ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 617ce7a0-661e-11dc-b138-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 175, place 51, work 4, org 11
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
30. října 1901
4 masthead
Číslo 299.
5 article
pro rok 1902 za stavby, pak za dodávky přístrojů telegrafních a telefonních a pod. obnos 8.6 mil. K. Ministerstvo spravedlnosti vynaloží v roce 1902 na stavby 4.9 mill. K. Ministerstvo kullu a vyučování potřebuje v r. 1902 na slavby 2.1 mil. K. Minister stvo financí vřadilo do rozpočtu pro potřebné do- dávky bnos 6 mill. K. Ministerstvo orby bude po- třebovatí v r. 1902 v erárních báňských závodeeh v Mostě a na zařízení 450.000 K. Zvláště však jedná se o různá výrobní odvětví ministerstva železnic. Na zřízení strojních dílen, roz- množení vozíva a náhradu za zrušené vozivo, dále na mosty a konstrukce vysokých staveb na základě zákona investičního i s úvěry ještě nepoužilými má ministerstvo železnic k disposici 30.5 mill. K. Z toho bylo učiněno do polovice října objednávek v obnosu 286 mill. korun. Další objednávky z letošních úvěr budou ještě učiněny a v nejbližší době budou vy- psány dodávky potřebných železných konstrukcí pro stavbu velikých nádražních dvoran v Praze a ve Lvově a několika mostů. Z investičních a rozpočtových úvěrů pro doprava na státních drahách v úhrnném obnosu 21. 9 mill. korun bylo již objednáno vozíva za 7.7 mill. K. Pro místní dráhy bylo objednáno strojů za 1.2 mill. K. 116 lokomotiv s tendry za 91 mill. K. 80 vozů osob- ních a 1300 nákladních za 7.1 mill. K; železných konstrukcí za 2 mill. K, úhrnem 19.4 mill. Kdýby státní rozpočet byl povolen za včas, mohly by státní dráhy objednali ještě potřeb za 5.6 mill. K.
Minister Most Praha Lvov mill
6 article
Další značné objednávky jsou zabezpečenyv uvedených průmyslových odborech také v r. 1902, avšak odevzdávky a platy potáhnou se až do roku 1903. Dále bude třeba: strojových zařízení za 4 mill. K, u obozu za 11 2 mill. (4.4 mill. na parostroje a 6.7 na vozy), železných konstrukcí pro mosty a vy- sokě stavby za 65 mill. K tomu na železné část vrchní stavby státních železnic za 5 2, na nové stavby za 5.2 mill. K, takže na r. 1903 připadá objednávei celkem za 371/2 mill. K. Z toho patrno, že stát objednal letos asi za 41.5 mill. a letos a napřesrok bude třeba dodávek asi za 87 mill. K, jež rozpadají se na různé průmysly. Sně- movna uzná, že vláda vynasnažuje se zaměstnati strádající průmysl. Avšak provésti se to může jen včasným vyřízením rozpočtu na r. 1902. Vláda troufá, že za přispění parlamentu usnadní se průmyslua práci překonati nynější nosnázo. Sněmovna přechází k dennímu pořadu a ro- kuje dál o rozpočtu. Posl. Pogačnik praví v podstatě: Jihoslované nemohou k vládě Körbrově ani po stránce hospo- dářské, ani národní, ani politické míti důvěru. Vláda prohlásila, že jest neutrální — každá vláda byla dle svých vlastních slov neutrální — ale vláda pan dra. Körbra, jak se zdá, vězí již příliš hluboko v li- berálním a národním směru. Na Jihoslovanech se žádá, aby měli smysl pro celek a aby se pokládali za část celku, avšak vládo, která zde slibuje, že v národních olázkách jest nentrální, jest v jižním Štyrsku německonacionální a ani drobno- hledem nenašli bychom rozdílu mezi názory min. předsedy a mezi názory p. dra. Wolfhardta. Posl. dr. Wolfhardt: Myslím, že přece ano.
Posl Jihoslovan doktor Wolfhardt Štyrsko
7 article
(Veselost.) Posl. Pogačnik: V Přímoří jest vláda opěl vlaásko-národní. Neutrální není nikde, snad jen v Solnohradsku, kde jsou jenom Němci. Vláda v po- slední době převzala roli zprostředkovatele a smířo- vatele a dala se za to chváliti, že vynutila na če- ských konservativních velkostatkářích 20 mandátů — ovšem na prospěch strany německo-liberální. Vláda v důsledku tohoto svého jednání měla nejlepší pří- ležitost ve Štyrsku a Krajině, kde jest velko- statek jen v německo-liberálních rukou, rozdělit- jistou část velkostatkářských mandátů mezi konser vativce a Slovince. Vláda označujíc se za neutralní. musila by také dbáti toho, aby orgány její v jedno- Ulivých zemích byly skulečně neutrální a objektivní Řečník odsuzuje pak německý centralism vlády Körbrovy. Tento německý centralism žádá, aby Slo- vinci ve Vídni vládě důvěřovali, kdežto v jejich vlasti jest jim volno vládě nedůvěřovati. Není pro- stějšího prostředku zbaviti se slo- vanských národů, nežli doma vydáva je úplně terrorismu sousedů a v zájmu říše je rdousiti. Vždycky to byli Slované, kteř byli obětováni zájmům celku. Čechům dána byle jazyková nařízení a opět byla jim odňata ve jménu celkových zájmů státu, to jest zájmů německých. Této methody používá se v menších rozměrech proli Slovincům. Třeba se obávati nejhoršího, objeví-li se na jihu opětně tento říšský interes. Naše strana ta- kovýmto říšským interesům nerozumí a bude tudíž hlasovati proti rozpočtu. (Hlučný souhlas a potlesk na lavicích jihoslovanských a českých.) Posl. Lupul problašuje jménem Rumunů, že jsou především pro hospodářskou práci a teprve druhé řadě pro řešení otázek národních. Chválí vládu že provádí program vytčený v trůnní řečí.
