Cařihradu, 29. října. (C.-B.) Dle
zpráv z Paříže dal král řecký pokyn prine
Jiřímu, aby nepokračoval v cestě své a aby
se vrátil na Krétu.
Micha
Nikolajevič
Josef
Lobkovic
Eljen
Krieghammer
Michal
Jiří
Pešť
Drážďany
Vídeň
Gmunden
Cařihrad
Paříž
Kréta
Szella
6
article
Abdul Hamid nemocen.
d. Z Kedaně, 29. října. Býv. turecký
gen. konsul v Rotterdamu, Ali Mudi bej
jenž pro spiknutí proti sultánovi byl k smrt
odsouzen, ale sem uprchl, tvrdí, že sultán
onemocněl těžce tuberkulosou.
Ministerská rada francouzská.
Z Pařiže, 29. října. (C.-B.) V dnešn
ministerské radě byl finanční ministr zplno
mocněn, aby podal dvě předlohy zákonů, ji
miž opatří se prostředky k úhradě nákladu
na čínskou výpravu a jimiž vyhoví se ná-
rokům soukromníků na odškodné. Po té mi
nisterská rada pokračovala ve zkoumání zá
konů dělnických.
Ministerská rada schválila návrh mini-
stra finančního, aby podána byla sněmovnám
osnova zákona na vydání 3procentní renty
obnosem 265 millionů franků k zapravení
záloh, vzatých z pokladny státní pro výpravu
čínskou a k zapravení odškodného soukrom-
níkům. Renta bude se annulovati dle obnosů
splatek čínské válečné náhrady.
Z francouzské sněmovny.
Z Paříže, 29. října. (C.-B.) Sněmovna
poslanecká pokračovala v projednávání před-
lohy o námořnictvu obchodním, za niž se
ministr Millerand za pochvaly přimlouval
Další rokování odročeno na pondělek.
Bagdadská dráha.
Z Londýna, 29. října. (C.-B.) »Ti-
mesům« sděluje se z Cařihradu: Živá čin-
nost s německé strany, v paláci sultánově
osvědčovaná, jakož i povolnost sultánova,
důsledek to přítomnosti prince pruského
Vojtěcha, přiblížily značně rozřešení záleži-
tosti bagdadské dráhy. Mimo stavbu této
dráhy zádá Německo také za práv
k dolování ve veškerém území
v šíři 20 km po obou stranách
trati, jakož i za četná jiná práva podříze-
nějšího významu. Německo žádá dále za
zaručení 13.000 franků čistých příjmů do-
pravních za kilometr po odečtení 4500 franků
dopravních výdajův za kilometr. Tento po-
žadavek byl »kamenem úrazu«, o němž až
posud nebylo lze docíliti dorozuméní.
Hamid
Mudi
Millerand
Vojtěch
Kedana
Rotterdam
Pařiže
Paříž
Londýn
Cařihrad
Německo
km
7
article
Před rozhodčí soud.
Z Říma, 29. října. (C.-B.) »Agenzia
Stefani« oznamuje: Britský brasilský vyslanec
oznámil ministru vnějších věcí Prinettovi, že
Velká Britanie a Brasilie podrobí se smír-
čímu soudu krále italského ve sporu o hra
nice britské Guyany a Brasilie.
Poselství presidenta Roosevelta.
Z Londýna, 29. října. (C.-B.) »Daily
Mnil« sděluje z Nov. Yorku: První poselstv
presidenta Roosevelta ke kongresu jest skoro
již hotovo; bude obsahovati všeobecnou
úvahu o potřebě reciprocitní politiky, vysloví
se o zákonodárství v příčině trustů, oblásí
potřebu rozmnožení námořnictva obchodního
a konečně vysloví se pro vypracování plánu
pro námořní loďstvo, rovněž pak pro smlouvu
s Anglií v příčině průplavu panamskou
převlakou.
Poprava Čolgoše.
z Auburnu (ve státu Nov. Yorku).
29. října. (C.-B.) Čolgoš byl dnes ráno
v 7 hod. popraven elektřinou. Smr
byla zjištěna po trojím zapjetí proudu.
Mezi Čile a Argentinou.
Z Nov. Yorku, 29. října. (C.-B.) Ze
Santiaga de Čile se sděluje, že dle ujišťo-
vání z úřadní strany poměr mezi Čilem a
Argentinou jest uspokojivý. Není prý žádné
příčiny ku znepokojení. Obtíže vzniklé budou
urovnány přátelsky. Znepokojivé známky
byly shledávány jen v hlasech časopisů
buenoayrských. Zde ale nikdo ve
válku mezi Čilem a Argentino
nevěří.
Stefan
Roosevelt
Čolgoš
Čil
Řím
Velká Británie
Guyana
Brasilia
Londýn
York
Anglie
Auburn
Argentina
Santiago
Daily Mnit
8
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
Z Vídně, 28. října. (C.-B.) Dnešní valná
hromada Pražské železářské s po
lečnosti sehválila bez debaty návrhy správn
rady, aby po odrážce 5 procent úroků z akcil
a stanovami stanovené odměny správní radě ze
zbývajícího čistého zistu 3,110. 527 K vyplácela
se 18laproc. superdividenda a 247.601 K aby
bylo převedeno na nový účet.
x. Z Vídně, dne 29. října. (Telefonická
zpráva »Nár. Listů«.) Pro belgické státní dráhy
byla nedávno vypsána velká dodávka vagonů.
