4 Hlna 1905. Číslo 273.

NÁRODNÍ LISTY.

Strana 5.

přijeti jej1. Diplomaté nepochybují, že Porla na konec povoli, poněvadž také proti ci- zím četnickým důstojníkům a jiným reformám do poslední chvile se vzpírala a přece pak po- volila.

Kritické poměry v Uhrách. Všecbecná konference poslanců. Z Pešti, 3. října. (C.-B.) Na dnešek odp ledne určená konference, k níž byli po zváni všichni poslanci- bez roz- dilu stran, sestoupila se v sín nové radnice. Dostavili se poslanci všech stran mimo stranu liberální. Přichod nových odštěpenců přijat byl voláním »Eljen Přítomno bylo asi 270 poslancu. Předsednictví měl posl. K o šu t, který- předložil tuto resoluci 1. Poslanci na konferenci shromážděn schvalují postup členů parlamentu, 23. m. m. k audienci ke králi povolaných. 2. V příčině politického obsahu uveřejně- ného královského prohlášení z 23. m. m. obmezuje se konference na prohlášení, že pro většinu, k utvoření vlády povolanou, jest pro- zatím nemožnost na základě podmínek tak sta- novených vládu utvořiti. Ten, kdo doporuči J. V. podminky takové, nemohl míti jiného úmyslu, nežli převzetí vlády koalicí zmařiti. Konference musí se ale vysloviti proti onomu ústavnímu zneužití, jež je v královském výnosu z 23. m. m. obsaženo. Konference po- kládá celý postup, v němž se o parlamentní většiny v příčině po- litiky její žádá přizpůsobení se k ultimatu panovníkovu, za proti- ústavní. Konference pokládá dále enunciaci onu za neústavní, protože v příčině armádní řeči koncesse vylučuje nyní i pro příště, nebot nehledě k nesprávnému použiti výroku »kon- cesse«, může dokonce i na základě výkladu § 2. zák. XII. z r. 1867, jakoby určení řeči armádní bylo majestátním právem, právo toto vykonáváno býti jen ústavně za zodpovědnosti ministrů a za zákonného vlivu říšského sněmu. Vykládáme-li tudíž i královské výsady ve velmi širokém smyslu, musíme přece za nesouhlasné se zásadámí naší ústavy označiti projevy, jež vylučují ohled na vůli národa, projevujícís v říšském sněmu.

Také 3. odstavec královského prohlášení, jenž revisi vyrovnání r. 1867 neb eventualitu změny XII. zák. z r. 1867 činí odvislou od souhlasu jiných faktorů, tvoří útok na základni zákony naší ústavy a na záruky naší nedd- vislosti. Rozšíření této podmínky na záležitosti našeho hospodářského sebeurčení porušuje ostatně i důležitá ustanovení zákona XII. z Konference prohlašuje oproti tomuto od- stavci královského projevu, že uherský říšský sněm má — každý vliv vylučující — práv úplné každý zákon, tudíž i XII. zákon z roku 1867 zrušiti, měniti neb vykládati, nechce tm řici, že by se tím dotknouti chtělo stejné neod- vislosti zákonodárného sboru rakouského. Neznačí to jako bychom odmitali myšlenku orientující výměny myšlenek mezi zákonodár- stvím obapolným. Význam našeho ohra- žení jest v tom, že chceme právn neodvislost říšského sněmu každém směru a při každém před- mětu bezpodmínečně obhájiti. M.-p. Fejérváry snažil se tento odstavec králov- ského projevu prohlášením, daným před zá- stupci tisku, zbaviti jeho příkrého rázu. Formu opravy jeho pokládáme ale ohledně k tomu, že i obsahem neuspokojuje, za nepřijatelnou, neboť oprava taká nemá stejného významu jak prohlášení ono, ani co do kompetence její ani co do závaznosti. Na základě všech těchto udá- lostí konstatuje konference, že královský projen z 23. září jak co do obsahu tak co do formy beztoho obtižnou politickou situnci ještě vice stížil a že se základními zásadami naší ústavy jest v odporu. Konference konstatuje, že obrana ústavy rozluštění situace jest jen v říš- ském sněmu možná. V říšském sněmu musí se zjistiti, kdož byli rádci koruny, ktelt radili k dějům 23. m. m., kdož jsou zodpo- vědni za ně a kdož mají býti k zo-

