Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

17. rijna 1907. Císlo 287.

4 article

rozhodčí instance. Tím jest postaráno o to, aby pro budouenost spory. které by snad vznikly mezi oběma státy, neohrožo- valy jako dosud vzájemného poměru, nýbrž byly definitivně urovnány způsobem, který by na žádné straně nepůsobil zlou vůli. V zařízení rozhodčího soudu zřejmě jeví se tendence nynějšího vyrovnávacího díla, aby všude bylo úplně jasno a aby toto jasno bylo také zajištěno pro možnost sporů. Dopomůže nám po desítileté periodě nejistotya hořkosti ke šťastnému úspěšnému rozvoji hospodář- ských a politických styků mezi oběma státy, o němi donfám, že se prokáže ještě po uplynutí nynější smluvní periody požehnaným. Musím zde upustit od projednávání podrobností ustanovení o smírčím soudu a chci jen podotknouti, že smírčí soud ve případech mu příkázaných rozhoduje konečně a ne- odvolatelně a že z jeho kompetence byly vyňaty některé případy taxativně stanovené, které dle své povahy nemohou býti vyřízeny smírčím soudem, zvláště otázky ve příčině uzavření a výpovědi smluv s cizinou, jakož i všechny otázky ve příčině obchodu a dobytkem a veterinářské policie. Jinak bude se však kompetence smírčího soudu týkati též neshod, jež by snad měly nastati při výkladu nové smlouvy o státním dluhu. Nemusím šíře vykládati, jaký význam musí býti přičítán právě této úmluvě vzhle- dem na zkušenosti, nabyté v otázce státního dluhu. Posl. dr. Redlich: Jak bude smírčí soud sestaven? Mp. bar. Beck: To je síce podrobnost, avšak mohu ji zde asi sděliti. Smirčí soud bude utvořen tak, že budou z obou stran vyslání delegáti. Mimo to zamýšlí se, že rak. vláda zvolí z nejvyšších soud- covských kruhů uberských 4 členy a vláda uherská z nejvyšších soudcovských kruhů rakouských rovněž 4 členy. Ti utvoří sbor, který už předem je složen. Dotyčný předseda smírčího soudu bude stanoven losem.

Posl doktor Redlich Beck

5 article

Přecházeje ke slátně finančním otázkám, chci se především zmíniti o nové úpravě nepřímých dávek a to pivní a kořaleční daně a daně z minerálních olejů a cukru, jsoucí v úzké souvislosti s průmysl- nými výrobky, kterážto úprava rovněž obsažena je v celní a obchodní mlouvě, a to ve čl. XIII. Dosud byly tyto daně vybírány na základě ustanovení celních a obchodních spolků v obou státech dle stejně znějících zákonů a předpisů, při čemž ovšem pro velké různosti zemědělských a průmyslových poměrů, ale také pro různost státně finančních potřeb stavěly se v cestu veliké obtíže, jimž bylo dlužno již ve vyrovnání z roku 1899 se přizpůsobiti. Uherská vláda zasazovala se při nynějším vyjednávání zejmena v zájmu stát. fi ancí o větší autonomii ve věci spotřebních danl. Neobyčejně zevrubnými studiemi, konanými v této záležitosti, ukázalo se spolu s provedeným vyjedná váním, že možno těmto snahám vyhověti bez jakého- koliv finančního poškození Rakouska a bez obmezení konkurenční způsobilosti rak. průmyslu. V budonc- nosti nebude tudlž celé zákonodárství a správa vzájemně vázána, nýbrž pouze zásadní zdaňovací ustanoven kde je toho třeba v celním a obchodním oboru. Pokud jde o pověstnou

Rakousko

6 article

cukerní surlaxu,

7 article

jejíž zavedení musíme z politických i hospodářských důvodů považovati za břemeno, ocili jsme se v si- tuaci, která se neobyčejně stížila uzavřením bruselské konvence i úmluvami, sjednanými mezi vládamí o surtaxe v r. 1903. Přes to se nám podařilo dociliti obmezení surtaxy, takže jsme předešli značnějšímu poškození našeho cukrovarnictví. Bude totiž ze sur- taxy ve výměře 3 K 50 h na 100 kg spotřebního cukru při dovozu z Rakouska do Úher volných 225.000 q a při dopravě z Uher do Rakouska 5000 pro každý kalendářní rok.

Rakousko Uhry kg

8 article

Prvnější množství odpovídá přibližně rak. od- bytu cukru do Uber za posledních let. Podotýkám již zde, že nepřipadne snad — jak bylo v novinách sděleno — těchto 50.000 ctů. zvláště Haliči. To není správné. Surtaxa na- bude ostatně platnosti dle ujednání vlád v přikazo- vacím řízení a teprve od1. ledna 1908 a vybírání pro praeterilo úplně odpadá. Při tom chci ostatně upozorniti sl. sněmovnu na okolnost, že novými úmluvami byla hranice váhy zásilek cukru, nepodle- hajících tak zv. přikazovacímu řízení a ani surtaxe, zvýšena ze 2 na 5 kg. což třeba uvítati v zájmu do- tyčných živností v místech v Dol. Rakousích a Štyr- sku, ležících na hranicích uherských. Podstalným doplněním smlouvou stanovené zásady svobodných hospodářských styků mezi oběma státy jest smlouva. aby nebyly dvojnásobně zdaňovány podniky, kleré provozují výrobu v obou polovinách říše, a smlouva o úpravě některých jiných přímých daní. Talo smlouva, připojujíeí se podstalně k doho- dám z r. 1903, obsahuje jakožto důležitou změnu přesné stanovení pojmu skladišť podlehajících dani po případě pojmu provozováren. Bude jí v budouc- nosti zcela nesporně stanoveno, že obrat. docílený v některém státě bez prostřednictví pevné provozo- várny, jest zásadně vyjmut ze zdanění v tomto stálu, což zajisté zřejmě vyhovuje požadavku po za- jištění svobodného rozmachu obchodního v obou statech. Použiju-li konkretního případu, budou bu- doucně podléhati dani pouze tovární skladiště a pro- dejny, tak zv. vzorková a komisijní skladiště, budou však od daně osvobozena, čímž bude učiněno zadost opřtovnému a důraznému přání rakouského průmy slu. Ovšem že příslušná ustanovení, která mají