Posl Němec Slovan Čecho Rumun Solnohradsko Štyrsko Vídeň Pogačnik
8 article
Zastává se opravy volebního řádu a zaveden přímých tajných voleb v zájmovém zastoupení. Ru muni nejsou prý irredentisty, nýbrž věrní říši. Chtěj silnou ústřední vládu a ústřední parlament. Jsou odpůrci národní samosprávy, jež potlačuje malé ná- rodnosti. Přejí německé správé v Bukovině a budou hájiti němčinu ve správě a ve škole. Rumuni nejsou výbojní; chtějí zachovat jen svou národnost. K konci kritisoval ostře bukovinskou správu. Posl. Pernerstorfer praví, že sociální de- mokraté již před 30 léty považovali Rakousko z opozdilou zemi a všecky vlády přičinily se, aby tak při tom zůstalo. Sociální demokraté vynasnažovali se vždy o zachování parlamentu a jeho dělnosti. Ji z jara upozorňovali však minist předsedu, že nesejde jen na hospodářských reformách a tu dostalo se jin slibu, že na podzím bude předložena tisková novela Slovu nedostalo se a proto vláda nezasluhuje dů- Hospodářská reformní činnost je záslužná, avšal ministerský předseda bude konečně přece jen nucen pustiti se do česko-německé otázky, jež po léta již ovládá parlament. Žel! že sblížení mezi Němci Čechy bylo zmařeno národním chauvinismem posled ních let. Sociální demokraté uznávají oprávněnos každé národnosti k obraně národních zájmů. Přiro- zené dorozumění mezi Němci a Čechy musí provést se na moderním základě, leč je vyloučeno, doku Češi budou trvati při státním právu a Němci pal na dílnosti Čech. Kritisuje zevrubně národní program Všeněmeův a prohlašuje za bláhovost, myslí-li kdo, že zave dením státní němčiny poněmčí se Neněmci. Zkuše nost tomu odporuje.
Rumun Posl Němec Čecho Čech Bukovina Rakousko Čechy
9 article
Sociální demokraté nemají důvěry k nynějš vládě. Nepředložila ani zásady starobního pojišťo vání, nadržuje klerikalismu. Stěžuje si na policejní přehmaty a výtržnosti vojáků. Proto budou sociální demokraté hlasovati proti rozpočtu. Troufá, že sněmovna vystoupí proti nařízení dl § 14. vyrovnání a proti cukerní dani. Sociální demokraté oprou se při obchodních smlouvách zdra- žení potravin malého lidu. Konečně prohlašuje, že vynasnaží se o provedení programu a požadavků své strany. (Hlučná pochvala.) Poslanec Kathrein vyzýval sněmovnu k plodné práci, odložení vášní. Jeho strana přičiní se a bude vše podporovati co přispívati bude k dělnosti parla- mentu. Povoli rozpočet, ale ne snad vládě k vůli Vyzývá sněmovnu ještě jednou, aby pracovala k ho- spodářskému povznesení a vážnosti Rakousk (Hlučná pochvala.) Poslanec Zázvorka dovozuje, že vyrovnán národních protiv v Cechách na základě rovno- právnosli, zvlášť řeči, není možné. Českému národu a české řečí patří primat, neboť většina obyvatelstva je česká. Přednáší různé stesky a stěžuje si zvlášť na okresní hejímany v Čechách, vině je z nespra- vedlnosti a zvůle. Prohlašuje, že o český národje v rozpočtu tuze málo postaráno, zejména o země- dělské potřeby. Proto jeho strana bude hlasovat proli rozpočtu. Poslanec Derschatta je povděčen, že sně- movna rozpočtovým rokováním osvědčila svou děl nost a uvažuje o rozpočtu, jehož skrovný přebyte věstí možnost schodku. Stýská si na velká bern břemena a poukazuje na velké finanční požadavky jež způsobila úprava důstojnických platů a j. Za- vedení daně z jizdních listků nestačí a bude třeb berní opravy ve smysla rozšiření osobní daně pří věry.