povědnosti povoláni. V říšskému sně- mu musí se také konstatovati, zdaž do nových těchto událostí nezasáhl cizí vliv, jehož energi- cké odmítnutí musí se tam státi. V říš. sněmu musí ono nedorozumění rozptýleno býti, jež vy- volal královský projev. Tam musí se opravit ony ústavní omyly, kteréž v onom projevu sku- tečné jsou. Tímmusi se vyrovnávati o n neshody mezi králem a většino poslaneckou. Jest nejvyšš! čas, aby tyto velké zájmy národa a ko runy vyvedeny byly z temna in trik nekontrolovatelných vlivů na půdu tradičního, veřejného ro- kován! sněmu říšského, kdež poma- zaná osobnost J. V. kryta je zodpovědností zá- konité určených rádeův a kdež vše se o de- hrává před soudcovskou stolie národa. Konference ohražuje se tudíž především před neustálým protiůstavní m od- ročováním říšského sněmu, kteréž není oprávněno okolnosti, že nynější vláda ne- může před sněmovnou poslaneckou setrvati a ž zneužitím moci hledí se vyhnouti uplatnění po- litické a právní zodpovědnosti. Konfcrence žádá ludíž opětn pořádání schůzí sněmovny posla- necké a pokračování v nich bez násilného přerušování. Konference projevuje, že za první krok k obnově rokování sněmovního pokládá, že na adresu poslanecké sněmovny dána bude prostřednictvím parlamentu zodpovědné vlády ve smyslu staletého zvyku v náležité formě královská odpověď, jež po- skytne podklad k tomu, aby rokováním posla- necké sněmovny situace se vyjasnila. Zásady zde projevené budou vodítkem pro parlamentn stanovisko účastníků této konference. Jestli- že však novými násilnými krokv zmaří se nám vykonávání našich práv poslaneckých, tož protestu- jeme před národem proti tomuto po- stupu, proti ústavě namířenému, a činíme tak s klidem u vědomí, že jsme poukázali na zá-

konnou cestu k rozřešení a že jsme byli my hotovi na tuto cestu vstoupiti Činíme tak v důvěře, že celý národ jest s námi. (Živá pochvala a vo- lání »Eljén« l) Na to povstali zástupci jedno livých stran a projevili bezvýhradný souhlas s přečtenou resolucl. Ze řeči posl. F r. Nagy a, kterýž mluvil jménem nových odštěpenců, nedávno z liberální strany vystoupivších, dlužno uvésti: Byť bychom byli sebe více roztrpčeni byť bychom sebe energičtěji protestu našemu výraz dali, musí nám tanouti přece na mysl jako nejvyšší cíl, abychom co možno brzy kri ukončili a abychom miohli kroky svě k tomu obrátiti, bychom dospěli k rozřešení. (Hlasy Nemáme viny my l) První náš úkol musí býti v tom, abychom třeha i se zásadními obětmi obnovili normální činnost parlamentní. Já bych se přimlouval do- konce již nyní iza jisté oběti, poněvadž s obávám, že budeme musit větší oběti přinésti. nabudeme-li požadavkův svých, byť spravedli- vých, mužně zastávati. Prohlašuji též, jelikož jsme shromáždění úplně nezorganisované, kteréž národ nezastupuje ústavní formou, že jestto vlastně úkolem poslanecké sněmovny, by kroky učinila a že dnes přijatá resoluce může být jen předehrou k. vlastní parlamentní akci. Přijí- mám tudíž resoluci v tom smyslu, že jest vý- chodištěm přiměřené poslanecké akce. Poslanec Košut prohlásil, že tento názor o významu resoluce sdílí i on i celé shromá- zdění. Pak byla resoluce akklamací přijataa schůze ukončena.

