Načítám náhled…
Chunky — 38 celkem
· entity: person 148, place 51, org 5, work 4
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NARODNI LISTY
3
masthead
4. října 1905.
4
masthead
Číslo 273.
5
article
držitele, aby státní orgäny postaraly se o bezpečnost
účastníků české schůze, neboť nelze nadíti se, aby
obecní policie, jako orgán obecní správy podřízená
purkmistrovi, zachovala se nestranně a dle platných
předpisů. Místodržitel žádost zamítnul. Dotazovatelé
kritisují jednání brněnské policie, jež podala nový
důkaz, že není schopna ani nechce starati se o po-
koj a bezpečnost všech obyvatelů brněnských bez
ohledu na národnost, nýbrž vydržuje se pouze k
ochraně německých rváčů a na podporu sveřepých ně-
mecko-národních štváčů. Dotazovatelé tázají se.
chce-lí se ministerský předseda již jednou postarat
aby bezpečnostní policie v Brně byla postátněna.
Posl. Ellenbožen a spol. dolazovaly se po
stanovách pensijního fondu společnosti severní dráhy.
Posl. Hybeš a spol. podali dotaz, v němž se
praví, že při shluknutí v brněnských ulicích včera
večer bylo užito také vojska k zachování veřejného
pokoje. V Solnoúřadní ulici vojenská hlídka pod-
níkla beze vší příčiny útok bodákem na diváky tam
stojící a muže přichystané na případnou ochranu
Besedního domu, při čemž muž zcela nevinný, jmé-
nem František Pavlík, byl nejen bodnut bodákem,
nýbrž také těžce raněn šavlí na hlavě, tak že brzo
na to zemřel. Tato událost dokazuje, že státní ob-
čané rakouští mohou býti velmi lehce vojskem na
životě ohrožováni a poškozování, ba bez zavinění
dokonce zavražděni. Dotazovatelé tážou se, je-li mi-
nistr zpraven o této vraždě a jak může zodpovědět
užívání vojska takým způsobem jako stalo se
Brně?
Posl. Schönerer a spol. dotazovali se po
úřadování a pod. plzeňského ředitele státní železnice,
dv. rady Tučka. — Hofmann a spol. po koneč-
ném vyřízení živnostenské novely.
Ministří zeměbrany Schönaích a orby hr
Buquoy odpověděli na různé dotazy.
Sněmovna rokovala dál
o vládním prohlášení.
Posl
Hybeš
Pavlík
Tuček
Hofmann
Buquoy
Brno
Solnoúřadní ulice
severní dráha
6
article
Předseda hr. Vetter dává slovo poslanci Mor
sevi. Když tento chtěl mluviti, povstal mezi český
mi radikály veliký hluk. Posl. Klofáč, Fresl, Cho
a dr. Sláma za hlučných projevů kvapí rozhorlení
ministerské lavici. Volá se: Ejhle, co stalo se
Brně! Kde je státní moc? V Brně se střílí ! Schůz
musí býti odročena
Předseda hr. Vetter: Ale, pánové, co pakí
Upokojte se přecel
Posl. dr. Sláma: V Brně dějí se brozné věci
Před hodinou zastřelili před Besedním domem jaké
hosi muže.
Čeští radikálové stále hlučně pokřikují. Veliký
Posl. Choc: Darebáctví. Zakročte hned ! Tal
mizerná státní správa
Předseda zvoní a žádá opětně, aby bylo ticho
Posl. dr. S láma: Kde bylo vojsko v sobotu
Proč tehda nevytáhlo?
Posl. Choc: Nejsme otroci. Nejednáme.
Předseda hr. Vetter: Ale, prosím, pánové
upokojte se a nechte řečníka mluviti.
Hiučné výkřiky českých radikálů: Ne, nebud
se jednat. Ukonči se. Nešetří se soukromého ma-
jetku.
Z levice se volá: Vy všecko hned zjinačite. Co
je s prof. Wellnerem
Posl. Albrecht k posl. Chocovi: Pražšt
štváči! (Dlouhotrvající veliký hluk.)
Předseda br. V etter: Prosím, pane poslanč
Morseyi, pokračujte.
Neustálý veliký hluk.
Posl. Morsey: Zjednejte, prosím, pořádek, tal
nelze mluviti.
Hlasy: Přerušte tedy schůzi.
Vetter
Posl
Klofáč
Fresl
doktor
Sláma
Wellner Posl
Albrecht
Morseyi
Morse
Brno
Tal
7
article
Předseda hr. Vetter: Řečník má již slovo
Nemohu ho více přerušiti. Prosím, nechte jej mlu-
viti, šetřte parlamentní formy. (Posl. Choc volá
Zachovávejte pořádek v Brně!) Vždyť každý z pánt
dostane se ke slovu.
Neustále veliký hluk. Čeští radikálové volají
Přerušte schůzi, Excellenci!
Předseda hr. Vetter: Upokojte se přece
(Stálý hluk.) Dostanete se ke slovu loyalním způso
bem. Nerušte schůzi.
Posl. Klofáč: Zavolejte sem přeďsedu mini
sterstval
Předsedu hr. Vetter: Nežádám, než aby za
chovávaly se parlamentní formy. Bude míti příleži
tost předněstí své stížnosti. Nemohu dáti slovo ni
komu mimo toho, kdo je již má. (Posl. Fresl
Konec l)
Hluk trvá neusiále, pročež přodseda přerušujo
v poledne schůzi na čtvrt hodiny.
O 12.25 hod. byla zase obnovena.
Místopředseda Kaiser: Zahajuji schůzi. Pos
Morsey měl již slovo, může tedy pokračovati. K upo
kojení sdělují, že během jednání ministr vnitra ujme
se slova. Dávám slovo posl. Morseyovi, aby pokra-
čoval ve své řeči.
Posl. Morsey pokračuje
V kuloárech sněmovny se ujišťuje, že jest bez-
podstatné tvrzení Čechů. Jedná prý se jen o pří-
hodu, při které německý student vytáhl z kapsy re-
volver, ale neužil ho.
Poslanec Morsey pravil, že ministerský předseda
opravil tvrzení, že mísil se do domácích záležitoslí
Vetter
Posl
Choc
Klofáč
Fresl
Kaiser
Morse
Čecho
Brno
9
article
v podivné řeči, které autor denníku nerozuměl.
již pokládal za tatarštinu nebo za — japon-
štinu. A napadla ho bizarrní myšlenka, že
snad Matušenko je zakuklený Japonec! Nikdo
neznal jeho původ a rod. Podobal se nápadně
Kurokovi . . . . Kdyby to byl Japonec . . .
