2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
17. října 1907
5
article
Slovné znění předloh.
Slovné znění předloh.
Po formální stránce vyrovnací předlohy.
sestávající především z úvodního zákona, jímž
se schvalují 3 základní úmluvy vyrovnací (§ 1.)
a v němž stanoví se počátek platnosti zákona
na 1. leden 1908 (§ 2).
Vlastní úmluvy jsou tři: I. smlouvao
úprave vzájemných obchodních a dopravních
styků mezi královstvími a zeměmi na říšské
radě zastoupenými a zeměmi uherské koruny
(s přílohami A: »smluvní celní tarif obou
států rakousko-uherského mocnářství«, B: jed-
nací řád pro rozhodčí soud a »závěrečným
protokolem«);
II. úmluva o zamezení dvojího zdanění
takových podniků, jež svoji obchodní působnost
rozšiřují na oba státy, jakož i o některýchji
ných záležitostech přímého zdanění;
III. dodatečná dohoda k úmluvě v příčině
skýtání příspěvku zemí uherské koruny k bře-
menům všeobecného státního dluhu.
Slovné znění jednotlivých osnov je toto:
6
article
Smlouva,
Smlouva,
kterou se upravují vzájemné obchodní
a dopravní styky mezi královstvímia
zeměmi, zastoupenými na řišské radé a
zeměmi koruny uherské.
Na základě zákona ze dne 21. prosince 1887a
uherského článku XII. z r. 1867, jež předpokládaji.
že vzájemné obchodní a dopravní poměry mezi ra
kouskými i uherskými zemémi se čas od času upraví
uzavřena za tímto účelem následující smlouva:
Území obou smlouvajících stran bude míti po
dobu trvání této smlouvy a ve smyslu jejím jedny
společné hranice.
Smlouvající strany se zavazují vzájemně, že nebu-
dou v době platnosti této smlouvy na předměty do
pravy, jež z jednoho státního území přecházejí na
drohě, uvalovati dávky dovozné, vývozné ani prů
vozné, ať si jakéhokoli druhu, a že nezřídí vnitřní
celní hranice.
Uvnitř společné celní hranice platí za trvání této
smlouvy ustanovení smluveného celního tarifu, jeni
tveří podstatnou součástku této smlouvy a je připo-
jen v přiloze A, a který se shoduje s autonomným
tarifem, platným pro království a země, zastoupeno
na říáské radě i pro země uherské koruny; laktéž
platí celní předpisy, zůstávající i nadále v platnosti
Při trvajících celních výlukách platí dosavadn
předpisy.
Nynější celní zákony a celní předpisy, jakož
i celní tarify obou smlouvajících stran zůstanou
v době trvání télo smlouvy v platnosti, dokud nebu
deu změněny po obapolné dohede.
Každá ze smlouvajících stran smí na předměty
přivážené z území druhé smlouvající strany, uvalo
vati vnitřní dávky, ať jsou jakéhokoli druhu a vybí-
rají se pro kohokoliv, jen v takové výši, v jaké je
uvaluje na podobné průmyslné výrobky neb pro-
dukty svého vlastního území.
7
article
S cizími státy uzavřené smlouvy, jimiž se upra
vují hospodářské poměry, zejmena obchodní, celní
plavební a konsulární smlouvy, jsou stejné závazny
pro království a země zastoupené na říšské radě
pro země koruny uherské.
9
article
Vyjednávání a uzavírání nových smluv, o nichž
byla řeč v čl. II., zůstavuje se společnému ministra
vnějších věcí na základě dorozumění s vládami obou
států a takové nové smlouvy mají právní platnost
v obou stálech, jakmile byly ústavně sehváleny
oběma legislativami.
Jestliže se takové smlouvy neuzavírají výhradně
v jazyku francouzském, mají se vyhotovili stejno-
měrně v německém i maďarském jazyku a obě s
mají podepsati jako originální texly.
Jestliže před vypršením některé, v čl. II. a III
zmíněné smlouvy, jedna ze smlouvajících stran chce
použiti vybraženého jí práva, dáli cizímu státu vý-
pověď, jest povinna nejdéle šest měsíců před vyprše-
ním výpovědní lhůty podati o tom zprávu druhé
smlouvající straně, aby se mohly obě dohodnoutio
dalším postupu.
Pakliže během této lhůty nedojde na doroz-
umění, společný ministr vnějších věcí má výpověd
provésti, byť jen jedna ze smlouvajících stran si toho
přála.
Smlouvy, uzavřené na dobu neurčitou, mají se
na přání jedné smlouvající strany vypověděti nej-
později za šest měsíců ode dne, kdy přání ono byle
sděleno druhé straně.
Mlecí řízení mlýnů, nalezajících se uvnili
společné celní hranice na územích obou smlouvajl-
cích stran, které bylo na základě čl. X. odst. 2. zá-
kona o celním tarifu ze dne 25. května 1882 pří
pustno, zrušuje se-
Spotřební daň, jež se vybírá v Dalmacii v ml
stech, podrobených poplatku dazio consuno z dová
žené mouky, zruší se koucem r. 1910, anebo se
upraví tak, aby se vybírala ve stejné výši také
z mouky, vyrobené v Dalmacii.
Dalmacie
10
article
Vybírati a spravovati cla ponechává se uvnii
hranic toho kterého státu vladám obou smlouvají
cích stran.