Kathrein Zázvorka Derschatt Cecha Čechy
10 article
jmové, jenže musí se dbáti také na finanční ne snáze korunních zemí a obcí. Jeho strana nemá příčiny k důvěře ve vládu Ministr-president neplní, co v programu svém slibo val. Po zrušení jazykových nařízení zůstalo při star praxi. Vyčítá Praze rozpočtovou položku na její obecn podniky. Tento program sluší prý považovati za vý- hodu pro český klub a tím i český národ, nebo jiným hlavním městům zemským se tak nenadržuje Německá strana lidová postaví se při 3. čtení rozpočiu dle úlohy, jaká se jí osvědčí; avšak vynasnaží se dle usnešení, aby rozpočet byl záby vyřízen. Tím se po- skytne vládě opora, již třeba v otázce uherského vy rovnání a obchodních smluv. Bezpečí se na ministr presidentovu rozhodnost projevenou ve sněmovně za nepř tomnosti druhého vyjednavatele. Posl. dr. Ferjaněič: Nikoliv jazykovými vý- nosy způsobeny byly bouře v parlamentě, bylyť pro Němce jen záminkou, nýbrž nevole nad poráž kami které utrpěla německá levice při volbách r. 1897. Bo- proti jazykovým výnosům skončil vítězstvím Němeů Mohlo by se tedy mysliti, že dají nyní pokoj. On však přicházejí s požadavkem státní němčiny. Tento požadavek jeví se také v úřadováni státních orgánů kteréž rády popřávají poslechu této myšlence. Jevi se to v tom, že nyní tak zv. vnitřní řeč úřadní, vůbe němčina v životě veřejném nabývá většího rozsahu.
Posl doktor Ferjaněič Němec Praha Bo
11 article
My Slované nikdy a v žádném oboru jsme neuplat- nili svůj jazyk. Tomuto se dostává nanejvýš vedle němčiny sou- kromého postavení. My Jihoslované nebyli jsm dotčení příme bojem proti jazykovým výnosům, ne- boť těmito nebylo nám dáno žádné právo a zrušením jich nebylo nám žádné vzato. Pro nás však měly jazykové výnosy v zásadě cenu, dokud jazyková otázka neupravuje se pro všechny kmeny, čehož se domáhati budeme v každý čas a se vší rozhodnost. Táži se zde s rakouského stanoviska: Jest žádoucno. aby se vše poněmčilo anebo povlaštilo? Slovinský národ má na Adrii svoji důležitost. Nedá-li se věcem jiný směr, dříve či později nastane boj na rakousk Adrii, kde záleží na tom, aby tato změna požado- vána nebyla, aby nebyli ani povlaštění ani poněm čeni, nýbrž aby byli chráněni Slovinci, kteří hledaj svoji budoucnost v tomto stálě a hůjiti ji budou do poslední kapky krve. (Pochvala u Slovined). Jest to prohřešením na Rakousku, že postupuje na jedné straně výboj velkoněmecký, na druhé straně velkoitalský. (Pochvala u Slovinců). Požadavky Slovinců musí být jednou vyslyšeny na rozhodujících místech. Bylo by zaslepeností ne pozorovati, kam vedou snahy národních odpůrců.
Slovan Jihoslovan Adrie Slovined Rakousko Adrie
12 article
Pojednává o agitaci klerikálních Slovincův a za kládání konsumních spolků jejich, ale nechce pobá dati vládu, aby proti nim zakročila, avšak rád by. aby nepodporovala jejich činnost. Konečně prohlásil že také jeho strana je pro zdárné vyřízení rozpočtu. (Pochvala mezi svobodomyslnými Slovinei.) Posl. Steinwender polemisuje s Ferjančičo vými vývody a prohlašuje, že jedná se již jen o zá konné stanovení státní němčiny. Rozbírá rozpo eta pochybuje o přebytku, spíš končí předložený ro počet schodkem aspoň 50 mill., což hledí dopodrobne dokázati. Naproti r. 1901 zhoršil se rozpočeť o 25. naproti r. 1900 o 38 mill. Domlouvá, aby zachova a se rovnováha v státním rozpočtu, provedly úspory ve výdajích a zvýšily příjmy. Zvlášť náboženský rozpočet musí se ztenčit a železniční příjmy roz množiti. Přimlouvá se za další postátnění železnic horlí proti velkému počtu špatně placených úřadníků Na úpravu diurnistských platů a p. bude třeba no- vých příjmů mimo daně z jízdních lístků, daně z dědictví a opravy daně výdělkové. Schodek jedno- tlivých zemí musí odstraniti se přirážkami k státní dani příjmově. Nynější parlament mohl by provésti tuto práci, ale musil by si pospíšiti, než vzplanou zase národnostní boje. (filučná pochvala v levo.)
Slovincův Posl
13 article
Posl. hr. Sylva-Taroncca prohlašuje, že on a jeho přátelé budou následovati vládní program a nebudou dělati rozpočtu žádné překážky. Jako konservativní strana jsou povinni za tak nesnadných poměrů jako nynější, nedělati vládě žádně nesnáze, kdy po letech může vybídnouti sněmovnu k 1. čtení rozpočtu. Konservativná strana nemá práva dělat vládě obtíže, když prohlásila, že jest ochotna pod- niknoutí boj za rakouské zájmy při vyjednáván s Uhrami a jinými státy, kde jedná se o životní zájmy Rakouska. (Souhlas mezi konservativcí.) Při povolo- vání a hlavním projednávání rozpočtu nemůže se jednati o důvěru nebo nedůvěru naproti vládě.