Halič Dolo Rakousy Štyr Tala kg

9 article

zpětnou platnost také pro případy, kdy daň byla již vypsána, budou závaznými vzhledem také na obraty uherských mlýnů v Rakonsku. Smlouva o dani z renty, na kterou vláda pomýšlela již v r. 1903 pro případ, že by se uskutečnilo vyrovnání, jest nyní součástí vyrovnání a jak se již pomýšlelo na to v r. 1903, má býti vládou uzavřena v oboru vlastní působnosti na základě všeobecného zmocnění 8 285. zákona o osobní dani z příjmů. Tato dohoda nabude platnosti po dobu smlouvy o úpravě vzájem- ných obchodních a dopravních poměrů, to jest tedy od 1. ledna 1908 až do 31. prosince r. 1917 a je celkem totožnou se smlouvou z r. 1903. Zvlášť potěšitelným mohu nazvati, že se oběma vládám podařilo dociliti v otázce tak zv. uherského státního

10 article

dlužního bloku

11 article

úplného dohodnutí, kteréž je projeveno v adicionáln smlouvě — vyhražené legislativnímu schválení — k úmluvě z r. 1867. Jak známo, vyskytly se mezi oběma vládam v roce 1903 právě o několika nejdůležitějších otáz- kách smlouvy z roku 1867, tak zvláště o modali- tách kapitálového splacení uherského příspěvku ke společnému stál. dluhu a ve příčině oprávnění rak. poloviny říše konvertovati tento dluh, pronikavé roz- pory, jež překlenouti se tehdy nepodařilo přes nej- intensivnější odbornou práci. Podstatou předložené smlouvy je vyrovnání obou stanovisk v pravém slova smyslu, neboť obě části shledávají, že oněm zájmům ve smlouvě je vyhověno, které jim v první řadě musí ležeti na srdci. Náš zájem v otázce této spočívá zvláště v tom, aby o modalitách splácení uherského obnosu bylo zjednáno úplné jasno, zvláště aby byly také poskytnuty záruky co možno brzkého rozřešení dlužného poměru, kterýž už sám musí býti nazván abnormálním. Dále máme veliký zájem na tom, aby neobmezeně bylo uznáno naše právo, že můžeme bez námitek Uher konvertovati zbývající ještě čásť 4.2 proc. renty. S uherské strany musil se při těchto úmluvách klásti hlavní váha na to, aby příspěvek ke st. dluhu mohly vykoupiti za tako- vých modalit, za nichž by převzelí tohoto závazku bylo slučitelno s uherským státně finančním zájmem

Uher

12 article

Ve smlouvě, uzavřené mezi oběma vládami dne 8. října t. r. s výhradou ústavního schválení, přeji- maji Uhry závazek v určité lhůtě, nejdéle do 22 lel po konversi uh. bloku provedeně z naší »trany, v koupiti svůj úrokový příspěvek splacením kapilálu. při čemž kapitalisační úroková míra v tom případě bude-li kapitál Uhrami splacen do 10 let po konversi činí 4.325 proc., kdežto úroková míra ve případě po- zdějšího splacení kapitálu ponenáhlu klesá, až ko- nečně po dalších 12 letech dosáhne 4.2 proc.

Uher Uhry

13 article

V Rakousku bude dále v každou chvíli volno provésti konversi zbývající 4.2 proc. renty, aniž by nastala pro to změna v uherském úrokovém pří- spěvku. Úspora úroků z konverse případne tudia úplně Rakousku. Finanční oběť, kterou přinášíme, abychom po této stránce docílili uspokojivých zájmů, může býti nazvána zcela přiměřenou se zřetelem k dosaženým výsledkům a také proto, že zejmén Uhry berou na sebe závazek, jaký neměly od ro ku 1867. Rovněž je to odůvodněno siluací, je-li tat oběť o něco větší, když Uhry vyhovují naší žádosli na brzké odstranění abnormálního dlužního poměru kdežto lato oběť stále se zmenšuje, dostojí li Uhry ve druhé dvanáctileté periodě 22 let své platební po vinnosti, aby konečně klesla na nulu, splatíli dluh teprve v 22. roce. V tomto ustanovení jest současně zásadní uznání rakouského právního stanoviska. (Souhlas.) Z ostatních ustanovení amlouvy uvádím ještě ta. která se týkají urovnání rozporů, vzniklých o čísel- ném zjištění uherskébo podílu na zúrokování půjčky na státní stalky. Mezi rakouským stanoviskem, aby Uhry zúčas- nily se zúročení tohoto dlubu 23.8 proc., a stano viskem uherským, aby tento poměr obnášel 47. 3 proc. byla Jv souvislosti s výměnou názorů mezi oběma vládami, vzniklou bezprostředně po uzavření vyrov- nání z r. 1867, nalezena střední cesta a podíl onen vyměřen 30 proe.