Jaká šílená myšlenka ! . ..
Zmatená a rozháraná nálada byla mez
námořníky.
Nikišin ve zbožné extási klekl a volal:
»Kristus přichází k nám !«
Pogoimec ztratil svou revoluční smělost
plakal. Měl hrůzu z nastávajících okamžiků.
A byli tu námořníci, kteří jako vyjeven
nechápali nic, zděšeni tiskli své ručnice
říkali:
»Japonci přijdou! Musíme chrániti baťušku
cara le
Záznamy třetího dne jsou zahájeny vělou
»Jsme na lodi, které velí šílenci !«
Přišli na loď studenti, dělníci a ženské
Podněcovali svými řečmi Maťušenka a jeho k-
marády.
Vynesli piano na palubu. Jeden ze studentů
hrál »Tragické chvile« od Čajkovského. Koncert
zajisté případně volený. Pak se zpívalo, tan-
čílo . ..
Japonec
Pogoimec
Čajkovský
10
article
Podivní hosté poradili Maťušenkovi, aby
bombardoval Oděssu.
Dal vystřelit na slepo. Ale studenti byl
nespokojeni. Naléhali, aby střílel na ostro.
Maťušenko pokřtil s láhvi v ruce dělo
dal vypálit dvě rány na důstojnický klub, jimi
byly dva domy demolovány.
V noci bylo zoufale a stísněně na lodi
Nikdo nespal, kromě námořníka Osipa Kiselova.
který byl přesvědčen, že vše, co se dělo na
»Potemkinu«, stalo se na rozkaz carův a opa-
koval stále: »A bude spokojen náš baťušk
car ?«-
Dne 30. června vůdce povstalých námoř-
níků promluvil na palubě ke svým soudruhůmi
»Budeme pronásledováni. Srazíme se s černo-
mořskou eskadrou. Nebojte se ničeho. Námo
níci, naší bratři, nepeslechnou, až se jim po-
ruči, aby na nás stříleli. My však musíme vy
střelit jednou proti nim. Ten výstřel bude jim
znamením vzpoury a znamením osvohozen
Ruska !«
Mluvil dále šikovateí Pogoisnec, jenž IItoval.
že se nevyčkalo všeobecného povstání námoř-
nictva černomořského, pak studenti Kisilaa
Maťušenk
Maťušenko
Osip Kiselův
Rusko
11
article
Vanov.
Vanov.
uherských. O tom, co socialní demokraté mluví, není
ničeho známo. Většina duchovních stojí v otázce
volebního práva na pokrokovém stanovišti. Pojedná-
vaje o uherské otázce dovozuje, že ústavní vývoj byl
porušen činností cizího, ješitného státníka, jenž chtě
míti zásluhu, že uspokojil Uhry a chtěl obnoviti mo-
narchii na základě německo liberální hegemonie v Ra-
kousku, maďarské v Uhrách. Co se dálo u nás v ústav-
ním ohledu, byl samý oktroy. Veřejnost očekávala
že po programním prohlášení koruny, jež vyslovila
se pro zachování starého základu monarchie, rakou-
ský parlament bude státi svorně za korunou. Nynější
politická situace se dlouho neudrží. Volební právo
a politické poměry musí se změniti mocí. Chybou
bylo, že Taaffova volební oprava byla zamitnuta.
Místo ní zřídila se pátá kurie. Pravdu mají socialní
demokraté, stěžujíce si do této kurie, neboť příčí se
nejvnitřnějšímu pojmu volebního práva. Nynější
volební, výsadní volební právo tohoto parlamentu se
řítí. Nalehavé poměry splodí správné náhledy. Ne-
čekejme, až ulice rozřeší tuto otázku, nýbrž roz-
řešme ji v pravý čas. (Hlučný souhlas.) Otázku obee-
ného volebního práva v Uhrách musí posuzovatis
velice opatrně
Kdyby se provedla dle vzoru Banfova nebo
Apponyova, byla by premil maďarismu a úplným
vyhubením národností. Oktroyovati volební právo
v Uhrách nelze. Kdo by tak chtěl učiniti, musil by
všecky komitáty vojensky obsaditi a provésti volb
pod ochranou vojska. Nevím, najde-li se taký státník
Taaffův
Vanov
Uhry
Ra
12
article
My musíme státi za korunou a nespokojovati se
jalovými úvahami, dojde-li k rozluce nebo ne. Uva
žuje o výkladu zákonů z r. 1867 poukazuje k tomu.
že Tisza změnil své postavení v této otázce a pro
hlašuje, že názory o té věci jsou nyní tak rozdilny.
že je nutno vyjasniti poměry a udělati přítrž věčným
advokátským sofistikám. (Souhlas.) Chceme jasný
poměr, místo impotentních delegaci správnější formu
a místo lovalitní klausule po případě rozhodčí soud
Na císařův sppeil odpovědělo se žalostně; na mnoze
ztratil se u nás smysl pro to, že vzdor všem vášním
a protivám obě poloviny říše jsou na sebe odkázány
politicky i hospodářsky. Před důkladnou revisí vy
rovnání z r. 1867 musí odstraniti se zárodek znepo-
kojení a sporu v tomto pariamentě, aby novou úpra
vou poměru k Uhrám nezpůsobila se nucená poli
tická situace. Uhry staly se našimi pány jen pr
naše věčné politické boje a obstrukce. Mělo se říet
veřejně, kdo zamezil zavedení obecného volebního
práva v Uhrách, aby odium nepadlo na korunu, jako
by tamním národnostem, prahnoucím po osvobození
bývala odepřela volební právo. Tento základní pilíi
říšského společenství musí se zachovati. Nelze, aby
uherský král v maďarském komandu šlápl na šij
druhé národnosti. Také Chorvati mají právo vystou-
piti jako zvláštní říšský činitel a my musíme volat
do druhé poloviny říše všude slova povzbuzení
přátelství. (Hlučná pochvala.)