Cla, vybraná v jednom slátním území, nesmě
se bez svolení vlády toboto státního území pod žad
ným titulem vraceti neb nahražovati v druhém stát
ním území.
Za účelem dozoru nad zachováváním souhlas-
ného postupu při správě a vybírání cel smlouvajíc
strany ustanoví inspektory, kteří mají právo přiblí
žeti k jednání celních a finančních úřadů druhého
státu, pokud se jednání ono týče celnictví, a vý
sledky svého pozorování sdělovati svému představi
nému odbornému ministru.
Vlády obou států předloží zákonodárným sbo
rům se všemožným urychlením osnovu zákona
celním řízení.
12
article
Přístavní a námořní zdravotní správa, pokud se
týče námořní plavby, zdravotnictví a rybářství, bude
se na území obou smlouvajících stran oběma vlá-
dami provozovati dle stejných předpisů a vůbec eo
možno stejným způsobem.
Platné nyní předpisy o užívání vlajky obchod-
ními loďmi obou smlouvajicích stran zůstávaji ne-
změněně v platnosti.
Při vykonávání námořní plavby a rybářství mají
lodi a příslušníci obou smlouvajících stran, jako?
i oba státy samotné úplně stejná práva. Zejmene
s obchodními loďmi obou smlouvajících stran bude
se v přístavech obou států nakládati stejně. Kvalifi
kační cerlifikáty námořnísů mají se v obou státech
vydávati na základě stejných podmínek a požívají
stejné platnosti v obou státech.
Všechny záležitosti, týkající se ochrany námoř
ních obchodních lodí, jejich posádky neb jednotli-
vých námořníků a zastupování jich zájmů v cizine
spadají v kompetenci c. a k. konsulárních úřadů
společného ministra vnějších věcí bez ohledu na při-
slušenství lodí, posádky neb námořníků. Ve věcech.
spadajících v obor přístavní a námořní správy, kon-
sulární úřady budou jako dosud přímo dopisovat
domácím úřadům.
Plavební poplatky mají se v přístavech obou
států vyměřovali dle téže normy; výjimkou jsou
poplatky rázu čistě místního jako: poplatky za uží
vání určité části přístavu a za lodivody, pak poplatky
ve prospěch podpůrných námořnických fondů.
Vzhledem k placení přístavních poplatků jsou
lodi, přístavy, rejdy a jiné části mořského břehu
v obou smlouvajících státech úplně rovny.
Všechny plavební poplatky připadají ze zásady
státe, klerý je vybírá.
13
article
Lodi obou států, které činí nárok na výhodu.
zaplatí přístavní poplatky najednou na celý kalen
dářní rok, mají tento poplatek zaplatiti v onom pří-
stavě, k němuž jsou připsány.
Čizí lodi, požívající stejných práv jako lodi obou
smlouvajících stran, činí-li nárok na tutéž výhodu
mohou přístavní poplatek zaplatiti dle své vůle
v libovolném přístavě kterékoli z obou smlouva-
jících stran. Polovina takto v některém přistavě
jednoho státu zaplaceného poplatku odvede se cestou
restituční námořní správě druhého smlouvajícího
státu.
Totéž má platiti o poplatcích oněch lodí, které.
zaplativše poplatek, připlovou během 20denní, po
připadě 60denní, dalších poplatků prosté lhůly d
přístavu, rejdy neb jiného pobřežního bodu druhěh
státu a tam konají obchodní operace.
Stavba majáků, které svým umístěním jsou pro
spěšny plavbě do při tavů obou státních území, má
se konati společným nákladem; přispěvky na takovou
stavbu určí se dle spravedlivého klíče.
14
article
Č. VIII.
Všechny záležitosti, týkající se plavby na takových
řekách, jež spadají pod ustanovení vídeňského kon
gresu a dunajské smlouvy z r. 1857, jesthiže se do
týkají poměru k třetím státům, náležejí pod výhradou,
v čl. III. blíže označenou, v obor působnosti spo
lečného ministra vnějších věcí.
Vzhledem k veškerým vnitřním vodám, kleré se
svým tokem dotýkaji obou státních území, budou
smlouvající strany souhlasně postupovati ve všech
věcech, týkajících se vykonávání plavby, říční policie.
opravování a udržování toků.
Při vykonávání plavby a voroplavby na všech
vnitřních vodách bude se s příslušníky obou státe
jednati úplně stejně.
Říční obchodní lodi obou států, konají-li plavbu
přes hranice lěchto států, mají v cizině, nastane-l
potřeba vztýčiti vlajku, vyvěšovati vlajku, přede
psanou pro námořní obchodní lodi.
Řiční obchodní lodi su louvajících stran vyvěšnj
uvnitt obou státních území na kormě svou domáci
vlajku.
Přistane-li říční obchodní leď na území druhěho
státu, jest povinna po dobu každé zastávky vzlýčit
na stožáru také vlajku druhého státu.
15
article
Hlavní dráhy v obou státních územích mají býti
pokud vyžadují to vojenské nebo všeobecně dopravní
zájmy, dle stejných zásad stavěny, provozoványa
spravovány.
Zvláště mají býti zásady dopravních předpiso
pro hlavní dráhy, předpisy o signálním zařízení,
uveřejňování tarifů a tarifních doplíků v dopravě
oseb a nákladů, o dopravě výbušných látek, dále že-
lezniční dopravní řád v obou státních územích, jakož
i pro vzájemnou dopravu, považovány za nezmě-
něny, pokud nebudlou změněny společnou dohodou
Taková změna vyhražuje se každému z obou
států ohledně železničního dopravního řádu, zvlášti
pro příped takových legislatorných opatření, která
dotýkají se zásad dopravního práva.
