ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 617a4f90-661e-11dc-bfbc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 30, org 7, person 58, work 2
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V Praze, ve středu dne 30. října 1901.
Praha
3 masthead
Čislo 299.
4 article
Na ramní a odpol. listy přlohami Naudný Obzor ve vtřodu a „Leltorávstl Hlidka v pátek) předplání sen Praze v administraci 2 K — na měsí ns čtvri leta . . . . . 6 K —h s droji čenk 2 K 50 na měsíc 7K no i na čtvt leta v ilsjcb K soh sa ubsíe. Poštou: na měsíe na čtvrt lal e k oo ra Pdne
Praha Leltorávstl Hlidek
5 article K akci o rozmnožení průmy- slové činnosti.
K akci o rozmnožení průmy- slové činnosti. Již nebožuk Göthe pozoroval, že lidsk povaha serada se přizná k tomu, že něčemu nerozumí anebo něco neví, a jak tento svů nedostatek snaží se zakrýti řečí. Čím pak podstata věci jest složitější a pochopení její namáhavější, tím patrněji příval slov prozra- zuje pozorovateli tento duševní stav. Takovouto obtížnou a složitou záležito- stí jest pro rakouskou veřejnost otáz ka hospodářská. Od čtyř, pěti let nemine skorem ani jediná vhodná či nevhodná pří- léžitost, aby z nejrůznějších stran se neděly pokusy, přispěti k řešení této nejdotěrnější ze všech otázek. Ale jako vše v Cislajtanii, tak i rozpravy o záležitostech hospodářských záhy počaly nabývati rázu jednestranné, obmyslné ten deněnosti, až konečně klesají na pouhý agi- tační prostředek, při němž okamžitý effekt jest věcí hlavní, hospodářské ozdra- vení však okolností podružnou. V posledních letech, jak známo, připadl ve Vídni na myšlenku, že vlastně ani není třeba namáhati se pokusy o řešení otázky jazykové, ta že se dá lehce zatlačiti do po- zadí tím, proniknou-li hodně do po předí zájmy hmotné, zájmy ho- spodářské. Z myšlenky této se zrodila nejprvé akce vídeňských průmyslníků proti národním zájmům neněmeckých národů, spojená s postranními útoky na průmysl mimovídeňský, ať už je jeho sídlem Pešťči některá z »provincií« cislajtánských. Vídeňšt průmyslníci dosáhli svého cíle, ač byla jejích akce hned z počátku velmi průhledná. Volání, aby »na čas« se odstavily otázky jazykové a aby se řešily napřed otázky ho- spodářské, znenáhla se ujalo i v těch kru zích, proti nimž bylo namířeno.
Göth Pešťč Cislajtanie Vídeň
6 article
Ale nastojte! Od r. 1897 vázne záleži tost rakousko-uherského vyrovnání — otázky to po výtce hospodářské — ještě dnes zů stává toto vyrovnání ve stavu prozatímnosti nejistoty. Stokráte více než národnostní jazykové spory ohrožuje tato proza tímnost a nejistota, jaký bude ko- nečně poměr této poloviny říše k Uhrám hospodářské zájmy, podlamuje důvěru pod- nikatele i obchodníka v nejbližší budoucnost. ale to zmíněným protinárodním apoštolům nekali rozmar V tétéž Vídní vznikla neméně znamenita myšlénka, aby Cislajtanie přispěla svým územím k rozšíření hospodařského území říše německé, aby zkrátka v nějaké formé Cislajtanie hospodářsky se přičlenila k Ně mecku. Hlasatelé tohoto nového učení byl si toho vědomi, že nauka jejich jest jedno- stranně národní, německá; ale i ví deňšti universitní professoři národního hospo- dářství se k ní přidali, ač jim musilo býti známo, že by týmz okamžikem Maďaři mu- sili na dobro přerušiti s námi všechnu po- savadní hospodářskou pospolitost, kdyby tato polovina říše dala se hospodářsky pohltiti Německu. Nám Čechům a ostatním Slovanůmse zatím z Vídně pěla dále píseň o potřebě, aby