Uher Rakousko

14 article

Nejobtižnějším a politicky nejehoulostivějším bodem vyrovnání bylo stanovisko obou vlád v bankovní otázce a v souvislosti s ní problém placení hotovými, dálo olázka kvoly. Dříve než sdělím příslušnou dohodu mezi oběm vládami, musím předeslati několik poznámek o za sadním stanovisku rákouské vlád v otázce cedulové banky. Rak. vláda pova- žuje za přirozené, že po dobu platnosti nové smlouvy bude také cedulová banka společna. Nemůže však v zachování rak.-uh. banky spatřovati žádný speci- fiky rakouský zájem. Musí spíše říci, že společen ství cedulové banky, jež Uhrám dovoluje, aby po- užívaly rak. kapitálu pro svůj hospodářský vývoj, j- v první řadě zájmem uherským. (Hlučný souhlas. Rakousko má na onom společenství jen potud zá- jem, pokud udržení společné cedulové banky se sta- noviska mocnářství má veliký význam a pokud Ra kousko musí klásti jistou váhu na zachování společ- ného ústavu po dobu hospodářského společenstva obou států. Ochraně tohoto právě vylíče- ného společenství cedulové banky ne můžeme přinésti jakoukoli oběť Nemě- žeme na tomto poli, abych to řekl suše, za ničím běhati. (Hlučný souhlas.) Když proto závazné ujed nání o prodloužení privilegia cedulové banky nara- zilo už nyní v Uhrách na obtíže, omezili jsme se na to, že jsme v záležitosti banky žádali, co se zře telem na dobu celního společenství žadáno býti mu

Uhry Rakousko

15 article

silo, totiž žádali jsme jasno do budouena. Jasno znamená zde především jisté minimum opatření pro ten případ, že by bankovní společenství bylo rozvá- záno. Nebyli jsme s to, abychom už nyní přivodili konečné rozhodnutí o tom, zda bankovní privilej má trvati přes rok 1910 nebo ne a to se zřetelem na daný stav věci a na zákonná ustanovení, poněvadž podle těchto ustanovení není zde naléhavě důvodu. aby konečné rozhodnutí bylo učiněno už dnes. Dle toho konečné rozhodnutí obou vlád v bankovní otázce musí záviseti na výsledku vyjednávání s bankou. Předeslav to, dovoluji sí podati vysvětlení o tom. co obě vlády smluvily v záležitosti cedulové banky a placeni holovými.

16 article

Úprava cedulové banky není sice bezprostředním předmětem smlouvy o úpravě vzájemných obchod- ních a dopravních poměrů mezi oběma státy, jes ní však v tak úzké souvislosti, že obě vlády již s zřetelem ke svému cíli, ve všech směrech zavésti jasno, neopomenuly také o této olázce se dohod- nouti. Platná privilej rak.-uh. banky vyprší však at koncem r. 1910 a dle stanov lze očekávati žádosto prodloužení přivileje nejdříve koncem roku 1907. Te- prve na základě této žádosti může býti rozhodnuto o otázce prodloužení privileje. Obě vlády shodují s v tom, že se zřetelem na všeobecnou finanční si- tuaci je vhodno a také jest v zájmu obou států, aby zahájily s bankou vyjednávání o její žádosti dle sta- nov za prodloužení privileje. Bude li privilej obno- vena, bude dlužno po dobu pospolitosti cedulové banky zachovati také smlouvu o mnci a měně. Ne- bude-li prodloužena a padne-li tudíž smlouva o minc a měně z r. 1892, bude dlužno vzájemné státně f- nanční náklady a závazky tak splniti, po případě od počílati, že by v zákoně o měně z 2. srpna 1892 ř. z. čís 126 (XII. uberský zákon z r. 1892) stano- vená mincovní jednotka, t. j. zlatá koruna o 0.304878 gramů ryzíbo zlata byla vzata za měřítko. Téže zá- sady má býti použito též při státních poplatcích aj. platech státu, ve příčině kterých je mezi oběma státy smluvní úprava.

17 article

Obě vlády zabývaly se dále zevrubně otázkou zahájení placením holovými. Toto opatření má ve smyslu čl. 21. smlouvy o mincích a měně ze dne 2. srpna 1892 tvořiti ukončení reformy mincovní a měnné. Skutečně podaly též obě vlády r. 1903 osnovy, obsahující zmocnění, aby ve vhodném oka- mžiku byl uveden v platnost zatím suspendovaný závazek Rak.-uh. banky k vyplácení její bankovek zákonitými kovovými penězi. Tento cíl budou miti obě vlády neochvějně na mysli. Už nyní dohodly s v tom smyslu, že v případě úpravy otázky bankovní a jak nastanou normální poměry mezinárodního trhu peněžního, zákonodárným sborům předloží dotyčnou osnovu zákonnou. Touto úmluvou jsme pro případ rozluky banky cedulové hospodářsky dostatečně za- jištění a to tím více, že části prohlášení, jež se tý kají plnění a provádění vzájemných státně finančních platů a jistých poplatků, byly pojaty do závěrečníbo protokolu a tudiž potřebují zákonného schválení. Po kud však jde o placení hotovými, odvodili jsme dů- sledek, plynoucí z nejistoty olázky, zdali privile bude obnovena, čili ne, klerýžto výsledek mimo t je pádně odůvodňován nynější mezinárodní situací tržní.

18 article

Ve spojení s otázkou Pankovní Budiž zde ješt učiněna zmínka o ustanovení závěrečnélio prolokolu která se týká otázky, pokud státních dluho pisů, vydaných státem jedním, můž býli použito k ukládání ve státě dru- hěm. Uherská vládu kladla velikou váhu na ujed- nání po této stránce a my jsme zoudili, že změna stavu dosud trpěného ve výslovné připuštění uher- ských státních hodnot k ukládání ve zdejším státním území, pokud nejde o ukládání, mající sirotčí jistolu, je ve případě dalšího trvání dosavadní celní ban- kovní a měnně politické pospolitosti věcně nikoli neodůvodněno a že nikterak neobsahuje nějaké pod- statné poškození zájmů našich. V tomto smyslu dlužno chápati spociální usta- novení II. závěrečného protokolu, které dovolujisi přečísti. „Spaclální ustanovení II. Obě vlády se dohodly, že uherské státní dlužní úpisy, kotované na některé rakouské burse, jakož i rakouské státní dlužní úpisy, kotované na burse peštské, vyjímaje však prémové půjčky, které v budoucnosti budou vydány, mají býti navzájem také v druhém smluv- ním státu považovány za způsobilé k ukládání peněz zpořitelen a pojišťovacích ústavů všech druhů, poku nejedná se o kapitály vázaně na sirotčí jistoty, jakož i k použivání jich jako obchodních kaucí ve všech odvětvích státní správy a ke skládání kaucí v soud- ním řízení. Tolo ustanovení má platnost jenom pro případ prodloužení privilegia Rakousko-uherské ban- ky a to od té doby, kdy dotyčným zákonům dána byla Nejvyšší sankce až do té doby, kdy smlouva po- zbude plalnosti.“ V záložitosli

