Periodikum ALTO Viewer

1

4. října 1905.

2

Příloha „Národních Listů

3

k číslu 283.

4

Stran a 9

5 article

Slavnost jubilejní čtyřicetiletého okresního starostenství poslance Karla Adámka v Hlinsku (Pokračování.) Po ukončení jubilejního zasedání okresníh zastupitelstva zahájil projevy výborů venkovských obcí a spolk z okresu Josef Filippi z Vortové, jmenem ven- kovských obecních starostůz okresu hlineckého, jenž jako nejstarší starosta obecní jubilantovi blahopřál a jemu vře- lými slovy děkoval za horlivou péči o zájmy obci a za podporu obecním starostům při správě obci povždy poskytovanou. Řečník děkoval zá- roveň jsko starosta okresní hospodářské záložny za pěči této záložně věnovanou. Jmenem úřadnictva soudního bla- hopřál c. k. okresní soudce Josef Rou- šavý a jmenem úřadnictva bernič- ného c. k. berní Gustav Fiering; oba. vzpomínajíce trvalé přátelské shody okresního výboru se státními úřady, uznali zásluhy jubi- lanta o zachování této obecnému dobru tak ve- lice prospívající součinnosti. Okresní starosta Adámek oběma řeční- kům vřele děkoval. Jmenem městské rady svratecké a města Svratky, jehož čestným měšťa- nem byl jubilant již před 30 léty zvolen, blaho- přála deputace vedená starostou svrateckým MUDrem. Václavem Zárubou. Za ž iv nostnictvo tamní učinil zástupce živnosten- ského spolku F r. Šiller ze Svratky blaho- přejný projev. Následovala pak blahopřání deputace v en- kovských besed hospodářskýcha čtenářských okresu, již uvedl K are Vítek, předseda besedy z Vojtěchova. Jmenem besed blahopřáli též Václav Zelinka a Fran- tišek Franc z Chlumu, Jos. Chaloupka z Ranny, Jan Netolický z Dol. Holetína, Fr. Hanus z Hor. Holetína, Karol Š ul cze Svratky.

Adámek Filippi Roa Fiering Záruba Šiller Vítek Zelinka Fran Franc Chaloupek Netolický Hanus Hlinsko Vortová Svratka svratecký MUDr Vojtěchov Chlum Jos Ranny Dolo Holetín Francie cz Svratka státní úřad

6 article

Mezitím shromáždili se před okresním z- stupitelstvem veškeré venkovské sbor hasičské z okresu, jejichž činovníci byli uvedeni do slavnostní sině župním náčelníkem okrskovým Fr. Valáskem, říd. učitelemz Vortové, jenž jmenem všech sborů vzdal dlky okresnímu starostovi za vše, co pro rozvoj to- hoto důležitého oboru lidumilné a společenské činnosti byl vykonal a koná. Řeč jeho učinila hluboký dojem. Jubilant děkoval za tyto projevy a vy- slovil potěšení nad zdárným vývojem spolkové činnosti v okresu alineckém, konstatuje zvláště, že jsou již ve všech obcích zřízeny sbory hasič- ské, i uznal také s velkým uspokojením, že nyní v řízení hasičstva v okresu tomto jeví se svědomitá opravdovost. K závěrce pohnutě dě- koval za tolikeré vzácné projevy přálelstvía oddanosti obyvatelstva okresu hlineckého. Okresní samosprávní sborové čeští uspořá- dali spolu s jinými samosprávnými sbory ústavy svému přednímu representantu, okres- nímu starostovi hlineckému, památný, hromad- ný projev blahopřejný, jenž vytryskl, jak pří- padně dr. Pippich ve svém pozdravu připome- nul, z vnitřní potřeby, projev uznání a úcty k jubilantovým zásluhám.

Valásk doktor Pippich Vortová

7 article

Deputace cizích samosprávných sborů ústavů, čítající více než 100 členů, odebrala se z nádraži do salonů p. okresního starosty, kdež byla přijata jeho chotí a členy rodiny. Po ukončení projevů hlineckého okresu zahájeny projevy samosprávy české deputací okresních zastupitel- stev, v níž byli okresní starostové a členové zastupitelstev: Josef Kudrnka a dr. K. Pippich z Chrudimi, Josef Schütz za Kostelec n. O. Jan Filippi a J. Thanabauer z Poličky, Petr Hrb z Týna nad Vltavou, H. Srdínko a Hojný z Král Hradce, Jan Černý a František Háša z Litomyšle, J. Dvořák a Ad. Wolf z Opočna, Jan Markalous z Pardubic, Fr. Trkal a Josef Macháček za skutecký okres, A. Hájek a Ema- nuel Brebera za Nasavrchy. Jménem této deputace promluvil okresní starosta nasavršský A. Hájek, starý přítel ju- bilantův. Vzpomenuv hromadné adresy českých okresních zastupitelstev, projevil dík a uznání jménem české okresní samosprávy za úsilí, práci a podporu, jež jubilant vyvinul a vyvíjí na hájení práv národa českého a pro hospodář- ský i osvětový rozvoj okresů, zvláště též pro jejich školství, i přeje, by v plném zdraví dlouhá léta zůstal zachován pro národ český. Deputace provázela toto tklivé oslovení živým souhlasem.