Tisza
Uher
Chorvat
Uhry
13
article
Po Morsevovi ujímá se slova ministr vnitr
hr. Bylandt-Rhuidt a prohlašuje: Dle došlé tele
fonické zprávy oznamuje místodržítel, že dnes ne-
bylo v Brně vůbec stříleno. Ovšem jakýsi studen
měl u sebe revolver a také ho ukazoval. (Hlany
Aha!) Tento revolver dal studentovi vedle něho sto-
jícímu a jen z toho případu vznikla asi po sněmovně
rozšířená pověst o větších výtržnostech (Veselost
výkřiky.). Bližších podrohností o tom připadu ještě
nemáme, mohu býti s Brnem ve spojení jen telefo-
nicky. Neopomenu sledovati věc dál a doufám, že
budu s to podati sněmovně další vysvětlení. (Po
chvala, hlučné výkřiky v levo.)
Posl. Choc prohlašuje, že český národ je s ny-
nějším ministerským předsedou mnohem nespokoje-
nější ještě nežli s jeho předchůdcem drem. Körb-
rem, neboť germanisační snahy jsou ny
nější vládou ještě značnějši měro
podporovány. Žvláště křiklavým způsobem jev
se to u soudů ve Slezsku a na Moravě. V záluži-
tosti zřízení slovanských poboček na slezském uči-
telském ústavu zachovala se vláda zvlášlě hanebným
způsobem, neboť dala si od Ústřední Matice školské
platiti 10.000 K a tento obnos podržela prostě pro
sebe. Je to docela obyčejná krádež. Jako
na Moravě a ve Slezsku panují stejně smutné po-
měry i v Čechách. Pražské místodržitelstvi jest na-
mecký úřad.
Posl
Choc
Brno
Slezsko
Morava
Čechy
Hlany Aha
14
article
Posl. Wolt: Coudenhove je přece kovaný
Čechí
Posl. Choc: Hrabě Coudenhove germanisuje okr.
hejtmany, kteří přijdou k místodržileli, docela ne-
stydatým způsobem a nutí je, aby svoje dětí posflal
do německých škol.
Posl. Wol!: To vám nikdo neuvěří!
Posl. Choo: Stejnou politiku dělá také hrab
Žerotin na Moravě.
Posl. Wolf; To je patrně kovaný Němec?
Posl. Choc: Je to úřadník, který zapomíná na
svoje povinnosti. Posl. Choc líčí dále způsob, jakým
se nakládá s českými dělníky. Poslanec Wol
chodí od jedné akciové společnosti ke
druhé a vykonává nátlak na ředitel-
stva, aby propouštěla české dělníky.
Posl. Wolř: To je pravda a v tom bu-
deme také pokračov atil (Nepokoj a výkřiky
na české straně.)
Posl. Chos: To je velmi šlechelné l
V tom hlídka oznamovala, že se bliží
válečná eskadra. Ihned bylo vše připraven
k boji.
Bylo spatřeno 6 torpedovek a čtyry vá
lečné koráby.
Nastalo dorozumivání signály. Admirái
oznamoval:
»Co děláte? Jste šílenci, mé děti. Vzdejte
se klidně, nebo vás potopíme.«
Maťušenko odvětil:
»Máte-li, admirále, rozkazů pro nás, přijdt
k nám!«
Na to eskadra zmizela za obzorem.
Dne 1. července se objevila znovu ráno
eskadra, skládající se z pěti křižáků, čtyř tor
pedoborců a z torpedových člunů.
Posl
Coudenhove
Wolf
Němec
Choc
Wol
Wol
Morava
15
article
Když lodi evolvovaly, chtějíce obklopi
»Potemkina«, přiblížil se k němu koráb »Po
bědonoscev« a jeho mužstvo křičelo:
»Hurá! Hurá! Jsme s vámi!«
Maťušenko se bál, že je to lesť. Dal vzká-
zati, aby mu poslali své důstojníky a spojili se
s ním. Stalo se. Námořníci na »Pobědonoscevu«
degradovali své důstojntky, některé odeslali n
pevninu, jiné uvěznili v kajutách.
Eskadra z dálky se tázala siguály:
»Jaké máte úmysly ?e
Vzbouřenci odvětili:
»Chcete-li věděti, přijeďte!«
Na to eskadra opět zmizela.
Další líčení denniku námořníkova zabývá
se bludnou plavbou obou revolučních lodí po
Černém moři, o událostoch v Konstanze
Theodosii. Maťušenko poznával, že situace je
heznadějná. Byl zoufalý, neboť neměl již nija-
kého vlivu na skleslé a zmatené mysli ná-
mořníků.
Dne 8. července opustili námořníci oba
koráby a vystoupili na rumunskou půdu. Bul-
harský lékař Rakovský příšel mezi ně a poradi
jim, aby se vzdali rumunským úřadům a ujisti
je, že nebudou vydáni Rusku.
Tak skončila podivná a strašná histori
námořní revoluce ruské. Bída a vyhnanstvi
očekávaly hrdiny tohoto dobrodružství. A smutne
končí denník:
»Maťušenko odjel do Ženevy. Pojede snad
do Francie. Jak bych se mohl dostat dote
svobodné země? Nemám peněz. Musím bídně
živořit na cizí půdě. Oh, můj ubohý »Potem-
kine! Jak tvá špatná polévka byla dobrát«
Maťušenko
Konstanz Theodosius
Rusko
Ženeva
Francie
16
article
Posl. Wolí: To je naše povinnost!
Posl. Glöckner: Přece vás nenecháme napře
najíst, abyste potom vzali práci našim lideml
Posl. Wolf: My máme Němců dost; nepotře
bujeme vás.
Posl. G15ckner: Jděte raději do Ruska!
Posl. Choc: Ne, my zůstaneme zdel
Posl. Fresl: Bez Čechů neby! by se sta
Glöckner ani purkmistrem.
Posl. Choe problašuje, že jeho strana žádá, aby
veřejná správa a veškerý ústavní život přeměněn byí
na demokratickém základě a zvláště žádá zaveden
všeobecného hlasovacího práva. Sociálně demokrati-
cká strana, praví řečník, v této otázce hrála jenom
směšnou komedii. Ani nepodala, jako to učinily ve-
škeré slovanské strany, ve sněmovně svůj vlastní
návrh na zavedení všeobecného, rovného a příméh
hlasovacího práva, ačkoliv právě v nyněj
ším okamžiku, kdy tolik stran se vy.
slovilo pro věeobecné hlasovací právo
byla nejvhodnější chvíle k příslušn
akci se strany sociální demokracie-
Ale čeští radikálové byli sociálními demokraty napa-
deni. Speciálně pražský orgán sociální demokracies
v této záležitosti vyznamenal.