Offerty podaly firmy belgické a firmy zahraniční,
též z Rakousko-Uherska. K zakročení společné
vlády i diplomatického zástupce rakousko uher
ského podařilo se zjednati dodávku 10 vagont
uherskou továrnou na železniční vozy v Rábu.
st. Z Pežti, 29. října. (Zvl. teleg
»Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000
Ceny beze změny. Platila: pšenic e tisská
79 kg K 8.55, 78.5 kg K 8.30, 77 kg K 8.15,
74.5 kg K 7.95, stolno bělehradská 78 kg K
8.30, 76 kg K 82214. pošťská 78 kg K 8 .25.
77.2 kg K 8.171, 76 kg K 8.10, 76 kgK
7.75 snětivá, horňácká 77 kg K 8.20, banátská
77.8 kg K 8.271, temešvarská 74.3 kg K 7.90
skladní 78 kg K 8.50 na čtvrt leta; ž ito
K 6..90 až 6.95; ječmen ke krmení K 5.70
oves K 6.90 až K 7.35; kukuřic
K 5.10, nová čomská K 4.—
Terminový obchod byl z počátku
klidný, večer vzestupný na vídeňské koupě.
K večeru znamenala pšenice na duben
1902 K 8.40, na říjen 1902 K 7.90, žito na
duben K 7.19; oves na duben K 7.38; ku-
kuřice na květen K 5.16; řepka na srpen
K 11.80.
Platil
Terminový
Vídeň
RakouskoUhersko
Rába
Pežt
kg
K 6
9
article
Sádlo po K 51.50; slanin a 4díl. po
K 44.— Jiné zboží bez odbytu a změny.
Počasí pěkné.
Z Berlína, 29. října. (C.-B.) Berlinen
Neueste Nachrichten« zvěděly, že ve zdejších
úřadních kruzích není nic známo o ohlášené
brzké schůzi mezinárodní cukerní konfe-
rence. Není také pravděpodobno, že by se
cukerní konference sešla, nezajistí-li si interes-
senti dříve účasť Ruska. Snad podaří se Francii
přiměti svého spojence a přítele, aby na konfe-
renci podíl měl.
Z Vratislavi, 29. října. (C.-B.) Dne
konala se v řízení konkursním »Sdružen
spolčených rejdařů« první schůze vě-
řitelů. Správce konkursní podstaty podal zprávu
o nynější situaci. Aktiva, sestávající hlavně ze
základního kapitálu, činí příbližně 1,890.249
marek, passiva páčí se na základě obchodních
knih a nalezených účtů na 607.058 marek.
Požadavky tou dobou ještě sporné (vzhledem
na podvody obou ředitelů) páčí se asi na
milliony. K tomu dlužno přičísti požadavky
s garancií ve výši 178.000 marek. Kolik
procent věřitelé dostanou, nelze ještě dnes vy-
počísti.
Z Nového Yerku, 28. října. (C.-B.)
Měsíční příjmy kanadské paclficke
dráhy obnášely v září t. r. 1,352.731 doll.,
což jest více o 294.031 doll. proti soudoh
roku loňského.
Z Nového Yorku, 29. října. Smýšlen
slabě. Pženíce na řijen 76.75, pšenice na
prosineo 76.75, kukuřioe na prosinec 63.—
cukr muscovadou 31, bavlna 8.—. —- N
peněžní burzo závěrečně smýšloni slabě.
Sádlo
Berlín
Rusko
Francie
Vratislav
Nový Yerk
Nový York
Neueste Nachrichten
10
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Zákon na podporu průmyslu. Subkomité
národohospodářského výboru jednal právě o vládní
osnově zákona na podporu průmyslového podnikání.
Mnoho nového jednání toto nepřineslo. Jednak po-
daly čelné průmyslové korporace i obchodní komory
svá dobrozdání o návrhu tomto — dobrozdání, de
jisté míry odmítavá, jednak převládají u nás zpra-
vidla politické motivy nad věcným a odborným pro-
jednáváním a posuzováním. Dobrým byl podnět po-
slance V. Hrubého, aby platnost zákona omezena
byla výslovně na domácí podniky a zákon se nestai
opětnou premií německému, k nám nyní se zálibou
se hirnoucímu kapitálu. Při tom nemá se zapomínati
vážných zájmů zemědělského průmyslu. Poslane
Romanowicz přednesl řadu stesků. Jsou spra-
vedlivými jen z části. Naříkal, že rakouské vlády za-
pomínaly skýtati poupor průmyslovému podnikáni
haličskému. Zástupce haličských čistíren petrole-
jových zapomněl jednoho fakta: stát může skýtati
podpory průmyslu, když existuje — úkol státu ne-
může však nikdy v tom spočívati, aby snad sam
podnikal nebo podniky průmyslové zakládal Haličští
politikové jedné věci by měli býti pamětlivi: každý
národní pokrok — i hospodářský — vyrůstá ze vzdě
lanostních snah. Co však se v Haliči ve školslví
děje, jak se měří v kulturních olázkách Rusům —
to nemůže nikdy vésti k pravému pokroku a osvětě.