Kudrnka doktor K Pippich Schütz O Filippi J Thanabauer Hrb H Srdínko Hojná Černá František Háša J Dvořák Ada Wolf Markalous Trkal Macháček A Hájek Ema Breber Nasavrcha Chrudim Kostelec můj Týn nad Vltava Litomyšl Opočno Pardubice Francie Královský Hradec

8 article

Okresní starosta Adámek odpověděl: Po dlouhé plavbě rozbouřenými vlnami veřejného živata železný zákon přírody mi velí, abych se uchýlil v zátiší, po němž již dávne toužím. Proto jsem také přátele své prosil, aby památka 40letého jubilea okresního zastupitelstva ne- byla nikterak spojována s upominkou na výroč mého starostenství. Stalo se jinak a přiznávám se, že tolikeré a tak vzácné projevy přátelství. jichž se mi v těchto dnech, zvláště pak dnes dostalo, mi učiní odehod z arény veřejného ži- vota tím těžším, čím vzácnějším se stalo u nás, zvláště ve veřejném životě, skutečné přátelství Neměl jsem tušení, že mám ještě tolik přátel. Po čtyřicetipětileté veřejné činnosti není to zvláště u nás úkaz všední. Nenalézám slov, ji- miž bych důstojně tlumočil nejvřelejší díky za tento projev Vašeho přátelství, jenž utvrzuje mou pevnou naději, že i nadále budeme svorně hájiti nám drahou, posvátnou zástavu samo- správy, jež jest naší spásou, zdrojem života a síly celého národa Zachovejte mi i nadále své vzácné přátelství, jež mne naplňuje oprávně- nou hrdostí. Ať žíje a prospívá národ český! Když se utišila bouře souhlasu s tímto vla- stenockým projevem, uvedl purkmistr města Tábora dr. Antonín Kotrbelec depu- taci českých městských rad, v niž se zúčastnili kromě něho purkmistři dr. Frant.

Adámek doktor Kotrbelec František

9 article

Ullrich z Králové Hradee, Josef Thanabauerz Poličky, Jan Laub z Litomyšle, Antonín Tůma z Vysokého Mýta, Ad. Wolf z Opočna, městšt radní dr. K. Pippich, Fr. Koči, dr. Josef S- kora z Chrudimi a Ladislav Haněl z Král. Hradce. Ve svém nadšeném projevu vzpomenul purkmistr táborský výsledků čtyřicetileti, jež zasvětil jubilant službě svého národa a vlasti, poukázal zvláště na vynikající jeho činnost v řešeni otázek živnostenských, kde zásady, dávno jím hlásané, nyní již vůbec se uznávají a uplat- ňují, a na jeho činnost pro rozvoj škol a kul- turni vůbec i projevil jménem českých měst upřímný a nejvrouenější dík jubilantovi s přá- ním, by dlouho a dlouho byl zachován národu českému. Zároveň oznámil, že král. město Tábor jmenovalo jubilanta svým čostným měšťanam.

Ullrich Thanabauerz Laub Tůma Wolf doktor K Pippich Koč Haněl Král Litomyšl Vysoký Mýto Opočno Francie Chrudim Hradec Tábor

10 article

Srdečný tento projev vzbudil mocné vzru- šení. V odpovědi své připomenul jubilan že vždy poutaly jej k sobě dějiny českých měst. jimž i ve své literární činnosti věnoval a věnuje pilný zřetel. Naše města byla ve středověku a jsou i v době přítomné středisky a ohnisky kulturního, hospodářského a politického života. jsou v našich zápasech mohutnými baštami naš národní pevnosti, o něž se musí venkov opírati. V této součinnosti měst a venkova spočívá hlav- ní záruka vývoje a lepší budouenosti národa na- šeho a proto jest naší svatou povinností, aby- chom shodu tuto upevňovali a abychom úsi- lovně odklízeli příčiny zhoubného rozkolu. jímž jest naše positivní práce ochromována. Tak veliké účastenství našich měst v této naší jubi- lejní slavnosti a přítomnost tak velkého počtu vynikajících zástupců těchto staroslavných obcí v našem pohorském ústraní nás naplňuje ra- dostí a chloubou. Čím výše cením Vaši přátel- skou účasť v našem dnešním jubileu, tím. vře- leji Vám přeji, aby Vaše staroslavné obce po všecky časy prospívaly a zůstaly, čím bylya jsou, pevnými a stále pevnějšími obrannými ba- štami našeho národa a středisky jeho práce, ohnisky hospodářského, kulturního a politi- ckého pokroku. Děkoval pak zvláště purk- mistrovi dru. Kotrbelcovi za své přijetí do svazku města Tábora, jež posvěceno jest památ- kou nesmrtelného svého zakladatele Žižky.