Také jest k tomu působiti, aby nynější, zvláště
společným tarifem 1. pro dopravu nákladů vyjádřens
shod tarifnich ustanovení a roztřídění nákladů byla
správami drah co možno udržována a dále rozví-
Úprava stavby a provozování drah nižšího řádu
(místních drah, malodrah atd.) zůstává, pokud ta-
kové dráhy nepřekročují hranice jednoho státního
území, vyhražena každému z obou států samo-
statně.
Provisorní dohoda v příčině drah ddlo.
Vídaň, 29. července) 1868
Pešť, 21. srpna
uzavřená mezi oběma vládami, má býti vzhleden
k změněným od té doby poměrům, podrobená revisi
jena.
Vídaň
Pešť
16
article
Ohledně železničních tarifů týkají se ustanovení
obsažená v odd 1. čl. 15, v odd. 2. čl. 16. celní
obchodní smlouvy s německou říší, resr. v patřič
ných oddilech konečného protokolu k této smlouvě
také železniční dopravy obou státních území.
Pokud pro oboustranné správy stá tních dral
mají platiti ještě zvláštní ustanovení, bude stanoveno
dehodou, uzavřenou mezi těmito oběma správami
která podléhá schválení odborového ministra.
Tajné dopravní sazby zůstávají i nadále vy
loučeny.
Veškeré zařízení konsulátní jest vedeno společ
ným ministrem zahraničních záležitostí
Při zřizování a zrušování c. a k konsulárních
úřadů, při přesazení konsulárního úřadu do vyššt
nebo nižší kategorie anebo úmyslném delším neob-
sazení jeho, jakož i při stanovení instrukcí, udělova-
ných konsulátům v záležilostech obchodních, jes
nutno dohodnouti se s oběma ministry obchodu.
Ostatně má každý z obou ministrů obchodu
ministrů orby právo v záležitostech svého resorlu
navázali přímou korospondenci a konsuláty, kter
jsou zavázány podávati žádané zprávy.
Periodické obchodní zprávy konsulátů sdělují se
společným ministrem zahraničních záležitosti sou-
časně oběma ministrům obchodu i ministrům orby.
17
article
Resortní ministři mají právo, aby v dohodě s
společným ministrem zahraničních záležitostí vysílali
na své útraty za účelem studia obchodních, země-
dělských nebo jechnických otázek odborné zpravo-
daje do ciziny, kleří požívají ochrany a podpory
c. a k. vyslanectev anebo konsulátů a kteři mají býí
jejich prostřednictvím uvedeni u dotyčných cizozem-
ských úřadů za účelem získání informaci, nutných
pro splnění jich úkolu.
Rozhodování poslední instance ve všech zále
žitestech konsulárních poplatků, jich vybírání a vy-
měřování jakož i oproti nim podaných odvolání děje
se administrační cestou společným ministrem zahra
ničních záležilostí a sice, pokuď jest to nulno, p
předcházejíci dohodě se zúčastněnými ministry.
Při zřizování cizích konsulárních úřadů a p
připouštění cizích konsulů k vykonávání jich úřadu
v jednom z obou slátních územi bude postupovat
společný ministr zahraničních záležilosti v dohode
s vládou dotyčného státu.
ČI. XII
Oba ministří obchodu budou si statistický ma-
teriál, který týká se zahraničního obchodu jednotnou
celní hranicí obklopených území obou smluvních čá-
stí, navzájem sdělovati a starati se o sestavení jeho
k jednotnému dílu, jakož i o uveřejňování na zá-
kladě uzavřeně dohody
Rovněž učiní ministr obchodu náležitá opalření
aby statistický materiál, týkající se obchodu mez
územimi obou smluvních částí, byl dle dohodou sta-
novených zásad shromažďován a oběma státy samo-
statně uveřejňován.
19
article
Solný a tabákový monopol bude v obou státech
za trvání této smlouvy spravován dle stejných záko-
nů a předpisů, které lze také změniti jen za společné
dohody.
Nyní platné zákony a nařízení ohledně obchodu
se zdaněnou kuřalkou, pivem, nerostným olejem
cukrem mezi oběma slátními územími (poukazní ř-
zení) zůstávají s následujícími změnami i nadále v
platnosli a mohou býti změněny jen v dohodě obou
smluvních částí:
1. Kdyby daňová sazba nebyla v obou státeel
stejná, bude konáno vzájemné nahražování dávek
dle daňové sazby onoho státu, kde daňová sazb
jest nižší.
2. Při vyměřování náhrady pivní daně bude sla
neven jako základ obsah výtažku 12.5 saccharometri
ckých stupňů.
V případě různosti ve výměře dávek na zmíněno
předměly zdanění nesmí býti z důvodu vybírání nebo
vracení dávkového rozdílu povolována vývozni nebe
výrobní premie
Vracení dávkového rozdílu v poměru jak povo
lováno jest ohledně celkového obnosu dávky z před-
mětů zdanění přes jednotnou celní hranici vyváze-
ných, jest dovoleno.