Rakousko

19 article

příspěvkového poměra obou států na společné záležitosti jsem s to sděliti následující ujednání obou vlád. Ve smyslu vyrovnávacích zákonů (§ 19. uhěrsaého zákona zr 1867, čl. XII., § 36 rakouského zákona ze dne 21. prosince 1867 říš. zák. čís. 146), patří vyjednáván o kvotové otázce nejdříve do kompelence přísluš- ných deputaci, jež vypracují své návrhy za sou- činnosti dotyčných ministerstev. Následkem toho za- slal jsem dnes presidiu sněmovny přípia ohledně zvolení rak. kvolové deputace a totéž učinil mini- sterský předseda uherský. Obě vlády dohodly se po- mocí svého ústavního vlivu působiti k tomu, aby

prezídium sněmovna

20 article

kvotově deputace, jejichž porady bude dlužno co nej- více urychliti, dohodly se o nové úpravě příspěvkové kvoty k nákladu na společné záležitosti, aby to od- povídalo poměrům. Kdyby v určenou dobu se obě deputace nedohodly, zavázaly se obě vlády, že dle možnosti současně podají zákonodárným sborům předlohou zpravodaje kvotové depulace osnovu zá- kena o příspěvku k nákladu na společné záležilosti a zasadí se u parlamentů o jeho schválení. Dle ob- sahu této osnovy zákona bylo by ve smyslu úmluvy obou vlád pro přpad nedohodnutí se deputací od 1. ledna 1908 počínaje pro dobu 10 let navrhnouti sní- žení rak, kvoty o 26, po případě zvýšen uherské kvoty o 2% za zachování po- spolitosti celních příjmů a zrušen praecipua vojenské hranice. (Slyšte!) Jsem dalek, abych vymoženost, která spočívá zvláště v této eventuelní úmluvě obou vlád o nové úpravě kvotového poměru, jakkoli chtěl přeceňovati anebo dokonce chtěl dáti podnět ku přeceňování ú- stupku, jaký můžeme očekávati po této stránce v pří- padě parlamentárního schválení. Přece však bude zadostiučiněním, že tato úmluva skýtá naději na novou úpravu kvotového poměru, která aspoň pří- bližně odpovídá správnému odhadu státních a ná- rodohospodářských sil obou stran a nad to spolu se zvýšením kvoty z r. 1899 slibuje konečné vyrovnání velkých slútně finaněních výhod, jakých dosáhly Uhry ve dřívějších vyrovnáních, zejména v oboru spotřebních daní.

21 article

Sl. sněmovno! Konečně bylo skončeno namá- havé, s obou stran s houževnatou vytrvalostí a rovněž tak s přísnou zdrželivostí vedené vyjednávání. Ko- nečně má lo,, oč nejen tato vláda usilovala, nýbrž o se před ní pokoušely všechny vlády pe více ne jedno desetiletí stále znovu s poclivým úsilím, býti skoncováno. Konečně má býti vaším souhlasem po desstiletí neklidu zjednáno desetiletí pokojné práce a zajištěného rozvoje hospodářského. A toho jest nám nezbytně třeba. Žijeme, pokud jde o náš poměr k Uhrám, od desetiletí ve stavu, jenž jest výslednicí ulvořenou opatřeními, učiněnými na obou stranách samostatně a kterýž jest mimo to u nás založen jen na zákoně zatimním. Nemysliž nikdo, že jest so pro praktický úspěch formalitou bezvýznamnou. Ny- nější stav byl v hospodářském živolě obou státo velmi peciťován. Vydal jej vlivu, způsobujícímu pří- mo zvětrávání a položil opět zárodky ku mnohým škodám, které vyzrály teprve v pozdější době. In- kubační doba hospodářských škodlin jest nezřídk velmi dlouhá. Tím prudčeji pak choroba propukne. Největší škoda, kterou jsme všichni trpěll, jest simě nedůvěry, které mezi Rakouskem a Uhrami dosti bujně vzešlo. To nemůže déle tak trvatí, musíme dospěti ke konci.

ko Uhry Rakousko

22 article

Za námi leží 12 let vyjednávání. S námahou byla opětně a opětně zachycována nit vyjednávání. odhodlaná ruka opětně byla napřahována, ne dobrá nebo zlá vůle — tiseň státu donutila vždy a opětk novému vyjednávání. A hledím- nyní na tuto práci a na její výsledky, musím říci že to, co za tolik let a za tolik střídujících se vlád bylo vybojováno, může býti považováno za něco pokusy zoceleného. Vyrovnání, kleré leží před vámi, není vyrovnáním našich přání — tato přání sahala dále — nýbrž vyrovnáním daného poměru politi- ckých a hospodářských sil a neméně i té okolnosti, že jsme v Rakousku za bojů posledních lel nabyli plného smyslu pro naši státní samostatnost. že jame se sami vzpamatovali. Tvrdá zkušenost nás naučila, abychom při obchodu vyjednávacím ne- dbali na žádné citové hodnoty a vzá jemně, jakož i z lásky k sobě poskytnuli nebo povoliti jen to. co je nezbylné, totiz společenství, pokud jeho výhoda je pro obě části očividnou. Tímto způsobem nemůže býti společenství, ač vyžaduje obětí, tlsni- vým. Myslíme, že vyrovnání, pokud se týče obětl. klerých vyžaduje, a výhod, kterých poskytuje, je na obou stranách stejné. Neboť vyrovnání bylo vypočí táno a zváženo. Nikdo, ať už jest to kdokoli, nebude s to — a pravím to z nejplnějšího přesvěčorní — dokázati, že v tomto vyrovnání byl obětován některý zájem Rakouska, nebo že nebyl doslalečně hájan L.ledím s největším klidem vstříc kritice našeho dila. Problém, který právě temtokrát musel býti vyrov- náním rozlešen, byl neobyčejně obtížný. Politické a hospodářské dějiny oněch let, ve kterých bylo zá paseno o vyrovnání, uvolnily odporující si síly, ktere hrozily roztrhnouti pásku, která obepínala oba státy

