ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 5de12250-767c-11dc-9b23-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 45 celkem · entity: place 13, person 22, org 2, work 3
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
17. října 1907
4 masthead
Číslo 287.
5 article Slovné znění předloh.
Slovné znění předloh. Po formální stránce vyrovnací předlohy. sestávající především z úvodního zákona, jímž se schvalují 3 základní úmluvy vyrovnací (§ 1.) a v němž stanoví se počátek platnosti zákona na 1. leden 1908 (§ 2). Vlastní úmluvy jsou tři: I. smlouvao úprave vzájemných obchodních a dopravních styků mezi královstvími a zeměmi na říšské radě zastoupenými a zeměmi uherské koruny (s přílohami A: »smluvní celní tarif obou států rakousko-uherského mocnářství«, B: jed- nací řád pro rozhodčí soud a »závěrečným protokolem«); II. úmluva o zamezení dvojího zdanění takových podniků, jež svoji obchodní působnost rozšiřují na oba státy, jakož i o některýchji ných záležitostech přímého zdanění; III. dodatečná dohoda k úmluvě v příčině skýtání příspěvku zemí uherské koruny k bře- menům všeobecného státního dluhu. Slovné znění jednotlivých osnov je toto:
6 article Smlouva,
Smlouva, kterou se upravují vzájemné obchodní a dopravní styky mezi královstvímia zeměmi, zastoupenými na řišské radé a zeměmi koruny uherské. Na základě zákona ze dne 21. prosince 1887a uherského článku XII. z r. 1867, jež předpokládaji. že vzájemné obchodní a dopravní poměry mezi ra kouskými i uherskými zemémi se čas od času upraví uzavřena za tímto účelem následující smlouva: Území obou smlouvajících stran bude míti po dobu trvání této smlouvy a ve smyslu jejím jedny společné hranice. Smlouvající strany se zavazují vzájemně, že nebu- dou v době platnosti této smlouvy na předměty do pravy, jež z jednoho státního území přecházejí na drohě, uvalovati dávky dovozné, vývozné ani prů vozné, ať si jakéhokoli druhu, a že nezřídí vnitřní celní hranice. Uvnitř společné celní hranice platí za trvání této smlouvy ustanovení smluveného celního tarifu, jeni tveří podstatnou součástku této smlouvy a je připo- jen v přiloze A, a který se shoduje s autonomným tarifem, platným pro království a země, zastoupeno na říáské radě i pro země uherské koruny; laktéž platí celní předpisy, zůstávající i nadále v platnosti Při trvajících celních výlukách platí dosavadn předpisy. Nynější celní zákony a celní předpisy, jakož i celní tarify obou smlouvajících stran zůstanou v době trvání télo smlouvy v platnosti, dokud nebu deu změněny po obapolné dohede. Každá ze smlouvajících stran smí na předměty přivážené z území druhé smlouvající strany, uvalo vati vnitřní dávky, ať jsou jakéhokoli druhu a vybí- rají se pro kohokoliv, jen v takové výši, v jaké je uvaluje na podobné průmyslné výrobky neb pro- dukty svého vlastního území.
7 article
S cizími státy uzavřené smlouvy, jimiž se upra vují hospodářské poměry, zejmena obchodní, celní plavební a konsulární smlouvy, jsou stejné závazny pro království a země zastoupené na říšské radě pro země koruny uherské.
8 article
Čl. III
9 article
Vyjednávání a uzavírání nových smluv, o nichž byla řeč v čl. II., zůstavuje se společnému ministra vnějších věcí na základě dorozumění s vládami obou států a takové nové smlouvy mají právní platnost v obou stálech, jakmile byly ústavně sehváleny oběma legislativami. Jestliže se takové smlouvy neuzavírají výhradně v jazyku francouzském, mají se vyhotovili stejno- měrně v německém i maďarském jazyku a obě s mají podepsati jako originální texly. Jestliže před vypršením některé, v čl. II. a III zmíněné smlouvy, jedna ze smlouvajících stran chce použiti vybraženého jí práva, dáli cizímu státu vý- pověď, jest povinna nejdéle šest měsíců před vyprše- ním výpovědní lhůty podati o tom zprávu druhé smlouvající straně, aby se mohly obě dohodnoutio dalším postupu. Pakliže během této lhůty nedojde na doroz- umění, společný ministr vnějších věcí má výpověd provésti, byť jen jedna ze smlouvajících stran si toho přála. Smlouvy, uzavřené na dobu neurčitou, mají se na přání jedné smlouvající strany vypověděti nej- později za šest měsíců ode dne, kdy přání ono byle sděleno druhé straně. Mlecí řízení mlýnů, nalezajících se uvnili společné celní hranice na územích obou smlouvajl- cích stran, které bylo na základě čl. X. odst. 2. zá- kona o celním tarifu ze dne 25. května 1882 pří pustno, zrušuje se- Spotřební daň, jež se vybírá v Dalmacii v ml stech, podrobených poplatku dazio consuno z dová žené mouky, zruší se koucem r. 1910, anebo se upraví tak, aby se vybírala ve stejné výši také z mouky, vyrobené v Dalmacii.