Posl. Fresl obrácen k presidentovi: Vykažte
takové žurnalisty, jako je Tomášek, zástupce »Práva
Lidu«, z galerie Je to bídný lhář ! Měl by se stydět
Není to vůbec Čech, neboť Čech by nemohl tak lhát
Je to renegát! (Nepokoj.)
Posl. Choc končí: Jestliže posl. bar. Morsey
pravil, že Chorvati mají také právo mluviti, kdy s
jedná o revisi vyrovnacích zákonů, pak možno říci
že také my Čechové máme na to nárok, nebot
pragmalická sankce platí stejně pr
Chorvatsko jako pro Cechy.
Posl
Glöckner
Wolf
Němec
Čecho
Fresl
Tomášek
Čo
Choc
Morse
Chorvat
Rusko
Čechy
Chorvatsko
Cecha
17
article
Posl. d'Elvert tvrdí, že brněnské události líčí s
českými posianci velmi přehnaně. On vylíčí prý sta
věci, jak jest. (Posl. Reichstädter volá: Jen
300 lidí bylo poraněno! Posl. Malik: Slyďte se
Diouho trvající veliký hiuk.)
Docházi k prudké hádce mezi poslanci
Glöcknerem, Wolfem a Heroldem z jedné a pos
Reichstädtrem z druhé strany. Místopředseda Kaise
stále zvoní. (Posl. Vychodil volá na poslanc
d'Elverta: Štváči! Posl. Březnovský: Tak vy
padá spravedlnosti
Posl. d'Elvert pokračuje: Zřizování vysokých
škol má skutečně politický ráz. I vláda prohlásila
že university a vysoké školy mohou býti zřizovány
jen za takových poměrů, aby národnostní protivy
vášně byly co možná zmenšeny. (Posl. Krato-
chví! cosí pokřikuje. Hluk.) Popírá-li se z české
strany tento politický ráz a staví li se do popření
toliko stránka kuiturní, děje se tak jen z důvodů
taktických:
Zřizování vysokých škol má ráz politický. Od-
volává se na vyjádření posl. Plantana a Slarzyň-
ského za debaty o vlašské universitě. Také vláda
prohlásila, že vysoké školy mají zřizovati se z
okolnoslí, jež by přispěly ke zmenšení národních
protiv a vášní. Co platí o jiných, proč by nemělo
platiti pro tak důležitého činitele, jakým jsou Němei.
Právo jednoho jak druhého. (Hlučná pochvalaa
potlesk.)
Rečník snaží se dokázati, že projevy Němců jsou
výrazem jejich poctivého, národního přesvědčení.
Posl
Elvert
Reichstädter
Malik
Diouho
Glöckner
Wolf
Herold
Reichstädtr
Kais
Vychodil
Němec
18
article
Němci snášeli dlouhá léta trpělivě nedůstojné národní
urážky. Také ministerský předseda upravil si názor,
jejž osvojili si Češí v této otázce a když vláda myslila,
že Němci jsou dost politieky indifferentními a vzniklo
uebezpečí, že vláda přes odmluvy Němců chce se dáti
svésti k osudnému kroku: slyšel se v německých kru-
zích dosti dobře požadavek, aby se nenechala vláda
v nejistoté o tom, co Němci myslí. Vy (obrácen
k Čechům) mohli byste všude na schůzích a v kor-
poracích líčiti své slanoviště a nám by se to na Volka-
lagu mělo zakazovati? (Výkřik poslance Reichstädtera
Odpovědí Němců.) Vládní politika vzbudila domněnky.
že lze pominouti lhostejně odpor německého lidu
a proto musil vystoupiti rázně. Proto svolán Volka-
tag. Myslili jsme, že takový mocný projev způsobí
změnu v rozhodujících kruzích českých politiků, že
uznají, že také Němci musí býti slyšeni. Tito se do-
mnívali, že svorným vystoupením dokáží, že proti je
jich vůli tak důležitá politická olázka rozřešiti se ne-
smí. (Poslanec Reichstädter volá: Slyšte! Slyšte ! Vý-
křiky )
Němec
Čecho
Reichstädter
19
article
Němci myslili, že neutěšené poměry našeho ve-
řejného života pohnou sněmovní strany předložitisi
otázku, nebylo-li lépe splniti naše požadavky a pra-
covati společně s nimi. Poukazuje obšírně na čin-
nost stálého výboru moravského a vraceje se opět
k brněnským událostem praví, že vláda je povinna
nestranně a přísně vyšetřiti pravdu. Nikdo prý ne-
může tvrditi, že by Němci bývali útočníky. (Odpon
mezi Čechy; výkřiky mezi Němek.) Volkstag byl pro-
jektován počálkem zátí, české shromáždění teprve
na pozdější dobu. České školy byly spustošeny po-
zději než německé. (Posl. Koudela: To není
pravda! — Odpor se strany Němců. Hluk. Místo-
předseda Kaiser zvoní.) Řečník líčí spousty na ně-
mecké technice a tu potkalo neštěstí také osobu ne-
účastníci se politických bojů a věnující se pouze
vědeckým pracím. (Posl. Řeichstädter volá
To je vaše oběť! — Hluk.) Ujímá se brněnské policie
poukázav na mnohá poranění policistů. (Posl. Břez-
novský volá: Uniformovaní »graslové«l,
Řečník vyčítá vládě, že nenařídila místní i ča-
sové odloučení obou projevů a úřadům, že neučinily
náležitá opatření pro včerejší večer. Lituje, že včere
příšel o život jeden člověk. Ličl způsobené spousty
na jednotlivých budovách. Vláda musí dolíčili, je l
oprávněný stesk na nedostatek řádného úřadování.
Němec
Němka
Posl
Koudela
Kaiser
Odpon
Čechy
Český škola
20
article
Pojednávaje o programu ministerského předsedy
konstatuje, že Körbrův režim za Gautschovy vlády
trvá dále a že zřídka kdy bylo slyšeti s ministerské
lavice programu Němcům nepřátelštějšího. Poukazuje
na slíbený jazykový zákon a českou universitu a n
postálnění železnic — zejmena severní dráhy, proje-
vuje narodnostní i hospodářské obavy. Konečně pr-
hlašuje: Litujeme velice oněch událostí, při nichž
mnoho lidu přišlo k úrazu i škodě na svém majetku
ale jsme povděčni, že z onoho mocného projevu vy-
spělo pěkné ovoce: jednota rakouských Němců.