národnostní otázky na čas se odstavily a pracovalo se jen v oboru zájmů hmotných Aby účinek této písně nadobro se zabezpečil vysypal se v říšské radě roh hojnosti v po době slíbených investicí a ostatních milliar- dových podniků — budoucnosti. A dojem tohoto aktu byl tak omamující, že ani návrhu nového německého celního tarifu, jenž namířeno má zejmena na zdejší průmysl, se nepodařilo, způsobiti potřebné vystřízlivění. Jak dále čtenář se dočte, vrátil se ve své včerejší řeči i p. předseda mini- sterstva k těmto podnikům, o nichž se vede v rozpočtu na rok příští velmi skromňoučká
Cislajtanie Maďar Čecho Uhry Vídeň Německo
7 article
položka, a jejichž vlastní počátek připadn prý až do r. 1904l Kdož může ručiti za to, co všechno s nepřihodí do této doby ! Vůbec vybnul se včera pan předseda ministerstva vhodné příležitosti, aby ostatním pozemšťanům dal hlouběji nabled- nouti do tajemných záhybů ho- spodářské budoucnosti této po- loviny říšel Odpovídal na dotaz někte- rých německých poslanců, co hodlá vláda podniknouti, aby rozmnožila příležitost ku práci silám průmýslovým nyní nezaměst- naným. Dotaz takřka nulkal ke hlubší exkursi v oboru zájmů hospodařských. Dalo se tu promluviti o tom, zda více či méně jest odůvodněno propouštění pra- covních sil v některých průmyslových odvětvích, dalo se připomenouti hospodářské hýření některých železářských a uhelných společností, které zatajovaly svůj zisk a které hnaly ceny uhlí do báječné výše, bez ohledu na to, jaké budou následky na ostatní odvětví průmyslová. Možno bylo proněsti uklidňující slovo ve příčině konečného uspořádání poměru k Uhrám a o nastávající obnově obchodních smluv se státy ostatními — neboť na vše to dojde dříve, než na milli ar dové vodní stavby, ba věci tyto roz- hodnou vůbec konečně o tom, má-li dotýčné usnesení minulé rady říšské nějakou cenu skutečnou čili nic Možno bylo dále promluviti o krocích. jež vláda připravuje, aby zabezpečila zdej šímu průmyslu nové trhy, aby zjednala zdejs výrobě nová odbytiště.
Uhry
8 article
Upozorní-li se již na to, že veškeři mi nistři ve svých oborech přikročili ke společne akci, kterouž by se rozmnožila příležitost ku práci, jest přirozeno, že veřejnost očekává akci přiméřenou okolnostem; akci odpovída- jící současným poměrům a udávající proni- kavé prostředky k nápravě. To vše marně jsme hledali ve včerejší odpovědi p. předsedy ministerstva. Obsahuje. jak čtenář uvidí, pouhý výpočet položekv rozpočtu již obsažených a více méně vše- obecně známých, jež určeny jsou na různé průmyslové objednávky v nejbližších dvou letech, ale o nějaké hospodářsky ucelené akci nedovídáme se z odpovědi této ničeho. Jak dotaz těch kterých německých pp. poslanců, tak i včerejší, jinak dosti obširná odpověď p. předsedy ministerstva jest nám novým dokladem, že ve veřejnosti se sice mnoho a pěkně mluví o hospodářských zá- ležitostech, o povznesení hmotných zájmův, že však nedostavá se všem těmto výkladům toho nejnezbytnějšího — toliž jistoty, jaké budou podmínky hospodářského vývoje této poloviny říše v nejbližších létech ?l Dokud nám nikdo nedovede spolehlivě pověděti, jaké tyto podmínky budou nejen v poměru k Uhrám, ale i ke státům ostat ním, do te doby veškeré hospodářské roz- pravy zůstávají a zůstanou neuspokojivými. Jen oné zásluhy jim nelze upříti: že umlčují potřeby národnostní a že do únavy vyplňuji prázdnotu parlamentní činnosti. Jak dlouho to však vystačí v myslíc společnosti?