Koaliční resoluce. Z Pešti, 3. října. (C.-B.) Strana ne odvislosti konala dnes schůzi za předsed- nietví Košutova. Apponyi předložil resoluci. uchystanou výkonným výborem koaličním pr dnešní všeobecnou konferenci poslaneckou. V re- soluci se praví: »Koalice s ch v a l uje jednání vůdeů koaliční ch, p řij mu- tých J. V. 23. m. m. Nemůže převzíti utvoření mi nistarstva za podmínek předlože- ných vládou a ohražuje se energi- cky proti tomu, aby revise vy- rovnání z r. 1867 učiněna byla zá- vislou od rakouských činitelu- Koalice ohražuje se proti tomu aby zákonné právo Uher v příčin jeho hospodářské samostatno st bráno bylo v poch y bno s t. Otázka ta nepotřebuje revise. Uhry nechtějí pro Rakousko zjednávati žádných zákonův, ale přejí si, aby právní neodvislost uherského zá- konodárství v každé době byla zachována. Koalice nepokládá prohlášení předsedy mini- sterstva Fejérvára ve příčině 3. odst. prohlášení koruny za dostatečné. Koalice ohražuje se dále prot neustálému odročování parla- mentu. Žádá za zodpovídání a dre- sy, své doby od ní králi podané přeje si, aby odpověd projedná- vána byla v parlamentu, aby během rokování mohlo se zjistiti, kdo se do vy- řízení této záležitosti neopráv- něně vmě šo v a li. Strana neodvislosti přijala resoluci tuto n vědomí, rovněž tak — ve schůzích svých — strana lidová a skupina odštěpenců.

Opět kázání z Anglie. Z Londýna, 3. ríjna. (C.-B.) »Stand ard- piše: Pokud běží o zámysly rozrušiti spojení s Rakouskem neb dokonce personální uni zrušiti (2) doufáme, že žádný uherský státník neocitne se lehkostl, s jakou na severu Evropy převrat se provedl, v pokušení, počiti něco podobného. Švédsko a Norsko jsou v jisté odloučenosti od Evropy- na poloostrově, kterýž skýtá jen jedno místo k útoku nepřitel vnějšímu, kdežto země císaře Františka Josefa jsou uprostřed Evropy a sahají až k bouřím kolkolem Balkánu. Kdyby Uhry staly se s a mo- statnými, nespokojily by se Čech skrovným údělem tvořiti čásť říše Isolovaně německé Rakousko bylo by nucen připojití se k německé říši. Jaké postavení měly by ale neodvisl Uhry? Sestoupily by z místa podilníka v tak velke světové říší na stát II. řádu i musily by s spokojiti buď skrovnou existencí aneb sáhnouti vojenské dobývačnosti, jež by jen za proudův krve uskufečniti se mohla. Oslabení, které byl by ale neštěstím pro Evropu. Schválení volební reformy v Uhrách ? Z Vídně, 3. řljna. Ministři uherštl, jak s zde proslýchá, měli z dnešní audience u panov- níka ten dojem, že schválení vo- lebni reformy Kristoffovy a ž n malé změny jest zajistěno. Gautsch čekal marně . Z Vídně, 3. října. O 11. hod. dopoledne jel bar. Gautseh do dvorního hradu a če- kalo se, že ministerský předseda bude zároven přijat s uherskými ministry. Avšak nostalose tak. Ministr president nebyl cisařem přijat. Za- stal nsi hodinu ve dvorním hradě, načež jel do sezení parlamenlu.

Slavnost universitní mládeže. Z Pešti, 3. ríjna. (C.-B.) O 12. hod. po- lední konala se na radnici slavnost svěcení pra poru universitní mládeže. Ko šu t měl slan- nostní řeč, vyzýval studenty, aby sledovali své vůdce na ústavní cestě. Cesta ta nebu de krvavá, neboť vůdcové nechtějí prolomiti rá- mec ústavy. Podobně mluvil hr. Apponyi. Oba byli bouřlivě aklamováni. Neudála se žádná zvláštní přihoda. Zeysigova afféra. Z Pošti, 3. října. (C.-B.) Dopoledne vy- slýchal vyšetřující soudce žurnalistu Ladislava Lakatoše, jenž byl konfrontován se zatče- ným Ziganyem. Setrval při své, na policii uči- něně výpovědi, že Ziganyi mu řekl, že napsal brožuru na Bánffovu zakázku. Ziganyi to popřel a dodal, řekl-li to, učinil to žertem, chtěje La- katoše napáliti. Dále prohlásili Lakatoš i Zi- ganyi souhlasně, že onen, když byl tento na policii vyslýchán, zabezpečoval mu svobodný útěk a odměnu 10.000 K, udá-li Ziganyi bar Bánífa za objednatele brožury. Klid na ulicích. Z Pešti, 3. října. (C.-B.) Protože očeká- valy se projevy proti zákazu průvodů, byla po- licie všude sesílena. Husaři projíždějí nejživěj- šími třídami města. Neudály se však žádn projevy. Z Pešli, 3. října. (C.-B.) Ministérský před seda Fejérváry a ministři Kristoffy a Lanyi zů- stanou i zejtra zde; Fejérváry bude ještě jednou císařem přijat. (Viz i Domáci zpr. politick.