V Hrubý
Rus
Halič
11
article
Proto měl polský mluvčí býti opatrnější se svými
vývody o nadržování průmyslovému a jinému školství
ostatních zemí. Ale jinak zajímavou myšlenku
tlumočil polský mluvčí: žádal nejen podporu pro
nová průmyslová podnikání vůbec, nýbrž i speciálně
pro průmyslové podníky nové v té které korunní
zemi. Tento jeho poslední podnět narazil na odpor
Němců. Jich mluvčí řekl to nepokrytě, že budou
pracovati proti každému federalisování průmyslu. Vy-
slovil jen, co Němci po léta provádějí. Velkoprůmysl
jest jedním z nejmocnějších centralistních faktorů.
Němec
12
article
On udržuje Vídeň na umělé posici hospodařského
střediska říšského, on jest vezdy spolehlivou
oporou hegemonie německé. Náš boj na českém
severu, v řadě moravakých měst i na české půdě
není z valné části ničím jiným než ustavičným
bojem proti nadvládě kapitálu německého. Pokud
tedy sleduje návrh polského mluvčího stejné cíle, za
jakými my se béřeme: emancipace od Vídně a cen-
tralismu a vybudování mocného našeho průmyslua
obchodu, jest nám polský návrh vílán. Skoro veškeří
miuvčí poukazovali správně na to, že hlavní pře-
kážkou průmyslového podnikání jest fiskalism berní
správy. Kdyby jeho nebylo, ulevilo by se průmyslu
nejvíce a otevřela by se dráha novému podnikání.
Poukazováno také na předlužení průmyslových zá-
vodů u peněžních ústavů, na to, že zákon v dnešní
své stylisaci by prospěl jen několika málo odvětvím,
zvláště chemickému průmyslu, ač jest pochybno,
vzdaly-li by se domácí podniky, které potřebuj
k své výrobě chemických preparátů lacinějších
výhodnějších objednávek z Německa. Závérem usne-
seno vejíti v podrobnou debatu.
Vídeň
Německo
13
article
Nezaměstnanost. Vrací se s každým podzím-
kem, s přísnou pravidelností a bezohledností. Rok co
rok opakují se návrhy v parlamentních sburech, aby
stát veřejnými pracemi hleděl alespoň největší bíd
čeliti, rok co rok odpovídá ten který ministr, že s
»stane vše, co možno a záhodno« — a rok co rok
děje se méně, než »možno a záhodno«. Jest to nut-
ným výsledkem oné sociální politiky přištipků, která
se stala pohodlným a dosti vítaným prostředkem
z nouze, smělým východištěm z těžkých úkolů, které
ukládá nová doba vedení a správě států. Veliké
slovo, že moderní stát stal se slatem sociálně- politi
ckým, platí přece jen více v učebnicích a systémech
knižních, než v praktickém řízení států. Staré libera-
listní tradice se svými volnostními a rovnoprávnost
ními deklamacemi, za nimiž se skrývá nadpráví bo-
hatších a mocnějších, jsou dosud základem a výcho-
diskem správy státní. Vliv a význam lidových mass
vyvolává však jistou modillkaci těchto deklamací : so
ciálně-politické příštipkářství. V nouzi vypomáhá pak
almužna prací státních. Místo aby se věnoval pilný
zřetel vyšetření příčin této periodické nezaměstna-
nosti, místo aby se pomýšlelo konečně na rozřešení
otázky pojištění pro případ nezaměstnanosti, aby se
vyhovělo spravedlivému požadavku dělnictva, jež tou
dobou přímo zasypává parlament peticemi ve příčině
té — sáhá se po starém, neosvědčeném provádění
veřejných prací. Co v Praze na př. se v té věci po
ministerském prohlášení činí? Kde jsou ty práce?
Praha
14
article
Železářskému průmyslu vyhovělo se s rychlosti,
rakouských poměrech neobvyklou, dělnictvo čeká ...
A bude čekati ještě dlouho, přes pěkná slova a hezky
znějící sliby. Kdyby byly pravdivými, pracovala by
již dávno nějaká sociálně-politická komise na revisi
dosavadního sociálně-politického zákonodárství na-
šeho a doplňovala by jeho mezery. Kdyby byly
pravdivými, odstraňovaly by se příčiny truchlivých
sociálních zjevů dnešních a vymýtilo by se zlo z ko-
řene. O najaké takové systematické práci sociálně-
polrlické aení avásia ani potuchy, A nebude potud
15
article
potuchy, pokud se slovo o sociálně politickém státu
moderní m nestane také skutkem a pokud do veden
států neproklestí si cestu poznání, že cesťa k vyrov
nání příkrých protiv třídních, způsobených dnešním
společenským řádem, vede jen a jen sociální sprave
diností. Velikou, bezohlednou spravedlností, která
staví základy států na jiných podmínkách, než pri-
vilegiích a tradicích.