Na poli nepřímých dávek s průmyslovou výro-
bou v úzkém spojení jsoucích, zvláště pivní, kořa-
loční, pelrolejové a cukerní daně, má každá z obou
smluvních částí vystřihati sa opatření, kterými by
soutěžní schopnost zúčastněných průmyslů druh
části mohla býti poškozena; kdyby přece nastalo t-
kové poškození průmyslu jedné části, má tato právo
vybírati náležitou vyrovnávací dávku z dotyčných
obchodních předmětů při odebírání z území dru
20
article
hého státu, event. také z Bosny a Hercegoviny.
Každá ze smluvních částí má právo, přesvěd
čiti se o dodržování v tomto článku stanovených
dochod v územi druhé smluvní části vysláním úřad-
níků k vedoucím úřadům, jakož i k vybírajícím
kontrolujícím úřadům a orgánům druhé smluvní
části. Za tím účelem určené úřadníky jest ministr
firancí druhého státu opatřiti náležitým ověřením
Tito úřadníci mají také právo vstupovati v průvodu
přisušného úladního funlcionáe do živnostenských
podníků, podléhajících kontrole spotřehních danía
býti přítomni úřadnínu kontrolnímu jednání
Vzhledem ko zmíněným čtyřem způsobům dá-
vek umlouvá se zvláště následující:
A) Na poli pivních daní
Nyní platný systém daní, jakož i ustanovení
nahražování daní za pivo přes jednotnou celní hra-
nici vyváženě mohou býti změněny pouze za spo-
lečné dohody
Každá část jest oprávněna poskytovati pivova-
rům v poměrě malém provozovacím rozsahu
zvláštní výhody.
Bosna a Hercegovina
21
article
Vybírá-li se v jednom státním území pivní dař
dle extraktu mladinky ve vyšší výměře než v dru-
hém státním území, nekoná se při odebrání piva
toholo státního území za účelem vybírání rozdílu
dávky vyšetřování piva o obsahu mladinky tenkráte
je-li připojeno vysvědčení o odborně zjištěném ob-
sahu mladinky zasílaného piva pocházející od v
slovně k tomu autorisovaného úřadu zasílajícíh
státu.
Dále jest v připadě různosti dávkových sazel
z piva při vybírání resp. restituci rozdílu stanovit
v dohodě přepočítací poměr piva na mladinku
B) Na poli daně ». kořalky
Pouze za společné dohody mohou býti stano
veny předpisy, které se týkají:
a) bezprostředního předmětu zdhnění;
b) systému stupní daňových (kontingenlace);
c) vývozní bonifikace a zásady dávkové, resti-
tuce při vývozu přes jednotnou celní hranici;
d) dávky prostého a výhodami opatřeného
upolřebení kořalky, čímž nerozumí se posky
tování svobody dívkově nebo výhod dávkových
vzhledem k snad stávajícímu rozdlu dávkovém
(přirá žce).
Za trvání nynějšího kontingentačního systému
může každá smluvní čásť celkový kontingent samo-
stalně stanoviti; při tom netno považovati za zákla
průměrnou spolřebu v bezprostředně předcházejícíeh
kalendařních lelech.
22
article
Každá čásť má právo žádati v případě dovazu
zdaněné kořalky z druhého územi náležitou korek-
turu, administrativně provedenou, celkového kontin-
gentu onoho státu, z kterého dovoz kořalky nastal
Talo korektura konlingentu má nastati vždy pro bez-
prostředně následující provozovací periodu. Zmíně-
ného práva smi použíti stát větším dovozem postí
žený jen tehdy, když množství v poukazním řízení
celkem koupené kořalky přesahuje ono v poukazním
řízení celkem zaslané množství kořalky ve 12 měsí
cích předcházejících 1. červnu běžného roku o 100
vlastního kontingentu pro běžnou provozovací pe
rindu.
Výrobní bonifikace nesmí býti jednostranně po-
vělována ve vělším rozsahu a ve větší míře než
desud.
Nynější ustanovení o zdanění některých vino-
palen cestou paušálu dle výkonnosti zařízení ne-
smějí býti jednostranně změněna ve prospěch vine-
palen.
C. Na poli daně z nerostných olejč.
23
article
Nynější systém daně z nerostných olejů, de finie-
předmětu zdanění, ustanovení o vázaném obchodě
s nezdaněným nerostným olejem mezi oběma státními
územími mobou býti změněny jen za společne
dohody.
Dává se však každé ze smluvních čáslí právo,
zavésti ve svém území monopol minerálních olejů.
Smluvní čásť, monopol zavádějící, jest zavázána,
hraditi pro monopol nutnou potřebu nerostného
oleje, nehledě na naftu s celními výhodami připou
štěnov, z nákupních pramenů smluvních částí tak
dlouho a potud, pokud není nákupní cena vyšší než
cena cizí nafty stejné hodnoty, zvýšená o do
vozní clo.
D. Na poli cukerní daně.
Pouze v dohodě smějí býti změněna usta-
novení ot
a) systému zdanění;
b) použití cukru dávek proštého a výhod dávko
vých požívajícího, v čemž nerozumi se poskytován
osvobození od dávek nebo výhod dávkových vzhle
dem snad k trvající diferenci dávkové (přirátce):
c) vývozu cukru přes jednotnou celní hranici;
24
article
ČI. XIV.
Platný metrický systém měr a vah může být
změněn jen za společné dohody.
V územích obou smluvních částí má býti po
užíváno vzhledem k ustanovení o zlalém a stříbrném
zboží a o dozoru nad nim stejných zásad, které lze
změniti jen za společné dohody.