Dalmacie
10 article
Vybírati a spravovati cla ponechává se uvnii hranic toho kterého státu vladám obou smlouvají cích stran. Cla, vybraná v jednom slátním území, nesmě se bez svolení vlády toboto státního území pod žad ným titulem vraceti neb nahražovati v druhém stát ním území. Za účelem dozoru nad zachováváním souhlas- ného postupu při správě a vybírání cel smlouvajíc strany ustanoví inspektory, kteří mají právo přiblí žeti k jednání celních a finančních úřadů druhého státu, pokud se jednání ono týče celnictví, a vý sledky svého pozorování sdělovati svému představi nému odbornému ministru. Vlády obou států předloží zákonodárným sbo rům se všemožným urychlením osnovu zákona celním řízení.
11 article
ČI. VII.
12 article
Přístavní a námořní zdravotní správa, pokud se týče námořní plavby, zdravotnictví a rybářství, bude se na území obou smlouvajících stran oběma vlá- dami provozovati dle stejných předpisů a vůbec eo možno stejným způsobem. Platné nyní předpisy o užívání vlajky obchod- ními loďmi obou smlouvajicích stran zůstávaji ne- změněně v platnosti. Při vykonávání námořní plavby a rybářství mají lodi a příslušníci obou smlouvajících stran, jako? i oba státy samotné úplně stejná práva. Zejmene s obchodními loďmi obou smlouvajících stran bude se v přístavech obou států nakládati stejně. Kvalifi kační cerlifikáty námořnísů mají se v obou státech vydávati na základě stejných podmínek a požívají stejné platnosti v obou státech. Všechny záležitosti, týkající se ochrany námoř ních obchodních lodí, jejich posádky neb jednotli- vých námořníků a zastupování jich zájmů v cizine spadají v kompetenci c. a k. konsulárních úřadů společného ministra vnějších věcí bez ohledu na při- slušenství lodí, posádky neb námořníků. Ve věcech. spadajících v obor přístavní a námořní správy, kon- sulární úřady budou jako dosud přímo dopisovat domácím úřadům. Plavební poplatky mají se v přístavech obou států vyměřovali dle téže normy; výjimkou jsou poplatky rázu čistě místního jako: poplatky za uží vání určité části přístavu a za lodivody, pak poplatky ve prospěch podpůrných námořnických fondů. Vzhledem k placení přístavních poplatků jsou lodi, přístavy, rejdy a jiné části mořského břehu v obou smlouvajících státech úplně rovny. Všechny plavební poplatky připadají ze zásady státe, klerý je vybírá.
13 article
Lodi obou států, které činí nárok na výhodu. zaplatí přístavní poplatky najednou na celý kalen dářní rok, mají tento poplatek zaplatiti v onom pří- stavě, k němuž jsou připsány. Čizí lodi, požívající stejných práv jako lodi obou smlouvajících stran, činí-li nárok na tutéž výhodu mohou přístavní poplatek zaplatiti dle své vůle v libovolném přístavě kterékoli z obou smlouva- jících stran. Polovina takto v některém přistavě jednoho státu zaplaceného poplatku odvede se cestou restituční námořní správě druhého smlouvajícího státu. Totéž má platiti o poplatcích oněch lodí, které. zaplativše poplatek, připlovou během 20denní, po připadě 60denní, dalších poplatků prosté lhůly d přístavu, rejdy neb jiného pobřežního bodu druhěh státu a tam konají obchodní operace. Stavba majáků, které svým umístěním jsou pro spěšny plavbě do při tavů obou státních území, má se konati společným nákladem; přispěvky na takovou stavbu určí se dle spravedlivého klíče.
14 article
Č. VIII. Všechny záležitosti, týkající se plavby na takových řekách, jež spadají pod ustanovení vídeňského kon gresu a dunajské smlouvy z r. 1857, jesthiže se do týkají poměru k třetím státům, náležejí pod výhradou, v čl. III. blíže označenou, v obor působnosti spo lečného ministra vnějších věcí. Vzhledem k veškerým vnitřním vodám, kleré se svým tokem dotýkaji obou státních území, budou smlouvající strany souhlasně postupovati ve všech věcech, týkajících se vykonávání plavby, říční policie. opravování a udržování toků. Při vykonávání plavby a voroplavby na všech vnitřních vodách bude se s příslušníky obou státe jednati úplně stejně. Říční obchodní lodi obou států, konají-li plavbu přes hranice lěchto států, mají v cizině, nastane-l potřeba vztýčiti vlajku, vyvěšovati vlajku, přede psanou pro námořní obchodní lodi. Řiční obchodní lodi su louvajících stran vyvěšnj uvnitt obou státních území na kormě svou domáci vlajku. Přistane-li říční obchodní leď na území druhěho státu, jest povinna po dobu každé zastávky vzlýčit na stožáru také vlajku druhého státu.