Kotrbelec Žižek Tábor

11 article

Za Jednotu samosprávných úřadníků gratuloval Václav Ježek, ta- jemník okresní z Chrudimi, vyslovil prosbu, by jubilant i nadále zachoval přízeň dosavadní úřadnictvu samosprávnému, jež vždy ochotně bude věnovati se svým úkolům a horlivě pra- covati na povznesení samosprávy. Okresní tajemník J. Leníček ze Skuče odevzdal při této příležitosti slavnostní číslo Samosprávného Věstníku. Starosta Adámek poukázal na otázky úpravy právních poměrů a řádné kvalifikace úřadnictva samosprávného, v niž spočívá důle- žitá podmínka zdravého rozvoje samosprávy. Úřadnictvo samosprávné musí státi na výši si tuace, jsouc pamětlivo, že není pouhým byro- kratickým apparátem, majícím pouze mecha- nicky vyřizovati docházející čísla protokolu. nýbrž že musí především činorodou, silnou iniciativou přispivati k rozšiřování činnosti samosprávné. Dokonalému upravení právních poměrů samosprávného úřadnictva nejvíce pře- kážejí ti, kdož jsou nejpřísnějšími soudci samo- správy, nepostřehujíce, vlastně nechtějíce po- střehovati, že nynější neupravené poměry tohoto úřadnietva jsou čelnou překážkou vývoje samo- správy. Proto musí všichni opravdoví přátelé samosprávy rozhodně naléhati, aby tento důle- žitý úkol byl konečně zdárně rozřešen. Jměnem deputace Jednoty učitelů škol zemědělských v království českém (prof. Fr. Bolech z Tábora, paní M.

Ježek J Leníček Adámek Bol Chrudim Tábor Jednota učitel škola zemědělský v království

12 article

Trachtová ze Stěžer a ředitel HI. V. Burianz Nového Bydžova) předseda Fr. Bolech pro- hlásil, že jest hospodářské české školství šťast- ným, že jest spravováno jubilantem, kterýž je uvedl v době poměrně krátké na netušenou výši. Zvláště pak děkoval mu též za vše, co k úpravě poměrů učitelstva škol těchto vykonal. Jubilant rozvinul svůj program pokro- kové organisace hospodářského školství a ujistil, že zemský výbor v plném přesvědčení o velk důležitosti dokonalého odborného vzdělání rol- nictva i nadálo bůde postupovati k dovršen počatého a finanční tísní zdržovaného úplnéh vybudování hospodářského školství. Za deputaci kuratorií hospodářských škol. již se zúčastnil Aug. Rebensteiger z Blanken- feldu, A. Štěpánek z Medlešic, a dr. Josef Sj- kora z Chrudimi, promluvil tento k jubilantovi otci to a tvůrci hospodářského školství, zvláště pak poukázal, jakých neocenitelných zásluhs získal o rozvoj královské zemské střední hospo dářské školy, již vskutku vypravil jako dcerku královskou. Jubilant odpověděl, že bylo lze dosle tak utěšeného úspěchu při upravování této školy protože všichni členové kuratoria, zvláště té místodržitelský rada jako zástupce vlády v ku- ratoriu, závodili ve snaze, by toto dílo byl provedeno co nejdokonaleji. Ředitel král. české zemské hosp. školy chrudimské Fr. Bauer uvedl deputaci ho- spodářských středních, rolni- ckých, zimních a hospodyňských škol, v níž se nacházeli ředitelové Adolf Ne- čas z Chrudimi, H. V. Burian z Nov. Bydžova. Ant. Půhonný z Kostelce n. Orl., Salitrník z Vys. Mýta, professoři Fr. Bolech z Tábora.

Trachtová V Burianz Bol Aug Rebensteiger Blanken A Štěpánek doktor Sj Bauer Adolf ne H V Burian Půhonný Salitrník Stěžery Nový Bydžov Francie Medlešice Chrudim Kostelec můj Orlický Mýto Tábor kuratorium hospodářský škola

13 article

Fr. Hessler, Ant. Dokoupil, J. Trojan, Jan Str- teský, Jan Rychetský, Boh. Procházka z Chru- dimi, učitelé Jos. Šule, Zofie Řezničkova, Fr. Štěpánek z Chrudimi, Moric Michálek z Kostelee n. Orl. (tento též za tamní hospodářsko-průmy slový spolek). Ředitel Fr. Bauer pravil, že vývoj školství hospodářského jest prací a zásluhou jubilanta. za jeho vedení a neunavné činnosti a iniciativy dosáhl velikého a netušeného rozvoje. Jubilant kladl ve své odpovědi hlavní důraz na horlivou součinnost učitelstva ho- spodářských škol, bez níž nemohou se splniti naděje, jež v ně klade nejen rolnictvo, nýbrž i celý národ. Učitelstvo jest pamětlivo svého důležitého poslání netoliko ve škole, nýbrž i v rolnictvu vůbec, jehož musí býti upřímným a dobrým rádcem. Deputacemuseí českých se z- častnili dr. K. Chytil, dn. V. Schuster, Leopold Weigner a Jos. Adámek z Prahy, K. Svoboda z Chrudimi, Ladislav Haněl z Hradce, Josef Škorpil a Fr. Kundrát a Plzně a Jan Kyselo z Hořic. Její mluvčí, místopředseda průmyslo- vého musea pro východní Čechy ředitel Karel Svoboda z Chrudimi, uznával a oceňoval velké zásluhy jubilantovy o vybudování a organisaci průmyslových museí v království českém tím o pokrok řemeslné a umělecko-průmyslové výroby. Jubilant poukázal na úkoly musel če- ských, jež mají býti nejen sbírkami památek ale také školou, zvláště pro naše průmyslníky vedouce je z podruží šablonovitého tvoření dle cizáckých vzorů k samostatnému tvoření s po- užitím vzorů samorostlé lidové a starodávné tvorby, i že tato musea dovršují organisaci odborného vzdělávání průmyslového, i jest potě- šitelno, že všeobecně již se uznává, že i tomto oboru království české nad jiné země předčí.