Proti tormínovému obchodu bursovnímu
Subkomitét národohospodářského výboru poslanecké
sněmovny jednal o uvedeném námi již referátu po-
slance Ploje o zrušení termínového obchodu obil-
ního. Debata nebyla však skončena a projednáván
závěrečných návrhů (jež jsme rovněž sdělili), odlo-
ženo do příští schůze. Lze však již nyní konstato-
vati, že smýšlení subkomitétu jest pro zrušení blanko-
termínového obchodu se zemědělskými výrobky, ni-
koli však pro zrušení termínového obchodu, jehož
základem jsou skutečné dodávky. Bude se ovšem
jednati o přesnou stylisaci návrhu tohoto. Usneseno
pozvati do příští schůze zástupce vládního.
K stavbě vodních drah. Ve státním roz-
počtu na rok 1902 určen jest, jak známo, obno
400.000 K na předběžné práce při vodních stavbách.
V sumě té zahrnuty jsou pouze náklady úřadní
nikoli však také náklady jiné, na př. na stavbu po-
kusného zdvihadla u Přerova. Jak se nám sděluje,
bude co nejdříve vypsána ministerstvem obchodu
soutěž na provedení jeho. Soutěžícím průmyslníkům
bude ponechána 6měsíční lhůta k studtím a vypra-
cování plánů, načež budou projekty dány zvláštní
komisi k prozkoumání. Rozhodnutí komise této oče-
kává se až konbem r. 1902, takže by eventuální ná-
klad na pokusné zdvihadlo toto byl zařaděn do roz
počtu na r. 1903. Zajímavo však jest, že se teprve
nyní na to myslí, jak se má stavěti, když už po
voleny náklady na stavbu.
Přerov
poslanecký sněmovna
16
article
Spolek českomoravských mlynářů konal
včera odpoledne valnou hromadu v Plodinové burse
za předsednictví posl. cís. rady p. Ronze. Pan Karfík
za hlučného souhlasu přítomných blahopřál předse
dovi k volhě za poslance do sněmu král. českého,
vytkl zásluhy jeho o spolek a vyslovil přesvědčení
že i na tomto novém poli působení bude zájmy
mlynářů bedlivě zastávati. Předseda p. Ronz z
projevy poděkoval a ujistil, že ze svých sil vždy
bude zájmy spolku a jeho členů hájiti. Na to vzpo
menul situace mlynářské živnosti v dobé minulých
21 let, co spolek trvá. Ve mlynářství nastaly mnohé
změny, tak jako v jiných živnostech, bohužel byly
to změny k horšímu misto k lepšímu. Vzpomenu
veliké soutěže maďarských mlýnů a žádal členy
spolku, aby v započatém zápase i na dále odhodlane
setrvali a nepodlehli. (Souhlas.) Potom vyřízeny
zprávy funkcionářů spolku. Pokladna spolková při-
jala 4687 K, vydala 3001 K. Veškeré zprávy byly
schváleny, tolikéž i rozpočet na příští rok. Pří dopl
ňovacích volbách byli do výboru zvolení pp. B. Brdlík
O. Klan, Jar. Kubeš, Jos. Odkolek, Karel Stárka.
Vojt. Stěpánek, Josef Knop a Josef Ort. Revisory
zvolení pp. Fr. Frolík a V. Štěpánek.
Karfík
B Brdlík O
Kubeš
Jos
Odkolek
Stárek
Stěpánek
Knop
Ort
František
Frolík
V Štěpánek
17
article
Obchod s koncentrovanou kyselinou
octovou. Místodržitelství vydalo na dotaz, kdo jest
dle místodržilelského nařízení ze dne 19. června 1901
ř. z. č. 38.233 oprávněn k dodávání a obchodu s kon-
centrovanou kyselinou octovou, obsahující pře
20 pct., následující výnos: Odebírati a prodávati přes
20procentní octovou kyselinu jsou oprávnění: Dle
§ 15. ř. 14. zákona ze dne 15. března 1883 ř. z.
č. 39 (připrava jedů) oprávnění živnostníci. Ve smyslu
nařízení ministerstva vnítra a obchodu ze dne
2. ledna 1886 ř. z. č. 10 dle úřadního seznamu
k odstavci o jedech, oprávnění živnostníci a lékárníci
ve smyslu § 16. nařízení o jedech. Dále k odebírání
jsoujoprávněni živnostenští vyrábitelé chemikalií, vě-
decké ústavy a veřejné vyučovací ústavy, které v
výnosu ministerstva obchodu ze dne 28. července
1884. č. 82.224, m. č. 59.919, normalií místodr.