15 article
Hlavní dráhy v obou státních územích mají býti pokud vyžadují to vojenské nebo všeobecně dopravní zájmy, dle stejných zásad stavěny, provozoványa spravovány. Zvláště mají býti zásady dopravních předpiso pro hlavní dráhy, předpisy o signálním zařízení, uveřejňování tarifů a tarifních doplíků v dopravě oseb a nákladů, o dopravě výbušných látek, dále že- lezniční dopravní řád v obou státních územích, jakož i pro vzájemnou dopravu, považovány za nezmě- něny, pokud nebudlou změněny společnou dohodou Taková změna vyhražuje se každému z obou států ohledně železničního dopravního řádu, zvlášti pro příped takových legislatorných opatření, která dotýkají se zásad dopravního práva. Také jest k tomu působiti, aby nynější, zvláště společným tarifem 1. pro dopravu nákladů vyjádřens shod tarifnich ustanovení a roztřídění nákladů byla správami drah co možno udržována a dále rozví- Úprava stavby a provozování drah nižšího řádu (místních drah, malodrah atd.) zůstává, pokud ta- kové dráhy nepřekročují hranice jednoho státního území, vyhražena každému z obou států samo- statně. Provisorní dohoda v příčině drah ddlo. Vídaň, 29. července) 1868 Pešť, 21. srpna uzavřená mezi oběma vládami, má býti vzhleden k změněným od té doby poměrům, podrobená revisi jena.
Vídaň Pešť
16 article
Ohledně železničních tarifů týkají se ustanovení obsažená v odd 1. čl. 15, v odd. 2. čl. 16. celní obchodní smlouvy s německou říší, resr. v patřič ných oddilech konečného protokolu k této smlouvě také železniční dopravy obou státních území. Pokud pro oboustranné správy stá tních dral mají platiti ještě zvláštní ustanovení, bude stanoveno dehodou, uzavřenou mezi těmito oběma správami která podléhá schválení odborového ministra. Tajné dopravní sazby zůstávají i nadále vy loučeny. Veškeré zařízení konsulátní jest vedeno společ ným ministrem zahraničních záležitostí Při zřizování a zrušování c. a k konsulárních úřadů, při přesazení konsulárního úřadu do vyššt nebo nižší kategorie anebo úmyslném delším neob- sazení jeho, jakož i při stanovení instrukcí, udělova- ných konsulátům v záležilostech obchodních, jes nutno dohodnouti se s oběma ministry obchodu. Ostatně má každý z obou ministrů obchodu ministrů orby právo v záležitostech svého resorlu navázali přímou korospondenci a konsuláty, kter jsou zavázány podávati žádané zprávy. Periodické obchodní zprávy konsulátů sdělují se společným ministrem zahraničních záležitosti sou- časně oběma ministrům obchodu i ministrům orby.
17 article
Resortní ministři mají právo, aby v dohodě s společným ministrem zahraničních záležitostí vysílali na své útraty za účelem studia obchodních, země- dělských nebo jechnických otázek odborné zpravo- daje do ciziny, kleří požívají ochrany a podpory c. a k. vyslanectev anebo konsulátů a kteři mají býí jejich prostřednictvím uvedeni u dotyčných cizozem- ských úřadů za účelem získání informaci, nutných pro splnění jich úkolu. Rozhodování poslední instance ve všech zále žitestech konsulárních poplatků, jich vybírání a vy- měřování jakož i oproti nim podaných odvolání děje se administrační cestou společným ministrem zahra ničních záležilostí a sice, pokuď jest to nulno, p předcházejíci dohodě se zúčastněnými ministry. Při zřizování cizích konsulárních úřadů a p připouštění cizích konsulů k vykonávání jich úřadu v jednom z obou slátních územi bude postupovat společný ministr zahraničních záležilosti v dohode s vládou dotyčného státu. ČI. XII Oba ministří obchodu budou si statistický ma- teriál, který týká se zahraničního obchodu jednotnou celní hranicí obklopených území obou smluvních čá- stí, navzájem sdělovati a starati se o sestavení jeho k jednotnému dílu, jakož i o uveřejňování na zá- kladě uzavřeně dohody Rovněž učiní ministr obchodu náležitá opalření aby statistický materiál, týkající se obchodu mez územimi obou smluvních částí, byl dle dohodou sta- novených zásad shromažďován a oběma státy samo- statně uveřejňován.