Uhry
9 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (66. schůze.) Z Vídně, 29. října. (Telefonická zpráva »Národních Listů«.) Ach radost, ach radost, že trvání nemá Byl to nějaký jásot v pátek, když poda- řilo se odstaviti na týden několik pilných mimo- českých návrhů a dostati se k prvnímu čten
Vídeň poslanecký sněmovna
10 article
rozpočtů na rok 1901 a 1902! »Úspěch« »vymoženost«, »vítězství«, »triumf« 1 volalo se- »Po čtyřech letech zase budžetní debata,« libo- vali si officiosové, kterých má dr. Körber vice ve Vídni, nežli mělo jich koaliční mini sterstvo. Ale rozkoše nebylo na dlouho. Záhy se proměnila v žal, a dnes, dnes již ti, kteři eskontovali trochu předčasně, ukvapeně a ne- rozmyslně hotový před Novým rokem rozpo- čet, schlazeni ve svěm optimismu smiřují se s myšlenkou, že třeba bude zase několika- měsíčního provisoria, protože mizi naděje, že od 4. listopadu do 20. prosinee projdou oba prelimináře výborem i plenem. Ministerský předseda vznesl dnes na par- lament nový appell, aby mu je do té dob dodělal. Sdělil sněmovně, odpovidaje na dolazy posl. Kinka a soudr., jaké se stalye jednotlivými ressorty objednávky na přiští rok, že mohlo by ministerstvo železniční zadali prací ještě letos za 5:6 m. K, výzvu tu pak opakoval znova. Chtěl již učiniti ji v pátek pro připad, že by nebyl se ukázal dosti silným tlak, jaký prová- děn na původce pilných návrhů. V arsenále p. dra. Körbra jsou tedy po- můcky dvě: hrozby, že odstoupí a sliby. Budiž mu povědomo, že nevěří se oněm a nevěří těm, že se strašáky nikdo nedá zaleknouti, svůdnými přípovědmi nikdo nedá zvábit získat. První čtení obou rozpočíů rozlévá se sine do širších proudů, než se čekalo, ale není dosud bourlivé. Tak minul dnesek klidně u po- kojně. Vzbudilo velikou pozornost, že dr. Rezek neusedl na svém křesle, ba že se vůbec ve sněmovně neobjevil. Spatřován v tom symptom, že jeho krise nalézá se v akutním stadiu. Take dr. Körber trval po celý čas v ministerské sini konferenční, kde měl s čelnými a četnými poslanci všech stran porady.
Körber doktor Rezek Vídeň
11 article
Dva Slovinci zasáhli do debaty: konserva- livec Pogačník a pokrokář dr. Ferjančič, oba však zaujali ke vládě stanovisko rozhodn opposiční a dali oba stejně nepokrytě projev nespokojenosti a hněvu svého národa vůči nynějšímu systému vládnímu. Posl. Pernerstorfer chodil po sin již několik dní a kdekoliv byl, rozhlašoval kaž- dému, jak strhá dra. Stránského; způsobil však svému posluchačstvu veliké zklamání. Musil doznati, že na moravského poslance nevi nie nekalého, ba dušoval se, že osobně se ho ne- chtěl dolknouti, a ze slova svoje o něm: že jest poblácen od hlavy k patám a že jest člověkem poskyrněným, mínil jen polilicky v ten smysl, že dr. Stránský byl r. 1897 jiný než r. 1895. S dovolením, afféry podobného druhu tal se nevyřizují! Úrážky spáchané posl. Per- nerstorferem na dru. Stránském byly výhradně osobní. Povinnost posl. Pernerstorfera zvláště po výzvě, kterou na něj vznesl dr. Stránský, byla zcela jasnou a patrnou. Buď musil podat přesvědčivý důkaz, že měl právo takto mluviti o českém mluvčím, anebo své injurie odvolat. Tak by jednal každý slušný člověk. Pan Pe- nerstorfer neučinil ani to, ani ono. Tím se sám odsoudil. Jsme spravedlivi dosti, abychom uznali že sociálně demokratický fečník o národníel poměrech v Rakousku má rozpoznání stří zlivá a správné. Nalezl odvahu říci, že poněm čovací program Všeněmců jest ší lenstvím a že jest holou nemožnoslí, aby německé menšiny domohly se v tomto státě nadvlády nad ostatními kmeny. Nezazliváme mu dokonce, že se přihlásil za německého nacio nála. Nikoliv! Odvozujeme však z jeho smý šlení nejen právo, ale také povinnost pro české sociální demokraty, aby za chovali se a jednali stejně. Čeští agrárnici vyslali do rokování poslance Zázvorku. Mluvil česky a německy. Myslíme,