František Hessler Antonín J Trojan Str Rychetský Boh Řezničkův Štěpánek Michálek Bauer K Chytil V Schuster Weigner Jos Adámek K Svoboda Haněl Škorpil Kundrát Kysela Svoboda Chr Jos Francie Chrudim Orlický Praha Hradec Hořice Čechy organizace průmyslový muzeum

14 article

JUDr. Karel Pippich odevzdal jmé nem celé národní společnosti, celku národního, jubílantovi skvostnou adresu. Poukazuje, že k dnešnímu oslavení jubilea Adámkova nestro- jeně a nehlučně vznikl projev celé české veřej- nosti; okresní zastupitelstva česká, městské rady a všeliké ústavy a korporace cíti potřebu toho, vysloviti jubilantovi uznání za všechnu práci a všechny oběti, jež přinesl své vlasti národu. Řečník poukazuje v krásné řeči své. kterak jubilant dovedl sloučiti ideál s realností své práce a kterak jeho přičiněním stal se ideál skutkem, i že jest to celá naše národní společnost, jež přidružuje se k tomu celým srdcem, aby vyjádřila, co jubilant znamená pro celou českou veřejnost. Dokud dovedeme tak pracovat, jako dovede on pro věc národní pra- covat, nemusíme se strachovati o budoucnost svého národa. Řečník končí slovy věnovacího listu hromadné adresy. Hluboce dojat odpověděl starosta K. A dá- mek řečníkovi a všem deputacím a účastníkům slavnosti. Pravil, že jest překvapen tolikerými důkazy přízně a přátelství, jež mu v tento jeho památný den česká veřejnosť projevila a osvěd- čuje a že on jen konal svou povinnost, pracoval-l stále ve prospěch svého národa a jeho hospo- dářského i kulturního rozkvětu. Národ český musí hledat svou spásu v plodné, neumorné práci hospodářské i kulturní a v sjednocenía dokonalém zorganisování dělných a branných svých sil. Řečník přeje si, by všem zůstal krásný tento den v milé paměti a byl vždy vzpruhou, bychom všichni společně pracovali ke zdaru našeho milébo národa a prospěchu naší drahé vlasti. Všem děkuje za tyto projevy, jimiž růžemi upřímného přátelství a vlídného uznání zastřeli trny, jichž nebyla prosta cesta jeho čtyřicetileté činnosti. Upřímné přátelství naplňuje silou odvahou, otvírá jasný rozhled do budoucna.

JUDr Pippich Adámkův

15 article

Poněvadž věřím v lepši budouenost českého ná- roda — končil — proto jsem také přesvědčen, že všichni opět shledáme se v pevném šiku semknuti pod červenobilým praporem českého Iva. Přichod této doby uspíšem bude úpornost našich nepřátel. Pak nastane nová, šťastnějš doba našeho národa. Tak byla skončena tato památná a neza- pomenutelná skvělá manifestace pro samospráv za velikého vzrušení účastnjků. O 2. hodině odpolední byl konán v díva delním sále »u zlatého lva« za hojného úča- stenství cizích deputací i lúčastníků z okresu banket, při němž pronesl starosta Adáme přípitek Jeho Milosti královské s vřelým přáním aby byl zlých rádců vystřihán. Náměstek okresního starosty Franti šek Krejčí vzdal dik poslancům, zástupcům okres- ních zastupitelstev, městských rad, obecních vý borů, všech úřadů, ústavů, škol a spolků všem účastníkům a připil rozkvětu české samo- správy. Jmenem cizích deputací proslovil JUD . Karel Pippich z Chrudimi nadšený pří- pitek, v němž ocenil rozsáhlou blahodárnou čin- nost starosty Adámka i s přáním, aby dlouhá a dlouhá léta zůstal k potěše svých přátela etitelů nespočetných v prvních řadách našich národních bojovníků, připil na zdraví jemu, jeho šlechetné, lidumilné choti a vzorným synům. JUDr. K. V. Adámek z Hlinska po za- jímavé historické vzpomínce místní vyznačil stav neutěšený českého života veřejného a do- vodil význam výsledků dosavadní činnosti samo- správy české pro ozdravění českého života ve- řejného i připil na zdar této společné, promy- šlené, jednotné, obětavé práci všech poctivých a uvědomělých Čechů k rozvoji samosprávy a tím k vydobytí nezadaných a nezadatelných práv a nároků národa českého a k obnově slavného významu a někdejšího lesku koruny české.