Pozn. red.)

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Z české dolegace. Z Vídně, 3. října. Klub poslanců českýc strany svobodomyslné lidové na radě říšské ko- nal schůzi dnes v úterý před sezením sněmovn za předsednictví dra. Pacáka. Předseda dě- kuje především poslancům dru. Stráns ké- mu, Šilenému, Pražákovi a všem ostatním, kdož přispěli k tomu, aby proveden byl u příležitosti nedělní manifestace univer- sitní důkaz, že Brno není nijak městem něme- ckým. Dále sděluje předseda poděkování posl. Karla Adámka, které zní: „Dru. Bedř. Pacá- kovi ve Vídni. Přátelský projev a blahopřán slavného klubu na radě říšské, k němuž mne poutá tolik nozapomenutelných vzpomínek, hlu- boce mne dojal při měm jubileu. Je to pamá- ný list v dějinách mého života. Prosím, ab slavný klub přijal laskavě mé upřímné díky z tento přemilý pozdrav z nehostinné Vídně, kte- rým mně tak velkou radost způsobil. Přj vám všem největšího zdaru a tobě srdečně- dráhý příteli, tisknu pravici. Zachovejto m svoje přátelství a vzpomínku. Karel Adámek. Dálo přípis České obehodnické be sady v Praze, který zní: „Slovutný pan doktore! Dověděli jsme se, že v novém státním rozpočtu obsažena je větší položka pro naši oh- chodní školu. Poněvadž víme, že stalo se tl za Vašeho laskavého spolupůsobení, vyslovt- jeme Vám, slovutný pane doktore, za tuto blahovůli svůj nejlepší dík. Prosíme uctivě. abyste vzácnou svoji přízeň ráčil nám i nadále zachovati. Dru. Bedřichu Pacákovi atd. Výbor Českoslovanské obchodnické besedy v Praze.

Proveden rozhovor o záležitostech břněnských a usneseno ve věci té podati interpellace. Spolu dána direktiva předsednictvu klubu, aby úsilo valo ve dnešní konferenci předsedů stran, aby pilný návrh na zavedení všeobecného práva hlasovacího byl projednán a o něm bylo hlaso- váno. Proto aby bylo sezení ještě zejtra, v středu, odpoledne a v pátek. Konečně byl usneseno vyzvati veškeré česke poslance, aby ve čtvrtek a v páte po celé sezení ve sněmov ně byl přítomni Nouze na západě českém. Z Vídně, 3. října. Za klub svobodomysl- ných ladových poslanců českých na radě říšské odebral se dnes předseda dr. Pacák s před- sedou agrárního odboru posl. Königem k ministrovi vnitra, aby na nouzi, hrozící rolni- ctvu v západních českých okresích následkem neúrody velikým suchem povstalé, poukázali zároveň žádali, aby vláda poskytla místodržitel dostatečných prostředků k zmírnění nouze. Posl. König předložil vzorek ovsa, který minist vnitra a orby . za dostatečný důkaz neúrody uznali a ministr vnitra hr. Byla n dt-R heid slíbil, že si od místodržitele království českéh v této věci vyžádá zprávu a ukáže-li se toho p třeba, potřebné kroky k zmírnění nouze p nikne.