Posl Sylva Taroncca Uhry Rakousko
14 article
Třeba podporovati vládu v tuto chvíli a poskytnout jí oporu při vyjednávání s jinými státy, jež dojdou zajisté také opory u svých parlamentů. (Souhla mezi konservativei.) Jest jasno, že trvale nelze zapomenouti na minulost, na velký zápas o idešlní statky rakouských národů, avšak bude snad možná odstavíti na chvilku tuto minulost a podniknouti nejprv životní boj hmotné statky, a potom až vyjdeme odtud posílenia upevněni, podstoupíme s čerstvou silou boj o ideální statky. Prius vivere, dein philosophari. Nynější doba je rozčilena a nehodí se ke klidným úvahám. Jsme ochotní dáti vládě oporu, aby mohla podniknout rázně hospodářský boj při vyjednávání s Uhramia jinými státy. Možná, že budeme moci dočasně pře- konati nesnáze situace ve vlasteneckém přesvědčení a vědomí, že slojíme před existenční otázkou, al na dlouho nebude možná odolati duchu, jenž vládne v télo sněmovně a maří střízlivou, věcnou práci. V většině připadů bývá příčinou velké, nesmířené bezpráví. (Hlučná pochvala mezi konservativci.) A smír přece nastati musí. Nevrátí se pokoj a pořádek, dokud nevyhoví se heslu: Justitia regnorum fundamentum«. (Pochvala a potlesk mezí kon- servativci.)
Justitia
15 article
Posl. bar. Schwegel je rovněž povděčen roz počtové debatě a doufa, že vytrvá se na cestě na stoupené. Jeho přátelé jsou pro zkrácené vyřízení rozpočtu a zachování rovnováhy ve státním hospo dářství. Velebí programovou řeč m. p. dra. Körbra rád by, aby jeho předpovědí splnily se. Je v zájmu říše, aby parlament podporoval vládní akci a strany zachovaly příměří, tak aby vláda měla oporu po vyrovnání s Uhrami a vyjednávání obchodních smluv Parlament a vláda musí býti za jedno; potom pro vede se slušné vyrovnání nejen v zájmu Rakouska, ale celé říše a zjedná se tak základ pro mezinárodní hospodářské smlouvy. (Pochvala.) Rokování přerušuje se. Ministr orby bar. Giovanelli zodpověděí různé dotazy Posl. dr. Fiedler prohlásíl, že přistupuje ke státoprávnímu osvědčení českých poslanců- Posl. Choc polemisoval s onehdejším projeven polského posl. Javorského proti nenémeckým řečem Posl. Mazorana naléhal na zodpovězení do- tazů po služební pragmatice úřadnické, jež byly po dány během zasedání. Po různých formálnostech byla schůze skončena v 5.30 hod. večer; příští bude zejtra o 11. h od. dopoledne.
Posl bar Schwegel doktor Fiedler Choc Mazoran Uhry Rakousko
16 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 29. října. (C.- B.) Berní výbor zvolil na místo zesnulého dra Kaizla poslance dra. Kramáře předsedou. Zahájil debatu o návrzích v příčině odepiso vání pozemkové daně při živelních pohro mách. Posl. de. Dyk podával zprávu o návrzích posl Brzoráda a soudr. a Kaisra a soudr. na odepsání daně pozemkové při živelních pohromách. V jednání o této věci bude se pokračovati v zej třejší schůzi výborové.
Kaizl doktor Dyk Brzorád Kaiser Vídeň
17 article
Výbor pro pilné návrhy na pomo V nouzi konal dnes schůzi, ve které zpravodaj posl. Steiner podal zprávu o vládní předloze týkající se povolení prostředků ku zmírnění nouze. způsobené živelními pohromami a o pilných návrzích nebo peticích věci té se týkajících. Potom přijat návrh posl. Kubra, aby vláda byla vyzvána, by tarif pro dopravu píce a sice do okresů postižených nouzí prodloužen byl až do konce prosince 1902. Posl. dr. Dyk si stěžoval na okresního hejtmana přeštického, že nevyřídil žádost poškozených obc jím zastoupených, za vydatnou podporu. Poslane Kubr žádá rovněž státní podporu pro soudní okresy křivoklátský, rakovnický, smíchovský, táborský pelhřimovský. Zástupce vlády sekční šéf Roža slíbil že návrhy budou bedlivě uváženy. Návrhy ve schůzi podané pak byly přijaty - Dr. Brzorád upozorňuje na smutné poměr v hejtmanství ledečském. Celý okres ledečský značná část okresu dolnokralovického náleží k nej chudším krajinám českým. V dobách normálních živoří tamější rolnictvo, poslední léta byly všal okresy tyto postiženy opětnými živelními pohromami takže tam hrozí skutečná bída a nouze. V loni vy hynulo tam veškeré žito a letos opět byla skoro celá úroda suchem zničena. Mimo to byly četne obce postiženy krupobitím. Rolnictvo bylo nucene prodati silnější dobytek a následek toho jest opět že náležité vzdělávání půdy stalo se nemožným Zde jest rychlá a vydatná pomoc nutná, jinak jest se obávati katastroly.