Iva Pippich Adámek JUDr K V Adámek Čecho Chrudim Hlinsko

16 article

Večer uspořádali na počest jubilea svého spoluzakladatele Karla Adámka »Svantovít«a »Pokrok« zdařilou akademii s vybraným po- řadem divadelním, hudebním a pěveckým Spolek »Pokrok« provedl Fr. X. Svobodou dokonale nastudovanou hru »Boháč a smrt«. Veškerá zpěvní i hudební čísla byla pečlivě nacvičenaa přednesena vzorným řízením sbormistra Frant. Munzara. Zamlouvala se též čísla hudební, př nichž ochotně účinkovaly paní Marie Rozvodová a hudební kroužek Besedy. Tak končil památný den, pro okres hli- necký i pro veškeru samosprávu českou vysoce významný, jubilea seniora české samosprávy, starosty okresního Karla Adámka. K jubileu okresního starosty Karla Adámka došlo neobyčejné množství blahopřám a pozdravů. Zejmena zaslali: Zemský výbor král. českého, nejvyšší mar- šálek král. českého kníže Jiří Lobkovic, místodržite král. českého hr. Coudenhove, komise pro úpravu řel- řek v královstvi českém, výkonný výbor národní strany svobodomyslné, klub poslanců českých na radě říšské, výkonný výbor lidové strany moravské, Če- chové slezští z Opavy, Klub národní strany svobodo- myslné, krajský výkonný komitét téže strany v Č Budějovicích, Klub mladší generace národní strany svobodomyslné, Politický klub v Ml. Boleslavi, česko- budějovický odbor Národní jednoty pošumavské, pří- sedicí zemského výboru: Burian, dr. Herold, dr. Škar- da, Vojtěch hrabě Schönborn a Žďárský, ministr dr Ant. rytíř Randa, poslanci: rod. Anýž, dr. Čelakov- ský, dr. Engel, dr. Heller, Udržal, dr. Lad. Dvořák.

Adámek Svantovít Boháč František Munzar Marie Lobkovic Coudenhove Burian doktor Herold Škar Vojtěch Schönborn Žďárský Antonín Randa Anýž Čelakov Engel Heller Udržal Lada Dvořák Zejmen Opava Č Budějovice Boleslav národní strana lidový strana klub národní strana svoboda

17 article

Krejčí, Klofáč, Kožmín, P. Blahovec, Mareš, dr. Mašek Holoubek, dr. Maděra, Fr. Schwarz, Ervín Špindler Václav Němec, dr. Šamánek, V. Březnovský, Niklfeld Karlík, dr. Koldínský, Macháček (z Kutné Hory), řed Macháček, dr. Zimmer, dr. rytíř Plaček. dr. baron Pražák, Hodys, Formánek, Vojta, Houra, hrabě Štern- berg, Ronz, členové panské sněmovny prof. Myslbel a inž. Křížík, starosta měst pražských dr. Vl. Srb jeho náměstek dr. Groš, starosta pražského „Sokola“ dr. Scheiner. Okresní zastupitelstva, městské rady, kuratoria školy a ústavy podaly společnou adresu, již odevzda v čele zvláštního komitétu p. dr. K. Pippich z Chru- Mnoho set telegramů a blahopřání došlo od jednotlivců. Mnohá města jako Tábor, Čáslav, Vamberk, Volyř a j. jmenovala okresního starostu K. Adámka svým čestným měšťanem a četné spolky, tak Průmyslové museum v Král. Hradci, „Vlasta“ v Hlinsku, Hospo- dářský spolek pro okresy Chrudim, Nasavrky a Hlin- sko, Spolek absolventů a Řemeslnická beseda ve V - lyni, Spolek statkářů v Chrudimi a j. svým čestným členem. V okresu hlineckém jmenovaly jej čestným obča- nem již dříve obce Svralka, Herálec a Rváčov, k nin se přidružily dosud obce Blatno, Hamry, Studnice Vortová, Chlum, Jeníkov, Všeradov, Holetín, Ranna. Kameničky, Vojtěchov, Svratouch a Křižánky. První sjezd mezinárodni společnosti chirurgické od 18. do 22. záři V Brusselu, 23. září 1905. (Původní zpráva.)

Krejčí Klofáč Kožmín P Blahovec Mareš doktor Mašek Holoubek Maděra Schwarz Špindler Václav Němec Šamánek V Březnovská Koldínský Macháček Zimmer Plaček Pražák Formánek Vojta Houra Štern Ronz profesor Myslbel Ing Srb Groš Scheiner K Pippich K Adámek Král Vlasta V lyňa Francie Kutná Hora Chr Tábor Čáslav Vamberk Volyř Hradec Hlinsko Hospo Chrudim Nasavrky Svralka Herálec Rváčov Blatno Hamra Vortová Chlum Jeníkov Všeradov Holetín Rann Kamenička Vojtěchov Svratouch Křižánky Brusel panská sněmovna Sokol Niklfeld Karlík

18 article

Dne 22. m. m. o 2. hodině odpoledn ukončen byl sjezd mezinárodní společnost chirurgické. Průběh sjezdu, části jeho vědecké i zábavné lze nazvati velmi zdařilým. Účast při všech schůzích byla vždy velká, referent k diskusím jednotlivých otázek počet velký, rozpravy živé, pořádek vždy vzorný. Nejživější byla rozprava při 2. a 3. thematu. Léčení hypertrophie prostaty a chirurgi- cké léčení nerakovinných one- mocnění žaludku, kterážto obě themata ovšem také zajímají moderní chirurgii v znač- ném stupni. Podobně účasť při provedených operacích a jiných demonstracích praktických byla hojná a živá. Ve výstavce nástrojů a pří- strojů (vystavovalo asi 35 různých firem) pa noval čilý ruch a život. Rauty, první uspořádán Société belge de chirurgie, druhý předsedou sjezdu prof. Koche- rem ve vkusně nádherném bytě dra. Dépage, sekretáře sjezdu, slavnostní představenív Théatre royal de la Monnaie (Princesse rayon de Soleil, legende fčerique en 4 actes, poeme flamand de M. Pol de Mont, musique de Paul Gilson), banket, vynikaly svou eleganci a vel- kou účastí. Dle seznamu zúčastnilo se sjezdu 217 chirurgů. Nejčetněji zastoupeni Francouzi a také většina diskusí byla vedena francouzsky.