(Hlučná pochvala a potlesk; řečníkovi, gratuluje s
s mnoha stran. Hluk a výkřiky mezi Čechy.
Předseda: Slovo má nyní p. posl. dr. Stránský
Uděluji mu je.
Hlasy v levo: Pojďme venl
Hlasy Čechů: Jen jděte
Všichni poslanci levice vycházejí ven,“ kromě
dra. Luegra, dra. Grosse, Götze a Gess
manna.
Posl. Skála: Nechtějí slyšet pravdu.
Körbrův
Gautschův
Němec
doktor
Stránský
Čecho
Gross
Götz
Gess
Posl
Čechy
21
article
Posl. dr. Stránský: Známý výrok Shakespeara
»Je li v tom také šílenství, je v tom přece melhoda«.
byl dnešní řečí barona d'Eiverta vyvrácen, neboť ši
lenství barona d'Eiverta nemá žádné methody. (Ve-
selost a souhlas u Čechů.) Národní paroxysmus v
sněmovně a mimo ni stoupl již hodně vysoko, alo
že by se byl někdo opovážil tvrditi tady, že Němci
v této říši jsou heloty, to se ještě nestalo. Tento
blázen to dnes ponejprv vyslovil ve sněmovně
(Hlučný potlesk a pochvala u Čechů.) Pánové, ne
jste-li jati následkem řeči bar. d'Elverta soustrast
pro nebohé Němce moravské, kteří dívati se musí
jak místodržitel je Čech (Veselost), jak president
vrchního soudu je Čech (Opětná veselost), jak před
seda finančního ředitelství je Čech (Opět veselost)
jak vrchní poštovní ředitel je Čech (Opět veselost)
Finanční prokurátor Čech není, poněvadž toto místo
je teď neobsazeno. (Opět veselost). Nemáte-li slito
vání a těmito Němci, pak jste věru nejsurovějším
lidem na světě, pak vám není pomoci, neboť tite
ubozí heloti mají život strastiplný. (Hlučná veselost.
Posl
doktor
Stránský
Shakespeare
Eivert
Čecho
Němec
Elvert
Čechy
22
article
Slyšeli jste, pánové, že zřízení české university
v Brně je attentátem na německou državu. Slyšel
jste kdy, že něco, čeho jsme se domáhali, nebylo
attentátem na národní državu německou? (Hlučný
souhlas.)
Neprohlásili tito pánové, že zřízení okresních
zastupitelstev, organisace čistě hospodářská, jes
alientátem na německou državu a že ji žádáme to
liko z důvodů politických a národnostních? Neslyšel
jste pánové právě, že sestátnění drah jest attentátem
na německou državu? (Veselost u Čechů.) Není ni-
čeho v Rakousku, co by podle domněnky podobných
internacionálních, dobře placených — a z našich
kapes krvavými penězi placených — úřadníků ne-
patřilo jim a jestli že někdo praví, že chce miti
stejná práva, pak jest lumpem, zločincem, buříčem
na druhé straně jsou Němci heloti. (Smích a po-
tlesk u Čechů.) My máme v Brně stejná práva
Čecho
Němec
Rakousko
Brno
český univerzita v Brno
23
article
sebe větší tyranida bar. D'Elverta nedovede tuto
skutečnost popříti. — Brno bylo dvoujazvěné město
a jest ještě dále jím, ale jest velmi pravděpodobno
že jednou stane se jednojazyčným městem, ale ni-
koliv německým, nýbrž českým. (Hlučný potlesk na
českých lavicích.) Baron D'Élvert praví, že nepotře-
bujeme této university, že ji chceme jen z politi
ckých příčin a abychom měli v Brně většinu. Totéi
říkalo se o technice, která byla zřízena a Něm
přes to existují velmi dobře. Totéž dělo se při zií-
zování českých obecních škol. kterě jsme si musili
vybojovati teprve u správního soudu. (Souhlas
u Čechů.)
S českými středními školami opakovalo se totéž
Vždy a vždy se říká na německé straně, že všechno
počešťovati v poslední době se snažíme na poli kul-
turním i hospodářském. Němci dospěli tak daleko, ž
česká politická otázka a otázka všeobecného práva
volebního byla tímto panstvem prohlášena rovněž
za attentát na jich národní državu. Co zbývá z na-
šeho veřejného života pro nás ještě, jestliže veškeré
tyto otázky prohlnšují se za attentát na národní drža-
vu německou? Pak skutečně nemáme v tomto státě
co dělali, neboť pak nemůžeme zde déle žíti. Baron
čElvert nepověděl dnes nic jiného, než co říci pa-
trně na německém sjezdu v Brně nemohl. (Veselos
u Čechů.) Jsem přesvědčen, že ačkoliv Němci na
sjezdu byli velmi trpěliví, tato řeč bývala by byln
příliš silným tabákem, neboť to, co dokázal baron
d'Elvert v dnešní své řeči, nebyli by věřili ani lid
shromáždění pod balkonem německého domu. (Ve-
selost u Čechů.) Chceme snad Němcům něco vzíti?
D Elvert
Čecho
Němec
Baron
čElvert
Elvert
Brno
Německo
24
article
Máme něco proti tomu, aby německá universita byla
zřízena? Nikoliv. Němci praví však, že měslo by tím
bylo počeštěno. Po staletí má Praha universitu, která
více než 200 let byla německou a byla proto Praha
poněmčena? Nikoliv. Podnikla Praha, toto význačn
národní město, jen u vlády nějakého kroku, aby od-
straněn byl tento německý kulturní ústav z Prahy?
My stojíme na stanovisku stejně jak ve společenském
tak i praktickém životě a řídíme se heslem: „Žiti a
nechati žíti.“ (Živý pollesk u Čechů.) Chceme pro
sebe jen to, co jest naším právem a jest k tomu zapo-
třebí skulečně krokodilích slz, které plakal zde bar
d'Eivert, jestliže po urážkách, které nám zasadil, ne
kenci si přál: „my chceme jíli společně s Čechy, my
chceme rádi s nimi žíti v míru.“ Jestliže bar. d''Elvert
praví, že otázka universitní nesmí býti vyrvána z tak
zv. vyrovnávací akce na Moravě, vidíte v tom, jakou
falešnou hru tito pánové s námi hrají. V říšské radě
praví, že vláda nesmí tuto otázku ještě rozhodnouti
protože jest zařaděna do vyrovnávací akce moravské-
(Slyšte, slyšte u Čechů.) My nenechali tuto otázku
vytrhnouti, ale Němci sami vytrhli tuto záležitos
z vyrovnávacího shoru a zanesli ji na německý „Volks-
tag“ v Brně a přísahali tam, že nikdy nepřipustí, aby
universila v Brně byla zřízena. (Slyšte, slyšte u Čechů.