Slovinec doktor Ferjančič Posl Stránský Zázvorka Rakousko
12 article
že s obsahem a tonem jeho výkladů nesouhla sili ani nejbližší přátelě. Nový předseda klubu konsarvativního velko statku, hrabě Sylva-Taroucea, dobutoval poprvé v této své roli. Musíme říci: velmi nešťastoě. Tak nebyl by jeho předchůdce, hrabě Pálfř, mluvil nikdy; s takovou — volíme zůmyslně a po dobré rozvaze toto slovo — úslužnost ke vládě, které národní poslanci čeští vyslo vili v předvečer nynější kampaně svou nedů- véru a proti které nalézají se ve stavu vá- lečném, ku kleré poměr jejich nabyl právě v těchto dnech napjatosti a příkrosti, z níž zro dila se krise Rezkova. Zajislé konservalivní velkostatek může se po staviti k vládě jak chce a může se ještě vickráta světěji, než to učinil hrabě Sylva-Taroucca, dušo- vati, že jí vše povoli, že ji bude ve všem pod- porovati a že jest jí ve všem k disposici. Ale tak mohl vyštoupiti jen jako strana, která ne- musí míti ohledu na nikoho. Toho však ve sku- tečnosti není. Konservativní velkostatek obnovíl před týdnem své styky s delegací českou a vy- dal communiqué v tom rozumu, že mezi oběma stranami jest úplná shoda. Kromě toho bylo usneseno na schůzi parlamentní komise obou klubů, že se vypracuje společný program, že se stane dorozumění o společných plánech atd.
Pálfř Rezkův Taroucca SylvaTaroucea
13 article
Toto faktum ukládalo konservativnímu velko- statku nade všechnu pochybnost určité ohledy na poslance národní, na jejich poměr ke vládě a na jejich taktický postup. Konservativní velko- statek hned při prvním svém vystoupení na venek po schůzi oné rozhodně tyto ohledy porušil. Buď společné porady obou klubů byl opravdové, vážné a vážně míněné a pak dnešní řeč hr. Sylvy-Tarouecy celým duchem svým otevřela šířku a hloubku trhlin, roklin a pro- pastí mezi českým poselstvem a konservativním velkostatkem a pak nemůže toto faktum zůstuli bez následků. Anebo nebyla smlouva o shodné akci míněna v plném slova smyslu. Pak měli konservativní velkostatkáři činiti své výhrady a bylo by bývalo předem jasno, že není shody. naopak že jsou různosti a protivy, které takti- ckou součinnost vylučují. Pan hr. Sylva-Taroucea chce míti vše, co není záležitostí hospodářskou, odstaveno na dobu neurčitou, protože nervy jsou prý podrážděny věená práce nemožnou. Co není věcí hospodář skou, je mu budouenosti. Jen ekonomické před- lohy jsou mu přítomností. Má li vůdce konservativního velkostatku na říšské radě pravdu, jsou-li čivy nebezpečně napjaty, pak nejsou schopny vůbec žádnýeh velkých a spasných děl a nejen nesehopny úpravy otázky jazykové, jsou také neschopny obrovských úkonů, jakými jsou rakousko- uherské vyrovnání, celní tarif obchodní smlouvy, vesměs to věci, které hr. Sylva:Taroucca nazývá přítomností.
Sylva Taroucca
14 article
Než, nejde o přitomnost, nejde o budoue- nost — jde o minulost a její revindikaci. Bylo nám vzato, co jsme měli a hr. Sylva- Taroucca sám uznal, že stala se nám křivda. ba uznal, že bez její nápravy všechno zaříká- vání a zaklinání parlamentu drem. Körbrem ne- zpomůže na dlouho. Nieméně tentýž hr. Sylva- Taroucca chce míti satisfakci pro český národ a práva jeho jazyková oddálenu. Tážeme se s celou opravdovostí a rozhod nosti: »Je to spravedlnost, kterou velebil jako základ státu?« Dle soudu všech politicky mysll- cích lidí jest odčinění bezpráví nejpřítomnějš přítomností, nejpilnější pilnosti, nejaktuálnějs aktuálností, je obnova práva již vykonávaného ale násilně odňatého, hlavní starostí každé strany každého národa. Litujeme velice, že v konserva tivním velkostatku pro toto primum necessarium pro tuto samozřejmost není smyslu a porozuměn a že nedostatek jejich je novým důkazem, jak velký je rozdil mezi německou a konservativn Nebudeme se příti s hr. Sylvou-Tarouccou. je-li povolení rozpočtu aktem důvěry a ještě méně šlechtou.