Steiner Kubr Posl doktor Dyk Poslane Kubr Brzorád
18 article Rozpočtový výbor rokoval o návrzích
Rozpočtový výbor rokoval o návrzích posl. Procházky a Pommera stran upravení di- urnistských poměrů. Usneseno zvoliti 5členný odbor. Ministr financí dr. Böhm-Bawerk dovozoval že administrativně poskytuje se diurnistům, čeho si přejí, totiž zabezpečení služebního poměru s vý hradou výpovědi. Po 10leté službě rozhodne o vý povědi ústřední úřad. Ministr žádal potom, bys nepodceňovaly překážky, jež činí projednání diur nistské olázky zákon o certifikatistech, a varovalo se všeho, co by moblo zmařiti diurnistům příznivé záměry cestou administrační.
Pommer doktor Böhm Bawerk
19 article Soelálně-politický výbor rokoval včera
Soelálně-politický výbor rokoval včera n přitomnosti ministra železnic o zprávě poslance dr Fořta stran vládní předlohy o ochraně dělnictva při železničních stavbách a stavebních podnicích. Po schválení hlavní zprávy rokovalo se zevrubně o dělnické ochraně na železnicich. Podány různé návrhy na změny, jež zamítnuty a referentovy návrhy pak schváleny. Debata byla přerušena při 8 7. a schůze skon- čena.
Fořt
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 29. řijna. (Kritika K ör- brova programu.) Dr. Körber vrátil se z Jedlové, kde se dle »Pester Lloydu« v sly šení u panovníka mohl přesvědčiti, »že se nyní, jako dříve těší neztenčené důvěře císa řově«, kdežto jeho rozmluva s uherským před- sedou ministerstva Kolom. Szellem, týkající se hospodářských otázek, měla ráz »naskrze přá- telský«: ale přes to přese všechno postavení Kö brova kabinetu bude kritické tak dlouho, dokud nebude v parlamentě odhlasováno o roz- počtu, o vyrovnání uherském a obchodních smlouvách. Rozpočet na r. 1902 končí sice na papíře přebytkem, ve skutečnosti však, jak jsme hned po uveřejnění rozpočtu ukázali, značným schodkem. A právě ta okolnost může býti pro Körbrův kabinet osudnou, jak dovozuje zpra- vodaj petrohradského »Kraje«. Dr. Körber ve své programové řeči odpovědnost za nezdar vel- kých hospodářských podniků svalil na parla- ment. »V té situaci — píše »Kraj« — dr Körber připomíná vášnivého hráče, který stále zvyšuje svou sázku, nepočítaje s prohrou. Půjde vyjednávání s Uhrami a s Německem takovým směrem, aby dr. Körber mohl prověsti svůj program? A bude stát s to, aby za vše- obecné i zahraniční hospodářské a finanění krise uhradil všechny výdaje, tížící rozpočet? . ..
Körber Lloyd Körbrův doktor Praha Uhry Německo
21 article
Znalci účetnictví dokuzují, že již rozpočet na r. 1902 zavírá v Sobě schodek okolo 40 mil- lionů korun, při čemž zúrokování státních dluhů stouplo o 9 millionů korun. Všichni bývali mi- nistři financí pokládaji rozpočtovou rovnováhu již za ztracenu a pochybují, že se dá v brzku opět poříditi . . . Kdyby se byl za Taafřa, za Badena, neb za Thuna takový rozpočet, jako letos, předložil sněmovně, pravil jeden z býva- lých ministrů finanei, nastala by bouře. Letos není bouře, poněvadž videňský tisk se nachází v rukách německých; Němci však jsou nyní po zrušení jazykových nařízení syti a byrokra- tická vláda jest jim přírozeně nejsympatičtější.
Baden Thun Němec
22 article
Proto, dokud se jim nestane nová »křivda«, nynějšímu kabinetu oka nevyklubou . . . « To by byly obtíže rozpočtové. Pokud se týče vyrovnání s Uhrami, je známo, že ani nynější říšská rada se nedá získati pro výrov- nání, jak uzavřeno provisorně r. 1899. Nedávno teprv potvrdil bývalý předseda sněmovny po- slanecké dr. Fuchs v »Budap. Tagbl.«, že říšská rada nemůže odhlasovati vyrovnání, jež by nebylo lepší než dosavadní. Ale v týž den, kdy dr. Körber v Peští rozmlouval »naskrze přátelsky« ze Szellem o hospodářských otáz- kách, psal Szellův orgán »Pester Lloyd«: »Uhry nejsou tak bohaté, aby zaplatily slávu rakouského ministra, který chce v dějinách nesčetných vídeňských státníků vyniknouti jako obroditel rakouské říšské rady. . . V Uhrách není vůbec státníka, který by předpokládal, že parlament a veřejné mínění mohou zhoršiti vy- rovnání, aneb — kdyby se chtěl něčeho tako- vého odvážiti — který by něco takového mohl předpokládati s vyhlídkou na úspěch. O Szellov vůbec nic takového předpokládati se nedá . . Pravda, i takové věci se dají pověděti způsobem »veskrze přátelským«; jiná jes otázka, mnoho-li takovým přátelstvím získal Körbrův program.