jít chirurgie profesor Koch M Pol Gilson Francouz royal jít le Monnaie Princesse rajón jít Soleil

19 article

Dne 22. odpoledne konala se valná hro- mada. I sem zaléhala otázka národnostní. vzniklá tím, že Vlachové žádali, by i jejich ma- teřština byla připuštěna k jednáním sjezdovým. Po pohnuté debatě akklamací rozhodnuto, že vlaština nebude připuštěna jako řeč jednací. Požadavkům Čechů a Poláků vyhověno tím, že jim v národním výboru přiřknuto po jed- nem členu. Dále rozhodnuto, že příští sjezd se bude konati za tři léta opět v Brusselu, v městě te jaksi internacionálním a většině kongresistů lehce přístupném. Za předsedu sjezdu zvolen prof. Czerny z Heidelberku, jeden z nejzná- mějších chirurgů německých. Usneseno dále. že počet členů společnosti zůstane i nadále ob mezen na určitý počet. Pro členy kongresu, kteři ještě neodjel po ukončení sjezdu, uspořádáný ještě společne výlety do okolí Brusselu. Každý účastník sjezdu byl s průběhem s výsledkem sjezdu velmi spokojen a bylo za- jisté upřímně míněno, když při loučení si přál brzkou shledanou v Brussolu,

Vlach Čecho Polák Czerna Brusel Heidelberg Brussol kongres

20 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Opětné zvýšení diskontní sazby německé banky říšské. Německá banka říšská zvýšila diskotní sazby ze 4% na 5% a lombardní míru úrokovou z 5ee na 6%. Banka má nyní v oběhu 450 mill. marel bankovech zdanitelných. Opatření toto bylo po zvý šení diskontu anglické banky očekáváno. Původně chtělo ředitelství banky vyčkati se zvýšením dis kontní sazby až po výsledeích prvého týdnu říjno vého, úmysl tento zmařen ale neočekávaně vysokým požadavky oproti bance. Směnečný portelenille banky jest již po delší dobu značný. Již. dne 23. září měla banka v portefenillu více než za 1 milliardu marek směnek proti 786 millionům marek v tomže obdob loňském. Speciálně před zvýšením sazby diskontní ze 3 na 49% vzrostla nelušeně směnečná podání u banky (více než o 100 millionů marek). Koncem září ale požadavky vzrostly neobyčejně. V posledních dnech podaly prý i veliké banky berlínské značné množství krátkodobých směnek. Banky tyto umístily totiž na otevřeném trhu peníze na krátké lhůty přes závěr (zvláště do poloviny října) za 69% a podaly naproti tomu u banky krátkodobé směnky. Operace tato byla tedy dosti výhledna. V posledním týdnu záříjovém zboršil se stav banky o 465 mill. marek tak že dosaženo nejvyšší až dosud emisse zdanitel ných bankovek. Oproti loňsku jest ovšem obraz zcel jiný. Loňské zvýšení diskontní sazby bylo důsledken vysokých požadavků státu, letos dáno vzrostlým polřebami oživeného průmyslu, který ovšem pocít toto zvýšení dosti pronikavě.

diskont anglický banka

21 article

Z pražského trhu obilního. Ačkoliv došly z Pešt opět slabší záznamy, zůstaly na zdejší burse ceny pšenice a žila nezměněny, neboť nabídka jest tak nopatrná, že žádané slevy nebyly povoleny. Smýšlení o pšenici jest poněkud příznivější, poslední ceny kor 8.35 až 8.80 za zboží 76—80 kg těžké dodržely. P žilu byla lepší poptávka a docílilo ze stanic dráhy císaře Františka Josefa příznivě ležících pro severn Čechy ceny o 5 až 10 hal. vyšší. Z Prahy zůstela nezměněna cena K 730 až 7.60 za 71—75 kg. Jinal bylo prodáváno z Benešova za K 7.30 až 7.45, z Votie za K 7.25 až 7.40, z Heřmanic za K 7.25, ze Sudo- měřic za K 7.15, z Ouval za K 7.25, z Golčova Je- níkova za K 7.20, uherské z Vídně za K 6.95. Oh- chod s ječmenem byl čilý, odbyt snadný, poněvada vývozci nekupovali pouze zboží první jakosti, nýbrž laké zdravé jakosti prostřední. Z Prahy znamenal výbíraný K 8.35 až 8.50, první jakosti K 8.10 až 8.25, prostřední K 7.85 až 8.05, merkantilní K 7.60 až 7.80. Jinak byl prodáván z Nymburka za K 7.90 až K 8.—, z Čáslavi za K 7.45, K 7.75 a K 8.20 z Dašic za K 7.75, z Králové Hradce za K 7.85 z Vrutice za K 8.—, z Peček za K 8.—, z Pardubic za K 7.77, 7.90, z Kolína za K 7.85 a 8.25, z Heř- manova Městce za K 7.60 a 7.90, z Kouřími za k 7.90, z Hory Kutné za K 7.90, z Čes. Brodu z K 8.05 až 8.25, z Dobřichovic za K 8.25, z Hořo- vic za K 7.75, z Vlkavy za K 7.80 , z Mělníka z K 8.— až 8.20, z Dušníků za K 8.20, ze Slaného za K 8.20 až 8.40, z Třebechovic za K 7.75, z Be- nešova za K 8.10, z Heřmanic za K 7.90, z Tábora za K 8.10 až 8.20, z Králové Měslce za K 7.64, ze