Rakousko

23 article

Nyní pde o to, aby zjodnána byla volnost pohybu. aby odstraněny byly třecí plochy a rozpory, jde o to- by nalezeny byly nové formy, v nichž by udržene bylo to, co se osvědčilo. Smím-li si dovoliti úsudek byl náš problém rozřešen podle našeho nejlepšíh vědomí a svědomí. Že mezi Rakouskem a Uhersken zjednáno bylo opětně zákonem upravené vyrovnání jest hospodářskou nezbytností I. řáslu, předd niž všechno ostatní daleko ustupuje do pozadí. Ba vyrov- nání jest podatnkou pro možný další vývoj v ráme útvaru, daného mocnářstvím, a proto je samo sebou vůdčí silou. Přodctavme si, že dílo je skutečně skon- čeno: Konečně vědi všechny výrobní kruhy, na čen jsou, konečně může kapitál počítati s pevnými po- sicemi na trhu, konečně vracíme se opět k naší dávné vlastní záležilosti. Táží se: Nebudou všichni volněj dýchati, že minula tato dvanáctiletá vyrovnávac odyssea? Myslíte, že můžeme přistoupit k palčivým otázkám naší vnitřní politiky, aniž bychom měli vol- né ruce? že může rozvážný státník dáti se na cestu vedoucí k řešení velkých sociálně-politických úkolů pokud se musí obávati, že půda kolísá, ježto hrozl hospodářské otřesy?

Rakousko

24 article

Avšak dílo, které leží před námi, nesmíme posu- zovali jedině s těchto hledisk; má přece ještě mno- hem větší politický význam. Jen málo let dělí náe již ode dne, kdy naše spojení se zeměmi uherské ko- runy vsloupí do pátého století. Nikoliv státní zájmy zjednaly toto spojení, nýbrž železná nutnost dějin, panovačná síla jednoho pokolení shrnula četné ná- rody a části národů k velmoci a dala jim způsobilost, aby z objektů diplomatických pletich a obětí válek samy slly se subjektem národů a strážci svého míru. Svým spojením, které se stalo dějinným, za- choval nejen každý z těchto národů svéráznost, oni však též společně z vlastního práva a spojenou silou uhájili v koncertu států plné právo zasedati a hla- sovati. Že jsme se stali z hašteřících se zvlášť od- dělených národů rodinou, je dle mého skromného mínění největší milostí dějin. Žádná rodina však není bez rodinných nesvárů, avšak není žádná rozvážná rodina, jejíž spor by ihned neumlkl, vstupuje-li ci- zinec do dveří. Nenechejme se dotýkati domácí vřa- vou dne, nezapomeňme, že na bojišti světovém, kde pro každý národ platí „Musíš býti kovadlineu nebo kladivem“, ihned musíme přijati roli kovadliny. V dějinách národů nastal mocný obrat — nerozho- duje se již dávno tak často na bojišti, jako na tržišt.

25 article

Sjednoceni máme sílu spolu zasaho vati do úpravy trhu světového vlivem určujícím, rozděleny doslanou se oba sláty do sféry vlivu slátů větškch. Na hospodářském sjednocení obou států závisí též naše politická moc, tím zasahuje vyrovnání silně do sféry politiky zahrae niční. Jako sjednocené státy jsme spolu ručiteli míru evropského, článek soustavy evropské rovnováhy. Se- díme za stolem s oslatními jako rovní, kde se roz- hodují dějiny Evropy. Jako nesjednocené, rozervané části však stáváme se, abych to mírně vyslovil, před- mělem péče jiných. Vědomí solidarity národů říše, télo velmoci malých, bylo po všecka století živěa zhusťovalo se v různých dobách v různé úlvary státo- právní. Praví nám, že pospolitost zájmů, brzy jiz 400letá, spočívá hluboce ve přirozených a hospodář- ských zájmech, v politické soustavě Evropy, a proto nás též všecky přetrvá, jak přetrvalo nejrůznější stát- ní formy od r. 1526. A v této solidaritě národů spo- čívá také poslední rozhodný důvod pro vznik vyrov- Jsem přesvědčen, že veřejné mínění u nás i na druhé straně po tolika pokusech v předlohách, do- hodách a rozlukách pochopilo, že se stalo vše, co v lidské meci a že nezbývá, než učiniti konec. Po- mozle nám, vážení pánové, dojíti konce a uspokojení bude všeobecné. Učiňte rozhodnutí o předloženém díle a učiňte je brzy. (Výborně! Výborně!)