doktor Fuchs Körber Lloyd Körbrův Uhry Pešť
23 article
Z Krakove, 28. října. (Maršálek h Potocký o Rusech.) Dne 25. t. m. uspo- řádal Krakov hostinn na počest nového maršálka hr. Ondř. Potockého. Po několika pozdravech, nichž řečníci vynášeli svého krajana, ujal se slova také hr. Potocký, aby vysvětlil, jak chce vésti svůj nový úřad. Ohradil se mimo jiné proti výtce, že jeho jmenování znamená vítězství Krakova nad Lvovem a prohlásil, že se bude snažiti zachovati vždy dobrou vůli mezi západní a východní části Haliče. Při té příležitosti zmínil se také o Rusech. »Zásady harmonie a shody — pravil — musíme rozšířiti též na bratrský národ, který s námi obývá Halič. To, co se právem náleží, přiznat; k skuteč- ným osvětovým potřebám Rusů míti zření; míti na paměti pravidlo: nečiň jinému, co je tobě nemilé.
Potocká Potocki Rus Krakov Lvov Halič Rus Rus
24 article
Jest to nejen zásada spravedinosti, nýbrž i dobrá politika, snažící se, aby tento národ zůstal v pravdě naším bratrským národem.« — Jsou to prvá veřejně promluvená slova maršálka hr. Potockého, jimi dává na jevo, že ví také o existenci haličských Rusů. Jeho proslov v zemském výboru lvovském v němž se o Rusech nezmínil ani slovem, způsobíl jak známo, ve východní Haliči zlou krev. Sna chtěl hr. Potocký svým krakovským vystoupením za- hladiti nepříjemný dojem svého vystoupení lvov- ského. Ostatně lepší jest pozdě, než nikdy. Ruské listy lvovské po těchto maršálkových slovech čekají ovšem skutků Z Pešti, 28. října. (Konečný výsledek voleb.) V neděli vykonána v Senteši poslední užší volba do uherského sněmu, v níž prošel ugro- novec Molnár proti kandidátu košutovskému. Tím jsou vykonány v Uhrách všechny volby. Konečný výsledek jejich je ten, že vládní strana liberální má na sněmu 276 hlasů, lidová (klerikální) strana 25, Košutovci 81, ugronovci 12, národní Sasíci 11, Slo- váci 4, Srb 1, demokrat 1 a divoci 2. Liberáln strana ztratila celkem 41 mandátů; z nich připadl lidové straně 10, košutovcůmí 20, ugronovcům 3 stranám národním 8.
Potocki Rus Ruse Potocká Molnár Srb Halič Pešť Uhry Košutovec národní Sasík 11 St
25 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 29. října. Věc, které zamlčeti nelze. V úvodním článku tak nadepsaném »Hopo BpeM« rozpisuje se o loupežném vpádu 10.000 Němců do Litovlo. »Od té doby,« praví, »eo rakouští Slované počali veřejně prohlašovati, že nepotřebují německých kullurtregerův a hledají své vlastní cesty a lidštější ideály, opírajíce se na samobytnou tvořivosť slovanského ducha, Němci vypověděli jim válku na život a na smrt. Přepadnouti zákeřně protivníky, zbíti je a za- cpati jim ústa, aby nenaříkali, totě nejnovějš zjednodušená taktika rakouských germanisátorů. Tisíce a desflitisíce drobných exekucí, jejichž obětmi jsou jednotlivé osoby i rodiny, osmělivš se hájiti svých národních práv, prováději se téměř nepozorovaně a vždycky beztrestně. Avšak myslí-liž rakouští germanisátoři, že se jim po- daří zatušovati věc o neslýchaném a veřejně připravovaném přepadení slovanského města za to, že se osmělilo zvoliti si národní představi- telstvo? Mysli liž, že celá záležitosť na věky uložena bude do archivu, jestliže uepou ústa slovanskému řečníku? . . . Rakouští Stované, aby jim byl zabezpečen úspěch v jejich ná- rodním hoji, ničeho tak nutně nepotřebují, jako nezvratného ujištění, že sympatisující s nimi národové evropští sledují pozorně a s láskou jejich boj ve všech jeho fásích . . . Hanebné zlořády litovelské, totě záchvat německého vzteku, zoufajícího nad svou malomocí. Marny jsou pokusy zamlčeti tuto hanebnosť. Událos litovelská křičí hlučněji než pan- germáni vídeňské říšské rady slyšno o ní daleko za hranicem Rakouska.«
Němec Slovan Praha Marna Rakousko Hopa BpeM
26 article
Nemoc krále anglického. Napořád ještě nevyvráceny zůstávají zprávy, že Edvard VII. trpí rakovinou hrtanu. Dnes do- konce dokládá se, že professor Somon vykonal na králi tři operace, odstraniv nádor na hlasiv- kách, aniž se ale králi trvale ulevilo. Hlas jeho pozbývá stále síly. Poslední operace vykonána byla teprve před dobou zcela kratičkou, kdy král nemohl prý skorem již ani dýchati — ale nádor objevil se znovu. V Londýně kolují do- konce pověsti, že král se nedožije již koruno- vace, stanovené na příští rok. Ovšem poněkud jsou as pověsti ty přepjaty, nicméně podle dlou- hého mlčení officiosního lze souditi, že veškeré podslaty prosty nejsou. K doplňovacím volbám do sboru obecních starších královského hlav- ního města Prahy.