František Josef Čecho Jinal Golčův Praha Benešov Suda Vídeň Nymburk Čáslav Dašice K 7.75 Hradec Pečky Pardubice Kolín Heř Městec Kutná Čes . Brod Dobřichovice Vlkava Mělník K 8 Slaný Třebechovice Be Tábor K 7.77 K 7.75 K 7.90 kg

22 article

Zákolan za K 7.60 a 8.20, z Chrastu za K 7.60, z Kr- lup za K 8.10 až 8.20, moravský z Třebíče za K 7.70 až 7.90, z Mor. Budějovic, Znojma a Jaroměřicza K 7.90 až 8.—. Odbyt ovsa byl velice dobrý, smý- šlení pevné, ceny ovsa bílého stouply o 10 až 15 merkantilního o 5 až 10 hal. Z Prahy znamená 7.40 až 7.65. Jinak byl prodáván z Felhřimovaza K 7.— až 7.10, z Pacova za K 7.10, z Něm. Brodu za K 7.10, z Vlašimi za K 7.10 až 7.20, ze Sudo- měřic za K 7.10, ze Bnešova za K 7.35, z Voticz K 7.25, z Chýnova za K 7.20, z Tábora za K 7.20. V souhlasu s chabým smýšlením pešťským. bylo lake

Zákolany Chrast Králové Třebíč Morava Budějovice Znojmo Praha Pacov Německo . Brod Vlašim Suda Chýnov Tábor 7.90

23 article

u nás o řepce smýšlení klidnější. Záznam K 13.25 z 13.40 zůstal nezměněn. Ceny máku nemohly dodržeti; klesly o 50 hal. na 50 kg. S laplatskou kukuřicí byl slabý obchod za K 7.60 z Děčína. Cizí jetel byl po dlouhé době opět nabízen severoněmeckými obchod- níky. Český jetel bílý i červený zůstal ve smýšlení i v cenách nezměněn Vývoz okurek do Německa. Zmínili jsme se již o akci okurkového kraje polabského, jehož rolnictv vzchopilo se proti řádění německých agentů z říše. Sdělili jsme, že schůze, na které jednáno bude o tomto bodu a o konservování zeleniny konati se bude ve Staré Boleslavi dne 8. října t. r. Schůze, na které přednášeti budou ředitel pan Jan A. Samek z Karlína a ředitel p. J. Havránka z Jičína, v uvedený den konána nebude, ježto p. Havránka nemůže se dostaviti, a odkládá s na neděli dne 15. října, kdy určitě ko- nána bude ve Staré Boleslavi v sále restaurace »u Karla IV.« přesně o 10. hodině dopolední. Dle nálady mezi rolnictvem všech okurkářských okresů jeví se pro podniknutou akci velké porozumění a lze očekávat i značnou účast.

Jan Samek J Havránek Havránek Děčín Německo Stará Boleslav Karlín Jičín Karel Iva kg

24 article

Projsv obchodní a průmyslové komory v Č. B- dějovicích pro splavnění Vltavy a Labo v království českém. Ve schůzi obchodní a průmyslové komory česko-budějovické dne 2. t. m. učinil presídent této kerporace p. Fr. Patzák následující sdělení: „N počátku září t. r. pořádala obchodní komora liberecká v Ústí n. L. anketu, která zabývala se otázkou, zda dclejší Labe od Mělníka k Ústí n. L. má býti kana- lisováno či pouze regulováno. Otázka tato, jak známo, přivedena byla na přetřes německými poslanci v po- sledním zasedání sněmu král. českého. Také obchodní komora pražská uspořádala 20. září t. r. anketu s po- dobným programem. V anketě ústecké, kde měli pře- vahu němečtí politikové nad odborníky, zcel nepokrytě projednáváno bylo přání, aby zůstalo jen při regulaci (úpravě) dolejšího Labe. Důvodem tohoto přání je obava, že provedením splavnění celého Labe získalo by zvláště královské hlavní město Praha na

Č . B Vltava Laba Mělník Ústí dolejší Labe Praha průmyslový komora český

25 article

úkor německých měst na dolejším Polabí. Naprot tomu všichni interessenti v anketě pražské vyslovili se rozhodně pro kanalisaci (uplavnění) Labe. Dovo- zovali správně, že teprve tehdy nabudou řádného významu dosavadní práce na Vltavě a Labi, od Prahy k Mělníku, bude-li Labe v celém dolejším toku ka- nalisaváno, lak, aby vybudována byla jednotná, splav- ná vodní dráha od hranic království českého až ke hlavnímu městu království, jejímž pokračováním byla by splavněná Vltava k Č. Budějovicům a průpiav dunajsko-vltavský. Vzhledem k tomu, že také celý obvod obchodní komory česko- budějovické má velmi značný zájem na provedení této jednotně světově vodní dráhy, jakož i z toho důvodu, že otázka kanalisace či regulace Labe i defintivní vy- strojení přístavu holešovického a libeňského pravdě- podobně se dostane na jednací pořad nejbližšího za- sedání sněmu království českého, doporučuje pre- sidium následující usnesení svého společného výboru.