18 article
Čl. XIII
19 article
Solný a tabákový monopol bude v obou státech za trvání této smlouvy spravován dle stejných záko- nů a předpisů, které lze také změniti jen za společné dohody. Nyní platné zákony a nařízení ohledně obchodu se zdaněnou kuřalkou, pivem, nerostným olejem cukrem mezi oběma slátními územími (poukazní ř- zení) zůstávají s následujícími změnami i nadále v platnosli a mohou býti změněny jen v dohodě obou smluvních částí: 1. Kdyby daňová sazba nebyla v obou státeel stejná, bude konáno vzájemné nahražování dávek dle daňové sazby onoho státu, kde daňová sazb jest nižší. 2. Při vyměřování náhrady pivní daně bude sla neven jako základ obsah výtažku 12.5 saccharometri ckých stupňů. V případě různosti ve výměře dávek na zmíněno předměly zdanění nesmí býti z důvodu vybírání nebo vracení dávkového rozdílu povolována vývozni nebe výrobní premie Vracení dávkového rozdílu v poměru jak povo lováno jest ohledně celkového obnosu dávky z před- mětů zdanění přes jednotnou celní hranici vyváze- ných, jest dovoleno. Na poli nepřímých dávek s průmyslovou výro- bou v úzkém spojení jsoucích, zvláště pivní, kořa- loční, pelrolejové a cukerní daně, má každá z obou smluvních částí vystřihati sa opatření, kterými by soutěžní schopnost zúčastněných průmyslů druh části mohla býti poškozena; kdyby přece nastalo t- kové poškození průmyslu jedné části, má tato právo vybírati náležitou vyrovnávací dávku z dotyčných obchodních předmětů při odebírání z území dru
20 article
hého státu, event. také z Bosny a Hercegoviny. Každá ze smluvních částí má právo, přesvěd čiti se o dodržování v tomto článku stanovených dochod v územi druhé smluvní části vysláním úřad- níků k vedoucím úřadům, jakož i k vybírajícím kontrolujícím úřadům a orgánům druhé smluvní části. Za tím účelem určené úřadníky jest ministr firancí druhého státu opatřiti náležitým ověřením Tito úřadníci mají také právo vstupovati v průvodu přisušného úladního funlcionáe do živnostenských podníků, podléhajících kontrole spotřehních danía býti přítomni úřadnínu kontrolnímu jednání Vzhledem ko zmíněným čtyřem způsobům dá- vek umlouvá se zvláště následující: A) Na poli pivních daní Nyní platný systém daní, jakož i ustanovení nahražování daní za pivo přes jednotnou celní hra- nici vyváženě mohou býti změněny pouze za spo- lečné dohody Každá část jest oprávněna poskytovati pivova- rům v poměrě malém provozovacím rozsahu zvláštní výhody.
Bosna a Hercegovina
21 article
Vybírá-li se v jednom státním území pivní dař dle extraktu mladinky ve vyšší výměře než v dru- hém státním území, nekoná se při odebrání piva toholo státního území za účelem vybírání rozdílu dávky vyšetřování piva o obsahu mladinky tenkráte je-li připojeno vysvědčení o odborně zjištěném ob- sahu mladinky zasílaného piva pocházející od v slovně k tomu autorisovaného úřadu zasílajícíh státu. Dále jest v připadě různosti dávkových sazel z piva při vybírání resp. restituci rozdílu stanovit v dohodě přepočítací poměr piva na mladinku B) Na poli daně ». kořalky Pouze za společné dohody mohou býti stano veny předpisy, které se týkají: a) bezprostředního předmětu zdhnění; b) systému stupní daňových (kontingenlace); c) vývozní bonifikace a zásady dávkové, resti- tuce při vývozu přes jednotnou celní hranici; d) dávky prostého a výhodami opatřeného upolřebení kořalky, čímž nerozumí se posky tování svobody dívkově nebo výhod dávkových vzhledem k snad stávajícímu rozdlu dávkovém (přirá žce). Za trvání nynějšího kontingentačního systému může každá smluvní čásť celkový kontingent samo- stalně stanoviti; při tom netno považovati za zákla průměrnou spolřebu v bezprostředně předcházejícíeh kalendařních lelech.
22 article
Každá čásť má právo žádati v případě dovazu zdaněné kořalky z druhého územi náležitou korek- turu, administrativně provedenou, celkového kontin- gentu onoho státu, z kterého dovoz kořalky nastal Talo korektura konlingentu má nastati vždy pro bez- prostředně následující provozovací periodu. Zmíně- ného práva smi použíti stát větším dovozem postí žený jen tehdy, když množství v poukazním řízení celkem koupené kořalky přesahuje ono v poukazním řízení celkem zaslané množství kořalky ve 12 měsí cích předcházejících 1. červnu běžného roku o 100 vlastního kontingentu pro běžnou provozovací pe rindu. Výrobní bonifikace nesmí býti jednostranně po- vělována ve vělším rozsahu a ve větší míře než desud. Nynější ustanovení o zdanění některých vino- palen cestou paušálu dle výkonnosti zařízení ne- smějí býti jednostranně změněna ve prospěch vine- palen. C. Na poli daně z nerostných olejč.