Oběma smluvným částem jest volno přesvědčit
se inspektory o správném používání těchto zásau
v území druhé části; udiněná pozoroväní oznámí se
dotyčným ministerstvům.
ČI. XV.
Příslušníci jednoho státu, kteří v území druhého
chtějí provozovati obchod a živnost, nebo hledají
práci, budou ohledně nastoupení živnosti, vykoná-
vání živnosti a placených daní a jiných veřejných
dávek postaveni na roveň domácím.
Obchodníci a živnostníci jednoho státu jsou
v území druhého za stejných podmínek jako domác
oprávněni, dávati tam předměty svého provozování
živnosti do komise, zřizovali pobočné závody a sklady.
dodávati práce a zboží na objednávku a objednanou
práci všude pořizovali, sbírali objednávky a subakripe
a konati nákupy.
Obchodní cestující jednoho státu jsou oprávněni
k provozování svého obchodu v druhém státním
území stejně jako domácí obchodní cestující dle přen-
písů pro to v dolyčném státu platných.
Legilmační listky vyhotovené pro obchodní ce
stující jednoho státu od jich příslušného úřadu, jakož
i legitimace puncovaího úřadu jednoho státu plat
však i pro drohé státní území; opatření si zvláštních
takových legitimaci nemůže býti žádano tímto stálem.
Příslušníci jednoho státu jsou dále ohledně trž-
ního obchodu v druhém státním území postaveni
úplně na roveň domácím.
Ustanovení tohoto článku netýkají se však živ-
nosti kočovné, včetně obchodu podomního.
25
article
Čl. XVI.
1. Nové vynálezy, jež dopouštějí živnostenského
použilí, budou v obou státech, nehledíc k výjimkám
utvořeným zákony L. č. v obou částech trvajícím
jejichž zrušení neb obmezení přísluší volně každé
části, požívati ve všech oborech průmyslových plne
zákonné ochrany.
2. Přislušníci jednoho státu, jakož i osoby, jež
v tomto maji bydliště neb závod, budou v území
druhého státu ve všem, co se týká ochrany vyná-
lezů, požívati těchže práv, jako vlastní příslušníci
stální.
3. Jestliže něklerá z osob v předchozím bodě
jmenovaných nebo právní nástupce takové osoby
příslušící ke kruhu těchto osob ohlásí vynález v jed-
nom státě od ní ku patentní ochraně přihlášený do
3 měsíců také v druhém státě ku palentní ochraně,
tedy tato opověd:
s) bude předcházeti všem přihláškám téhož vy-
nálezu, které v jiném státě byly zadány po době
ohlášky v domácím státě;
b) neztratí rázu novinky okolnostmi, jež na-
staly po době ohlášky, provedené v domácím státě.
Tato lhůta počíná:
a) dnem, kterého na první v domácím slátě vy-
konanou ohlášku bylo doručeno usnesení o udělení
patentu, nebo
b) byl-li proti tomuto usnesení přípustný opravný
prostředek, vslupem usnesení v moc práva, nebo
c) bylo li se proti tomu uchopeno právního pro-
středku, doručením pravoplatného usnesení, nebo
d) nedojde-li k usnesení, doručením výměru
jímž ohlašovatel je vyrozuměn o vstupu v moc
práva.
Na prioritní práva v předchozím zaručená mus
však při opovědi vynálezu výslovně býti učiněn ná-
rok, jinak se jich pozbývá.
4. Ochrana vynálezu opovězeného ve smyslu
bodu 2. a 3. tohoto článku v jednom z obou státo
nemůže v tomto státu dosíci širšího rozsahu a del
šího trvání než v cnom území státním, v němž vy
nález byl opovězen nejprve.
26
article
5. Dovoz zboží, vyrobeného v území jednoho
státu, do území druhého nemá v tomto škodlivých
následků pro ochranné právo skytnuté vynálezu.
6. Od patentních úřadů jednoho statu vydaná
vyhotovení a publikace nepotřebují žádného ověření.
používá-li se jich u patentních úřadů jiného státu.
7. Z území jednoho z obou států pocházející
patentu schopné vynálezv, jež se vyslaví na úřad-
ních nebo jinských, národohospodářským zájmům
sloužících výstavách v území druhého slalu, požívají
tuto dočasné ochrany dle míry zákonů toho státu.
8. Privilegia ještě ve společném dorozumění udě-
lená podrží, pokud nebyla podrobena žádné změně
ve smyslu trvajícího zákonodárství pátentního, také
na dále nezměněnou platnost v obou územích stát-
ních po dobu svého trvání. Prodloužení, jakož i vy-
hovění nebo zakázání návrhů na prohlášení úpln
nebo částečné neplatnosti takových privílejí děje se
ve vzájemné dohodě obou ministrů obchodu.
Nedojde li k dohodě nejdéle do 3 měsíců po do-
ručení návrbu, rozhoduje každý ministr obchodu pro
území dotyčného státu samostatně a vyrozutní o tom
minista obchodu druhého státu.
O zjišťovacích žalobách rozhoduje každý ministe
obchodu samostalně.
Ve všech ostatních, lakového privilegia se 1ýka
jívích záležitostech, vydá přislušný ministr rozhod-
nutí nebo opatření samostatně a sdělí je mninistru
obchodu druhého státu k zápisu do tamního rejstřiku
privilejí.
Pro dosažení prodloužení takového privilegis
v území jiného státu přís uší tomuto zápisní popla-
tek v obnosu 25% dosavadní taxy privilejové.