č. 485 str. 524, konečně osoby, které zvláštních ode-
bíracích licencí politickým úřadem dobyly. Prodei
sám jest u lékárníků na lékařský předpis, u ostatních
obchodníků na nařízení §8 12. a 15. řádu o jedech
vázán a smí je tudiž jeu v tomto způsobu provo-
zovati.
Přiští výroční a dobytčí trh v Heřmanov
Městci konán bude dne 2. listopadu t. r. Tento th
jest jeden z nejlepších v roce a vyznamenává se
zvláště silným příhonem hovězího dobytka a na-
vštěvou množství cizích kupců.
Dei
Heřmanov Městec
18
article
Trhy poněžní
Trhy poněžní
Bursa.
V Praze, 29. října. (Pův. zpr. »N. L.«)
Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a po-
dáváno pouze za akcie Živnostenské banky
K 25850 peněz, za akcie České banky
»Union« K 242.50 peněz, akcie České
společnosti pro průmysl cukr. K 203.— peněz.
za akcie strojírny Daňkovy K 400.— peněz,
akcie Pražské úvěrní banky za K 656.— zboží
akcie Hospodářské úvérní ban.ky za K 334.—
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty-
Officiální záznamy znějí
zboží.
Bursa
Daňkův
Praha
živnostenský banka
Český banka
19
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893.
» » Plzně r. 1886
„ » Teplice r. 189
„ » Smíchova r. 1833
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» , . kom. dl. úp.
„ „ . . mel. úpisy
» » » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . .
dto.
Em. 1871
dto.
„ 1872
Místní dráha N. Brod-Humpole
Ducho.-Podm. dráha Em. 1869
» 1871
dto.
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896 .
Rak. severo-západní dráhia .
lit. B.
dto.
Emn. 1874.
dto.
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka . . .
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu . . . . . ..
Ústecko-teplická dráha . . ..
Česká severní draha . ..
Buštěbradská dráha . (lit. A.)
(lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha.
Rakouská sev.-západní dráha
(lit. B.)
dto.
Ferdinandův
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Humpola Ducho
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka pro Čechya Morava
20
article
Pražsko duchcovská dráha .
Pražská sp. par. po Vltavě a Labi
Jiho sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. umněl. hnojiv
v Kolíně
Podolská cementárna .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. bank
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Pražská železářská společnost
» stroj. spol. (dk. Ruston)
akc. spol. řetěz. lávky
První českomorav. tov. na stroje
z. Z Vídně, 29. října. (Telefonogr. »Nár
Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešním trhu
obchod opětně váznul. Přes to však kursy byly
dosti pevny. Na počátku působila nepříznivá
obchodní sdělení, obsažená ve zprávě pražské
železářské společnosti o neuspokojivém stavu
domácího průmyslu železářského, jakož i ne-
příznivé zprávy z německého trhu báňského.
Daněk
Vltava
Kolín
Č . Budějovice
Modřany
Vídeň
Český akciový . pivo
první český společenský
pražský železářský společnost
21
article
Kulisní hodnoty železářské, alpinky a rýmavsko-
muráňské byly značně zhoršeny. Protože však
nenastala nikde značnější nabídka, a protože
z Berlína oznámeny dosti pevné kursy, přikro-
čila spekulace k opětným koupím hlavníeh
papírů kulisních, kteréž pak dosáhly mírn
reprisy. Protože pak působilo také příznivě pro-
hlášení ministerského předsedy o státních objed-
návkách, proniklo smýšlení pevnější. Značně
lacinější byly jen akcie jižní dráhy, jež byly
poškozeny stálým klesáním priorit. Akcie státních
dráh zpočátku lacinější, naposledy dosáhly vče-
rejší úrovně. V šraneích však kursy opětně
klesaly. Podstatně zhoršeny byly papíry žele-
zářské. Také něktoré stavební hodnoty zlaciněly
Dražší byly toliko akcie Ferdinandovy severní
dráhy. Renty za klidného obchodu se mnoho
nezměnily. Ostatní hodnoty ukládací, jak již
zmíněno, utrpěly velkých ztrát. Devisy a valuty
poněkud klesly. Na eskomptním nesnadnější
Soukromý diskont 315/1s4.
x. Z Vídně, 29. října. (Telf. »Nár. Listů«.
(Večerní burs a.) Kreditky 616.75 (po —.—)
uherské kreditky 634.—, anglobanka 261.—
bankovní jednota 420.—, unionka 514.—
länderbanka 392.50, státní dráha 618.—, jižn
dráha 61.50, polabská dráha 468.50, severo-
západní dráha 462.—, turecké tabákové 273.—
rýmavsko-muráňské 426.—, alpinky 340.—
(po —.—), květnová renta 98.55, uherská ko-
runová 93.10, turecké losy 90.75, marky za
hotové 117.26, na ultimo říjen 117.28, na
ultimo listopad 117.33. Smýšlení klidně.
Z Vídně, 29. října (Závěrečné úřa dn
kursy.)
rak. severozáp. dr. 461.—
Únorová renta . 98.40
polabská dráha . 468.—
společná » květ. 98.55
» stříb.