Vyrovnávací akce na Moravě pohřbena. Z Brna, 2. října. (Zvl. telegr. » Národnl h Listů«.) Včera na večer sešel se zde výkonný výbor strany lidové k poradě, na které byl jednáno o vyrovnací akei moravske Schůzi předsedal posl. dr. Šílený. Debata moravských smiřovačkách byla podrobná, věent a zajímavá. Trvala 1 a půl hodiny a výsledkom její bylo j ednomy slné přijeti této resoluce »Výkonný výbor strany lidové na Moravě ve své poradě, konané dne 2. října 1905 v Brně, zjístiv v nejhluběím rozhořčení, že jak ví- deňská vláda, tak německá vět šina sněmu moravského naprosto odplrají vyhověti nejvýš naléha vým kulturním, národním a politi- ckým požadavkům českého lidu v markrabství moravském a uváživ dále usnesení sjezdu všech německý ch stran v Brně ze dne 1. říjn a 1905, v němž drze a vyzývavě se praví, že Němci nikdy a za žádnou cenu nyní nedo- pustí, aby druhá česká universita zřízena byl v Brně, ano, vůbec na Moravě, shledal v usne- sení tom nejvýš zpupně odmítnutí všech smírných snab, jakožl i dospěl k přesvědčení. že vyrovnávací akce moravská v nynějších.

Němci stále rozjitřovaných poměrech, nemůže nikdy věsti k příznivému obratu, že dal ší její vedení, zvláště při dosavadn dvojaké hře německé, bylo by na- prosto bezůčelné a ukládá proto svým poslancům, kteří jsou členy stálého sněmovního výboru, aby z něho bezodkladně vystonpili. Zbytečnost každé další vyrovnávací akce vychází nejlépe na jev z dvojakosti německé, kteráž na jedné stran proti pravdě sama tvrdí, že otázka zřízení české university v Brně zůstati má předmětem vy- rovnacího výboru, kdežto na druhé straně vol celé německé souručenství do boje proti tomuto našemu požadavku a tím již zpředu snažís otázku tu rozřešiti v náš neprospěch. Avšak platnost moravské vyrovnávací akce nejevís pouze z jednání Němců, nýbrž i z naprost netečnosti vlády k ní. Výkonný výbor zároveň doporučůje svým poslancům, aby v nastávajícím zasedání zem- ského sněmu nejdůrazněji naléhali na to, b v jednání přednost přede vším ostatním dána byla řešení otáz ky pronikavé opravy zemského vo- lebního řádu ve smyslu všeobe ného rovného práva hlasovacíhoe. Potom zabýval se výkonný výbor u dá lostmi brněnskými a rozhodl, aby říšští poslanci nejostřeji zakročili parlamentě a vyzvali vládu, by vinník dala zjistití, prianě potrestati, jakoz i brněnskou p olřeii ses tá tni! a. Pak přijat byl násle- dující projey »Veškerý český lid vyzýváme, aby své po- slance v těžkém boji národním a politickém nejúčinněji podporoval a do té doby, než bud dobojován, aby na vyřízení podřízenějších otázel nenaléhal. Za nejúčinnější podporu parlamentníh poselstva pokládáme důsledné a houžev- naté provádění hosla »Svůj svému« a to veškerým lidem a žádám proto, aby každý český člověk heslo to vždy a všude nejenom sám prováděl, nýbrž i k tomu dozíral, aby jeho spoluobčané zásadě té věrni zůstali«.

Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 3. října. (C.-B.) V dnešní konfe renci pledsedů klubů prohlásil předseda mini- sterstva bar. Gautsch, že během tohoto týdn říšská rada bude vzhledem k nastávajícímu z- sedání sněmů odročena. Proto hodlá pojednati s konferencí o dalším rozdělení prací sněmovny. Ač ví, že předovším musí býti vyřízeny piln návrhy, přece chce obrátiti pozornost konferenc k tomu, že vzhledem ku přáním jemu předne- ným bylo by uvážiti, neměly-li by se vyřídii v nynějším zasedání také některé obyvatelstn užitečné předlohy. Ukazuje při tom m. j. k prvnímu předmětu jednacího pořadu, k zákon o cheku. Během jednání předseda ministerstv znovu ujat se slova a pravil, že z porad konfe- rence seznal, že strany v ní zastou pené přejí si zasedati také ještě v pátek 6. t. m. Zůstavuje úplně uznání stran, vyhovi-li nebo ne návrhu. aby byly dojednány také, jednotlivé předlohy, jichž přejí si veliké kruhy obyvatelstva. Up- zorňuje, že dle toho, co tu slyšeti, bylo by k tomu potřebí jen málo hodin. V dnešní konferenci předsedů klubů usne seno konati schůze zejtra odpoledne, ve čtvrtek a po případě v pátek, po vyřízení pilných ná- vrhů projednati především zákon o cheku a ně- které menší předlohy, jež nalezají se na jedna- cím pořadu, i zprávy o immünitních záležito- stech, které budou hotovy do té doby Za Nitschova a Funkova předsednictví ně- mečtí poslanci z Čech konali schůzi, ji zúčastňily se všechny německé strany, tak Schönererova. Pořada týkala se nastávajícího za- sedání českého sněmu. Konečné usnešení vyhra- ženo pražské valné schůzi všech německých po- slanců z Čech.

Německo-nacionální »Corresp. « oznamuje, že ministerský předseda bar. Gautsch přijal trutnovskou deputac i, jež přijela z podporou požadavku, aby se zřídil německý krajský soud a podala mu pamětní spis. Z jeh otázek bylo patrno, že je zpraven již dříve záležitosti krajského soudu trutnovského. V roz- mluvě stala se zmínka o budoucnosti českéh sněmu. Ministerský předseda slíbil podati pře- lohu o záležitosti krajského soudu trutnovského. Pamětní spis byl podán také ministru vnitra. Ministr hr. Rylandt Rheidt měl d poledne půlhodinnou audienci u ctsaře. Porady chorvatských poslanct. Ze Rěky, 2. října. (C.-B.) Na konferen chorvatských poslanců mluvili dnes posl. Bian- kini, Cingria, Perič, Milič, Ivčevič, Vukovič, HI - rambašič a Urbanič. Zejtra bude mluviti poslanee Erasmus Barčič. Jednání jest tajné.

Arménské hnnti. Z Cařihradu, 2. října. (C.-B.) Ve Smyrně byl zatčen dávno hledaný povéstný arménský komita Nazaret, když chtěl vstoupiti na lod. Vali smyrenský dostal rozkaz dopraviti z Ar- ménců tam zatčených 35, kteří jsou nejvíce kompromitováni, do Cařihradu, kdež budou souzeni - Kapitán Bougouln. Z Paříže, 3. rijna. (C.-B.) Bývalý námořní attaché při francouzském vyslanectví v Tokiu kapitán Bougouin, jenž byl od japonského vá- lečného soudu pro vyzvědačství na 10 let od- scuzen, později však dostal milost, příbyl do Marseillu ve stavu velice strádajícím. Jeho pří- buzná praví, že chce zahájiti ve Francii důrazný novinářský boj, aby dokázal svou nevinu. Fran- couzský vyslanec v Tokiu chce ostatně na- vrhnouti revisi procesu. Marocká otázka. Z Paříže, 3. října. (C.- B.) »Echo de P'arist sděluje: Tři Alžírané, kteří jsou prý francouz skými poddanými, byli zajati Raisulem a teprve po nějaké době, složivše výkupné, propuštěni. Francouzský zástupce stěžoval si u zástupce sultánova a zavedl vyšetřování.

Národní hospodář. Vídeňský vodovod Pr. Z Vídně, 3. října. (Zvl. tel. » N. L Stavba jedné části druhého vídoňského vodo- vodu, zdéli 25 km, bude zadána počátkem zimy, stavět se počne hned z jara. Na projektu druhé části se ještě pracuje, takže slavba ne- zadá se celá najednou, nýbrž po čásiech. Uhlí na Rus. Z Varšavy, 3. října. »Rus« oznamuje Ruské finanční ministerstvo s ohledem na kris v ruském petrolejářském průmyslu dalo povolení aby 15 mill. pudů cizozemského kamenného ubli bylo dovezeno do Ruska a sice bez cla. Nej- větší čásť tohoto množství má býti objednána v Německu.