23 article
Nynější systém daně z nerostných olejů, de finie- předmětu zdanění, ustanovení o vázaném obchodě s nezdaněným nerostným olejem mezi oběma státními územími mobou býti změněny jen za společne dohody. Dává se však každé ze smluvních čáslí právo, zavésti ve svém území monopol minerálních olejů. Smluvní čásť, monopol zavádějící, jest zavázána, hraditi pro monopol nutnou potřebu nerostného oleje, nehledě na naftu s celními výhodami připou štěnov, z nákupních pramenů smluvních částí tak dlouho a potud, pokud není nákupní cena vyšší než cena cizí nafty stejné hodnoty, zvýšená o do vozní clo. D. Na poli cukerní daně. Pouze v dohodě smějí býti změněna usta- novení ot a) systému zdanění; b) použití cukru dávek proštého a výhod dávko vých požívajícího, v čemž nerozumi se poskytován osvobození od dávek nebo výhod dávkových vzhle dem snad k trvající diferenci dávkové (přirátce): c) vývozu cukru přes jednotnou celní hranici;
24 article
ČI. XIV. Platný metrický systém měr a vah může být změněn jen za společné dohody. V územích obou smluvních částí má býti po užíváno vzhledem k ustanovení o zlalém a stříbrném zboží a o dozoru nad nim stejných zásad, které lze změniti jen za společné dohody. Oběma smluvným částem jest volno přesvědčit se inspektory o správném používání těchto zásau v území druhé části; udiněná pozoroväní oznámí se dotyčným ministerstvům. ČI. XV. Příslušníci jednoho státu, kteří v území druhého chtějí provozovati obchod a živnost, nebo hledají práci, budou ohledně nastoupení živnosti, vykoná- vání živnosti a placených daní a jiných veřejných dávek postaveni na roveň domácím. Obchodníci a živnostníci jednoho státu jsou v území druhého za stejných podmínek jako domác oprávněni, dávati tam předměty svého provozování živnosti do komise, zřizovali pobočné závody a sklady. dodávati práce a zboží na objednávku a objednanou práci všude pořizovali, sbírali objednávky a subakripe a konati nákupy. Obchodní cestující jednoho státu jsou oprávněni k provozování svého obchodu v druhém státním území stejně jako domácí obchodní cestující dle přen- písů pro to v dolyčném státu platných. Legilmační listky vyhotovené pro obchodní ce stující jednoho státu od jich příslušného úřadu, jakož i legitimace puncovaího úřadu jednoho státu plat však i pro drohé státní území; opatření si zvláštních takových legitimaci nemůže býti žádano tímto stálem. Příslušníci jednoho státu jsou dále ohledně trž- ního obchodu v druhém státním území postaveni úplně na roveň domácím. Ustanovení tohoto článku netýkají se však živ- nosti kočovné, včetně obchodu podomního.
25 article
Čl. XVI. 1. Nové vynálezy, jež dopouštějí živnostenského použilí, budou v obou státech, nehledíc k výjimkám utvořeným zákony L. č. v obou částech trvajícím jejichž zrušení neb obmezení přísluší volně každé části, požívati ve všech oborech průmyslových plne zákonné ochrany. 2. Přislušníci jednoho státu, jakož i osoby, jež v tomto maji bydliště neb závod, budou v území druhého státu ve všem, co se týká ochrany vyná- lezů, požívati těchže práv, jako vlastní příslušníci stální. 3. Jestliže něklerá z osob v předchozím bodě jmenovaných nebo právní nástupce takové osoby příslušící ke kruhu těchto osob ohlásí vynález v jed- nom státě od ní ku patentní ochraně přihlášený do 3 měsíců také v druhém státě ku palentní ochraně, tedy tato opověd: s) bude předcházeti všem přihláškám téhož vy- nálezu, které v jiném státě byly zadány po době ohlášky v domácím státě; b) neztratí rázu novinky okolnostmi, jež na- staly po době ohlášky, provedené v domácím státě. Tato lhůta počíná: a) dnem, kterého na první v domácím slátě vy- konanou ohlášku bylo doručeno usnesení o udělení patentu, nebo b) byl-li proti tomuto usnesení přípustný opravný prostředek, vslupem usnesení v moc práva, nebo c) bylo li se proti tomu uchopeno právního pro- středku, doručením pravoplatného usnesení, nebo d) nedojde-li k usnesení, doručením výměru jímž ohlašovatel je vyrozuměn o vstupu v moc práva. Na prioritní práva v předchozím zaručená mus však při opovědi vynálezu výslovně býti učiněn ná- rok, jinak se jich pozbývá. 4. Ochrana vynálezu opovězeného ve smyslu bodu 2. a 3. tohoto článku v jednom z obou státo nemůže v tomto státu dosíci širšího rozsahu a del šího trvání než v cnom území státním, v němž vy nález byl opovězen nejprve.
26 article
5. Dovoz zboží, vyrobeného v území jednoho státu, do území druhého nemá v tomto škodlivých následků pro ochranné právo skytnuté vynálezu. 6. Od patentních úřadů jednoho statu vydaná vyhotovení a publikace nepotřebují žádného ověření. používá-li se jich u patentních úřadů jiného státu. 7. Z území jednoho z obou států pocházející patentu schopné vynálezv, jež se vyslaví na úřad- ních nebo jinských, národohospodářským zájmům sloužících výstavách v území druhého slalu, požívají tuto dočasné ochrany dle míry zákonů toho státu. 8. Privilegia ještě ve společném dorozumění udě- lená podrží, pokud nebyla podrobena žádné změně ve smyslu trvajícího zákonodárství pátentního, také na dále nezměněnou platnost v obou územích stát- ních po dobu svého trvání. Prodloužení, jakož i vy- hovění nebo zakázání návrhů na prohlášení úpln nebo částečné neplatnosti takových privílejí děje se ve vzájemné dohodě obou ministrů obchodu. Nedojde li k dohodě nejdéle do 3 měsíců po do- ručení návrbu, rozhoduje každý ministr obchodu pro území dotyčného státu samostatně a vyrozutní o tom minista obchodu druhého státu. O zjišťovacích žalobách rozhoduje každý ministe obchodu samostalně. Ve všech ostatních, lakového privilegia se 1ýka jívích záležitostech, vydá přislušný ministr rozhod- nutí nebo opatření samostatně a sdělí je mninistru obchodu druhého státu k zápisu do tamního rejstřiku privilejí. Pro dosažení prodloužení takového privilegis v území jiného státu přís uší tomuto zápisní popla- tek v obnosu 25% dosavadní taxy privilejové. Pro privlegia ve vzájemné dohodě udělená je. pokud dle ustanovení tohoto bodu má býti dovíleno dohody, příslušným onen z obou ministrů obchodu u něhož svého času podána žadost o udělení privil- gia.