Evropa

26 article

Předseda dr. Weisskirchner prohlašuje, že vy- rovnávací předlohy budou ještě v dnešní schůzi roz- dány. Hodlá dáti I. čtení jejich na jednací pořad v některé z příštích schůzí sněmovních, aby poslan- cům dána byla příležitost, podrobně je prozkoumati Posl. hr. Sternberu pročestuje, aby poslanci míst práce odcházeli na dovolenou a proti tomu, aby sněmovna odročila se opět do úlerka. Navrhuje proto aby o řeči min. předsedy byla ibned zahájena debata Návrh ten propadl všemí proti hlasu posl. h.

doktor Weisskirchner Posl

27 article

Sternberga. (Veselost.) Posl. dr. Gezemann prohlašuje, že hlavním úko- lem poslanců bude, aby po tomto vysoce důležitém předmětu zjednali si jasnost uvnitř jednollivých klu- bů. Navrhuje proto, aby dnešní schůze byla skončena a pilné návrhy byly případně projednány ve schůzi, stanovené na zejtřek Gessmunnův návrh byl přijal, načež předsed přikročil k ukončení schůze. Posl. Pernerstorfer podal dolaz po po- rušení imunity posl. Grigoroviče, klerý okr. soudem v Černoveích byl obeslán na 10. t. m jako obviněný v záležitosti jisté urážky na cti. Předsed dr. Weisskirchner proňlašuje, že považuje za svoji největší povinnost, chrániti cenné právo imunity se vším důrazem, lituje, že práva zna- lý soudce v Rakousku porušil tak bezpřikladným způsobem imunitní právo a prohlašuje, že postará se, aby dotyčnému radovi zemského soudu bylo dáno potřebné právní poučení. Konec schůze v poledne; příští bude zejtra v 11 hod. dopol. s jednacím pořudem: Čtení došlých nání.

Sternberg Posl doktor Gezemann Grigorovič Weisskirchner Černovee Rakousko

29 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. =Pan William Ritter, který po léta již sleduje s pozornoslí, která je plna lásky, zjevy všeho českého umění, a čini ještě mnchem více: obratným perem, vřelým slovem a jemným slohem sděluje cizině všechna svoje pozorování, zasla! nám přípis, v němž se celý sám zreadlí. Celý jeho obsah a tonina přicházejí včas. Právě v ty dny, kdy vešlo ve známost, že zamýšlí se na Akademii umění ote- vříti zvláštní školu grafickou a oduvzdati ji někte- rému umělci německému. V »Nár. Lislech« bylo ne- dávno u příležitosti zvláštní výstavy V. Prei ssi ga jeho umění karakterisováno a oceněno tak, že našim čtenářům může býti list pana W. Rittera úplně po chopitelným a jeho volání nemůže zůstati bez po všimnutí a ohlasu, jakého si autor jeho přeje. Pan Wiiliam Ritter píše dne 11. t. m. ze Schwa bingu u Mnichova: Z Prahy dochází mne smutná zpráva. Vy- nikající umělec Vojtěch Preissig, jenž nesporně stojí v čele umění grafického v Čechách, hodlá se vystěhovati do Ameriky, poněvadž nostači sám hraditi režii svého podniku na Král. Vino- hradech, jímž mínil sloužiti krásné idei těch, kdož pěstují nebo podporují původní grafiku.

Ritter V Dei W Ritter Wiiliam Ritter Preissig Král Mnichov Praha Čechy Amerika

30 article

Událost tato jest nekonečně politování hodna. Když běželo o Emila Orlika, o jeho cestu do Zaponska, tu našly se v Rakousku subvence ihned; a když Rakousko učinilo, co bylo jeho povinností, povolal si Orlika Berlín a skvěle ho zaopatřil. Preissigovi, který toho spíše zaslouží. dostalo se dosud jen skrovné podpory, a za- koupen-li byl jeden exemplář jeho znamenitéhí alba Moderní galerií král. českého a dostal-li letošní cenu České Akademie, možno to poklá- dati pouze za slib obratu k lepšímu. Neboť neni v českém světě nedostatek peněz ani pro účely umělecké. Ovšem, přece lépe py bylo, aby Preissig, mistr grafického umění, byl Praze zu- chován a aby bylo umožněno otovření školy nebo rozšíření jeho atelieru (v tom smyslu, aby v zemi bylo něco podobného, nebo i umělečtěj- šího, jako je vídeňská „Gesellschaft für vervial- fältigende Kunst“, která dnes proslula po celém světě) než aby se s velikými výlohami pořádaly výstavy cizího umění, byť i v dobré snaze uká- zati cestu umělcům. Neboť co platno jest ukazo- vati costy, jestliže se uzavrou těm, kdo se jim

Orlik Preissig Zaponsko Rakousko Berlín Praha Český akademie moderní galerie král

31 article

chtějí dáti, nebo což je totéž, vede-li ukazovan cesta pouští. Až odojde Preissig, jenž je člověk velmi skromný, velmi citlivý a docela nevlíravý —u takových je věru málo! — budou zajisté češti umělci pokračovati ve svých snahách o původní rytinu, ale nebude té spojitosti mezi nimia práce společné budou sotva možny. A zejména chyběti bude vell. dobrý příklad, též pomocník praktický i morální, a množství dobrých rad bude ztraceno. Nikdy nedostalo se nejen v Čechách, nýbrž i v celém světě tak krásné dílo do obchodua za tak levnou cenu, jako poslední album Preis- sigovo, a je stydno, že dosud prodejem nebyl hražen ani skutečný náklad. Všechna odborná musea a městské knihovny v Čechách a na Mo- ravě, všechny sbírky rytin v aristokratických domech pražských a zámeích venkovských měly by miti toto významné dílo — dvě stě zlatých za dvacet listů (z nichž některé jsou mistrovská díla a všechny pozoruhodné výkony grafické) jichž nejmenší cena by byla 15 zl. za každý. ovšem cena obchodní a ne skutečná cena umě- lecká nebo sběratelská — to je méně než vydává šlechtic na jediný hon. A co by bylo třeba k upevnění podniku Proissigova, je, myslím, méně, než co tohoto šlechtice stojí obyčejný dostihový kůň.... A zmiňuji-li se o šlechtě, je to jen proto, abych nemluvil o velkých majetcích mě- šťanů, třobas bylo skoro zvykem boháčů, že vy- hledávají příležitost, aby se mohli ukázati ještě šlechtičtějšími, nežli sami šlechtici.