Ferdinandův
Berlín
Vídeň
polabský dráha
22
article
98.40
pražsko- duchcov.
spol.st. dr. rako-uh. 618.50
rakouská » zlatá 118 60
95.5
61.50
jižní dráha ..
» » kor.
240.—
118.55
uherská » zlatá
silniční dr. lit. A.
93.10
235.—
» kor.
778.—
190 50
dunaj. paroplaveb.
státní losy 1854
795.—
» 1860
rakouský Lloyd .
1400.—
pražská želez. sp.
po 500 zl. ..
940.—
po 100 zl. .
česká montan. sp.
340.—
státní losy 1864
alpská montan. sp.
425.—
losy tisské . ..
144.—
rým. muráň. spol.
255.—
» úvěrního úst.
401.—
rak. zbrojovka .
401.—
vídeň. stavební sp.
vídeň. l. komun.
90.50
peštská vagonka.
turecké losy . .
severočeská uhlář.
260.—
b. anglo-rakouská
236.50
420.—
západočeská uhl.
vídeň. b. jednota
700.—
840.—
mostecká uhl. sp.
r. úst. pro úv. poz.
616. 75
Schodnica . .
rak. úvěrní ústav
633.—
turecká tabák. rež.
273.—
uh. úvěrní banka
117.g0
devisa německá.
b. pro země rak.
doktor
Lloyd
úvěrní banka
jižní dráha
23
article
391.50
239 05
„ londýnská
516.—
vídeňská unionka
95. 30
» pařížská.
česká b. Union.
» curyšská-
Živnost. banka
dvacetifrank ..
19.03
buštěhradská A .
975.—
marka papírová . 117.20
» . 254.—
rubl
duchcov. podmok.
lvovskočernovická 516.—
Při trvalém klidu kursy poněkud
kolisaly, konec byl klídný. Šrankovaí
hodnoty slabé, jenon severní dráha
pevná. Priority jižní dráhy 300.—
Eskentní sazby 4.—, 41/4 procenta.
139.—
170.—
217.—
Berlínská bursa, 29. října. (Zvláštn
telefonogram »Nár. Listů«.) Z nedostatku podnětů
byla dnešní bursa v celém svém průběhu velice
klidná a obchod pohyboval se v malých roz-
měrech. Na trhu bankovním byly rak. kreditky
na Vídeň slabší, jinak zůstaly domácí hodnoty
skoro úplně beze změny. Báňský trh byl tichý
a jen uhlářské hodnoty získaly nepatrné zlomky
procentové, ježto kontremina podnikala ojedinělé
úhradní koupě. Větší ruch byl jedině na trhu
dopravním a ukládacím. Pro paroplavební hodnoty
jevil se menší zájem a proto mohly se zotaviti
Slabé byly dráhy americké, zejmena Northern
pak státní dráha, východopruské dráhy a dráh
Prince Henry. Pevné držely se certifikáty dráhy
transvaalské (— 1.5%). Na trhu ukládacím by
opět zájem pro rakouské a uherské renty, také
španělské exterieury a na konec i turecké losy
o něco lepší. Priority jižní dráhy nižší, domáct
půjčky vyšší. Kasovní trh byl dnes klidný, spíše
slabší. Ultimová regulace měla velice hladký
průběh, peníze k ní na 3.25 velice snadné
soukromý diskont nezměněn: 2.75 proc.
Dnešní reportní sazby: kreditky 0.25.
diskonto 0.05, něm. banka 0.125, státní dráha
0.0625; deport lombardek 0.275%. Likvidačn
kursy: kreditky 194.—, diskonto 170.75
drážďanská banka 118.—, státní dráha 132.75
Lombardy 16.—, Kanada 108.—, Turecké losy
94.50.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zá jem:
penls
Slabá
Northern
Henry
Pevná
Vídeň
Kanada
drážďanský banka
buštěhradský A . 975
33
article
Dortmund Union lit. C. . ..
Harpenské uhl. doly . . ..
Gelsenkirchenské uhl. doly ..
Hibernia . . . . . . . .
Consolidace. . . . . . ..
Dannenbaum . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . ..
Hamb.amer. dopravní spol. .
Kanada . . . . . . . ..
Transvaal . . . . . . .
Turecké losy . . . . . .
Lloyd
Dortmund
Kanada
Transvaal
Hibernia
37
article
259.—
2996
2720
985.—
384.—
Z kasovních papírů: Concordia 253.5
Eschweiler 175 60, Geisweider 136.80, Hoch
dahl 148.75, Katovické 179.75, Wilhelm 155 25
Phönix 120 60, Rh. Stahl 127.—, Schalker Gr
254.—, Westíalia 111.—, Orenstein 105.50.
Rh. Metall 86 75, Hasper 117.90, Donners-
mark 183 30, Huldschinský 85.—, Vulean
190.50, Bismark 170.—, Caro 90.50, Hoesch
139.70, Georg-Marie 93.—, Königsborn 139.50
Nordstern 202 25.