Němec
Čecho
Eivert
Praha
Čechy
Morava
Brno
d ' ' Elvert
25
article
Jen ať nechá panstvo odhlasovati o tom, zdalí
universifa má býti zřízena číli nic. Jestli že jsou
svohodomyslní, jestli že jsou konstitučního smýšlení
a jestli že dbají na ústavu, kterou nám oktrojovalia
kterou nás připravili o ona práva, které jsme ji
před touto ústavou měli, pak musejí se podříditi
ústavním předpisům. Jestli že pak vláda řekne, chci
podali takovou předlohu, pak nesmí jíti a křičet.
jestli si vláda dovoli podati tu předlohu, přikročím
k onomu násilí, kterého jsme se uchopili již dříve.
abychom dokázali, že v Rakouském parlamentu
bez Čechů není žádná činnost možna.
Čecho
26
article
Přicházíme nyní k tomu, co vlastně jest nej-
smutnějším v tomto politickém bojí, totiž k oněm
nesčetným, docela sprostým zločinům, které byly
spáchány a v příčině jichž se tázati musíme, kdo
vlastuě jest vinníkem.
Posl. Skála: Baron D'Elvert.
Posl. Stránský: Není sboření domu zločinem
úmyslného poškození cizího majelku? Jest. Myslím,
že v tomlo zákonodárném sboru — a my nejsme přece
v trestnici, jsme toliko v blázinci (Veselost.) — není
níkoho, kdo by prohlásil, že sboření domu, ať již
patří Čechu neb Italovi, není zločinem. Nu, a nečetli
jsme ve všech novinách, že na Volkstagu v Brně
c. k. professor, zákonodárce a poslanec prohlásil, že
Jestliže universita v Brně bude zřízena — že srov-
nána bude se zemí? (Hlasy: Slyšte, slyšte a volání
fuj na českých lavicích.) Tomuto professoru a po-
slanci nevadí docela nic ku sprostému štvaní a pak
přijde v tomto zákonodárném sboru a pláče kroko-
dilími slzami a stěžuje si na to, že v německé Turn-
halle a technice byla vytlučena okna.
Posl
Stránský
Čech
Italos
Brno
Volkstag
Baron D ' Elvert
hlas : slyšet
27
article
Tyto domy nejsou doposud zbořeny, ale viděl
jsem na vlastní oči, že české školní budovy v Brně
jsou mnohem více poškozeny nežli německéa
místodržitel byl donucen k českým budovám posta-
viti mnohem více četnictva nežli k německým. Jestliže
na druhé straně se hrozí, že skutečně bude bořeno
a jestlíže ten, kdo tak hrozí, je c. k. professor a člen
říšské rady, požívá důvěry svých okresů a může se
uhoditi do prsou a říci si, že je poctivým člověkem.
zkrátka: jestliže takový člověk beztrestně mluví po-
dobným způsobem s balkonu Německého domu
v Brně, pak nelze se diviti, že člověk, který nepři-
vedl to na professora a člena říšské rady, nýbrž je
případně docela obyčejným dělníkem, sice neboří
domy, za to alespoň rozbíjí okna. Jestliže pánové
sejí vítr, pak budou míti také takovou žeň.
Pan prof. Pommer nechť prohlásí, zdali se po-
važuje za oprávněna hroziti sám zločinem, ale tentýž
zločin, jestliže je spáchán jinými lidmi, kteří nejsou
Němci, odsuzovati. To nejde, aby někdo na jedné
straně dožadoval se soustrasti pro sebe, jestliže na
druhé straně ke zločinu pobuřuje. V městě Brně se
vládne stejným duchem, kterým obdařen je posl.
bar. d' Eivert a my všichni jsme přesvědčeni, že
bar. d' Elvert je zlým duchem celé země. (Velm
dobřel)
profesor
Pommer
Němec
Eivert
Elvert
Brno
28
article
Známe dobře smýšlejíc! Němce na Moravě, kteří
v soukromých hovorech prohlašují, že by byli šťastni,
kdyby byli osvobozeni od tohoto zlého ducha, který
všechny ohrožaje a všechny terrorisuje, kteří mu
nevolají »Hesl!« Tento duch posl. bar. d' Elverta
není proniknut však ničím jiným, nežli nezměrnou
ctižádostí. Bar. d' Elvert je jenom agitátorem, aby
co možná nejrychleji udělal kariěru, aby poku
možno brzy docilil ministerského křesla.
Němec
Hesl
Elvert
Morava
29
article
Před brněnským »Volkstagem«, který konal s
1. října, předcházela bezprostředně doba zápisu do
obecných škol. V této době povstává v Brně každo-
ročně všeobecná honha na české děti, které mají býti
vháněny do německých obecných škol. Po čtrnáct
dní od 15. září až do 1. října panuje vždycky roze-
chvění mezi obyvatelstvem, neboť v této době se
v Brně všemi prostředky terrorisuje a tu je pocho-
pitelno, že zmocní se obyvatelstva jistá nervosita
a podrážděnost. Právě v těchlo dnech připadli pak
Němci na nápad, uspořádati »Volkstag«. Co se stalo
v Brně, dokazuje největší drzost a co učinil zvláště
purkmistr brněnský, bylo najvětší bídáctví. Dal na-
lepiti zvláštní plakáty po městě, ve kterých českému
obyvatelstvu, jehož zájmy tomuto purkmistrovi mají
právě tak ležeti na srdci, jako zájmy německého oby-
vatelstva, nejsprostším způsobem lál. Tu nemohlo
zůstati obecenstvo klidno. Chtěli ukázati těm, kteří
byli přilákáni na brněnský »Volkstag«, že Němci jsou
v tomto městě silnější, než Češi. Co však bylo do-
kázáno? Na »Volkstagu« byl český vicepurkmistr
pražský a německý purkmistr brněnský. Čech uvílán
byl s největším jásotem, Němec byl zbitl (Velk
veselost)
To charakterisuje celý effekt tohoto německého
»Volkstagu«. Pánům z alpských zemí mohou
namluviti, že Brno je ryze německé město. Tito
pánové nabyli by však hned jiného přesvědčení.
kdyby slyšeli, že purkmistr tohoto německého města
byl zbit a že nikdo mu nemohl pomoci. Lituji
těchto výtržností, neboť jsou to trestné činy . .