27 article
ČI. XVII 1. Obchodní a tovární známky, vzorky a modely jakož i jména, firmy! znaky a názvy závodů, v ob chodě a dopravě užívané, budou požívali v obou státech plné zákonné ocitrany. 2. Příslušníci jednoho státu, jakož i osoby, ma jící svoje bydliště či živnosti na území tohoto státn požívati bodou na územi slátu drubého co do ochraný svých obchodních a továrních známek, jmen, firem. znakův i obchodních nazvů svých zavodů a ovšem i svých vzorkův a modelů a také co do ochrany proti nekalé soutěži v každém ohledu týchž práv, jako příslušníci státu druhého. S. Pro domácí známky bude zfskané registrování u příslušného registrovacího úřadu jednoho z obou států platiti zákonná ochrana také pro druhý stat. aniž by v něm bylo nutno slanovení zvláštního zá stupce. Stejně bude také uložení vzorku či modelu s strany osoby jmenované pod bodem 2. u příslušnéko úřadu poží ati ochrany druhého územi státního, aniž by bylo třeba v něm ustanovení zástupce.
28 article
Jakmile jedna z obou vlád zařídí ústřední vzor- kárnu, bude nutno druhé vřádě předložiti vzorky modely v tolika exemplařích, aby jeden z nich moh býti předán ústředně státu druhého. Toto zaslán musí se státi nejdéle během šesti měsíců od toh měsíce, v němž vzorek byl uložen. Pro ustanovení a rozhodnutí o té které známee. v tom kterém vzorku či modelu jsou kompetentní úřady onoho státo, v němž známka, vzorek či modei byly předloženy. Nastalé žaloby však mohou býti podány nikoli pouze u příslušného úřadu státu domácího, nýbrž státu druhého, zde však pouze s právním vlivem n rozsouzení pro jeho území. a) žaloby na výmaz známky pro podobnost s známkou starší, právně platné: b) žaloby pro dři vější užití c) ža oby na základě práva na jméno, znak firmu či označení závodů; d) žaloby na určení výbradného práva užívacíh známky, bez ohledu na to, stává-li tu přednějš starší známika; e) žaloby na výmaz známky, které lze volně používali, télo však ponze ve lhůtě tří let, počítán od dala reg s'rování; po uply nutí této lhůly plati tato námitka u přislušného úř. du domácího stálu.
29 article
To, co v předešlém odstavci platí pro žaloby pod a) až d). plati také o žalobách na neplalnost či výmaz práva na vzorky nebo modely, jakol i o případných žalobách určovacích právo na vzo rek. Nicméně toto právo nebude považováno za vy mazaně, j stliže výrobky podle tohoto vzorku zhotn vené z území jednoho státu do druhého budo zavedeny, anebo bude-li vzorku užíváno pouze jednom z obou slátů. 4. V každém z obou států provedeně registro vání vzorků a všecka zvláštní ustanovení i roc hod nutí budou si oba ministři obchodu (anebo po pří padě cenírální úřady, které v budoucnosti nastoup na jejich místo) každý „měsíc navzájem sdělovati aby je zařadili do veených registrů, provedli prohlásili. Každoměsíční sdělení opatfení ve příčině regi- strovaných vzorkův a modelů má nastoupiti teprv po výhradě zmíněné v odstavci 3. bodu 3.
30 article
5. Centrátnímu úřadu každého z obou států příslušnému pro správu ochranného známkování jest volno prohlasiti, že známce za slané jí ve smyslu 3. a 4. bodu se strany úřadu státu druhého nemůže býti v jejím státě popřána ochrar a. Takové odepření ochrany však může se státi pouze z těch důvodů, které mohou býti platny také proti domáci známce. Žádný však z obou států ne- odepře ochrany známce v druhém státě registrovaně pouze prolo, že neodpovídá v jeho územi platný předpisům o sestavení a vnější výpravě známek, od povídá-li jenom v tomto ohledu zákonným podmln- kám druhého slálu. Veřejné znaky z území jednoho státu nebudou považovány na území státu druhého za voln Známky, které v sobě obsahují takové znaky, směji si dati registrovati pouze ti, kdož mají právo na po užívání znaku. To platí laké o provedeních znaků která se odchylují od ofi ialní formy provedení, jak- míle by přes takovou odchylku mohly nastati omyly v obchodě. Tato ustanovení platí zejmena o znacic dědičných zemí rakouských a o koruně svato štěpánské.
31 article
Použití řeči obvyklé v kterémkoli z obou stát- ních území na známce nepokládá se samo o sobě za důvod, aby známce byla ochrana odepřena. Naproti tomu bude každý z obou států oprávněn vyloučili z registrování označení zboží, které svým celkovým dojmem, na př. použitím národních barev. seřaděním heraldických znaků, různými narodními emblemy, obrazy pomníků, architektur, slavných státníků či jiných osobností slavných v uniění a ve vědě atd., mohlo by uváděli konsu enty v omyí v příčině původu zboží, nebude li tam zároveň s do- statečnou zřetelností uveden pravý jeho původ (místo nebo země). V použití národních barev pro pořízení nápiso. arabesek, linek a pod. jako součástek ochranne známky se nespatřuje žádný poukaz na původ zboží.