Edvard Somon Londýn Praha
27 article Kandidátní listiny
Kandidátní listiny k doplňovacím velbám do sboru obec. starších král. hl. města Prahy (Volby konají se dnes ve středu 30. října 1901.) Staré město. I. sbor Ladislav Čupr, továrník a majitel domů čp. 692—1. II. sbori Jan Trnkn, mlynář a maj. domu, čp. 200— Thdr. Karel Vondruška, farář, čp. 539—1 II. sbor Alois Náhlovský, mistr krejčovský v Praze, čp. 421—1. Karel Šindelář, hostinský v Praze, čís. pop. 291—I. Za Jednotu pražských oběanů: Cis. rada Ferd. Voltl. MUDr. Ant. Štych, L. č. předsuda. t. č. jednatel Za výbor Staroměstského obč. klubu Julius Zikan MUDr. Jos Hazánek, t. č. m. starosta. t. č. jednatel. soNové město. Kompromissní listina. I. sbor: 1. Bašta Josef, velkoobchodník, č. p. 147—Il 2. Novák Josef, velkoobchodník a majitel domu č. p. 699— II. 3. Romováček Václav, stavitel a majitel domu č. p. 976—II. 4. Siříště Antonín, sládek, hostinský a majite realit, č. p. 312—I. 5. JUDr. Srb Vladimir, advokát, majitel domu a zemský poslanec, č. p. 579—II. 6. Stárka Karel, mlynář a majitel domu č p. 1171—II. 7. Voitl Ferdinand, cís. rada a obchodník č. p. 27—II.
Čupr Trnkn Thdr Vondruška Náhlovský Šindelář MUDr Antonín Štych Julius Zikan Hazánek Josef Novák Václav JUDr Srb Vladimir Stárek Karel Voitl Praha obec . starý král staroměstský občanský . klub
28 article
II. sbor: 1. JUDr. Baštýř Edvard, advokát a majíte domu č. p. 1338—II. 2. JUDr. Frič Vojtěch, advokát a majitel domu č. p. 1701—II. 3. Jirousek Josef, zemský poslanec a majite závodu krejčovského, č. p. 791—II. 4. Kasalický Václav, em. lékárnik a majite domu č. p. 1701—II. 5. Pasovský Vratislav, c. k. stavební rada architekt a majítel domu č. p. 143—II. Petrlík Kristian, professor c. k. vysok školy technické, č. p. 1811—II. III. sbor: 1. Březnovský Váelav, rukavičkář, říšský zemský poslanec v Praze, č. p. 225—II. 2. Havlíček Jindřich, komorní hodinář, č.p 1580—II. 3. Hroděj Václav, hostinský, č. p. 796—I. 4. Kreutzer Hynek, sládek v Praze, č. 1942—II. Klub voličů novoměstských: Ferdinand Mellan, JUDr. Karel Groš, náměstkové staresty Proti kompromissu. I sbori Bašťecký Čeněk, obchodník, čís. 28—II MgPh. Haas Ferd. František, lékárník, číe 1069—Il. Kříž Kajetán, pekař a maj. domu, č. 103—mI Procházka Josef, soukromník, býv. majitel sklárny, č. 1718—II. MUDr. Sedláček Viktor, praktický lékař, čl. 839—II. PhDr. Veselík Karel, c. k. gymn. professor, čís. 1545—I.
JUDr Baštýř Frič Vojtěch Josef Václav Petrlík Březnovská Váelav Havlíček Jindřich Hroděj Kreutzer Mellan Groš Čeněk Haas Ferd František Kříž Sedláček Viktor PhDr Veselík Karel Praha II Mgph Edvard
29 article Zvěřina Cyrill, uzenář a majitel domu, čí.
Zvěřina Cyrill, uzenář a majitel domu, čí. 1694—II. II. sbor
Zvěřina Cyrill
30 article Farský František, c. k. pošt. kontrolor, čí.
Farský František, c. k. pošt. kontrolor, čí. 1116—II. JUDr. Fuhrich Josef, advokát, čís. 736 —m Ph.Dr. Guth Jiří, c. k. gym. professor a spi- sovatel, č. 1892—II. Mladějovský Bohumil, velkoobchodník a maj. domu, čís. 996—II.