Němec
Čech
Čo
Brno
30
article
Posl. Březnovský: Ale dobré to bylo
(Živá veselost.)
Posl. dr. Stránský: Vidile z toho, jakou chybu
učinili tito pánové, jestliže v Brně snažili se doká-
zati totéž, co dokázali svého času v Opavě. V Brně
se jenom ukázalo, že to trvá přes hodinu, nežli
Němci se vůbec do města dostanou a že je to jenom
možno za ochrany barbarsky si počínající policie.
která ostatně je v plné od tohoto panstva odvislosti.
Tak byl demonstrován německý ráz města Brna.
Německý »Volkstag« byl jenom špatnou speku-
lací a my máme nyní přesvědčení, že tento » Volkstag
se nikdy více opakovati nebude. (Velká veselost.)a
ještě něco ! Jestliže my pořádáme svůj »Volkstag«a
zdobíme své domy, pak si to zaplatíme ze své kapsy.
ale Němci ukradli peníze k výzdobě města, nebot
my platíme polovinu obecních přirážek.
Kromě toho byl náklad, který 1. října byl uči-
něn velmi velký a jeví se ještě větší, jestliže kdo
Posl
Březnovská
doktor
Stránský
Vidile
Němec
Brno
Opava
31
article
jako já to vím, uváží, že stál-li »Volkstag« 10.000 K
bylo v obecní radě nejméně 30.000 K povoleno,
protože 20.000 K zmizelo. (Bouřlivé: »Slyšte, slyštel«
u Čechů.) Politování je hodno, že Němci moravští
mají dosti silnou podporu u vlády. Již bar. Chlu-
mecký a zemřelý posl. Promberg veřejně prohlásili,
že Němci moravští nemají nikdy zapomínati, ž
jenom přízeň vládní je ve všech směrech chrání.
(Slyšte, slyšte! a výkřiky na českých lavicích.)
Nejcharaklerističtějším je pro tofo usnesení, ze
bezprostředně po prohlášení ministerského předsedy
vůdce německé pokrokové strany vstal a učinil návrh,
aby oproti krisi učíněn byl pokud možná jednotný
projev celé sněmovny a zaujato jednotné stanovisko
rakouského parlamentu naproti Úhrám. Myslilo se,
že německá pokroková strana bude se snažil, aby
těžké starosti, které jí leží na srdci v této době, se
sebe svrhla a že bude starati se o lo, aby vůči Uhrám
došlo k projevu. Ve skutečnosti přihlásil se však z celé
této německé strany pokrokové jen jediný člověk
k řeči a tento jediný, p. posl. dr. Lecher byl od své
vlastní strany desavouován! (Hlasitá veselost.) Zde
se nejlépe ukazuje, jakou komedií vlastně tento par-
lament je! (Velmi dobře!) Jak skrovná musí býti cii-
žádost posl. dra. Grossa, jestliže — o tom jsem pře-
svědčen — podal návrh svůj na debatu jenom proto,
aby mohl ukázati na to, že od něho vyšel návrh na
zahájení debaty. (Smích.) Ve zvrhlosti tohoto parla-
mentu, v jeho vnitřní a vnější neschopnosti spočívá
vlastně polehčující okolnost pro nynější vládu. Kterýni
Čecho
Němec
doktor
Lecher
Chla
Uhry
32
article
Francouz jednou řekl, že je těžko žíli v zemi, ve kterí
je lid hloupější nežli vláda. V Rakousku musilo by
se říci, že je těžko žíti ve státě, ve kterém parlament
je ještě horší nežli vláda! A tak je věru u nás! Řečník
zabývá se potom vládním prohlášením ministerského
předsedy a prohlašuje, že český národ je velmi roz-
trpčen nynějšími poměry a nad způsobem, jakým
vláda v příčině uspokojení jeho spravedlivých po-
žadavků mu vychází vstříc a sice nikoliv jen proto;
že opět se nic nestalo, co státi se mělo, nýbrž také
proto, že český národ za nynější vlády dožil se veli
kého zklamání. Doufali jsme, že pádem ministerského
předsedy Körbra nejen pouze osoba, nýbrž celý sy-
stem padl. Právě my jsme nezasluhovali, aby nebyla
změna systeru, neboť my můžeme poukázali na to,
že v době, kdy koruna a také levice této sněmovny
s ohledem na krisi uherskou byly ve velikých rozpa-
cích, nestěžovali jsme tolo obtížné postavení koruny
pokračováním ve své obstrukci a parlamentu aspo
ulehčili upravení poměru vůči Uhrám. Proto jsme
očekávali, že se to uzná a že vůči nám bude se jednat
spravedlivě! (Ironický posměch u Čechů.) Ale to, co
doposud bylo řečeno z vládní lavice, není nic jiného;
nežli věrná kopie toho, co se stalo za vlády Körbrovy.
Francouz
Čecho
Rakousko
Uhry
33
article
Rozdíl spočívá toliko v tom, že p. Körber podal ori-
ginál, kdežlo nyní máme co dělati s kopií. Barou
Gautsch postavil nešťastnou, protože nemožnou theo-
rii, že nejdůležitější národní požadavky mohou býti
rozřešeny jenom na základě dorozumění obou
stran a že vláda, jestliže se strany neshodnou;
příkročí se k samostatnému rozhodnutí. V jednom
případě viděli jsme již. bohužel, jak si vláda takové
samostatné rozhodnutí představuje. Myslí si totiž, ž
české požadavky budou uspokojeny, když Němci
k tomu dají svůj souhlas — to je v rámci oné theoris
— jestli se obě národnosti neshodnou, pak bude česká
otázka tak rozřešena, jak si to Němci přejí. To s
děje prolo, že vláda se bojí munohem více německého
odporu než-li našeho.