32 article
Obchodu se zbožím, které je opatřeno známkou, pořízenou dle nahoře zmíněných ustanovení, jakož i používání lěchto známek na obchodních ozná- meních nebudou v žádném z obou států činěny překážky. Při posuzování otázky, zda výprava či označení zboží, pokud není jako známka registrováno či zda nějaké k registrované známce připojené při- davky mohou věsti k omylům v příčině původu zboží, třeba přihllžeti k ustanovením, obsaženým v předcházejících odstavcích. 6. Odepření ochrany musí však nejdéle během jednoho roku po dodání známky se strany druhého státu býti vyřízeno a onen úřad musí o tom býti vyrozuměn. Při tom nutno udati důvody, pro ochrana byla odepřena. Tuto odepření ochrany má úřad původního státu o tom zpravený ihned oznámiti tomu, kdo známku ohlásil. Proti odepření jsou oznamovsteli k disposici tyléž právní prostředky, jako by mu ochrana byla bývala odepřena v jeho vlastním státě. Lhůty těchto právních prostředků počítají se o doručení vyrozumění a odepření ochrany se strany druhého slátu. 7. Každý z obou států postoupí za každou osobu imenovanou v bodě 2. u příslušného úřadu a z
33 article
každou uloženou nebo obnovenou známku, jakož i za každý pro jmenovanou osobu uložený vzorek nebo model za kus nebo uzavřený balik 25% uklá- dacího poplatku státu druhému na hražení výloh regitrovacích, ukládacích a oznamovacích Tento poplatek má býti zapraven, pokud se týče rozvrhův a modelů, teprve po výhradě podmínek, obsažených ve 3. odslavci 3. bodu. 8. Stran ochrany známek zahraničních podniků, a vzorků či modelů takových osob, které nebydít ani závod svůj nemají v žádném z obou zúčastně- ných států, platí smlouvy, uzavřené s dotyčnými státy. Takové podniky a osoby mohou svoje známky, vzorky a modely také pouze u jednoho z obou států v přislušné registratuře uložiti, ve Vídní anebo v Pešti. Priorita známky, vzorku nebo modelu, získaná v jednom z obou států již před tím, než tato smlouva vsloupila v platnost, zůstává tímto nedotčena. ČI. XVIII Poštovní, telegrafní a telefonní zřízení řídí sea spravuje v každém z obou států zcela samostatně. Poštovní, telegrafní a telefonní doprava mezi územím obou států ve smlouvu vstupujících opra- vuje se zvlášlní dohodou. Kdyby snad k této dohodě vůbec nedošlo, pak nastupují v dopravě mezi oběma státy všeobecné podminky světové poštovní smlouvy a mezinárodní smlouvy telegrafní.
Vídeň Pešť
34 article
ČI. XIX.
35 article
Společnosti akciové (komanditní společnosti na akcie), společnosti s obmezeným ručením, společností pojišťovaci, výrobní a hospodářské, na území jed- noho z obou států zákonně zřízené, jsou oprávněny rozšířiti svoji působnost laké na území druhého státu obchody přípustnými v mezích tamních zá- konů a zakladati tam svoje pobočky. V takových případech jsou postaveny na roveň společnostem i ústavům domácím a ohledně provo- zování svého obchodu na území druhého státu jsou podrobeny pouze těm předpisům, které platí pro ob- dobné obchody podniků domácích. ČI. Xx. Pro zvířata, zvířecí produkty surové a předměty obsabující jedy, pocházejicí z jednoho stálu, platí ve druhém státě všeobecně a zásadně tytéž podmínky v dopravě jako pro podobné transporty vlastního státu. V případě, že by byla konstatována nakažlivá dobytčí nemoc u nějakého transportu, může býti poslán nazpět. V prípadě zavlečení takové nemoci anebo při jejím nebezpečí může býti dovoz dotyč- ného druhu dobytěího omezen anebo vůbec zaká- zán. Tato opatření stanou se podle proväděcích mo- dalit, smluvených mezi oběma vládami na dobu Irvání této smiouvy, a zpáteční zásilky zamořených transportů vykonaji se na zvláštní nařízení dotyčných resortních ministrů.