Dodatečná bursa. Z Berlína, 29. října
(C.-B.) Kreditky 194.25, státní dráha 132.75, jižní
dráha 15.60, Dise. com. 170.75, německá b. 192.25
obchodní b. 129.60, drážďanská b. 117.90, darmštadt-
ská banka 118.—, národní banka 97.10, dortmund-
ské 150.90, buštěhradské —.—, Henri 86.25, trans-
vaalské 161.75, Canada 108.—, Northern. 100.80.
Stahl
Cara 90.50
Hoesch
Georg
Marie
Dis
Henri 86.25
katovický
Schalker Gr 254
Vulean
Berlín
Kanada
Donner
národní banka
Eschweiler 175 60
Geisweider 136.80
Wilhelm 155
Phönix 120 60
Westíalia 111
Orenstein 105.50
Huldschinský 85
Bismark 170
Nordstern 202 25
40
article
středomořská 93.30, meridiona! 133.50, gokihardska
155.25, évýc. centrál. —.—, švýc. severovýchodní
101 10, uherská zlatá —.—, uherská korunová —. —
italská 96.70, španělská 69.25, turecké 95.25, severo-
něm. Ll. 105.—, hamburské p. 108.50. — Kasovní:
Lauřina huť 179.60, dortmundské 39.75, bechumská
158.90, gelsenkirchenské 157.—, Hibernia 154.—,
harpenské 153.75. Consolidace 278. 25, Dannbm. —.—
rak. bankovky 85.40, Vídeň na dl. —.—, Vídeň na
krátko 85.20. Londýn na delší lh. 20. 23. Londýn na
krátko 20.371/, Paříž 81.25, rubl 216.90, Amstero-
dam 168 60. — Smýšlení: bez obchodu.
Z Berlina, 29. října. (O 1 hod. 15 min.
odpol.) Kreditky 194.25, státní dráha 132.80, lombaruy
15.75, Smýšlení klidné.
Z Paříže, 29. října. (Počáteční bursa.)
3% renta 100.47, 319% půjčka 101.75. Smýšleni
nerozhodné.
Z Paříže, 29. října. (Telegr. závěrečné kursy.)
Spct. umořitelná renta 99.45, Bpct. renta 100.70,
3l/apct. renta 101.90, italská renta 98.85, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1195.—, státní dráha —.—,
jombardy —.—, turecké losy 97.—, směnky na
Londýn 25.091/2, rakouská zlatá renta —.—, uhor-
ská zlatá renta —.—, otomanská banka 505.—
tabáková režie 306.—. Smýšlení upevněné.
Z Frankfartu, 29. října. (Telegr. závěračná
kursy.) Úvěrní akcie 194.10, akcie společn. statní
dráhy 13270, papírová renta 98.70, stříbrná renta
98.60, rak. zlatá renta 101.10, 40 korunová renta
—.—, uherská zlatá renta 99.65, uherská korunova
renta 93.95. lombardy 16.10. Smýšlení slabé.
Z Frankfartu, 29. října. Dodatečná bursa.)
132.70, lombardy
Kreditky 191.10, státní dráha
15.90.
Dannb
Vídeň
Londýn
Paříž
Berlín
Frankfart
Hibernia 154
Lauřin huť 179.60
47
article
za 100 hol. zl.
delší lhůty
Brussel šek a kr. ih. za 100 fr
» delší lhůty . .
Německo šek a kr. lh. za 100 m
delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st
delší lhůty . . . .
Nový York za 100 doll. ..
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
» delší lhůty
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 ruhlů . .
» delší lhůty . . .
Paříž šek a kr. lh. za 190 lr.
delší ihůty
Curych a Basilej šek a kr. lh.
, delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . .
delší lhůly . .
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
54
article
Trhy na zbotí.
Bursa plodinová.
x. V Praze, 29. října. (Původní zpráva
»Nár. Listů«.) Na dnešní burse uplatnilo se pro
pšenicí a žito pevnější smýšlení. Ačkoliv jsou
polní práce z větší části skončeny, přece se
dosud nabídka zboží nezlepšila. Pro těžké ja-
kosti pšenice jevili konsumenti dobrou koupé-
chtivost. Uherské požadavky jsou zvýšenya
proto bylo také u nás možno docíliti snadno
ceny o 5—10 h vyšší. Z Prahy nádraží býlo
placeno K 8 50—9.40. Za uherskou vybíranou
pšenici bylo povoleno při paritě pražské až
K 9.70. Dovoz ruského žita do Čech v poslední
době stoupl. Severní Čechy hradí svou potřebu
ruským zbožím za cenu K 8.— až 8.10 na do-
dání z Děčina nebo z Ústí. Z důvodu toho
byla na naší burse, jenom poptávka pro spo-
třebu domácí. Přes to však se ceny o 10—15h
zlepšily, poněvadž byla nabídka přece ještá
menší než poptávka. Zlepšení obnášelo 10—15 h,
takže bylo z Prahy placeno K 7.90 až 8. 30.
Obchod s ječmenem pro spotřebu děl se za ceny
úplně nezměněné, kdežto obchod vývozní bl
poněkud slabší. Jemných druhů, pro něž jest
zájem pro vývoz, byl na trhu nedostatek.