Nová ruská půjčka. Z Pařiže, 3. října. (Temps.) Zdejší výbo bankéřů a úvérních ústavů uvažoval ondy pod- mínky nové ruské půjčky. Činila by 1800 mill. franků a vydala by se současně ve Francii, Ně- mecku, Anglii, sev. Americe a Hollandsku. Po- lovici, 900 mill., reservovala by si Francie. Kdyby se nemohl — v případě kursovních di- ferencí ruské renty na různých trzích — usta- noviti stejný emissní kurs, omezí se půjčka n francouzský trh a bude činiti 1 milliardu Mezi Rumunskem a Cařihradem. Z Cařihradu, 2. října. (C.-B.) Rumunský ministr veřejných prácí hr. Gradisteani, ředitel rumunské námořní služby plukovník Coande několik senátorů i vyslanců přibylo včera k za- hájení parníkového spojení mezi Rumunskem Cařihradem, resp. Smyrnou. Berlínské elektrárny Z Berlína, 3. října. (C.- B.) O poledn odebrali se 2 členové stávkového výboru k vrch purkmistrovi Kürschnerovi, aby se dovolali jeho sprostředkování. Purkmistr projevil ochotu vy- jednávati s oběma stranami, poněvadž situaci pokládal za velmi vážnou — ale učinil podo- tknutí, aby jej stávkový výbor of ficiálně a pí- semně o sprostředkování požádal. Usnešení do- tvěné bude výborem dnes večer učiněno. Z Berlína, 3. října. (C.-B.) Dělníci a děl- nice závodu na žárovky v ulici Helmhollzově i Nernstovy továrny na lampy zastavili práci. Veškerý počet stávkujících v elek- trárnách a závodech příbuzných číní 38.000.

Průměrný stav bavlny. Z Washingtonu, 3. října. (C.-B.) Země- dělský odbor odhaduje v měsíční zprávě prů- měrný stav bavlny na 71.2% (naproti 72.19 minulý měsíc a 75.8 loni), 65.1 v r. 1903, 58.3% v r. 1902, 61.4 v r. 1901 a 67 v r. 1900. Bavlna. Z Nového Yorku, 3. října. (Kabelový telegram »Nár. Listů«.) Dnešní bursa měl živý průběh. Při zahájení byla tendence povolná a kur- sovní úroveň byla o 8 bodů nižší, poněvadz sklamavší zprávy kabelové vedly k likvidacím. Rozsáhlé příkazy vnitřní, odprodeje novo- orleanského trhu, jakož i uveřejnění měsíční zprávy vlády, jež byla baisse příznivá, podpo- rovaly podstatně agressivní postup kontreminy. Přibývající zásoby i odprodeje, aby dalat ztráty byly zamezeny, byly rovněž podnětem k baisse. Poněvadž ale později se proslýchalo jako pověsť, že baissovní klika své zisky zabezpečuje a poněvadž došlo na koupě v očekávání re- akce, bylo klesání dočasně zastaveno. Teprve závěrečný obehod byl opět pod ne- příznivým dojmem rozsáhlých likvidací a pod dojmem živého obnoveného postupu kontreminy. Závěrečná tendence byla povolná a kursy ostiř r o 36 az 37 bodů nižst.

st. Z Pešti, 3. října. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 30.000 metr. ctů. o 5 hal. dráž. Platila za 100 kilogr: pše- nice tisská 80.5 kg K 16.85, 80 kg K 16.75, 79 kg K 16.65, 78.8 kg K 16.50, pešťsk 78.8 kg K 16.40, 78 kg K 16.10, 77 kg K 16.—, banátská 77.5 kg K 16.45, 76.8 kg K 16.30, bačská 78 kg K 16.40, 76.5 kg k 16 39, adská 775 kg K 16.35, kaločská 75.2 kg K 15.70, horňácká 78.5 kg K 16.20, ze- munská 75 kg K 15.20, 73 kg K 14.65; žito 12.45 až 12.70; oves K 12.40 až 12.90; ječmen K 12.80; kukuřice nová cinquant K 15.—; jetelov é s e m e no K 124.—; vojtěška K 104.—. Terminový obchod po uhradách upevnil se. K večeru znamenala: pšenic e na říjen K 15 80, na duben K 16.52 ; žito na říjen 12 98, na duben K 13.62, oves na říjen K 12.50, na duben K 12.90, kukuři ce na květen 1906 K 13.34, řepka na srpen K 24 50. Plodinový trh byl bez odbytu změny