Pro privlegia ve vzájemné dohodě udělená je.
pokud dle ustanovení tohoto bodu má býti dovíleno
dohody, příslušným onen z obou ministrů obchodu
u něhož svého času podána žadost o udělení
privil- gia.
27
article
ČI. XVII
1. Obchodní a tovární známky, vzorky a modely
jakož i jména, firmy! znaky a názvy závodů, v ob
chodě a dopravě užívané, budou požívali v obou
státech plné zákonné ocitrany.
2. Příslušníci jednoho státu, jakož i osoby, ma
jící svoje bydliště či živnosti na území tohoto státn
požívati bodou na územi slátu drubého co do ochraný
svých obchodních a továrních známek, jmen, firem.
znakův i obchodních nazvů svých zavodů a ovšem
i svých vzorkův a modelů a také co do ochrany
proti nekalé soutěži v každém ohledu týchž práv,
jako příslušníci státu druhého.
S. Pro domácí známky bude zfskané registrování
u příslušného registrovacího úřadu jednoho z obou
států platiti zákonná ochrana také pro druhý stat.
aniž by v něm bylo nutno slanovení zvláštního zá
stupce.
Stejně bude také uložení vzorku či modelu s
strany osoby jmenované pod bodem 2. u příslušnéko
úřadu poží ati ochrany druhého územi státního, aniž
by bylo třeba v něm ustanovení zástupce.
28
article
Jakmile jedna z obou vlád zařídí ústřední vzor-
kárnu, bude nutno druhé vřádě předložiti vzorky
modely v tolika exemplařích, aby jeden z nich moh
býti předán ústředně státu druhého. Toto zaslán
musí se státi nejdéle během šesti měsíců od toh
měsíce, v němž vzorek byl uložen.
Pro ustanovení a rozhodnutí o té které známee.
v tom kterém vzorku či modelu jsou kompetentní
úřady onoho státo, v němž známka, vzorek či modei
byly předloženy.
Nastalé žaloby však mohou býti podány nikoli
pouze u příslušného úřadu státu domácího, nýbrž
státu druhého, zde však pouze s právním vlivem n
rozsouzení pro jeho území.
a) žaloby na výmaz známky pro podobnost s
známkou starší, právně platné:
b) žaloby pro dři vější užití
c) ža oby na základě práva na jméno, znak
firmu či označení závodů;
d) žaloby na určení výbradného práva užívacíh
známky, bez ohledu na to, stává-li tu přednějš
starší známika;
e) žaloby na výmaz známky, které lze volně
používali, télo však ponze ve lhůtě tří let, počítán
od dala reg s'rování; po uply nutí této lhůly plati
tato námitka u přislušného úř. du domácího
stálu.
29
article
To, co v předešlém odstavci platí pro žaloby
pod a) až d). plati také o žalobách na neplalnost
či výmaz práva na vzorky nebo modely, jakol
i o případných žalobách určovacích právo na vzo
rek. Nicméně toto právo nebude považováno za vy
mazaně, j stliže výrobky podle tohoto vzorku zhotn
vené z území jednoho státu do druhého budo
zavedeny, anebo bude-li vzorku užíváno pouze
jednom z obou slátů.
4. V každém z obou států provedeně registro
vání vzorků a všecka zvláštní ustanovení i roc hod
nutí budou si oba ministři obchodu (anebo po pří
padě cenírální úřady, které v budoucnosti nastoup
na jejich místo) každý „měsíc navzájem sdělovati
aby je zařadili do veených registrů, provedli
prohlásili.
Každoměsíční sdělení opatfení ve příčině regi-
strovaných vzorkův a modelů má nastoupiti teprv
po výhradě zmíněné v odstavci 3. bodu 3.
30
article
5. Centrátnímu úřadu každého z obou států
příslušnému pro správu ochranného známkování
jest volno prohlasiti, že známce za slané jí ve smyslu
3. a 4. bodu se strany úřadu státu druhého nemůže
býti v jejím státě popřána ochrar a.
Takové odepření ochrany však může se státi
pouze z těch důvodů, které mohou býti platny také
proti domáci známce. Žádný však z obou států ne-
odepře ochrany známce v druhém státě registrovaně
pouze prolo, že neodpovídá v jeho územi platný
předpisům o sestavení a vnější výpravě známek, od
povídá-li jenom v tomto ohledu zákonným podmln-
kám druhého slálu.
Veřejné znaky z území jednoho státu nebudou
považovány na území státu druhého za voln
Známky, které v sobě obsahují takové znaky, směji
si dati registrovati pouze ti, kdož mají právo na po
užívání znaku. To platí laké o provedeních znaků
která se odchylují od ofi ialní formy provedení, jak-
míle by přes takovou odchylku mohly nastati omyly
v obchodě. Tato ustanovení platí zejmena o znacic
dědičných zemí rakouských a o koruně svato
štěpánské.
31
article
Použití řeči obvyklé v kterémkoli z obou stát-
ních území na známce nepokládá se samo o sobě
za důvod, aby známce byla ochrana odepřena.
Naproti tomu bude každý z obou států oprávněn
vyloučili z registrování označení zboží, které svým
celkovým dojmem, na př. použitím národních barev.
seřaděním heraldických znaků, různými narodními
emblemy, obrazy pomníků, architektur, slavných
státníků či jiných osobností slavných v uniění a ve
vědě atd., mohlo by uváděli konsu enty v omyí
v příčině původu zboží, nebude li tam zároveň s do-
statečnou zřetelností uveden pravý jeho původ (místo
nebo země).