Sylva Taroucca
15 article
V drobném prodelit ranní číslo o sob vdpeledhni nzk Ve flialkách na venkověi ranní čjslo. . . . . . . . 10h sdpolední . . . . . . . . Sb Inserá t plati sn hetevě unpřee Předplacani a inserty přijímá aáminl- strace v Marianské ulici 1. 3. Tam naebězají aa též redakee tiskirns a szpedice „Národnich Listá“. Dukopity se nevraesjí.
Národnich marianský ulice
16 article
o tom, jak pravil, aktem konservativismu. Hrabě Taaffe, když jednou levice prohlásila, že mu disposiční fond povolí, ale bez důvěry, dle svého způsobu, odpověděl, aby mu páni jen dali své hlasy a svoji důvěru si nechali pro sebe. A tak mohl by též řici učeň a žák hraběte Taaffa, dr. Körber, aby páni z tak zv. histori- cké aristokracie mu jen pěkně rozpočet a též ostatní věci schválili a svůj konservatismu si nechali pro sebe. Ale když již je řeč o konservatismu a když již jej hrabě Sylva- Taroucca tak akcentoval, musíme říci: to jest nejhorší konservatismus, který křivdu jím samým uznanou a přiznanou chce konservovati, prodiužovati al ustáliti. Takový konservatismus dělá z viny hřích. Zejtra jsou dvě schůze: denní a noční, ale jest málo pravděpodobno, že podaří se první čtení rozpočtu skoncovati zejtra. Předseda hr. Veťter zahájil schůzi v 11.10 hod. dopoledne. Mezi došlými spisy byl návrh poslance Voglera a spol. na změnu některých ustanovení občanského zákonníka o manželském právu. Svěcení a slib duchovních církví, jež nedovoluje svým du- chovním vstupovati v manželství, má pomíjeti při vystoupení z církve neb řehole. Různost vyznání nema býti na překážku sňatku. Rozvod má se po- voliti, svoluje-li k němu třeba jen jeden z manželů.
Taaff doktor Körber Sylva Taroucca Vogler Svěcený
17 article
Dotazy podali poslanci Biankini a spol. po vypovězení obchodních smluv a táže se ministra, chce-li prohlásiti, že obchodní smlouva s Italií bude řádně vypovězena před 31. pros. 1902. — Tschau a sp. po předloze o zřizování a střezení kartelů ringů a ochraně před spekulačními přílišnostmi v oboru kartelnictví; — Černý a sp. po povolání nemoc- ného záložníka na cvičení do Písku a jednání plu- kovního lékaře Pellera; — Klofáč a sp., jak zacházelo se se zeměbranskými záložníky o letošních podzímních cvičeních v Praze: — Hauck a spol. po vyloučení německé obce z poštovního obvodu: — Bergera spol. po konfiskaci »Gabl. Anzeigru« pro článek »Los von Rom« a po úpravě platův a pensí úřadníků státních železnic a zjednodušování inifor- mování: — Pacher a spol. po pohřebních zále- žitostech v Jáchýmově; Hanisch a spol. po za- vedení úplného nedělního odpočinku a maximální pracovní doby: Jaworski a spol. po trestním ři- zení pro zamičování berních předmětů proti hraběti Ondřeji Potockému a disciplinárnímu vyšetřování proli mistopředsedovi zemského finančního ředitelství ve Lvově Korýtowskému; — Axmann a spol. po vypátrání vraha Marie Suchánkovy v Pekleu Náchoda a po zrušení plodinových burs; — Aug. Sehnal a spol. po chování se vojska oproti ci- vilním úřadům a osobám v Bystrovanech u Olo- mouce: — Březnovský a spol. po zaměstnávání borských trestníků na újmu nezaměstnaného děl- nictva: — Hořica a spol. po konfiskaci »Pří- bramských Listů« pro několik článků o dvoutřídní ve- řejné národní škole v Příbrami Posl. Holanský podal pilný návrh na udělení státních podpor obcím okresu českobudějovického vitavotýnského, jež poškozeny byly zrvelnímni po- hromami.