Preissig Čechy Preissigův

32 article

Což připustí Praha omigraci umělce, jehoz vývoj je takového významu, jenž časem může se vyrovnati významu školy Ševčikovy? A spo- koji se Čechové se vzdycháním a konstatováním. že kdyby Preissig byl Němcem, Němci by uči- nili všechno, aby si ho udrželi? Nebyl-li by ná- řek tento trochu ostudný a skoro falešný, když jde pouze o to, aby se v tomto případě dalo na jevo trochu té energie, jaká se tolik osvědčuje ve případech jiných. Nyní nebo nikdy — na- skytá se okamžik projeviti trochu sebeúcty. Preissig v Americe získá zajisté ve svém oboru tolik cti pro svou vlast, jako Dvořák získal ve svém oboru; to vi každý; ale tento fakt by

Čecho Preissig Němec Dvořák Praha Amerika

33 article

byl Praze k malé eti, že nedovedla si zachovat jednoho z těch, kdož v umění výtvarném jsou jí nejvíce ke cti, a který by nechtěl více, než aby mohl zůstati. Co žádá od svých spoluobčanů? Velie málo a jistě věc zcela zaslouženou: aby s do- statek se zajímali o jeho práce a tak umožníl jeho existenci. Je to snad požadavek příliš skromný. Preissig patrně pracuje přílišně, aby měl kdy bouřiti veřejné mínění do té míry, aby jeho jméno dostalo se ke sluchu i majetných interesentů, nebo aby pohnulo k činu minister- stvo. Proto budiž dovoleno mně cizinci veřejně vše to konstatovati tak, jako jsem již řekl ve své vlasti všem, kdož chtěli slyšeti, jakého vel- kého umělce zrodily Čechy ve Vojtěchu Preis- sigovi. Dobře jsem napred uvážil zodpovědnost svou vůči české veřejnosti i vůči umělci sa- mému, který by asi nikdy ve své skromnosti se neodhodlal apelovati na veřejnost; mne vede jen snaha prospěti českému umění, mně tak mi- William Ritter. lému

Preissig Čecho Preis Ritter Praha

34 article Hudba.

Hudba. + Z České Filharmenie: Dnes o 8. hod. večen koná se obvyklý čtvrteční koncert v Národním domě na Král. Vinohradech. Program věnován jest italským antorům. Vstupenky po 60 h, rodinný listek (3 osoby) po 1 K 60 h lze ohdržeti od 7. hod. před koncertem pokladny. — V zítřejším pátečním koncertě na Žofíně budou hrány m. j. úryvky z nejúspěžnějších součástek operet „Veselá vdova“ od Lehára a „Sněn o valčíku“ od Oskara Straussa. — Třetí symfonický koncert v Plodinové burse tuto neděli pořádaný vy- hražen je skladbám Antonína Dvořáka. Mimo tří díla v rámci těchto koncertů dosud nehraná je na pořadu nejpopulárnější mistrova symfonie „Z nového světa“. Vstupenky po 2 K na číslovaná, po 1 K na nečislo- vaná sedadla a po, 60 h na místa k stání lze obdr- žeti v kanceláři „Českého filh. družstva“ na Václav ském nám. č. 52.

Lehár Straussa Dvořák Václav Český Filharmenie Žofín národní dům na Královský

35 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Železniční kalastrofa v Anglii. Z Londý na 16. října. (K. k) Dle posledního zjištění bylo při vy- šinutí se expresního vlaku severozápadní dráhyu Shrewsburry usmrceno 20 lidi = Mor. Z Cařihradu, 16. října. (K. k.) v Likili (vilajet smyrenský) onemocněla jedna osoba za přiznaků moru. = Turecký velkoobchodník zatčen ve Vídni. z Vídně, 16. října. Dnes v noci byl zde zatčen 53letý turecký velkoobchodník Leon Fanchi, podezřele z podvodu, spáchaného na několika vídeňských ban- kách v obnosu více než 500.000 korun. Farchi, jenž byl také eskomptěrem směnek tureckých zákazníků na vídeňském místě, dopustil prý se v tomto obor různých nečistých manipulacl.

Mor Fanchi Farchi Anglie Cařihrad Vídeň Likit

36 article

= Výbuchy pracháren ve Foninnelu. Z Nov- ho Yorku, 16. října. Jak jiz sděleno, vyletěly včer továrny na prach v Dupontu u Fontanetu ve státe Indianě do povětři. Třemi výbuchy byly z ni- čeny všechny budovy v obvodu půl mí- le. Následkem horka, způsobeného ho- řícími lroskami, vybuchlo později 10 000 sudů prachu. Dle posledních zpráv bylo výbuchem usmrceno anebo smrtelně zra- něno 25 až 40 osob. 600 obob bylo více měně těžce raněno, 1200 osob je bez přístřeší. Škola, stojící půl mlíle od místa neštěstl, se sřítila, při čemž by- lo zraněno 50 škaláků, něktelí z nich těžce. Z továrních zřízenců zahynulo jich mnoho v plamenech před očima záchranců, kleří prohledávali trosky, nedbajíce nebezpečenství dalšího výbuchu, na konec však pře- ce musili ustoupiti pro vedro. Nádraží bylo velmi po- škozeno Ve vlaku, jedoucím kolem, byla rozbita vše- chna okna a mnoho cestujících zraněno. První vý- buch naslal v Dupontu. Za několik vteřin na to vyle- těly další dvě továrny do povětří. Dělníci těchto to- váren dali se již po prvním výbuchu na útěk, byl však padajícími troskami zraněni. Obyvatelé měsla opustili rychle domy, čímž se uchránili přod smrtí.