Z Prahy byl placen K 7.25—8.40. Dála vešly
ve známost prodeje z Čelakovic za K 7.70,
z Hořic K 7.— až 7.10, z Chlumce K 7.10 ai
7.20, z Králové Hradce K 7.— až 7.20, z Dus-
níku K 7.25, z Hostivic K 7.30—7.40, z Knš-
ževsi K 7.25—7.50, z Plzně K 7 82—7. 90,
z Čáslavi K 7.50—7.70, z Nymburka K 7. 40,
z Ouval K 7.40, z Kolina K 7.75—8.10, z Č.
Bursa
Praha
Čechy
Ústí
Hořice
Chlumec
Hradec
Hostivice
Knš
Plzeň
Čáslav
Nymburk
50
Děčina
ai
55
article
Brodu K 7.60—8.—, z Mélníka K 7.80, z Tá-
bora K 7.40—7.75. Pro oves byla čilá koupá-
chtivost při stoupajících kursech. Z Prahy b l
placen K 7.25—7.45. Jinak znamenal z Leštiny
K 6.95—7.—, z Nové Cerekve K 6.85, z Pa-
cova K 6.90—7.—, z Votic K 7.— až 7°. 10,
z Benešova K 7.10—7. 15, z Heřmanic K 7.—
až 7.10. Kukuřice znamenala z Vídně K 5.60
až 5.65, nová kukuřice K 5.10—5.30 dle doby
dodací. Mák byl silněji nabízen, odbyt se však
naproti tomu zhoršil. Ceny kloní se na prospěch
kupců. Z Prahy platí se K 27.25—28.50. Cer-
vený jetel zůstal nezměněn při smýšlení klid-
ném. Bílý jetel byl velice pevný a byla po něm
slušná poptávka. Ceny řepky se podstatně ne-
změnily, ale smýšlení pro ni bylo velice
klidné.
ObIli. Znamená se za 50 kg transito: pše-
nice česká jakosti 75—81 kg K 8.50 až KK 9 .. 90.
uberská 78 až 80 kg K 8.90 až K 9.30, moravska
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská 80 az
— kg K 9.25 až K 0.—, česká stara jakosti
— kg až — kg K 0.— až K 0.—, vadná jakostn
— kg až — kg K 0.— až K 0.—; žito česl
jakosti 70 až 76 kg K 7.90 až 8.25, uherské ja-
kosti — až — kg K 0.— až K 0.—, moravské ja-
kosti — až — kg K 0.— až 0 —, vadné — nž — ka
K 0— až 0.—, rakouské jakosti — až — kg K —.—
až K —.—; ječmen výběr K 840 až 0.—
první jakosti K 7.90 až K 8.—, střední K 7..60 a
K 7.75, merkantilní K 7.25 až K 7.45, ječmen k set
K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0.—
oves bllý 1901 K 7.35 až 7.45, rychlík 1901
K 7.35 až 7.45, merkantilní K 7.20 až 7.25, ove
k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K 0.—
až K —.—, kukuřice uherská K 6.65 až K 6 75
cizozemská K 0.— až 0.—, cinquantinova 1900 K 7 50
až K 7.60, nová 1901 K 6.— až 6.10, cinquan.
Praha
Leština
Nová Cerekev
Votice
Benešov
Heřmanice
Vídeň
kg
K 6
56
article
1901 K 7.15 at 7.25; vikev česká K 0.— až —.—
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—
pohanka K 9.— až 9.50, proso K —.— a
Mlýnské výrobky, Ceny za 100 kilogramu
transito: pšenična mouka č. 0 K 29.— až K 30 —
č. 1 K 28.50 at K 29.—, č. 2 K 26.50 až 27.50. č. 21
— až K —.—, č.3 K 28.50 až 24.—, č. 4 K —.—
až 22.50, č. 5 K —.— až K 21.—, č. 6 K 18.50 v
20.—, č. 7 K 17.— až 17.50, č. 8 K 13.50 až K14.—,
Žitná mouka č. 1. K 24.50 až 25.—, č. II. K 23.50
až 24.—, č. III. K 18.50 až 19.50, č. IV. K 14.50 až
15.—. — Pšeničné otruby jemné K 11.— až
K 11.20, hrubé K 11.— až 11.20, otruby žitné k
11.50 až K 12.—, krupice K 29.— až 30.—, zadina
K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy. čís. 4.0
K 44.—, čls. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís. u
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čía. 2 K 39.—, čís.3
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.
K 32.—, čís. 7 K 29.—.
Semnena. Ceny za 50 kg. Repka sklizen
zimní K 1450 až 14.75, mák modrý český
K 28.— až K 28 50, modrý ruský K 27 50 až 28.—,
sedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—,
kmin český K —.— až K —.—, holandský K 28.—
Konee
194.25
170.75
192 25
129 87
117.87
69.8
158 8
178.50
39.62
153.87
157.—
154.—
278.—
105.—
108.62
108.12
162.—
95.50
Repka
at
kg