V použití národních barev pro pořízení nápiso.
arabesek, linek a pod. jako součástek ochranne
známky se nespatřuje žádný poukaz na původ zboží.
32
article
Obchodu se zbožím, které je opatřeno známkou,
pořízenou dle nahoře zmíněných ustanovení, jakož
i používání lěchto známek na obchodních ozná-
meních nebudou v žádném z obou států činěny
překážky. Při posuzování otázky, zda výprava či
označení zboží, pokud není jako známka registrováno
či zda nějaké k registrované známce připojené při-
davky mohou věsti k omylům v příčině původu
zboží, třeba přihllžeti k ustanovením, obsaženým
v předcházejících odstavcích.
6. Odepření ochrany musí však nejdéle během
jednoho roku po dodání známky se strany druhého
státu býti vyřízeno a onen úřad musí o tom býti
vyrozuměn. Při tom nutno udati důvody, pro
ochrana byla odepřena.
Tuto odepření ochrany má úřad původního státu
o tom zpravený ihned oznámiti tomu, kdo známku
ohlásil. Proti odepření jsou oznamovsteli k disposici
tyléž právní prostředky, jako by mu ochrana byla
bývala odepřena v jeho vlastním státě.
Lhůty těchto právních prostředků počítají se o
doručení vyrozumění a odepření ochrany se strany
druhého slátu.
7. Každý z obou států postoupí za každou osobu
imenovanou v bodě 2. u příslušného úřadu a z
33
article
každou uloženou nebo obnovenou známku, jakož
i za každý pro jmenovanou osobu uložený vzorek
nebo model za kus nebo uzavřený balik 25% uklá-
dacího poplatku státu druhému na hražení výloh
regitrovacích, ukládacích a oznamovacích
Tento poplatek má býti zapraven, pokud se týče
rozvrhův a modelů, teprve po výhradě podmínek,
obsažených ve 3. odslavci 3. bodu.
8. Stran ochrany známek zahraničních podniků,
a vzorků či modelů takových osob, které nebydít
ani závod svůj nemají v žádném z obou zúčastně-
ných států, platí smlouvy, uzavřené s dotyčnými
státy.
Takové podniky a osoby mohou svoje známky,
vzorky a modely také pouze u jednoho z obou států
v přislušné registratuře uložiti, ve Vídní anebo v Pešti.
Priorita známky, vzorku nebo modelu, získaná
v jednom z obou států již před tím, než tato smlouva
vsloupila v platnost, zůstává tímto nedotčena.
ČI. XVIII
Poštovní, telegrafní a telefonní zřízení řídí sea
spravuje v každém z obou států zcela samostatně.
Poštovní, telegrafní a telefonní doprava mezi
územím obou států ve smlouvu vstupujících opra-
vuje se zvlášlní dohodou.
Kdyby snad k této dohodě vůbec nedošlo, pak
nastupují v dopravě mezi oběma státy všeobecné
podminky světové poštovní smlouvy a mezinárodní
smlouvy telegrafní.
Vídeň
Pešť
35
article
Společnosti akciové (komanditní společnosti na
akcie), společnosti s obmezeným ručením, společností
pojišťovaci, výrobní a hospodářské, na území jed-
noho z obou států zákonně zřízené, jsou oprávněny
rozšířiti svoji působnost laké na území druhého
státu obchody přípustnými v mezích tamních zá-
konů a zakladati tam svoje pobočky.
V takových případech jsou postaveny na roveň
společnostem i ústavům domácím a ohledně provo-
zování svého obchodu na území druhého státu jsou
podrobeny pouze těm předpisům, které platí pro ob-
dobné obchody podniků domácích.
ČI. Xx.
Pro zvířata, zvířecí produkty surové a předměty
obsabující jedy, pocházejicí z jednoho stálu, platí ve
druhém státě všeobecně a zásadně tytéž podmínky
v dopravě jako pro podobné transporty vlastního
státu.
V případě, že by byla konstatována nakažlivá
dobytčí nemoc u nějakého transportu, může býti
poslán nazpět. V prípadě zavlečení takové nemoci
anebo při jejím nebezpečí může býti dovoz dotyč-
ného druhu dobytěího omezen anebo vůbec zaká-
zán. Tato opatření stanou se podle proväděcích mo-
dalit, smluvených mezi oběma vládami na dobu
Irvání této smiouvy, a zpáteční zásilky zamořených
transportů vykonaji se na zvláštní nařízení dotyčných
resortních ministrů.
36
article
Čl. XXI.
V zájmu ochrany vinné produkce a obchodu
s vínem se ustanovuje:
1. V zemích korony uher ké má býli nejděle
během roku po tom, kdy tato smlouva vejde v plat-
nosl, pořízen nový vinný zákon, který má co do
ochrany přírodního vína, co do omezení výroby ná-
pojů víno obsabujících a vínu podobných i co do
obcbodu s vínem vůbec, obsahovati nanejmiň tak
příiná podmínky, jako rakouský zákon ze dne
12. dubna 1907 (říšský zákonník č. 210).
2. V královstvích a zemích na řišské radě za-
stoupených nebude po dobu trvání této smlouvy
přijat žádný nový zákon, který by pro obchod s ví-
nem, moštem a pod. méně přísné podminky sta-
novil, než svrchu zmíněný zákon ze dne 12. dubna
1907 (11š. zák. č. 210).