Körber
Gautsch
Němec
34
article
To je neštěstí Rakouska, že místo aby prot
tomuto odporu — nechci říci rabiátně bojovalo —
ale místo aby mu aspoň důstojně čelilo, stále jenom
před Němci couvá. Následek toho je také, že Němci
vždy dostávají větší a větší chuť. Další okolnost je
ta, že vidíme, jakým způsobem v poslední době nejen
nejvyšší, nýbrž také nižší úřadnická místa v mini-
sterstvech a při místodržitelstvích se obsazují. Jsou
nyní jmenována téměř výhradně hrabata.
V poslední době bylo 8 nebo 10 nejvyšších mls
obsazeno toliko hraběcími uchazeči, ačkoliv tato
hrabata nebyla na řadě a ačkoliv občanští kandi-
dáti byli praelerováni. Zdá se, že baron Gautsch
v jednotlivých resortech chce zříditi čistě aristokra-
tickou vládu. Rečník sděluje, že na Moravě za po-
sledního půl roku všichni, kdo ucházeli se o připu-
štění k politické praxi bez rozdílu národnosti a bez
ohledu na to, zdali svoje zkoušky složili s vyzna-
menáním nebo ne, byli odmítnuti. To bylo v zemi
všeobecně známo a následkem toho nikdo se také
nehlásil k politické službě.
Němec
Gautsch
Rakousko
Morava
35
article
Náhle bylo v úřadních brněnských novinách
ohlášeno, že ministr vnitra — tedy nikoli, jak je
zvykem a zákonem, místodržitel — připustil cho-
vance terezianské akademie k politické službě. Reč-
nikovi byla tato ohláška velmi nápadna a na jeho
šetření mu bylo sděleno, že existuje dvorský dekre
z roku 1825, ve kterém se nařizuje místodržitelům
a ministerstvům, aby každý chovanec tereziánské
akademie, jakmile složí státní zkoušky, dostal ihned
úřed. Žádný chovanec této akademie nesmí býti ne-
zaměstnán a musí mu býti dokonce uděleno adju-
tum. (Slyšte ! Slyšte !)
V dekretu praví se dále, že v případě, že by
takové adjutum nebylo právě volné, má býti zjed
náno mimořádné adjatum. Skutečně také zmíněný
chovanec terezianské akademie dostal nejen místo.
nýbrž ihned také adjutum, ačkoliv slouží u brněn-
ského místodržitelství praktikanti již ve třetím roce.
aniž by měli takovéto adjutum.
36
article
Tento dvorní dekret nemůže míti již žádné plat-
nosti, neboť byl zrušen základním státním zákonem.
podle něhož všecky úřady jsou přístupny veškerým
státním občanům. Baron Gautsch, jakožto minister-
ský předseda je kurátorem veškerých universit a ni-
koliv Tereziána samotného. Buď je tedy bar. Gautsch
rakouským ministerským předsedou a pak nesmí býti
kurátorem Tereziana, nebo je kurátorem Tereziána
a pak nesmí býti ministerským předsedou! (Vý-
borně !)
Řečník ostatně tuto záležitost ještě ve vhodná
době učiní předmětem zvláštní akce. Stanovisko
vlády v záležitosti všeobecného, rovného, přímého
hlasovacího práva bylo rovněž nešťastné. Jak chce
někdo jinak zdostati z bídy, ve které se nalezá
tento parlament stvořený na základě nespravedlivého
volebního řádu a jak chce někdo z tohoto bahna jej
dostati nežli tím, postaví-li parlament na zákla
všeobecného a rovného práva hlasovacího. Nejen
proto, že to žádá zásada plné rovnoprávnosti všech,
nýbrž protože to žádá velitelsky bída tohoto parln-
mentu, je třeba zavěsti všeobecné hlasovací právo.
Baron Gautsch
Terezian
Tereziat
všeobecný hlasovací práv
37
article
Konec řeči dra. Stránského přinesem
příště.
Ministr vnitra hr. Bylandt Rheidt ubezpečuje posl.
d' Elverta, že brněnské události jsou předmětem
zevrubného a důkladného vyšetřování a vinníci sl
patří k té neb oné straně, budou pohnání k zodpo-
vědnosti. (Hlasy mezí Čechy: Obecní, rada, purk-
mistr!) O výčitce, že dopustilo se druhé shromáž-
dění, soudí, že v tom případě měly se povolit obě
schůze (Posl. Pommer: Ale ne současně.) nebo obě
zakázati. Dovolily je místní úřady, to proto, že my-
slily, že jejich opatření stačí k udržení pořádku
pokoje v městě. Místní úřady konsignovaly všecku
stráž bezpečnosti. Místodržitel svolal do Brna také
četnictvo a v pravý čas vyžádal si vojenskou asi-
stenci. Lituje zmaru jednoho lidského života jako
posl. d' Elvert. Jest ochoten, dokáže-li se, že brněn-
ská policie je nedostatečná, zavésti vyjednávání
případném jejím postátnění. (Pochvala. Výkřiky. Posl.
Stránský
Elvert
Posl
Pommer
Čechy
Brno
38
article
Kubr: To by bylo to nejlepší! Posl. Pommer:
To vám je cukrátko
Naproti posl. dru. Stránskému dovozuje ministe,
že je velice nesnadna volba úřadníků na vyšši
správní místa a proto nelze říditi se tu nějakým
mechanickým klíčem při povýšování. Stala-li se
volba po bedlivém, objektivném a svědomitém uva-
žování, rozumí se samo sebou, že s ní všichni
souhlasiti nemohou a kritika jmenování je přípustna
tak jako každý jiný čin vládní. Avšak nesmí s
hned předem mysliti, že jmenování stalo se na zá-
kladě protekce nebo nadržování některým kruhům.
Odsuzuji všelikou protekci. Při osobních návrzích
řídívám se výhradně věcnou úvahou. Posl. dr. Stránský
vyčítal také, že chovanec tereziánské akademie na
základě výnosu ministra vnitra byl přijat do kon-
ceptní praxe u moravských úřadů. Je to pravda,
stalo se to, ale na základě předpisu z r. 1825 resp.
1828, jenž dosud platí . . . (Výkřiky a odpor mezi
Čechy.) . . . a zachovává se. Mýli se posl. dr.
Stránský, myslí-li, že onen dvorní dekret dosud
dřímal. Úžívalo se ho každý rok. (Hlasy mezi Čechy:
Ale měl býti zrušen. Posl. Choc: Odporuje st.
zákl. zákonu!) Neodporuje, neboť st. zákl. zákon
praví výslovně, že úřad je přístupný každémn
Kubr
Posl
Pommer
Stránský
doktor
Čechy