Chladno. Z Liverpoolu, 3. října. (Telegr.) Ve 4 hod. 10 minut. Obraty činily 8000 žoků. Z toho na spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.— ž. Amer. dodávky na říjen 5.51, 0.—, na říjen-listopad 551, 0.—, na listopad-prosinec 5.55, 0.—, na pro- sinec-leden 5.58, 0.—, na leden únor 5.61, 0.—, na únor-březen 5.63, 0.—, na březen duben 5.65, 0.—, na duben-květen 5.67, na kvělen-červen 5 68. 0.— na červen-červenec 5.69, 0.—. Smýšlení stálé. Z Nového Yorku, 3. října. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá- znam poslední.] Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo pevně. — Znamenala: pše- nice na prosinec 89.— (891/8), na květen 891/2 (895/, kukuřice na prosinee 521/8 (—.—), cukr (Fair Muscov.) 3.— až —.— (31/1c), bavlna 10.35 (10 65). Závěrečné smýšlení na peněžním trhu pevně.

„Český Kompas“. Obchodnictvo české, sdružená ve spolku „Merkur“ v Praze, může se právem po- chlubiti skvostnou publikací, již dán ná zev „Český Kompas“ Objemná to kniha, která nebudo scházet u žádného obchodníka a průmyslníka, v žádněm kemptoiru a závodě. Knihu tu uspořádal literární odbor obchodnického spolku „Merkur“ a umle dílem zjednal si neobyčejnou zásluhu. Jest zcela pochopi- telno, ze touto literární událostí v kruzích obchodních zabýval se „Merkur““ hned v první své schůzi po prázdninách. Konala se včera ve dvoraně vlastního domu a že „Český Kompas“ i rozprava o něm poutala, to zřejmo bylo na účastenství. Kromě čelných členů „Merkuru“ zavítali do schůze pp.: Leon Bondy, vice- president obchodní komory, členové obchodní komory cís. r. Batovec, cís. r. Formá nek, kom. rada A. Gross- mann, V. Holejsovský ze Slavětína, dále ředitel v. Goller, ředitel Zemské banky Fr. Procházka, ředite Suchý, koncip. obch. komory dr. Samec, d.. Jan Tre- bický, ředitel a ob. st. Maděra, Otto Schmied, lari. inspektor obch. komory, E. Jizba a L. Švestka z České obchodní musevm, F. Zeman za red. „Obch.

Listů“, Lad. J. Čech, nám. starosty a dr. Hoffer, nám. sekretáře Nov. obch. gremnia, J. Studený, vrch. inž. z Krakova, red. dr. Preiss, prokur. Živn. banky Pilát Fr. Vítek za rak. spolek drogistů, velkoobchodníci Bárta, Treybal, Čmuchálek, cís. rada Tůma, A. Nelt, Hněvkovský, Řivnáč, Broft a j. v. — Náměstek sta- rosty „Merkuru“ p. Mac háček uvílal všechny účastníky a vyslovil potěšení, že jeví se tak značný zájem o dílo, které vydal literární odbor „Merkuru po překonání mnohého úskalí. — O „Českém Kom- pasu“ promluvil p. Třebický a pravil, že na tolo dílo může být hrdý nejen literární odbor, ale cely spolck „Merkur“. Odbor literární vydal již řadu děl; uvedl celou řadu pozoruhodných jmén národohospo- dářských spisovatelů d. veřejnosti, ale touto publika zjednal si nehynoucích zásluh. Původcem myšlénky byl p. St. Netuka, nynější ředitel záložny v Č. Bu- dějovicich. Rečník zmínil se o vážných překá žkách, jež se uspořádání „Českého Kompasu“ v cestu sta- věly, které však byly šťastně překonány a dílo ze- jmena zásluhou p. řed Procházky byl vydáno. (Hluč- ná pochvala) ftečník projevil vřelé přání, aby „Český Kompas“ byl vydáván každoročně na podzimr a touzí, aby každý obchodník si „Český Kompas“ opatri,