V královstvích a zemích na radě říšské zastou-
pených mají v obchodě s vínem pro všechna ozna-
čení, která ukazují na původ z tokajského vinného
obvodu, platiti následující ustanovení
a) za falešné označení ve smyslu S8 11. a 12.
zákona o potravinách ze 16. ledna 1896 (říšský zá-
konník č. 89 ex 1897) platí, jestliže víno, nepocháze-
jící z obvodu tokajského označuje se názvy : tokajské
víno, tokajský samotok, Hegyaljaer, Máslás, Szamo-
rodner (Samorodně), anebo nějak podobně.
b) Totéž platí pro užití některého z názvů uve-
dených pod a) pro sladká (desertní) vína, pořizovane
z hirozinek.
c) Tokajské vinné území zabírá:
a) z komitálu zemplénského obce: Bubec, Bod-
roghalász (dříve Petrahö), Bodrogkeresztur. Bodroga-
laszi, Bodrogzsadány, Erdöbénye, Erdöhorváti, Golop.
Máslás
Bodrogkeresztur
Erdöbény
Erdöhorváťa
Golop
Bodaroghalász
Szamorodner
Samorodno
37
article
Józsefialva, Károlyfalva, Kisfalad, Kistoronya, Legyes-
bénye. Mád, Mezözombor, Monok, Olaszliszka, Ond,
Rálba, Sarospatak, Satovaljaujhely, Szegilong. Sze-
rencs, Szöliöshe, Tállya, Tarzal, Tokaj, Tolcsva, Vá-
mosajfalu, Bégardč.
.) Z komitátu Abauj-Torna: obvod obce Abauj-
szánto.
Obě vlády v zájmu hospodářském učiní vhodná
opatření, aby v obou státech smlouvu uzavírajících
pokud možno souhlasné zásady k zamezení falšo-
vání vína i jiných hospodářských produktů vešly
v platnost.
Královská uherská vláda se zavazuje, že předloži
návrh zákona ohledně reformy zákona o provozování
obchodu na peštské burse.
Kisfalad
Kistoronya
Legyes
Monok
Olaszliszek
Onda
Rálba
Sarospatak
Satovaljaujhet
Szegilong
Tállya
Tarzal
Tolcsv
Tokaj
Abauj
39
article
Ku přípravě a sprostředkování stejnorodých zá-
kladů pro mezinárodní smlouvy zmíněné ve čl. II.a
III., k zákonodárství a správě cel, nepřímých dávek
a jinakých záležitostí, na něž se vztahuje tato
smlouva, sejde se celní a obchodní konfe-
rence, klerou tvoří oboustranní ministří obchodu,
financí a orby, nebo dle předmětu také jiní renortní
ministři a pokud předmět jednání týká se poměrů
k cizím státům, společný ministr zahraniční neb jejic
zástupci a do niž, jakmile toho vyža duje předmět,
mají býti povoláni odborníci z obou států, zejména
členové obchodních a živnostenských komor a země-
dělských korporací. Resorlní ministři obou státo,
jakož i společný ministr zabraniční, mají právo, jak-
mile to pokládají za nutné, žádati za svolání celní
a obchodní kenference, jejíž obeslání nemůže býti
odepřeno.
Nehledíe ku případům zvláštního svolání bude
se konference za účelem projednání běžných věcí.
zvláště v záležitostech celní správy, scházeti pravi-
delně a lo obyčejně jednou za měsíc a pokud možno
střídavě ve Vídní a v Pešti.
Resorlní
Vídeň
Pešť
živnostenský komora a země
41
article
Na místě ustanovení celního a obch. svazku ze
27. června 1878 č. 62. ř. z. (uher. zák. čl. XX. zr
1878) obsažených v zák. z 20. prosince 1879 č. 136.
ř. z (uh. zák. čl. LII. z r. 1879) má se příslušných
ustanovení této smlouvy použíti na Bosnu a Her-
cegovinu.
V oboru nepřímých dávek, úzce souvisících s prů-
myslovou výrobou, buďtež v Bosně a Hercegovině v
smyslu cit. zák. vydána ustanovení, jež obě smluvní
části v dobodě uznají nutnými.
(Pokračování.)
Bosna
Boseň a Hercegovina
Heracegovin
42
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na čtvrtek, dne 17. října Den od začátku roku 290.
do konce roku 76. Východ slunce o 6. hod. 25 min.
ráno, západ slunce v 5 hod. 06 min. večer. — Vý-
chod měsíce v 4 hod. 01 min. odpol., západ měsíce
v 12 hod. 59 min. v noci
Katolíků svátky: Hedvika vd.
Evangelíků: Hedvika.
Pravoslavných (4.) : Hierotheus.
vd
Hedvika
44
article
Všem svým velmi četným přátelům.
s kterými jsem se nemohl rozloučili před svým
odjezdem do různých míst Evropy a Spojených statů
ametických, tisknu tímto vřele ruku a těším se na
brzkou shledanou. Až bude účel cesty, jinde vylíčené,
vyplněn, započne po návratu boj s nepřítelem ve-
škeré kultury a všebo lidstva ještě energičtěji než
dosud; díky za všechny sympatie — nechť jsou mně
a našim ideám zachovány a ještě rozmnoženy!
16. řljna 1907.
Evropa
45
title
Karel Pelant
Pelant