Dupont Fontanet Indiana Novaho York

37 article

Půl druhé hodiny po prvním výbuchu vyletělo do povčtří několik set metrů vzláílené skladiště prachu, při čemž bylo zraněne mnoho osob, pracujících na záchraně. Nákladní vlak, stojící nedaleko továren. se vzňal. Asi dvacet kilometrů vzdáleny uhelný důl se sřítil a pohrbil 90 horní- ků. Jen, obava, že nikdo z nich nezůstal na živu. — Z Paříže, 16. října. „Matin“ sděluje z Nového Yorku, že dle nejnovějších zpráv páčí s poče! mrtvých na 700 až 800. = Srážka anlemobilu s vlakem. H. Z Filadelfie, 16. října. (Zvl. tefel. zpr. »Nár. Listů«.) U Poistownu srazil se včera železniční vlak s automobilem. Čtyři osoby v aulomobilu sedící byly zabity. = Opět neštěstí na americké železnici. H. Z No- vého Yorku, 16. října. (Pův. telel. zpráva »Nár Listů«.) V Middlelonn sřítil se železniční most právě v tom okamžiku, když na něj vjel dělnický vlak. Několik vozů vlaků sřítilo se 27 m. hluboko do pro- pasti. Jeden dělník byl zabit, pět jiných těžce zra něno.

Paříž Nový York Filadelfie vý York Matin

38 article

Na počálku dnešní schůze nově zvolený posl Choc složil slib a předsed oznámil, že o prázd- ninách složil mandát posl. Reger. Odpovídaje na Pernerstorferův dotaz po domně- lém porušení imunity posl. Regera okr. sou- dem v Mor. Ostravě, pravil předseda dr. Weiss- kirchner, že obrátil se v té věci na ministra spra- vedlnosti, jenž dopisem oznamuje, že dle obsahu akt v trestní věci Regerově byl posl. Cingr obeslán jako svědek na den 17. června, kdy parlament se sešel, ku provedení důkazu pravdy, který posl. Reger na- bídl, a když se nedostavil, bylo obeslání obnoveno na den 24. června. Předsednictvo kraj. soudu v N. Jičíně, poněvadž nodošel souhlas poslanecké sně- movny k trestnímu stíhání posl. Regera, spatřovalo ve zmíněném postupu okr. soudu v Mor. Ostravě porušení poslanecké imunity a sdětilo to tomute soudu s příslušným poučením.

Choc Reger Pernerstorferův doktor Weiss Regerův Cingr Ostrava Jičín Morava

39 article

Ministr orby oznámil rozpočet obnosů, jež leto budou vyplaceny z melioračního fonndu, a minisi spravedlnosti podal předlohu o ukládání soudně depo- novaných cenných papírů u Zemské banky královstv českého. V přípisu min. předsedy žádá se, by co nejdříve byli zvoleni čenové kvotové deputa ce. V došlých spisech byl dotaz posl. dra Ellenbogena, Tomšika a sp. po dopravních poměrech u společnosti státní dráhy. V něm pouka- zuje se na nedostatky slavby a dopravy u této spo- lečnosti, jež byly vytknuty gen. inspekcí dhoh a nu příslušné výnosy, proti nimž společnost st. dráhy po- dala rekurs k mi. železnic. Toto nemělo by gen. inspekci ve všech případech dávati za pravdu přes to že její opatení odpovídají naprosto zákonu. Rozho- dujícín pro stanovisko min. železnic byla prý hrozba společnosti, že nebude s to udržeti dopravu osobní a nákladní. Tímto nerozhodným poslupem min, že- leznic opětně nejen seslabilo autoritu gen. inspekce, nýbrž dalo také z ruky celov řadu příznivých okol- ností pro postátnění a konečně těžce poškodilo svoji vlastní vážnost. Interpelanti táží se, chce-li ministr železnic sděliti sněmovně obsan opatření gen. in- spekce a je-li ochoten podati zprávu o rekursu spo- lečnosti státní dráhy, i o tom, jak bylo o něm roz- hodnuto; chce-li ministr poslanecké sněmovně sděliti proč nepoužil sekvestrace?

Ellenbogen Tomšik

40 article

Předseda sdělil, že posl. Choc doručil mu prohlášení, které, soudě dle německého překladu, obshuje obvyklé státoprávní ohražení českých po- slamců. Přiloží je ke spisům. Poel. Švejk a sp. odvolali dzles podaný pllný návrh o vydání zákona proti kartelům Posl. dr. Srb a sp. podali na minisíra spravedl- nosti dotaz po nešetření jazykové rovno- právnosti ve vévodství slezském; — Neumann a sp. na ministra železnic po protipožár- nímu pojištění železničních pudov na stamicích a tražích c. k. státní dráhy v království če- ském od 1. lodna 1908. Žádá se, by pojištění dálo se také u domácích pojišťoven, které mají své sídlo v Praze.

Choc Švejk Posl doktor Srb Neumann Praha

41 article

Titíž podali dolaz na ministra železnic ve pří- čině neznalosti konduktorů osobních vlaků na trati duchcovsko-podmokelské české ho jazyka; dr. Kaftan a sp. na mín. předsedu po ne- mírném zdražování uhlí a potravin: Jest V. E. ochotna korati s největší urychlením v záležitosti této polřebné šelření a sděliti řišské radě, jaké kroky hodlá vláda podniknouti, aby hro- zivým následkům opělného přílišného zdražovaní uhlí a potravin bylo v čas zabráněno? Posl. dr. Katlan, dr. Sláma a sp. podali na ministra orby po zaplavoní dolu „Felix“u Votvovic tento dolaz: Ke konci minutého měsíce byl důl „Felix“ u Votvovic náhle zaplaven, čímž 6 horníků v uhelném dolu od povachu bylo od- loučeno. Jakkoli bylo známo, že se v sousedetví na- lézá bařina starý opuštěný důl), zdá se, že nebylo dbáno předepsané opatrností. Taktéž nebylo u dolu „Felix“ ani o druhý východ, ani c nezbylně nutné těžení vody patřičně postaráno, pro které byla po ruce loliko — stříkačka. Teprve po dlouhých šesti dnech, když byly z daleka lokomobily a čerpadie přivezeny a zasazeny, podařilo se hladinu vody v do- le snížiti tak, aby se k místu nešlěstí proniklo, př čemž nabylo se přesvědčení, že bylo lze oněch šust stalečných homíků zachránili, z kterých jeden, b

Kaftan Posl doktor Katlan Sláma Felix