Biankini Peller Klofáč Berger Hanisch Jaworský Potocki Axmann Suchánkův Aug Sehnal Písek Praha Bystrovany Ola Italia Pekleo Náchod řejný národní škola v Příbram Los on Romo
18 article
M.-p. dr. Kürber odpovídá na Lichtův dolat po přidělení státnich objednávek na odpomoc nezaměstuanosti. Jak jsem v téže schůzí odpověděl všeobecně na tento dotaz, dovolím si vrátiti se k němu a podati k němu čí- selné doklady. Vláda zahájila k povznesení prácea zaměstnaností společnou akci všech ministerstev, jez zadávají práci. Při tom jde o práce, které mají se opatřiti nebo vykonati v rámci rozpočtu na rok 1901, o práce, které jsou hraženy státním rozpočtem na r. 1902, bude-li zavčas vyřízen, a o práce, které na základě rozpočiu na rok 1903 dle dosavadní zvyklosti budou zadány r. 1902, konečně o mimořádně objednávky na základě investičního úvěru. Tak daleké zasahování mohlo by snad vzbuditi mnohé námitky, ale vláda doufa, že investiční stavby státních železnic, které budou provedeny v plné míře teprve později, a počátek staveb vodních dráh, jenž př padá po zákoně do r. 1904, poskytnou dostatečnou náhradu za jiný úbytek příležitosti k práci. Je známo, že pozvali jsme také soukromé spo- lečnosti, které mohou učiniti objednávky. Uznávamn rád, že mnohé jednaly z vlastního popudu. Podo- lýkám ještě, že při objednávkách a zadávání slaveb vláda přihlížela ke všem královstvím a zemím. Číselně jeví se obrat objednavek a zakázek takto: Mmisterstvo vnitra zadalo již dodávky železných mostů v obnosu 480.000 K a roku 1902 objedná jich za 796.000 K. Na stavby vynaloží toto mini- sterstvo roku 1902 obnos 1.6 mil. korun. Mini- sterstvo zemské obrany objednalo již na rok 1902 šatstva, zbroje a náboje za 4 6 mil. k a dá prověsti staveb za 240.000 K. Ministerstvo obchodu vydalo
doktor Kürber Min ministerstvo obchod
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ke kapitole o cizomilstvi. (Anglomanie u Francouzů.) Narážíme na každém kroku na tu slabost. Považujeme ji přímo za jakousi kletbu národní povahy naší. Našinci se tak rádi pachtí po všen cizím, dávají tak okázalou přednost všemu, e jen známku cizoty nese. Hejskové ve společ- nosti snáží se obraceti na sebe pozornost kon- versaci cizojazyčnou, chlubí se svou znalost sebe povrchnější cizích poměrů, strojí se podle cizího vkusu, fedrují cizí mrav, kupují cizí zboží. Ba i předáci ducha, zástupci vědy, umění, spisby se zvláštní zálibou se utíkají do ciziny, klaní se všemu, co přichází ze zahraničí anebo co tím směrem jen ukazuje. Je to příliš ná padné. Už starý kronikář český (Dalemil) nařiká na malichernou opičivost české povahy, kteráse nedá zapřít.
Francouz Hejsková
20 article
Leč bližší přihlédnutí k věci okazuje, že vlastnost není přece jen výhradně česká. Na- cházíme ji také jinde. Je to zvláštní společenský zjev, řekněme, všelidský . .. Všude vyskytují se lidé, kteří, aby se odlišili nějak od svého okoli, šňoři se cizím, vydluženým peřím, pokudse ono nestalo ještě majetkem obecným, poku dovede jedince od okolí jaks taks odlišiti. Zje vyskytuje se z pravidla a přirozeně u národů v kultuře mladších, nevyvinutých dosud. Cizo- milství bují tu ve vrstvách z pravidla zámož- nějších, přepychových, které si »za své peníze« snadným způsobem mohou ze sousedství opatřitn »zdání« vyšší nad své okolí »vzdělanosti«. Móda či lépe pud napodobovací řádí ve všech oborech.