36 article
Čl. XXI. V zájmu ochrany vinné produkce a obchodu s vínem se ustanovuje: 1. V zemích korony uher ké má býli nejděle během roku po tom, kdy tato smlouva vejde v plat- nosl, pořízen nový vinný zákon, který má co do ochrany přírodního vína, co do omezení výroby ná- pojů víno obsabujících a vínu podobných i co do obcbodu s vínem vůbec, obsahovati nanejmiň tak příiná podmínky, jako rakouský zákon ze dne 12. dubna 1907 (říšský zákonník č. 210). 2. V královstvích a zemích na řišské radě za- stoupených nebude po dobu trvání této smlouvy přijat žádný nový zákon, který by pro obchod s ví- nem, moštem a pod. méně přísné podminky sta- novil, než svrchu zmíněný zákon ze dne 12. dubna 1907 (11š. zák. č. 210). V královstvích a zemích na radě říšské zastou- pených mají v obchodě s vínem pro všechna ozna- čení, která ukazují na původ z tokajského vinného obvodu, platiti následující ustanovení a) za falešné označení ve smyslu S8 11. a 12. zákona o potravinách ze 16. ledna 1896 (říšský zá- konník č. 89 ex 1897) platí, jestliže víno, nepocháze- jící z obvodu tokajského označuje se názvy : tokajské víno, tokajský samotok, Hegyaljaer, Máslás, Szamo- rodner (Samorodně), anebo nějak podobně. b) Totéž platí pro užití některého z názvů uve- dených pod a) pro sladká (desertní) vína, pořizovane z hirozinek. c) Tokajské vinné území zabírá: a) z komitálu zemplénského obce: Bubec, Bod- roghalász (dříve Petrahö), Bodrogkeresztur. Bodroga- laszi, Bodrogzsadány, Erdöbénye, Erdöhorváti, Golop.
Máslás Bodrogkeresztur Erdöbény Erdöhorváťa Golop Bodaroghalász Szamorodner Samorodno
37 article
Józsefialva, Károlyfalva, Kisfalad, Kistoronya, Legyes- bénye. Mád, Mezözombor, Monok, Olaszliszka, Ond, Rálba, Sarospatak, Satovaljaujhely, Szegilong. Sze- rencs, Szöliöshe, Tállya, Tarzal, Tokaj, Tolcsva, Vá- mosajfalu, Bégardč. .) Z komitátu Abauj-Torna: obvod obce Abauj- szánto. Obě vlády v zájmu hospodářském učiní vhodná opatření, aby v obou státech smlouvu uzavírajících pokud možno souhlasné zásady k zamezení falšo- vání vína i jiných hospodářských produktů vešly v platnost. Královská uherská vláda se zavazuje, že předloži návrh zákona ohledně reformy zákona o provozování obchodu na peštské burse.
Kisfalad Kistoronya Legyes Monok Olaszliszek Onda Rálba Sarospatak Satovaljaujhet Szegilong Tállya Tarzal Tolcsv Tokaj Abauj
38 article
Čl. XXII
39 article
Ku přípravě a sprostředkování stejnorodých zá- kladů pro mezinárodní smlouvy zmíněné ve čl. II.a III., k zákonodárství a správě cel, nepřímých dávek a jinakých záležitostí, na něž se vztahuje tato smlouva, sejde se celní a obchodní konfe- rence, klerou tvoří oboustranní ministří obchodu, financí a orby, nebo dle předmětu také jiní renortní ministři a pokud předmět jednání týká se poměrů k cizím státům, společný ministr zahraniční neb jejic zástupci a do niž, jakmile toho vyža duje předmět, mají býti povoláni odborníci z obou států, zejména členové obchodních a živnostenských komor a země- dělských korporací. Resorlní ministři obou státo, jakož i společný ministr zabraniční, mají právo, jak- mile to pokládají za nutné, žádati za svolání celní a obchodní kenference, jejíž obeslání nemůže býti odepřeno. Nehledíe ku případům zvláštního svolání bude se konference za účelem projednání běžných věcí. zvláště v záležitostech celní správy, scházeti pravi- delně a lo obyčejně jednou za měsíc a pokud možno střídavě ve Vídní a v Pešti.
Resorlní Vídeň Pešť živnostenský komora a země
40 article
ČI. XXIIL.
41 article
Na místě ustanovení celního a obch. svazku ze 27. června 1878 č. 62. ř. z. (uher. zák. čl. XX. zr 1878) obsažených v zák. z 20. prosince 1879 č. 136. ř. z (uh. zák. čl. LII. z r. 1879) má se příslušných ustanovení této smlouvy použíti na Bosnu a Her- cegovinu. V oboru nepřímých dávek, úzce souvisících s prů- myslovou výrobou, buďtež v Bosně a Hercegovině v smyslu cit. zák. vydána ustanovení, jež obě smluvní části v dobodě uznají nutnými. (Pokračování.)
Bosna Boseň a Hercegovina Heracegovin
42 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na čtvrtek, dne 17. října Den od začátku roku 290. do konce roku 76. Východ slunce o 6. hod. 25 min. ráno, západ slunce v 5 hod. 06 min. večer. — Vý- chod měsíce v 4 hod. 01 min. odpol., západ měsíce v 12 hod. 59 min. v noci Katolíků svátky: Hedvika vd. Evangelíků: Hedvika. Pravoslavných (4.) : Hierotheus.
vd Hedvika
43 article
(Zaslá no.)
44 article
Všem svým velmi četným přátelům. s kterými jsem se nemohl rozloučili před svým odjezdem do různých míst Evropy a Spojených statů ametických, tisknu tímto vřele ruku a těším se na brzkou shledanou. Až bude účel cesty, jinde vylíčené, vyplněn, započne po návratu boj s nepřítelem ve- škeré kultury a všebo lidstva ještě energičtěji než dosud; díky za všechny sympatie — nechť jsou mně a našim ideám zachovány a ještě rozmnoženy! 16. řljna 1907.
Evropa
45 title
Karel Pelant
Pelant