Polabí Vltava Praha Mělník Č . Budějovice

26 article

aby komora česko-budějovická usnesla se na tomto projevu: Obchodní a průmyslová komora v Č. Budě- jovicích, uvažujíc o výsledku anket o splavnění či regulací Labe od Mělníka k Ústí n. L. a v Praze, pro- hlašuje v souhlasu se stanoviskem, kterého od dáv- ných dob stran českých řek hájila, že si rozhodně přeje, aby tak jako dolejší Vltava také dolejší Lab od Mělníka k Ústí n. L. bylo pro plavbu lodní ka- nalisováno způsobem nejdokonalejším. Projevy německých politiků proti kanalisaci dolejšího Labe v anketě ústecké. pokládá komora za efemé r ní zjevy příkrého německého naciona- lismu, které nemají jině tendence, než sesla- biti hospodářsky význam hlavního města královstvi. Komora pokládá za samo- zřejmé, ze vodní dráha z Ústí n. L. ku Praze prove- dena býti musí způsobem jednotným, tak, aby plavba lodí tu byla možnov za každého stavu vody, ježto by jinak millionová vydání, která země i stát vynaložily na kanalisaci Vltavy k Mělníku, neměly vůbec smyslu. Komora poukazuje opětně k vývo- dům pamětního spisu, schváleného řádnou veřejnou schůzí ze dne 5. prosince 1904, přeje si dále, a by konečně také bylo započato již s pra- cemi kanalisačními na střední Vltavě o

Č . Buda Mělník Ústí Praha Laba dolejší Labe Vltava

27 article

Prahy k Č. Budějovicům. Požadavek tento tím více jest oprávněn, ježto v nedávných dnech odevzdávána byla dopravě první čásť turské dráhy, jejíž náklady měly býti v severních zemích mocnářství kompensovány provedením zákona o vodních ce- stách z roku 1901, který bohužel, až podnes, poku střední Vltavy se týká, zůstal prázdnou a mrtvou li- terou. Zároveň budiž vzpomenuto dříve již zákonem povoleného, nikoli však vyčerpaného úvěru ohledně regulačních prací na Vltavě a Malši v okrsku města Č. Budějovic, kterážto záležitost — zdá se — že úplně zabředla. Komora ukládá svému presidiu, aby požadavky její vhodným způsobem oznámilo sněmu království českého i c. k. vládě.“ — Projev tento byl všemi přílomnými za souhlasu schválen. Reorganisace ruské státní baky. Sjednání míru a souvisící s ním oživení obchodu a průmyslu urych- lily vypracování projektu o reorganisaci státní banky ruské. Reorganisace tato provedena bude zvláště za tím účelem, aby byla rozšířena činnost kancelářía filiálek růské státní banky ve prospěch obchodua průmyslu. Kanceláře a filiálky tyto nemohly totiž míst- nímu obchodu a průmyslu skýtati žádných úvěrů, protože byly povinny odváděti veškery docházející je hotovosti ústředně petrohradské, zatím co byl ob- chod a průmysi odkázán na drahé úvěry soukromé. Při reorganisaci státní banky a její filiálek budou tyto nuceny užíti došlých peněz na směnečné a tovarové úvěry svého obvodu. Mimo to má býti zvětšen počet oddělení a agentur státní banky; mají býti zřízeny nejen v městech krajských, ale i jiných, kde je znač- nější obchod neho průmysl. Při tom budou obchodní správa a vedení banky ze základů změněny, speciálně pak má býti řada formalit zmenšena na míru nejmenší.

Praha Č . Budějovice Vltava Malše státní banka

28 article

Postátuění společnosti státní dráhy. Píše se nám z Vídně: Zatím co bude hlavní obtíží při sestátnění severní dráhy císaře Ferdinanda jeji majetek důlní, nenarazí v lom směru sestátnění společnosti státní dráhy na žádné překážky. Na zakoupení jich nemůže rakouská vláda naprosto pomýšleti, protože jsou doly tyto po většině v Uhrách. Stát mohl by ovšem převziti doly společnosti této v Čechách, jakož i její vídeňskou továrnu lokomotiv, leč návrh podobný byl by pro spo- lečnost tak nevýhodným, že by ho přímo odmítla. I když nebude výkup dráhy této proveden stanovením renty, což by ovšem bylo nejpohodlnějším, trvala b společnost i nadále jen k vůli dolům uherským. Mohla by tedy snadno si ponechati české doly a vídeňskou továrnu. Ovšem budou akcionáři společnosti nuceni. spokojiti se pro příště msenším zúročením, protože doly a závody mají při knihové ceně 37.2 mill. K výnos pouze 535.000 X (1904), zúročí se tedy kapitál investovaný 1.5%. V lomto roce mají však, protože veliké objednávky uherského státu končí a protože se nutno nadíti menší zaměstnanosti, provodeny býti značně investice strojů a zařízení, aby byla nahražena výroba ruční výrobou strojovou. Potrvá ale ještě dosti dlouhc, než se investice tyto zaplati a než budou zvyšovati čistý výnov společnosti. Že se však od- hodlává správa nyní k tak značným investicím, není dokladem, že by se příliš bála sestát- nění. Daný stav jest jí oporou. Různé koncesse, jichž se dostalo společnosti během let, obsahují úpdně od- lišná ustanovení. R. 1882 totiž učiněna sjednání pro případ, že Uhry použijí svého výkupného práva 1. ledna 1905: uherské trati sestátněny, ale před touto

Ferdinand Uher Vídeň Uhry Čechy státní dráha