21 article
V oboru kultury ducha i těla, obsuhu i formy. cnosti i neřesti. Přečísti dnes někde po fran- couzsku nebo po německu psanou stať, pojedná- vající o té které aktuální otázce vědecké či umě- lecké, a zejtra jinými slovy v domáeím časopise tutéž otázku s chlubnou okázalostí jako idejné novum vlastního ducha přemilati, není čin mravně o nic vznešenější, nežli objednatis z Paříže nový klobouk nebo z Vídné novou titěrku galanterní. Obé je sice přírozený, ale také zcela podřizený a nepatrný prveček veli- kého pudu kuliurního, který se jeví zvláště silou napodobivosti. Děj kultury není vlestně než zápas dvou sobě protivných sil: jedné odltšivé která tihne k individualisaci zjsvů (v přírode druhy, v kultuře idey národní, umělecké atd.) a druhé soustředivé, která tihne k vyrov nání rozdilů, k nivelisaci (princip existenční, hospodářský, sociální atd.). Jedinci v národě s méně vyvinutým smyslem pro disciplinu a po třeby národního celku shánějí se přirozeně p výhodách, které jich osobnímu sobectví nejlépe odpovidají a obraceji se pro ně bez ostychudo ciziny. Před válkou r. 1870/1 nařikala německá intelligence na bohatou buržoasii a šlechtu ně- meckou, že jsou obě úplně pofrančtěny. P
Paříž
22 article
Sedanu a obležení Paříže akeie němectví značne stouply. Dnes tak zvaná »dobrá společnoste v Německu vede si okázale po vlastenecku. V všech literaturách najdou se ostatně satyrické spisy, tepající cizomilství společnosti. Od staro- věku, kdy zpanštělý Řím ochotně se klaněl řecké kultuře, vždy se opičily společnosti národů kul- turně mladších, chudých na impulsy vlastní podle sousedů pokročilejších. Slabůstka dnešn společnosti ruské na přiklad, vědecké, literárn i umělecké, pro vše, co přicházi z Němec, je známa. Leč i u národů uznaně nejpokročilejšíel naležají se stopy eizomilství. Anglomanie tal zvané »lepší« francouzské společnosti je známa. Najdou se pro ni v současné literatuře zají mavé doklady. Mnohé ohledy rázu politického i národního nutí vlastence francouzské obracet bedlivější zřetel k tomuto úkazu. U Gastona Jolliveta čleme: »Ačkoliv nám Anglie všude osvědčuje svoj zlovůli, kdekoliv se s ni ve světě setkáme. přece neubývá šeredného zjevu anglomanie v vřstvách naší vysoké společnosti. Nebylo by na čase, a býť jen z pouhého vlastenectví, po- ložiti tomu nešvaru konečné uzdu? Vzpo- meňte si na slovo Ludvika XV., jež vmetl ve tvář Lauragaisovi, prvnímu známému angloma noví, jenž králi naduté oznamoval: »Angiičané ti naučí mysliti! — »Koně«, odvětil krá zhurta.
Němec Jollivet Lauragais Paříž Německo Řím Anglie
23 article
Tento kalambur nevyhojil později ani nej- ohnivější royalisty ze záliby, opičiti se po pánsch na druhém břehu kanálu. Dědie jed- noho z nejpěknějších jmen stareho parlamentu, Talon, známý za druhého cisařstvi svým affek- tovaným anglomanstvím, přijal jednou ráno jakéhosi lorda ve své konirné v aleji Elisejské Oděn skoro jako kočí vykládal o svých koních s akcentem tak dokonale britským, že lord, maje ho za krajana *) vtiskl domnělému krajanu štolbovi odeházeje guineji do ruky. Talon byl docíleným omylem tak unesen, že si dal peníz do zlatě obruby vsaditi. Doložme, že tento výstředník zůstal důsledným ve své bizarrni vášní pro angličinu až do posledka. Odstěho- vav se do Londýna, zemřel tam, aby dle svého přání byl v anglické zemi též pohřben. Mnoho mladých i starších Pařížanů vedl by si rádo po jeho příkladu, dávajíce se ochotně očkovati britskými mravy a zvyky. Při slově »starších« pomýšlím na jednoho z nejmodněj- šich Pařížanů, prince Zaháňského, obecně zná *) Viz sportsmanskou haťmatilku našich dneš ních zuřivců anglomanských kratochvíli od law tennisu až — do kopané.