František JUDr Fuhrich Josef Guth Bohumil
31 article Ort Josef, vrchní účetní a majítel domu, čí.
Ort Josef, vrchní účetní a majítel domu, čí. 643—II. Šule Josef, velkoobchodník, čís. 555—II. III. sbor Beneš Antonín, bednář, čís. 1135—II. Horák Jaroslav, řezník, č. 544—II. Pištora Jan, rytee, čís. 1477—1I. Zářecký Václav, pekař, čís. 822 —I. Za novoměstský oběanský klub: Fr. Hamáček, MUDr. Edv. Grégr, předseda volební komise. předseda. III. Malá strana. II. bor Bláha Josef, řídící obecné školy, č. p. 373 III. Herain Jan, tovární inženýr a stavitel čís.p. 567—III. II. sbor : Svoboda Antonín, obchodnik s dřívim, po vozník, č. p. 119—III. Malostranský oběanský klub v Praze Eman Balenr, Otakar Materna, jednatel předseda. Josefov I. sbor: Josef šlechtic z Inwaldů, továrník v Praze, č. p. 935—II. (Druhý sbor nevo lí.) III. sbor: JUDr. Růžička Josef, advokát v Praze, č. p. 628—I
Ort Josef Beneš Horák Jaroslav Pištora Jan Václav Hamáček MUDr Edv Grégr Bláha Herain Balenr Matern Josef šlechtic Růžička Francie Praha Inwald malostranský oběanský klub Svoboda Antonín
32 title
Občanský klub v Josefově.
Josefov
33 article Vyšehrad. I. sbor
Vyšehrad. I. sbor Kovařovič Bedřich, stavitel, maj. domu č. p. 128—VI. I. sbor JUDr. Černohorský Karel, advokát, č. p. 54—VI. III. sbor Němeček Emanuel, hostinský, čis. p 1269—II. Důvěrníci národní strany svobodomyslné. VII Holešovice-Bubny II sborí Benevitz Bohdan, c. k. poštovaí ofleiála předseda Úřadnické besedy v Praze — VII. č. 803—VII. III sbori Seifert Jan, stavitel č. 189—VII. Hübsch Josef, mistr klempířský č. 454—vIl Jmenem výboru Fr. Mikš, t. č. předseda. VII.
Kovařovič JUDr Karel Němeček Emanuel Bohdan Seifert Jan Josef Mikš Vyšehrad Holešovice Bubno Praha Francie
34 article
Libeř. I. sbor bývalý starosta města, statká
Libeř
35 article
Svět Antonín, čís. 465 II, sbor Pinz Alois, soukromý úřadník č. 161. III. sbor Macháček Josef, zemský poslanec a ředitel účtárny Českomoravské továrny č. 412. Filip František, zemský poslanec a spolumajitel knihtiskárny, č. 241. Volební výbor národní strany svobodomyslné. Volba v Libni. Situace zde se konečně šťastnou a dobře volenou kandidaturou zjasnil aspoň částečně. V I. sboru kandiduje jediný to svobodomyslný kandidát p. A. Svět, ve I sboru jsou kandidáti tři: svobodomyslný p. A.
Antonín Pinz Macháček Josef Filip František Libeň národní strana
36 article
Pinz, živnost. protikandidát p. V. Pospišil a internac. p. MUDr. Miláček. Ve III. sboru kandi- dují svobodom, zem. posl. pp. Fr. Fili p J. Macháček, živnostenští protikandáti pp V. Šebek a nár. soc. Al. Zámyslický a internae kandidáti pp. Vil. Černý a J. Šustr. Jak viděti, kandidatury rozkolnické a internacionální ohro žují II. a III. sbor. Proto v posledním oka- mžiku vyzýváme veškeré národní voličstvo, ahy do jednoho dostavilo se dnes k volbě a vo- lilo kandidáty Občanského klubu, jedině to officiální a vážné, ze všech stavů vybranéa všecky stavy hájiti opravdově schopné kandi- dáty. Po veřejné schůzi voličské, konané v ne- děli 27. t. m., není tajno, že listina odštěpenci je plodem uražené ješitnosti jednotlivce, který z osobní ctižádosti neváhá hoditi pochodeň roz- kolu do řad voličstva, internacionální sociálnl demokracií vážně ohrožených. Přibiti na pranýř tohoto nevlasteneckého konání na veřejné schůzi otevřelo konečně oči mnohým svedeným, ba kandidovaným, a tito dnes zříkají se veškeré součinnosti s akcí rozkol niekou. Tuší, že pracovali by pouze do ru- kou internacionály, kdyby štěpení nár. voličstv podporovali. A tak bohdá dostane se nejen internacionální soc. demokracii, ale i pp. Šeb- kovi, Dobruškovi atd. náležité odpovědi dnesní volbou, která jen na prospěch Libně a jejího občanstva musi vyzníti manifestačně pro svobodomyslné kandidáty. Prol neostávej nikdo zpět, ale chvátej každý s nadše-
Pinz V Pospišil MUDr Miláček František Fit J Macháček V Šebek Zámyslický Černá J Šustr Libeň