Pařížan Londýn
24 article
mého pro jeho střibrné vlasy, o nichž se i v jeho přítomnosti žertuje, že si je dal obiliti v Angli Neméně komický výrok slyšen byl v lesiku buloňském při spatření mladého elegána, jenž měl ohrnuté pantalony i za dne nejslunnějšího, jakých onoho chmurného léta bylo pořidku. »Aha,« zvolal na chlapíka vtipný přílel, »v Londýně prší!« — Však se anglomanie Francouzů neobmezuje toliko na stáje a mužské mody úborové. Vedle jiných modernismů přijala Francie ochotně anglický — alkoholism. Britská instituce » harue mučí všecky čtyři úhly Paříže svými dlouhým krámy, kde nakupeno množství různých nápojů a kde konsumenti na vyvýšených sedadleel srkají do sebe otravu rourkou. O síle lihovin svědčí názvy. Jedné říkaji »knock me dowa«, číí »zkácej mne«, druhé »pick me up« — »zdvihni mne«. Co je proti tomu roztomilá »nálada«, kte- rou si našinec opatří pohárem domácí révy která se vykouři za žertův a rozmarných hlou postí. Oddá-li se mladý Pařížan hnusnému kultu přivezených anglických palčivin, zblbne obyčejně po 5—6 lelech. Někteří zachváceni bývají chvě- ním čivů, proti němuž všecka moudrost fakulty lékařské je malomocna. I takových jest, kterým nápoj slouží za prostředek samovražedný. Alkoholism není tak útočný a zhoubný v zemi chladnější, ve francouzském podnebí je přímo zabijácký. — Nenahlížite-li, že by byl svrchovaný čas, čeliti této pitomé modě, nad niž sami Angiičané krči rameny? volá vlastenecký mravokárce. Jisto je, že by se Angličan nikdy nesníži k tomu, aby superioritě Francie vysekl poklonu opičením se po jejích způsobech a zvycích. Anglícká hrdost nedopoušti vzdávati se tak ne prozřetelným způsobem příznaků vlastní indivi- duality. Importují-li francouzské hedvábniny
Aho Francouz Pařížan Angličan Angl Londýn Francie Paříž I up
25 article
vína, chrání se jako ohně všeho, co by se mohlo podobati gallomanii. A mají pravdu. Jiný autor, známý Armand Silvestre, napsal nedávno: »Jest sbyšeti tolik mluviti anglicky v Paříži. že pociťuji něco jako nákazu angličiny, deroucí se přes La Manche a kladoucí se úsilovně na můj jazyk. Má to nějaký smysl čili nic? Ne- vidím naprosto žádného. Lidé znali jediného ja- zyka, jako já, nuceni jsou stále, něco obětovati soudobému kosmopolitismu. Kdys jel jsem do Tulůzy. Náhodou jsem zasedl do vlaku, který se bral směrem k tomulo městu křesťansky pohanskému a galisky řím- skému, kde Garonna valí bludy mezi svými kře- meny, kde broskve se stkvějí vonným pelem dívek a divky mají rty s pikantní chutí broskví. Za společnost dostal jsem Augličana s mi- lady. Jako všecky dámy Albionu, měla i ona psíčka na klině, jaké nazývám piss-pockets, abych se zdál hodně londýnským. Přiznávám se ke své hanbě, že krása Angličanek nebyla nikdy příliš mým vkusem. Jejich nepopěrná svěžest vytvořena je šťávou beefsteaků, ne medem květin. Zlato jejich vlasů porušeno jest barvivem, oči malovány toutěž modří jako očka loutek a zřidaa kdy mívaji šněrovačku vhodně upravenu. Tito lidé vyjadřovali se angličínou dojista správnější než jest moje. Nerozuměl jsem jim ani slova. Neměl-li jsem dosud valně chuti ke zvukům této mluvy cizí i k jejímu národu, ztrácel jsem i ten trošek dokona, téšil se ale vždy více z toho, co jest mého..« Tak Francouzi, vládnoucí vlivuplně svým pérem, vidí se nucený, opírati se nákaze cizinv. Vtipnou radu dává svým ktajanům příliš schváceným horečkou cizomilstri uvedený Gastun Jollivet: »Hleďme se jim podobati, ale — nenapo- Václ. Kursa. dobujme jich !«
Silvestre Angličanka Francouz Václ Kursa Paříž Le Manche Garonna